Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Byl publikován plán na odstranění XSLT z webových prohlížečů Chrome a Chromium. S odstraněním XSLT souhlasí také vývojáři Firefoxu a WebKit. Důvodem jsou bezpečnostní rizika a klesající využití v moderním webovém vývoji.
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.3.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Organizace Open Container Initiative (OCI) (Wikipedie), projekt nadace Linux Foundation, vydala Runtime Specification 1.3 (pdf), tj. novou verzi specifikace kontejnerového běhového prostředí. Hlavní novinkou je podpora FreeBSD.
Nový open source router Turris Omnia NG je v prodeji. Aktuálně na Allegro, Alternetivo, Discomp, i4wifi a WiFiShop.
Na YouTube a nově také na VHSky byly zveřejněny sestříhané videozáznamy přednášek z letošního OpenAltu.
Jednou za rok otevírá společnost SUSE dveře svých kanceláří široké veřejnosti. Letos je pro vás otevře 26. listopadu v 16 hodin v pražském Karlíně. Vítáni jsou všichni, kdo se chtějí dozvědět více o práci vývojářů, prostředí ve kterém pracují a o místní firemní kultuře. Můžete se těšit na krátké prezentace, které vám přiblíží, na čem inženýři v Praze pracují, jak spolupracují se zákazníky, partnery i studenty, proč mají rádi open source a co
… více »Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za říjen (YouTube).
Jeff Quast otestoval současné emulátory terminálu. Zaměřil se na podporu Unicode a výkon. Vítězným emulátorem terminálu je Ghostty.
Amazon bude poskytovat cloudové služby OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services (AWS) uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 38 miliard USD (803,1 miliardy Kč), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí (AI) ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI. Firmy to oznámily v dnešní tiskové zprávě. Společnost OpenAI také nedávno
… více »Na své pouti programy, umožňujícími používání počítače nevidomými, jsem si pořídil dvě cd. První bylo Ubuntu s ozvučeným desktopem Gnome. Předpokládal jsem nejpokročilejší aplikaci a ono ano. Zdá se výrazně lepší, nežli na ozvučeném Gnome v Mandrivě a Debianu. Bohužel, stále se mi to nezdá zcela použitelné, nejsem schopný najít způsob pohodlného čtení txt ani html. Navigace poštovním klientem se mi zdá nemožná. Nakolik je chyba na židli, si netroufám odhadnout, ale něco bych přiřkl nedotaženosti programu.
Druhý kousek je Free(b)soft CDROM, bootovatelné CD založené na Knoppixu. Tohle se mi zdá hodně dobré. A navíc jde přepnout do češtiny. Díky počeštěnému Emacspeak jsem i se zakrytou obrazovkou neměl potíže psát, ani číst.
Pokud stačí angličtina, zalíbil se mi Yasr v kombinaci s Nano. Na základní práci s textem stačí a nároky na pc jsou minimální. Příště si dám souboj s Braillovým terminálem. Viz foto.

Tiskni
Sdílej:
, ale ani na jednom ze 3 počítačů, na kterých jsem to zkoušel, se mi nepodařilo ani nabootovat.
.
Nyní je k dispozici Orca screenreader, který by měl být použitelnější, ale nepodařilo se mi do něj dostat češtinu. (Včera, když jsem se Orcu snažil dostat na Debian Etch, tak sem si ho totálně rozboural, kvůli libc6>=2.4-1
)
Myslím, že podobný dotaz tu už zazněl někdy dávno, ale pokud vím, tak bez odpovědi ...
Proč se v Linuxu snaží programy pro nevidomé jít "widowsí" cestou, kde s nejdřív vygeneruje složitým programem složité rozložení grafiky po obrazovce a ta se pak neméně složitým programem zas dostává do "lineární" podoby řečové syntézy nebo brailova řádku? Nějak to moc nechápu. Přijde mi, že textové (terminálové) programy existují v dostatečném množství prakticky pro jakoukoliv práci (a pokud ne, tak se mi zdá užitečnější napsat všeobecně použitelný konzolový program, než vyvíjet velmi specifické a složité programy pro čtení grafiky). A kdyby se prostě jen udělal speciální terminál, který místo zobrazování na monitor bude dělat řečovou syntézu, anebo zobrazovat braillův řádek, tak by na něm snad mohla být většina programů použitelná s minimálními (ideálně žádnými :) úpravami ...
Mají ty graficko-řečové a podobné systémy nějakou podstatnou výhodu, anebo je to prostě jen jakási "setrvačnost" přístupu "já mám na počítači nějaký window manager, tak nevidomí ho určitě budou chtít také ..."?
A když už se začlo s Linksem ... menu-setup-[terminal options]-[braille terminal] taky "GUI" linksu snad trochu zpříjemní pro slepé lidi.
Jinak myslím, že konkrétně u konzolových aplikací by se dala dělat spousta věcí (minimálně věřím, že existuje podstatně více lidí schopných udělat nějaký patch pro jednoduchý konzolový program, než pro nějakou GUI obludu ... Ale chtělo by to, aby někdo, kdo má lepší přehled o příslušných potřebách a možnostech, třeba řekl, co je skutečně potřeba a má význam a tak ...
display: none; hned by se s tím dalo lépe pracovat, stejně tak by měli odstranit i ostatní zvytečnosti bez kousku užitečné informace.
.Nebo jit spise cestou wiki? Takze vzit engine z ucebnice a udelat zakladni hierarchii a nechat ji lidi doplnovat?Proč nepoužít nějaký existující opravdový wiki software? Nebo vám nevadí, že na první pohled nevidíte, jaké změny někdo udělal ve vašem textu? (a až budou dělat změny ve struktuře, která je třeba u učebnice pevná, tak teprve uvidíte to peklo)
diffů se snad dá dodělat i do tohohle, ne?
Rozteč znaků a bodů je tak malá, že s tím zacházet by znamenalo preciznost na úkor komfortu. Ale na Wikipedii píšou o nějakých rotačních řádkách, který vypadajou mnohem perspektivněji, ale u takovýho omezenýho počtu znaku tu odpadá ta výhoda oproti hlasu a to je ten větší záběr úseku v jeden okamžik: "A new development, called the rotating-wheel Braille display, was developed in 2000 by the National Institute of Standards and Technology (NIST) and is still in the process of commercialization. Braille dots are put on the edge of a spinning wheel, which allows the user to read continuously with a stationary finger while the wheel spins at a selected speed. The Braille dots are set in a simple scanning-style fashion as the dots on the wheel spins past a stationary actuator that sets the Braille characters. As a result, manufacturing complexity is greatly reduced and rotating-wheel Braille displays will be much less expensive than traditional Braille displays."A nakonec ještě pro dokreslení kousek konverzace na toto téma:
Toho jsem se před asi 8 - 9 lety ptal, jak že se mu na komplu dělá a on na to že to jde dobře až na ty obrázky.