Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Na své pouti programy, umožňujícími používání počítače nevidomými, jsem si pořídil dvě cd. První bylo Ubuntu s ozvučeným desktopem Gnome. Předpokládal jsem nejpokročilejší aplikaci a ono ano. Zdá se výrazně lepší, nežli na ozvučeném Gnome v Mandrivě a Debianu. Bohužel, stále se mi to nezdá zcela použitelné, nejsem schopný najít způsob pohodlného čtení txt ani html. Navigace poštovním klientem se mi zdá nemožná. Nakolik je chyba na židli, si netroufám odhadnout, ale něco bych přiřkl nedotaženosti programu.
Druhý kousek je Free(b)soft CDROM, bootovatelné CD založené na Knoppixu. Tohle se mi zdá hodně dobré. A navíc jde přepnout do češtiny. Díky počeštěnému Emacspeak jsem i se zakrytou obrazovkou neměl potíže psát, ani číst.
Pokud stačí angličtina, zalíbil se mi Yasr v kombinaci s Nano. Na základní práci s textem stačí a nároky na pc jsou minimální. Příště si dám souboj s Braillovým terminálem. Viz foto.
Tiskni
Sdílej:
Myslím, že podobný dotaz tu už zazněl někdy dávno, ale pokud vím, tak bez odpovědi ...
Proč se v Linuxu snaží programy pro nevidomé jít "widowsí" cestou, kde s nejdřív vygeneruje složitým programem složité rozložení grafiky po obrazovce a ta se pak neméně složitým programem zas dostává do "lineární" podoby řečové syntézy nebo brailova řádku? Nějak to moc nechápu. Přijde mi, že textové (terminálové) programy existují v dostatečném množství prakticky pro jakoukoliv práci (a pokud ne, tak se mi zdá užitečnější napsat všeobecně použitelný konzolový program, než vyvíjet velmi specifické a složité programy pro čtení grafiky). A kdyby se prostě jen udělal speciální terminál, který místo zobrazování na monitor bude dělat řečovou syntézu, anebo zobrazovat braillův řádek, tak by na něm snad mohla být většina programů použitelná s minimálními (ideálně žádnými :) úpravami ...
Mají ty graficko-řečové a podobné systémy nějakou podstatnou výhodu, anebo je to prostě jen jakási "setrvačnost" přístupu "já mám na počítači nějaký window manager, tak nevidomí ho určitě budou chtít také ..."?
A když už se začlo s Linksem ... menu-setup-[terminal options]-[braille terminal] taky "GUI" linksu snad trochu zpříjemní pro slepé lidi.
Jinak myslím, že konkrétně u konzolových aplikací by se dala dělat spousta věcí (minimálně věřím, že existuje podstatně více lidí schopných udělat nějaký patch pro jednoduchý konzolový program, než pro nějakou GUI obludu ... Ale chtělo by to, aby někdo, kdo má lepší přehled o příslušných potřebách a možnostech, třeba řekl, co je skutečně potřeba a má význam a tak ...
display: none;
hned by se s tím dalo lépe pracovat, stejně tak by měli odstranit i ostatní zvytečnosti bez kousku užitečné informace.
Nebo jit spise cestou wiki? Takze vzit engine z ucebnice a udelat zakladni hierarchii a nechat ji lidi doplnovat?Proč nepoužít nějaký existující opravdový wiki software? Nebo vám nevadí, že na první pohled nevidíte, jaké změny někdo udělal ve vašem textu? (a až budou dělat změny ve struktuře, která je třeba u učebnice pevná, tak teprve uvidíte to peklo)
diff
ů se snad dá dodělat i do tohohle, ne?
Rozteč znaků a bodů je tak malá, že s tím zacházet by znamenalo preciznost na úkor komfortu. Ale na Wikipedii píšou o nějakých rotačních řádkách, který vypadajou mnohem perspektivněji, ale u takovýho omezenýho počtu znaku tu odpadá ta výhoda oproti hlasu a to je ten větší záběr úseku v jeden okamžik: "A new development, called the rotating-wheel Braille display, was developed in 2000 by the National Institute of Standards and Technology (NIST) and is still in the process of commercialization. Braille dots are put on the edge of a spinning wheel, which allows the user to read continuously with a stationary finger while the wheel spins at a selected speed. The Braille dots are set in a simple scanning-style fashion as the dots on the wheel spins past a stationary actuator that sets the Braille characters. As a result, manufacturing complexity is greatly reduced and rotating-wheel Braille displays will be much less expensive than traditional Braille displays."A nakonec ještě pro dokreslení kousek konverzace na toto téma: