Nizozemská vláda ve snaze šetřit a zvyšovat efektivitu s využitím umělé inteligence (AI) hodlá zrušit asi 25.000 pracovních míst ve státní správě. Cílem je postupně dosáhnout ročních úspor až 3,5 miliardy eur (85,2 miliardy Kč). Na konci loňského roku ve státní správě pracovalo rekordních 160.000 lidí. „Nemůžeme pokračovat v tom, co jsme dělali dosud,“ uvedl státní tajemník pro efektivní fungování vlády Eric van den Burg. „Proto
… více »Příspěvek na blogu PRUSA 3D představuje fotoaparát CAIM1 (Counter Artificial Intelligence Machine 1). Uměle vytvořený obsah je každým dnem těžší rozeznat od skutečných záběrů či fotografií, což podrývá důvěryhodnost žurnalistiky, archivních materiálů i každodenní tvorby obsahu. Fotoaparát CAIM1 byl vyvinut právě k tomu, aby ověřoval původ fotografií a videí přímo během jejich pořizování. Uvnitř fotoaparátu se nachází hardwarová Web3 peněženka se zabezpečovacím čipem Tropic Square TROPIC01.
Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 4.1 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Při běžné migraci virtuálního stroje mezi hypervizory se jeho MAC adresa přesune na jiný leaf switch. EVPN tuto změnu distribuuje pomocí BGP Type-2 route a MAC mobility sequence number. Problém nastává, pokud útočník podvrhne zdrojovou MAC adresu jiného zařízení. Leaf může změnu interpretovat jako legitimní přesun MAC a rozšířit ji přes BGP do celé fabric. Výsledkem může být přesměrování provozu určeného původnímu zařízení. Autor článku rozebírá možnosti detekce pomocí sledování MAC moves, BGP route reflektorů a kontroly na přístupové vrstvě.
Vývojáři desktopového prostředí Enlightenment (Wikipedie) a souvisejících knihoven Enlightenment Foundation Libraries (EFL) vydali nové verze. Enlightenment byl vydán ve verzi 0.28.0 a Enlightenment Foundation Libraries ve verzi 1.29.
Cloudflare zjistil, že některé odpovědi modelu GLM-5.3 obsahovaly části dat z předchozích požadavků jiných zákazníků. Příčinou byla kombinace chybné konfigurace a chyby v inference enginu SGLang. Model podporoval kontextové okno 1 048 576 tokenů, ale GPU KV cache pool měl kapacitu pouze 681 280 tokenů. Při překročení kapacity docházelo k nesprávnému zpracování odmítnutého požadavku. Decode část systému následně pracovala se starými
… více »Vývojáři Knot Resolver vysvětlují, jak změnili rozhodování o tom, které DNS záznamy ponechat v cache a které odstranit. Článek obsahuje skutečná měření: devět hodin DNS provozu při 2 000 QPS, srovnání cache o velikosti 25 MB a 40 GB a také porovnání s BIND 9, kromě algoritmů obsahuje konkrétní doporučení pro konfiguraci a diagnostiku.
Největší kryptoměnová burza světa Binance se stala terčem útoku, při kterém podvodníci odcizili během několika minut kryptoměny v hodnotě přibližně 6,3 miliardy dolarů. Jedná se o největší kryptoměnovou krádež v historii, přibližně čtyřikrát větší než loňský útok na burzu Bybit. Binance se podařilo ve spolupráci s partnery zmrazit aspoň aktiva v hodnotě zhruba 3 miliard dolarů a slíbila, že veškeré ztráty pokryje z vlastních prostředků.
Zranitelnost CVE-2026-98432 s CVSS 9.8 odhalila AI od společnosti Anthropic. Jedná se o kritickou chybu v implementaci MPTCP (multipath TCP). Debian vydal patche 16.10. a 22.10., ale např. Ubuntu je zatím bez opravy. Více informací na The Hacker News.
Na Slovensku vznikla úplne nová rally hra, ktorá je zadarmo a funguje vo Windowse, Linuxe či na Macu. Greenie Rally má viac ako 50 tratí a vozidiel, šampionáty či turnaje. Má retro feeling a imituje automobilové hry z prelomu tisícročí. Vyskúšate prejsť všetky mapy na Škode 130RS?
V době předpočítačové byl takovým řešením vynález Braillova písma a pro hluchoslepé Lormovy dotekové abecedy (na tu jsou zatím, pokud vím, osobní počítače krátké). Na systému Braillova písma (šestibodu) je založený i psací stroj pro nevidomé; Pichtův psací stroj:

V pozdější době jej používaly první z počítačových pomůcek pro nevidomé. Dnes se Braill terminál (braillský zobrazovač, braillský řádek) stále používá jako výstup pro čtení dat z PC:

Některými nevidomými bývá oceňovaný pro možnost snadnějšího studia složitějšího textu (matematika, jazyky, programování) a také jako možnost odpočinout si od strojového hlasu.
V dnešní době je nejrozšířenějším komunikačním prostředkem pro nevidomé screen-reader (hlasový výstup, ozvučený desktop). Informuje hlasem (syntetizérem řeči) o všem, co se na ploše děje, provádí navigaci a čte vlastní text. Je schopný pozastavit čtení, vrátit se na nějaké místo v textu, přeskakovat části textu, vyhledávat, v prostředí webu upozornit na odkazy a další.
Tyto pomůcky jsou většinou, jak se dá očekávat, určené pro majoritní systém používaný na desktopech.
Tux se snaží a nabízí přinejmenším to, co bude dále popisováno. Jistě by se toho dalo sehnat více, ale já shromáždil jen to, co jsem s velikou pomocí linuxové komunity převážně tady na Abíčku našel. A se zavázanýma očima zkusil používat, testoval. Za pomoc děkuji všem, kdo poradili a dodali informace.
Samotný hlas v češtině dodá Festival nebo Epos. Počeštěný Epos bývá v standardní nabídce aplikací mnoha distribucí. Jeho nevýhoda je, že blokuje zvukový server pro sebe a po skončení práce s ním bývá nutné provést killall eposd. Problémem českého Festivalu bývá někdy jeho instalace, která se na některých strojích a distribucích příliš nedaří.
Samotný hlas je ale na konci řady programů. Cože to na čtení máme? V prostředí KDE je to Kttsd, KMouth a KSayit. Jednoduché nástroje umožňující prosté čtení. Integrované v Kate a Konqueroru (Kttsd) čtou text a HTML a pomocí výběru i pouze část textu. Na složitější práci je to ale málo. Kompletní screen-reader pro KDE se teprve chystá - uvidíme.
Gnome obsahuje Gnopernicus a s jeho pomocí kompletně ozvučený desktop. V Ubuntu je ozvučený desktop součástí základního vybavení. Bohužel, zatím se nejeví jako dostatečně stabilní a dotažený. Pro nevidomého musí být každý krok komentovaný. Už samotné přihlášení uživatele, potom spouštění programů, procházení poštou, web nebo třeba i instalace programů. Pro našince je nedostatkem i nepřítomnost české verze (nepodařilo se mi dodat český hlas a nevím zatím o nikom, kdo by uspěl).
Další z cest je možnost ignorovat GUI a zůstat v příkazové řádce. Výhody tohoto řešení jsou jistě místním čtenářům zřejmé.
Yasr prostě čte. Ale díky klávesovým zkratkám je možnost i navigace v textu. Zkoušel jsem s různými editory, jako nejvhodnější mi přijde Nano, kde vadí snad jen překrývání některých klávesových zkratek, což jde napravit. Pro web by bylo třeba zařídit, aby hlas upozornil na odkazy. Možná drobná úprava Linksu pro hlasový výstup? Bohužel Yasr používá jako hlasový výstup eflite, který je zatím bez češtiny.
Díky možnostem editoru nabízí hodně funkcí Emacspeak. Přímo ozvučený Emacs, navíc s výstupem pro braillský řádek, je speechd-el (Speech Dispatcher, Festival a další programy jsou k provozování speechd-el nutné). Nad ním jsem strávil při instalaci mnoho hodin. Díky radám na konferenci Free(b)softu se mi to podařilo (ke konci už jsem opravdu nevěděl, jak se jmenuji) a výsledek je velmi dobrý.
Ale, i když naprostá většina problémů s instalací byla na známém místě mezi klávesnicí a židlí, domnívám se, že pro prostého uživatele instalace není. Bohužel, ač vybavený čerstvými informacemi a návody, jsem na dalším stroji neuspěl a problém s instalací nemám jen já. Free(b)soft CDROM (založené na Knoppixu) nabízí možnost, jak používat speechd-el bez instalace. Zkoušel jsem s úspěchem na dvou strojích. Bohužel se dle ohlasů zdá, že neúspěch na třetím je častějším výsledkem. Pokud na konkrétní stroj „sedne“, funguje to (stejně jako instalovaná varianta) báječně.
Ještě bych měl zmínit Speakup Project a hlasovou syntézu přímo v jádře, ale nezdařilo se a zatím není a nebude čas zkoušet.
Dále by bylo dobré uvést potřeby slabozrakých. Tady nabízí Linux pomoc už v samotném nastavení prostředí KDE a Gnome. K tomu přidává několik nástrojů na zvětšování. Xmag, KMag a další. Pro potřeby slabozrakých se může hodit i ozvučený desktop, který zajistí samotné čtení dokumentu. I prostý čtecí program, který je pro zcela nevidomého těžce použitelný, je v tomto případě snad dostačující pomůckou.
K webu: Žádná čtečka nerozluští stránky, které na ni neberou alespoň trochu ohled. Viz Blind Friendly Web. Tady se na jedné straně situace lepší OASIS, standard Open Document Format 1.1., na druhé straně přibývá vymožeností v podobě vstupu na stránky a nebo do důležitých odkazů pomocí skriptů, animací apod. a to i bez popisků.
Autor tohoto článku je BFU Linuxu a dobrovolný pracovník se zrakově postiženými dětmi. Zejména prvnímu rozumí pomálu. Článek je tedy jen jakýmsi shrnutím nalezeného a popsáním letmé zkušenosti s používáním.
Budou ty děti, se kterými jezdíme na výlety, jednou používat čtecí zařízení na bázi GNU/Linux? Proti Linuxu v téhle oblasti hovoří (krom toho hlavního, tj. nedotaženosti dnes dostupných programů) totéž, co v jiných případech, tedy zvyk uživatelů. Pro nevidomého je přechod z jednoho systému na druhý složitější, nejde o zvyknutí si na jinou barvu ikonky, ale o naučení velikého množství nových klávesových zkratek a dalšího. Pro hovoří nízké pořizovací náklady, nenáročnost (v případě řádky) a stabilita.
Pokud někoho zajímá život nevidomých obecně, tak jako úvod doporučuji třeba Jedenáctkrát o kontaktu a pomoci nevidomým. Na mé stránce (dagles.klenot.cz) jsou „Odkazy na stránky jiných“, kde je myslím informací dost. Žádná senzace, většinou žijí normální život, jen si k tomu nemusí večer rozsvěcet.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
zasadni problem je, ze jsou to az nadstavbove aplikace... chtelo by to podporu uz na samem 'dne' systemu, napriklad aby videl bootovani nebo se nevidomy uzivatel dostal do debuggeru :(Tohle je v linuxu už pěkně dlouho. Je to asi jediný systém, kde se takové věci řeší systémově pomocí API a ne pomocí hacků, které se naplácnou někam mezi OS a ovladače.
Existuje podpora hlasu přímo v jádře, ale nějak se mi nazadařilo. Jiným ano.Hlasu přímo ne (s výjimkou driverů pro externí syntíky), jenom rozhraní a screenreader. Existuje sice i syntéza zkompilovatelná jako modul jádra, ale nejspíš to bude použitelné jenom pro základní použití typu záchranné CD. Jinak mám pocit, že od naší první komunikace někdy před půl rokem se nic nepodařilo ani vlastně nevyzkoušelo a pořád chodíme v kruhu. Co takhle udělat sraz zájemců o tuto problematiku? Klidně by to mohlo být u nás ve firmě (Praha), ukázal bych jak vypadají standardně dodávaná komerční řešení a k dispozici jsou tu i linuxové stroje na experimenty. Kolega, nevidomý programátor a fanda IT, by k tomu taky něco mohl říct.
Pokud k tomu dojde.
Kolega nabízí místo v sídle firmy v Praze, to by šlo. Přišel by někdo?
Speakup - by opravdu měl v jádře být. Je sice k dispozici, ale patchování jádra se mnohým lidem nedaří. Měl by proto být trvalou součástí jádra.
xmag. Ale pro 3D desktop bude lepší mít stroj s vnitřnostmi Intel, protože odpadá starost s ovladači grafické karty ...
Tudíž dá rozum, ze dokud se nezmění koncept, na kterém ovšem bazírují aplikace zpátky až do těch 80. let, kdy to vzniklo, tak to prostě bude pixlíkovaté.
nevidomí mají z většiny počítačové vybavení hrazené [...] Takže nižší cena podle mého zde nebude lákadlem.To mi nepřipadá jako moc dobrý argument, protože ty peníze se někde vzít musí. V tomto případě nejspíše ze státního rozpočtu, na který všichni přispíváme.
např. doc dokument, ve kterém studenti dostávají materiály od školy,A to je další věc, kterou je potřeba změnit. Nejsou na tom totiž biti pouze nevidomí, ale úplně všichni uživatelé. Vendor lock-in prostě znevýhodňuje každého.
Srandu si opravdu nedělám. Jaws velký moloch je, to je pravda, také na něm pracuje obrovský tým lidí, ale adekvátně tomu toho také tolik umí. Stejně např. jako z jiných oblastí třeba AutoCAD.To je špatné přirovnání. Důvod toho, proč je řešení typu Jaws velký moloch a musí na něm pracovat obrovský tým lidí je ten, že dost nestandardním způsobem opatchovává jiný velký moloch -operační systém windows- a různými hacky a workaroundy do něj cpe funkcionalitu, se kterou vůbec nepočítá. A to, že to tak nějak funguje není nic, nad čím by se mělo jásat, protože to neřeší podstatu věci.
Existují 2 cesty ozvučování, jedna je vytvářet aplikace přímo pro zrakově postižené vedle normálním aplikací. Ta druhá je cestou ozvučení existujícího softwaru. Ano, ta první cesta je sice hezká, ale to by člověk nemohl používat ani slovník, protože by nebyl vyvinut pro tu speciální ozvučenou platformu.Mýlíte se. Nikdo tady totiž nemluvil o nějaké speciální platformě, ale o ozvučení operačního systému na kterém běží již zcela normální aplikace. Je to ale potřeba dělat transparentně úpravou příslušných komponent operačního systému, které se starají o HID a vykreslování na obrazovku a nechat je rovnou sypat podstané věci na nějaké rozhraní. Tím jste rovnou u zdroje, nepřícházíte o výkon a problematika screenreaderu se redukuje pouze na nějaký dispatcher, který bude mezi výše uvedeným rozhraním a hlasovou syntézou. To je docela rozdíl řekl bych.
To není pravda, vy zjednodušujete screen-reader na program, který pouze hloupě čte to, co je na obrazovce.A jak jste na to přišel?
Jedna z nejdůležitějších a na udělání nejnáročnějších částí je screenreadu je vrstva, která vybírá, co se má přečíst a co ne.A to je právě ten dispatcher o kterém jsem mluvil.
Když by se mělo číst všechno, byla by práce velmi pomalá. Naopak některé věci, které vidící člověk nepotřebuje, screenreader přidává.Ano, zejména různé klávesové zkratky a virtuální kurzory. Ty je nejlepší mít implementované do standardního UI. Je to nejjednodužší na realizaci, vidícího to nijak neomezuje (respektive může to vypnout) a není potřeba žádná extra aplikace, co bude ty klávesy odchyhtávat, simulovat virtuální kurzory a kolidovat s normálním UI.
A to ani nemluvím o práci s internetem, kde je to právě screenreader, kdo zpracovává jak zdrojový kód, tak výstup v prohlížeči, tak další věci, teprve potom výstup jde přes syntézu.Ano a proto je velmi výhodné mít už v samotném renderovacím engine browseru příslušné háčky, které "vidí" i zdroják stránky a ne se snažit parsovat až ten mišmaš co plácne browser vidícímu na obrazovku. Další bod pro opensource řešení.
ale umíte si představit, že byste např. při studiu i jako vidící, mohli pracovat jenom v konzoli? Když např. všechny podklady od školy jsou ve formátu doc? Ano, vidící člověk sáhne po OpenOffice.Ano, to si představit umím velmi dobře. Zvlášť, když bych byl nevidící, protože jediné, co mi v textovém režimu pořádně nefunguje, je zobrazování obrázků. A dostanu-li soubor *doc, tak po OpenOffice sahám jen zřídka. Antiword je daleko rychlejší a ukazuje mi jen text, zbaví mne červených podtržení a podobných hnusů, které tam dal někdo jen z té zvrácené radosti, že to jde..... Zdá se mi normální, aby nevidící člověk, který ten grafický balast potřebuje ještě méně než já, používal konsoli. Zrovna tyto Vaše argumenty Vám tedy nesežeru.