Velká recenze LinuxEXPRES

25. 4. 2005 | Robert Krátký

Články - Velká recenze LinuxEXPRES  

Časopis LinuxEXPRES vychází už od podzimu minulého roku, ale neustále se vyvíjí. Jak je na tom v současné době, to se dozvíte z recenze tří čísel: únor, březen, duben.

Úvod

S trochou nadsázky by se dalo říci, že na výsluní českých linuxových (tištěných) magazínů přebral LinuxEXPRES štafetu od Linux+. Čísel už vyšlo docela dost a pomalu se blíží první narozeniny. Tištěný časopis by se už měl pomalu ale jistě vzpamatovávat z počátečních přehmatů, chybky by měly být vychytány a vůbec celý projekt by už měl mít vyšlapanou cestičku, díky které lze číslo od čísla udržet stejnou kvalitu - jak obsahu, tak zpracování.

Podívejme se tedy, jak si vede LinuxEXPRES. V čem je bezva, co se více méně daří, v čem pokulhává, a nakonec zmíníme i slabé stránky.

Od redakce jsem dostal tři (téměř) jarní čísla: únorové, březnové a dubnové. Na první pohled se nijak extra neliší - vzhledem skoro vůbec, tloušťkou také ne. Zadní obálka je dokonce u všech čísel úplně stejná, což je trochu podivné. Jednak proto, že by na ní člověk čekal reklamu, ale také proto, že útlý odstaveček textu o tom, jak redaktoři časopisu slídí po internetu, to už je napotřetí nuda číst...

Ale přední strana obálky se mi líbí. Ačkoliv grafické motivy nejsou nijak zvlášť nápadité, přesto působí profesionálním dojmem. A to je docela důležité, protože už zmiňovaná mizivá tloušťka časopisů (těsně nad 50 stránek) budí spíše dojem veletrhové reklamní brožurky než časopisu za 137 Kč. Je to trochu škoda, ale na druhou stranu dobře vím, že linuxový časopis má na našem trhu zatím dost nezáviděníhodnou pozici. A proto je asi dost těžké shánět inzerenty, kteří by každé číslo zaplnili dostatečným množstvím reklamy, aby bylo možné uvažovat o zvětšení rozsahu. A v neposlední řadě vím i z vlastní zkušenosti na AbcLinuxu, že sehnat kvalitní článkový materiál není žádná legrace.

Obsah

Přes otázku článků se dostávám k tomu nejdůležitějšímu - obsahu. Každé z čísel LinuxEXPRESu je věnováno určitému tématickému okruhu a většina článků s tímto tématem více či méně souvisí (kromě pravidelných rubrik a seriálů). Funguje to tak u většiny časopisů tohoto typu a i v tomto případě to má své výhody. Čtenář v jednotlivých číslech najde pohromadě množství informací o konkrétní oblasti, a může tak zpětně sáhnout do knihovny pro jediné číslo, když něco řeší (místo aby se přehraboval v celém ročníku). Ale usnadňuje to i přípravu a používání přiložených CD.

Časopis má několik rubrik, které najdeme v každém čísle. Tou nejrozsáhlejší bývá "speciální příloha", která obsahuje hlavní článek měsíce, který samozřejmě "ladí" se zvoleným tématem měsíce. V únorovém vydání, které se zaměřovalo na "Digitální multimédia", to byla recenze - jak jinak - MPlayeru. I když, spíše než o recenzi šlo o ucelený návod ke kompilaci, instalaci a používání. Stejně tak i v následujících měsících, kdy v březnu se v čísle věnovaném tématu "Linux, viry a spam" mluvilo ve speciální příloze o poštovních serverech, kdežto v dubnovém "Zálohování informací" to byly programy dump a restore.

Rubriky "software" a "praxe" mívají nejvíce článků (3 - 4) a nepočítám-li rozhovory, pak byly při čtení mými nejoblíbenějšími částmi časopisu. Stejně jako na ostatních částech se však na nich podepisuje nedostatek autorů, a proto není výjimkou, narazíte-li na dva i tři články za sebou, které pocházejí "z pera" stejného autora. Jsou-li články zajímavé, pak jim to na čtivosti neubírá, ale přeci jen máte pocit, že jste si otevřeli spíše sebrané spisy - ne časopis...

Byl jsem překvapen aktualitkami, kterým se v rozličných podobách věnuje několik úvodních stránek časopisu. Vždy jsem je začínal číst s mírným skepticismem, protože jsem se nemohl zbavit dojmu, že v tištěném médiu nemají krátké zprávičky z aktuálního dění význam. Ale naštěstí se redakce nesnaží o skutečné reportování novinek, jako to třeba děláme ve zprávičkách na AbcLinuxu. Místo toho jde o skromné pidičlánečky, které je zajímavé si přečíst, i když událost, o které informují, už je třeba tři týdny stará. Kdyby se LinuxEXPRES pokoušel naplňovat ambice online zpravodajství, bylo by to ke škodě věci. Takhle je to však sympatický kompromis.

Rozhovory

Nakousl jsem rozhovory. To proto, že i přes množství dalšího obsahu byly tím, co mě na všech třech číslech, které jsem měl k dispozici pro recenzi (v lednovém, které mi přišlo proto, že je na něm kompletní archiv PDF Abíček z roku 2004, ještě rozhovor nebyl), zaujalo nejvíce. Pokaždé jsem litoval, že jim je věnováno relativně málo prostoru. Nejdelší byl na dvě strany, což je mrzuté, protože třeba povídání s Jörgem Schillingem (autorem vypalovacího programu cdrecord) bych klidně četl déle než ty dvě minuty, které mi zabraly dva sloupečky v dubnovém čísle. Jörg se sice netajil svou rezervovaností vůči Linuxu (jádru), ale i tak to bylo zajímavé čtení.

Podobný pocit jsem měl při čtení březnového rozhovoru s Jaroslavem Kyselou (projekt ALSA). Kdybych mohl redakci v otázce obsahu radit, hlasoval bych pro delší rozhovory. Když už jsou zpovídány zajímavé osobnosti, je škoda jim nedat více prostoru (nebo je nepřemluvit k zodpovězení většího počtu otázek...).

Rozhovory mají ode mne jedna mínus. Jedničku proto, že jsou velmi čtivé a se zajímavými lidmi. Mínus za to, že jsou pokaždé ustřiženy ještě před polovinou.

Když jsem chvíli chválil, mohl bych zase otočit... Co mě poněkud zarazilo, to byly článečky v rubrice "echo". Hned na počátku časopisu, naproti stránce s obsahem. Asi jsem je nepochopil, nebo možná nic k chápání nebylo. Jde o jakési glosy, které buď komentují aktuální dění, nebo napůl informují, napůl vyjadřují názor na věci týkající se Linuxu, komunity apod.

Hlavně březnové čtyři odstavečky od Vlasty Otta mě dostaly. Obul se v nich do nového designu root.cz tak, až mi bylo rootů skoro líto - a to bych od sebe nečekal, vždyť je to vlastně konkurence Abíčka. Ale podařená byla Vlastova karikatura - obrázek. Pan učitel češtiny a korektor LinuxEXPRESu v jedné osobě tam zpoza učebnic mluvnice ukazuje bohatě červenou barvou označkovaný list papíru s článkem. Přesně tak si Vlastu představuji. Jen doufám, že napíše-li Vlasta další "echo", nevrazí tam sazeč opět stejný obrázek - jako to udělal u dvou po sobě jdoucích glosách od Lubomíra Čevely (leden, únor).

CD příloha

Všechna CD jsou živá - lze z nich spustit samostatný systém. To je velmi šikovné řešení. Kromě toho, že CD přináší množství programů, dokumentů nebo archivů (např. zmiňovaná PDF Abíčka na lednovém nebo archiv emailové konference mandrake@mandrake.cz na dubnovém), tak také vždy představují nějakou živou distribuci (od ledna: Danix, Xfld, Ubuntu, System Rescue CD založené na Gentoo). Ze všech se mi podařilo nabootovat. Ale to by měla samozřejmost, že?

Kvalita a užitečnost jednotlivých CD příloh kolísá. Někdy se zdá být příloha zbytečná a zachraňuje ji pouze sbírka softwaru, který se určitě hodí těm, kdo nemají možnost z internetu stahovat větší objemy dat. Jindy je naopak velmi užitečná (např. dubnové System Rescue CD).

Sazba, vzhled

Možná to souvisí s tím nedostatkem textů (to jsou pouze mé dohady), který se projevuje již vzpomínanými shluky článků od stejných autorů, ale určitě si na první pohled všimnete spousty volného místa. Všude v časopise to vypadá, jako by chtěl sazeč text roztáhnout přes co největší prostor. U článků jsou tak volné celé sloupce, mezi odstavci s aktualitkami je často tolik místa, že by se tam vešlo aktualitek dvakrát tolik. I okraje stránek jsou velké jako u uměleckých monografií. Dvoucentimetrový (nebo i větší) prostor kolem textu se v časopisech moc často nevidí. Ještě by to u vnitřních okrajů bylo pochopitelné při lepené vazbě - ale časopisy LinuxEXPRES jsou sešívané běžnými sponami. Předpokládám, že tento způsob je ideální pro lidi, kteří si kolem textu rádi dělají poznámky - místa je pro ně požehnaně. Já to naopak beru spíše tak, že když už má časopis (za tu cenu) neslavných 54 stránek, mohl by být aspoň narvaný do posledního kousíčku.

Po přečtení lednového čísla jsem Vlastovi hned psal, abych hlásil, kolik jsem našel chybek a překlepů. Od té doby se situace výrazně zlepšila. Ve všech třech recenzovaných vydáních bylo chybek (většinou překlepů) jen několik. Trošku horší to je s grafickými prvky, které občas někde přesáhnou nebo naopak někam nedosáhnou. Například pěkné barevné rámečky se zaoblenými rohy, do kterých jsou u článků vkládány důležité informace, mají celkem často problém všechen text pojmout. A tak z nich text přetéká, některé řádky jsou okrajem rámečků "přeškrtnuté" apod.

Přesto je nutno říci, že časopis se velmi pohodlně čte. Množství světlého textu na tmavém pozadí je minimální, díky bohatství volných ploch nemá člověk pocit, že by se v textu mohl ztratit.

A když už mluvím o tom, jak se dobře čte, tak podíl na tom má i používaný papír. Nevyznám se v cenách tiskařských papírů, ale i tak soudím, že tento zrovna nejlevnější nebude. Mnohé jiné plátky, se kterými přijde člověk do styku, by papír, na kterém je tištěn LinuxEXPRES, závistivě braly i na obálku.

Vadou na kráse jsou úzké sloupce (většinou 2, někdy 3), do kterých se téměř nikdy nevejde uváděný příkaz nebo URL na jednu řádku. Všechny tyto údaje jsou proto lámané přes více řádků, což naopak čtení ztěžuje. Více bych ocenil, kdyby ukázky konfiguračních souborů, výstupů spuštěných příkazů a podobné věci, měly v časopise stejná privilegia jako obrázky, které mají možnost roztáhnout se přes více sloupců a nechat se běžným textem obtékat.

Závěr

LinuxEXPRES si už své dětské choroby zdá se protrpěl. Pominu-li několik drobností, pak mu vlastně není, co vytknout. Chtělo by to především minimálně zdvojnásobit počet stránek, ale je mi jasné, že to se snadno řekne, ale hůře realizuje. Na to si budeme ještě muset nějaký ten měsíc (či spíše ročník) počkat. Co v časopise je, to stojí za přečtení. Příjemně mne překvapily aktualitky, dobře se čtou rozhovory. Editoriálům od Lukáše Zapletala a rubrice "echo" jsem na chuť nepřišel.

Své čtenářstvo má časopis jasně vymezeno. Utvrdil mne v tom závěr jedné krátké zprávy (únor 2005) o modulu do Ovládacího centra KDE pro konfiguraci síťových karet: "... který [uživatelům] nastavování síťových karet převede ze světa nesrozumitelných a jistě trochu začarovaných utilit do světa normálních lidí - do světa KDE." -- ani nechci odhadovat, co by taková hláška způsobila v článku na AbcLinuxu ;-).

Přeji hodně čtenářů a líného tiskařského šotka.

Diskuse k tomuto článku

[Josef Vogeltanz]

Bude to zřejmě boj. Téma rozhodně zajímavé je a naplnit jej články by nemělo být problémem. Ten bude, jak již bylo řečeno, nedostatkem píšících zkušených autorů. Vadí mě ale poměr stran k ceně oproti jiným periodikům z oboru IT. (časopisy z CPress a pod.) Na nesnadné cestě ke čtenářům mu tato skutečnost rozhodně nepomůže. Snad to vyváží obsah.

Přeji hodně štěstí

[Frank J. Tomes]

Taky mi vadí poměr počet stran / cena. A zdravím kolegu, nevím jestli je to telepatie, ale zrovna včera mě napadlo, jak se vede.

[David Horký]

Porovnání s časopisy z dílny Cpress-u dopadá lepé pro čtenáře. V LinuxExpresu je více textu a méně reklam. To bohužel ovlivňuje i koncovou cenu časopisu. Nicméně od květnového čísla vycházíme vstříc čtenářům a snižujeme cenu na 99Kč a od dalšího čísla budeme navyšovat počet stran.

[xkesh]

Porovnání s časopisy z dílny Cpress-u dopadá lepé pro čtenáře. V LinuxExpresu je více textu a méně reklam.

tohle evidentne ctenari prilis neoceni. 100 stranek reklam a 50 stranek textu - to by teprve meli pocit, ze za svoje penize neco dostali.

podobna situace je tusim u knih, kdy se radeji tiskne na tlusty papir, aby lidem nepripadala knizka "moc tenka"

konzumenti jsou holt iracionalni masa, s tim se musi pocitat. dojmy prevazuji nad pojmy :)

[Jaroslav]

Zdravím.Nulté číslo LE jsem koupil náhodou jako "zapomenuté" císlo ve své "dvorní" PC prodejne.Ac jsem se ve Val.Meziricí a v Hranicích na Mor.obcas ptal,nikde LE nemeli.Pokud snížíte cenu pod 100 Kc,časopis si predplatím jako podporu firmy QCM.

[vaca]

to Jaroslav:

v Rožnově se dá sehnat bez problémů... :)

[Standa]

... vydrzi zivoreni na pokraji zaplaceni. Nevim, uz kdyz jsem byl v redakci casopisu Linux+, bavil jsem se s redaktory o tom, jak dlouho to vydrzi. Meli smele plany, ja tedy nesdilel jejich optimismus a o tomto casopisu si myslim v trochu lepsim podani to same.

Problem techto casopisu je, ze nez oni popisi novou verzi nejakeho programu, tak nadsenci uz testuji beta verzi nekdy i o nekolik verzi novejsi a naopak, spravce serveru vi taky svoje a cenenymi informacemi jsou pro nej reference ci pripadne problemy, ne stranka textu subjektivnich dojmu.

Cili, nejlepsi casobis o linuxu je abicko (diskuze), root, dalsi ceske portaly a samozrejme www.google.com a znalost anglictiny.

Jinak jsem rad, ze se o tento prulom snazi, aby si nekdo nemyslel ze jsem proti, ale ma-li jeho snaha byt k necemu, MUSI cena jednoho cisla pri zachovani poctu stran jit pod 60Kc. Za 140Kc si proste casopis nekoupim, kdyz uz dopredu vim ze desitky i stovky clanku na kazde tema je na internetu zdarma, aktualnich a hned tam i najdu a vyresim sve pripadne problemy s prekladem, provozem atd.

Standa

[Linear]

Tak cerne bych to zase nevidel, v Nemecku (kam casto jezdim) maji na kazde trafice spoustu casopisu "LINUX Neco" (a vsechny jsou v nemcine). Vim ze nemecky trh je o necem jinem, ale jeden casopis se v zemi velikosti CR urcite uzivi. Napada me ale zda by nebylo rozumnejsi z hlediska nakladu prelozit americky Linux Journal a pridat par vlastnich clanku. Pak by to mozna slo prodavat i za 60-70 Kc.

[robotics]

No jelikoz neoplivam znalosti anglictiny a mam jen zakladni znalosti, tak bych se taky vubec nebranil prekladanim zahranicnich clanku .

[Jan Stanik]

Ani ja, netreba zabudat, ze LinuxEXPRESS a tematicky podobne casopisy sa predavaju aj na Slovensku, sam vlastnim niekolko cisel a staram sa o ne ako paranoidny knihovnik o muzealnu zbierku Takze tento trh nepokryva len Cesku republiku, ale aj Slovensko, aj ked treba priznat, ze predajnost u nas trosku kriva.

Dalsia vec, ktora ma prijemne prekvapila: ked som naposledy kupoval v stanku na stanici cislo (neviem ci LinuxEXPRESS alebo nieco podobne), predo mnou si ho kupil pan v obleku spolu s trojicou ekonomickych mesacnikov. Takze ak sme niekedy chceli dostat Linux do povedomia kravatovej kultury (manazeri), pripada mi to ako dobra cesta. Vyvazeny pomer PR a praxe. Odvtedy povazujem casopisy tohoto stylu za sposob ako Linux "predat". Pretoze, bez urazky, kravataci skor prijmu nieco co je pekne zabalene, najlepsie s CD prilohou

[farmer]

Tiež som si kúpil niekoľko čísel, ale musím skonštatovať že za cenu 240.- Sk sa žiadna veľká predajnosť nedá čakať.Nech sú dôvody na túto cenu akokoľlvek objektívne, je to strašná suma.

Inak súhlasím s autorom recenzie prakticky vo všetkom čo napísal.

[Peter Lehotsky]

A ja si to zase koupim (mam je predplacene), protoze google se cestou do prace cte dost blbe . Navic pokud ti to plati zamestnavatel ktery si to da do nakladu...

Mozna by neskodilo vydavat to jednou za dva tydny a ne jako mesicnik.

[xkesh]

Jinak jsem rad, ze se o tento prulom snazi, aby si nekdo nemyslel ze jsem proti, ale ma-li jeho snaha byt k necemu, MUSI cena jednoho cisla pri zachovani poctu stran jit pod 60Kc. Za 140Kc si proste casopis nekoupim,

Ja si takovy casopis nekoupim hlavne proto, ze kdyz porovnam relaci cena/obsah takoveho casopisu a pripadne knihy, bohuzel se podle me obvykle nevenuje obsahu casopisu, ackoliv jejich ceny jsou hodne vysoke v porovnani s knihami, patricna pece o kvalitu textu i redakce.

Internetova konkurence je take vzhledem k cilove skupine velmi silna. Myslim, ze by prospelo pridat elementarni navody typu Jak nastavit hezke fonty v Linuxu, zkratka opakovat FAQ vsech moznych internetovych for, např. jako male HOWTO boxy na kazde druhe strance... a vubec zvysit informacni hodnotu.

Na druhe strane bych pridal "bulvarni" obsah, nejake kontroverze, analyzy vyvoje linuxovych distribuci, aplikaci a komunit (mimodek me napada napr. vzrustajici averze "linuxaku" k windows-verzi uzivatelum Firefoxu)... zkratka nejaky dej.

[Robert Krátký]

Já si tyto časopisy sice také nekupuji, ale všechny tři body, které zmiňuješ, se zrovna LinuxEXPRESu IMHO netýkají...

patricna pece o kvalitu textu

LE v tomto směru v mnohém předčí technicky zaměřené knihy.

zkratka opakovat FAQ vsech moznych internetovych for, např. jako male HOWTO boxy na kazde druhe strance...

Tohle LE dělá.

pridal "bulvarni" obsah, nejake kontroverze, analyzy vyvoje linuxovych distribuci, aplikaci a komunit (mimodek me napada napr. vzrustajici averze "linuxaku" k windows-verzi uzivatelum Firefoxu)... zkratka nejaky dej.

I tohle tam je.

[xkesh]

zkratka opakovat FAQ vsech moznych internetovych for, např. jako male HOWTO boxy na kazde druhe strance...

Tohle LE dělá.

Soude podle jejich webu a ukazek z cisel malo. Rikam to jako potencialni ctenar, jako linuxova lama a tudiz doporucovatel dalsim linuxovym lamam :) A myslim tim "prkotiny" typu: Jak zjistim velikost zabranych diskovych oddilu? Jak rozdelim soubor, aby se mi vesel na diskety? Jak spustim Konqueror s pravy superuzivatele... - neco jako kazdostrankove prakticke tipy pro "panice" :) - mozna galerii zakladnich prikazu CL (nenarocne na input, efekt zarucen :)

pridal "bulvarni" obsah, nejake kontroverze, analyzy vyvoje linuxovych distribuci, aplikaci a komunit (mimodek me napada napr. vzrustajici averze "linuxaku" k windows-verzi uzivatelum Firefoxu)... zkratka nejaky dej.

I tohle tam je.

Taky malo (viz tva kritika "useknutych" rozhovoru).

Nedelam si iluze o moznostech, ale rozsireni prodeje bude patrne mozne pouze marketingovym pusobenim, jak je Linux "IN", a k tomu je asi treba ukazovat, co Linux odlisuje od Windows a proc je to dobre, tj. kdyz uz ne jako kontroverzi, tak alespon vedome predstavovat Linux jako alternativu. Za vynikajici tah povazuji napr. prilohu CD s Live Distribuci.

Tohle neni kritika primo LE, pouze subjektivni prani trendu, abych mohl takovy casopis i pres jeho cenu s klidnym svedomim doporucovat windowsakum, potencialnim prebehlikum... Linuxaku totiz znam osobne MIN NEZ MALO.

[Lukáš Zapletal]

Tipy a triky jsou v rubrice Mailbox, dále je v každém čísle spoustu poznámek na okraj. Nechceme být jen časopisem pro budoucí uživatele Linuxu, ale i stávající...

Co se týká rozhovoru, v posledním čísle byl z důvodů nedostatku místa rozhovor redakčně zkrácen. Snažíme se dělat rozhovory pochopitelně na 2 strany i víc, ovšem rozhodně nechceme, aby vás četba nudila, nebo aby dotazovaný odpovědi zbytečně roztahoval - i takové jsou některé tendence (zejména obchodně laděných rozhovorů).

[Robert Krátký]

neco jako kazdostrankove prakticke tipy pro "panice" :)

Jo, s tím souhlasím. Nevyužitého místa je tam mnoho.

[Standa]

Dle meho nazoru, prave ty HOWTO boxy apod. jsou presne to, co casopis potopi! Prece nebudu cely den listovat desitky cisel casopisu, kdyz staci par slov v google nebo na abicku!!!!

Proto radim redaktorum, bud se poustejte do velkych veci, nebo se specializujte. Delat vse a dohromady nic se rovna nutne sebevrazde. Staci se podivat, jak to vedou konkurencni casopisy pro Widlaky. Tam jde o neco jineho, ale taky si kazdy nasel to sve, nasel si svou obec a pro tu pise a proto skvar jako Nauc se pocitac (nebo jak se ta hruza jmenuje) nikdy neoslovi ctenare CHIPu, ale ona hlavne nechce!!! Ona proste tezi z toho, ze je milion blbcu, co si daji vzhletne cile a pak sedi doma za stolem, pisi "5 samyc" a doufaji, ze se jim tam vsichni ti kralici vejdou.

Standa

[xkesh]

Dle meho nazoru, prave ty HOWTO boxy apod. jsou presne to, co casopis potopi! Prece nebudu cely den listovat desitky cisel casopisu, kdyz staci par slov v google nebo na abicku!!!!

Takovy box nema za ukol systematicky ucit, ale vubec privest lamu na napad, ze takova moznost/funkce existuje. Zkuseny uzivatel to muze brat jako dekoraci, nezkuseny bude vdecny :)

Kdo si dokaze (a potrebuje) dohledat reseni v Google, dohleda si i dalsi obsah, a nebude asi ta prava cilova skupina. Takove casopisy se nekupuji pro archivaci, ale kvuli tomu, ze se na jedno pocteni dozvim co mozna nejvic toho, co by me mohlo momentalne zajimat. Proc jsou asi "zenske" casopisy plne "neoriginalnich" receptu na jidlo i na zhubnuti...

Uzce odborny casopis bude a) mit velmi nizky naklad b) bude velmi drahy - jako vsechny odborne casopisy. Rozdil oproti casopisum pro windosaky je v tom, ze "linuxaci" jsou obecne poucenejsi a hlavne je jich daleko daleko min, coz je pro odbyt casopisu asi klicove.

Nemohu si pomoci, ale jako redaktor a majitel bych daval prednost tisicum blbcu, co budou kupovat (nejlepe predplati) a psat "5 samyc" nez desitkam poucenym, kteri si stejne mezi sebou casopis budou bud pujcovat nebo koupi jen tehdy, kdyz je zajima momentalne probirane tema. Vhodne obsah namixovat, aby se "blbci" nazrali a "pouceni" neurazili, by snad jit mohlo, i kdyz to urcite neni lehke.

V nynejsi podobe porad cili casopis na pomerne uzky okruh ctenaru (poucene a praktikujici linuxaky), a zacarovany kruh naklad-finance-autori-obsah-naklad je treba nekde rozetnout. Proc ne prave v obsahu (penize i autori skutecne kvalitnich a exkluzivnich prispevku se shaneji nepomerne hure). Ostatne to nemusi byt zmena nijak radikalni, kdyby se me nekdo ptal, tak bych to videl jako zadouci trend.

PS. Linux pouzivam asi od r. 2001, nejsem programator ani pracovnik v IT, a LinuxEXPRESS je PRO ME porad prilis "akademicky" (tj. linuxaci mezi sebou) na to, abych si neco takoveho kupoval.

[sarsonj]

Zdravim,

take jsem si myslel, ze casopisy pro me nejsou, naposledy jsem kupoval Chip a podobne nekdy pred 5ti lety. Na LinuxExpu jsem si koupil jak LinuxExpress, tak i konkurencni Linux+ a zjistil jsem, ze Linuxove casopisy mohou byt docela fajn.

Na LinuxExpresu se mi libi prave ty dlouhe clanky - takove clanky by na serverech tezko vysly a hlavne kdyz uz by vysly, tak casem zapadnou pod nanosem dalsich clanku. Kdezto treba takovy clanek o MPlayeru v LinuxExpresu je opravdu narez, clovek si ho precte a ma celkovy prehled o tomto programu. Jasne, ze vse jde nalezt na netu, ale tady to je hezky pohromade a pekne se to cte. A kdyz budu potrebovat jednou nejakou finesu, tak vim, kam sahnout. Taky mi prijde, ze LE se snazi udrzet docela dobrou latku, co se clanku tyce, kvalita je podle me o dost vyssi, nez v internetovych mediich.

Co bych ja osobne zlepsil a v cem ma podle me Linux+ navrch jsou CD (resp. DVD) prilohy. Napad s tim, ze na jednom DVD je vzdy live distribuce, ve ktere jsou nainstalovane programy, o kterych se v casopise pise, mi prijde super. Proste si clovek cte a rovnou to zkousi, jestli je to k necemu dobre, nebo ne. A je to IMHO vhodne i pro zacinajici uzivatele, kteri Linux neznaji - strci DVD do mechaniky a sup ho, jede to v cestine a programy, ktere tam popisuji, opravdu funguji, ten Linux neni zas tak spatny... V LE naleznu zdrojaky, ktere nepotesi ani me (stahnu si balicky) ani bezneho uzivatele, ktery to jen chce videt a vyzkouset.

Ale jinak Vam panove z LE velmi fandim a preji spoustu dobrych autoru a nemene kupujicich ctenaru.

Jindra Sarson

[Käyttäjä 11133]

A co treba v kazdem cisle nejakou recnezi nejakeho kousku hardwaru a jak se vam ho podarilo rozchodit pod Linuxem?

[Lukáš Zapletal]

Rubrika Hardware je v LE od nultého čísla.

[brk]

LinuxEXPRES jsem koupil 2x. První číslo ze zvědavosti (nulté jsem ve stáncích nesehnal) a pak až únorové kvůli jakémusi mplayer howto. S recenzí se v podstatě ztotožňuji. Docela příjemný, i když dost roztahaný vzhled. Papír takový, že je mi LE pomalu až líto nosit na WC. Celkově je časopis psaný velmi čtivým způsobem, ale chybí mu taková ta jiskra. Když už ho koupím, tak vím, že si v něm počtu. Bohužel se mu nějak nedaří přimět mne ke koupi. Když jsem před 13ti lety poprvé držel v ruce Chip, tak jeho par stránek se zajímavými zdrojáký a patřičným komentářem byl pro mě jednoznačný důvod ke koupi dalšího čísla. Bajt ani nemluvím, to byla láska na první pohled. Možná je to právě tím

... který [uživatelům] nastavování síťových karet převede ze světa nesrozumitelných a jistě trochu začarovaných utilit do světa normálních lidí - do světa KDE.

Kdyby měl časopis alespoň pár stránek nějakého "hardcore" textu, u kterého by si byl člověk jist, že se dozví něco nového, tak by byla situace jiná. Alespoň pro mne.

[Lukáš Zapletal]

Zajímavý názor, zkusíme tedy nějaký ten hardcore. V záloze máme např. krátký seriál o programování procesů a signálů. Nějaká další témata byste nepředhodil? Co je podle Vás dostatečně hard? Programování ovladače do jádra? Patchování Mutta? Brutální makra pro Lisp nebo TeX?

[zabza]

vim

[brk]

Seriál o programování procesů a signálů může být zajímavý. Někoho jiného zase zaujmou zmiňovaná makra. Hlavně nezaplácat celou tuhle část časopisu na několik čísel jedním seriálem.

A pak jsou tady i témata, která jsou méně vyhraněná. Třeba i v bashi se dají dělat věci, až zrak přechází. Sed a awk by určitě taky vystačily na zajímavý seriál. Nebo souborové systémy. Docela by mne zajímalo, čemu svěřuji svá data. FATka byla v zlatých dobách DOSu popisována do posledního bitu. To o současných souborových systémech říct nemůžu. Teda samozřejmě bych tyhle informace asi také vygooglil, ale tištěnou podobou bych nepohrdl a nemusela by být vzhledem k jejich současné komplikovanosti ani tak extrémně podrobná.

[Lukáš Zapletal]

Vim - zajímavý nápad. O Bashi již máme 5. díl seriálu, postupně se autor prokousává základy až k nějakým těm hardocre věcem.

[Zdenek]

Ja jsem si LE nikdy nekoupil kvuli cene, i kdyz jsem vedel, ze tam je dost zajimaveho. A co takhle psat pro oboji? Jak pro bezne lidi - MPlayer, a jine softy, tak i zaroven napsat clanek o necem hardcore.

[Petr (DotaZ) Jakubec]

A jéje Mám za to, že hard core začíná už například v použití programů typu cat, dd, nedejbůh csplit či column patchování? tak to je opravdu spíš pro ty co _moc_ bodře vědí co dělají (ale co patch nebo strace, ty se můžou hodit......)

co zvětšování digitálního obsahu? konkurence dodává 2dvd a to už je celkem zajímavý balík sw. na takový měsíční trafic už málokdo dosáhne... 1cd sw si stáhne za měsíc asi celkem hodně lidí, bez problémů je to minimálně v SeČ kde je to jen o tom mít min. 300Kč/měs...

[rst]

Nejakou dobu jsem se psanim clanku zabyval (i kdyz v jinem odvetvi) a nektere drobne nedostatky diky tomu zcela chapu. Jiz prvni 2 cisla me presvedcily k objednani predplatneho a diky zlepsujici se tendenci nijak nelituji. Sirsi rozhled neni od veci a kazdy si tam neco najde.

I kdyz uz mam konecne LCD, nic to nemeni na tom, ze do papiru se mi kouka nesrovnatelne lip nez na monitor. Ale radsi uz toho necham, zacina to vypadat jako reklama

[domi]

Jsem linuxova lama. Cirou nahodou jsem LE koupil a naprosto nelituju, cely casopis jsem zhltnul (a dokonce i stravil) behem par hodin. Jeste jedno cislo si koupim a pokud bude mit aspon stejnou uroven, tak si okamzite objednam predplatne. Mam proto minimalne dva duvody: 1. hrozne nerad ctu z monitoru 2. mam rad clanky, ktere mi usnadni pouzivani Linuxu (3. penezenku mi to nezruinuje, je to jen jednou mesicne 4. nekde na zacatku diskuze jsem cetl cosi o zlevnovani)

[bibri]

Neda mi to a jako clovek stojici v "technickem pozadi" se prece jen musim k nekterym vecem vyjadrit. Sice se mi libi "rypave" pojeti na zaklade zkusenosti - resp. delam to stejne - ale je prece jen videt, ze autor je redaktor internetoveho media. Nikoliv tedy media tisteneho.

Casopis ma 56 stran - to neni tesne nad 50, ale spise bliz sedesati, ze :). Rozhodne to neni 54, to cislo jaksi musi byt delitelne ctyrmi, modri uz vedi, ze :) Od cervnoveho cisla uz je to 60 stran. Take cenu jsme snizili - na 99Kc (zustane i pri zvysenem poctu stran). Bohuzel to odneslo CD, ktere nadale nebude, ale to je a musi byt kompromis. Robert velmi spravne odhadl, ze vydavat linuxovy casopis v CR neni vubec zadny med.

Spousta volneho mista - je az zarazejici, kolik lidi si pochvaluje jak se jim casopis dobre cte, pricemz si zaroven stezuje, ze je tam spousta volneho mista nebo ze je papiru skoda. Jedno souvisi s druhym a to, ze se vam casopis dobre cte je dano sazbou a materialem - pouzitym pismem, rozvrzenim na strance, prostorem, barvami, papirem. Az to vsechno zkrouhneme na minimum, tak uz se vam to dobre cist nebude.

Z hlediska faktu - vnitrni okraje rozhodne nejsou 2cm ale 14mm, coz je naprosto bezne kdyz se podivate do casopisu. Vnejsi okraj je stejny, nekde - napr.v novinkach - je jen 10mm. Opet bezna velikost. Trochu problemem je okraj u clanku urceny "na zajimavosti", na ktery si autori jeste nezvykli. Proto tam ne vzdy najdete to, co tam ma byt. Ale to se hodne zlepsilo a lepsi se to i nadale.

Nicmene nektere veci vylepseni zaslouzi - URL odkazy nebo vypisy mne stvou uz dlouho a zatim jsme nenasli s grafiky spolecnou rec. Problemy s "pretecenim" boxu se objevily v cisle 3 pri prechodu na novou sazbu, dale jsem je jiz nezaznamenal.

"Roztahanost" je opet jen vizualni dojem - a toto tema se zde probiralo v kontextu, ze snad nemame dost autoru. To je opravdu chybna spekulace. Mnozsvi textu na strane je stejne jako u jinych casopisu, spise mirne vyssi. "Roztahanost" je dana tim, ze stranky nejsou preplacane ale spise se snazi byt maximalne prehledne.Takovych casopisu je zde bohuzel velmi velmi malo.

A uz vubec nelze clanek v casopise srovnavat s tim, co najdeme na netu - clanek na 4 strany v casopise je mnozstvim informaci roven cca 3-4 dilnemu serialu zde nebo na rootu. Treba specialni priloha o MPlayeru ma 12 stran a na insternetu tezko neco podobneho kdy vyjde. Suma sumarum je v tom padesatistrankovem platku cca tolik informaci, co na velkych linuxovych serverech za mesic. Staci se podivat na elektronicke ABicko a zjistite, ze to srovnani je pomerne presne - staci si odmyslet velke pismo, konce stranek, obrovske screenshoty. Z tohoto duvodu mi nekere narazky v clanku a diskusi (na uzitecnost casopisu) prijdou celkem mimo...

Zaverem bych chtel podekovat recenzentovi i autorum nekterych komentaru za podnetne postrehy. Tyto se snazime zde prehodnotit a pripadne i zrealizovat tak, aby byl casopis ctenarum co nejvice pristupny a uzitecny.

Mrzi mne neopodstatnene vytky na adresu obsahu, sazby ci papiru, ktere bohuzel vychazeji z nevedomosti jejich autoru. Jiste - muzeme to cele "preplacat", to neni problem spis naopak, vystacime si s mensim mnozstvim textu(= mene prace a nakladu). Muzeme to dat na levnejsi papir tak jako ostatni. Casopis bude o 2Kc levnejsi. Stoji to za to?

[Robert Krátký]

Tvoje reakce mi přijde psaná legračně uraženým tónem. Vyjádřím se k několika věcem.

ale je prece jen videt, ze autor je redaktor internetoveho media. Nikoliv tedy media tisteneho.

To mi připadá jako dost nefér diskvalifikace. Ještě před uvedením argumentů poznamenáváš, že vlastně nevím, o čem mluvím. Přitom o mých redaktorských zkušenostech s tištěnými médii nic nevíš.

Casopis ma 56 stran - to neni tesne nad 50, ale spise bliz sedesati, ze :). Rozhodne to neni 54, to cislo jaksi musi byt delitelne ctyrmi, modri uz vedi, ze :)

To je vtip, že? Čísla, které jsem měl k dispozici, mají 56 stran, počítáme-li úplně _všechny_ strany - včetně obálek! Na vnějších obálkách žádný obsah není (kromě grafiky na čelní). Na vnitřních obálkách je vpředu celostránková reklama. Vzadu pak údaje o předplatném a podobné věci - výjimkou je pouze únor, kdy je tam vyhodnocení ankety.

Takže obálky můžeme z hlediska obsahu klidně vyškrtnout. to je mínus 4. Pak tu je stránka naproti zadní vnitřní obálce - podle číslování strana 54. Tam jsou informace o redakci a inzerci a velmi stručný obsah příštího čísla. Takže mínus 1.

Počítám-li správně, tak jsme na 51 stranách. Což se mi zdá "těsně nad 50". Číslo 54 jsem uváděl proto, aby to nevyznělo tak špatně - počítal jsem do toho i vnitřní obálky a tu stranu "54".

Tvůj uštěpačný tón ("ale spise bliz sedesati, ze :)") v tomto případě vůbec není na místě.

Z hlediska faktu - vnitrni okraje rozhodne nejsou 2cm ale 14mm

Ovšem až od března. Do té doby skutečně 2cm byly. Vzhledem k tomu, že jsem měl v ruce omezené množství výtisků a zároveň i nadále pokračovalo to, čemu já říkám plýtvání místem v jiných částech, neuvědomil jsem si, že se jedná o trvalou změnu (musím říct, že k lepšímu).

Trochu problemem je okraj u clanku urceny "na zajimavosti", na ktery si autori jeste nezvykli. Proto tam ne vzdy najdete to, co tam ma byt. Ale to se hodne zlepsilo a lepsi se to i nadale.

Ano. Plus některá další místa. Abych byl konkrétní, pak např. strana 32 v březnovém čísle. Končí tam velký článek. Stránka je využita tak z poloviny.

Problemy s "pretecenim" boxu se objevily v cisle 3 pri prechodu na novou sazbu, dale jsem je jiz nezaznamenal.

Pravda. V dubnovém už nejsou. Sorry.

"Roztahanost" je opet jen vizualni dojem - a toto tema se zde probiralo v kontextu, ze snad nemame dost autoru.

Jednak jsem napsal, že to "možná souvisí", ale každopádně je podivné, když jsou v časopise tři články za sebou od stejného autora. Nikde jsem neřekl, že je to na škodu - jen to vzbuzuje dojem, že autorů moc nemáte.

"Roztahanost" je dana tim, ze stranky nejsou preplacane ale spise se snazi byt maximalne prehledne.

Ne, přeplácané tedy nejsou. Budu opět konkrétní: duben str. 8 a 10. - některé mezery jsou výrazně větší než ostatní. Březen str. 9 a 10.

A uz vubec nelze clanek v casopise srovnavat s tim, co najdeme na netu - clanek na 4 strany v casopise je mnozstvim informaci roven cca 3-4 dilnemu serialu zde nebo na rootu.

To je hodně odvážné a zároveň neomalené tvrzení. Možná by to chtělo podložit konkrétnějšími argumenty. Já tvrdím, že úroveň a informační hodnota většiny článků na Abc je bez problémů srovnatelná s tím, co je k nalezení v LE.

Treba specialni priloha o MPlayeru ma 12 stran a na insternetu tezko neco podobneho kdy vyjde.

Na co se často ptáme: MPlayer?

Podotýkám, že tam není nic mencoderu, protože to nebylo v plánu.

Mrzi mne neopodstatnene vytky na adresu obsahu, sazby ci papiru, ktere bohuzel vychazeji z nevedomosti jejich autoru.

Nemohu si pomoci, ale tvůj přístup k dobře myšlené kritice v celkově kladně laděné recenzi se mi zdá arogantní. Nehledě na to, že "neopodstatněné" jsou z tvého/vašeho pohledu - těžko někoho přesvědčíš o tom, že se mu má něco líbit, jen když mu řekneš, že jeho výtky jsou neopodstatněné. Jistě, je potřeba se ozvat, pokud někdo uvádí v omyl - ale jsem přesvědčen, že to není případ této recenze. Btw, papír jsem chválil, obsah z většiny také...