Portál AbcLinuxu, 6. května 2025 11:51
Hlavním tématem tohoto dílu je upřesnění týkající se prvních objevivších se testů CPU rodiny Intel „Haswell“. Vedle toho se ale podíváme i na dva typy chystaných Xeonů generace „Ivy Bridge“, další přírůstek do rodiny XQD a nakonec též na jedno netradiční, ale pro budoucnost extrémně významné téma…
Obvykle se snažím nepsat zprávy, které plavou na vodě až příliš oproti těm zveřejněným na více důvěryhodných webech, ale tentokrát udělám výjimku. Důvod je prostý: od „Haswellu“ se čeká následující: zdali bude pokračovat v „Ivy Bridgem“ nastoupené cestě jen zcela minoritního nárůstu výkonu oproti předchozí generaci a zdali bude pokrok v efektivitě odpovídat přechodu od procesu 22nm TICK k 22nm TOCK, jaký by alespoň částečně odpovídal pokroku, který předvedl 32nm TOCK, tedy „Sandy Bridge“.
Ruský OCLab zveřejnil první syntetické testy blíže nespecifikovaného vzorku procesoru rodiny „Haswell“, konkrétně čtyřjádra taktovaného na 2,8 GHz. To bylo porovnáno s Core i7-3770K, tedy 3,5GHz „Ivy Bridge“, pro účely testu zpomaleným na shodných 2,8 GHz. Ostatní komponenty byly shodné.
Test proběhl na několika programech sloužících k výpočtu Ludolfova čísla. To je samo o sobě čistá syntetika, která toho moc nevypoví, ale náznak o efektivitě výkon/frekvence přeci jen řekne to potřebné, narozdíl třeba od testů, které budou využívat novějších instrukčních sad v „Haswellu“. Nebudu vás zatěžovat konkrétními čísly, pouze informací, že „Haswell“ byl ve výpočtech π rychlejší o zhruba 2 až 3 % než stejně taktovaný „Ivy Bridge“. A teď je ten správný moment si položit otázku, jestli je to z hlediska testů Super PI, PiFast a Wprime dostatečný pokrok.
Je jasné, že 2% nárůst výkonu v zaběhlých aplikacích používajících letité algoritmy, není dán využitím nových instrukčních sad. „Haswell“ je tedy o něco lépe vyladěnou architekturou. Navíc oproti předchozím generacím přidá balík instrukcí známý jako „Haswell New Instructions“ (HNI) zahrnující AVX2, gather, bit manipulation a FMA3 plus rozšíření instrukční sady x86 zvané „Transactional Synchronization Extensions“ (TSX), které přidává hardwarovou podporu pro transactional memory (žeby?). Na první benchmarky, které odhalí skutečnou sílu „Haswellu“, si tedy ještě počkáme. Teprve až se ukáží první aplikace efektivně využívající věcí jako AVX2 či FMA3, bude vhodný moment se bavit o výkonu „Haswellu“. Zatím je to spíše o tom, že mohou weby na základě testů OCLab.ru psát, že „Haswell“ není nic moc. Ale k pravdě to má daleko asi tak jako běžec na startu Badwater135 do cíle.
Již máme na trhu Xeony s dvojciferným počtem jader, ale příští generace postavená na „Ivy Bridge“ ve variantě EX s ním pohne zase o kus dál. „Ivy Bridge-EX“ nabídne 15 procesorových jader, plus samozřejmě HyperThreading. Pro typický serverový stroj na bázi těchto CPU se tedy již bavme v desítkách CPU/HT jader.
Každopádně nás čeká nová patice, s tou z „Westmere-EX“ (32nm CPU uvedená v dubnu 2011) se již z pochopitelných důvodů nepočítá. Nové „Ivy Bridge-EX“ procesory budou označeny Xeon E7 V2.
Dále tu máme upřesnění: chystají se i CPU „Ivy Bridge-EP“, což jsou maximálně 10jádrové procesory, které ponesou označení Xeon E5. V obou případech půjde o stejnou patici, prozatím značenou FC-LGA12A. Uvidíme, kolik nakonec bude mít pinů.
Debatu, jestli byla/o dřív slepice, nebo vejce, si můžeme vztáhnout i na formát paměťových karet XQD. Ty byly představeny zhruba ve stejné době, kdy šeptanda pomalu protlačila na povrch zrcadlovku Nikon D4, první přístroj s jejich podporou. Tomu je již řada měsíců a kolem XQD je stále ticho po pěšině. Výrobci karet moc nepřibývají (u ohlášení byl vedle Nikonu a Sony již jen Sandisk, loni oznámil svůj úmysl připojit se Lexar), výrobci zrcadlovek s podporou též ne (Nikon D4 je dosud jediný).
Lexar je významnou hi-end značkou mezi paměťovými kartami, však také za ním stojí samotný Micron, přední výrobce NAND flash čipů. Nyní Lexar představil své XQD karty, v kapacitě 32 a 64 GB a s rychlostním koeficientem 1 100 ×. To volně přeloženo znamená rychlost čtení až 168 MB/s, k čemu má dopomoci i nově ohlášení čtečky XQD→USB3.0, ale o rychlosti zápisu ani slovo. Skoro by měl Lexar na balení karty napsat „Shame on us“, protože neuvádět tento údaj o profi produktu té nejvyšší třídy je zcela neomluvitelné.
Jinak na 32GB kartu si připravte 300 dolarů, na 64GB pak 580 dolarů a na čtečku 45 dolarů. Ale kdo by řešil takové drobné, když Nikon D4 stojí 140 000 Kč, že?
Na závěr mi dovolte významnou vsuvku, která má povahu spíše softwarovou, ale vyústí i v praktické hardwarové aplikace. Organizace ITU a ISO/IEC totiž po letech vývoje schválily standard nástupce téměř 10 let starého formátu H.264 (ano, deset let, to není překlep).
H.265 (též známé jako High Efficiency Video Coding – HEVC) je zde a díky pokročilejším kompresním technikám má nabídnout potenciál až 2× menšího datového toku při stejné kvalitě obrazu oproti H.264. Záměrně píši potenciál, protože mít specifikaci je jedna věc, ale na všeobecně dostupnou kvalitní implementaci je třeba si teprve počkat. Jsou zde, resp. budou zde samozřejmě komerční produkty již pár let vyvíjené pod pokličkou, ale my čekáme na nějaké to x265 – to co pod tímto řetezcem momentálně vygooglíte, nelze srovnávat s vyzrálostí a technickou kvalitou projektu x264, přičemž sami tvůrci x264 hovoří o tom, že podobnost je zde tak malá, že nelze jednoduše vzít x264 a „trochu ho překopat“ a mít první implementaci x265.
Já sám jsem zvědav, kdy bude tento kompresní formát nasazen v místech, kde se s ním logicky musíme setkávat nejběžněji, tedy například na YouTube, v různých flashových video přehrávačích, případně jako implementace pro HTML5 video v rámci webových prohlížečů. Jsme na počátku vývoje, ale konečně se bavíme nad finální verzí formátu.
Ruský OCLab zveřejnil první syntetické testy blíže nespecifikovaného vzorku procesoru rodiny „Haswell“
Názvy testů SuperPi, FastPi a wPrime mi neznějí moc synteticky.
Tak papirove asi nebylo koser ani zverejneni testu (i ES se muzou ladit), ale Rusko je Rusko
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.