Jaderné noviny - 32 a 33/2007

20. 8. 2007 | Andrej Kruták | Jaderné noviny | 4100×

Výmena atime za relatime. Vynútenie si merge okna. Čistky v CFS. Pokračovanie 2.6.20.y -stable. 2.6.23-rc3 - množstvo patchov sa znižuje. Pôvodný plánovač procesov. Posunutie 4K zásobníkov ďalej. Povery o volatile.

Poznámka redakce: Toto je první díl Jaderných novin, který překládal Andrej Kruták. Andrej si vzal na starost zprávy z kerneltrap.org. Ačkoliv tentokrát vycházejí v jednom samostatném článku, protože se jich nahromadilo více, tak v budoucnu budou možná zase začleněny do JN s ostatními texty z LWN.

Protože na pravidelnost zpráviček z kerneltrap.org není tak docela spolehnutí, rozhodl jsem se nakonec nesnažit se o zavádění nějakého pevného rozvrhu vydávání (viz anketa) - jak to přijde, tak to vyjde. Ať už to však bude vycházet jakkoliv, tak Andrejovi patří veliký dík za to, že se do překládání pustil. Přeji mu mnoho trpělivosti a doufám, že mu nadšení dlouho vydrží.

Obsah

• Výmena atime za relatime
• Vynútenie si merge okna
• Čistky v CFS
• Pokračovanie 2.6.20.y -stable
• 2.6.23-rc3 - množstvo patchov sa znižuje
• Pôvodný plánovač procesov
• Posunutie 4K zásobníkov ďalej
• Povery o volatile

Následující obsah je © KernelTrap

Výmena atime za relatime

7. aug, originál

V nedávnom vlákne na LKML sa Linus Torvalds zapojil do diskusie o pripájaní filesystémov s optionom noatime - kvôli lepšiemu výkonu: 'noatime,data=writeback' bude skoro určite *dosť* pozorovateľné (s rôznymi efektmi pri rôznych záťažiach), ale skoro nikto to v skutočnosti týmto spôsobom nespúšťa. Poznamenal že nastavil O_NOATIME pre zápisy do git-u, a je to skutočne obrovský šetrič času oproti prípadu s nenastaveným 'noatime' v mount options. Určite viac ako tvojich odhadovaných 10% pri niektorých záťažiach. Diskusia potom viedla k použitiu mount optionu relatime na zlepšenie situácie:

Relatívny atime aktualizuje atime, ak je predchádzajúci atime starší ako mtime alebo ctime. Je to podobné ako noatime, ale použiteľné pre aplikácie ako mutt - ktoré potrebujú vedieť, kedy bol súbor čítaný, odkedy bol naposledy upravený. Ingo Molnar zdôraznil dôležitosť opravy tohto výkonového problému: nemôžem už viac zdôrazniť, ako veľmi to zaváži v praxi. Atime aktualizácie sú zďaleka najväčším spomaľovačom IO výkonu v dnešnom Linuxe. Zbavenie sa atime aktualizácie by prinieslo väčší každodenný výkon Linuxu, ako všetky pagecache zrýchlenia za posledných 10 rokov - dokopy.. Poslal aj niekoľko patchov na zlepšenie relatime a k atime poznamenal:

Pravdepodobne je to najhlúpejší nápad Unixu všetkých čias. Unix je naozaj pekný a dobre spravený, ale premýšľajte na chvíľku nad týmto: 'Pre každý súbor, ktorý sa načíta z disku... zapíšme niečo na disk! A - pre každý súbor, ktorý už je v cache a ktorý čítame z cache... zapíšme niečo na disk!

Vynútenie si merge okna

8. aug, originál

Linus Torvalds po nedávnej požiadavke o merge zdôraznil, že nechce mergeovať žiadne veľké zmeny po uzavretí merge okna a že to myslí vážne: dodajte úpravy pred -rc1, alebo *čakajte*. Ak nie sú hotové pred otvorením merge okna, tak by jednoducho nemali byť mergenuté vôbec. Jeff Garzik nadviazal, keď už je vydaný -rc1, znamená to, že je potrebné sa sústrediť na stabilizovanie existujúceho kódu. Pretlačenie veľkej úpravy ovládača znamená že sa táto snaha musí začať odznova. Jednoducho tou cestou nechceme ísť - to je vôbec dôvodom pre existenciu merge okna. Neskôr, keď bolo poznamenané, že nedávne úpravy boli tvrdo testované výrobcom, Jeff ďalej zdôraznil dôležitosť testovania komunitou:

Zoberte si z lekciu zo mňa, keď som bol na Linusovom zozname odpadu (shit-list-e)... dvakrát: Dvakrát Intel poslal e1000 update po uzavretí merge okna. Dvakrát tvrdili, že ovládač prešiel ich dosť vyčerpávajúcim interným testovaním. A dvakrát tento najpopulárnejší sieťový ovládač nefungoval pre veľké množstvo užívateľov, pretože som veril slovu dodávateľa o otestovaní - miesto spoľahnutia sa na testovanie, ktoré PREUKÁZATEĽNE odstraňuje problémy: verejné testovanie linuxového jadra.

Tým ale nezužujem pohľad len na Intel - existuje množstvo iných dodávateľov hardvéru, ktorí robia presne do isté.

Čistky v CFS

9. aug, originál

Ingo Molnar vyrobil sériu patchov jeho kódu Completely Fair Scheduler-u, ktoré boli následne začlenené do hlavnej vetve jadra. Vysvetlil dôvod takého množstva malých patchov: hlavným dôvodom je bezpečná a postupná eliminácia široko používaného 64-bitového argumentu funkcie: 64bitový 'now' timestamp (časové razítko). K množstvu malých patchov odstraňujúcich tento "now" timestamp ešte poznamenal:

Tieto zmeny sú potrebné z 3 dôvodov: za prvé - riešia pozorovanie, že 'v plánovači je priveľa 64bitových vecí'. Za druhé, aj keď to nie je priamo viditeľné, tieto zmeny sú aj opravou pre skrytú (a malú) ale nie-príliš-pekne-opraviteľnú chybu pri počítaní: idle_balance() má vlastný vnútorný zápis 'now', oddelene od toho v schedule(). Za tretie, týmto dôjde k celkom znateľnému zmenšeniu veľkosti sched.o.

Pokračovanie 2.6.20.y -stable

11. aug, originál

Greg KH a Chris Wright udržiavali -stable 2.6.x.y patche pre jadrá 2.6.x a 2.6.(x-1) od marca (března) 2005. Keďže je aktuálna stabilná vetva 2.6.22, udržiavali -stable patche pre 2.6.22 a 2.6.21. Udržovateľ stabilnej verzie jadra 2.4 Willy Tarreau podotkol že v súčasnosti pribúda do -stable stromov 2.6 veľké množstvo patchov a rozhodol sa udržovať -stable patche aj oproti 2.6.20 - kým sa "veci" trochu skľudnia. Pritom Adrian Bunk ďalej pokračuje v udržovaní -stable 2.6.16 vetve Linuxového jadra. Willy rozprával o jeho nových 2.6.20 -stable patchoch:

Ponúkol som Chrisovi a Gregovi pokračovanie vo vydávaní niekoľkých ďalších verzií 2.6.20 - kým významne neklesne množstvo pribúdajúcich pachov v 2.6.21 a 2.6.22 - čo snáď bude len otázka niekoľko málo vydaní.

Mojím cieľom je *nerobiť* všetku tú ťažkú prácu čo oni - chcem len backportovať tie patche od nich, ktoré majú zmysel aj pre 2.6.20. Kvôli tomu budú vydania 2.6.20 vždy trochu oneskorené a nemali by obsahovať patche nemergenuté v novších vydaniach.

2.6.23-rc3 - množstvo patchov sa znižuje

13. aug, originál

Buď sa ľudia naozaj skľudňujú a zisťujú, že sme vo fáze stabilizovania, začal Linus Torvalds pri oznamovaní 2.6.23-rc3, alebo je to iba tým, že je stred augusta, a väčšina z nich (aspoň tých z Európy) je na dovolenke. Vlastné zmeny v zdrojových kódoch sa dajú prehliadať cez gitweb rozhranie na kernel.org. Linus potom zhrnul:

Je jedno prečo, ale -rc3 je von a neobsahuje také kvantá zmien aké boli v -rc2. Sú tam ale nejaké aktualizácie plánovača, zmeny v sparc64 a powerpc a rôzne opravy ovládačov (lpfs SCSI vidno v diffstat najviac).

Krátky zoznam zmien som pripojil; neviem, čo viac by som tam mohol pridať... Prosím, dobre to otestujte, ak sami nie ste na pláži (a vôbec, načo klameme sami seba: ste bieli ako stena a piesok sa ťažko vyberá z klávesnice - pláže sú preceňované).

Pôvodný plánovač procesov

15. aug, originál

V príspevku z júna 1992 do mailing listu linuxových aktivistov Linus Torvalds popisoval pôvodný plánovač Linuxu: linuxový plánovač je vcelku jednoduchý - ale prácu pri poskytovaní dobrej IO odozvy, pri nie príliš neférovom prístupe k procesom využívajúcich procesor, vykonáva rozumne dobre. O rok neskôr Linus zaslal detailnejší popis plánovača: plánovací algoritmus Linuxu je jeden z najjednoduchších možných. Komentáre v pôvodnom 254 riadkovom sched.c obsahujú 'schedule()' je plánovacia funkcia. Je to DOBRÝ KÓD! Pravdepodobne v budúcnosti nebude dôvod zmeniť ho, pretože by mal fungovať dobre za všetkých okolností (teda poskytuje dobrú odozvu procesom využívajúcich IO). Jediná vec, na ktorú by ste sa mohli pozrieť, je tu prítomný kód obsluhujúci signály.

Komentáre v aktuálnom 6709. riadku súboru sched.c ukazujú, že prvé zmeny boli vykonané v roku 1996 Daveom Grotheom na opravenie chýb v semaforoch a pripravenie semaforov pre SMP. O dva roky neskôr pribudli ďalšie kredity Andreovi Arcangelimu za implementáciu schedule_timeout() a súvisiacich vecí. Až v roku 2002, desať rokov od napísania pôvodného kódu Linusom, bol plánovač kompletne prepísaný: nový ultra-škálovateľný O(1) plánovač od Inga Molnara; hybridný zoznam priorít (hybrid priority-list) a design round-robin s array-switch metódou distribúcie časových okienok (timeslices) a per-CPU zoznamami úloh (runqueues). Con Kolivas prispel vylepšením interaktivity v roku 2003, a Nick Piggin v 2004 pridal domény plánovača. Najnovšie prepísanie plánovača sa udialo v apríli, znovu za ním stál Ingo Molnar - tentokrát je to jeho Completely Fair Scheduler (Úplne Férový Plánovač).

Posunutie 4K zásobníkov ďalej

16. aug, originál

Sériou 5 patchov Jasper Juhl navrhol presun 4KSTACKS (4K zásobníkov) z debug funkcie (fíčury = featury) do non-debug - a jej prednastavenie na enabled (povolené) v -mm vetve. Odkázal sa na dlhú predchádzajúcu diskusiu, v ktorej navrhol nastavenie 4KSTACKS za predvolené v hlavnom jadre. Potom dodal:

Vzhľadom na komentáre v uvedenom vlákne usudzujem, že 4KSTACKS už naozaj nie sú považované len za debug fíčuru, ale (zatiaľ) stále nenadišiel čas, aby sa stali predvolenými - a určite nie je čas na zbavenie sa 8K zásobníkov.

V tom vlákne som sľúbil, že vytvorím niekoľko patchov, ktoré by posunuli 4KSTACKS z debug-only (len debug) stavu - a to robia prvé dva patche v tejto sérii. Taktiež som povedal, že poskytnem patch na nastavenie 4KSTACKS "default y" aby došlo k rozsiahlejšiemu testovaniu - ale obmedzím to na -mm - čo je piaty patch v sérii. Patche 3 a 4 v tejto sérii presúvajú nastavenie z menu "Kernel hacking" do "Processor types and features".

Povery o volatile

17. aug, originál

Ľudia ktorí si myslia, že na 'volatile' naozaj záleží, klamú sami seba, zavtipkoval Linus Torvalds počas dlhej diskusie na LKML. Vlákno začalo sériou patchov, ktoré mali upraviť správanie atomic_read(), aby bolo konzistentnejšie naprieč platformami - čo obsahovalo odstránenie kľúčového slova volatile zo všetkých definícií atomic_t a atomic64_t, ktoré ho aktuálne obsahujú - a miesto toho použitie explicitného pretypovania premennej na volatile v atomic_read().

Na začiatku diskusie Linus uviedol, že napriek tomu, že to vlastne neopravovalo žiadne chyby, pomohlo to k ich skrytiu a menšej pravdepodobnosti ich vyvolania: a vlastne, niekedy je 'dostatočné skrytie chýb' v poriadku. Aj keď v tomto prípade by sa dalo namietať, že volatile sme v x86-64 úspešne nemali 8 mesiacov - a to by už niečo mohlo naznačovať. Ale neskôr v diskusii to prirovnal k poverám: 'volatile' je ako čierna mačka prechádzajúca po ceste. Samozrejme, niečo tým ovplyvnené je (minimálne: na začiatku je čierna mačka na jednej strane cesty, na konci je na druhej), ale nie sú to žiadne väčšie či trvácne priame efekty.

Inými slovami, celá táto diskusia ma práve presvedčila o tom, že 'volatile' by sme *nemali* pridávať späť do 'atomic_read()'. Chcel som to spraviť kvôli praktickým dôvodom a kvôli skrytiu chýb. Ale keď som videl ľudí hádať sa o tom, pričom si myslia, že to naozaj niečo opravuje - to ma presvedčilo, že *poslednou* vecou, ktorú by sme mali spraviť, je podporovať toto poverčivé myslenie.

       

Komentáře

[David Heidelberg]

Dobré, ale v češtině se mně to o něco lépe čte , ale pořád lepší než nic

0K!AS

[thingie]

No slovenčina fajn, ale rejpání do překladů a pravopisu je asi z mé strany konec :-/

[r]

ja si vsiml slovenstiny, az jsem cetl ty dvojite mesice - "od marca (března) 2005" - proc to vsechny .cz servery ted tak pisi?

prece nikdo z .cz ani ze .sk neni tak blbej, aby je neznal, popr. se je nemohl naucit - tak proc je moda to vsude psat dvakrat?

jinak ale spokojenost

[morpher]

Aj ked som slovak, ale tiez som bol v tom, ze je to pisane v cestine, az kym som nenarazil na tie datumy.

Celkom sa v tych vasich mesiacoch nevyznam, za co sa hanbim, kedze v cestine citam texty mozno aj castejsie ako v slovencine.

Snad to studium v zahranici (Brno) napravi

[WiFi]

Ber to tak, ze pre slovakov su ceske mesiace vacsi problem ako si myslis. Napr. v anglictine mas nazvy mesiacov podobne ako v slovencine - february (februar). V cestine su nazvy ale uplne ine. Pre ten isty dovod si myslim, ze pre cechov nie su slovenske nazvy mesiacov az taky problem, ked sa s ich podobnou verziou stretne clovek aj v anglictine.

[Michal Kubeček]

Pro Slováky jsou samozřejmě české názvy měsíců problém. Ale tady nevidím důvod, proč ve slovenském textu zvlášť překládat měsíce do češtiny, Češi by se slovenskými názvy mít problémy neměli.

[trekker.dk]

Pro Slováky jsou samozřejmě české názvy měsíců problém... Češi by se slovenskými názvy mít problémy neměli.

To by mě zajímalo, kde se bere ten nepoměr.

[Michal Kubeček]

V tom, že skoro všechny evropské jazyky používají velmi podobné názvy měsíců, které mají svůj původ v latině. Ze slovanských jazyků jsou AFAIK výjimkou jen čeština a polština. Takže každý Čech, který umí aspoň trochu např. anglicky, německy nebo rusky, bez problémů pochopí slovenské názvy měsíců, i kdyby je teoreticky viděl poprvé v životě. Obráceně to ale neplatí.

Na druhou stranu je ale pravda, že Slováci obecně umějí česky lépe než Češi slovensky.

[Rezza]

A nejlepsi je, ze stejny nazev nekterych mesicu v jazyce, ktere je maji podobne znamena jiny mesic :) Staci si srovnat cestinu, polstinu a chorvatsinu :)

A navic me to dela i cesky potiz, ja radsi cisla mesicu!

[Rezza]

Takze pozor na polsky "kwiecień" - duben a chorvatsky "listopad" - rijen! ;)

[David Jaša]

To Chorvatsko musí být hodně na severu, když tam mají listopad už v říjnu.

[Smazáno]

A navíc mám pocit, že všichni ignorují ukrajinské 'měsícování': A nebo znáte:

Січень
Лютий
Березень
Квітень
Травень
Червень
Липень
Серпень
Вересень
Жовтень
Листопад
Грудня

A to nám ti borci pomalu ale jistě, jako jediní, staví infrastrukturu venkova...

[Luboš Doležel (Doli)]

Tenhle jazykový vývoj mi připadá zajímavý V ČR a na Ukrajině jsou jména z části podobná (až na ten zrádný květen) a uprostřed je odděluje Slovensko, které má názvy z latiny.

[⧠ A = 0]

Neignoruje se tu jen ukrajinština, ale také běloruština. Navíc kromě češtiny, polštiny, (srbo)charvátštiny a těchto dvou se poměrně běžně užívá původního "měsícování" ještě ve slovinštině a hornolužickosrbštině, jinde také místně, v nářečích.

[Martin Lebeda]

Už to někdo říkal. Slovenské názvy vycházejí z latiny a jsou přebírány do jiných jazyků podstatně častěji.

ukážu na únoru:

• latinsky: Februarius
• slovensky: február
• anglicky: february
• německy: (r) Februar
• italsky: febbraio
• francouzsky: février (m)
• španělsky: febrero
• rusky: февраль (fevral)

nebo na září:

• latinsky: September
• slovensky: semtember
• anglicky: september
• německy: (r) September
• italsky: settembre
• francouzsky: septembre (m)
• španělsky: septiembre
• rusky: сентябрь (sentjabr)

atd...

Podoba je zřejmá, z těchto jazyků většinu vůbec neovládám a přesto když budu vědět, že jde o součást datumu dokážu odhadnout jaký měsíc to je. Tak asi proto by češi, kteří znají alespoň nějaký běžný cizí jazyk s tím mít problémy nebudou.

[b42]

Wow. Neslo by to kvuli kompatibilite implementovat i do cestiny? Komu mam poslat feature request?

[Michal Vyskočil]

Asi neexistuje rychlejší způsob, jak implantovat nová slova do češtiny, než zkrze televizi

[happy barney]

rýchlejšie ako televízia to zvládne bulvár, rýchlejšie ako bulvár bulvárna televízia feature request smerovať na novu

[walley walleyovic]

nekdo s tim treba problem ma, kubeckovi cesi asi problemy nemaji, ti ostatni ano

[Michal Kubeček]

Pokud máte problém se slovenskými názvy měsíců, pak máte nejspíš problém se slovenštinou jako takovou, takže přeložené názvy měsíců to nezachrání…

Mimochodem, větší problémy, než se slovensky napsaným článkem, bych měl s článkem, který by byl napsaný takovým stylem, jako váš příspěvek.

[Martin Hudec]

Ano, su vacsi problem :).. niekde som minule zacul, ze august - srpen.. september - ... SRPENEC!!!! :)

[Filip Jirsák]

prece nikdo z .cz ani ze .sk neni tak blbej, aby je neznal

Ale je, já se hlásím…

popr. se je nemohl naucit

No to mohl, ono by stačilo naučit se ty anglické jinak, než že si je musím vždy přepočítat od ledna. Takhle je to pohodlnější. Což není omluva, je to výmluva a je to špatně Ale neptal jste se zda je to správně, ale proč se to tak dělá.

[r]

no dobre, tak jeden z par milionu ;)

me to pripada, jak delat z nekoho blba, ptz: cely clanek si slovak (v tomhle pripade naopak) precte v cestine, to problem neni, ale dvanact mesicu uz najednou neumi - pritom rozdilnych (.cz vs .sk) slov, urcite i v danem clanku je vic nez dost. tak bud psat do zavorky kazde nestejne slovo a nebo nic

a mimo to, vetsina slovaku kouka mj. na cesky mluvene filmy/porady (proto treba mladi rozumi cesky) - to tam mesice taky tv vypipne a napise jako titulek ve slovenstine? pokud ne, tak bud se to jiz museli naucit a nebo cast filmu/poradu nepochopi ;p

[happy barney]

v technických článkoch sa slová ako kapusta (cz-sk: kel, sk-cz: zelí) príliš často nevyskytujú

[r]

no ale treba "mačka" tady je - takze by tam melo byt v zavorce "kočka" :D

ptz to neni ani podobne jak treba slovo "čierna" resp. "černá"

[Michal Kubeček]

A slovo mačka se v češtině používá k označení něčeho jiného. :-)

[nickname]

To bylo slovensky? Nevšiml jsem si ... A jo

[:-)]

Připojuji se k těm, kteří nezaregistrovali, že je to slovensky. Zjistil jsem to až poté, co jsem narazil na zmínku v diskuzi.

[Karel]

No ja si te slovenstiny vsiml az po tomhle komentari.. a to mi jeste chvili trvalo, nez jsem ho pochopil. Pripomina mi to tu zpravu o bezproblemovem cteni textu s prohazenymi znaky uvnitr slova. Toho jsem si take vsiml teprve az jsem tu zpravu precetl.

[xm]

Já jsem to tedy zaregistroval okamžitě Nemám nic proti slovákům, ale slovenština se mi prostě a jednoduše špatně čte. Jastli se tohle stane pravidlem, tak asi zdejší Jaderné novinky přestanu číst Budu si číst jen anglické originály (angličtina se mi čte lépe než slovenština).

[Robert Krátký]

Jastli se tohle stane pravidlem, tak asi zdejší Jaderné novinky přestanu číst

Pravidlem se to doufám stane, protože pak bude k dispozici větší objem JN. Samozřejmě však budou i nadále vycházet "české JN" (překlady článků z LWN).

[r]

taky bych byl rad, kdyby to tady bylo casteji - akorat prosiiiiiim bez tech hloupych prekladu mesicu v zavorkach

[trekker.dk]

Já jsem to tedy zaregistroval okamžitě Nemám nic proti slovákům, ale slovenština se mi prostě a jednoduše špatně čte.

Taky tak.

[Heron]

Naopak bych byl rád, aby se zde Slovenčina objevovala pravidelněji. Je to krásná řeč a rád bych si její znalost udržel.

[Drom]

Me se taky slovenstina cte hur nez anglictina, ale spis to je tim, ze ctu vic anglicky nez cesky, takze otazka zvyku.

[jnc]

aj mne. a slovenčinu som si všimol hneď :)

[sheeryjay]

Uh? Ono to bolo v Slovencine? Ze som si ani nevsimol. To musite trochu mluvit se slovenskymi spoluobcany (dnes uz vlastne ex-spoluobcany) a cloveku to ani neprijde. Btw, alespon pote vite, co to je treba vankúš :).

[Michal Kašpar]

No ono to mluvení ke čtení zas tak úplně nepomáhá. Mně osobně se taky slovenština čte hůř než čeština (a paradoxně i než angličtina) i přes to, že se slovenskou spoluobčankou už pěkných pár let žiju.

Tím ale nechci říct, že by měly tyto slovenské překlady a články končit. Naopak, pokud budou kvalitní, tak jen houšť.

[sheeryjay]

Upřesnění: Mluvím přes ICQ a IRC-like chat. Skype se stal hořkou výjimkou od doby kedy mi zabíjel Xka.

[satanatas]

tak sem skválně nešel spát, abych hned za tepla odchytil nový článek na abclinuxu a narazil sem na JN. docela mě to potěšilo, ale hned sem byl překvapen tou slovenštinou, už sem to skoro zapoměl, málem sem si vylámal jazyk ale nakonec sem se do toho vpravil. zajímavá změna :-}

[disorder]

vetva sa sklonuje podla vzoru zena, takze "do hlavnej vetve" (a podobne) sa nekona

nie som proti nasilnym prekladom, ale option si nasilne neprelozil. znie to hrozne.

[andree]

obcas sa nad takymi vecami zabudnem zamysliet, a potom to tak dopadne... nabuduce to bude (snad) lepsie

[Pavel Dobeš]

Kdyz to tak ctu, tak krom slovenstiny, se kterou se setkavam stale mene tu bude i pravidelne gramaticke okenko, ktere mi pripomene, ze kazdy jazyk ma sve

[morpher]

Slovencina sa fajn cita okrem toho sklonovania by som este opravil aj tu ficuru na vlastnost, alebo crtu

[andree]

ficuru nas(=aj mna) naucil jeden profak na matfyze, aj ked ono sa to tam vlastne pouziva asi vsade.. to slovo sa mi hrozne paci, teda - viac ako "oficialne preklady" :o)

[nardew]

nebol ten ucitel nahodou forst? :D inak andree, znamy nick z intraku, nebyvas na otave?;)

[Zdenek Sl.]

Ahoj Jenom jsem cekal, kdo zacne prskat prvni, ze je to Slovensky Jinak Jaderne noviny jsou jediny serial, ktery ctu pravidelne a diky za nej.

[Zdeněk Štěpánek]

Za sebe musim rict ze mi slovenstina nevadi ani v nejmensim a precetl jsem to cele. Diky.

Zdenek

[Milan Jurik]

Vyborna aktivita, diky za ni

[pj]

pouzivam mandrivu a tam je "noatime" default zapnute, jen nemam "data=writeback", ale nevim, zda ma az takovy prinos.

[Cubic]

pridam se k dikum, slovenstina v poho(jen tam neobjevim zadne chyby :) a je dobre ze se na abclinuxu objevuje i v oficialnich clancich, doufam ze odhodlani vydrzi

[Pet]

ČESKY!!!! prosím

[andree]

dyi

[andree]

ehm, naopak, samozrejme

diy

[mira]

jen tipuju ...

dyi = die you idiot

diy = do it yourself

?

[Filip Jirsák]

Proč, prosímvás?

[xm]

Např. u mě je to proto, že se mi slovenština velmi blbě čte (mluvená mi už tolik nevadí). I angličtina se mi čte lépe než slovenština (proto asi budu číst od teď jaderné novinky radši v originále). A navíc ABCLinuxu je český server, články by tedy IMHO měli být v češtině, že by tu byly třeba články v angličtině (nebo polštině či ruštině, když už jsme u těch slovanských jazyků) jsem si také nevšiml.

[Robert Krátký]

ABCLinuxu je český server, články by tedy IMHO měli být v češtině

Z hlediska návštěvníků, uživatelů i článků a dalšího obsahu je abclinuxu server československý.

články by tedy IMHO měli být v češtině, že by tu byly třeba články v angličtině (nebo polštině či ruštině, když už jsme u těch slovanských jazyků) jsem si také nevšiml.

Slovenština je však češtině ze těch jmenovaných jazyků nejbližší. A vzhledem k historickým okolnostem je i pro naprostou většinu Čechů (a Moravanů atd.) snadno srozumitelná.

[Michal Kubeček]

Mám pocit, že na téma článků ve slovenštině tu byla i anketa a vyzněla dost jednoznačně v jejich prospěch.

[Filip Jirsák]

To je rozumný argument, narozdíl od výkřiku, který zahájil tohle vlákno.

Já mám se čtením slovenského textu taky větší problém, než dříve, ale právě proto jsem za slovenské JN rád a považuju to za přínos, když už to tak vyšlo, že se k překládání přihlásil Slovák (samozřejmě nechci po Robertovi, aby překládal taky do sloveštiny . A proč? Protože jsme se Slováky žili léta ve společném státě a navzájem jsme si bez problémů rozuměli. To, že si po rozdělení přestáváme rozumět, je mínus, je to škoda – přicházíme o něco zajímavého. Přečíst si JN ve sloveštině je minimum co můžu udělat proto, abych alespoň sám u sebe zpomalil tenhle negativní trend.

[Michal Kubeček]

…články by tedy IMHO měli být v češtině…

kouzlo nechtěného :-)

[Robert Krátký]

Nechtěl jsem to rozmazávat, ale také mě to při čtení napadlo

[DNA]

se slovenštinou žádný problém, pozastavil jsem se jen nad touto větou: A dvakrát tento najpopulárnejší sieťový ovládač nefungoval pre veľké množstvo užívateľov, pretože som veril slovu dodávateľa o otestovaní - miesto spoľahnutia sa na testovanie, ktoré PREUKÁZATEĽNE odstraňuje problémy: verejné testovanie linuxového jadra. a slovem "otestování", které mi zní tvrdě česky. Díky za velice zajímavé počtení.

[happy barney]

primyslel ste si jeden dĺžeň, s ním je to české slovo, bez neho slovenské

[CIJOML]

Slovenstina je bes - kdyz autor chce vydelat na chleb svuj ve zdejsi at zkusi nas rodny jazyk. Precijen jej ve sve televizi slysi casteji nez my ten zapadni dialekt rustiny z vychodu :D

[Michal Kubeček]

Ubohé…

[CIJOML]

Ale vystizne. Uz mam po krk tech slovaku co se derou do nasich skol kde studujou zadarmo, berou koleje nasim studentum a jeste si otviraj hubu. Bohuzel jich pribyva i v jinych oblastech. A ze nasi studenti muzou jit studovat k nim? Kdo by chodil za horsim???

[Robert Krátký]

Ještě ubožejší...

[trekker.dk]

Ale bohužel trefné.

[Palo]

U nas ludia ktory sa z Mgr. nedostanu na inzinierske studium tak idu do Prahy tam sa to da "lavou zadnou". Takze o kvalite by som pochyboval. FEI malo (a dufam ze aj ma) dobre meno. Debilov mudrych ako radio je v cechach hodne. To je Vas narodny sport. Tipujem ze ho precikal nejaky cudzinec v robote alebo na primackach tak je z toho mimo. Chudak zakomplexovany.

[Filip Jirsák]

Proč tak konkrétně? Ta věta se dá zobecnit, místo "Slováků" dejte X a můžete si dosazovat jak je libo. A není třeba se omezovat na národnost, můžete dosazovat etnika, muži/ženy, barvu pleti, politické přesvědčení, sociální postavení, buržoazní původ… Pravdivost konkrétní instance věty pak záleží na míře xenofobie mluvčího a na jeho osobních preferencích.

Mimochodem, doba, kdy o přijetí na VŠ nerozhodovaly schopnosti, ale původ, zde byla historicky nedávno…

[xm]

Ač mi články ve slovenštině také vadí a nechci je tu (prostě se mi to blbě čte... a články v polštině či ruštině se tu také nevedou, tak proč slovenské? I angličtina se mi čte lépe), tak teď se musím přidat k ostatním - to co jste napsal je vskutku ubohé. Xenofobie je jednou z nejhnusnějších lidských vlastností, měl byste se stydět, chudáčku...

[pools]

Taky si myslím, že je toto vyjadřování pod úrověň inteligentního člověka, ale na druhou stranu bych chtěl požádat o český, popřípadě anglický, překlad článku. Předem díky.

[Robert Krátký]

Anglický originál je na webu kerneltrap.org. Český překlad slovenského překladu redakce pořizovat nebude, ale pokud se najde někdo, kdo by chtěl Andrejovi s překládáním novinek z kerneltrap pomoci, nestyďte se nabídnout. Ve čtvrtek pak vyjde (jako obvykle) další díl Jaderných novin s obsahem z LWN (česky).

[trekker.dk]

Xenofobie je jednou z nejhnusnějších lidských vlastností, měl byste se stydět, chudáčku...

Xenofobie je strach z cizího, neznámého. Nevšiml jsem si, že by CIJOML měl strach z něčeho, jenom vyjádřil svoje výhrady ke slovenským studentům, kteří požívají výhod poskytovaných státem - ČR - na úkor studentů českých.

Označit někoho za xenofoba, protože nesouhlasím s jeho názorem na nějakou menšinu nebo etnikum, je dnes bohužel docela běžné.

[Filip Jirsák]

Xenofobie je strach z cizího, neznámého.

Xenofobie není strach z neznámého, ale strach z cizinců.

Označit někoho za xenofoba, protože nesouhlasím s jeho názorem na nějakou menšinu nebo etnikum, je dnes bohužel docela běžné.

Taky je to správné. Co to znamená "mít názor na menšinu nebo etnikum"? Že člověka posuzujete podle nějakých předsudků. Nebo snad pokud vám o někom řeknu, k jakému etniku nebo národu patří, dokážete z toho o tom člověku něco usoudit?

[trekker.dk]

Taky je to správné.

Ne není. Když jako politik někde veřejně řeknu, že bydlím na sídlišti, kde dělají cikáni bordel, novináři a všeljací bojovníci za práva menšin typu Uhl ze mě udělají xenofoba. Přitom jsem jenom uvedl něco, co je fakt a myslí si to všichni, kteří na tom sídlišti bydlí také.

Ti, kteří mě označí za xenofoba budou typicky lidé, kteří takové problémy nemají, protože bydlí v "lepší" části pravděpodobně úplně jiného města.

Co to znamená "mít názor na menšinu nebo etnikum"? Že člověka posuzujete podle nějakých předsudků.

To třeba znamená myslet si o slovenských studentech, že kvůli nim čeští studenti nedostanou kolej.

[moira]

Slovaci jsou hlavne brani jako studenti ze zemi EU. Podle dohod museji mit stejne podminky jako cesi a prijde mi trochu uzkoprse nadavat na to, ze jen vyuzivaji co jsme jim umoznili vyuzit. To, ze to jsou zrovna Slovaci a ne Nemci nebo Britove tkvi v tom, ze ti druzi u nas studovat netouzi.

Jinak me prijde lepsi kdyz Slovaci jezdi k nam nez kdyby to bylo opacne (o necem to asi svedci :))... Vam ne?

[alkoholik]

To prave kvuli slovenstine neni tak docela pravda. Ja bych jim semestralky a podobne v jinem jazyce nez cestine nebral. Muzou projit celou skolu v anglictine jako ostatni zahranicni studenti.
Ad nevrazivost mezi Cechy a Slovaky: podle znamych studujicich na Slovensku je situace na vychode podstatne horsi.

[happy barney]

české školy s obľubou berú slovákov, pretože im to zvyšuje kredit.
Čím horší študent, tým slabšiu školu si vyberá, a české vysoké školy nie sú považované za slabšie. Jednoducho, je to trh.

[pools]

U nás na ČVUT musí odevzdávat všichni semestrální práce v češtině...

[Heron]

UPOL - čeština, angličtina, slovenčina... záleželo na vyučujícím, stejně jako v případě použitého programovacího jazyka, tedy i když byl Projektový seminář veden v C#, tak nikdo nikoho nekamenoval za C, Javu nebo Python.

[Filip Jirsák]

Ne není. Když jako politik někde veřejně řeknu, že bydlím na sídlišti, kde dělají cikáni bordel, novináři a všeljací bojovníci za práva menšin typu Uhl ze mě udělají xenofoba. Přitom jsem jenom uvedl něco, co je fakt a myslí si to všichni, kteří na tom sídlišti bydlí také.

Pokud spolu souvisí to, že jsou to cikáni a to, že dělají bordel, pak je to označení OK. Pokud to nesouvisí, nevím, proč si vybrat zrovna tuhle jednu charakteristiku a ne jinou – třeba že tam dělají bordel dvourucí.

A Slováci tady rozhodně nestudují "na úkor Čechů" a "nezabírají jim koleje" proto, že jsou to Slováci, ale proto, že byli v přijímačkách lepší, než ti co se na VŠ nedostali.

Taky je podezřelé, že vám vadí zrovna zde studující cizinci. Proč vám nevadí Češi studující v zahraničí? Proč vám nevadí cizinci, kteří tady vytvářejí nějaké hodnoty (jako že se dá očekávat, že spousta Slováků zde studujících tady taky zůstane)?

[trekker.dk]

A Slováci tady rozhodně nestudují "na úkor Čechů" a "nezabírají jim koleje" proto, že jsou to Slováci, ale proto, že byli v přijímačkách lepší, než ti co se na VŠ nedostali.

To je asi trochu blbost, ne? (Hint: zamysli se nad tím, kdo může žádat o ubytování na koleji.)

[Lu-Tze]

Jenže dojezdnost nemusí být jediným kritériem, to je nejspíš na škole, jak to stanoví. Za to slováci nemůžou

[CIJOML]

Problem jak ho vidim ja je ten, ze nasi rodice postavili ty koleje ze svych dani. Rodice slovaku na ne nedali ani korunu (alespon ne na rekonstrukce). Cizinci za studium u nas plati a svymi financemi hradi to, co nasi rodice platili ze svych dani. Slovaci zde nic neprispeli, kolej dostanou, plati stejne kolejne, zadne skolne, berou se jim semestralky ve slovenstine a jeste drzkujou. Cesky student je potom jasne diskriminovan - plati zde dane a stejne nedostane kolej.

[andree]

ty do toho financovania ocividne vidis... vysoke skoly za komunistov urcite stavali v ceskoslovensku len pre cechov, a za zlate ceske peniaze, ved preco by to mala platit federacia - sa zamysli prosimta najprv, ked nieco take tresnes...

bezne rekonstrukcie koleji sa platia z kolejneho a z "mimokolejnych zarobkov" (ako napr. prenajimanie priestorov, letne ubytovanie pre turistov atd.) - takze neboj, od teba tam nejde ani koruna, kym nebyvas na koleji...

btw, ty platis skolne? prosim? este raz? nie? hmm, to je divne.. tak to asi platia tvoje studium aj z dani, ktore platim ja... tomu sa vravi diskriminacia, ked nemozem platit studijne iba slovakom...

prestan tu uz prosimta tarat 2 na 3, davno nezijeme ani u komunistov ani vo fasistickom state.. ked to funguje tak ako je to teraz, asi to nie je az take nevyhodne ani pre cechov, hm? ci myslis, ze nejaky stat bude 50 rokov vydrziavat nejakych chudacikov z vychodu lebo boli kamosi volakedy?

[CIJOML]

Plnou hubu kecu... ;)

[andree]

uzasne argumenty... napodobne - howgh

[hawran]

Nemas nahodou holou lebku? A tezky boty?

[CIJOML]

Nemam, ale vidim to mnozstvi rekonstrukci za miliardy co se od roztrzeni u nas investovaly do skolstvi narozdil od uz NASTESTI byvalych bratru, kteri k nam najednou jako svabi lezou. Mozna by meli zase vysilat nejake rozhovory se Slovaky z toho pamatneho roku aby si lide vzpomneli jak o nas smysleli.

[andree]

mooooooj, neboj sa, uz ta nezbiju...

[miso]

Ty si vazne psychopat

[andree]

ku koleji ti mozem zodpovedne povedat, ze kto kolej chce, tak ju dostane - aspon co sa UK tyka (teraz nepocitam ze je niekto vyberavy a skratka na kolej na opacnej strane prahy nepojde, preto lebo...)

[CIJOML]

NE na CVUT FEL kterou jsem absolvoval - spoluzak kazdy semestr dostal kolej az ve druhem semestru a to studoval se stypkem. Holt muzete byt z Ase, ale Slovak z Kosic bude bydlet vzdycky dal

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Tak proc vas AS neprosadi zmenu pravidel pridelovani koleji ve prospech tech z lepsim prospechem?

[CIJOML]

Ale samozrejme ze to tam mame, bohuzel tech vychodnich zahranicnich je tolik, ze to nestaci - vzdalenost je stale rozhodujicim faktorem. I kdyz ja jsem ze skoly uz nejakou dobu pryc - mozna se to zmenilo, ale neverim tomu

[alkoholik]

Zmenilo se to a velice jednoduse. Koleje jsou tak drahe, ze je levnejsi v par lidech pronajmout byt.

[Jirka]

A to jsou v Praze levnější koleje než v Brně. U nás na FITu studuje dost slováků a jsou fajn, až na to, že jim občas při rozhovoru nerozumím (některým).

[Jary]

Oni za studium v ČR neplatí?

[CIJOML]

Kdyz absolvuji studium v cestine, tak NE - coz je prave rozdil proti vsem studentum ze zemi EU

[nardew]

coz je prave rozdil proti vsem studentum ze zemi EU

tak to je dobra sprostost.. aky rozdiel prosim ta? KAZDY kto studuje v cesku v ceskom jazyku ma studijum bezplatne! ci to je slovak, rus alebo madar!

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Samozrejme ze ne. AFAIK v ramci EU ma kazdy student pravo studovat v kterekoliv zemi podle stejnych podminek jako studenti z tamejsi zeme. Tedy kdokoliv z EU muze v Cesku studovat zadarmo (v pripade studia v cestine).

[Rezza]

A jak se ceske VS bourily, ze by to pro lidi z EU melo platit i pro vyuku v anglictine! Je fakt krasa po te EU moci cestovat po skolach, nejvetsi plus jake nam unie prinasi a clovek pozna, ze lidi slabsi inteligence jsou vsude, i tady na serveru a naopak skvelych lidi je v Evrope spousta a tady nastesti jeste vic!!!

[johny]

Vec ma aj tuto stranku: na univerzitu prijimaju studentov podla vysledkov prijimacich skusok. Na tom sa snad zhodneme. Takze v tom si asi nic vycitat nemozeme. Vzhladom na blizkost slovenciny a cestiny sa nam slovakom v Cechach studuje v podstate bez problemov. Jeden z dosledkov studia v Cechach je ale aj odliv mozgov zo Slovenska do Ciech - mnohi totiz po dostudovani zostavaju v CR. A v tom spociva i vyhoda pre Cesko: je lacnejsie mat v krajine vystudovaneho vysokoskolaka, ktoreho studium na zakladnej a strednej skole zaplatil iny stat. Takze... aj ja by som bol radsej, keby nasi studenti neodchadzali do zahranicia (napriklad CR) a ostavali v krajine. Len mam na to ine dovody... PS: I ja som svojho casu studoval v Prahe a som teraz v zahranici, snad nie natrvalo...

[happy barney]

Ja by som bol radšej, keby bolo kompletné školstvo platené, a neobmedzovať schopných vo výbere školy a neskoršieho pôsobiska.

[Michal Kubeček]

Jestli něco omezuje schopné studenty, tak daleko spíš placené studium než přijímací zkoušky.

[Michal Kubeček]

…omezuje v přístupu ke studiu…

[trekker.dk]

Tak to sotva. Schopný student si může vzít studentskou půjčku na studium a ví, že ji bude moc splatit, až vystuduje.

[happy barney]

+1

dokonca si viem predstaviť aj model, že pôžičky sú poskytované štátom, splácaš ich v rámci daňového navýšenia, po splatení nižšie dane. Nevýhoda princípu je v tom, že by náckovia zas nemali o čom prelievať pivo.

[Michal Kubeček]

To je hezké, že si to umíte představit. Ale ono v praxi není důležité, co si umíte představit, důležité je, co v této zemi skutečně (ne)funguje.

[Michal Kubeček]

Studenti lukrativních oborů možná. Ale bohužel u nás existuje dost oborů, u kterých se nedá počítat s výrazně vyšším příjmem po vystudování.

[trekker.dk]

Co to je lukrativní obor? Pokud absolvent nějaké VŠ nemůže počítat s vyšším příjmem po vystudování, měl jít na jinou školu (a je to vlastně vizitka i pro tu školu)

Samozřejmě jsou tu obory, kde uplatnění je hlavně v institucích provozovaných státem - typicky školství - úbytek absolventů by měl ten příjemný efekt, že by stát trklo, že plat nižší než průměrná mzda je pro VŠ vzdělaného učitele málo.

[Michal Kubeček]

Co to je lukrativní obor? Pokud absolvent nějaké VŠ nemůže počítat s vyšším příjmem po vystudování, měl jít na jinou školu (a je to vlastně vizitka i pro tu školu)

Tyhle primitivně pravičácké proklamace zbožňuju. I když, kdyby se všichni zařídili podle vašich moudrých rad, bylo by všechno jednodušší, nebyly by žádné vysoké (natož nízké) školy a byl by klid…

Samozřejmě jsou tu obory, kde uplatnění je hlavně v institucích provozovaných státem - typicky školství - úbytek absolventů by měl ten příjemný efekt, že by stát trklo, že plat nižší než průměrná mzda je pro VŠ vzdělaného učitele málo.

Další líbivá teorie odtržená od života. Úbytek je znatelný už sedmnáct let a žádnou vládu napříč politickým spektrem netrklo nic. Školství má tu smůlu, že zločiny, které se na něm napáchají, se v plné míře projeví až po desítkách let; a pro vládu je cokoli, co bude po příštích volbách, PNJ. To, že se pak ty hrůzy budou dávat dopořádku další desítky let, je už vůbec nezajímá.

[trekker.dk]

No jo, má to někdo štěstí, že věří levičáckým teoriím, které nikdy od života odtržené nejsou.

[Michal Kubeček]

Nebo jen věří spíš tomu, co vidí kolem sebe, a ne tomu, co hlásá něčí propaganda. A nemá rád optiku, která měří kvalitu člověka výhradně tím, kolik vydělává, a studijní obor podle toho, kolik to sype. Ne všechno v lidském životě se dá převést na peníze.

[Michal Kašpar]

Ne, všechno ne. Ale práce obvykle ano.

[trekker.dk]

Ne všechno v lidském životě se dá převést na peníze.

Omyl, kterého se dopouští hlavně idealisti. Téměř všechno se v životě dá převést na peníze. Právě proto se najdou lidé, kteří vykonávají špatně placené povolání, protože je to baví - má to pro ně cenu navíc.

[Jirka]

Asi hlavně proto, že věří, že ne vše je o penězích a ta cena je v něčem jiném. Takže nechápu proč tvrdíte, že jde o omyl.

Já souhlasím s Michalem Kubečkem. Nedávno jsem někde viděl anketu o tom, kolik dostávají kapesného studenti VŠ. Zatímco nejméně dostávali na zemědělských školách, průměr (cca 5000 Kč myslím) dostávali na matfyzech, strojních, elektrofakultách, stavebních atp., tak nejvíc (6000+ někdy i kolem 20 000 Kč) na ekonomkách a podnikatelských (jejichž studenti jsou často i pro zpoplatnění vzduchu). Prostě ne každý je schopný u studia ještě i pracovat na poloviční (nebo i plný) úvazek. A s těmi studentskými půjčkami mají nyní v zahraničí dost vážné problémy, protože jakmile absolvent vyleze ze školy, tak je na několik let zadlužený. Je pak pro něj problém založit třeba rodinu. Pro takové studenty je problém zaplatit koleje, stravu a výdaje spojené se školou. A vy chcete aby si k tomu vzali ještě půjčku, která je po studiu dost významně zatíží?

Styl studia se dneska změnil. Moji sestře stačilo (optika) se naučit a pak jít na zkoušku, nikdy po ní nikdo nic jiného nechtěl (kromě diplomky samozřejmě). Já mám do každého předmětu cca 4 projekty za semestr (zadané samozřejmě v druhé polovině semestru) a je to celkem záběr. Nevadí mi to, ale nedokážu si představit, že bych si přivydělával nějakou prací stálejšího charakteru s docházkou na pracoviště. Asi to bude taky proto, že nejsem superman, který vše dokáže ihned zpracovat, pochopit a ještě k tomu dělat 20 hodin denně.

[Rezza]

Nevidim kde muze byt ten problem se splacenim - pokud vim, tak se mluvilo o tom, ze by se platilo ve chvili kdy clovek dosahne nadprumerneho platu. Proste neco jako Donate u open source projektu, skola mi dala moznost vydelavat velmi pekny peniz, tak ji to rad a dobrovolne vratim! Moznost mit rodinu to neovlivni, maloktery obycejny clovek se jen vzdalene blizi prumeru a presto maji rodiny. Naopak to beru jako remcani - kamoska vychovava dceru, pritom studuje, vydelava si, pripadam si proti ni jako uplna nula, ze se vymlouvam na skolu, ze nemuzu kvuli ni pracovat a pritom malou v nicem nezanedbava, prave naopak!

[Michal Kubeček]

…pokud vim, tak se mluvilo o tom, ze by se platilo ve chvili kdy clovek dosahne nadprumerneho platu.

A jsme zase u problému: studentovi nepomůže, že se o něčem mluví (nebo dokonce mluvilo), pro něj je důležité, co skutečně funguje. A naši politici jsou mistři v přijímání razantně vypadajících změn bez nutných doprovodných opatření; ta se pak v lepším případě honí dodatečně, v horším se na ně vykašlou úplně.

Příklady? Když se s velkou slávou zaváděla přednost chodců*, teprve v měsících následujících po přijetí se začalo řešit, že by nebylo úplně od věci přechody obtáhnout, aby byly vůbec vidět (o naprosto nevhodné roční době pro začátek platnosti nemluvě), a řadu jich naopak zrušit, protože při současném znění není úplně dobré, aby u jedné tramvajové zastávky byly tři přechody pro chodce (leckde to tak samozřejmě zůstalo dodnes). Když se zaváděla padesátka v obcích, politici jednohlasně horem dolem slibovali, jak na místa, kde je bezpečné jet víc než 50 km/h, dají sedmdesátky. Realita? Nestalo se tak skoro nikde, ale naopak "vesnické čtyřicítky" byly plošně nahrazeny naprosto absurdními třicítkami (které hravě překročí i cyklista).

Takže mi promiňte, že nevěřím našim politikům, kteří hlásají, jak bude školné doprovázeno promyšlenou podporou půjček na studium, protože ze zkušenosti očekávám, že půjčky se v lepším případě začnou řešit tak rok po zavedení školného (a stejně z nich bude paskvil), v horším se na ně tiše zapomene.

---

* - pro šťouraly: nechce se mi opisovat přesný název v právničtině, všichni víme, o co jde

[Rezza]

Ale ty neumis cist :) Takze te studium na VS vubec nemusi zajimat! Nic osobniho, ale pisu - studium bude zadara, jen kdyz ti to prinese uzitek, budes mit nadprumerny plat, tak proste skole reknes diky! Takhle funguje i open source! Samozrejme kdyby stat jeste nad to zavedl nejake prijemne studentske pujcky, aby podporil studium mladych lidi, tak by to bylo bezva. Stipka uz ted jsou celkem slusne, takze kdo skutecne studuje a chce, tak se uzivi! Ja osobne bych se nebal zadluzit kvuli studiu, protoze doufam, ze jednou se mi to vrati, dal jsem si pul roku pryc, stalo to neuveritelne penize. A to nam jeste omylem zapocitali a chteli zaplatit skolne :) Proste vzdelani zadara neni...

[trekker.dk]

Nestalo se tak skoro nikde, ale naopak "vesnické čtyřicítky" byly plošně nahrazeny naprosto absurdními třicítkami (které hravě překročí i cyklista).

Až na to, že vesnické čtyřicítky ani absudní třicítky nemůžou ovlivnit ti politici, kteří rozhodují o tom, kolik je default rychlost ve městě v zákoně. Zákon samozřejmě umožňuje dát sedmdesátku tam, kde je to bezpečné a pokud ji tam, kde bydlíš, nemáš, urguj místní politiky.

[happy barney]

ponuka dopyt ... klasika. 10 otvorených miest a jeden kvalifikovaný človek je iné ako 1 otvorené miesto a 10 kvalifikovaných ľudí.

ad pôžičky, študentská pôžička je menej ako hypotéka ...

[trekker.dk]

Asi hlavně proto, že věří, že ne vše je o penězích a ta cena je v něčem jiném. Takže nechápu proč tvrdíte, že jde o omyl.

Věřit můžou, čemu chtějí, já jsem polemizoval s tím "Ne všechno v lidském životě se dá převést na peníze." Všechno se dá převést na peníze (a u stejné věci můžou různí lidé dojít k různé částce podle osobních preferencí)

[Sinuhet]

No to sice da, prinejhorsim budu castky prirazovat nahodne, otazka je o cem budou vypovidat. Casto to pak nektere jednodussi jedince svadi k uvaham, ze "Frantova cena na trhu prace je 20k, Pepova 40k, proto je Pepa dvakrat tak lepsi/pracovitejsi/inteligentnejsi nez Franta".

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

> Téměř všechno se v životě dá převést na peníze.

To je pomerne zajimavy algebraicky problem :–)

[Aleš Kapica]

Á.. pán je šovinista.. co kdyby se pro změnu naučil používat diakriktiku, když je tak pyšný na svůj rodný jazyk?

[hawran]

To by clovek neveril, co za ubozaky cte tento server. Ty jsi sem zabloudil nahodou, ze? Ani se neptam, z jakych stranek...

PS: ja osobne jsem se uplne vydesil, kdyz jsem videl tu prehrsel 'mekcenov' aspol. A jen mi to pripomenulo, ze ac sam narozen na Slovensku, slovenske narodnosti, ale vychovan v Cesku, po rozpadu republiky se slovencina pomalu ale jiste vytraci z meho zivota...

Zlate 'Slovenske pondelky' v TV (za komaru), pamatujete si to jeste nekdo? SMUTNE...

[maník]

K mému dětství patří neodmyslitelně Dempsey a Makepeacová ve slovenštině. Ani si nedovedete představit, kolik hodin jsme s kamarádem strávili rozhovory typu: "A toto je kto? Poliš? Daj si škotsků, lebo ťa odbachněm!" Bylo to bohovské! Samostatnou kapitolou byla básnička z pořadu Cvičme v rytme, kterou jsme se spolužáky omílali o přestávkách.

[Michal Kubeček]

A to zklamání, když to pak začali vysílat s narychlo uplácaným českým dabingem, který tomu původnímu slovenskému nesahá ani po kotníky…

[nardew]

tak toto sa az tak casto nevidi ze by mali slovaci lepsi dabing ako vy cesi :) tym nechcem povedat ze kazdy nas dabing je zly, ale holt, vacsina filmov je v podani s ceskym dabingom lepsia

[Michal Kubeček]

V tomto případě ani tak nejde o český vs. slovenský, ale o to, že slovenský dabing vznikl ještě v dobách předlistopadových, kdy se s tím piplali, zatímco český v době, kdy už se muselo šetřit.

[disorder]

to je skor, lebo podvedome si pamatame ceske hlasy pri rovnakych hercoch. ale taki priatelia su IMO lepsi, a frasier tiez (vraj, cesky dabing som nepocul)

aj tak je najlepsie originalne znenie, kde (pokial sa jedna o anglictinu) sa nemusim spoliehat na spravnost prekladu

[nardew]

ano, priatelia patria k tej mensine :)

[Rezza]

Uz nevim jak to presne slovensky bylo, ale "Bola hlasena vlamacka" je bozi! Nejlepsi je kdyz clovek rekne cizincovi, ze bydli na byte s dvouma slovakama a ten cizinec se zepta, jestli se spolu bavime anglicky, aby jsme si rozumeli:) I kdyz slovo brambory se nikdy nenaucim rikat, kdyz s bratry ze slovenska mame zemaky/zemiaky!

[Václav HFechs Švirga]

Fandím překladateli. I když jsem se slovenštinou až tak mnohokrát do styku nepřišel, její čtení mi obtíže nečiní. A budu jen rád když toho bude přeloženo co nejvíc, protože s angličtinou zatím problémy mám.

[gapon]

DIKY

[neaktivni]

To je snad poprve, co jsem si nevsiml, ze byl clanek slovensky (a tudiz mi to ani nevadilo). Asi proto, ze mam ty Jaderne noviny rad. A mozna i proto, ze tam i v cestine hromade veci nerozumim))

[mstarman]

Se slovenským překladem mám trochu problém ale i tak díky. Aspoň si to trochu procvičim protože něco čtu 2x a více :)

[Yokotashi]

Ono to bolo po slovensky? Nebyt komentarov, nevsimol bysom si ...

Co kdyby nekdo z mistnich antislovenskych aktivistu zacal predkladat clanky do cestiny pro ostatni antislovenske aktivisty, misto toho, aby prudili, ze nekdo jiny udelal alespon neco (byt to z jejich pohledu neni optimalni)?

[disorder]

"by som" :)

[Peter Lehotsky]

Nebyt toho skinheada, tak ani nevim ze to bylo slovensky.

[mrtwosh]

ja si ani nemyslím, že v tomto prípade je problémom slovenčina. skôr ide o preklad, ktorý je na veľmi nízkej úrovni, pre mňa ako slováka je to prinajmenšom strastiplné čítanie a tiež by som asi radšej volil originál. dúfam v pozitívny vývoj prekladateľa a verím, že budúci a každý jeho ďalší počin bude lepší. chce to len cvik, trocha viac sa zamerať na štylistiku (...'noatime,data=writeback' bude skoro určite *dosť* pozorovateľné (s rôznymi efektmi pri rôznych záťažiach), ale skoro nikto to v skutočnosti týmto spôsobom nespúšťa... - na takúto vetu človek potrebuje viac ako tri pokusy o pochopenie), nech to nevyzerá ako výstup z translatora a predovšetkým prekladať všetko (...o pripájaní filesystémov... - súborový systém už poznáme dosť dávno, no a výraz ...s optionom... ma ozaj dostal).

tomu búrlivému mojmírovi, myslím, celkom stačí nazrieť do profilu. väčšinou sa nenechám vytočiť narcisom podobného druhu, ale včera ma jeho útok pekne vydráždil. hovoriť o tom, že slovenčina je bes a potom to otočiť na absolútne nesúvisiaci internát niekde v brne nie je nič iné ako veľmi vydarený pokus o ohnivú vojnu. gratulujem, si kanec!

[Robert Krátký]

(...'noatime,data=writeback' bude skoro určite *dosť* pozorovateľné (s rôznymi efektmi pri rôznych záťažiach), ale skoro nikto to v skutočnosti týmto spôsobom nespúšťa... - na takúto vetu človek potrebuje viac ako tri pokusy o pochopenie)

Jaký překlad bys navrhoval? Já bych řekl, že v tomto případě je to dané vytržením věty z kontextu - když si uvědomíš, o čem je řeč, začne to dávat smysl.

a predovšetkým prekladať všetko (...o pripájaní filesystémov... - súborový systém už poznáme dosť dávno

To je otázka vkusu. Česká vydání Jaderných novin se naopak snaží překládat co nejvíce anglických slov, ale je dost lidí, kterým to nevyhovuje (a raději by byli, kdyby technické termíny zůstávaly v originále). Viz mnohé diskuze pod JN.