Linux pro „zrakáče“ -- předběžný souhrn

5.2.2007 13:03 | Přečteno: 1846× | | poslední úprava: 6.2.2007 09:28

Co nabízí Tux zrakově postiženým

Možná je dobré na začátku říct, že pro nevidomého, který má podstatně sníženou možnost získávání informací, ale i jakýchkoliv podnětů, je možnost ovládání pc nesmírně důležitá a výrazně rozšiřuje jeho možnosti. Víc, nežli si často dovedeme představit.

Téma, jak se mi zdá, alespoň několik čtenářů zaujalo. Pokusím se tedy o jakési shrnutí. Nejedná se pochopitelně o vyčerpávající výčet, natož o nějakou odbornou recenzi. Nechci se zařadit mezi „experty“, kteří po letmém a laickém setkání s programem, nebo dokonce systémem vynášejí verdikty. Ideálem by bylo, kdyby můj nedokonalý a jistě i chyby obsahující článeček druzí doplnili a upozornili na bugy. Tak jako jinde.

Nejprve snad co by takový program měl řešit a řeší.

Slabozrací

Lidé se závažným poškozením zraku, kteří buď mohou číst jen velmi velké, kontrastní písmo, nebo potřebují jiné specifické podmínky, nebo lidé prakticky neschopní písmo číst, ale schopni se zrakem na obrazovce alespoň orientovat.

Co nabízí Linux:

Tady nabízí Linux pomoc už v samotném nastavení prostředí KDE a Gnome. K tomu přidává několik nástrojů na zvětšování. Xmag, KMag a další. Pro potřeby slabozrakých se může hodit i ozvučený desktop, který zajistí samotné čtení dokumentu. I prostý čtecí program, který je pro zcela nevidomého těžce použitelný, je v tomto případě snad dostačující pomůckou.

Nevidomí

Lidé, kteří nevidí vůbec a nebo rozeznávají jen světlo a tmu.

Tady je už vizuální úprava grafického prostředí irelevantní. Jednou z možností je Braill terminál zařízení, které převádí text do Braillova písma. Toto písmo bylo dříve jedinou možností čtení pro nevidomé, vyrábí se i psací stroj -- „Pichťák“. Pomocí tohoto principu zápisu vznikly i mnohé z prvních počítačových pomůcek pro nevidomé.

Na mnohých místech je Braill stále těžko nahraditelný a i při práci s počítačem je mnohými nevidomými oceňovaný pro možnost snadnějšího studia složitějšího textu (matematika, jazyky, programování). Nicméně do popředí se dostávají v případě knih zvukové nahrávky a na počítačích hlasový výstup.

Hlasový výstup je většinou ozvučeným desktopem. Takové zařízení informuje hlasem (syntetizérem řeči) o všem, co se na ploše děje, provádí navigaci a čte vlastní text. Má být schopné pozastavit čtení, vrátit se na nějaké místo v textu, přeskakovat části textu, vyhledávat, v prostředí webu upozornit na odkazy a další.

Co nabízí Linux:

V Prostředí KDE je to Kttsd, Kttsmgr, KMouth, KSayit. Jednoduché nástroje umožňující prosté čtení. Integrované v Kate a Konqueroru čtou txt a html a pomocí výběru i pouze část textu. Na složitější práci je však bohužel zatím málo použitelné.

Gnome obsahuje Gnopernicus a s jeho pomocí kompletně ozvučený desktop. Bohužel, zatím se nejeví jako dostatečně stabilní a dotažený.

Každého asi napadne, proč se má nevidomý složitě orientovat v grafickém prostředí, proč by měl počítač vytvářet složité a náročné GUI a to potom složitě a za cenu nestability převádět do řeči. Zejména v případě Linuxu s obrovským množstvím jednoduchých, stabilních, nenáročných, bez grafiky pracujících programů. Vynechám-li motiv integrační, tedy aby nevidomí žili i zde ve světě ostatních lidí, tedy v našem případě se pohybovali po ploše a používali nejběžnější programy, zůstává problém komunikace s těmi, kteří trvají na formátech „docoidního“ charakteru. To bych však nechápal jako zásadní překážku tomu, aby se ozvučená řádka nestala alespoň alternativou.

Co tedy můžeme najít v terminálu:

Yasr prostě čte. Ale díky klávesovým zkratkám je možnost i navigace v textu. Zkoušel jsem s různými editory, ale jako nejvhodnější mi přijde Nano, kde snad jen vadí překrývání některých klávesových zkratek, což jde napravit. Pro web by bylo třeba zařídit, aby hlas upozornil na odkazy. Možná to není problém, zatím to neumím, ale nevěnoval jsem se tomu.

Emacspeak díky možnostem editoru nabízí mnoho. Mne, vimaře, to přinutilo se alespoň základy práce s editorem naučit. Musím říct, že se mi Emacs zalíbil.

Ještě bych měl zmínit Speakup Project a hlasovou syntézu přímo v jádře, ale o tom dohromady nic nevím.

Problémem je ale čeština. Free(b)soft se o počeštění pokoušel. Jejich Free(b)soft CDROM jsem zkoušel s úspěchem na dvou strojích, bohužel, dle ohlasů se zdá, že neúspěch na třetím je častějším výsledkem. Pokud běžel, zdálo se mi to velmi dobré.

Samotnou hlasovou syntézu v češtině dává Festival a Epos.

P.S. Za dobu zkoušení jsem si na žvatlající počítač zvykl tak, že když mlčí, jsem nesvůj. Stejně jako díky častému soužití s nevidomými upozorňuji na procházce i vidící na schody a jiné překážky, nabízím jim rámě a při odchodu z místnosti na odchod sice upozorním, ale klidně jim zhasnu.

P.S. II Žádná čtečka nerozluští web, který na ni nebere alespoň trochu ohled. Viz Blind Friendly Web.

       

Komentáře

[xkesh]

Nezapomeňte pak shrnutí dodat jako regulérní článek.

[Dag]

Zatím jsem opravil další várku překlepů. :) Třeba někdo dodá další informace. Spíš nežli článek bych to viděl na tu databázi informací k tématu.

S Braillem vůbec nevím jestli se do toho pustím, přeci jen musím dělat i jiné věci.

Nejraději bych děla samozřejmě blog o česky mluvícím terminálu. Kdyby byl. Já se snad začnu v padesáti učit programovat. :) Přitom to live CD když běhá, běhá dobře.

[Robert Krátký]

Článek by téma dostal do povědomí více lidí, třeba se objevily nové nápady a řešení, případně by se mohli do práce zapojit i další zájemci. Rád bych takový text na abclinuxu.cz vydal - informací z této oblasti je velmi málo.

[Dag]

Já bych byl pro. Pokud by se to podařilo ještě doplnit, případně by to někdo sepsal jinak a líp (klidně může použít můj jako základ, to je mi fuk), lidé by se dozvěděli o problému jako takovém i o tom, že existují pro Linux aplikace, které nemají daleko k velmi dobré použitelnosti. A třeba by se toho zase někdo ujal a to co už je vytvořené posunul dál.

[ava]

Hmm, nikdy jsem se o problematiku aplikaci pro zrakove postizene prilis nezajimal, ale jsem dost prekvapenej, ze neexistuje terminal mluvici cesky.. Myslim ze by stalo za uvahu patchnout readline tak, aby umoznoval pomoci klavesovych zkratek vykonavat prikazy jako napr. precti aktualni radek, precti radek az po kurzor, od kurzoru dale atd.. Cist by se mohlo treba festivalem. Za implementaci by mohl stat rezim, kdy uzivatel pise do radku, a vzdy kdyz dokonci nejake slovo (napise mezeru nebo jiny oddelovac), predchozi slovo se precte. Tim, ze by se patchnul readline, by se automaticky velka hromada programu stala privetivejsi pro spatne vidici (mimo jine prave bash a jine shelly), pritom takovy patch by nemelo byt slozite napsat. Je mi trochu hloupy tady psat "mohlo by se" misto "zkusim udelat", ale mam ted malo casu, tak aspon doufam ze i jen tenhle napad muze necim pomoct.

[Ctirad Feřtr]

Nic se patchovat nemusí a ani nemůže, to by byl jenom další screen reader a cesta do pekel. Je potřeba nejdřív zmapovat stávající řešení a na těch použitelných dát stavět. Ono to asi z větší časti funguje, protože vím o nevidomých (a dokonce i jednom hluchoslepém) lidech venku, co linux běžně používají. Jenže je tak zoufale málo dokumentace, že vůbec není jasné odkud začít, co je perspektivní a použitelné a co dávno mrtvé.

[Dag]

Tak nějak. O to mi jde.

[Dag]

Já to zase neumím udělat. Rozhodně ne pořádně. On tohle v podstatě umí ten yasr. Ale já jsem nedokázal v konfigurácích vyměnit eflite za fetival, což by dodalo češtinu. Po netu jsem sice nějaké náměty nešel, ale nezdařilo se. Jinak by to bylo. Nebylo by to dokonalé, ale použitelné ano.

Šlo by to ale jistě i lépe. Tohle je spíš nouzovka. Speciálně na prohlížení webu by to bylo třeba upravit, respektive asi upravit nějaký prohlížeč.

[Trained.Monkey]

Jak si poradi "zrakaci" s AJAXem a podobnymi srackami?

[Dag]

Já tyhle věci moc nerozlišuji, AJAXové flashové... to je to protivný co bliká. :)

Vážně: Tohle přesně nevím ale asi špatně. Tedy ta čtečka si neporadí. V podstatě když si stránku otevřete v Links nebo jiném negrafické prohlížeči, to co vidíte ta čtečka čte. Jak jsme na to narazili minule, už elegantní fotéčka nápisu "registrace" bez "alt" se přečte jako IMG. A šmytec.

Když tam začnou poletovat interaktivní blikátka... tak to už vůbec.

Jóó, zlatý html.

[Trained.Monkey]

Snazil jsem si predstavit jak takove ctecka interpretuje bezici text nebo neco takoveho... koktajici ctecka... docela me to rozesmalo.. :)

[Dag]

Ona by ani nemukla :) Tedy :(

Předpokládám, možná je nějaká co to umí?

[Dag]

Pokud si nechcete nic instalovat a je Vám líto že s Vámi počítač nemluví a neříká Vám že jste krásní a chytří, tak tedy je provizorní řešení. Přednes je poněkud suchý, pravda… :)

[Tomáš Valůšek]

Jen pro zajímavost - X-ka v sobě mají na výkon počítače super nenáročnou lupu - stačí pomocí speciálního modeline nastavit rozlišení obrazovky na 320x200 či podobné a rozměry desktopu na obvyklé hodnoty a zařadit to do sekvence přepínaných grafických režimů dostupných přes Alt+šedé plus/minus (nebo to bylo ctrl? už nevím). Kéž by to dnešní distribuce vzaly na vědomí ...

[Dag]

Není pak problém ovládat nějaké programy? Já tohle nastavení měl nechtěně na jednom pc po instalaci (poněkud exotická grafická karta) a nežli jsem to přepsal a nanutil větší rozlišení, bylo všechno veliký tak, že ovládací tlačítka byla mimo obraz a zaboha jsem k nim nemohl.

[petr_p]

V tomto pripade ma virtualni plocha rozmery nejvetsiho rozliseni, takze plocha utika pod kurzorem a je mozne se dostat vsude.

Mozna jste si to spletl s xrandr rozsirenim, ktere umi menit rozliseni a zaroven orezavat plochu. To se pak opravdu neda dostat za hranici obrazovky.

[Dag]

Už nevím, já to neměl jako záměr, ale jako nehodu. Opravil jsem to v /etc/X11/XF86Config přepsáním rozlišení, čímž jsem zmenšil písmenka ale dostal se všude. Problem nebyl v tom, že by tam nebyla celá plocha, ale když jsem otevrel nějaký dialog, tak třeba potvrzujíci "čudl" byl mimo obrazovku a nešlo k němu.

S popsaným, a navíc záměrně, jsem nikdy nelaboroval. Je to každopádně úžasnej nápad nápad. Tím že to nepřidává nějaký další hejblata, ale využívá chytře stávajícího. To že to vyřízne kus plochy a dá se s tím hýbat jsem nepochopil. Už chápu. :)