Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Na své pouti programy, umožňujícími používání počítače nevidomými, jsem si pořídil dvě cd. První bylo Ubuntu s ozvučeným desktopem Gnome. Předpokládal jsem nejpokročilejší aplikaci a ono ano. Zdá se výrazně lepší, nežli na ozvučeném Gnome v Mandrivě a Debianu. Bohužel, stále se mi to nezdá zcela použitelné, nejsem schopný najít způsob pohodlného čtení txt ani html. Navigace poštovním klientem se mi zdá nemožná. Nakolik je chyba na židli, si netroufám odhadnout, ale něco bych přiřkl nedotaženosti programu.
Druhý kousek je Free(b)soft CDROM, bootovatelné CD založené na Knoppixu. Tohle se mi zdá hodně dobré. A navíc jde přepnout do češtiny. Díky počeštěnému Emacspeak jsem i se zakrytou obrazovkou neměl potíže psát, ani číst.
Pokud stačí angličtina, zalíbil se mi Yasr v kombinaci s Nano. Na základní práci s textem stačí a nároky na pc jsou minimální. Příště si dám souboj s Braillovým terminálem. Viz foto.
Tiskni
Sdílej:
Myslím, že podobný dotaz tu už zazněl někdy dávno, ale pokud vím, tak bez odpovědi ...
Proč se v Linuxu snaží programy pro nevidomé jít "widowsí" cestou, kde s nejdřív vygeneruje složitým programem složité rozložení grafiky po obrazovce a ta se pak neméně složitým programem zas dostává do "lineární" podoby řečové syntézy nebo brailova řádku? Nějak to moc nechápu. Přijde mi, že textové (terminálové) programy existují v dostatečném množství prakticky pro jakoukoliv práci (a pokud ne, tak se mi zdá užitečnější napsat všeobecně použitelný konzolový program, než vyvíjet velmi specifické a složité programy pro čtení grafiky). A kdyby se prostě jen udělal speciální terminál, který místo zobrazování na monitor bude dělat řečovou syntézu, anebo zobrazovat braillův řádek, tak by na něm snad mohla být většina programů použitelná s minimálními (ideálně žádnými :) úpravami ...
Mají ty graficko-řečové a podobné systémy nějakou podstatnou výhodu, anebo je to prostě jen jakási "setrvačnost" přístupu "já mám na počítači nějaký window manager, tak nevidomí ho určitě budou chtít také ..."?
A když už se začlo s Linksem ... menu-setup-[terminal options]-[braille terminal] taky "GUI" linksu snad trochu zpříjemní pro slepé lidi.
Jinak myslím, že konkrétně u konzolových aplikací by se dala dělat spousta věcí (minimálně věřím, že existuje podstatně více lidí schopných udělat nějaký patch pro jednoduchý konzolový program, než pro nějakou GUI obludu ... Ale chtělo by to, aby někdo, kdo má lepší přehled o příslušných potřebách a možnostech, třeba řekl, co je skutečně potřeba a má význam a tak ...
display: none;
hned by se s tím dalo lépe pracovat, stejně tak by měli odstranit i ostatní zvytečnosti bez kousku užitečné informace.
Nebo jit spise cestou wiki? Takze vzit engine z ucebnice a udelat zakladni hierarchii a nechat ji lidi doplnovat?Proč nepoužít nějaký existující opravdový wiki software? Nebo vám nevadí, že na první pohled nevidíte, jaké změny někdo udělal ve vašem textu? (a až budou dělat změny ve struktuře, která je třeba u učebnice pevná, tak teprve uvidíte to peklo)
diff
ů se snad dá dodělat i do tohohle, ne?
Rozteč znaků a bodů je tak malá, že s tím zacházet by znamenalo preciznost na úkor komfortu. Ale na Wikipedii píšou o nějakých rotačních řádkách, který vypadajou mnohem perspektivněji, ale u takovýho omezenýho počtu znaku tu odpadá ta výhoda oproti hlasu a to je ten větší záběr úseku v jeden okamžik: "A new development, called the rotating-wheel Braille display, was developed in 2000 by the National Institute of Standards and Technology (NIST) and is still in the process of commercialization. Braille dots are put on the edge of a spinning wheel, which allows the user to read continuously with a stationary finger while the wheel spins at a selected speed. The Braille dots are set in a simple scanning-style fashion as the dots on the wheel spins past a stationary actuator that sets the Braille characters. As a result, manufacturing complexity is greatly reduced and rotating-wheel Braille displays will be much less expensive than traditional Braille displays."A nakonec ještě pro dokreslení kousek konverzace na toto téma: