Portál AbcLinuxu, 4. května 2025 23:31
Určitě jste už mnohokrát narazili na projekt notebooku za 100 USD pro děti v Indii a jiných místech světa, kde není kupní síla obyvatelstva zrovna závratná. Náš projekt je trošku jiný - nechceme změnit celý svět, jen jeho malou část.
Vysokohorské himalájské průsmyky, vyprahlá krajina, buddhistické kláštery a usměvaví vesničané. Nejen takhle by se dal charakterizovat Ladakh, oblast v indickém státu Džammú a Kašmír, rozkládající se v odlehlé, nejsevernější části Indie. Ladakh znamená v překladu „Země zářících sedel“ a je zároveň přezdíván jako „Malý Tibet“ právě proto, že k tomu opravdovému Tibetu má blízko nábožensky, kulturně i geograficky.
Obyvatelé; aula školy
Již čtvrtým rokem se vydává skupina dobrovolníků do tohoto kraje, aby nabídla pomocnou ruku při opravě školní budovy nebo buddhistického kláštera a především pomohla s výukou v několika místních školách. Jedním z hlavních předmětů je výpočetní technika, a tak jsem se rozhodl opustit bezpečné místo za klávesnicí, vyzbrojit se živočišným uhlím a nabídnout svou pomoc. Po výborných zkušenostech z loňska je primárním cílem vybudování počítačové učebny na základní škole v městečku Mulbekh.
Stavba knihovny
Vyučující na škole v Mulbekhu jsou vzdělaní lidé, kteří jsou určitě schopni pokračovat ve výuce i po našem odjezdu (a počítáme s jejich proškolením v rámci zprovoznění učebny). Ředitelem školy je Tsewang Norboo, který se i přes to, že získal vysokoškolské vzdělání v Dillí a měl možnost vydělávat v prosperující části Indie, rozhodl do svého rodného kraje vrátit. Jeho životním snem je vybudovat školu, která dá šanci na dobré vzdělání dětem, které by jinak musely dlouhodobě opustit své rodiny.
Údolí Mulbekh Wakha
Problémem je technické vybavení, na jehož pořízení nemají prostředky. Dostupnost elektroniky je ve státě Džammú a Kašmír poměrně malá. Proto se snažíme počítačové vybavení získat formou darů.
Návrh vybavení učebny:
Notebooky jsme si zvolili z důvodu jednoduššího transportu na místo určení a přítomnosti integrovaných baterií, což je obzvlášť důležité, pokud si uvědomíme, že často dochází k výpadkům nebo úplnému přerušení dodávky elektrické energie (je zajištěn náhradní zdroj v podobě elektrocentrály).
Možná se ptáte, co budou děti ve škole s počítači dělat. Cílem je poskytnout dětem možnost získat základní dovednosti při práci s počítači, přístup k informacím (umístíme off-line kopii Wikipedie přímo na jednotlivé počítače nebo centrální stroj). Otevřít jim cestu ke komunikaci s ostatními lidmi a především k dalšímu vzdělání, které Ladakh určitě potřebuje.
Pokud chcete podpořit tento projekt a můžete věnovat nový nebo starší, ale funkční notebook, napište nám na adresu km09@bobek.cz. Další informace můžete najít na stránkách modrykamen.brontosaurus.cz/krajnimeze.
Jiste zasluzny cin,ale plati jedno velmi velke ale :
http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2007093002
.................Ach jo. Silně se zamýšlím nad tím, že je vlastně docela kruté přivést dítě do světa přesyceného takovými multikulti kravinami. Autoři těchto slátanin úmyslně vedou děti k demonstrativnímu nezájmu o jejich nejbližší okolí, hlavně když mohou řešit virtuální problém někde v Africe za horama dolama............................
"No... víš... samozřejmě že je velmi důležité, jak se mají děti v Africe. To nepochybně ano. Ale to budeš říkat jen ve škole, ve skutečnosti jsou i důležitější věci. Takže když máš přebytečný čas, síly nebo peníze, přednostní je naše rodina, naši potřební přátelé, potřební lidé v našem okolí a naší zemi. A až tady žádní potřební lidé nebudou, tak se můžeme podívat do světa a pomoci někomu tam, musíme si však být jisti, že pomoc dostanou ti potřební a ne nějakej hajzl. Do té doby si však i tam budou muset pomoci sami, jako si sami pomohli náš pradědeček a prababička, když jim bomba zbourala domek. Ale tohle zůstane mezi námi, jinak bys mohl/-a mít potíže!!!"
Na dodavani zbrani nie je nic zleho, ked uz im staviame nemocnice a skoly...
Když už jim dodáváme zbraně.Na tohle musí být dva - jeden prodává a druhý kupuje. Dobrovolně, z vlastní vůle a za vlastní peníze. Když si můžou dovolit kvéry, můžou si dovolit i tu nemocnici.
proc by platily za nemocnice, kdyz si za to koupej kvery a nemocnice dostanou zdarma? navic valecny invalida je k nicemu naopak je pritez
Skvělý reklamní slogan: dodáme vám nejmodernější zbraně a k tomu NEMOCNICI ZDARMA!
Na první pohled celkem líbivý článek, už na ten druhý typický bullshit, který ráda používá dělnické strana a podobný ksindl.
To, že bychom si měli navzájem pomáhat, je snad neoddiskutovatelný fakt. A je úplně jedno jestli se jedná o stařenku, která potřebuje pomoci s přechodem vozovky, nebo lidé umírající v Africe v důsledku sucha. Tedy vlastně jeden rozdíl tu je, tu pověstnou stařenku jsem nikdy nepotkal (ostatně máme semafory skoro na každém kroku), ale ti umírající lidé jsou v Africe denní realitou.
V článku se jedná o sbírku na vykopání studny a autor se také snažil naznačit něco ve smyslu - tak zvedněte prdel a udělejte si to sami. To je samozřejmě záměrně velmi zjednodušený pohled. Zkoušeli jste někdy vyhledat a vykopat studnu? Pokud ano, pak mi jistě dáte za pravdu, že to není triviální úkol, spíše naopak, může to být poměrně složité a nákladné, zvlášť v podmínkách vyprahlé Afriky.
Autor také zapomněl zmínit, že za chudobu jinak velmi bohaté (hlavně na nerostné suroviny) Afriky jsme také všichni částečně zodpovědní. Jsou to korporace celého světa, které toto bohatství drancují a jsou to právě peníze z africké ropy, diamantů, zlata, atd. ze kterých si afričtí diktátoři financují svoje války, takže je vlastně platíme mi všichni.
V článku je také zmíněno, že si nemůžeme být jisti, kam ty darované prostředky vlastně nakonec doputují a že mohou být zneužity k jiným účelům. Ano zde bohužel musím souhlasit, dnešní svět plný sbírek na všechno možné, ale také plný vychcánků zneužívajících lidské dobroty je poměrně krutý. Proto nikdy nepřispívám na ulici a podobně, ale vybírám si osvědčené a spolehlivé projekty. Odsuzuji také zneužívání hlavně studentů k podobným sbírkám.
Díky za hezké shrnutí. Jen bych dodal, že článek „Gunda a Umumbu“ se mj. vymezuje proti takému typu charity, o kterém se už dnes stejně ví, že nefunguje. Totiž že samotné nalévání peněz do států třetího světa zkrátka nepřináší pomoc, ale závislost na financích ze zahraničí.
Přitom charitativní pomoc, o které se mluví v „Linuxu do Indie,“ je úplně jiného druhu. Snaží se mladé Indy vzdělávat, aby si snad jednou mohli pomoci sami. Škoda jen, že nemám nepotřebný notebook...
Afriky jsme také všichni částečně zodpovědní. Jsou to korporace celého světa, které toto bohatství drancují a jsou to právě peníze z africké ropy, diamantů, zlata, atd. ze kterých si afričtí diktátoři financují svoje války, takže je vlastně platíme mi všichni.A opět. Jsou to oni, kdo si za ty peníze chce koupit kvéry a pobít se navzájem. A v takové situaci klidně řeknu, ať si to užijou, třeba až se jich 90% vymlátí, ten zbytek dostane rozum a začne dělat něco užitečnějšího.
V SSSR taky přeskočili fázi kapitalismu* a jak pěkně jim to fungovalo
*) no dobře, měli NEP :-)
Nojo, ale NEP byla Leninova poslední šance, aby ho nesežrali za živa. Hned jak ho ten "kapitalizmus" vytáhl z nejhoršího průseru, tak ho zase zrušil. (A samozřejmě nezapoměl nechat popravit všechny kdo si dovolili poukazovat na to, že NEP je nápadně podobný kapitalizmu a že vlastně funguje lépe než "řízené"-rozkladné hospodářství.)
slo mi o princip,nektere formulace v clanku jsou pochopitelne libiva pravicova propaganda
dokud tady budou lide volit xindl jaky voli (at modry nebo oranzovy),tak do te doby ten xindl bude milerad sponzorovat ruzne diktatory a ve vysledku to odnesou ti,kterym chteji tyhle akce pomahat
Tuaregove nemaji problem s hledanim vody,notebook s Linuxem nebo cernoch na socialnich davkach to asi sam od sebe nenajde
Dokud je financujeme,tak nemaji duvod se zmenit,az si to budou financovat ze sveho,tak je to prejde
amen s poslednim odstavcem
Dokud je financujeme,tak nemaji duvod se zmenit,az si to budou financovat ze sveho,tak je to prejde
Přestat dávat peníze na rozvojovou pomoc je jen jedno z řešení. Druhá možnost je starat se o to, kam ty peníze putují a co se s nimi děje.
Bojím se totiž, že situace, kdy „si to začnou financovat ze svého,“ by se nemuseli dožít ani naši pravnuci...
Jenomze my se nestarame o tom kam ty penize putuji a pak uz zbyva jen ta prvni moznost.Bezny clovek prakticky nema absolutne zadnou sanci ovlivnit kam ty penize pujdou.Jen politici rozdavaji miliony z nasich dani pod super hesly na ktere pak pri volbach vetsina oslu ochotne skoci a da jim hlas (dalsi varianta je jen ta,ze na to sice neskoci,ale neco jim to samotnym prinasi).
Jenomze my se nestarame o tom kam ty penize putuji a pak uz zbyva jen ta prvni moznost. Bezny clovek prakticky nema absolutne zadnou sanci ovlivnit kam ty penize pujdou.
Tady si myslím, že se situace postupně zlepšuje. Když se člověk rozhoduje, kam poslat peníze, tak si přece z různých projektů a organizací může vybrat. Přijde mi, že právě článek „Linux do Indie“ mluví o příkladu dobré kontroly toku peněz. Spolu s penězi jede do Indie člověk, který mj. dohlíží, že se z nich opravdu buduje škola a nekupují pušky.
Druhá věc je pak státní pomoc, jako je např. provinční rekonstrukční tým v Afghánistánu. Ale i tady s českými penězi jede do země parta odborníků, kteří na jejich využití dohlíží. Peníze netečou přímo do kapsy místním.
Jen politici rozdavaji miliony z nasich dani pod super hesly na ktere pak pri volbach vetsina oslu ochotne skoci a da jim hlas (dalsi varianta je jen ta,ze na to sice neskoci,ale neco jim to samotnym prinasi).
Upřímně řečeno, tady si nejsem jistý, o čem mluvíte. Máte na mysli systém sociální podpory? To by však vydalo na další samostatné téma...
…vedou děti k demonstrativnímu nezájmu o jejich nejbližší okolí, hlavně když mohou řešit virtuální problém někde v Africe…
To je samozřejmě pravda. Ale konkrétně na tuhle pomoc se můžeš dívat i z obchodního hlediska:dodáme jim Linux dřív, než se tam nacpe MS se svým shitem, a situace na světovém trhu pro nás (open source) bude zase o něco příznivější.
...a az se ty bubaci trochu zmuzou, a zacnou byt pro ms zajimavi, tak se u nich stavi obchodni cestujici, ktery jim to vysvetli
Aaaa.. dalsi mentalni obet kryptofasistickyho Dfense. Mozna by stacilo min sjizdet weby, ktery pro vas maji svetonazor instantne predpripraveny a vyrazit o prazdninach treba do Banatu, otrlejsi mohou je i nekam dal. Rozdeleni sveta na mensinu, ktera si lita do vesmiru a spinavy zbytek, ktery ma pravo jenom trit bidu s nouzi je dlouhodobe bez valek neudrzitelny - koneckoncu ouvertura se deje uz ted kolem nas. KOneckoncu - kdyz prababicka s pradedou staveli znovu ten zbourany domek, tak to taky nedelali sami - lidska soudrznost a empatie je zakladni predpoklad k tomu, abychom se navzajem neumlatili uz na ceste do pekla.
Jak hodláte zajistit, aby se notebooky díky své mobilitě nepoztrácely?
Ahoj Chtěl bych se ohlásit jako koordinátor tohoto projektu v roce 2009.
Ochrana proti tomu, aby se notebooky nepoztráceli, spočívá v samotném řiditeli, jehož životním snem je vybudování školy, které poskytne kvalitní vzdělání v jeho rodné vesnici, respektive široké oblasti v okolí. Vybudovat školu a poskytnout kvalitní vzdělání, je jeho vlastním zájmem. On sám musel jako dítě v deseti letech odejít do Delhi, kde byla jediná možnost dostat kvalitní vzdělání. Když mi o tom vyprávěl, tak i v jeho třiceti letech, bylo v jeho obličeji vidět, jak moc traumatický zážitek to v něm zachovalo. Vlastně po celou dobu jeho studia v odloučení, přemýšlel jak by mohl předejít takovým situacím a taky jak by mohl moct mnohým problémům v jeho rodném regionu. Vzdělání poskytnuté místním obyvatelům se jevilo jako nejlepší cesta. Po dokončení vysoké školy metalurgie se nevratně vzdal státního zaměstnání, které by mu zajistilo stálý příjem a dobrou budoucnost a tři roky pracoval v neziskových organizacích, jenž byli zaměřeny na zážitkové vzdělávání, alternativní způsoby využití energie, snaha vyzvednout kvality místní kultury atd. Zde nabral potřebné znalosti na řízení základní školy, kde v poslední době působí. Místní obyvatelé podporují jeho snahu a my se zde pokoušíme zajistit záležitosti, které nejsou v jeho silách.
tři roky pracoval v neziskových organizacích, jenž byli zaměřeny na zážitkové vzdělávání...které má bohužel jenom málo společného se vzděláním.
. . . dobře, abych to upřesnil. Jde o to, že místní školní systém je založen na stylu Blackboard teaching, to znamená, že děti musí nehnutě sedět a poslouchat co jim učitel sděluje a všechno poctivě zapisovat. Místní lidé s kterými spolupracujeme si jsou dobře vědomí, že toto není zrovna nejleší způsob vzdělání. Školy (teda respektive řiditelé) mají ve velký zájem o tento druh vzdělání, protože "klasický" styl vzdělání je zde dobře zaběhnutý.
Máte skvostné stránky (jako z poloviny 90. let).
Stránky jsou optimalizovány pro IE5.5+ a rozlišení 1024x768, čitelné jsou i při rozlišení 800x600.
Stránky pro svoje správné zobrazení potřebují spouštět JavaScripty. Budete-li systémem dotázáni, zda tuto akci chcete povolit, doporučujeme odpovědět ano. Všechny JavaScripty pocházejí z naší "dílny" a nijak neohrozí váš počítač ani uložená data.
Koukal jsem na ty odkazované stránky projektu a trochu mě zaskočilo, že darovací smlouva, která je na těch stránkách umístěna je v DOC formátu. Celkem bych ocenil, kdyby se tam objevilo i ODT, respektive PDF formulář by byl jistě lepší řešení.
Jinak je to zajímavý projekt. Notebookem (novým, staré železo nemá smysl) sice přispět nemohu, ale do někjaké sbírky na te HW bych se připojil.
No, emailem posilam ODT :)
Notebookem (novým, staré železo nemá smysl) sice přispět nemohu, ale do někjaké sbírky na te HW bych se připojil.A starsi zelezo nema smysl proc jako?
Hondě jsem řešil jestli psát Ladakh nebo Ladak. Pak jsem se rohodl pro Ladakh, protože na průměrném vzorku v kanceláři to všichni strkali do Wikipedie a koukali na anglické stránky, tak aby bylo jasné, že se jedná o to samé.
Jsme si vědomi, že naše kultura a životní styl má výhody i nevýhody. Naše snaha, je zároveň varovat před negativními dopady našeho životního stylu. Jedna otázka je, že místní touží po stejném blahobytu jako máme u nás, a k tomu jim poskytujeme vzdělání, aby se o nějaké zlepšení časem pokusili vlasními silami. Druhá věc je něco jako kulturní výměnna. Todle neznamená, že jim budeme ukazovat naše trekové vybavení a říkat jak je to dobrá věc, ale budeme se jim snažit vysvětlit, že existuje evropa, kde je česká republika a budeme je učit české písničky a třeba je naučíme hrát českou pohádku jako divadlo nebo jim ukážeme rozdíly geografie atd. Je to zábavná forma zvdělání.
Jinak místní oblast je přibližně 40 let ovliňována turismem, který ze začátku měl dobrý vliv, ale v součastné je tomu naopoak. Na místě působí neziskové organizace, které rozšiřují povědomí, že né všechno zahraniční je dobré a tento fakt způsobuje o poznání lepší výsledky oproti jinačím rozvojovým oblastem. Když si promluvíte s místním aktivistou tak například má předhed, že naše školství ztrácí autoritu, nebo že internet neprodukuje pouze dobrý vliv atd. Díky tomu, že jako zahraniční turisté podporujeme tyto organizace, máme větší vliv na pozitivní změnu veřejného povědomí.
dobry...
nemam ani starsi ano novsi notebook, taktiez nemam ani digitalny fotoaparat... zato by som vsak mohol dat nejaky banner na svoj linuxovy web. teda ak by bol zaujem. bol by?
děkuji za návrh, ale je to skoro nemožné tak převést a ještě bychom museli na místě shánět monitor.
Minulý rok měla Indie 19x menší HDP na hlavu než ČR. Nehledě na to, že sociální rozdíly mezi bohatými a chudými budou pravděpodobně větší než u nás...
Minulý rok měla Indie 19x menší HDP na hlavu než ČR.tak naokraj, a HDP souvisí s kvalitou života jak?
chtěl bys být raději šťastným křovákem nebo nešťastným boháčem?
To je na dlouho a navíc to neřeší problém. Reagoval jsem na „rozežranou“ Indii.
Proč jste si vybrali zrovna rozežranou kastovní Indii, kde je mnohem víc milionářů než u nás?dovolil bych si podotknout, že článek je o Ladaku, nikoliv o Indii ...
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.