IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Evropský parlament dnes přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 40. Přehled novinek ve Fedora Workstation 40 a Fedora KDE 40 na stránkách Fedora Magazinu. Současně byl oznámen notebook Slimbook Fedora 2.
ČTK (Česká tisková kancelář) upozorňuje (X), že na jejím zpravodajském webu České noviny byly dnes dopoledne neznámým útočníkem umístěny dva smyšlené texty, které nepocházejí z její produkce. Jde o text s titulkem „BIS zabránila pokusu o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pelligriniho“ a o údajné mimořádné prohlášení ministra Lipavského k témuž. Tyto dezinformace byly útočníky zveřejněny i s příslušnými notifikacemi v mobilní aplikaci Českých novin. ČTK ve svém zpravodajském servisu žádnou informaci v tomto znění nevydala.
S trochou nadsázky by se dalo říci, že na výsluní českých linuxových (tištěných) magazínů přebral LinuxEXPRES štafetu od Linux+. Čísel už vyšlo docela dost a pomalu se blíží první narozeniny. Tištěný časopis by se už měl pomalu ale jistě vzpamatovávat z počátečních přehmatů, chybky by měly být vychytány a vůbec celý projekt by už měl mít vyšlapanou cestičku, díky které lze číslo od čísla udržet stejnou kvalitu - jak obsahu, tak zpracování.
Podívejme se tedy, jak si vede LinuxEXPRES. V čem je bezva, co se více méně daří, v čem pokulhává, a nakonec zmíníme i slabé stránky.
Od redakce jsem dostal tři (téměř) jarní čísla: únorové, březnové a dubnové. Na první pohled se nijak extra neliší - vzhledem skoro vůbec, tloušťkou také ne. Zadní obálka je dokonce u všech čísel úplně stejná, což je trochu podivné. Jednak proto, že by na ní člověk čekal reklamu, ale také proto, že útlý odstaveček textu o tom, jak redaktoři časopisu slídí po internetu, to už je napotřetí nuda číst...
Ale přední strana obálky se mi líbí. Ačkoliv grafické motivy nejsou nijak zvlášť nápadité, přesto působí profesionálním dojmem. A to je docela důležité, protože už zmiňovaná mizivá tloušťka časopisů (těsně nad 50 stránek) budí spíše dojem veletrhové reklamní brožurky než časopisu za 137 Kč. Je to trochu škoda, ale na druhou stranu dobře vím, že linuxový časopis má na našem trhu zatím dost nezáviděníhodnou pozici. A proto je asi dost těžké shánět inzerenty, kteří by každé číslo zaplnili dostatečným množstvím reklamy, aby bylo možné uvažovat o zvětšení rozsahu. A v neposlední řadě vím i z vlastní zkušenosti na AbcLinuxu, že sehnat kvalitní článkový materiál není žádná legrace.
Přes otázku článků se dostávám k tomu nejdůležitějšímu - obsahu. Každé z čísel LinuxEXPRESu je věnováno určitému tématickému okruhu a většina článků s tímto tématem více či méně souvisí (kromě pravidelných rubrik a seriálů). Funguje to tak u většiny časopisů tohoto typu a i v tomto případě to má své výhody. Čtenář v jednotlivých číslech najde pohromadě množství informací o konkrétní oblasti, a může tak zpětně sáhnout do knihovny pro jediné číslo, když něco řeší (místo aby se přehraboval v celém ročníku). Ale usnadňuje to i přípravu a používání přiložených CD.
Časopis má několik rubrik, které najdeme v každém čísle. Tou nejrozsáhlejší bývá "speciální příloha", která obsahuje hlavní článek měsíce, který samozřejmě "ladí" se zvoleným tématem měsíce. V únorovém vydání, které se zaměřovalo na "Digitální multimédia", to byla recenze - jak jinak - MPlayeru. I když, spíše než o recenzi šlo o ucelený návod ke kompilaci, instalaci a používání. Stejně tak i v následujících měsících, kdy v březnu se v čísle věnovaném tématu "Linux, viry a spam" mluvilo ve speciální příloze o poštovních serverech, kdežto v dubnovém "Zálohování informací" to byly programy dump a restore.
Rubriky "software" a "praxe" mívají nejvíce článků (3 - 4) a nepočítám-li rozhovory, pak byly při čtení mými nejoblíbenějšími částmi časopisu. Stejně jako na ostatních částech se však na nich podepisuje nedostatek autorů, a proto není výjimkou, narazíte-li na dva i tři články za sebou, které pocházejí "z pera" stejného autora. Jsou-li články zajímavé, pak jim to na čtivosti neubírá, ale přeci jen máte pocit, že jste si otevřeli spíše sebrané spisy - ne časopis...
Byl jsem překvapen aktualitkami, kterým se v rozličných podobách věnuje několik úvodních stránek časopisu. Vždy jsem je začínal číst s mírným skepticismem, protože jsem se nemohl zbavit dojmu, že v tištěném médiu nemají krátké zprávičky z aktuálního dění význam. Ale naštěstí se redakce nesnaží o skutečné reportování novinek, jako to třeba děláme ve zprávičkách na AbcLinuxu. Místo toho jde o skromné pidičlánečky, které je zajímavé si přečíst, i když událost, o které informují, už je třeba tři týdny stará. Kdyby se LinuxEXPRES pokoušel naplňovat ambice online zpravodajství, bylo by to ke škodě věci. Takhle je to však sympatický kompromis.
Nakousl jsem rozhovory. To proto, že i přes množství dalšího obsahu byly tím, co mě na všech třech číslech, které jsem měl k dispozici pro recenzi (v lednovém, které mi přišlo proto, že je na něm kompletní archiv PDF Abíček z roku 2004, ještě rozhovor nebyl), zaujalo nejvíce. Pokaždé jsem litoval, že jim je věnováno relativně málo prostoru. Nejdelší byl na dvě strany, což je mrzuté, protože třeba povídání s Jörgem Schillingem (autorem vypalovacího programu cdrecord) bych klidně četl déle než ty dvě minuty, které mi zabraly dva sloupečky v dubnovém čísle. Jörg se sice netajil svou rezervovaností vůči Linuxu (jádru), ale i tak to bylo zajímavé čtení.
Podobný pocit jsem měl při čtení březnového rozhovoru s Jaroslavem Kyselou (projekt ALSA). Kdybych mohl redakci v otázce obsahu radit, hlasoval bych pro delší rozhovory. Když už jsou zpovídány zajímavé osobnosti, je škoda jim nedat více prostoru (nebo je nepřemluvit k zodpovězení většího počtu otázek...).
Rozhovory mají ode mne jedna mínus. Jedničku proto, že jsou velmi čtivé a se zajímavými lidmi. Mínus za to, že jsou pokaždé ustřiženy ještě před polovinou.
Když jsem chvíli chválil, mohl bych zase otočit... Co mě poněkud zarazilo, to byly článečky v rubrice "echo". Hned na počátku časopisu, naproti stránce s obsahem. Asi jsem je nepochopil, nebo možná nic k chápání nebylo. Jde o jakési glosy, které buď komentují aktuální dění, nebo napůl informují, napůl vyjadřují názor na věci týkající se Linuxu, komunity apod.
Hlavně březnové čtyři odstavečky od Vlasty Otta mě dostaly. Obul se v nich do nového designu root.cz tak, až mi bylo rootů skoro líto - a to bych od sebe nečekal, vždyť je to vlastně konkurence Abíčka. Ale podařená byla Vlastova karikatura - obrázek. Pan učitel češtiny a korektor LinuxEXPRESu v jedné osobě tam zpoza učebnic mluvnice ukazuje bohatě červenou barvou označkovaný list papíru s článkem. Přesně tak si Vlastu představuji. Jen doufám, že napíše-li Vlasta další "echo", nevrazí tam sazeč opět stejný obrázek - jako to udělal u dvou po sobě jdoucích glosách od Lubomíra Čevely (leden, únor).
Všechna CD jsou živá - lze z nich spustit samostatný systém. To je velmi šikovné řešení. Kromě toho, že CD přináší množství programů, dokumentů nebo archivů (např. zmiňovaná PDF Abíčka na lednovém nebo archiv emailové konference mandrake@mandrake.cz na dubnovém), tak také vždy představují nějakou živou distribuci (od ledna: Danix, Xfld, Ubuntu, System Rescue CD založené na Gentoo). Ze všech se mi podařilo nabootovat. Ale to by měla samozřejmost, že?
Kvalita a užitečnost jednotlivých CD příloh kolísá. Někdy se zdá být příloha zbytečná a zachraňuje ji pouze sbírka softwaru, který se určitě hodí těm, kdo nemají možnost z internetu stahovat větší objemy dat. Jindy je naopak velmi užitečná (např. dubnové System Rescue CD).
Možná to souvisí s tím nedostatkem textů (to jsou pouze mé dohady), který se projevuje již vzpomínanými shluky článků od stejných autorů, ale určitě si na první pohled všimnete spousty volného místa. Všude v časopise to vypadá, jako by chtěl sazeč text roztáhnout přes co největší prostor. U článků jsou tak volné celé sloupce, mezi odstavci s aktualitkami je často tolik místa, že by se tam vešlo aktualitek dvakrát tolik. I okraje stránek jsou velké jako u uměleckých monografií. Dvoucentimetrový (nebo i větší) prostor kolem textu se v časopisech moc často nevidí. Ještě by to u vnitřních okrajů bylo pochopitelné při lepené vazbě - ale časopisy LinuxEXPRES jsou sešívané běžnými sponami. Předpokládám, že tento způsob je ideální pro lidi, kteří si kolem textu rádi dělají poznámky - místa je pro ně požehnaně. Já to naopak beru spíše tak, že když už má časopis (za tu cenu) neslavných 54 stránek, mohl by být aspoň narvaný do posledního kousíčku.
Po přečtení lednového čísla jsem Vlastovi hned psal, abych hlásil, kolik jsem našel chybek a překlepů. Od té doby se situace výrazně zlepšila. Ve všech třech recenzovaných vydáních bylo chybek (většinou překlepů) jen několik. Trošku horší to je s grafickými prvky, které občas někde přesáhnou nebo naopak někam nedosáhnou. Například pěkné barevné rámečky se zaoblenými rohy, do kterých jsou u článků vkládány důležité informace, mají celkem často problém všechen text pojmout. A tak z nich text přetéká, některé řádky jsou okrajem rámečků "přeškrtnuté" apod.
Přesto je nutno říci, že časopis se velmi pohodlně čte. Množství světlého textu na tmavém pozadí je minimální, díky bohatství volných ploch nemá člověk pocit, že by se v textu mohl ztratit.
A když už mluvím o tom, jak se dobře čte, tak podíl na tom má i používaný papír. Nevyznám se v cenách tiskařských papírů, ale i tak soudím, že tento zrovna nejlevnější nebude. Mnohé jiné plátky, se kterými přijde člověk do styku, by papír, na kterém je tištěn LinuxEXPRES, závistivě braly i na obálku.
Vadou na kráse jsou úzké sloupce (většinou 2, někdy 3), do kterých se téměř nikdy nevejde uváděný příkaz nebo URL na jednu řádku. Všechny tyto údaje jsou proto lámané přes více řádků, což naopak čtení ztěžuje. Více bych ocenil, kdyby ukázky konfiguračních souborů, výstupů spuštěných příkazů a podobné věci, měly v časopise stejná privilegia jako obrázky, které mají možnost roztáhnout se přes více sloupců a nechat se běžným textem obtékat.
LinuxEXPRES si už své dětské choroby zdá se protrpěl. Pominu-li několik drobností, pak mu vlastně není, co vytknout. Chtělo by to především minimálně zdvojnásobit počet stránek, ale je mi jasné, že to se snadno řekne, ale hůře realizuje. Na to si budeme ještě muset nějaký ten měsíc (či spíše ročník) počkat. Co v časopise je, to stojí za přečtení. Příjemně mne překvapily aktualitky, dobře se čtou rozhovory. Editoriálům od Lukáše Zapletala a rubrice "echo" jsem na chuť nepřišel.
Své čtenářstvo má časopis jasně vymezeno. Utvrdil mne v tom závěr jedné krátké zprávy (únor 2005) o modulu do Ovládacího centra KDE pro konfiguraci síťových karet: "... který [uživatelům] nastavování síťových karet převede ze světa nesrozumitelných a jistě trochu začarovaných utilit do světa normálních lidí - do světa KDE." -- ani nechci odhadovat, co by taková hláška způsobila v článku na AbcLinuxu ;-).
Přeji hodně čtenářů a líného tiskařského šotka.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Porovnání s časopisy z dílny Cpress-u dopadá lepé pro čtenáře. V LinuxExpresu je více textu a méně reklam.tohle evidentne ctenari prilis neoceni. 100 stranek reklam a 50 stranek textu - to by teprve meli pocit, ze za svoje penize neco dostali. podobna situace je tusim u knih, kdy se radeji tiskne na tlusty papir, aby lidem nepripadala knizka "moc tenka" konzumenti jsou holt iracionalni masa, s tim se musi pocitat. dojmy prevazuji nad pojmy :)
25.4.2005 10:14
robotics | skóre: 29
| blog: o_vsem_moznem
.
Takze tento trh nepokryva len Cesku republiku, ale aj Slovensko, aj ked treba priznat, ze predajnost u nas trosku kriva.
Dalsia vec, ktora ma prijemne prekvapila: ked som naposledy kupoval v stanku na stanici cislo (neviem ci LinuxEXPRESS alebo nieco podobne), predo mnou si ho kupil pan v obleku spolu s trojicou ekonomickych mesacnikov. Takze ak sme niekedy chceli dostat Linux do povedomia kravatovej kultury (manazeri), pripada mi to ako dobra cesta. Vyvazeny pomer PR a praxe. Odvtedy povazujem casopisy tohoto stylu za sposob ako Linux "predat". Pretoze, bez urazky, kravataci skor prijmu nieco co je pekne zabalene, najlepsie s CD prilohou 
. Navic pokud ti to plati zamestnavatel ktery si to da do nakladu...
Mozna by neskodilo vydavat to jednou za dva tydny a ne jako mesicnik.
Jinak jsem rad, ze se o tento prulom snazi, aby si nekdo nemyslel ze jsem proti, ale ma-li jeho snaha byt k necemu, MUSI cena jednoho cisla pri zachovani poctu stran jit pod 60Kc. Za 140Kc si proste casopis nekoupim,Ja si takovy casopis nekoupim hlavne proto, ze kdyz porovnam relaci cena/obsah takoveho casopisu a pripadne knihy, bohuzel se podle me obvykle nevenuje obsahu casopisu, ackoliv jejich ceny jsou hodne vysoke v porovnani s knihami, patricna pece o kvalitu textu i redakce. Internetova konkurence je take vzhledem k cilove skupine velmi silna. Myslim, ze by prospelo pridat elementarni navody typu Jak nastavit hezke fonty v Linuxu, zkratka opakovat FAQ vsech moznych internetovych for, např. jako male HOWTO boxy na kazde druhe strance... a vubec zvysit informacni hodnotu. Na druhe strane bych pridal "bulvarni" obsah, nejake kontroverze, analyzy vyvoje linuxovych distribuci, aplikaci a komunit (mimodek me napada napr. vzrustajici averze "linuxaku" k windows-verzi uzivatelum Firefoxu)... zkratka nejaky dej.
patricna pece o kvalitu textuLE v tomto směru v mnohém předčí technicky zaměřené knihy.
zkratka opakovat FAQ vsech moznych internetovych for, např. jako male HOWTO boxy na kazde druhe strance...Tohle LE dělá.
pridal "bulvarni" obsah, nejake kontroverze, analyzy vyvoje linuxovych distribuci, aplikaci a komunit (mimodek me napada napr. vzrustajici averze "linuxaku" k windows-verzi uzivatelum Firefoxu)... zkratka nejaky dej.I tohle tam je.
zkratka opakovat FAQ vsech moznych internetovych for, např. jako male HOWTO boxy na kazde druhe strance...Tohle LE dělá. Soude podle jejich webu a ukazek z cisel malo. Rikam to jako potencialni ctenar, jako linuxova lama a tudiz doporucovatel dalsim linuxovym lamam :) A myslim tim "prkotiny" typu: Jak zjistim velikost zabranych diskovych oddilu? Jak rozdelim soubor, aby se mi vesel na diskety? Jak spustim Konqueror s pravy superuzivatele... - neco jako kazdostrankove prakticke tipy pro "panice" :) - mozna galerii zakladnich prikazu CL (nenarocne na input, efekt zarucen :)
pridal "bulvarni" obsah, nejake kontroverze, analyzy vyvoje linuxovych distribuci, aplikaci a komunit (mimodek me napada napr. vzrustajici averze "linuxaku" k windows-verzi uzivatelum Firefoxu)... zkratka nejaky dej.I tohle tam je. Taky malo (viz tva kritika "useknutych" rozhovoru). Nedelam si iluze o moznostech, ale rozsireni prodeje bude patrne mozne pouze marketingovym pusobenim, jak je Linux "IN", a k tomu je asi treba ukazovat, co Linux odlisuje od Windows a proc je to dobre, tj. kdyz uz ne jako kontroverzi, tak alespon vedome predstavovat Linux jako alternativu. Za vynikajici tah povazuji napr. prilohu CD s Live Distribuci. Tohle neni kritika primo LE, pouze subjektivni prani trendu, abych mohl takovy casopis i pres jeho cenu s klidnym svedomim doporucovat windowsakum, potencialnim prebehlikum... Linuxaku totiz znam osobne MIN NEZ MALO.
neco jako kazdostrankove prakticke tipy pro "panice" :)Jo, s tím souhlasím. Nevyužitého místa je tam mnoho.
Dle meho nazoru, prave ty HOWTO boxy apod. jsou presne to, co casopis potopi! Prece nebudu cely den listovat desitky cisel casopisu, kdyz staci par slov v google nebo na abicku!!!!Takovy box nema za ukol systematicky ucit, ale vubec privest lamu na napad, ze takova moznost/funkce existuje. Zkuseny uzivatel to muze brat jako dekoraci, nezkuseny bude vdecny :) Kdo si dokaze (a potrebuje) dohledat reseni v Google, dohleda si i dalsi obsah, a nebude asi ta prava cilova skupina. Takove casopisy se nekupuji pro archivaci, ale kvuli tomu, ze se na jedno pocteni dozvim co mozna nejvic toho, co by me mohlo momentalne zajimat. Proc jsou asi "zenske" casopisy plne "neoriginalnich" receptu na jidlo i na zhubnuti... Uzce odborny casopis bude a) mit velmi nizky naklad b) bude velmi drahy - jako vsechny odborne casopisy. Rozdil oproti casopisum pro windosaky je v tom, ze "linuxaci" jsou obecne poucenejsi a hlavne je jich daleko daleko min, coz je pro odbyt casopisu asi klicove. Nemohu si pomoci, ale jako redaktor a majitel bych daval prednost tisicum blbcu, co budou kupovat (nejlepe predplati) a psat "5 samyc" nez desitkam poucenym, kteri si stejne mezi sebou casopis budou bud pujcovat nebo koupi jen tehdy, kdyz je zajima momentalne probirane tema. Vhodne obsah namixovat, aby se "blbci" nazrali a "pouceni" neurazili, by snad jit mohlo, i kdyz to urcite neni lehke. V nynejsi podobe porad cili casopis na pomerne uzky okruh ctenaru (poucene a praktikujici linuxaky), a zacarovany kruh naklad-finance-autori-obsah-naklad je treba nekde rozetnout. Proc ne prave v obsahu (penize i autori skutecne kvalitnich a exkluzivnich prispevku se shaneji nepomerne hure). Ostatne to nemusi byt zmena nijak radikalni, kdyby se me nekdo ptal, tak bych to videl jako zadouci trend. PS. Linux pouzivam asi od r. 2001, nejsem programator ani pracovnik v IT, a LinuxEXPRESS je PRO ME porad prilis "akademicky" (tj. linuxaci mezi sebou) na to, abych si neco takoveho kupoval.
Mám za to, že hard core začíná už například v použití programů typu cat, dd, nedejbůh csplit či column 
patchování? tak to je opravdu spíš pro ty co _moc_ bodře vědí co dělají (ale co patch nebo strace, ty se můžou hodit......)
co zvětšování digitálního obsahu? konkurence dodává 2dvd a to už je celkem zajímavý balík sw. na takový měsíční trafic už málokdo dosáhne...
1cd sw si stáhne za měsíc asi celkem hodně lidí, bez problémů je to minimálně v SeČ kde je to jen o tom mít min. 300Kč/měs...
)
ale je prece jen videt, ze autor je redaktor internetoveho media. Nikoliv tedy media tisteneho.To mi připadá jako dost nefér diskvalifikace. Ještě před uvedením argumentů poznamenáváš, že vlastně nevím, o čem mluvím. Přitom o mých redaktorských zkušenostech s tištěnými médii nic nevíš.
Casopis ma 56 stran - to neni tesne nad 50, ale spise bliz sedesati, ze :). Rozhodne to neni 54, to cislo jaksi musi byt delitelne ctyrmi, modri uz vedi, ze :)To je vtip, že? Čísla, které jsem měl k dispozici, mají 56 stran, počítáme-li úplně _všechny_ strany - včetně obálek! Na vnějších obálkách žádný obsah není (kromě grafiky na čelní). Na vnitřních obálkách je vpředu celostránková reklama. Vzadu pak údaje o předplatném a podobné věci - výjimkou je pouze únor, kdy je tam vyhodnocení ankety. Takže obálky můžeme z hlediska obsahu klidně vyškrtnout. to je mínus 4. Pak tu je stránka naproti zadní vnitřní obálce - podle číslování strana 54. Tam jsou informace o redakci a inzerci a velmi stručný obsah příštího čísla. Takže mínus 1. Počítám-li správně, tak jsme na 51 stranách. Což se mi zdá "těsně nad 50". Číslo 54 jsem uváděl proto, aby to nevyznělo tak špatně - počítal jsem do toho i vnitřní obálky a tu stranu "54". Tvůj uštěpačný tón ("ale spise bliz sedesati, ze :)") v tomto případě vůbec není na místě.
Z hlediska faktu - vnitrni okraje rozhodne nejsou 2cm ale 14mmOvšem až od března. Do té doby skutečně 2cm byly. Vzhledem k tomu, že jsem měl v ruce omezené množství výtisků a zároveň i nadále pokračovalo to, čemu já říkám plýtvání místem v jiných částech, neuvědomil jsem si, že se jedná o trvalou změnu (musím říct, že k lepšímu).
Trochu problemem je okraj u clanku urceny "na zajimavosti", na ktery si autori jeste nezvykli. Proto tam ne vzdy najdete to, co tam ma byt. Ale to se hodne zlepsilo a lepsi se to i nadale.Ano. Plus některá další místa. Abych byl konkrétní, pak např. strana 32 v březnovém čísle. Končí tam velký článek. Stránka je využita tak z poloviny.
Problemy s "pretecenim" boxu se objevily v cisle 3 pri prechodu na novou sazbu, dale jsem je jiz nezaznamenal.Pravda. V dubnovém už nejsou. Sorry.
"Roztahanost" je opet jen vizualni dojem - a toto tema se zde probiralo v kontextu, ze snad nemame dost autoru.Jednak jsem napsal, že to "možná souvisí", ale každopádně je podivné, když jsou v časopise tři články za sebou od stejného autora. Nikde jsem neřekl, že je to na škodu - jen to vzbuzuje dojem, že autorů moc nemáte.
"Roztahanost" je dana tim, ze stranky nejsou preplacane ale spise se snazi byt maximalne prehledne.Ne, přeplácané tedy nejsou. Budu opět konkrétní: duben str. 8 a 10. - některé mezery jsou výrazně větší než ostatní. Březen str. 9 a 10.
A uz vubec nelze clanek v casopise srovnavat s tim, co najdeme na netu - clanek na 4 strany v casopise je mnozstvim informaci roven cca 3-4 dilnemu serialu zde nebo na rootu.To je hodně odvážné a zároveň neomalené tvrzení. Možná by to chtělo podložit konkrétnějšími argumenty. Já tvrdím, že úroveň a informační hodnota většiny článků na Abc je bez problémů srovnatelná s tím, co je k nalezení v LE.
Treba specialni priloha o MPlayeru ma 12 stran a na insternetu tezko neco podobneho kdy vyjde.Na co se často ptáme: MPlayer? Podotýkám, že tam není nic mencoderu, protože to nebylo v plánu.
Mrzi mne neopodstatnene vytky na adresu obsahu, sazby ci papiru, ktere bohuzel vychazeji z nevedomosti jejich autoru.Nemohu si pomoci, ale tvůj přístup k dobře myšlené kritice v celkově kladně laděné recenzi se mi zdá arogantní. Nehledě na to, že "neopodstatněné" jsou z tvého/vašeho pohledu - těžko někoho přesvědčíš o tom, že se mu má něco líbit, jen když mu řekneš, že jeho výtky jsou neopodstatněné. Jistě, je potřeba se ozvat, pokud někdo uvádí v omyl - ale jsem přesvědčen, že to není případ této recenze. Btw, papír jsem chválil, obsah z většiny také...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
25.4.2005 15:58
29.4.2005 08:46