Portál AbcLinuxu, 2. května 2024 19:55
Tento díl věnujeme převážně zbrusu novému rozhraní Intel Thunderbolt (dříve „Light Peak“), které přináší rychlost 10 Gbps a elegantní spojení s DisplayPortem. Kromě toho se ale podíváme i na nový iPad 2, dvě externí krabičky od Matroxu a zejména famózní LCD monitor od japonského EIZA, u něhož už nebudete nadávat na nedostupnost kalibračního a obslužného softwaru pro Linux.
Původně jsme tuto chystanou přelomovou technologii spojující svět metalických vedení signálů pomocí optických vláken znávali jako Intel „Light Peak“, na trh však přišla spolu s novými Macintoshi pod názvem „Thuderbolt“ v osekané verzi. Light Peaku totiž chybí právě to světlo, prozatím se toto 10Gbps rozhraní objevuje pouze v klasické metalické podobě. Ale i tak je o co stát, Thunderbolt totiž elegantně spojuje dvě zdánlivě nesouvisející věci: rozhraní PCI Express a DisplayPort. Jaké možnosti tato symbióza přinese v letech nadcházejících, to se nechme překvapit, ale už nové MacBooky pro rok 2011, které jsou Thunderboltem vybaveny, nesou jeden společný miniDisplayPort konektor, do kterého lze zapojit buď vstup monitoru nebo datový kabel 10Gbps rozhraní Thunderbolt.
Rychlost 10 Gbps je k dispozici oběma směry, do budoucna se samozřejmě počítá i s optickou variantou, do konektoru ji lze fyzicky vyvést. Zařízení lze přitom na jeden konektor navěsit více, klidně monitor a k němu spojení Thunderbolt, připojení se totiž dají na konektoru řetězit za sebe („daisy chain“, nazývají to v Intelu), přičemž specifikace počítá až se sedmi propojeními na jediném konektoru, z čehož mohou být dva displeje připojené DisplayPortem. Ukazuje se každopádně, že sázka jak Applu, tak zejména AMD na DisplayPort je do budoucna vhodnější, než například setrvávání Nvidie u HDMI na referenčních kartách (její GPU plně DisplayPort podporují, jen to výrobci moc často nevyužívají), ale to je samozřejmě jen okrajová poznámka, do světa IBM PC bude Thunderbolt teprve pronikat (a jsem zvědav, jak rychle na platformy AMD).
Thunderbolt, ač disponující krásnou rychlostí 10 Gbps (to je pouze minimální garantovaná, něco jako Class X u SDHC karet, Thunderbolt umí na jednom komunikačním portu dát až 40 Gbps – na jednom portu totiž umí dva full-duplex přenosy, tedy 20 Gbps „tam“ + 20 Gpbs „zpět“, jen to prostě není s ohledem na možnost navěšení více zařízení garantováno), je samozřejmě do jisté míry omezen, například ony dva grafické výstupy jsou pouze typu DisplayPort 1.1, protože pro aktuální 1.2 by už Thunderbolt neměl dostatečnou propustnost. Fyzicky je v počítači Thunderbolt řadič vyveden jako další obvodová část navěšena na 4 PCI Express linky a výstup grafiky DisplayPort (principiálně je jedno, jestli APU/IGP či dedikované).
V závislosti na připojeném zařízení (DisplayPort, Thunderbolt) se použije buď režim grafický, nebo datový, tedy z hlediska protokolu. Samotný DisplayPort používá klasickou PCI Express komunikaci, nepřeklápí ji na žádný jiný protokol, který by zvyšoval režii a prodlužoval odezvy. Pro operační systém by tak měl být Thunderbolt zcela běžnou záležitostí, pokud OS podporuje DisplayPort a PCI Express, pak logicky podporuje i Thunderbolt.
Z hlediska fyzikálních limitů dává aktuální metalická verze Thunderboltu uvedené rychlosti do vzdálenost 3 metrů, přičemž na takto dlouhém kabelu umí dát koncovému zařízení i 10W dodávku energie – měl by tedy zvládat například i externí 3,5palcový disk. Na optické variantě se dosahuje uvedených rychlostí až na vzdálenosti desítek metrů, o limitech z hlediska napájení (z metalické části kabelu) zatím není moc blíže známo. Zpoždění se pohybují maximálně v jednotkách nanosekund, pro zařízení úplně na konci řetězce (tedy sedmé v pořadí) udává Intel 8ms zpoždění.
Thunderbolt se jeví jako velmi elegantní rozhraní budoucnosti, které má veškerý potenciál porazit USB 3.0. Jedno takové jsme tu ale už měli a zrovna moc díru do světa neudělalo. FireWire byl také elegantnější než USB, stál za ním od počátku Apple, ale podívejte se dnes na srovnání penetrace trhu FireWire zařízeními a USB 2.0. Já osobně Thunderboltu držím palce, protože se mi líbí jak výkonnostně, tak kombinováním konektoru s mým oblíbeným DisplayPortem a možností řetězení zařízení (už aby tu byly monitory připojované DisplayPortem, na nichž bude jeden či dva Thunderbolt konektory po různá rychlá zařízení).
Matrox krátce po uvedení Thunderboltu přišel s tak trochu podobně příjemným řešením v rámci rodiny produktů Extio. Tyto externí krabičky jsou určeny k „dotažení“ grafických výstupů a periferií na místo hodně daleko od počítače, typicky třeba do výrobních hal nebo všude tam, kde z různých důvodů nelze umístit vlastní počítač. Nové modely F2208/F2408 disponující optickým spojením s kartou PCI Express ×4 v počítači dosahují až na vzdálenosti 400 m, s volitelným upgrade modulem pak až na jeden kilometr.
2208 přitom sebou po optice dotáhne dva grafické výstupy (DP: 2560×1600, VGA a DVI: 1920×1200) a pětici USB 2.0 portů, model 2408 pak rovnou čtyři grafické výstupy a stejný počet USB. Z dalšího volitelného vybavení lze dokoupit i expander rozšiřující počet grafických výstupů až na 8 pro 2408, což už je skutečně síla. Dodávaný software Matrox PowerDesk 3.0 se postará o veškerá nastavení, Matrox pak pro Extio udává i použitelnost s Linuxem.
Zpátky k Applu, ten se vedle nových MacBooků (ty jsou opravdu zajímavé hlavně tím Thunderboltem) představil i iPad 2, na kteroužto akci i sám velký Steve Jobs přerušil svoje zdravotní volno a produkt uvedl. iPad 2 se nese v obvyklém duchu společnosti, je lehčí, tenčí, lepší, výkonnější, přitom jeho cena je stále slušná, začíná na 499 dolarech za 16GB variantu (32 a 64GB pak stojí adekvátně více, cenu pak také zvedá případný 3G modul rozšiřující jinak v základu přítomné rozhraní WiFi a Bluetooth 2.1 + EDR).
Druhému iPadu tepe v útrobách dvoujádrový procesor A5, výkonu CPU je zde tedy dvojnásobek. Grafické jádro je rychlejší dokonce až devětkrát, pokrok ve výrobních procesech však umožnil udržet výdrž v provozu na akumulátor na hezkých 10 hodinách. Konečně jsou zde dvě webové kamerky, a tedy i podpora FaceTime, co potěší asi nejvíce, je nový dělený kryt, který se k iPadu sám „přicucává“ díky jevu zvanému magnetismus. Tento kryt lze „srolovat“ tak, že slouží jako podložka vyvyšující iPad pro snadné použití i v různých polohách na stole.
Co zůstalo, je IPS displej s rozlišením 1024×768. Co asi nepotěší příznivce letních letovisk a vyhřátých automobilů, je udávaný rozsah provozních teplot 0 až 35° C. Ostatní novinky ze softwarové stránky pak přináší nový iOS 4.3.
Osobně mám poslední roky vždy vyhlídnut nějaký monitor, který bych koupil, kdybych nudou „nevědel co s prachama“. Takový svatý grál mezi monitory je snem snad každého, kdo do toho „brejlí“ více než 8 hodin denně. Pravidelně se na mém žebříčku střídají různé modely EIZO a bez ohledu na to, že nový kousek nemá to nejvyšší dostupné rozlišení, soubor jeho vlastností je tak unikátní, že se u mě na pozici svatého grálu okamžitě usadil.
EIZO ColorEdge CG275W, jak již název znalcům naznačí, není a nikdy nebude levný. Jeho cenu zatím neznáme, ale bude v desítkách tisíc, jak se na každý profi monitor tohoto výrobce sluší a patří. Ale tentokrát opravdu stojí za to.
CG275W nese 27palcový IPS panel s rozlišením 2560×1440, parádními zornými úhly a plně 10bitovým zobrazením (tedy ~1,07 miliardy barev) doprovázeným 16bitovou 3D LookUp Table a stabilizací podsvícení DUE, které sráží odchylku ΔE pod 3. Monitor pokrývá 97 % barevného prostoru AdobeRGB, vedle DVI disponuje i dvěma DisplayPorty (jeden mini), ale to hlavní: ve spodní části rámu obsahuje vlastní vysouvací kalibrační sondu!
Tato naprosto unikátní vlastnost umožňuje provádět dokonce automatizovanou hardwarovou kalibraci monitoru bez nutnosti připojení/zapnutí PC. Monitoru je úplně jedno, jaký máte počítač, jaký OS či že jsou 3 hodiny v noci, kalibraci provádí sám bez asistence PC a okamžik kalibrace lze v menu naprogramovat na libovolné intervaly a časy. Jakmile „zazvoní budík“, monitor se jednoduše zapne, vysune sondu, provede kalibraci, opět sondu schová a vypne se, což může klidně činit 5 minut předtím, než přijdete do práce. Nepřepisuje samozřejmě LUT v grafické kartě, ale hrabe se ve své vlastní, přičemž se zde můžete spolehnout na preciznost EIZA co se týče kvality a přesnosti komponent v monitorech a výstupní kontrolu, která je ostatně podepřena i pětiletou zárukou (ač to EIZO zatím neuvádí, předpokládal bych standardní „kratší“ záruku na podsvícení). No schválně, víte o nějakém lepším LCD v „běžném prodeji“?
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.