Komiks xkcd 876: Uvězněný

14. 4. 2011 | Redakce

Články - Komiks xkcd 876: Uvězněný  

XKCD česky.

Uvězněný

← xkcd 883: Hodnocení bolesti | originál: http://xkcd.com/876/

Překlady xkcd vycházejí se svolením původního autora. © Randall Munroe.
Překlad: Robert Krátký, písmo: Martin Stiborský

Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně 2.5

Seriál XKCD česky (dílů: 338)

První díl: Komiks xkcd 648: Podzimní listí, poslední díl: Komiks xkcd 1112: Vem si to logicky.
Předchozí díl: Komiks xkcd 883: Hodnocení bolesti
Následující díl: Komiks xkcd 878: Modelová železnice

Diskuse k tomuto článku

[asdf]

nechapu :(

[peter]

http://sk.wikipedia.org/wiki/Podobenstvo_o_jaskyni

[Mrkva]

Nečetl jsem to, ale určitě bude špatně překlad!

(sakra, chci tag <irony>)

[Chytrex]

LOL!

[Bedňa]

LOL +1

[miro]

Pochopitelně, např. "911" je naprosto nesprávně přeloženo jako "112" < /irony>

[pc2005]

Jo správně je to totiž 0118999881999119725-3 .

[Firzen]

Jak krásná melodie.. hlavně ta 3 na konci :D

[Valerius]

[tuxmartin]

(sakra, chci tag <irony>)

Tak to si musis pockat na HTML5

[Mandarinka]

Sranda, na tohle by spíš než jeskyně měl sedět Descartes (ta otázka, jak můžu vědět, že ty smyslové vjemy jsou pravé).

[Kvakor]

Když už tak spíš Platón, ten s alegorií o jeskyni přišel dřív.

[Robert Krátký]

No, vždyť to v tom stripu je

[Liborek]

Komiks ale poněkud nešťastně míchá platonské ideje s radikálním solipsismem. Pointa vtipu by tak odpovídala spíše Gorgiásovi ("nic neexistuje") než Platónovi. Ovšem ten vtip pak popírá sám sebe, protože neexistuje-li vnější svět, jak naznačuje poslední políčko, není samozřejmě možné hledat v něm pomoc

[Bedňa]

Ten tvoj koment mi pripomína Externizmus.

[pavlix]

neexistuje-li vnější svět, jak naznačuje poslední políčko, není samozřejmě možné hledat v něm pomoc

To bych netvrdil. Mám za to, že spousta lidí na světě hledá pomoc u někoho, kdo neexistuje.

[AsciiWolf]

[Mandarink]

Jeskyně není moc o pochybnosti o vnějším světě. Respektive, je, ale hlavní důraz je spíš takový pozitivně laděný - že tam někde za smyslovou "skutečností" se nachází to pravé ořechové, svět idejí, do kterého se duše může propracovat bla bla bla...

Kdežto v Descartových Meditacích u první filosofii (a tom druhém spisu co si nepamatuju a jsem nečetl - tuším Rozprava o metodě?) je náboj té myšlenky spíš negativní: "Co když tady to okolo, všechny mé vjemy, všechno, s čím jsem v kontaktu, vůbec neexistuje, nebo je úplně jiné - co když všechno, co vidím/cítím/zažívám, včetně mého já je pouze lež/iluze, kterou produkuje nějaký zlovolný démon [někdy se nazývá démon 'deceptor']?"

Descartes samotný od toho radši ustupuje, protože z takové úvahy není cesty ven, a spoléhá se, že dobrotivý Bůh by něco takového nedopustil... Ale ten stín radikální a beznadějné ztráty jakékoli jistoty, který tu odhalil, zůstává. Podle mě bezesporu jeden z těch (mála?) pozoruhodnějších a rozumnějších příspěvků do dějin filosofie.

[jozka]

Co když tady to okolo, všechny mé vjemy, všechno, s čím jsem v kontaktu, vůbec neexistuje, nebo je úplně jiné - co když všechno, co vidím/cítím/zažívám, včetně mého já je pouze lež/iluze, kterou produkuje nějaký zlovolný démon

Zajimavy, nejak jsem si mezi scenaristy Matrixu nevsiml jeho jmena

[Steppenwolf]

No, rozdíl mezi Descartem a Platonem je v tom, že Descartes se sice tváří, že pochybuje o všem, ale přitom nějak úplně odmítá pochybovat o pochybujícím subjektu (ztratil by s ním ten výchozí pevný bod, který Platon vidí v rozpomínaní na ideje). A v pravém smyslu nepochybuje ani o smyslech, svědčí o tom třeba tahle citace z Meditací: Illud omne esse verum, quod valde clare & distincte percipio. (Pravdivé je všechno to, co poznávám/rozlišuji jasně a zřetelně.)

[Mandarinka]

Pokud si vzpomínám, tak Descartes skutečně odmítne pochybovat o subjektu (pochybující já), nicméně to není tak, že by takovou pochybnost nepřipouštěl. Pokud si dobře pamatuju, tak ho právě možnost, že by samotné já mohlo být falešné, trápí a aby mohl vůbec na něčem stavět, musí ji nějak "vyvrátit", takže se odvolá se na to, že dobrotivý Bůh (jehož ideu subjekt už prý má vrozenou) by něco takového nedopustil. Vlastně tu pochybnost odstrčil o šuplík dál, protože co kdyby ta idea Boha byla falešná... uričtě je to hodně průstřelné řešení, o tom žádná.

Každopádně pro něj ta pochybnost není cílem, naopak by rád našel nějaký základ, na kterém by se mohla překonat. Takže jelikož tímto považuje problém s tou radikální nejistotou za vyřešený, začne si (z našeho pohledu na vodě) stavět podobnou metafyziku jako ostatní filosofové. Jak přesně vyragumentuje z toho výchozího "pevného bodu", že se přece jen dá věřit smyslům (a tak dále) už si nepamatuju.

Samozřejmě to lze považovat za intelektuální omyl nebo opomenutí.

[Migi]

zřejmě jsem málo sečtělý

[Pajinek]

:D To mi připomíná některé ranní probuzení po náročném večeru.

[Mti.]

Nechodte spat v botech. Je to strasne nezdrave. Hodne lidi potvrdi, ze jak se rano probudi obuti, tak je strasne boli hlava. :-/

[xhombre]

A ještě ten skutek (usnutí v obuvi) dokáže nepříjemně modifikovat realitu. V mém případě dojde k proměně hodné a milující manželky v nasranou tygřici.

[SPM]

A pak vám ještě někdo nechá otevřený dveře domu a nějakej opilec přijde a poblije koberec :)

[Firzen]

Haha, hodně dobré :D

[*]

prvni a posledni zabavna vec na tohle tema je z dilny Johna Carpentera a jmenuje se Dark Star - rozhovor s bombou par minut pred koncem filmu.

[antaresin]

Já bych provedl známý "krok stranou" - autor pak zastává názor, který sám vyvrací :)

[abcd]

Intenzivní studium filozofie má evidentně negativní vliv na smysl humor.