D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Pokud něco definitivně zpečetilo osud Bulldozeru (přesněji procesoru AMD FX-8150) jako výkonnostní dvojky (trojky, …), pak to nebyl jen klasický Sandy Bridge procesor Intel Core i7-2700K, ale hlavně uvedení vylepšené platformy Sandy Bridge-E.
Pro Intel toto představuje zatím spíše inženýrské cvičení než nutnost. Sandy Bridge-E se od Sandy Bridge liší víceméně v drobnostech, ty ale dávají systému rapidně vyšší výkon. Procesor má 2011 „nožiček“, které obsluhují mimo jiné čtyřkanálový paměťový řadič (mimochodem už byly ohlášeny první kity pamětí pro Sandy Bridge-E s celkovou kapacitou 64 GB) a ve svých útrobách nese celkem osm jader, uměle je však omezen na 6 jader. Když se Intelu zeptáte proč, odpoví vám, že dělal průzkum mezi zákazníky, jestli by radši pomalejší 8core, nebo rychlejší 6core při stejném TDP a zákazníci zvolili možnost druhou. No, mám problém tomu věřit, ale takové je oficiální stanovisko a na 8jádrový procesor pro desktopy si u Intelu zkrátka ještě počkáme.
Pokud se bavíme o nejvýkonnější platformě, pak dejme jméno onomu nejvýkonnějšímu procesoru: Core i7 3960X. Ten jako jediný z celé rodiny nese plnou velikost L3 cache (15 MB) tak, jak je „do křemíku promítnuta“. Celý procesor včetně obou vypnutých jader má 2,27 miliardy tranzistorů, což je pro představu srovnatelné s Radeony HD 5800 a odhadem přibližně polovina toho, s čím přijde AMD a Nvidia u 28nm GPU. Sandy Bridge-E mimochodem neobsahuje integrovanou grafiku.
PCI Express řadič procesoru nabízí celkově 40 linek druhé generace + 4 linky pro čipset X79. Nutno dodat, že aktuální verze sběrnice je inzerována jako 2.0 s tím, že CPU je na 3.0 připraveno. Desky, které nesou spínače/přepínače generace 3.0, již jsou na trhu, takže spolu s procesorem již chybí jen právě nějaká ta 28nm grafika s PCI Express 3.0 – prvních bychom se mohli dočkat po Novém roce, kdy tradičně probíhá monstr akce CES.
Ke zmíněným pamětím se sluší dodat, že procesor zvládá obsloužit dva DIMM moduly na kanál, celkově tedy až 8 paměťových modulů, odtud uvedená kapacita 64 GB pro aktuálně ohlášený kit (která je zábavná v kontextu toho, že Intel na svém webu uvádí „Max Memory Size (dependent on memory type) 32 GB“). Ze specifikace plyne, že při plném osazení je podporována rychlost DDR3-1333, v případě polovičního množství modulů pak DDR3-1600. Nad tím ale visí XMP profily, skrze které jistě budou výrobci ždímat i takty vysoko nad DDR3-2000.
Učiňme za dost i ukončení drbů: vedle vzduchového chladiče je s touto generací CPU k mání i vodník, konkrétně OEM od Aseteku označovaný jako RTS2011LC. Své chladiče a montážní kity oznámili mnozí výrobci, Noctua a Cooler Master je pak majitelům chladičů rozesílají zdarma.
Již od září AMD prodává svým partnerům 16jádrové opteroní Bulldozery, ale až do listopadu jsme si počkali na oficiální uvedení do prodeje. Nové modely se tak řadí po bok svých dosavadních 12jádrových bratříčků, které nesly v útrobách zjednodušeně řečeno dvojici Phenomů X6. 16jádrové Opterony nesou dvojici 8jádrových „Bulldozerů“.
S ohledem na ne úplně přesvědčivý výkon Bulldozeru v desktopech vyvstává otázka, kam zamíří tyto nové Opterony. AMD jejich využití vidí mimo jiné v cloudových centrech, virtualizaci, databázích a všude, kde se ani tak necení výkon na jádro jako spíše co nejvyšší počet co nejvýkonnějších jader. Řada Opteron 6200 nabízí rozmezí od 4 do 16 jader, nižší Opteron 4200 pak 6 nebo 8 jader. Nejvyšší 6200 nese 16 MB L3 cache, 4200 pak logicky polovinu. 6200 pasuje do socketu G34. Bulldozery mimochodem míří i do superpočítačů, resp. HPC segmentu obecně. Jejich výhodou je jistě i podpora ultra-low-voltage DDR3 pamětí běhajících pouze na 1,25 V a až 12 DIMM modulů na procesor, tedy až 384 GB/CPU
Vedle různých SPARCů, Power(ů), Itanií či procesorů rodiny x86 (a i dalších) se nám definitivně do serverového/výpočetního segmentu tlačí i ARM. Nejen Nvidia chystá své výpočetní čipy obohacené ARM jádry, jsou zde i další v čele s Hewlett-Packard. Ta ukázala světu nový projekt Moonshot, přesněji první pořádný ARM výstup z něj, serverový stroj Redstone. Jestli má evokovat podobnost s americkou raketou z počátků dobývání vesmíru, nevím, ale díru do světa možná opravdu udělá.
V rámci projektu Moonshot zkouší HP jak ARMy, tak i další procesory včetně úsporných čipů Intel Atom, nízkoodběrových verzí Xeonů či Opteronů a bůhví co dalšího je napadne. V ARMovém stroji nasadila vůbec poprvé nové procesory EnergyCore od firmy Calxeda. Tyto SoC jsou čtyřjádrové ARMy obsahující dále RAM, SATA či PCI Express řadič a vše další potřebné včetně Baseboard Management Controlleru.
HP dokáže v rámci jednoho clusteru nasadit najednou až 4 096 těchto procesorů, kdy je celek díky relativně nízké spotřebě poměrně nenáročný na rozměry. Do 2U pozice poloviční hloubky se nacpe celkem 18 karet po 4 SoC, celkově tedy 72 ARM jader. Do 4U rozměru tak lze dostat 288 „procesorů“ propojených 10Gbps sítí.
Tolik malý pohled do budoucnosti v podání HP. Firma zatím uvedený koncept nechystá do běžného prodeje.
Až čtyřnásobek grafického výkonu má nabídnout nejnovější generace GPU architektury od ARMu, Mali T658. Dosavadní Mali T604 tak pomalu časem zamíří na lavici zapomenutých.
Mali T658 nese 8 výpočetních jader s podporou OpenGL ES 1.1/2.0, OpenCL 1.1, DirectX 11, OpenVG 1.1 a dalších. Párovat se bude s CPU Cortex A7/A15. ARM se mimo jiné chlubí 4× antialiasingem se zcela minimálním dopadem na výkon a podporou až pro 16× AA – otázkou je, jestli něco z toho nalezne na „retina displejích“ chystaných telefonů a smartphonů uplatnění.
Více informací zatím firma neprozradila. Lze očekávat, že vyšší výkon a s ním související i vyšší počet tranzistorů nepůjde díky novým výrobním procesům (20nm generace) na úkor spotřeby, to si ARM nemůže dovolit. O Mali T658 již projevili zájem výrobci jako Samsung, Fujitsu a LG.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
proste umele nuceni zakazniku platit vic , a proto budu mit prakticky vzdy AMD ... vsechny procesory maji vse co tam AMD dokaze narvat .. a pomer cena/vykon neni taky nijak hrozny ( i kdyz mit kernel prelozeny po jednu minutu ...). Bohate mi staci a co se tyce Gentoo tam neni problem vyuzit vic jader buldozeru opravdu naplno ..
ps aux | wc -l 128Nu, to bych fakt bral
Pridani kazdeho jadra (i HT-radobyjadra) zpusobi naspawnowani nekolika ( v mem pripade 8) kernelthreadu takze s pridavanim jader bude naopak ps aux | wc -l hodne rychle rust a zhruba na urovni tohoto sestijadroveho SB-E prekroci pocet kernelthreadu (6*2*8) pocet "uzitecnych" procesu na prumernem desktopu.
Není tohle vyřešeno na novějších kernelech (3.x)? Mám pocit, že se to na mailing listu řešilo a vyřešilo ještě snad před 3.x řadou.
Mam tu na x strojich vsemozne pocitaci aplikace, takze cim vic jader, tim lepe.
prakticky nelze nez nesouhlasit ..
Za stavajici situace je Intel az moc velky. Jedine co ho dokaze jakz takz ohrozit bude ARM ale to by se ta platforma musela vice otevrit a prestat kazdy vyrobce delat pro prakticky stejny hw jako ostatni delat vlastni sadu propietarnich ovladacu ..
Intel je ZLO!Teď náhodou nijak extra zlý není, protože se mu technologicky velmi daří (jediné, kde lze nalézt problémy by snad mohly být segemnty jako tablety a smartphony, kde by se snad daly očekávat nekalé pokusy o prosazení, ale zatím to vypadá, že celkově Intel vůbec nemusí talčit na pilu a a jede mu to hladce). Jo dřív, když mu K7-K8 dávaly zabrat, tak se snažil i v zákulisí (zneužití kompilátoru, machinace s OEM odběrateli...).
.
Pokud se intel bojí toho, že se přetaktovaný CPU se spájenejma pinama prodá jako lepší varianta, tak se to právě softwarovým nastavením vyřeší (navíc vždycky může typ cpu vyfrézovat do povrchu těla procesoru). Navíc tímto ušetří drahé nožičky
.
).
. Jinak technologie plošek je imho lepší než nožiček. Procesor je levnější na výrobu (otázka, zda se to na ceně u Intelu nějak projeví).
A dalších ~500 si vezme ten čtyřkanálový paměťový řadič.
.
.
Jejich výhodou je jistě i podpora ultra-low-voltage DDR3 pamětí běhajících pouze na 1,25 V a až 12 DIMM modulů na procesor, tedy až 384 GB/CPUTohle dává smysl, taková jednosocketová mašinka pak uživí opravdu hodně virtuálních strojů.