Jaderné noviny - 34 a 35/2007

13. 9. 2007 | Andrej Kruták

Články - Jaderné noviny - 34 a 35/2007  

Grafická štatistika Git-u. Aktualizácia CFS, -v20. Linux Foundation Technical Advisory Board. Výkon volatile. Prečistenie operácií block_device. Linux: 2.6.23-rc4, "nudné" vydanie. Relicensovanie kódu.

Obsah

• Grafická štatistika Git-u
• Aktualizácia CFS, -v20
• Linux Foundation Technical Advisory Board
• Výkon volatile
• Prečistenie operácií block_device
• Linux: 2.6.23-rc4, "nudné" vydanie
• Relicensovanie kódu

Grafická štatistika Git-u

20. aug, originál

Jungseung Lee oznámil prvú verejnú verziu gitstat-u, GPL webového štatistického/monitorovacieho systému pre git. Ako vysvetľuje, (program) sťahuje určený strom git-u, analyzuje zmeny (changesets) a graficky zobrazí informácie ako počet zmien za deň, počet ľudí, ktorí zaslali zmeny pre danú verziu (tag), atď.. Na vyššie uvedenom odkaze je možné nájsť grafický pohľad na hlavnú líniu (2.6) Linusovho jadra spolu s dennými a mesačnými štatistikami commitov, frekvenciou vydávania jadra a štatistiky autorov. Jungseung ďalej poznamenal:

Gitstat bol odvodený z kfm (kernel feature monitor), ktorý bol pôvodne napísaný Keun-Sik Lim-om a Sang-Bae Lee-om zo Samsung Electronics a ktorý je aktuálne spravovaný a vyvíjaný Jeong-Seung Lee-om a Soon-Son Kwon(Shawn)-om, taktiež zo Samsung Electronics. Kfm inšpiroval Jon Corbet z lwn.net, keď analyzoval strom git-u a Greg KH, ktorý odprezentoval podobný prehľad na OLS2007. Mysleli sme si, že by bolo zaujímavé mať také informácie každodenne.

Aktualizácia CFS, -v20

23. aug, originál

Ingo Molnar oznámil 20. verziu jeho súboru patchov pre Completely Fair Scheduler (ktorý bude súčasťou nadchádzajúceho jadra 2.6.23), ponúkajúcu ďalšiu očistu kódu: pribudlo mnoho malých opráv regresií, zrýchlenie, vylepšenie debugovania a prečistenie kódu - pričom mnoho zmien je viditeľných aj pre užívateľov. Ingo to nakoniec zhrnul:

Pribudlo asi 100 zmien, ktoré znamenajú značnú zmenu množstva riadkov. Od vydania v19 nebola nájdená žiadna chyba spôsobujúca pád alebo zamrznutie. (V skutočnosti bola posledná taká chyba nájdená a opravená vo verzii v7, čo bolo už pred vyše 3 mesiacmi - a dokonca aj tá chyba sa prejavovala len pri neštandardnom nastavení sw-suspend, nie počas normálneho používania. CFS sa teda ukazuje ako vcelku robustný, čo sa kódu týka.) V každom prípade, ak máte nejaké problémy (čo sa týka výkonu alebo správania) s v19, v20 stojí za vyskúšanie. A ak vám v19 fungovala výborne, vyskúšaním v20 sa uistíte, že to stále funguje rovnako dobre =B-).

Linux Foundation Technical Advisory Board

24. aug, originál

Voľba 5 členov z 10 pre Technical Advisory Board [TAB] sa koná každý rok, aktuálne budú tieto voľby prebiehať na Kernel Summite 2007 počas zasadania BOF, oznámil James Bottomley, predseda TAB, na Linux Kernel mailing liste. Uviedol, že tieto voľby sa majú konať večer 5. alebo 6. septembra. Poskytol aj emailovú adresu, kam je možné zasielať nominácie - pričom spôsobilí sú všetci. Osobne sa môžu zúčastniť (a teda aj voliť) len ľudia pozvaní na kernel summit - ale ak sa nemôžte dostaviť, váš nominačný email bude prečítaný pred začatím volieb. James ďalej vysvetľoval:

Je to naozaj len o reprezentovaní úlohy komunity. LF využíva TAB na získanie prehľadu o tom, čo si komunita a jej členovia myslia. A opačne, TAB bol na začiatku vytvorený za účelom získania balíka špecifických cieľov od vtedajšieho OSDL (Doc Fellowship, Travel Fund (fond na cestovanie), NDA program, knižnica požičiavania HW a pár ďalších vecí). TAB prijíma od komunity návrhy na veci (ktoré komunita potrebuje), ktorých vyriešenie vyžaduje organizáciu (dobrým príkladom toho je aktuálne jednanie vo veci členstva v PCI sig (special interest group), čo nám prinesie prístup k špecifikáciám PCI a aj vendor ID - o ktoré žiadali ľudia od virtualizácie a ktoré im pomôže s rozoznávaním virtuálnych zariadení).

Výkon volatile

25. aug, originál

V pokračujúcej diskusii o tom, ako GCC narába s kľúčovým slovom volatile, Linus poznamenal: Mám veľké podozrenie, že výkon volatile je tak nízko na zozname ľudí od akýchkoľvek C kompilátorov, že sa to nikdy nestane (Pozn.: tu Linus hovoril o oprave správania sa prekladača pri istom kóde.) A popravde, nemôžme to mať vývojárom gcc za zlé. Pokračoval: Je to tak hlavne kvôli tomu, že volatile naozaj nie je príliš dobrá vlastnosť jazyka C a pravdepodobne bude časom skôr *menej* zaujímavá ako viac (kvôli tomu, že užívateľský priestor čím ďalej viac využíva vlákna, je volatile stále menej užitočný).

Takže by som neočakával, že volatile bude vôbec niekedy generovať lepší kód. Je možné, že sa to stane ako vedľajší produkt iných vylepšení (napr. dúfam, práca SSA bude nakoniec viesť k tomu, že gcc bude obsahovať oveľa lepšie definovaný model povolených optimalizácií - a z toho možno vylezie lepšie generovanie kódu pre volatile prístupy). Ale tak či tak je to taký nechutný špeciálny prípad v C a tak zriedka používaný, že by som naň nespoliehal.

Popravde, bol by som rád, keby v hre medzi open source kompilátormi bolo viac súťaženia (čo by mohlo spôsobiť nejaké pozdvihnutie), ale celkovo - gcc v skutočnosti robí svoju prácu sakramensky dobre.

Prečistenie operácií block_device

27. aug, originál

Už je čas opraviť prototypy bdev->open(), ->release() a ->ioctl(), začal Al Viro v RFC poslanom na Linux Kernel mailing list. Tieto veci boli dlho v stave 'nutné opraviť'. A bez toho, aby sme sa venovali najprv im, existuje mnoho chýb, ktoré je možné opraviť len ťažko. Po detailnom vysvetlení, ako tento cieľ plánuje splniť, dodal: výsledné API bude oveľa rozumnejšie a celé sa to bude dať vcelku jednoducho rozdeliť na časti priateľské pre bisekciu. Samozrejme, rozbije to API, ale zase tak veľa modulov ovplyvnených nebude a všetko, čo sa neskonvertuje, bude (a) hneď zachytené gcc-čkom a (b) jednoducho opraviteľné.

Linus na návrh reagoval priaznivo: podľa tvojho popisu nemám žiadne námietky - znie to dobre. Jediné čoho sa bojím je, ako veľmi bolestivý bude patch na konci (a čo starosť o to, či to ovplyvní plný nákladiak externých modulov? Myslím, že o tie sa starať nemusíme).. Al poznamenal, že začne so sériou prípravných patchov: Už som ich vytvoril prvých pár zo série a zvyšok mám naplánovaný do takých detailov, že to implementujem ešte tento týždeň. Ak má niekto námietky, otázky alebo pripomienky - kričte.

Linux: 2.6.23-rc4, "nudné" vydanie

28. aug, originál

Linus oznámil vydanie najnovšej RC verzie pre nadchádzajúce jadro 2.6.23: najlepšie sa dá popísať jedným slovom - 'nudné' a dodal že neobsahuje žiadne vzrušujúcejšie zmeny. Medzi touto a predchádzajúcou verziou prešli 2 týždne, ktoré zhrnul:

Výsledkom toho je, že -rc4 je trošku väčšia, ako by bola bývala/mala byť - ale snáď je to všetko v poriadku a odstránili sme väčšinu regresií. Pribudli nejaké aktualizácie pre architektúry (MIPS, power, sparc64, s490) a ACPI - ale zvyšok sú poväčšine množstvá malých zmien (rôznych ovládačov). A ešte nejaký šum okolo plánovača a sieťovania.

Zmeny zdrojákov je možné nahliadnuť cez rozhranie gitwebu. Kernel Newbies ďalej udržuje zoznam zmien pre nadchádzajúce jadro.

Relicensovanie kódu

29. aug, originál

V nedávnej sérii patchov, ktoré boli zaslané na LKML, bola navrhnutá zmena licencie importovaných ovládačov pre bezdrôtové sieťové karty Atheros - niektoré z dual-BSD/GPL, iné z upravenej BSD licencie - na čistú GPLv2. Christoph Hellwig sa pýtal Je to naozaj dobrý nápad? Väčšina spätného inžinierstva (reverse engineering) je práca ľudí od OpenBSD - a určite by pomohlo, keby sme s nimi spolupracovali pri vydaní nových revízií hardvéru atď. Luis Rodriguez ale naznačil, že nebola iná možnosť: technicky je najlepšie riešenie nechať kód pod dvomi licenciami - ale technicky to znamená aj to, že to je len pre okrasu. Keďže je to odvodené dielo a GPL je reštriktívnejšia licencia - ona je tá, ktorá by platila.

O tejto sérii patchov sa diskutovalo aj na mailingliste OpenBSD, kde padla otázka: Pracuje Reyk [Floeter] a ostatní na kóde týchto ovládačov pod dvomi licenciami? (z diff-u to tak nevyzerá, keďže tam vidím len klauzulu BSD 3) Povedzme že pre tento ovládač pošlem patch - znamená to že bude musieť byť pod obomi licenciami, alebo si môžem vybrať, že iba pod jednou z BSD 3 alebo GPLv2?. Theo de Raadt odpovedal poukázaním na to, že sú dve časti ovládača - jedna napísaná Reykom Floeterom a druhá je časť od Sama Lefflera. Reykov kód *NIE JE* pod dvomi licenciami - to prehlásil explicitne. Súbor neobsahuje žiadne GPL. On je autor a on tak povedal. Nik iný do toho nemôže pridať GPL. Pokračoval tým, že súbory od Sama Lefflera sú dvojito licencované s klauzulou alternativne, tento softvér je možné distribuovať pod GNU General Public License ("GPL") vo verzii 2, publikovanej Free Software Foundation. Prizvučil, že 'alternatívne' znamená 'alebo' - čo znamená, že ak hocikto spraví v tom súbore zmenu a šíri to ďalej - potom, čo sú zmeny v tomto súbore, sú platné OBE licencie.

Diskuse k tomuto článku

[nescius]

tak to už rovnou nechte v angličtině, sorry ale čte se mi to hrozně blbě

[trekker.dk]

Pod nadpisy máš odkaz na originál, taky jsem je dneska využil - angličtina se mi čte lépe než slovenština...

[moira]

Asi tak... Jinak kdyby nebylo toho prvniho prispevku v diskuzi, tak si ani nevsimnu, ze je to slovensky. Jen jsem zacal hloubat, proc se to nekomu cte blbe a doslo mi to :)

[thingie]

Je to psaný celkem dobře, neni problém to číst.

[trekker.dk]

Jak pro koho.

[Petr (DotaZ) Jakubec]

nauc se! pripadne to necti a pouzij an. original(*), to je fuk, ale uz s tim rozhodne prestan otravovat!

me to prijde rozhodne srozumitelnejsi nez nektere calnksy ktere jsou udajne cesky.

* jakmile vladnes tak dobre anglictinou nechapu proc to vubec ctes v jakemkoli prekladu.

[trekker.dk]

nauc se! pripadne to necti a pouzij an. original(*)

Podívej se o pár příspěvků výše v tomto vlákně, najdeš tam jeden můj příspěvek. Přečti si ho. Pak dej pokoj.

[aubi]

Já jsem si Tvůj příspěvek výše přečetl a taky nechápu, proč otravuješ se stížnostma na slovenštinu. Měl bys napsat "díky za anglický odkaz" a neobtěžovat nás ostatní, kteří si to rádi přečtou slovensky a v diskuzi posléze hledají relevantní názory a ne dokola omítané blekotání, že nerozumíš slovensky!

[trekker.dk]

Ty sis můj příspěvek přečetl a naprosto jsi ho nepochopil.

[Martin Beránek]

tak me to rozhodne nedoslo... porad sem studoval, jestli jsou tam nejake krkolomne preklady, ale ze by nekomu mohla vadit slovenstina, to me teda nenapadlo...

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Jsem na tom stejně, že je to slovensky jsem zjistil až z komentářů.

[Václav HFechs Švirga]

Mne třeba ne, takže jsem spokojený (se slovenštinou nemám nějaký hrozný problém).

[sheeryjay]

Slovenčina je češtině vraj najbližší jazyk. Je tolko na škodu sa ju trochu zkusit naučit číst? Přečíst si kupříkladu knihu v originále. A mimochodem, navzdory tomu co si někteří lidé myslí, Slováci jsou také lidé, mnozí naopak výteční a autor si vůbec nezaslouží aby byl jeho překlad takto odmítán. Opět som si slovenčiny všimol až po prečtení komentářů a to i poté co jsem již byl poučený minulým dílem. Škoda že již vymyzely slovenské pořady z naší televize :(.

[Hanato]

Souhlas, trocha slovenstiny cecha nezabije, stejne jako jsou slovaci nuceni uzivat cestinu, nevidel bych v tom zadny problem... To by jsme za chvilku mohli rikat i ostravakum at se nauci cesky

[Michal Kubeček]

To by jsme za chvilku mohli rikat i ostravakum at se nauci cesky

Jak vidno, nejen ostravákům… :-)

Ale jinak máte samozřejmě naprostou pravdu.

[Jakub Soucek]

imho by jsme je jiz minimalne 2 roky mene uzivany, ale konecne povoleny tvar. Bychom je pry "spisovnejsi", ale "by jsme" je spisovny.

Neni to ojedinele, napriklad slovo marketink je stejne korektni, jako marketing (viz pravidla) a tak hodno dodat, Czech sux !

<+-+>
  U

[alkoholik]

Za "by jsme" sla zdycky v diktatu znamka dolu. Pouziva se bud bysme nebo bychom. Ale je pravda, ze zmeny pravopisu nesleduji.

[Jiri Slaby]

Nesledujete, ale mate naprsotou pravdu (s odvolanim na prof. Kroba (dekan FF MU)).

[wake]

Zajisté. Lidé říkající "bysme" (sic!) budou poučovat o české ortografii. A vzápětí navštívíme lekci akrobatické gymnastiky vedenou Halinou Pawlowskou a Petrem Novotným.

[alkoholik]

Samozrejme. Ja pouzivam "bychom", ale vetsinu mladi jsem kuprikladu misto "jsem" frcel na "su" a taky ziju.
Ale jako tema na flame vyborna vecicka tenhle pravopis, nu ni?
;)

[Robert Krátký]

imho by jsme je jiz minimalne 2 roky mene uzivany, ale konecne povoleny tvar. Bychom je pry "spisovnejsi", ale "by jsme" je spisovny.

IMNSHO jsou "by jsme" i "bysme" stále velmi nespisovné tvary.

[Michal Kubeček]

imho by jsme je jiz minimalne 2 roky mene uzivany, ale konecne povoleny tvar

Sice od kodifikace pulzů a kurzů beru stanoviska ÚJČ AVČR s rezervou, ale povolit tohle naštěstí ještě nenapadlo ani je.

[thingie]

Oh. NE! Je to blbost a doufejme, že vždycky bude.

[lyon]

No, nevim nevim, ale moc se mi to nezda. Kdyz uz, tak "bysme" by se jeste dalo tolerovat... :)

[Ash]

A mohlo by se to psát "byzme", žejo. Spíš by to chtělo nějak mládež motivovat, aby se naučila česky. Třeba nějaké pamlsky zadarmo nebo tak něco :D

[PetrHL]

Tak tak. Že je to slovensky, jsem si všiml někde v půlce . Články ve slovenštině mi nevadí. Klidně v tom pokračujte.

Petr

[koffr]

ja si toho vsim u slova štatistika a tak sem preskocil celej clanek.

[mcx]

Zeby problem s "cudzim" jazykom? ;)

[Tosuja]

Hlavne bychom meli zacit rikat Prazakum, at se nauci cesky

[Jiří Veselský]

Synku, ti si davej kurevskeho majzla, abys omylem něpřijel do Ostravy. Bo jak tě tu potkam, tak ti taku šmarnu, že straviš kratky zbytek života v kotrmelcach!

[foo]

"Ostravstina" je v pohode - ta ma dobre vyjadrovaci moznosti! Nemohl by to radeji prekladat nekdo z Ostravy? Myslim to vazne...

[Jiří Veselský]

No, upřímně řečeno, na překled kernel news do ostravštiny si opravdu netroufám, tak dobře ostravsky neumím A navíc by mi to připadalo úplně stejně potroublé, jako celá ta šaškárna kolem "Deniku Ostravaka". To fakt nezvládám ani číst, natož poslouchat v přednesu předních pražských umělců, snažících se o plynnou ostravštinu - to by se fakt jeden zřigal.

[Marián Kyral]

Se čtením jsem měl ze začátku problém, ale pak se to poddalo

[trekker.dk]

Škoda že již vymyzely slovenské pořady z naší televize

1) naštěstí, pokud bych chtěl pořady v cizím jazyce, koupím si satelit

2) soudě podle tebe vymizela i čeština

[hwsoft]

Slovenstina neni cizi jazyk pro vetsinu nasich obcanu, jako cechoslovaci ji meli jako jeden z urednich jazyku a znal ji skoro kazdy.

[Václav Kramář]

To, že se Slovensko trhlo, mi nepřijde jako dostatečný důvod, abych slovenštinu považoval za cizí jazyk . I když přiznávám, že už začínám zapomínat .

[Martin Lebeda]

Naprosto stejně, nemám se slovenštinou žádný problém. A ani jsem si jí nevšiml, nebýt komentářů.

[pexxi]

Sranda je, ze ja som Slovak, a az vdaka komentarom som si vsimol, ze clanok nie je v cestine

[pet]

Že něco bylo slovensky si většinou uvědomím, až pokud na to chci reagovat a slovensky mi to jaksi nejde Narozdíl od angličtiny, kterou musím pracně a pomalu louskat. Díky všem za překlady a fujfuj těm, kterým vadí druhý (pro ně) jazyk někdejší federace.

[Josef Kufner]

Nojo, ono to bylo slovensky... jsem si ani nevšim

[xm]

Já už to v angličtině čtu (viz odkazy na originální články), angličtina se mi čte podstatně lépe než slovenština.

[CIJOML]

+1

[disorder]

asi relicencovat (pripadne prelicencovat), nie?

[obonsky]

Ja som si všimol, že je to v slovenčine až po prečítaní druhého komentára

[Honza Balák]

Já po půlce článku, až když jsem si uvědomil, že je to napsaný jiným stylem a že to asi nebude od Roberta

[Freeman]

Co je to "Výkon volatile"? Fakt vám nerozumím. Bylo v originále "The power of volatile", nebo "The volatile performance", nebo co?

Pokud neexistuje jednoznačné mapování termínu z angličtiny do češtiny nebo slovenštiny, výsledkem takových překladů budou výše zmíněné paskvily.

[Robert Krátký]

Proč paskvil? Ten překlad přeci sedí, ne?

[cronin]

Malo to znamenať "aký výkonný bude kód pracujúci s premennou vygenerovaný kompilátorom, ak táto premenná bola označená modifikátorom volatile". Toto neprogramátorovi vôbec nemuselo byť jasné -- napriek tomu že preklad sedí.

Pravdupovediac, mám skúsenosť, že ani mnohí programátori o modifikátore volatile nevedia, a ak vedia, nevedia čo robí.

[Josef Kufner]

Neprogramátorovi nebude jasné ani tohle, takže je zbytečné to nějak rozpitvávat.

[cronin]

To je pravda, ale zatiaľ čo "výkonnosť volatile premennej" nepochopí vôbec, z tohto mu bude zrejmé aspoň to, že sa jedná o kód vygenerovaný kompilátorom za nejakých špeciálnych podmienok, ktoré sa navodzujú akýmsi magickým slovom volatile.

[Freeman]

Jenže PERFORMANCE se jako výkon opravdu překládat nedá. Když už, tak spíš jako EFEKTIVITA (což moc české slovo taky není), nebo možná RYCHLOST. Výkon nějakého překladu .. tomu termínu nerozumím.

Je jasné, že nakonec si to člověk sám dopřeloží a zhruba chápe, o co autorům šlo. Jenže ten pocit, že čtu něco divného, ten zůstává.

[cronin]

Tak, a práve sme narazili na jeden veľmi vžitý omyl v Čechách aj na Slovensku. Problém je, že poutívame pojem "efektívny" na preklad viacerých anglických významov. Podľa slovníka slovesnkého jazyka má slovo "efektívny" význam "účinný", je teda prekladom anglického slova "effective". Pri označení nejakého programu za efetívny sa teda myslí, že je účinný, t.j. rieši problém, na riešenie ktorého bol navrhnutý. Nič to však nehovorí o tom, či pritom aj dobre využíva zdroje a dokáže poskytnúť riešenie v primeranom čase; to sa označuje slovom "efficient", ktoré znamená "výkonný", napriek tomu že v slovníkoch môžeme nájsť aj preklady "účinný" či "účelný". Keby sa vám náhodov dostala kniha ITIL knižnice "Service Delivery", pozorne si ju prečítajne a zistíte, že angličania veľmi dobre rozoznávajú medzi slovami "effective" a "efficient". Je zaužívaným zlozvykom, že obe tieto slová sa do slovenčiny prekladajú ako "efektívny" -- čo je správne iba v prípade prvého -- a úplne najhoršie je, že slovo "efektívny" sa chápe ako "výkonný", čo nie je správne. Slovo "efektívny" je tak v slovenčine ako aj v angličtine odvodené od slova "efekt", t.j. "účinok" a označuje niečo, čo má zjavný/silný účinok.

Ak mám teda "effective relational database engine" mám relačnú databázu, ktorá dobre umožňuje spravovať relačné údaje. Ak chcem povedať, že okrem toho, že to robí dobre, to robí aj rýchlo a pri nízkom použití výpočtových zdrojov, poviem, že je navyše táto databáza výkonná, t.j. v angličtine "efficient".

Tragédiou je, že slová ako efficient, effective, powerful sa používajú ako "marketing bullshit" a ich význam sa deformuje. V developerskej praxi som to videl dohnané až do situácie, keď vyvíjaný program bol síce "efficient", ale žiaľ nebol "effective", takže vlastne "výkonne neriešil problém".

[David Jaša]

Nejvyšší čas zabrousit do latinského slovníku:

efficio, efficere, effeci, effectum: udělat, vykonat, učinit, provést, vytvořit, způsobit ; činit (o míře, rozměru atd.), obsahovat, vynést ; dojít čeho ; plynout, vyplývat (z toho plyne atd.)

Jak vidíš, obě dnešní anglická přídavná mají původ v témže latinském slovesu. Ano, mají různý význam, ale příbuznost obsahovou i formální těžko zapřeš, obzvlášť když se effective už používá i ve smyslu fyzikální účinnosti. Osobně bych efficient přeložil jako úsporný, nenáročný nebo účinný/efektivní pokud je z kontextu jasné, že myslím vysokou η; effective bych přeložil jako vztahující se, platný nebo účinný ve smyslu zákona pokud je z kontextu jasné, že nejde o η.

[Majkls]

A nebylo by lepší rychlost, když už jsme u toho handrkování? (Je to čistě můj osobní názor, tak to tak berte ;) )

[Jazz]

Já osobně jsme nezažil slovenské vysílání (dá se řici, že mi to mrzí), ale přijde mi hloupé bránit se dalšímu jazyku.

To je jako by jste zavrhl ruby, jenom proto, že už existuje perl a python k tomu navíc! A co, stejně vznikla LUA a denně někteří z nás používají C, BASH, SED, LISP, m4 a jiné.

Doháje na unixových systémech je tolik jazyků, že jestli je článek to napsaný v angličtině, češtině nebo jiném jazyku, jsem přestal řešit dávno.

Důležitý je obsah a podle mě patří pokolona oběma pánům pišících kernel news.

Díky za Vaší práci!!!

[Palo]

Samozrejme. Chlapci si tu riesia komplexy. Ked ti google pri hladani niecoho vyhodi japonsku stranku, tiez tam asi do fora hned neprispejes ze "hovada" to nemaju po cesky.

Ja som tiez vdacny obidvom autorom a dodal by som ze cesky preklad mi nevadi .

[koffr]

pro me ma clanek v japonstine stejnou hodnotu jako ve slovenstine - nulovou. cte se mi to spatne, lepe se mi to cte v originale. uvedom si ze prumernej cech se slovenstinou neprisel uz dvacet let do styku a rocniky od 1980 vejs ji vubec nerozumej.

[Filip Jirsák]

Možná vás to překvapí, ale překladem do slovenštiny nepřestal anglický originál (spíš zdroj) existovat. Takže vám nic nebrání si to v tom originále přečíst. Stejně tak ten článek ve slovenštině zde číst nemusíte. Tak v čem je pořád problém? Dovolíte nám, kteří slovenštině ještě rozumíme, číst druhou větev Jaderných novin, nebo se hodláte zasazovat o její zrušení, protože když si jí nepřečtete vy, tak potom nikdo?

[lyon]

Hele, mluv za sebe clovicku. Rozumis vubec cesky?

[Marián Kyral]

pro me ma clanek v japonstine stejnou hodnotu jako ve slovenstine - nulovou. cte se mi to spatne, lepe se mi to cte v originale. uvedom si ze prumernej cech se slovenstinou neprisel uz dvacet let do styku a rocniky od 1980 vejs ji vubec nerozumej.

Pro mě má článek v japonštině stejnou hodnotu jako ten samý článek němčině, nebo maďarštině. Naproti slovenština nebo polština mi problémy nedělá. Je to spíše o neochotě snažit se porozumět.

[D-Evil]

Řek bych, že s 1980 ses trochu seknul, tyhle ročníky se se slovenštinou mohly ještě poměrně dobře setkat jak v televizi, tak v běžnym životě. Konkrétně ročníku 1980 bylo při rozdělení republiky cca 13 let, takže většina z nich se slovenštinou nemůže mít velký problémy (pokud je nemá i s češtinou). Já jsem ještě o pár let starší a slovenština mi vážný problémy opravdu nedělá (kromě toho, že jí nerad čtu, protože mi rvou oči některý odlišnosti v pravopisu oproti češtině).

[Luboš Doležel (Doli)]

Ale no tak - ani si nepamatuju, jak je to dlouho, co jsem se na Abc naposledy setkal se slovenským výrazem, kterému bych nerozuměl.

[Michal Kubeček]

Tak to já se občas setkám i s českým - např. kdysi mne někdo oslovil výrazem "dylino"; z kontextu jsem pochopil, že to bylo míněno jako urážka, ale dodnes nevím, co to je. Ale v článku asi něco podobného nehrozí… :-)

[Luboš Doležel (Doli)]

To, pokud se nepletu, pochází z Rómštiny

[trekker.dk]

To je trochu demagogie, ne?

Nevidím důvod, proč bych sis měl na japonské stránce stěžovat, že není česky. U českých stránek je to ale trochu jinak...

[xm]

Koukám pán je mistr demagog. Když najdu nějaké japonské stránky, dá se předpokládat, že budou japonsky. Stejně tak když jsem na českých stránkách (a ABCLinuxu je český server), očekávám že na nich budou české články, nikoliv slovenské, polské, maďarské nebo ruské.

[Robert Krátký]

(a ABCLinuxu je český server), očekávám že na nich budou české články, nikoliv slovenské, polské, maďarské nebo ruské.

Nezbývá než považovat abclinuxu za web československý

[happy barney]

www.czechopera.cz ... cz je česká stránka, nie ?
(a maďarčina? aj to sa dá nájsť http://www.google.com/search?lr=lang_hu&as_sitesearch=.cz )

jednoducho, niekto by sa mal zmieriť s tým, že internet je medzinárodný.

[rys]

ta reklama s tim autem na www: podzimni aneta tour

ZATIZI CPU na vice jak 30 % !!!

http://adarbo2.bbmedia.cz/logos/b17168_1.swf?clickTag=http%3A//adarbo2.bbmedia.cz /please/redirect/681/2/3/6/%21uwi%3D1680%3Buhe%3D1050%3Buce%3D1%3Bparam%3D17168/ 23309_1_%3F&clickthru=http%3A//adarbo2.bbmedia.cz/please/redirect/681/2/3/6/ %21uwi%3D1680%3Buhe%3D1050%3Buce%3D1%3Bparam%3D17168/23309_1_%3F&clickTarget=_top

V posledni dobe se stava dost casto, ze ty animovane obrazky zatizi CPU jak prase... Bohuzel. V nedavne dobe take na Centrumu, HW, ...

Predstavte si otevrenych vice www stranek co to zpusobi - vytuhne PC pri prohlizeni webu... To je prasarna. Jaky procesor a vykon bude treba na prohlizeni webu ? (a to mam 2jadro)

[Mandarinka]

Smrt flashi, a reklamám, které vytápí zeměkouli :) Mor ho!!!!

[petr_p]

To se opravdu v slovenštině skloňují cizí jména tak, že se mezi první pád a koncovku vkládá spojovník? V knize Morfológia slovenského jazyka, kapitola Skloňovaně cudzích podstatných mien, strana 123, jsem žádný příklad se spojovníkem nenašel (i když se kniha týka gramatiky a ne pravopisu).

[foo]

Rad bych vedel co se stalo s citaty? Chybi mi! A take hlavne proto, ze byly do cestiny pomerne dobre prekladany! Pro me osobne ve slovenstine stejne ztrati ten vtip co maji (v anglictine). Je mi to lito, ale slovenstina (a prosim vsechny slovaky, aby se nezlobili, je to opravdu jen pocit) nema celkove vzato takove naladeni jako cestina. Cestina vyzniva o neco ostreji, prijde mi mnohem ironicteji ladena. Slovenstina je na me opravdu az priliz vlacny a melky jazyk na nektere veci. Slovaci to samozrejme asi vnimaji jinak, ale ja vzdy povazoval Jaderne noviny za chloubu toho portalu a nemohl jsem se dockat, az vyjde dalsi dil. Ted to jen tak rychle proletnu a pak se stejne prehrabuji v originalnim zneni...

[Michal Kubeček]

S citáty se nic nestalo, jen teď vycházejí dvoje různé Jaderné noviny. V těch, které překládá Robert Krátký, jsou citáty pořád, tohle jsou ty druhé, u těch máme místo citátů pravidelný flame o slovenštině.

[zelial]

tohle jsou ty druhé, u těch máme místo citátů pravidelný flame o slovenštině.

:))

Ale je fakt, ze diskuze pod JN jsou asi proklete. v 90% prispevku se resi jazyk, kterym jsou psany.

[Majkls]

Možná by mnoho problémů vyřešilo, kdyby stickfish koupil.. ehm koukám, že abclinuxu.sk má :) Možná by bylo dobré, pakliže je tu myšlenka dvojjazyčnosti, udělat server skutečně dvojjazyčký, aby si člověk zvykl, protože jinak to bude stále o dohadech.

[Robert Krátký]

Viz také vysvětlení v minulém dílu (a v diskuzi) sestaveném ze zpráv z kerneltrap.org.

[wake]

Jaderné novinky: sleduji, těším se, až budou v Ubuntu.

Flame o slovenštině: lepší dobrá slovenština než "zmrčeština" používaná některými přistěhovalci. I když se domnívám, že slovensky umím velmi dobře, neodvážil bych se publikovat v tomto jazyce článek - každý Slovák by poznal, že je článek napsán Čechem. To už bych spíš volil angličtinu - ta, coby lingua franca, snese daleko horší zacházení.

[juvi]

Mě slovenština nevadí, dokonce jsem si toho všiml až dle těch pitomých příspěvků. Daleko větší problém mám s 'pražštinou', překlepy a gramatickými chybami. A kromě toho máme nabodeníčka nikoliv pro srandu králíkům - nevěřím, že všichni ti, kteří píší 'bez' opravdu nemají čs. klávesnici. Nebylo by od věci, kdyby si pisatelé příspěvků své výplody přečetli ještě před stiskem 'entru'. Kromě toho - toto je článek pro programátory - a ti se musejí vyjadřovat velice přesně (jinak sorry vole, error!) - opravdu nechápu, proč je potom v diskuzích tolik gramatických chyb.

[cedrik]

Kdyby Pražáci občas mluvily s někým kdo mluví také svým nářečím, tak by zjistily, že je třeba domlouvati se řečí co nejvíce podobnou spisovné češtině, aby si navzájem vůbec porozuměly. Jinak dochází někdy k docela roztomilým omylům.

Ono je to spíše o lenosti a intoleranci. Neznám jiný důvod proč nekomunikovat ve velmi podobném jazyce než lenost či ješitnost se naučit velmi malou množinu rozdílů mezi těmito jazyky. Jde o to, že i když neumíte tento jazyk, jste schopni se vzájemně porozumět a pro vás je alespoň malá část světa přístupnějším místem.

Nedávno jsem narazil na zajímavou knihu od slovenského autora. Docela jsem se podivil, proč se někdo vůbec namáhá s překlady. Od prodejce se mi dostalo informace, že ve slovenštině by tato kniha, mimochodem považuji ji za povedenou, byla v Čechách neprodejná. Narozdíl od Slovenska, kde se dají prý běžně pořídit knihy v českém originále.

Před dvěmi, třemi stoletími nám byla polština jazykově bližší než dnes je slovenština. Docela mě mrzí odklon.

Abych to shrnul. Stydím se za to že nějací líní a arogantní češi poukazují na slovensky psané články na serveru vyskytující se v Čechách. Chtěl bych se tímto Slovákům omluvit za tyto lidi a požádat je, aby se alespoň trochu jazykově vzdělaly v jazyce, se kterým máme společnou historii. A nezahanbovaly celý český a moravský národ před ostatními.

No možná že bych to měl napsat aby tomu porozuměly i ostatní

Kurva vole přestaň vole nadávat na slovenštinu ty pičo a udělej něco pro sebe, hovado jedno boží, a i pro ostatní a věnuj nějaký čas mezi joitem a pívem, vole na to abys' ses dorozuměl, govado jedlý.

P.S.: Pokud bude redakce mazat tento příspěvek kvůlivá použití vulgárních výrazů, prosím smažte je tu vulgární část.

[xm]

Společnou historii máme i s Rakouskem, měl by snad proto každý umět (a být z ní nadšen) Němčinu?

[cedrik]

Ona němčina je slovanský jazyk podobný češtině? Neodbíhejte z celkového kontextu, prosím.

[xm]

Neodbíhám. To jestli je jazyk slovanský, germánský, románský nebo ugrofinský je dle mého názoru zcela irelevantní. A společnou historii jsme měli i s tím rakouskem, dokonce u nás byla němčina oficiálním jazykem.

Pro mě je třeba angličtina mnohem důležitější než jakýkoliv jiný slovanský jazyk (a je zcela jedno jestli je to polština, slovenština, ukrajinština, ruština či cokoliv jiného), kromě samozřejmě mého rodného jazyka - tedy češtiny. A zároveň se mi angličtina i mnohem lépe čte, než třeba taková slovenština. A nespatřuji na tom naprosto nic špatného.

[Michal Kubeček]

Ty chyby ve shodě podmětu s přísudkem děláte úmyslně? Normální člověk se tu a tam splete, ale ve vašem příspěvku přes veškerou snahu nemohu najít jediné místo, kde byste to napsal správně…

[cedrik]

Úmyslně ne, jen neumím používat jazyka. Vím o tom a snažím se to nedělat ale pro mě je už problémem napsat ve větě všechna slova. Je to můj problém já vím. Omlouvám se. Přečíst si to mě nestačí, musím mít od čtení časový odstup. Rád si hraji s jazykem, snažím se však toho vyvarovat. Nejde mi to.

[cronin]

Nemôžem pochopiť všetkých tých, čo im to tu tak prekáža slovenčina. Momentálne pracujem vo Fínsku. Fíni dávno pochopili, že nie sú ako sa vraví pupok sveta a je im jasné, že fínštinou sa dohovoria tak nanajvýš doma v obývačke. Okrem fínštiny majú úradný jazyk švédštinu, ktorou hovorí asi 5% obyvateľov. Takže všetky verejné nápisy, etikety, oznamy či hlásenia majú dvojazyčné, dokonca aj titulky v TV majú vo fínštine aj švédštine zároveň.

Navyše, vôbec sa na nikoho čudne nepozerajú, keď prehovorí na nich po anglicky; jednoducho "prepnú" do angličtiny, pretože základ z angličtiny tu ovládajú všetci; majú ju totiž povinnú. Pravda je taká, že väčšinu tých nápisov, návodov či oznamov, majú trojjazyčne, okrem fínštiny a švédštiny aj v angličtine. Návštevníkovi tu príde akosi prirodzené, že potrebné informácie kdekoľvek získa v angličtine, pre domácich v cudzom jazyku.

Príde mi dosť divné, keď Česi, ktorí mali so Slovákmi ešte prednedávnom spoločnú republiku, odmietajú slovenčinu. Tým nechcem povedať, že sa Česi majú povinne učiť slovenčinu a vice versa, tým len chcem povedať, že ľudia by si mali chcieť rozumieť, nie hľadať zámienky, prečo si nerozumieť.

[happy barney]

tá veta boldom sa nebude páčiť zbrojárskym firmám, a ani jankovi slopajovi

[MartensPh]

OK, podle tohoto by tedy ten clanek mel vyjit bud cesky nebo nijak, protoze v Cechach je uredni jazyk cestina, hm. Podle druheho odstavce by zase mel byt ten clanek v anglictine. Takze shrnuji, podle teto logiky by mel byt clanek cesky nebo anglicky.

[cronin]

Keď to nejde, tak to nejde.

[Majkls]

Ono by stačilo asi příslušně zdualizovat server, když už je koupená ta .sk doména, aby ustaly remcavý řeči.

[Michal Kubeček]

Upřímně řečeno, pořád jsem nepochopil, proč tolika lidem vadí slovenské články. Možná proto, že si představují výběr mezi možnostmi

• článek vyjde slovensky
• článek vyjde česky

Ve skutečnosti jde však o výběr mezi možnostmi

• článek vyjde slovensky
• článek nevyjde vůbec

[lev]

Zdravím . Nechápu pořád co tu řešíte.Těch pár rejpalů at'si trhne.Je to super.Kdo se zabýva touto problematikou do hloubky, stejně mu nezbude nic jinýho než se naučit angličtinu, tak že si to přečte v originále.Ti co nerozumí slovenštině /mladší generace/ tak umí angličtinu ze škol, starší generace tomu rozumí.V čem je tedy problém.Článek je dobrý.Pozor z rejpalů se stávaj tuleni a je to nakažlivé. Zdar

[pravidelny ctenar jadernych novin]

Absolutne nemam nic proti slovenstine jako takove ani proti autorovi, ale me se to taky blbe cte. Clovek to bud cte v duchu slovensky, nebo si to preklada a cte to cesky. Je to vazne nutne ?

[Robert Krátký]

Je to vazne nutne ?

Není - najde-li se někdo, kdo bude překládat články z kerneltrap do češtiny, dáme mu samozřejmě šanci vyniknout. Materiálu je dost.

[trekker.dk]

Pokud to může fungovat stylem "dostanu seznam odkazů z kerneltrap - vrátím přeložené texty", ozvi se mi na mail v profilu, zkusil bych to.

[pravidelný čtenář jaderných novin]

Já bych do toho i šel, ale čas mi to nedovolí. Jinak díky za Vaše překlady pane Krátký. Dobře se to čte, na Váš styl psaní jsem si zvykl a na každé Vaše Jaderné noviny se těším. Díky moc za ně, jen tak dál.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Absolutně nemám nic proti cestine jako takové, ale mě se to vážně blbě čte. Člověk to buď čte v duchu bez háčků, nebo si to oháčkovává. Je to vážně nutné? Co sám nerad, nečiň druhému.

[pravidelný čtenář jaderných novin]

Šmankote. Já ale nejsem redaktor pane "háčku a čárko" a nepublikuju články. Zapoměl jste mi oháčkovat slovo "češtině", když už jste tak důkladný a když Vám tak vadí ten můj, pro článek zcela bezvýznamný příspěvek bez diakritiky. Tohle je hnidopišství, ale beru, co jiného s Váma nadělám. Doufám že mi tu najdete další chybu a opravíte mi ji, to bude jistě velmi důležité a poučné :). No asi bude lepší fakt jen číst a nepřispívat. Pište si tu co chcete a třeba maďarsky. To je pro slováky přece taky OK tak proč ne maďarština. To je přece taky krásná řeč, jako každá jiná. Tak, a teď mi to hezky opravte, ju ? Už se těším až budu mí jeden česky absolutně korektní příspěvek v diskuzi. To bude senza.

[pravidelný čtenář jaderných novin]

... až budu mít jeden ...

[Milan Vít]

Řekl bych, že ta neoháčkovaná „cestina“ byl záměr.

[xm]

No jo, jaderné novinky v maďarštině by určitě byly zajímavé A naši bývalí spoluobčané z Horních Uher by si mohli lebedit

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Máš asi na mysli felvidék - doslova vysočina.

[MartensPh]

Už bych chtěl jen podotknout, že kdysi jeden z důvodů vydávání článků v novinách obecně bylo i "vychovávat" ke správně používanému jazyku. Teď už to bohužel nefunguje.
Moje matka byla ze Slovenska, ale přesto raději bych na české doméně a na údajně českém serveru o Linuxu četl články v jazyce obvykle používaném v Čechách.
Je mi jedno, v jakém jazyce čtou jiné národy, ostatně Slováci používají česká média jako znouzecnost. Kdyby měli dost svých vlastních, nemají potřebu číst a sledovat česká média.

[Michal Kubeček]

No, víte, ono k nám do divadla zase tak moc Maďarů nechodí…