Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
Pokud něco definitivně zpečetilo osud Bulldozeru (přesněji procesoru AMD FX-8150) jako výkonnostní dvojky (trojky, …), pak to nebyl jen klasický Sandy Bridge procesor Intel Core i7-2700K, ale hlavně uvedení vylepšené platformy Sandy Bridge-E.
Pro Intel toto představuje zatím spíše inženýrské cvičení než nutnost. Sandy Bridge-E se od Sandy Bridge liší víceméně v drobnostech, ty ale dávají systému rapidně vyšší výkon. Procesor má 2011 „nožiček“, které obsluhují mimo jiné čtyřkanálový paměťový řadič (mimochodem už byly ohlášeny první kity pamětí pro Sandy Bridge-E s celkovou kapacitou 64 GB) a ve svých útrobách nese celkem osm jader, uměle je však omezen na 6 jader. Když se Intelu zeptáte proč, odpoví vám, že dělal průzkum mezi zákazníky, jestli by radši pomalejší 8core, nebo rychlejší 6core při stejném TDP a zákazníci zvolili možnost druhou. No, mám problém tomu věřit, ale takové je oficiální stanovisko a na 8jádrový procesor pro desktopy si u Intelu zkrátka ještě počkáme.
Pokud se bavíme o nejvýkonnější platformě, pak dejme jméno onomu nejvýkonnějšímu procesoru: Core i7 3960X. Ten jako jediný z celé rodiny nese plnou velikost L3 cache (15 MB) tak, jak je „do křemíku promítnuta“. Celý procesor včetně obou vypnutých jader má 2,27 miliardy tranzistorů, což je pro představu srovnatelné s Radeony HD 5800 a odhadem přibližně polovina toho, s čím přijde AMD a Nvidia u 28nm GPU. Sandy Bridge-E mimochodem neobsahuje integrovanou grafiku.
PCI Express řadič procesoru nabízí celkově 40 linek druhé generace + 4 linky pro čipset X79. Nutno dodat, že aktuální verze sběrnice je inzerována jako 2.0 s tím, že CPU je na 3.0 připraveno. Desky, které nesou spínače/přepínače generace 3.0, již jsou na trhu, takže spolu s procesorem již chybí jen právě nějaká ta 28nm grafika s PCI Express 3.0 – prvních bychom se mohli dočkat po Novém roce, kdy tradičně probíhá monstr akce CES.
Ke zmíněným pamětím se sluší dodat, že procesor zvládá obsloužit dva DIMM moduly na kanál, celkově tedy až 8 paměťových modulů, odtud uvedená kapacita 64 GB pro aktuálně ohlášený kit (která je zábavná v kontextu toho, že Intel na svém webu uvádí „Max Memory Size (dependent on memory type) 32 GB“). Ze specifikace plyne, že při plném osazení je podporována rychlost DDR3-1333, v případě polovičního množství modulů pak DDR3-1600. Nad tím ale visí XMP profily, skrze které jistě budou výrobci ždímat i takty vysoko nad DDR3-2000.
Učiňme za dost i ukončení drbů: vedle vzduchového chladiče je s touto generací CPU k mání i vodník, konkrétně OEM od Aseteku označovaný jako RTS2011LC. Své chladiče a montážní kity oznámili mnozí výrobci, Noctua a Cooler Master je pak majitelům chladičů rozesílají zdarma.
Již od září AMD prodává svým partnerům 16jádrové opteroní Bulldozery, ale až do listopadu jsme si počkali na oficiální uvedení do prodeje. Nové modely se tak řadí po bok svých dosavadních 12jádrových bratříčků, které nesly v útrobách zjednodušeně řečeno dvojici Phenomů X6. 16jádrové Opterony nesou dvojici 8jádrových „Bulldozerů“.
S ohledem na ne úplně přesvědčivý výkon Bulldozeru v desktopech vyvstává otázka, kam zamíří tyto nové Opterony. AMD jejich využití vidí mimo jiné v cloudových centrech, virtualizaci, databázích a všude, kde se ani tak necení výkon na jádro jako spíše co nejvyšší počet co nejvýkonnějších jader. Řada Opteron 6200 nabízí rozmezí od 4 do 16 jader, nižší Opteron 4200 pak 6 nebo 8 jader. Nejvyšší 6200 nese 16 MB L3 cache, 4200 pak logicky polovinu. 6200 pasuje do socketu G34. Bulldozery mimochodem míří i do superpočítačů, resp. HPC segmentu obecně. Jejich výhodou je jistě i podpora ultra-low-voltage DDR3 pamětí běhajících pouze na 1,25 V a až 12 DIMM modulů na procesor, tedy až 384 GB/CPU
Vedle různých SPARCů, Power(ů), Itanií či procesorů rodiny x86 (a i dalších) se nám definitivně do serverového/výpočetního segmentu tlačí i ARM. Nejen Nvidia chystá své výpočetní čipy obohacené ARM jádry, jsou zde i další v čele s Hewlett-Packard. Ta ukázala světu nový projekt Moonshot, přesněji první pořádný ARM výstup z něj, serverový stroj Redstone. Jestli má evokovat podobnost s americkou raketou z počátků dobývání vesmíru, nevím, ale díru do světa možná opravdu udělá.
V rámci projektu Moonshot zkouší HP jak ARMy, tak i další procesory včetně úsporných čipů Intel Atom, nízkoodběrových verzí Xeonů či Opteronů a bůhví co dalšího je napadne. V ARMovém stroji nasadila vůbec poprvé nové procesory EnergyCore od firmy Calxeda. Tyto SoC jsou čtyřjádrové ARMy obsahující dále RAM, SATA či PCI Express řadič a vše další potřebné včetně Baseboard Management Controlleru.
HP dokáže v rámci jednoho clusteru nasadit najednou až 4 096 těchto procesorů, kdy je celek díky relativně nízké spotřebě poměrně nenáročný na rozměry. Do 2U pozice poloviční hloubky se nacpe celkem 18 karet po 4 SoC, celkově tedy 72 ARM jader. Do 4U rozměru tak lze dostat 288 „procesorů“ propojených 10Gbps sítí.
Tolik malý pohled do budoucnosti v podání HP. Firma zatím uvedený koncept nechystá do běžného prodeje.
Až čtyřnásobek grafického výkonu má nabídnout nejnovější generace GPU architektury od ARMu, Mali T658. Dosavadní Mali T604 tak pomalu časem zamíří na lavici zapomenutých.
Mali T658 nese 8 výpočetních jader s podporou OpenGL ES 1.1/2.0, OpenCL 1.1, DirectX 11, OpenVG 1.1 a dalších. Párovat se bude s CPU Cortex A7/A15. ARM se mimo jiné chlubí 4× antialiasingem se zcela minimálním dopadem na výkon a podporou až pro 16× AA – otázkou je, jestli něco z toho nalezne na „retina displejích“ chystaných telefonů a smartphonů uplatnění.
Více informací zatím firma neprozradila. Lze očekávat, že vyšší výkon a s ním související i vyšší počet tranzistorů nepůjde díky novým výrobním procesům (20nm generace) na úkor spotřeby, to si ARM nemůže dovolit. O Mali T658 již projevili zájem výrobci jako Samsung, Fujitsu a LG.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
proste umele nuceni zakazniku platit vic , a proto budu mit prakticky vzdy AMD ... vsechny procesory maji vse co tam AMD dokaze narvat .. a pomer cena/vykon neni taky nijak hrozny ( i kdyz mit kernel prelozeny po jednu minutu ...). Bohate mi staci a co se tyce Gentoo tam neni problem vyuzit vic jader buldozeru opravdu naplno ..
ps aux | wc -l 128Nu, to bych fakt bral
Pridani kazdeho jadra (i HT-radobyjadra) zpusobi naspawnowani nekolika ( v mem pripade 8) kernelthreadu takze s pridavanim jader bude naopak ps aux | wc -l hodne rychle rust a zhruba na urovni tohoto sestijadroveho SB-E prekroci pocet kernelthreadu (6*2*8) pocet "uzitecnych" procesu na prumernem desktopu.
Není tohle vyřešeno na novějších kernelech (3.x)? Mám pocit, že se to na mailing listu řešilo a vyřešilo ještě snad před 3.x řadou.
Mam tu na x strojich vsemozne pocitaci aplikace, takze cim vic jader, tim lepe.
prakticky nelze nez nesouhlasit ..
Za stavajici situace je Intel az moc velky. Jedine co ho dokaze jakz takz ohrozit bude ARM ale to by se ta platforma musela vice otevrit a prestat kazdy vyrobce delat pro prakticky stejny hw jako ostatni delat vlastni sadu propietarnich ovladacu ..
Intel je ZLO!Teď náhodou nijak extra zlý není, protože se mu technologicky velmi daří (jediné, kde lze nalézt problémy by snad mohly být segemnty jako tablety a smartphony, kde by se snad daly očekávat nekalé pokusy o prosazení, ale zatím to vypadá, že celkově Intel vůbec nemusí talčit na pilu a a jede mu to hladce). Jo dřív, když mu K7-K8 dávaly zabrat, tak se snažil i v zákulisí (zneužití kompilátoru, machinace s OEM odběrateli...).
.
Pokud se intel bojí toho, že se přetaktovaný CPU se spájenejma pinama prodá jako lepší varianta, tak se to právě softwarovým nastavením vyřeší (navíc vždycky může typ cpu vyfrézovat do povrchu těla procesoru). Navíc tímto ušetří drahé nožičky
.
).
. Jinak technologie plošek je imho lepší než nožiček. Procesor je levnější na výrobu (otázka, zda se to na ceně u Intelu nějak projeví).
A dalších ~500 si vezme ten čtyřkanálový paměťový řadič.
.
.
Jejich výhodou je jistě i podpora ultra-low-voltage DDR3 pamětí běhajících pouze na 1,25 V a až 12 DIMM modulů na procesor, tedy až 384 GB/CPUTohle dává smysl, taková jednosocketová mašinka pak uživí opravdu hodně virtuálních strojů.