LaTeX pro začátečníky

7. 10. 2010 | Petr Štrajt

Články - LaTeX pro začátečníky  

V tomto článku se seznámíme se základy používání programu LaTeX. LaTeX je program určený na sazbu textu v profesionální kvalitě. To ale v žádném případě neznamená, že jej nemůžete s úspěchem použít i u běžných textů. Opak je pravdou.

Obsah

• Úvod
• Formátujeme text
• Preambule
• První vysázení
• Zdokonalujeme dokument
• Tabulky
• Seznamy
• Poznámky pod čarou
• Hypertextové odkazy
• Závěr

Úvod

V tomto článku se seznámíme se základy používání programu LaTeX. LaTeX je program určený na sazbu textu v profesionální kvalitě. To ale v žádném případě neznamená, že jej nemůžete s úspěchem použít i u běžných textů. Opak je pravdou.

Abychom mohli s LaTeXem pracovat, musíme si ho nejprve nainstalovat. Na Fedoře stačí zadat jako root # yum install texlive a je to – balíčkovací systém se postará o zbytek.

Máme nainstalováno a můžeme začít experimentovat. A tady nastane první zádrhel. LaTeX jako takový se totiž nedodává v grafickém kabátě a nelze v něm nic naklikat. Jak se tedy s LaTeXem domluvit? Celkem jednoduše. Stačí si vybrat libovolný textový editor, třeba Kate nebo Gedit, ve kterém napíšeme text, který chceme vysázet.

Při psaní textu nemusíte přemýšlet o tom, jak bude nakonec vypadat. Důležité je pouze to, aby pro Vás jako autora zůstal přehledný. Odstavce oddělujte prázdnými řádky. Nepoužívejte tabulátory, LaTeX je doplní za Vás.

Text, který chceme vysázet, tedy máme. Uložte jej s příponou .txt. Zůstává otázka, jak říct LaTeXu, jak jej má vlastně naformátovat. Ani na tom není nic závratně složitého.

Formátujeme text

Každý z Vás se už určitě setkal s HTML. Když byste chtěli napsat tento kousek věty tučně, ohraničíte jej tagy <b> a </b> a prohlížeč díky tomu ví, jakou část textu má vytisknout tučně. Stejný koncept, tedy čistý text doplněný o  formátovací znaky, používá i LaTeX. Jen pro pořádek si zde uvedeme, jak by podobný příklad vypadal v LaTeXu: \textbackslash{\textbf}{tento text bude vysázen tučně}.

LaTeX má dva druhý příkazů. Některé jsou platné pro určitou část textu, třeba vysázet nějaký celek tučně a jiné jsou platné pro celý dokument. Tyto příkazy se ukládají do takzvané preambule, kterou si za chvíli ukážeme.

Než se pustíme do podrobného rozboru níže uvedeného příkladu, věnujte pozornost několika obecným faktům. Všechny LaTeXové příkazy jsou uvedeny opačným lomítkem „\“. Některé LaTeXové příkazy mohou mít jeden nebo více parametrů. Parametry mohou být buď povinné, nebo nepovinné. Povinné parametry jsou uzavřeny do složených závorek. Ty nepovinné do závorek hranatých. Součástí zdrojového mohou být i komentáře, které se označují znaménkem procenta.

Preambule

V ukázce níže vidíte, jak vypadá preambule pro český text. Za chvíli si příklad rozebereme řádek po řádku.

      %Dokument bude vysázen 12 bodovým písmem s použitím třídy article
      \documentclass[12pt]{article}

      %Nastaví kódování na UTF8
      \usepackage[utf8]{inputenc}

      %Nastavuje velikost vertikální mezery mezi odstavci
      \setlength{\parskip}{1ex plus 0.5ex minus 0.2ex}

      %Nastavuje prvního řádku. V tomto případě je velkost nastavená na nulu
      \setlength{\parindent}{0pt}

      \parindent=2.2em
      \usepackage}[czech]{babel}
      \usepackage}{indentfirst

      \begin{document}

  
      \end{document}

První řádek deklaruje třídu dokumentu a velikost písma:
\documentclass[12pt]{article}

Nyní si jednotlivé volby probereme podrobně

\documentclass
V LaTeXu lze vytvořit téměř jakýkoliv text, od dopisu, přes rozsáhlejší dokument až po knihu. Protože každý z těchto dokumentů má trochu jiné požadavky, tak LaTeX přichází se čtyřmi předem připravenými třídami, z nichž každá je vhodná pro jiný druh textu.

article – tuto třídu asi použijete nejčastěji. Je určena pro psaní krátkých textů. Tato třída umožňuje rozdělit text na několik podsekcí (subsection)

report – určena pro delší texty

book – určena pro psaní knih

letter – určena pro psaní dopisů

[12pt] – udává velikost textu

\usepackage[utf8]{inputenc} – tento řádek nastavuje použité kódování

\setlength{\parindent}{0pt} – příkaz, jehož hodnota určuje velikost odsazení na začátku odstavce. Nyní podrobněji: příkaz \setlength nastavuje délku, jeho parametrem je {\parindent}, který říká, že nastavení délky se bude týkat odstavcové odrážky.

\setlength{\parskip}{1ex plus 0.5ex minus 0.2ex} – tímto příkazem se nastavuje velikost mezery mezi odstavci

\parindent=2.2em – délka odstavcové zarážky

\usepackage{indentfirst} – pokud nepoužijete tento příkaz, tak první odstavec nebude zahájen odrážkou

\usepackage[czech]{babel} – bábel je jazykový balíček pro LaTeX

První vysázení

V tuto chvíli již víme dost, abychom mohli vysázet svůj první dokument. Takže si otevřete emulátor terminálu a přejděte do adresáře, kde máte umístěn dokument, jenž jsme právě vytvořili.

 [petr@Trend ABC]$ pdflatex Latex_pro_začátečníky.tex

Měli byste obdržet výstup podobný tomuto:

  This is pdfTeXk, Version 3.141592-1.40.3 (Web2C 7.5.6)
  %&-line parsing enabled.
  entering extended mode
  (./Latex_pro_začátečníky.tex
  LaTeX2e <2005/12/01>
  Babel  and hyphenation patterns for english, usenglishmax, dumylang, noh
 yphenation, arabic, basque, bulgarian, coptic, welsh, czech, slovak, german, ng
 erman, danish, esperanto, spanish, catalan, galician, estonian, farsi, finnish,
 french, greek, monogreek, ancientgreek, croatian, hungarian, interlingua, ibyc
 us, indonesian, icelandic, italian, latin, mongolian, dutch, norsk, polish,
 portuguese, pinyin, romanian, russian, slovenian, uppersorbian, serbian, swedish, 
 turkish, ukenglish, ukrainian, loaded.
 (/usr/share/texmf/tex/latex/base/article.cls
 Document Class: article 2005/09/16 v1.4f Standard LaTeX document class
 (/usr/share/texmf/tex/latex/base/size12.clo))
 (/usr/share/texmf/tex/latex/base/inputenc.sty
 (/usr/share/texmf/tex/latex/base/utf8.def
 (/usr/share/texmf/tex/latex/base/t1enc.dfu)
 (/usr/share/texmf/tex/latex/base/ot1enc.dfu)
 (/usr/share/texmf/tex/latex/base/omsenc.dfu)))
 (/usr/share/texmf/tex/generic/babel/babel.sty
 (/usr/share/texmf/tex/generic/babel/czech.ldf
 (/usr/share/texmf/tex/generic/babel/babel.def)))
 (./Latex_pro_začátečníky.aux)
 Overfull \hbox (2.18066pt too wide) in paragraph at lines 39--43
 []\OT1/cmr/m/n/12 P^^Tri psan^^S^^P textu ne-mus^^S^^Pte p^^Trem^^Sy^^Tslet o t
 om, jak bude na-ko-nec vy-pa-dat. D^^Wule^^Tzit^^Se
 (/usr/share/texmf/tex/latex/base/omscmr.fd) [1{/usr/share/texmf/fonts/map/pdfte
 x/updmap/pdftex.map}] (./Latex_pro_začátečníky.aux) )
 (see the transcript file for additional information)
 Output written on Latex_pro_začátečníky.pdf (1 page, 27165 bytes).
 Transcript written on Latex_pro_začátečníky.log.

Nemusíte se obávat. Pro naše potřeby jsou relevantní jen některé řádky, které to jsou, si řekneme za chvíli. Teď se podíváme na výsledek našeho snažení.

Otevřete si správce souborů a přejděte do adresáře, kde máte náš první dokument. Uvidíte pět souborů:

• Latex_pro_začátečníky.aux
• Latex_pro_začátečníky.log
• Latex_pro_začátečníky.pdf
• Latex_pro_začátečníky.tex
• q.log

Soubor s příponou .aux si vytváří LaTeX, v tuto chvíli pro nás není důležitý. Soubor s příponou .log obsahuje podrobný záznam o tom, co se událo během tvorby dokumentu. Soubor s příponou .pdf obsahuje výsledný dokument. Prohlédnout si jej můžete pomocí libovolného prohlížeče dokumentů PDF.

Po prvním nahlédnutí do dokumentu jste jistě zjistili, že výsledek našeho dosavadního snažení má k profesionální kvalitě, kterou jsem se oháněl na začátku, docela daleko. A máte pravdu.

Zdokonalujeme dokument

První, co upravíme, bude samotné slovo Latex hned v první větě článku. Zapište jej jako \LaTeX. Přepněte se do emulátoru terminálu v adresáři, kam jste umístili soubor Latex_pro_začátečníky.tex, a znovu zadejte pdflatex Latex_pro_začátečníky.tex

Tento postup si zapamatujte, protože pokud uděláte ve zdrojovém textu, tedy v souboru Latex_pro_začátečníky.tex nějakou změnu, musíte znovu sestavit dokument, aby se změny projevily ve výsledném .pdf souboru.

Slovíčko LaTeX se v textu vyskytuje hned v několika variacích. nyní se na ně podíváme. Samotné slovo LaTeX již vysázet umíme, ale co když se setkáte například s tímto: "...Zůstává otázka, jak říct LaTeXu, jak jej má vlastně naformátovat. ..." Tuto situaci vyřešíte pomocí tohoto zápisu: \LaTeX u, přičemž mezera mezi slovem LaTeX a písmenem u je nutná. Pokud chcete vysázet například větu: "... LaTeX je určen na sazbu textu. ..." Pak zadejte \LaTeX{} je určen na sazbu textu. Složené závorky za slovem LaTeX zajistí vložení mezery mezi LaTeX a je.

První krok na cestě k dobře vypadajícímu dokumentu máme za sebou, ale pořád je co zlepšovat. Naštěstí nám LaTeX sám říká, kde ho bota tlačí. Podívejme se tedy na výpis uvedený výše.

Na začátku výpisu najdete informaci o tom, jakou verzi programu používáte: This is pdfTeXk, Version 3.141592-1.40.3 (Web2C 7.5.6), potom následuje informace o verzi balíčku bábel a jazycích, které daná verze podporuje:

Babel  and hyphenation patterns for english, usenglishmax, dumylang, noh
  yphenation, arabic, basque, bulgarian, coptic, welsh, czech, slovak, german, ng
  erman, danish, esperanto, spanish, catalan, galician, estonian, farsi, finnish,
  french, greek, monogreek, ancientgreek, croatian, hungarian, interlingua, ibyc
  us, indonesian, icelandic, italian, latin, mongolian, dutch, norsk, polish, 
  portuguese, pinyin, romanian, russian, slovenian, uppersorbian, serbian, swedish, 
  turkish, ukenglish, ukrainian,  

      
(/usr/share/texmf/tex/latex/base/size12.clo))
      (/usr/share/texmf/tex/latex/base/inputenc.sty
      (/usr/share/texmf/tex/latex/base/utf8.def<
      (/usr/share/texmf/tex/latex/base/t1enc.dfu)
      (/usr/share/texmf/tex/latex/base/ot1enc.dfu)
      (/usr/share/texmf/tex/latex/base/omsenc.dfu)))
      (/usr/share/texmf/tex/generic/babel/babel.sty
      (/usr/share/texmf/tex/generic/babel/czech.ldf
      (/usr/share/texmf/tex/generic/babel/babel.def))
      (./Latex_pro_začátečníky.aux)

Pro nás je však nejdůležitější tato část výpisu:

 Overfull \hbox (2.18066pt too wide) in paragraph at lines 39--43
       []\OT1/cmr/m/n/12 P^^Tri psan^^S^^P textu ne-mus^^S^^Pte p^^Trem^^Sy^^Tslet o t
       om, jak bude na-ko-nec vy-pa-dat. D^^Wule^^Tzit^^Se

LaTeX nás informuje o tom, že v oblasti mezi 39. a 40. řádkem se nachází přeplněný řádek, který by vyčníval z bloku textu. Podívejte se tedy do zdrojového textu a zjistěte, co je na příslušných řádcích, a potom ve výsledném .pdf zjistěte, které slovo trčí z obrysu odstavce. Potom dané slovo rozdělte. U mne výše uvedenou chybu odstranilo rozdělení slova Důležité, které jsem provedl takto Důle\-žité.

Dále je dobré dát si pozor na to, aby Vám řádek nekončil neslabičnou předložkou. Pokud se Vám toto stane, tak si ve zdrojovém textu najděte příslušné místo a mezi neslabičnou předložku a následující slovo vložte znaménko "~" (tilda).

V textu, který jsem zvolil jako příklad, se nachází několik příkazů LaTeXu, které se nemají aplikovat na text, ale pouze vytisknout. Pro takové případy LaTeX nabízí prostředí "Verbatim" které umožňuje vytisknout text přesně tak, jak byl zadán.

Toto prostředí lze použít dvěma způsoby. V tomto případě bude zadaný text vysázen do samostatného odstavce:

  \begin{verbatim}
   text
  \end{verbatim}

Nebo stejně jako v našem případě bude požadovaný text vysázen na řádek.

\verb+ \textbf{tučný text}+

Tabulky

Další problémovou částí našeho textu je místo, kde je popsána instalace LaTeXu. Jedná se o příkaz # yum install texlive. Znak dvojitého křížku má totiž v LaTeXu speciální význam, jedná se o takzvaný řídící znak a pokud jej chceme pouze vysázet, je nutno použít tento zápis: \#

Takových řídících znaků má LaTeX několik. Nyní si je uvedeme. A protože zapisovat skupinu "speciální znak" "význam" "zápis pro sazbu" do řádků by bylo dost nepřehledné, tak si rovnou ukážeme, jak vytvořit tabulku

Toto je základní zápis tabulky. Sloupce a řádky nejsou odděleny čarami.

 \begin{tabular}{ l c r }
   Řídící znak & zápis           \\
   \verb+%+     & \verb+\%+      \\
   \verb+#+     & \verb+\#+      \\
   
  \end{tabular}

Tabulka se definuje pomocí prostředí tabular. Jednotlivé sloupce od sebe odděluje mezera, kterou vytvoříte pomocí znaménka „&“. Konec řádku označuje „\\“.

Počet sloupců je nastaven hned v prvním řádku {l c r}. Písmena udávají, jak bude text ve sloupcích zarovnán, tedy {vlevo na střed vpravo}

Takto jednoduchá „tabulka“ nemusí vždy stačit Vašim potřebám. Takže si teď ukážeme, jak celé zadání realizovat o něco lépe.

Tentokrát budou jednotlivé buňky tabulky odděleny čarami. Toho docílíme pomocí příkazu \hline. Další novinkou je pro nás parametr p{5cm} v posledním sloupci. Ten definuje šířku sloupce na pět centimetrů. Pokud se text do tohoto rozměru nevejde Latex jej zalomí.

 \begin{tabular}{ | l | l | p{5cm} |}
       \hline

        Jméno    & Příjmení  & Dílo                                       \\ \hline
        Linus    & Torwalds  & Napsal Linuxové jádro                      \\ \hline  
        Stallman & Richard   & Zakladatel nadace GNU. Autor editoru Emacs \\ \hline
        Donald   & Knuth     & Vytvořil sázecí systém \TeX{}              \\ \hline  
        \end{tabular}


\end{document}

Tak, tabulku máme, ale ještě ji chybí nadpis. Nadpis je vlastně sloučená buňka a dělá se tak, že k tomu, co známe, přidáme tento řádek:
\multicolumn{2}{|c|}{Linuxové distribuce} \\

  \begin{tabular}{|l|l|}

  \hline

  \multicolumn{2}{|c|}{Linuxové distribuce} \\

  \hline

  Mandríva  & Gaël Duval        \\ \hline

  Debian    & Ian Murdock       \\ \hline

  Slackware & Patrick Wolkering \\ 

    \hline

  \end{tabular}

Multicolumn{2} znamená, že nadpis bude tvořen dvěma sloučenými buňkami, {|c|} znamená, že bude umístěn na střed a druhý parametr je nadpis.

Seznamy

Čas od času potřebujeme vytvořit nějaký seznam. LaTeX nám pro tento případ dává dvě možnosti, číslovaný seznam a seznam s odrážkami. Oba lze velmi snadno vytvořit

Seznam s odrážkami:

Donald Knuth obdržel za svou práci v oboru počítačové vědy
   mimo jiné následující ocenění


  \begin{itemize}

  \item Turingovu cenu

  \item Vědeckou medaily prezidenta Cartera

  \item Steeleovu cenu
 
  \item Kyótskou cenu

  \end{itemize}

Číslovaný seznam:

  
 \begin{enumerate}

 \item Turingovu cenu

 \item Vědeckou medaily prezidenta Cartera

 \item Steeleovu cenu
 
 \item Kyótskou cenu

\end{enumerate}

Poznámky pod čarou

Další na pohled drobnou, ale hodně užitečnou, věcí jsou takzvané poznámky pod čarou. Používají se tehdy, pokud potřebujete čtenáři sdělit nějakou informaci, kterou však nechcete zařadit do hlavního textu, například proto, že byste zbytečně odbíhali od hlavního tématu.

Přesuňte se na začátek našeho zkušebního textu a najděte následující větu: LaTeX jako takový se totiž nedodává v grafickém kabátě. Za slovo kabátě napište:

\footnote{Není to tak docela pravda, existuje
  například program LyX}

Potom nechte LaTeX aby znovu vytvořil celý soubor.

Hypertextové odkazy

Pokud tvoříte dokument, který chcete vystavit někde na internetu, mohly by se Vám hodit hypertextové odkazy, které mohou čtenáře navést k dalším zdrojům informací o dané problematice.

Abychom mohli tuto vlastnost LaTeXu použít, musíme provést některé úpravy v preambuli dokumentu. Konkrétně přidat tuto část:

    \usepackage{hyperref}
    \hypersetup{
    colorlinks,%
    citecolor=black,%
    filecolor=black,%
    linkcolor=black,%
    urlcolor=black
    }

Samotný odkaz potom vytvoříte takto: \href{http://www.seznam.cz}{seznam}

Poznámka na okraj: při použití tohoto nastavení LaTeX odkazy nezvýrazňuje, projeví se až po té, co na ně najedete myší.

Závěr

Pokud jste se propracovali textem až sem, gratuluji. LaTeX je velmi zdatný pomocník. Je pravda, že sžít se s ním chce trochu času, ale po třech měsících učení mohu s klidným svědomím říct, že se tato investice vyplatila.

Když jsem začal přemýšlet o tom, že to s LaTeXem zkusím, tak mne mnoho lidí odrazovalo s tím, že používat LaTeX je jako jít na vrabce s kanónem, že se přínos LaTeXu projeví jen na delších textech. A napsání zdrojového kódu mi zabere více času, než samotný text.

Není to tak úplně pravda. Kostru LaTeXového dokumentu jsem si uložil do separátního dokumentu a k tomu abyste vytvořili dobře vypadající dokument toho není potřeba mnoho. S LaTeXem jsem se ještě úplně nesžil, takže jsem opravdu o něco pomalejší než třeba v OpenOffice.org, ale není to zase tak zlé. A rozdíl se bude postupem času zmenšovat. Nejvíce času mi zatím zabere odladění dokumentu.

V současné době to dělám tak, že mám v jednom okně otevřený textový editor se zdrojovým dokumentem a ve druhém okno emulátoru terminálu, ale určitě to lze dělat efektivněji. Jistě pomůže efektivnější nastavení textového editoru (u mne Emacs), ale na každý pád je snadnější se nějakou dobu potýkat s LaTeXem a Emacsem, než vést nekonečný boj s často se měnícími rozhraními kancelářských balíků.

Diskuse k tomuto článku

[Travi]

Latex dokáže autora dokumentu odprostit od zbytečného formátování a formátování provede podle zvolené šablony. Protože ale pro mne není čisté psaní textu s klíčovými slovy tak komfortní, tak jsem použil zmíněnou grafickou nástavbu LYX. Věm jsem napsal celou diplomovou práci a nemohl jsem si ho vynachválit. Oproti ostatním programům (např. OO) můžu v již hotovém dokumentu přesouvat libovolně odstavce bez nebezpečí, že by mi přestali platit například křížové odkazy, nebo odkazy na konkrétní stránky by byly špatné. To je dáno právě tím, že k číslování stránek/kapitol/odkazů dochází až při generování výsledného Pdf.

[xkesh]

Oproti ostatním programům (např. OO) můžu v již hotovém dokumentu přesouvat libovolně odstavce bez nebezpečí, že by mi přestali platit například křížové odkazy, nebo odkazy na konkrétní stránky by byly špatné. To je dáno právě tím, že k číslování stránek/kapitol/odkazů dochází až při generování výsledného Pdf.

No, v textových procesorech jako Word nebo OO je k tomu obvykle třeba buď ručně anebo automaticky aktualizovat příslušná textová pole. Jestli to tedy není spíš otázka toho, naučit se program ovládat... Ale je možné, že to při hodně dlouhých dokumentech v OO nějak blbne, to vám vyvrátit nedokážu, v kratších (do 50 stran) mi to zatím fungovalo.

[LennyCZ]

No, v textových procesorech jako Word nebo OO je k tomu obvykle třeba buď ručně anebo automaticky aktualizovat příslušná textová pole. Jestli to tedy není spíš otázka toho, naučit se program ovládat...

No OO pořádně neznám, ale nedávno jsem psal asi 20 stránek ve Wordu, a po tom, co jsem se v polovině rozhodl překopat pořadí odstavců a pokračoval, jsem později našel neplatné odkazy (opravdu neplatné, nejen nezaktualizované). Ne že bych to Wordu vyčítal, jenže já se prostě potřebuju zapomenout, proto se mi LaTeX zdá čím dál sympatičtější.

[pet]

V úvodu článku nechá utvořit libovolný text a uložit do souboru s příponou .txt.

V kapitole První vysázení a dále však pracuje s nějakým souborem Latex_pro_začátečníky.tex (nikoli .txt), o nemž není jasné kde se vzal ani co obsahuje.

Chtěl jsem článek doporučit začátečníkovi, ale takhle nevímnevím

[Jack Hokus]

Dobrý den,

ano, v tomhle máte pravdu. Při při kontrole napsaného textu jsem si toho nevšiml.

Petr

[bubla]

Na co psát takovéto články, když je na anglické Wikipedii k dispozici vynikající průvodce? Viz http://en.wikibooks.org/wiki/LaTeX

Nebylo by spíš lepší tamto přeložit nebo rozšířit?

[xkesh]

LaTeX je program určený na sazbu textu v profesionální kvalitě. ... k tomu abyste vytvořili dobře vypadající dokument toho není potřeba mnoho

Otázka je, kde skutečně upotřebíte "dobře vypadající dokument" neřkuli "v profesionální kvalitě". Tím chci jen uvést poznámku, že hrát si s programem pro sazbu tam, kde tak před 20 lety (to to utíká ) vystačila forma vycházející z psacího stroje, podle mě overkill je, je to opravdu

jako jít na vrabce s kanónem

S LaTeXem jsem se ještě úplně nesžil, takže jsem opravdu o něco pomalejší než třeba v OpenOffice.org, ale není to zase tak zlé.

No, to docela zlé je. Neměl byste tudíž v seriálu vynechat pokud možno vlastní konkrétní úvahy a zkušenosti s tím, kde a jak ten LaTeX skutečně použijete. Tak by měly vaše budoucí články i nějaký přínos (nic ve zlém).

Návodů pro začátečníky i pokročilé v LaTeXu je totiž k dispozici spousta (dokonce i knižně, RYBIČKA, LaTeX pro začátečníky, KOPKA, DALY, LaTeX: podrobný průvodce, a na webu mraky).

Například bych přivítal popis rozhodování, proč vlastně LaTeX vůbec používat (tj. kde potřebujete dokument v profesionální kvalitě, když už vám to neušetří ani práci ani čas) a proč třeba ne ConTeXt, který vznikl právě kvůli tomu, aby vám nejvíc času nezabíralo "odladění dokumentu".

Berte to jako podnět, ne jako výtku

[Heron]

Otázka je, kde skutečně upotřebíte "dobře vypadající dokument" neřkuli "v profesionální kvalitě". Tím chci jen uvést poznámku, že hrát si s programem pro sazbu tam, kde tak před 20 lety (to to utíká ) vystačila forma vycházející z psacího stroje, podle mě overkill je, je to opravdu

Forma vycházející z psacího stroje stačí i dneska. Třeba v emailech, třeba v komentářích na webu. Na tištěnou korespondenci je TeX ideální. Dá se snadno automatizovat a výsledek je kvalitnější než z *Office. To samozřejmě ani nemluvím o školních dokumentech, kde by měla být základní typografie součástí práce.

[xkesh]

Na tištěnou korespondenci je TeX ideální. Dá se snadno automatizovat a výsledek je kvalitnější než z *Office.

Jen pro zajímavost, zkuste v tomto případě "kvalitnější" definovat.

Automatizovaná řešení jsou jistě zajímavá, nejen pro korespondenci ... a vlastně jediný skutečný důvod, proč něco takového používat, jenomže tohle je téma, kterému se jako na potvoru pořádně nevěnuje snad žádný z masově rozšířených úvodů "pro začátečníky" (jako je tento v řadě asi tak milióntý pokus výše). Pravděpodobně je to tím, že autoři takovýchto úvodů pro začátečníky jsou sami začátečníky, kteří většinou začali sázecí program používat ne protože to potřebují, ale protože se nudí.

To samozřejmě ani nemluvím o školních dokumentech, kde by měla být základní typografie součástí práce.

To opravdu netuším, proč by v školní práci měla být její součástí typografie lepší než umožňují běžně dostupné textové procesory (nejedná-li se samozřejmě o práci v samotném oboru typografie), proč by tedy měl člověk s akademickým vzděláním dokazovat, že ovládá zrovna profesionální sazbu. Faktickým důsledkem tohoto poblouznění je, že student stráví 90% času prací na naprosto podružné sazbě (která je navíc ještě ze skutečně profesionálního hlediska v detailech blbě, i když použijete sázecí program, protože mistr se pozná právě podle těch detailů) a tak 10% energie věnuje obsahu práce.

Pomoci mohou např. profesionálně připravené šablony, jenomže pak je adekvátní úvod pro začátečníka spíše používání těchto šablon a nikoliv hraní si s "laděním dokumentu".

Čím dál tím víc se přesvědčuju, že zpravidla platí nepřímá úměra mezi kvalitou obsahu a energií vloženou do snahy o rádoby "kvalitní sazbu".

Celý tento trend dopadá tak, že sazba mnohých (včetně korektur) rozšiřovaných tiskovin (tedy právě ne školních prací) dopadá katastrofálně, protože každý, kdo si to vyzkouší amatérsky na školní práci, získá dojem, že už zná a ví (vždyť nad tím strávil tolik času!). Ergo nejsou odborníci vlastně třeba...

[Heron]

Jen pro zajímavost, zkuste v tomto případě "kvalitnější" definovat.

Líp se to čte. To je cíl typografie. Algoritmus textového procesoru je nastavený tak, že žádné overflow box (pro uživatele) neexistuje, prostě se to tam nějak vleze*. Pak vznikají nestejné mezery mezi slovy a písmeny, jiná světlost každého řádku, což znesnadňuje čtení a hlavně se pak místo kurzívního a půltučného řezu (který v takovém bastlu není vidět) používá odporné podtržení. Navíc uživatelé v těchto procesorech nepoužívají dělení slov a tedy řádkový zlom je ještě obtížnější. O tvrdé mezeře za jednoslabičnou spojkou či předložkou ani nemluvím. Ligatury a kerning je už skoro science fiction.

A právě z toho plyne, že pokud už něco píšu, tak snad chci, aby to někdo četl (i když na škole ... ). Pokud mu naházím klacky pod nohy (oblíbedné bezpatkové písmo s blbou metrikou a všechny neřesti, co jsem popsal výše), tu práci znehodnotím.

Pomoci mohou např. profesionálně připravené šablony

Což v podstatě LaTeX je. Šablona pro plain.

*) Tito uživatelé jsou pak šokování informací, že pro řádný zlom je potřeba daný text přepsat.

[xkesh]

Algoritmus textového procesoru je nastavený tak, že žádné overflow box (pro uživatele) neexistuje, prostě se to tam nějak vleze*. Pak vznikají nestejné mezery mezi slovy a písmeny, jiná světlost každého řádku, což znesnadňuje čtení a hlavně se pak místo kurzívního a půltučného řezu (který v takovém bastlu není vidět) používá odporné podtržení.

Až na to, že pro běžné účely (korespondence, protokoly, dokumentace atd. atd.) je naprosto zbytečné mít zarovnaný text zprava.

Vámi zmiňované problémy vznikají přesně z té pseudopotřeby dodat formě zdání vysázeného textu. Nehledě na to, že pro takové dokumenty se vůbec neuvažuje o tom, na co a jakým způsobem se bude tisknout. Což znamená, že takový výstup ze sázecího programu nakonec nemusí být lépe čitelný než výstup z textového editoru.

A dopouští-li se pisatel elementárních chyb při používání textového procesoru, proč by měl respektovat typografická pravidla při použití sázecího programu? Zrovna takový patlal bude s gustem bastlit podtržení i tam. Nehledě na to, že sebelépe typograficky upravený dokument naprosto oddělají základní stylistické i pravopisné chyby, ale tomu se taková pozornost jako typografii většinou nevěnuje.

Pokud mu naházím klacky pod nohy (oblíbedné bezpatkové písmo s blbou metrikou a všechny neřesti, co jsem popsal výše), tu práci znehodnotím.

Šablony můžete připravit i pro textový procesor. V podstatě stačí definovat nadpisy a několik málo druhů odstavců (normální, odsazený citát, seznam, poznámku pod čarou...).

Což v podstatě LaTeX je. Šablona pro plain.

Jenomže to je ještě pořád příliš vysoká úroveň, je to pořád nikoliv pro autora textu, ale pro autora grafické úpravy textu. Tedy ještě uvnitř LaTeXu, jakési vzorové dokumenty, kam se skutečně doplňuje jenom text. Ale tyhle šablony můžete připravit i pro textový procesor. V podstatě stačí definovat nadpisy a několik málo druhů odstavců (normální, odsazený citát, seznam, poznámku pod čarou...).

Nejhorší ale je, když tyhle závazné šablony připravuje nějaký amatér, který to v podstatě zprasí, ale bude trvat na tom, že to musí být takto... rád bych se mýlil, ale mám pocit, že tihle se rekrutují právě z těch studentů, co si školní práce s oblibou takto bastlili rádoby rovnou pro typografickou výstavku. Což je věcně pro tento druh dokumentů naprostý nesmysl.

Proto vznikají nadstavby jako LyX atd. které se přibližují fungováním textovému procesoru. Protože ty jsou zkrátka určené pro vlastní psaní textu lépe než sázecí programy, které už z definice pracují s již hotovým textem.

Já proti těmto programům nic nemám. Jen se mi zdá, že první v řadě není naučit se ovládat jejich primitivní funkce, což je předmětem článku výše, ale především uvážit, k čemu tyto programy vůbec používat a k čemu ne. To by mělo být povinným obsahem všech takovýchto "LaTeXů pro začátečníky". Pak přijde na řadu používání dobrých hotových vzorových dokumentů... a až daleko vzadu eventuální vlastní úpravy.

[Heron]

Až na to, že pro běžné účely (korespondence, protokoly, dokumentace atd. atd.) je naprosto zbytečné mít zarovnaný text zprava.

Nikdo snad netvrdí, že na tento typ dokumentů by se měl používat právě LaTeX. Jen tak mimochodem: korespondence: email, takže plain text, dokumentace: nějaké CMS, takže html, protokoly budeme chtít asi rovnou tisknout. Na tento typ dokumentů je i Writer stejně nevhodný.

A dopouští-li se pisatel elementárních chyb při používání textového procesoru, proč by měl respektovat typografická pravidla při použití sázecího programu?

Přece jen kurzy LaTeXu jsou spíše kurzy typografie. Z kurzů Wordu si člověk neodnese ani znalost toho, co je to odstavec, ale hlavně si to může naklikat.

Tedy ještě uvnitř LaTeXu, jakési vzorové dokumenty, kam se skutečně doplňuje jenom text.

A tyto šablony nějakým zázračným způsobem řeší přetečené boxy a doplňuje tidly? To, o čem celou dobu hovořím se stejně musí řešit i na úrovni těchto textboxů.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

To opravdu netuším, proč by v školní práci měla být její součástí typografie lepší než umožňují běžně dostupné textové procesory (nejedná-li se samozřejmě o práci v samotném oboru typografie)

Nemyslim, ze by skolni prace potrebovaly sazbu v profesionalni kvalite. Ale hlavni vyhoda LaTeXu je IMHO spis v tom, ze je prace s nim, ve srovnani se stavajicima wordprocesorama, rychla a jednoducha. Me samotnemu se tedy LaTeX nelibi a nerad s nim pracuju, ale kdyz to srovnam s wordprocessory jako OpenOffice ci MS Office, tak mam pocit, ze programatori tech wordprocessoru travi vetsinu casu vymyslenim toho, jak co nejvic zneprijemnit uzivateli zivot.

[xkesh]

Ale hlavni vyhoda LaTeXu je IMHO spis v tom, ze je prace s nim, ve srovnani se stavajicima wordprocesorama, rychla a jednoducha.

No a právě v článku pro začátečníky bych čekal jednak popis, jak se k této výhodě skutečně dostat a jak ji využívat a ne předvést na primitivních příkladech formátování, jak je to vlastně o dost komplikovanější (včetně vlastní zkušenosti autora).

mam pocit, ze programatori tech wordprocessoru travi vetsinu casu vymyslenim toho, jak co nejvic zneprijemnit uzivateli zivot.

Já mám pocit, že se pokoušejí spíš nástroj na psaní textu přetvořit kvůli uživatelům postupně na nástroj pro sazbu, v duchu touhy po "vysázených" školních a jiných běžných dokumentech.

[petr_p]

Já mám pocit, že se pokoušejí spíš nástroj na psaní textu přetvořit kvůli uživatelům postupně na nástroj pro sazbu, v duchu touhy po "vysázených" školních a jiných běžných dokumentech.

Nástroj na psaní textu je textový editor, což ani Word, ani OOo nikdy nebyly a ani tak zamýšleny nebyly. Takže nevím, odkud by se programátoři měli pohybovat. Spíše neustále přidávají nové a nové funkce – tedy stojí na místě.

[frEon]

ja bych nejaky uvahy nechal Bednarovi, at to publikuje na rootu a tady nechal spis ty prakticke, technicke veci...

[xkesh]

ja bych nejaky uvahy nechal Bednarovi, at to publikuje na rootu a tady nechal spis ty prakticke, technicke veci...

Já bych zase za praktické považoval

1) důkladný rozbor, proč a kdy používat a stejně tak proč a kdy raději nepoužívat, jaké základní omyly a chyby vznikají při použití a jak se jich vyvarovat (jako např. věnovat většinu času při školní práci jejímu "typografování")

2) odkaz na dávno zpracované příručky (přístupné i online) a vzorové dokumenty

3) řešení toho, co tyto příručky a vzorové dokumenty neobsahují

Recyklaci elementárních a jinde daleko systematičtěji zpracovaných návodů za praktické (ani technické) moc nepovažuju.

[backup]

jak rikal 'maly princ' ke krali, pozadovat se ma jen to 'mozne'. Nejaky takovy autor neexistuje, ktery by to splnoval. Mozna by mohl napsat ty odkazy. Ale kvalitni clanky nelze ziskat. (ok, dole to mozna vyvracim , ale kolik takovych muze byt)

Myslim si, ze to portaly dokonce jeste stupnuji tim, ze mermo moci zoufale volaji po autorech a pak uverejni co dostanou.

Ale jsou dnes takove kvalitni clanky vubec zadane.

Podivejte se prosim na linuxsoft. Tam je serial o Netbeans - neco absolutne pro zacatecniky a rekl bych dost povrchni. Pod tim je clanek od pana Kolare o testovani databazi. Propracovany kvalitni clanek tak jak pozadujete. A ctenost? U tech Netbeans 4x vetsi. Obavam se, ze kvalitni clanky nikdo vlastne ani nechce.

P.S. Uprimne cumim, jak to pan Kysilka dokazal, ze pana Kolare premluvil ty kvalitni clanky napsat. Jestli mu tolik plati?

[Heron]

Tam je serial o Netbeans - neco absolutne pro zacatecniky a rekl bych dost povrchni. Pod tim je clanek od pana Kolare o testovani databazi.

Články pana Koláře jsou skutečně výjimečné. Ovšem, je rozdílnost ve čtenosti dané kvalitou, nebo tématem? Přece jen Java je nejpoužívanější jazyk a lze očekávat, že takové téma zaujmne mnohem více čtenářů, než testování DB, což je pro pár specialistů.

[frEon]

No, kdyz nad tim premyslim, tak asi mas pravdu. Rozdelil bych to do dvou serialu. Jeden o typografii obecne (a do uvodu dat tvuj bod 1) a druhej "jak na to s nastrojem X" (bod 2 a 3 do tohodle).

[rastos]

V ukážke na začiatku odstavca Preambule chýba zložená zátvorka za indentfirst.

Bude z toho seriál? Ak áno, koľko dielov sa (aspoň zhruba) očakáva?

Trocha ma zaráža nutnosť ručne označovať miesto, kde sa má nejaké slovo rozdeliť, aby sa vošlo na riadok. Ak sa zmení šírka strany, tak budem musieť celý text prejsť a rozdelené slová upraviť?

Na článkoch, ako je tento mi trocha vadí, že sa, ako spôsob inštalácie, uvedie príklad funkčný len na jednej konkrétnej distribúcii. Buď len povedz meno balíka (resp. domovskú stránku projektu), alebo uveď ako by to bolo na Ubuntu, OpenSuse, Mandriva/Mageia, Gentoo, ... Na mojom obľúbenom Slackware-i LaTeX nie je súčasťou distribúcie. Je tam len balík "tetex" v disk-set-e "t". Nie som si istý do akej miery to má dopad na použiteľnosť informácií, ktoré tu získam.

Aby som nevyznel len negatívne: článok oceňujem; len tak ďalej.

[xkesh]

do akej miery to má dopad na použiteľnosť informácií, ktoré tu získam.

No, pokud bude seriál pokračovat stejným stylem, tak tu získáte pouze informace o tom, co se právě jeho autor učí (o lekci pozadu). Takže je můžete použít k tomu, sledovat jeho pokrok . Když se budete chtít naučit LaTeX (včetně instalace), tak sáhnete po jednom z nesčetných návodů na webu nebo po knížkách (dokonce původně českých, Rybička), které se tématu věnují.

[leste]

Slack tam má stále tetex? No nic, LaTeX by v něm měl být obsažen. Jinak já dávám přednost "hanáckému spílání" - texlive (Te chlíve!), doporučuji.

[petr_p]

Zrovna autorem probíraní Fedora na tom není o mnoho lépe. Obsahuje texlive, ale z roku 2007 a plný chyb (například mají rozbitý formát XeTeXu tak, že jím nepřeložíte ani prázdný dokument).

Jindřich Nový pilně pracuje na texlive 2010, ale ten nebude ani ve Fedoře 14, protože obsahuje mnoho podbalíků s „licencí“ public domain, což je nepřípustné pro některé státy.

[Peter Fodrek]

>Trocha ma zaráža nutnosť ručne označovať miesto, kde sa má nejaké slovo rozdeliť, aby sa vošlo na riadok.

sice somnapisla v texu len 7 clankov na konferencie s asi 55-60 stranami, ale s tymto som sa nestretol (mozno kvoli tomu, ze som mal k dispozicii sablon danych konferencii) a nejaky balicke LaTeXu to robi sam

[Heron]

Trocha ma zaráža nutnosť ručne označovať miesto, kde sa má nejaké slovo rozdeliť, aby sa vošlo na riadok. Ak sa zmení šírka strany, tak budem musieť celý text prejsť a rozdelené slová upraviť?

To není nutnost. (La)TeX lze klidně nastavit tak, aby dělat mezery mezi slovy a literami tak blbě jako Word a Writer. Jenže TeX je sázecí program a výsledek sazby má jistá pravidla. A pokud v rámci těchto pravidel nelze mezery upravit tak, aby se vše vešlo na řádek, je nutné ručně rozdělit slovo (pokud to algoritmus nezvládne sám) a nebo jej nahradit synonymem o jiné délce a v jistých případech dokonce přepsat celou větu až odstavec. Doporučuji každého si vysázet dlouhý text na A5 a 12pt písmo, pochopitelně s přísnými pravidly (\fussy).

[Jirka P]

Doporučuji každého si vysázet dlouhý text na A5 a 12pt písmo,

Doporučuji každého … (k čemu? k přijetí do jednotky?)

Doporučuji … si vysázet => Doporučuji … vysázet si (zřejmě nechcete cosi doporučovat sobě, ale jiným)

vysázet dlouhý text na … a 12pt písmo … (jak se sází na písmo?)

Typograficky možná dobré, ale čeština dneska za 5. (\fussy :)

[Michal Kubeček]

Trocha ma zaráža nutnosť ručne označovať miesto, kde sa má nejaké slovo rozdeliť, aby sa vošlo na riadok. Ak sa zmení šírka strany, tak budem musieť celý text prejsť a rozdelené slová upraviť?

To samozřejmě není potřeba. TeX (ano, ne LaTeX ale TeX, jehož existenci autor patrně ani nezaznamenal) zvládá dělení slov automaticky a s dostupnými vzory pro dělení i velmi dobře. V případě potřeby lze ale buď v určitém místě dělení zakázat nebo naopak označit za vhodné k dělení místo, kde by TeX sám od sebe nedělil (pomocí "\-"). Značka "\-" ale pouze říká "tady se dá rozdělit", takže když po přelámání (nebo úpravě textu) slovo vyjde doprostřed řádku, ve vysázeném dokumentu se nijak neprojeví.

[Jack Hokus]

Dobrý den,

rád bych napsal ještě jeden díl, ale vzhledem k tomu, že mi příprava předchozího zabrala tři měsíce, nevím kdy výjde.

Pokud jde o instalaci, tak jsem se raději držel té distribuce, kterou používám, protože LaTeX má celou řadu odnoží a každá se liši. Je těžké dát univerzální návod na instalaci.

Petr

[Atrament]

instalovat Texlive je IMHO nejlepší přímo od zdroje - stáhnout maličký instalátor, ten spustit s parametrem --gui, naklikat si potřebné nastavení (adresář kam se bude instalovat, jaké součásti se budou instalovat, jaké jazyky atd.) a stisknout Nainstaluj TexLive. Texlive se sám stáhne a nainstaluje v aktuální verzi.

Součásti instalace, je program tlmgr, jakýsi Texlive Synaptic :) kterým se dá celá instalace snadno udržovat aktualizovaná, či doinstalovávat další věci...

[Ritchie]

Co vede autora k používání LaTeXu a nikoliv XeLaTeXu, který řeší jeden z největších problémů původního TeXu, totiž vnitřně 8bitové kódování fontů?

Vývoj XeLaTeXu za poslední roky velice pokročil, takže v dnešní době již není důvod, proč používat při psaní nových dokumentů původní LaTeX. Drtivá většina balíčků LaTeXu funguje v XeLaTeXu bez problémů.

Při psaní tohoto komentáře vycházím z praktických zkušeností, které jsem získal při sazbě brožur korespondenčního semináře.

[petr_p]

Fedora

[Ritchie]

Což může obstát jako soukromý důvod, nikoliv však jako důvod autora píšícím o LaTeXu.

Těm, kdo s LaTeXem ještě nezačali, bych doporučil učit se rovnou XeLaTeX, a ostatním, aby přechod na XeLaTeX zvážili.

Co tím získáte? Snadnou sazbu systémovými fonty. Možnost využít pokročilých vlastností OpenType fontů. Bezproblémovou práci s UTF-8 texty včetně nepísmenných znaků, jako jsou uvozovky či pomlčky. Čemu se vyhnete? Nečitelné textové vrstvě v PDF, potížím při dělení slov u písmen s diakritikou.

[backup]

to s tim utf-8 povazuji tez za zasadni a proto bych si dovolil polozit nasledujici otazky:

- je mozno pouzit jako font arial.ttf (odhledneme nyni od otazek licenci, jestlze pouziji tyto fonty mino windows system)

- jestlize mohu pouzit arial.ttf, jak je to s konverzi vytvorenych dokumentu do pdf.

U deleni slov jsem nepochopil co to ma spolecne s diakritikou. Z latexu znam jen moznost, ze k automatickemu deleni slov je potreba mit nainstalovan odpovidajici jazykovy balicek. Diakritika je prece v mnoha jazycich?

[Nicky726]

- je mozno pouzit jako font arial.ttf (odhledneme nyni od otazek licenci, jestlze pouziji tyto fonty mino windows system)

Mělo by to jít, používal jsem Courier New z balíčku ttf-ms-fonts.

- jestlize mohu pouzit arial.ttf, jak je to s konverzi vytvorenych dokumentu do pdf.

Nejsem si jistý, kde by měl být problém, zdroják se normálně zkonvertuje.

[backup]

myslel jsem, ze problem bude kvuli ps-fontum, ktere bych predpokladal ze se pouziji pri te konverzi z texu do pdf.

Samozrejme nevim, jak se ta konverze provadi, ale i jak znam ty bezne pdf-libraries, tak drive ty vsechny nakonec take sahly na nejaky ps-font. Je to dnes tak, ze ta konverze pouzije ttf font. A nebo je treba nejdriv ten ttf prevest na ps-font? Jak jste to u toho courieru delal?

Muj problem je, ze mam utf-8 texty na windows, ktere pouzivaji arial, neb tento font 'patrne' jako jediny ma v sobe vsechny i ty zvlastni symboly (nejen recke). Pri bezne konverzi za pomoci ghostscriptu se halt najde nejaky ekvivalent k tomu arialu (helvetica) a vsechny tyto ekvivalentni fonty maji v sobe malo 'zvlastnich' znaku.

[Nicky726]

Neznám implementační detaily. TTF font ale vypadá v PDF stejně jako například v UI aplikací, předpokládám tedy, že k žádnému nahrazení jednoho fontu jiný nedochází.

Jinak mám pro XeLaTeX šablony, kde definice písem vypadá následovně (vycházím z šablony, kterou mi tu kdosi poradil a nějakých návodů na netu):

%XeLaTeXové věci a fonty
\usepackage{fontspec,xltxtra,xunicode}
\defaultfontfeatures{Scale=MatchLowercase}

\setromanfont[Mapping=tex-text]{Linux Libertine O}
\setsansfont[Mapping=tex-text]{Linux Biolinum O}
% Vyžaduje balíček ttf-ms-fonts
%\setmonofont[Mapping=tex-text]{Courier New}
\setmonofont[Mapping=tex-text]{Inconsolata}  

Překlad pak provádím příkazem xelatex přímo do PDF.

[frEon]

neni nahodou arial bezpatkovej? a to pak chces nekoho nutit cist?

[xkesh]

neni nahodou arial bezpatkovej? a to pak chces nekoho nutit cist?

To máte z toho vynechání těch "úvah", o co vůbec v typografii jde Když je totiž vynecháte, tak se snadno dostanete k tomu, že cílem bude dostat takový dokument, "aby vypadal jako z Wordu".

[backup]

nejak citim ze mate pravdu. Nez prejdu k tem detailum, tak bych avsak rad vyjadril, ze jsem si ze zajmem precetl vase ruzne komentare zde, ale porad presne nechapu kam mirite. Je tedy tex, latex a nebo jine podobne nastroje zlo a nebo je word zlo?

Moje otazka vyse ma mozna navaznost ale na to, jak jste reagoval. Spolupracujeme s jednim svetovym nakladatelstvim vedecke literatury a mel jsem moznost tam nahlednout trochu pod poklicku. Toto nakladatelstvi dostava v dnesni dobe dokumenty od autoru a 'sklada je' pote dohromady do nejake knihy a vetsinou je i prezentuje online. A zde prichazi do hry Word, ve kterem autori ty texty pisi.

Nakladatelstvi by rado cely tento proces ucesalo a hovorill jsem o tom s sefem realizacni skupiny. Dnesni situace je takova, ze ruznorodost 'editacnich' nastroju (word-ruzne verze, windows, mac ...) je tak velka, ze nakladatelstvi proste neni schopno ruznorodost podkladu nejak ucesat. Hodne nadeji se vkladalo do xml, ale zde 'nastesti' opet zauradoval M$ se svym xml a za zavratne penize se musi psat parsery - jednoduse vysledek je takovy, ze neexistuje zadna koncepce a odpovedni pracovnici si rvou vlasy.

Clovek by si myslel, ze nakladatelstvi s desetitisici zamestnanci bude mit nejakou koncepci a i moc se vzeprit diktatu Microsoftu, ale tomu neni tak - vsichni zamestnanci dnes 'umi' jen word a ostatni je mozno zapomenout. Takze se neni mozno divit, 'ze to ma vypadat jako ve Wordu'

No a pri hledani schudnych alternativ to nakonec dojde k arialu, protoze ten obsahuje skoro vsechny v Evrope upotrebitelne znaky a je mozno online stranky prezentovat bez nejakych prevodu. Cirkus nastava, kdyz se ma z takovych podkladu udelat pdf a to na webovem servru.

Takze ted nevim na ci stranu se mam priklonit, jestli potvrdit to Heronovo, ze dokumenty by mely byt hezke a typograficky 'spravne' a nebo zda je neco takoveho dnes s ohledem na stavajici infrastrukturu vubec mozne.

[xkesh]

Dnesni situace je takova, ze ruznorodost 'editacnich' nastroju (word-ruzne verze, windows, mac ...) je tak velka, ze nakladatelstvi proste neni schopno ruznorodost podkladu nejak ucesat.

(Aspoň) některá německá nakladatelství to třeba řeší tím, že pro autory dávají k dispozici vlastní šablony (Wordu a dalších editorů) + návod, jak ji používat.

Ale stejně je ten problém systémový: dřív musel každé písmenko sazeč vysázet a dneska to nikdo nechce ani číst, natož sázet Nejlépe kdyby se to rovnou jak je to od autora přelilo automatickým procesem do tiskové podoby.

porad presne nechapu kam mirite. Je tedy tex, latex a nebo jine podobne nastroje zlo a nebo je word zlo?

Mířím k tomu, že každý takový nástroj má svůj účel, k němuž je vhodné ho používat. Zlo je podle mě Word používaný jako program pro sazbu, ale zrovna tak je zlo používat sázecí program k vlastnímu psaní textu. Obojí se dá omezit berličkami, ale vždycky to bude v podstatě zbytečná námaha.

Takze ted nevim na ci stranu se mam priklonit, jestli potvrdit to Heronovo, ze dokumenty by mely byt hezke a typograficky 'spravne' a nebo zda je neco takoveho dnes s ohledem na stavajici infrastrukturu vubec mozne.

Forma dokumentů by měla především sloužit jeho účelu. Školní práce stejně jako třeba podklad pro sazbu knihy by měly být v dané šabloně pokud možno textového procesoru bez extra typografických optimalizací a především dobře strukturovány. Sazbu by měl provádět profesionál jako extra úkol, ne autor textu. Ale jestli to je dneska při té grafománii možné, když to navíc většina konzumentů ani nepozná ani neocení (není to ochotna zaplatit)... to tedy nevím.

[pavlix]

ale zrovna tak je zlo používat sázecí program k vlastnímu psaní textu

A co když má člověk doma tiskárnu? :)

[Gilhad]

To na veci nic nemeni - texty by se mely psat v textovych editorech a pak sazet v sazecim programu, nikoli naopak :)

[Ash]

A on to snad někdo dělá obráceně? Jako že píše text v sázecím programu a pak ho sází v textovém editoru :-O

[Gilhad]

Podivej se na co reaguju:

• Zlo je podle mě Word používaný jako program pro sazbu, ale zrovna tak je zlo používat sázecí program k vlastnímu psaní textu.
  • A co když má člověk doma tiskárnu?
    • To na veci nic nemeni (vlastnictvi tiskarny neni duvedem pro to delat to blbe)

[Ash]

Takže by se měly nejdřív sázet v sázecím programu a pak psát v textovém editoru? Právě že věc je už tak zamlžená, že nechápu vaši myšlenku. Osobně píšu texty ve vimu a sázím je v texu, dělám to dle vás dobře?

[Gilhad]

samozrejme, jak jinak by se to melo delat?

[Ash]

Tak to mé nepochopení vašich úvah bude asi tím, že neznám nikoho, kdo by psal v sázecím programu (nejsem z oboru).

[pavlix]

V případě TeXu a podobných jste to přesně trefil... textový editor vim předchází volání sázecího programu.

Ale jestli to dobře chápu, tak ty bys po mě chtěl, abych používal alespoň dva editory.

[pavlix]

Takhle přesně TeX funguje, nejdřív napíšu textový dokument (se značkami), pak na to pustím sázecí program. Případně ještě udělám pár vylaďovacích cyklů.

[Ritchie]

Truetype fonty lze používat v XeTeXu bezproblémově a PDF je jeho standardní uživatelský výstupní formát.

Všimněte si příkladu s přetečením v článku. TeX ví, kde má dělit slova bez diakritiky, což naznačuje vloženým spojovníkem. U slov s diakritikou je to podstatně horší a mezi znaky s diakritikou je bezradný. Souvisí to s třídami znaků v TeXu a vnitřní reprezentací písmen s diakritikou, kdy jsou znaky s diakritikou zpracovávány kompozitně, jak je ostatně patrno ze zmíněného příkladu.

[Michal Kubeček]

Všimněte si příkladu s přetečením v článku. TeX ví, kde má dělit slova bez diakritiky, což naznačuje vloženým spojovníkem. U slov s diakritikou je to podstatně horší a mezi znaky s diakritikou je bezradný. Souvisí to s třídami znaků v TeXu a vnitřní reprezentací písmen s diakritikou, kdy jsou znaky s diakritikou zpracovávány kompozitně, jak je ostatně patrno ze zmíněného příkladu.

Tohle platilo kdysi dávno v době, kdy se pro vytvoření diakritiky používala makra \v a \', ale taková zvěrstva už přinejmenším patnáct let nejsou potřeba, máme CS-fonty a písmena s diakritikou jsou prostě písmena (kategorie 11).

[Michal Kubeček]

…a v neposlední řadě máme i české vzory pro dělení (hyphenation patterns).

[Ritchie]

Znaky jsou stále reprezentovány kompozitně, alespoň když se použije (výchozí) kódování znaků OT1. Bohužel se mi nedařilo dosáhnout vzhledově uspokojivého výsledku s kódováním T1, což mohl být problém mé distribuce.

Nicméně autor článku používá výchozí kódování OT1, jak je ostatně patrno z výpisu TeXu, takže znaky budou reprezentovány kompozitně.

[Michal Kubeček]

To je ovšem dost šílené řešení, zvlášť když už to lze dávno řešit tak, aby podobné problémy nevznikaly.

[Michal Kubeček]

A to nemluvím o typografické kvalitě výstupu, CS fonty jsou vyladěné i na to, aby "č" bylo skutečně "č", ne jen "c s automaticky přilepeným háčkem".

[Marek Bernát]

+1

Btw, to "č" ešte újde, ale písmena ako ť, ď, ľ sú fakt problém. Aspoň teda v slovenčine

[frdrx]

Autora to asi nevedlo, ale XeLaTeX například nepodporuje balík microtype, který je zvlášť u delších textů k nezaplacení, protože dokáže snížit počet dělení slov, bad boxů a zlepšit šedost stránky opravdu hodně.

[Ritchie]

Letos byla uvolněna předběžná verze podpory mikrotypografie pro XeTeX. Snad bude brzy dotažena do produkčního stavu a stane se součástí distribucí.

[frdrx]

Budu se těšit.

[belisarivs]

\usepackage}[czech]{babel}

Neni tohle deprecated? Uz je to nejakou dobu co jsem LaTeX pouzival, ale myslim, ze zrovna tohle tam byt nema.

[Honza Balák]

Právě že ne. Tento semestr mám zapsaný předmět Elektronická příprava dokumentů (FI@MUNI) a tam se říkalo, že by se právě tato forma měla používat. Je doporučován TeXlive 2010 (rozhodně ne verze 2007 a níž)

[belisarivs]

OK. Dekuji za info.

[Nicky726]

Jsem z toho poněkud rozpačitý.

XeLaTeX už byl zmíněn. Ono je to ale také dost možná tím, co se v jakém kurzu učí, já XeLaTeX objevil taky až v nějaké diskuzi tu na ábíčku, v kurzu sazby jsme též brali pouze LaTeX (a ještě s poněkud prehistoričtějším zadáváním Češtiny.).

Jinak sazba vychází z nějakých doporučení a myslím si, že je vhodné začít spíše od nich, aby člověk věděl, proč co dělá, a ne jen jak to udělat (viz ty pevné mezery, na které mimochodem existuje šikovný prográmek vlna).

A neodpustím si rýpnutí do tabulek... Vždyť úplně stačí tabulku uvodit a ukončit ,,silnější`` horizontální čarou a pak ,,tenčí`` horizontální čarou oddělit záhlaví od těla. Víc čar přece není třeba, nedejbohové celou mřížku... U rozsáhlejších tabulek se pak může hodit jemně podbarvit sudé řádky, pro lepší přehlednost. Tabulky v LaTeXu jsou ale vyšší dívčí, tak bych jimi zrovna moc nezačínal.

Jinak ale přeji autorovi mnoho úspěchů při sázení v *TeXu a jeho poznávání.

[frdrx]

+1 ohledně těch tabulek. Aby se na ně dalo koukat, je nejlepší balík booktabs.

[Michal Kubeček]

Další článek, kde se tvrdí, že "LaTeX je program" a o TeXu nepadne ani slovo. Nepřipadá vám to vůči Donaldu Knuthovi trochu neuctivé? Bohužel tenhle trend nastartovali už sami autoři LaTeXu, kteří jsou samé "LaTeX tohle", "LaTeX tamto" a o tom, že jde jen o sadu maker pro TeX, se buď nezmíní vůbec nebo to nějak zamluví. Že to pak od nich přebírají uživatelé, je pochopitelné, ale chce-li někdo psát články, měl by si zjistit, jak se věci mají.

[JiK]

jojo, nevdek svetem vladne, v navodu na novy iPod nebylo vubec nic o Shockleym, Bardeenovi a Brattainovi, dokazes si to predstavit? Dokonce ani nepsali nic o Edisonovi....

[Michal Kubeček]

To je trochu jiná situace, nemyslíte? Tohle je spíš jako kdyby někdo napsal knihovnu funkcí pro bash a tvářil se, že vytvořil shell.

[Marek Bernát]

<rýp>Čo je na druhej strane vcelku slušná analógia k tomu iPodu</rýp>

[Michal Kubeček]

Ne pokud za základ vezmeme tranzistor. Poměr TeXu k LaTeXu je někde úplně jinde než u tranzistoru a iPodu. Kdyby byl místo tranzistoru zmíněn normální MP3 přehrávač, bylo by to o něčem jiném.

[Marek Bernát]

To malo byť len k tomu, čo Ipod(phone, pad, ...) prináša naviac oproti tomu, čo tu bolo predtým a ako sa to snaží predať. Prímer k tranzistoru je pochopiteľne absurdný

[Jirka Keresteš]

...Vědeckou medaily prezidenta...

Ale fuj. A je to tam hned dvakrat.

[Dušan Hokův]

Latex pro zacatecniky:

[pushkin]

Ano, i mě LaTeX zavání masochizmem :))

[frdrx]

S LaTeXem, stejně jako s tou pani na fotce, to není masochismus, pokud je člověk chlap a nenechá se mlátit. Jí by taky stačilo vyrazit z ruky ten bič, a přimět jí, třebas i přiměřenou silou, k submisivitě. No a s (La)TeXem to člověk musí udělat úplně stejně.

[Ash]

LaTeX není žádnej macho. Naopak. Chudák malej LaTeX je znásilněnej TeX.

[pushkin]

Zajímavý popis, nicméně takhle jsem to úplně nemyslel - mě prostě připadá v dnešní době používat LaTeX zhruba jako ukládat si programy na děrné štítky a knížky psát na hliněné tabulky. Fakt je, že výstupy LaTeXu jsou luxusní, ale způsob jakým je jich dosaženo je trochu sebemrskačství. Ideální by pro mě byl kompromis - klasický textový editor s GUI ve stylu (třeba) OpenOffice, do kterého by se nechaly vkládat jiné (třeba LaTeXové či HTML) konstrukce a výstup do PDF by byl na podobné úrovni jako z LaTeXu. Pokud něco podobného existuje, sem s tím.

[frdrx]

S tím vážně nesouhlasím, že by byl (La)TeX nějak zastaralý podobně jako děrné štítky. To fakt ne. Nevidím ani v čem spočívá to sebemrskačství protože konkrétně LaTeX vyžaduje jenom málo snahy a je velmi snadný na použití. Jestli jde o to, že člověk edituje LaTeXový kód v editoru, pak věz, že jde o jakousi obdobu programování, které se prostě takhle dělá a vždycky dělat bude.

Jináč to co hledáš existuje LyX.

[default]

Jestli jde o to, že člověk edituje LaTeXový kód v editoru, pak věz, že jde o jakousi obdobu programování, které se prostě takhle dělá a vždycky dělat bude.

No a to je právě to sebemrskačství.

LaTeX je skvělý, sám ho občas používám, ale úplně na všechno se prostě nehodí. To je důležité si přiznat.

[frdrx]

Pořád nerozumím proč sebemrskačství... promiň. Pravda, na všechno se rozhodně nehodí.

[default]

No, já jenom vycházím z vlastní zkušenosti. Leták je pro mě prostě jednodušší naklikat v InDesignu než programovat v LaTeXu a — a pak řešit PDF, který je, slušně řečeno, diskutabilní. A to jsem hodně slušnej.

[frdrx]

Leták jo (na ten bych vzal Scribus nebo Inkscape), ale dopis, článek, dizertaci nebo knížku je snažší napsat v LaTeXu než klikat v InDesignu, a kvalita bude vyšší.

[default]

ale dopis, článek […] nebo knížku je snažší napsat v LaTeXu než klikat v InDesignu, a kvalita bude vyšší.

Ty's o InDesignu nečetl ani ty PR kecy. Tady si o něm můžeš něco přečíst.

[Honza]

Hehe, to jako myslíš, že InDesign je požitelný pro sazbu dokumentů? A už umí vložit do textu čtvrtinovou mezeru? Nebo vysadit matematický vzorec? A tak bych mohl pokračovat.

[default]

A už umí vložit do textu čtvrtinovou mezeru?

Ano.

Nebo vysadit matematický vzorec?

Na matematické vzorce je plug-in. Boha Jeho, proč musím dealovat se samejma matematikama. A Umbrella Document už máš hotovej?

A tak bych mohl pokračovat.

Jen pokračuj!

[Honza]

Tak to jsem rád, že nová verze InDesignu čtvrtinovou mezeru už umí, protože ještě donedávna tuhle naprosto základní věc InDesign sázet neumožňoval. Ten plugin na matematické vzorce by mě zajímal. Ne že bych byl matematik, to byla od tebe střela mimo, ale občas něco z matematiky potřebuju a nevěděl jsem jak na to. Rád si nechám poradit.

No a pokud mám pokračovat, tak jak to teď vypadá s parametry odstavcového zlomu. Už umožňuje InDesign nastavení alespoň základních parametrů, když už ta jejich slavná "Odstavcová sazba Adobe" byla okopírována z TeXu? Nebo se stále pracuje s "připitomělým" tahadlem s "lepší mezery" na jedné straně a "méně dělení slov" na druhé?

[default]

Nevím, jak ta poslední. Já mám CS3.

Co se sazby týče, je to lepší. Jak vypadá CS5, nevím. První verze byla nepoužitelná, druhá dělala přesně to, co jsi popsal. V CS3 jsem zatím knihu nedělal, jen reklamní s*ačky, kde moc textu není.

Jak přesně se ten matematickej plug-in jmenoval si již nepamatuju. Ale Google by mohl napovědět. Já potřeboval vysadit jeden vzoreček, tak jsem si pohrál s XeTeXem, vysadil do PDF, opravil Distillerem a použil jako EPS. Je to m*dačka, ale než kvůli jednomu vzorečku kupovat plug-in…

On vůbec ten InDesign je takovej zajímavej nástroj. Jeho silnou stránkou jsou právě ty reklamní materiály. Na čistou knížku, hladkou sazbu, když by se mi výstup InDesignu nelíbil, použil bych XeLaTeX. Ale z představy dělat ty reklamní věci v TeXu — to mi běhá mráz po zádech. A o tom právě mluvil chlapec nahoře — lidi zpravidla potřebují víc než jen přenádherně vysázenou hladkou sazbu. A na to jim podle mě InDesign poslouží víc než dost.

[Honza]

To máš pravdu. Na reklamní tiskoviny bych TeX určitě nepoužil. Na to je InDesign rozhodně lepší.

Nějaký plugin na matematiku v InDesignu jsem našel. Vypadá použitelně, ale bohužel se za něj platí. Takže, ne že by to nešlo

[frdrx]

PR kecy jsou PR kecy. Proto se jim říká PR kecy.

[default]

A ty neznáš ani ty. Jak smutné…

[frdrx]

Ale znám. A znám i kecy co mají uživatelé InDesignu.

[Ash]

V tom kompromisu ale stále používáte latex (jeho značky), výstup do pdf a textový editor. Akorát ten editor si představujete jako textový procesor. Takže vám vadí textový editor a potřebujete pro pohodlné psaní písmen textový procesor ala OpenOffice?

[Michal Kubeček]

Zdá se, že už se toho chytli i jiní…

[Robert Krátký]

Ale kdepak. Když mrkneš do /images/clanky/linkbox/, najdeš tam:

latex.jpg 6891 bytes 7.10.2010 14:26:36

[Michal Kubeček]

Tak do hloubky jsem to nezkoumal, vycházel jsem z toho, že poprvé jsem ten odkaz viděl až dneska ráno. Takže správná formulace asi bude "nezávisle na sobě". :-)

[me]

V clanku: \usepackage}{indentfirst

Korekce: \usepackage{indentfirst}

[me]

Deleni slov je prezitek z minulosti. Mozna ze text lepe graficky vypada, ale je prokazano, ze se hure cte; zvlast neprijemne jsou rozdelena slova pro ctenare vyuzivajici techniky rychleho cteni; ty predpokladaji, ze se slova nedeli, mozek je tak dokaze rychleji dekodovat... (rozdil mezi beznym ctenim a rychloctenim je v tom, ze bezny ctenar dekodujje text po pismenkach (slabikach), kdezto rychloctenar skenuje cele casti textu a dekoduje spise na urovni slov, pripadne i na vyssi urovni).

Slova, prosim, nerozdelujte, je to prezitek...

[frdrx]

Bez toho to nejde, soráč.

[Ash]

Čtenáři opravdu, ale opravdu rychlého™ čtení naopak předpokládají, že některá slova na konci řádku mohou být neúplná a dekódují je díky své připravenosti™ úplně stejně rychle jako ta úplná.

Běžný čtenář nedekóduje text po písmenkách či slabikách, ale po slovech. Pokud tedy za běžného čtenáře nepovažujete předškoláky se slabikářem.

[Nicky726]

Na lingvistice nám uváděli, že při čtení slova používá člověk především první a poslední písmeno slova. Příkladem byla věta, kde pouze první a poslední písmena slov byla správně a ostatní byla zpřeházená a přesto nebyl problém větu přečíst. Tedy nějaké dekódování textu po jednotlivých písmenech či slabikách, mi opravdu nesedí.

[Kvakor]

Ale někteří lidé opravdu dekódují text po slabikách nebo dokonce písmenkách a nikdy se nedostanou na úroveň zpracování po slovech a skupinách slov.

Nevím jak je to dnes, ale pokud si to dobře pamatuju z prvního ročníku základní školy, tak čtení se učilo po slabikách, s důrazem na čtení nahlas. Což není moc dobrá metoda, protože pokud se čte nahlas, je celý proces zbržděn na rychlost nejpomalejšího článku*, tedy úst.

Pokud se od této metody čtenář nedokáže odpoutat, tak bude vždy číst jen tak rychle, jak rychle stačí vyslovovat, i když to dělá jen v duchu. Pro takové lidi je čtení po slabikách naproto dotatečné, protože větší rychlost stejně nedokážou využít.

*Tedy s vyjímkou metody, kdy si načtete celou větu "na pozadí" do "bufferu" v okamžiku, kdy dokončujete odříkávání věty předchozí. Výhodou je, že člověk nemusí pořád koukat do papíru, nevýhodu je možné zkreslení cizích textů - pokud nečtu to, co jsem sám napsal, tak si často přerovnám slova tak, aby mi lépe sedla při vyslovování.

[Michal Kubeček]

S tím jsem měl v první třídě trochu problém, protože tou dobou už mi čtení nahlas připadalo trapné a ponižující. Bohužel to není jediné, co se na školách učí nepříliš šťastnou metodou, viz např. výuka jazyků založená na neustálém překládání (nejlépe po slovech).

[xxxs]

citanie nahlas je slusna metoda kontroly kvality citania.

[Marek Bernát]

Nie je reprodukcia/sumarizácia obsahu podstatne lepšia?

[xxxs]

pre zistenie pochopenia obsahu ano. ak ma ziak problem so samotnou mechanikou citania, tak to zistis iba hlasnym citanim.

[Marek Bernát]

He? Zistíš to _iba_ hlasným čítaním? Podľa mňa to rovnako dobre zistíš tým, že žiak nebude schopný daný text zreprodukovať. Je v tom síce zahrnutý predpoklad, že žiak nie je zaostalý a je schopný si na istý (dosť krátky) čas prečítaný text zapamätať, ale rovnako tak v tvojom prípade je implicitná podmienka, že žiak je schopný správne tvoriť slová a vôbec hovoriť. Obe tieto podmienky sú až na extrémne postihnuté deti splnené a postihnuté deti sú obvykle izolované už v predškolskom veku a venujú sa im experti v na to určených zariadeniach, takže stále mi vychádza, že tiché čítanie + reprodukcia je lepšia metóda.

[xxxs]

dieta XY zvlada mechanicke citanie, ale nie je este schopne v plnej miere pochopit citany text, alebo nechape poziadavku pedagoga na reprodukovanie, lebo je mu divne, ze ked cita o tom, ze mama ma misu, musi povedat ucitelovi, ze mama ma misu. pri tvojom sposobe si zistil co? ze nevie citat? alebo ze nevie reprodukovat? alebo ze nerozumie poziadavke?

dieta YX nezvlada mechanicke citanie. na poziadavku pedagoga v tvojom vesmire nedokaze reagovat.

v tvojom vesmire su si deti rovnocenne. ak som spravne pochopil, su zaostale a az extremne postihnute a mali by byt izolovane.

v mojom vesmire cita dieta nahlas. pedagog dokaze zhodnotit kvalitu citania, artikulaciu a neuveritelne, dokaze sa opytat aj na precitany text a diskutovat o nom so ziakom. zisti chyby a bude sa venovat ich odstraneniu.

tvoj vesmir je jasny, dokonaly a mas v nom vzdy pravdu.

moj vesmir je taky uplne obycajny.

[Marek Bernát]

He? A k týmto záverom si dospel ako? Prečo v mojom prípade učiteľ nemôže so žiakom ďalej komunikovať a ďalej zisťovať, prečo repredukcia nefunguje, ale v tvojom áno? A prečo v tvojom svete neexistujú nedokonalé deti (ktoré sú napr. až tak zaostalé, že nie sú schopné rozumne komunikovať, napr. autisti) a v mojom áno? Odpoveď: tvoj svet je zidealizovaný a nereálny

[Marek Bernát]

Btw, artikulácia a vôbec všetko súvisiace s hovorením a tvorbou slov je k čítaniu úplne ortogonálne, takže aj v tvojom prípade zisťuješ nepotrebné vlastnosti (pre daný účel, tj. čítanie; do života sa to pochopiteľne hodí. Je to presne rovnaké ako s mojou reprodukciou). Fakt sorry, ale nevidím veľké rozdiely (okrem toho, že čítanie potichu je rozhodne lepšie než čítanie nahlas). In particular, vôbec nechápem tvoje posledné dve vety a z čoho plynú

[xxxs]

nevadi.

[systémové selhání]

Čtení nahlas je důvod, proč mi až do 20 let zůstala krása knih skryta. Výsledkem výuky (čtení po písmenkách, slabikách) bylo jenom to, že jsem pochopil, že čtení mi nikdy nepůjde a přináší pouze stresující a nepříjemné zážitky, tedy je lepší se tomu vyhnout (určitě si umíte přestavit kolik let zbytečné „tyranie“ tak člověk v lavici musí přetrpět… a to jenom proto, že se snaží z něj udělat součást davu :().

Nemám právo obviňovat systém z toho, že u mě výuka "čtení" selhala… ale kdybych se díky zanícení do IT a z toho vyplývající dychtivosti přečíst si technickou literaturu číst nenaučil, tak možná doteď nevím co to čtení je. Je to opravdu škoda, protože to co fantazie dokáže během čtení, to žádný film nenahradí.

Co se týče sazby, tak nevím... mám e-book reader, pro mě je podstatný obsah (poezii nečtu).

[xxxs]

tridsat deti a jeden ucitel nedavovymi metodami? tazko. a este aky ucitel... kvalitny by dokazal deti nevystresovat verejnym prednesom.

[me]

Je to jiz 6 let, co tato diskuze zacala...

Vcera jsem stahnul ukazku knihy v PDF a znechucene prestal cist po nekolika strankach. Slova na konci radku byla delena "prilis" casto, rozptyluje me to. Knizku si neobjednam, urcite ne v PDF formatu...

Hodne ctu na eBook ctecce, tam se slova nerozdeluji (pokud se nejedna o PDF dokument, kde sazba je dana). Nevim jak ostatni eBook ctecky, ale Amazon Kindle slova v "mobi" souborech nerozdeluje. To same plati o HTML souborech na internetu, tam se slova take nerozdeluji, pokud to tedy neni implicitne vyzadovano.

Hledal jsem na internetu a nemohu najit prilis informaci o tom, ze deleni slov na konci radku je spatny napad, prezitek z minulosti, kdy papir byl drahy a sazba se provadela rucne. Na internetu je hodne doporuceni jazykovedcu, jak spravne slova delit, ale prakticky zadne doporuceni, ze se slova delit uz nemaji, protoze je to prezitek.

Nasel jsem jen zajimavy text, ktery ma statistiku, jak se s timto "problemem" poprali ruzne jazyky. Nejcasteji slova deli Rustina, na druhem miste je Cestina. V Anglictine se slova deli jen vyjimecne. Text vysel uz v roce 1994. Statistika je az v "Zaveru".

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7199

Casto ctu anglicke odborne texty, mozna proto nejsem na to deleni slov v Cestine zvykly a vadi mi, hodne mi vadi... V novinach to deleni slov na konci uzkych sloupcu jeste prekousnu, ale v "beletrii" mi to fakt vadi.

[Filip Hesse]

Dá se LaTeX použít pro tvorbu malého časopisu, či malých (regionálních městských) novin? Vidím v tom problémy v odlišnosti oproti articlu, reportu, booku nebo letter.

• na titulní straně bude logo (5cm pruh přes vršek stránky),
• některé články vypadají líp třísloupcově, jiné kvůli dobrému obrázku dvousloupcově,
• na spodní půlku jedné ze stran (A4 rozvržení) chci umístit dvě placené reklamy (*png), každá bude mít čtvrtku té A4.

Mám trochu obavu, že LaTeX je o myšlence "piš a nekecej do sázení", kdežto malé noviny potřebují ruční design. Nebo na to koukám špatně? Mám se dobře naučit LaTeX, abych poznal, že ty noviny poskládá líp, než já?

Je zde na abclinuxu propagovaný OpenMagazín realizovatelný v LaTeXu?

[Heron]

Je zde na abclinuxu propagovaný OpenMagazín realizovatelný v LaTeXu?

Ten je ve Scribus

[Beze Jmena]

Pouzit se da, ale ve zminovanem pripade jine programy vygeneruji srovnatelny vystup a produktivita prace s nimi je vyssi.

V LaTeXu pisi odborne clanky. Vyhovuje mi to, protoze struktura textu je vicemene dana a typograficke upravy, ktere nejsou trivialni (napr. sazba tabulek), upravuji profesionalove v nakladatelstvi. Male noviny ale takove profesionaly nemaji.

V 90 letech sazel Ladislav Zajicek casopis Bajt v LaTeXu. Slo to, ale v soucasne dobe bych v pripade regionalnich novin zacal u Scribusu. Kdyby Scribus nestacil, tak je zde rada komercnich programu pro desktop publishing.

[petr_p]

LaTeX je docela nastavitelný, ale třeba vhodný počet sloupců nepozná. To musí udělat člověk. Pokud jej budete hodně ohýbat, zjistíte, že pracujete v plainu.

Výhoda TeXu je, že je to (programovací) jazyk, takže spoustu věcí lze automatizovat. S tím se právě potýkají autoři OpenMagazínu, kteří si nešťastně zvolili Scribus a teď mají problém udělat dvě vydání pro různá zobrazovací zařízení.

[Michal Kubeček]

LaTeX je docela nastavitelný, ale třeba vhodný počet sloupců nepozná. To musí udělat člověk.

Pokud si definujete jasná pravidla, jak ten počet určit z šířky zrcadla, tak je to otázka jednoho triviálního makra.

[petr_p]

Takto primitivně ano, ale pokud chcete zohlednit přítomnost obrázků, jak požadaoval tazatel, tak jednoduché makro nabývá obludných rozměrů.

[Vlastimil Ott]

S tím se právě potýkají autoři OpenMagazínu, kteří si nešťastně zvolili Scribus a teď mají problém udělat dvě vydání pro různá zobrazovací zařízení.

Jak to víte? Ptal jste se nás? Nebo jen váš dojem? Pak bych ocenil, kdybyste to také podával tak, že si to myslíte vy, nikoliv, že je to fakt. V čem podle vás spočítá nešťastnost rozhodnutí?

Se Scribusem jsme spokojení, problém udělat dva formáty je pouze otázka rozhodnutí a trochu času navíc. Není o něj zájem.

Nicméně hledáme programátora, který by opravoval nalezené chyby a celkově pomohl vývoji Scribusu. Asi nemáme přímo plat, ale nějakou odměnu bychom platit mohli.

[petr_p]

Vím to, protože tu (nebo na Rootu) byl zápisek z vedení časopisu, kde se s těmito problémy svěřovali. Subjektivní názor: Dva formáty jako otázka rozhodnutí a času to rozhodně nevyznělo. Spíš to bylo prezentováno jako nepřekonatelný problém způsobený právě zvoleným nástrojem, který je možné pokořit jedině silou (= ručním přesázením do druhého formátu), ale že přechod na jiný nástroj nepřipadá v úvahu (protože není, kdo by to dělal v TeXu, a že HTML je málo plakátové).

Tedy ano, lze to formulovat i vašimi slovy Se Scribusem jsme spokojení, problém udělat dva formáty je pouze otázka rozhodnutí a trochu času navíc. Asi to je otázka pohledu.

[Vlastimil Ott]

Vím to, protože tu (nebo na Rootu) byl zápisek z vedení časopisu, kde se s těmito problémy svěřovali.

Svěřovali jsme se s tím, že hledáme vhodný formát pro mobilní verzi. Vůbec to nesouvisí s tím, že jsme vybrali Scribus. Časová režie v případě LaTeXu by byla stejná, nebo vyšší, protože programování maker je v současné situaci složitější než převod XML na vybraný "mobilní formát". Tím je předběžně ePub. což je vlastně HTML - takže převod je triviální, pouze to chce nějaký čas na zautomatizování.

O mobilní formát ale není zájem, takže se tomu nevěnujeme.

který je možné pokořit jedině silou (= ručním přesázením do druhého formátu),

To jste opravdu úplně vedle, když to řeknu kulantně. Formát SLA je XML a lze jej normálně konvertovat, jen pro ty naše záměry neexistuje nic hotového a bylo by třeba nějaký konvertor upravit či nastavit. Sepsané to máme na této stránce.

[petr_p]

Aha, tak tento posun jsem nezaznamenal. Poslední mně známý stav byl, že velké PDF není vhodné pro přenosná zřízení, ale že jiné způsoby prezentace (ePub, HTML) nepřipadají v úvahu kvůli reklamě.

Jsem rád, že jste se vydali tímto směrem.

[Vlastimil Ott]

Aha, tak tento posun jsem nezaznamenal. Poslední mně známý stav byl, že velké PDF není vhodné pro přenosná zřízení, ale že jiné způsoby prezentace (ePub, HTML) nepřipadají v úvahu kvůli reklamě.

Souhlasím, není to vhodné. Ale reklama s tím opět nesouvisí, to jsme - pokud vím - nikdy neříkali. Jak ty fámy vznikají? Nebo jsem někde něco takového napsal? Jde jen o organizaci práce několika lidí a převod dat včetně obrázků. Dá se to zvládnout s nějakou prvotní časovou investicí, ale v současné době se to nevyplatí. Celkově se k openMagazinu nevyjadřuje nikdo, natož k mobilní verzi.

[xkesh]

Dá se LaTeX použít pro tvorbu malého časopisu, či malých (regionálních městských) novin?

Zkuste se podívat na ConTeXt. Aspoň co se týče grafické úpravy by měl být o dost flexibilnější.

[frdrx]

Třída papertex by mohla být to pravé.

[Honza]

Ach jo, proč takovýto článek píše člověk, který zjevně o TeXu resp. LaTeXu skoro nic neví a typografie je mu také cizí. Proboha proč má mít ten text odstavce odlišené odstavcovou zarážkou a k tomu ješte mezerou mezi odstavci. A proč autor nejprve nastaví zarážku na nulovou hodnotu a pak ji hned zas nadefinuje na dva čtverčíky. A proč při té definici míchá dva různé způsoby nastavení těchto hodnot? Atd. atd.

[rastos]

Ach jo, proč takovýto článek píše člověk, který zjevně o TeXu resp. LaTeXu skoro nic neví a typografie je mu také cizí.

Pretože tí, ktorí o LaTeXu niečo vedia a typografia je im blízka, sa neunúvali napísať článok.

[Honza]

Ale já si myslím, že takových článků je právě poměrně hodně. Akorát, že nejsou na Ábíčku.

[Tomáš Velecký]

Super, chtěl jsem, aby se přesně tohle někde objevilo. Takže mockrát děkuji. Bude nějaké pokračování? Mám tu pár návrhů na obsah, tři věci, které mě zajímají nejvíce:
-Pracuje se tam nějak s entitami? Jak mám zapsat např. ">" (zobrazuje se mi obrácený otazník)?
-Co nadpisy?
-Jak se dělá kniha - obsah, rejstřík?
-Kterou stránku s "tagy" byste mi doporučil?

[Michal Kubeček]

-Pracuje se tam nějak s entitami? Jak mám zapsat např. ">" (zobrazuje se mi obrácený otazník)?

V matematickém režimu (ať už inline nebo display) funguje jako většítko a jinde ho nepotřebujete.

[Ash]

Většinou ho lidé potřebuji v mailu.

[Marek Bernát]

Ľudia potrebujú porovnávať maily? Nerozumiem.

[Jendа]

V plaintext mailech se používá na odsazování odpovědí. Ale jak to souvisí s L^AT_EX, to netuším.

[Marek Bernát]

Používa sa hocikde na rôzne účely (HTML/XML entity), ale typograficky správne je to jedine znak na porovnávanie a AFAIK akékoľvek iné použitie v dokumente (napr. hranice intervalu <a,b>) je nesprávne.

[Marek Bernát]

Resp. ešte ma napadá jedno použitie, ale to je veľmi okrajové a tiež matematické. V zmysle inklúzie algebraických štruktúr. Občas sa používa < namiesto \subset, aby sa zdôraznilo, že sa nejedná len o podmnožinu, ale že je podmnožina uzavretá aj na nejakú operáciu. Každopádne, s týmto som sa stretol len párkrát a ani si nie som istý, či je to typograficky správne

[Michal Kubeček]

Občas sa používa < namiesto \subset, aby sa zdôraznilo, že sa nejedná len o podmnožinu, ale že je podmnožina uzavretá aj na nejakú operáciu.

Pak je to ale pořád porovnávání a stejně ho budete psát v matematickém režimu.

[Marek Bernát]

To máte síce pravdu, ale pohľad na < len ako usporiadanie mi v horeuvedenom prípade nepripadá príliš užitočný. Ideálne by som preňho zvolil iný znak. Podobne ako pre usporiadanie množín sa používa \subset a nie <, hoci \subset je tiež len operácia usporiadania množín. Inými slovami, rád by som sa vyhol zbytočnému overloadovaniu toho operátora

[Michal Kubeček]

Standardní matematické fonty pro TeX mají těch značek pro uspořádání docela dost, věřím, že si vyberete. Co třeba klasické "kroucené" menšítko (v plainu \prec)?

[Marek Bernát]

Hm, tak to ma ani nenapadlo. Tie symboly som už v nejakých TeX cheatsheetoch videl, ale netušil som, kedy a kde sa používajú. Podľa Vás je teda v poriadku použiť to napr. pre podgrupy (samozrejme s tým, že človek to niekde najprv zadefinuje)?

A trochu všeobecnejšia otázka: je nejaká literatúra o štandardnom matematickom značení? Alebo sa tie pravidlá len nejak dedia z generácie na generáciu a žijú vlastným životom?

[Michal Kubeček]

1. V AMS-fontech (msam, msbm) je pak ještě spousta dalších variant (menší rovno na několik způsobů, menší-větší, různě přeškrtané. Když si to zadefinujete, pak je to IMHO naprosto v pořádku.

2. Ze zkušenosti bych se přiklonil spíš k té druhé variantě.

[Marek Bernát]

Dík za odpoveď.

[Jendа]

Používa sa hocikde na rôzne účely (HTML/XML entity)

Tam by to mělo být v nějakém oddílu značícím kód (a např. sázené neproporcionálním písmem), ne?

hranice intervalu <a,b>

Tak se používají takové ty užší ⟨⟩ a navíc v české typografii se hodnoty oddělují středníkem (aby bylo odlišeno ⟨3,2;5,4⟩).

[Marek Bernát]

Asi tak nejak. Ale presne to neviem, lebo nie som informatik, ale matematik/fyzik a žiadny HTML kód som našťastie sádzať nepotreboval

Presne tak. Ale čudoval by si sa (alebo možno ani nie), koľko existuje skrípt (zrejme napísaných v DOCe), ktoré tieto zásady nedodržiavajú. Obzvlášť hrozné je to v kvantovke: |a> (nejedná sa o smailík, ale o ket vektor ). Oni teda nedodržiavajú ani kopu dôležitejších vecí ako rozlišovanie pomlčky, spojovníka a mínusu, ale to asi ani nemá cenu spomínať.

[Michal Kubeček]

Tak se používají takové ty užší ⟨⟩ a navíc v české typografii se hodnoty oddělují středníkem (aby bylo odlišeno ⟨3,2;5,4⟩).

Především se nepoužívá menšítko a většítko, ale úhlové závorky (\langle, \rangle) - a navíc i to se děje zase jen v matematickém režimu, ne v textovém.

S kategorickými prohlášeními typu "tady se hodnoty oddělují středníkem" doporučuji být opatrnější. Především bych za osm let studia na matfyzu spočítal na jedné ruce přednášející, kteří by vůbec pro uzavřený interval používali úhlové závorky. A středník jako oddělovač... to je taky výrazná menšina. Jednak se desetinná čísla moc často nepoužívají, jednak stejně dávno většina používá tečku. Takže nejobvyklejší zápis je [2,3] nebo ještě spíš [a,b]. Úhlové závorky ale používají třeba množináři pro uspořádané dvojice nebo n-tice. Tedy aspoň Vopěnka a Mlček :-) Ona vůbec jedna z prvních věcí, které se chce člověk naučit, má-li přežít, je, že žádné univerzální značení neexistuje.

[Marek Bernát]

S druhým odstavcom súhlas. Ničmenej fakt, že neexistuje univerzálne značenie, ešte neznamená, že neexistuje vôbec žiadne správne značenie. Hoci kopa autorov sa to snaží očividne dokázať

[Ash]

Já měl vždycky za to, že nějaké kodifikované typograficky správné značení není, ale existuje určitý úzus, v anglicky psané literatuře již zmíněné cihlové závorky (hrůza jak lidi ovlivňuje angličtina, to mě by se nestalo :D), v tuzemsku zase ty úhlové. Ani jedno není správnější, ale rozhodně tyto dvě možnosti jsou nejrozšířenější

[Ash]

Emailová adresa má určitý formát ve kterém se používá v SMTP komunikaci a v tom formátu se někdy zadává i v psané formě. Mám na mysli:

Jméno Příjmení <jmeno.prijmeni@firma.cz>

[Marek Bernát]

Nevidím dôvod baliť tú adresu do <...>. A ako tak zbežne pozerám články (zväčša matematické), ktoré tu mám po ruke, všade sa uvádza adresa len v tvare foo@bar.org.

Ničmenej, určite existujú použitia znaku < (už spomínané HTML/XML), ktoré môže občas byť vhodné do textu vložiť verbatim.

[Michal Kubeček]

…a překvapivě v cmtt/cstt fontu nejsou na pozicích znaků < a > obrácený vykřičník a otazník, ale právě menšítko a většítko. :-)

[Ash]

Důvodem může být, že se tak zapisuje v emailových klientech (pokud krom adresy uvádíte i jméno). Ale souhlasím že z typografického hlediska k tomu není důvod a zřejmě to není moc rozšířené. Mně ale připadá kontaktní adresa:

Franta Vopička <fv@firma.cz>

ekvivalent kontaktní adresy:

Franta Vopička, Bělonožníkova 1134, Praha.

Takže dávám přednost napsat třeba:

Pište nám na adresu: Franta Vopička <fv@firma.cz>, i když to samozřejmě lze různě obejít jako třeba "Piště Frantovi Vopičkovi na adresu <fv@firma.cz>. Ale třeba i do mailového klienta raději píšu Jméno Příjmení <mail>, než třeba jen nic neříjající <fv@firma.cz>. Snáz se v tom pak vyhledává/doplňuje apod.

[Nicky726]

Lze sázet písmem s pevnou šířkou, to by mělo pro odlišení stačit. Co jsem ale v ,,ostrých závorkách`` viděl jsou URL adresy v bibliografických citacích online zdrojů.

[petr_p]

Úhlové závorky nejsou otázka citace, ale je standardizovaný způsob uzávorkování URI.

[Nicky726]

Tak proto tedy. Díky za osvětlení.

[Michal Kubeček]

A ty maily snad píší v TeXu? Jinak nechápu, proč mi to odpovídáte zrovna tady.

[Ash]

Promiňte, slovem "mail" jsem myslel "mailová adresa". V SMTP se tyto znaky okolo adresy používají, a pokud bychom chtěli v nějakém dokumentu uvést adresu ve formě, kterou lze použít v mailovém programu, a nechceme zároveň uvést jen adresu servis@firma.cz beze jména živého člověka, který bude na druhé straně, je to právě forma Jmeno <servis@firma.cz>. Neříkám že to je rozšířené, většinou je člověk rád když uvedou alespoň ten mail :)

[Ash]

Podobným způsobem se píší i běžné adresy (tedy ve formě kterou lze použít na obálku):

Jméno Přijmení
Ulice
Město
PSC

analogicky:

Jmeno Prijmeni <mail>

[Michal Kubeček]

Jenže taková adresa by z podstaty měla být vysázena "typewriter" fontem a jak už jsem upozorňoval, cmtt/cstt má na rozdíl od třeba cmr/csr na příslušných pozicích menšítko a většítko - dost možná právě z těchto důvodů.

[Jack Hokus]

Dobrý večer,

dík za povzbuzující slova. Přikládám odkazy na potencionálně užitečné stránky.

http://vavricek.cs.vsb.cz/index.php/LaTeX

http://www.it.cas.cz/manual/latex/a.html

http://voho.cz/wiki/jazyk-latex/

Pokud by jste chtěl vytvořit knihu, použíjte styl book. Přiznávám, že obsah jsem ještě nezkoušel udělat, ale Google mi vyhodil tento odkaz. Snad Vám pomůže

http://www.root.cz/clanky/jak-na-latex-struktura-dokumentu/

S pozdravem

JH

[Zed70]

Díky komentářům jsem si ujasnil, že LaTeX nepotřebuji a i nadále si vystačím s programy WriteRoom, OpenOffice.org a Pages. Budu-li někdy potřebovat psát rozsáhlejší dokument se spoustou vzorců, tabulek a obrázků. Sáhnu po LyXu. Chtěl jsem ho vyzkoušet, ale odradilo mě stahování 1,6GB MacTeXu.

[tomas]

díky nebesům, že se *TeX drží jen v úzkém kruhu (především) linuxových nadšenců a není potřeba v běžném světě.

[Marek Bernát]

Veľa vedeckých časopisov (aspoň v oblasti matematiky a fyziky) je sádzaných v TeXu a s linuxovou komunitou to nemá nič spoločné (nejaký prienik tam bude, ale IMHO nie moc veľký). Ale inak súhlasím, že v bežnom svete táto úroveň typografie potrebná nie je. Ľudia obvykle nepoznajú ani vlastný jazyk, nie ešte aby ovládali typografické pravidlá...

[Jendа]

Ono by ke zvýšení úrovně typografie bohatě stačilo, kdyby se lidé naučili správně používat ten Word, ve kterém píšou teď…

[frdrx]

Jak komu. Mně přijdou výsledky z Wordu (i z Writeru) vyloženě ošklivý a nečitelný i při nejlepší snaze. Tyhle programy prostě vůbec neumí poskládat písmenka a slova na řádek.

[Jendа]

Říkám, že by došlo ke zlepšení, ne, že by to bylo dokonalé.

[Woknař]

Program to umí. Ty to neumíš. Občas tady čtu různé úsměvné názory na to, co umí Lin a co neumí Win a říkám si - kdyby nekecali...

[frdrx]

Trvám na tom co jsem napsal a ještě to rozšířím. WYSYWYG editory (snad kromě InDesignu) neumí pořádně skládat písmenka, slova, věty a odstavce na stránku, o obrázcích a tabulkách nemluvě.

[Ash]

Programy mají samozřejmě kvalitu sazby dosti omezenou, třeba ve srovnání s texem, to je fakt, ne otázka umu či neumu.

[frdrx]

To není vůbec pravda.

[Ash]

Žijete v nějakém jiném světě než ostatní, nebo máte jen malý rozhled?

[frEon]

nene, my zijeme v jinem svete. Vetsine lidi totiz staci sazba jako v blesku a levnej smejd.