Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
V době předpočítačové byl takovým řešením vynález Braillova písma a pro hluchoslepé Lormovy dotekové abecedy (na tu jsou zatím, pokud vím, osobní počítače krátké). Na systému Braillova písma (šestibodu) je založený i psací stroj pro nevidomé; Pichtův psací stroj:
V pozdější době jej používaly první z počítačových pomůcek pro nevidomé. Dnes se Braill terminál (braillský zobrazovač, braillský řádek) stále používá jako výstup pro čtení dat z PC:
Některými nevidomými bývá oceňovaný pro možnost snadnějšího studia složitějšího textu (matematika, jazyky, programování) a také jako možnost odpočinout si od strojového hlasu.
V dnešní době je nejrozšířenějším komunikačním prostředkem pro nevidomé screen-reader (hlasový výstup, ozvučený desktop). Informuje hlasem (syntetizérem řeči) o všem, co se na ploše děje, provádí navigaci a čte vlastní text. Je schopný pozastavit čtení, vrátit se na nějaké místo v textu, přeskakovat části textu, vyhledávat, v prostředí webu upozornit na odkazy a další.
Tyto pomůcky jsou většinou, jak se dá očekávat, určené pro majoritní systém používaný na desktopech.
Tux se snaží a nabízí přinejmenším to, co bude dále popisováno. Jistě by se toho dalo sehnat více, ale já shromáždil jen to, co jsem s velikou pomocí linuxové komunity převážně tady na Abíčku našel. A se zavázanýma očima zkusil používat, testoval. Za pomoc děkuji všem, kdo poradili a dodali informace.
Samotný hlas v češtině dodá Festival nebo Epos. Počeštěný Epos bývá v standardní nabídce aplikací mnoha distribucí. Jeho nevýhoda je, že blokuje zvukový server pro sebe a po skončení práce s ním bývá nutné provést killall eposd
. Problémem českého Festivalu bývá někdy jeho instalace, která se na některých strojích a distribucích příliš nedaří.
Samotný hlas je ale na konci řady programů. Cože to na čtení máme? V prostředí KDE je to Kttsd, KMouth a KSayit. Jednoduché nástroje umožňující prosté čtení. Integrované v Kate a Konqueroru (Kttsd) čtou text a HTML a pomocí výběru i pouze část textu. Na složitější práci je to ale málo. Kompletní screen-reader pro KDE se teprve chystá - uvidíme.
Gnome obsahuje Gnopernicus a s jeho pomocí kompletně ozvučený desktop. V Ubuntu je ozvučený desktop součástí základního vybavení. Bohužel, zatím se nejeví jako dostatečně stabilní a dotažený. Pro nevidomého musí být každý krok komentovaný. Už samotné přihlášení uživatele, potom spouštění programů, procházení poštou, web nebo třeba i instalace programů. Pro našince je nedostatkem i nepřítomnost české verze (nepodařilo se mi dodat český hlas a nevím zatím o nikom, kdo by uspěl).
Další z cest je možnost ignorovat GUI a zůstat v příkazové řádce. Výhody tohoto řešení jsou jistě místním čtenářům zřejmé.
Yasr prostě čte. Ale díky klávesovým zkratkám je možnost i navigace v textu. Zkoušel jsem s různými editory, jako nejvhodnější mi přijde Nano, kde vadí snad jen překrývání některých klávesových zkratek, což jde napravit. Pro web by bylo třeba zařídit, aby hlas upozornil na odkazy. Možná drobná úprava Linksu pro hlasový výstup? Bohužel Yasr používá jako hlasový výstup eflite, který je zatím bez češtiny.
Díky možnostem editoru nabízí hodně funkcí Emacspeak. Přímo ozvučený Emacs, navíc s výstupem pro braillský řádek, je speechd-el (Speech Dispatcher, Festival a další programy jsou k provozování speechd-el nutné). Nad ním jsem strávil při instalaci mnoho hodin. Díky radám na konferenci Free(b)softu se mi to podařilo (ke konci už jsem opravdu nevěděl, jak se jmenuji) a výsledek je velmi dobrý.
Ale, i když naprostá většina problémů s instalací byla na známém místě mezi klávesnicí a židlí, domnívám se, že pro prostého uživatele instalace není. Bohužel, ač vybavený čerstvými informacemi a návody, jsem na dalším stroji neuspěl a problém s instalací nemám jen já. Free(b)soft CDROM (založené na Knoppixu) nabízí možnost, jak používat speechd-el bez instalace. Zkoušel jsem s úspěchem na dvou strojích. Bohužel se dle ohlasů zdá, že neúspěch na třetím je častějším výsledkem. Pokud na konkrétní stroj „sedne“, funguje to (stejně jako instalovaná varianta) báječně.
Ještě bych měl zmínit Speakup Project a hlasovou syntézu přímo v jádře, ale nezdařilo se a zatím není a nebude čas zkoušet.
Dále by bylo dobré uvést potřeby slabozrakých. Tady nabízí Linux pomoc už v samotném nastavení prostředí KDE a Gnome. K tomu přidává několik nástrojů na zvětšování. Xmag, KMag a další. Pro potřeby slabozrakých se může hodit i ozvučený desktop, který zajistí samotné čtení dokumentu. I prostý čtecí program, který je pro zcela nevidomého těžce použitelný, je v tomto případě snad dostačující pomůckou.
K webu: Žádná čtečka nerozluští stránky, které na ni neberou alespoň trochu ohled. Viz Blind Friendly Web. Tady se na jedné straně situace lepší OASIS, standard Open Document Format 1.1., na druhé straně přibývá vymožeností v podobě vstupu na stránky a nebo do důležitých odkazů pomocí skriptů, animací apod. a to i bez popisků.
Autor tohoto článku je BFU Linuxu a dobrovolný pracovník se zrakově postiženými dětmi. Zejména prvnímu rozumí pomálu. Článek je tedy jen jakýmsi shrnutím nalezeného a popsáním letmé zkušenosti s používáním.
Budou ty děti, se kterými jezdíme na výlety, jednou používat čtecí zařízení na bázi GNU/Linux? Proti Linuxu v téhle oblasti hovoří (krom toho hlavního, tj. nedotaženosti dnes dostupných programů) totéž, co v jiných případech, tedy zvyk uživatelů. Pro nevidomého je přechod z jednoho systému na druhý složitější, nejde o zvyknutí si na jinou barvu ikonky, ale o naučení velikého množství nových klávesových zkratek a dalšího. Pro hovoří nízké pořizovací náklady, nenáročnost (v případě řádky) a stabilita.
Pokud někoho zajímá život nevidomých obecně, tak jako úvod doporučuji třeba Jedenáctkrát o kontaktu a pomoci nevidomým. Na mé stránce (dagles.klenot.cz) jsou „Odkazy na stránky jiných“, kde je myslím informací dost. Žádná senzace, většinou žijí normální život, jen si k tomu nemusí večer rozsvěcet.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
24.4.2007 00:13zasadni problem je, ze jsou to az nadstavbove aplikace... chtelo by to podporu uz na samem 'dne' systemu, napriklad aby videl bootovani nebo se nevidomy uzivatel dostal do debuggeru :(Tohle je v linuxu už pěkně dlouho. Je to asi jediný systém, kde se takové věci řeší systémově pomocí API a ne pomocí hacků, které se naplácnou někam mezi OS a ovladače.
Existuje podpora hlasu přímo v jádře, ale nějak se mi nazadařilo. Jiným ano.Hlasu přímo ne (s výjimkou driverů pro externí syntíky), jenom rozhraní a screenreader. Existuje sice i syntéza zkompilovatelná jako modul jádra, ale nejspíš to bude použitelné jenom pro základní použití typu záchranné CD. Jinak mám pocit, že od naší první komunikace někdy před půl rokem se nic nepodařilo ani vlastně nevyzkoušelo a pořád chodíme v kruhu. Co takhle udělat sraz zájemců o tuto problematiku? Klidně by to mohlo být u nás ve firmě (Praha), ukázal bych jak vypadají standardně dodávaná komerční řešení a k dispozici jsou tu i linuxové stroje na experimenty. Kolega, nevidomý programátor a fanda IT, by k tomu taky něco mohl říct.
Speakup - by opravdu měl v jádře být. Je sice k dispozici, ale patchování jádra se mnohým lidem nedaří. Měl by proto být trvalou součástí jádra.
xmag
. Ale pro 3D desktop bude lepší mít stroj s vnitřnostmi Intel, protože odpadá starost s ovladači grafické karty ...
nevidomí mají z většiny počítačové vybavení hrazené [...] Takže nižší cena podle mého zde nebude lákadlem.To mi nepřipadá jako moc dobrý argument, protože ty peníze se někde vzít musí. V tomto případě nejspíše ze státního rozpočtu, na který všichni přispíváme.
např. doc dokument, ve kterém studenti dostávají materiály od školy,A to je další věc, kterou je potřeba změnit. Nejsou na tom totiž biti pouze nevidomí, ale úplně všichni uživatelé. Vendor lock-in prostě znevýhodňuje každého.
Srandu si opravdu nedělám. Jaws velký moloch je, to je pravda, také na něm pracuje obrovský tým lidí, ale adekvátně tomu toho také tolik umí. Stejně např. jako z jiných oblastí třeba AutoCAD.To je špatné přirovnání. Důvod toho, proč je řešení typu Jaws velký moloch a musí na něm pracovat obrovský tým lidí je ten, že dost nestandardním způsobem opatchovává jiný velký moloch -operační systém windows- a různými hacky a workaroundy do něj cpe funkcionalitu, se kterou vůbec nepočítá. A to, že to tak nějak funguje není nic, nad čím by se mělo jásat, protože to neřeší podstatu věci.
Existují 2 cesty ozvučování, jedna je vytvářet aplikace přímo pro zrakově postižené vedle normálním aplikací. Ta druhá je cestou ozvučení existujícího softwaru. Ano, ta první cesta je sice hezká, ale to by člověk nemohl používat ani slovník, protože by nebyl vyvinut pro tu speciální ozvučenou platformu.Mýlíte se. Nikdo tady totiž nemluvil o nějaké speciální platformě, ale o ozvučení operačního systému na kterém běží již zcela normální aplikace. Je to ale potřeba dělat transparentně úpravou příslušných komponent operačního systému, které se starají o HID a vykreslování na obrazovku a nechat je rovnou sypat podstané věci na nějaké rozhraní. Tím jste rovnou u zdroje, nepřícházíte o výkon a problematika screenreaderu se redukuje pouze na nějaký dispatcher, který bude mezi výše uvedeným rozhraním a hlasovou syntézou. To je docela rozdíl řekl bych.
To není pravda, vy zjednodušujete screen-reader na program, který pouze hloupě čte to, co je na obrazovce.A jak jste na to přišel?
Jedna z nejdůležitějších a na udělání nejnáročnějších částí je screenreadu je vrstva, která vybírá, co se má přečíst a co ne.A to je právě ten dispatcher o kterém jsem mluvil.
Když by se mělo číst všechno, byla by práce velmi pomalá. Naopak některé věci, které vidící člověk nepotřebuje, screenreader přidává.Ano, zejména různé klávesové zkratky a virtuální kurzory. Ty je nejlepší mít implementované do standardního UI. Je to nejjednodužší na realizaci, vidícího to nijak neomezuje (respektive může to vypnout) a není potřeba žádná extra aplikace, co bude ty klávesy odchyhtávat, simulovat virtuální kurzory a kolidovat s normálním UI.
A to ani nemluvím o práci s internetem, kde je to právě screenreader, kdo zpracovává jak zdrojový kód, tak výstup v prohlížeči, tak další věci, teprve potom výstup jde přes syntézu.Ano a proto je velmi výhodné mít už v samotném renderovacím engine browseru příslušné háčky, které "vidí" i zdroják stránky a ne se snažit parsovat až ten mišmaš co plácne browser vidícímu na obrazovku. Další bod pro opensource řešení.
ale umíte si představit, že byste např. při studiu i jako vidící, mohli pracovat jenom v konzoli? Když např. všechny podklady od školy jsou ve formátu doc? Ano, vidící člověk sáhne po OpenOffice.Ano, to si představit umím velmi dobře. Zvlášť, když bych byl nevidící, protože jediné, co mi v textovém režimu pořádně nefunguje, je zobrazování obrázků. A dostanu-li soubor *doc, tak po OpenOffice sahám jen zřídka. Antiword je daleko rychlejší a ukazuje mi jen text, zbaví mne červených podtržení a podobných hnusů, které tam dal někdo jen z té zvrácené radosti, že to jde..... Zdá se mi normální, aby nevidící člověk, který ten grafický balast potřebuje ještě méně než já, používal konsoli. Zrovna tyto Vaše argumenty Vám tedy nesežeru.