Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Poměrně dlouhotrvající koníček společnosti Intel, který s povděkem kvitovaly spousty lidí na světě, pomalu končí. Firma přestane vyrábět vlastní základní desky a nechá tento segment plně v režii partnerů, kterým bude samozřejmě nadále dodávat „čipsety“.
Věc souvisí s přerodem struktury desktopových komponent v něco zcela odlišného. Zatímco v dobách 286, 386 či raných 486 bylo normální, že se člověk mohl rozhodnout, jaký použije diskový řadič, grafickou, síťovou, zvukovou kartu kolik si do desky osadí cache, postupem času se většina věcí integrovala do čipsetu (zhruba před dekádou) a nyní se postupně integruje do vlastního CPU. Jedno ale zůstávalo nadále, a to napájecí obvody, zejména ty pro CPU. Jenže s generací „Haswell“ (22nm tock, který míří na trh), potažmo „Broadwell“ (14nm tick, jehož počáteční výroba bude probíhat již letos), se i tyto části přesouvají na CPU. Ze základní desky se tak pomalu ale jistě opět z další části stává jen pasivní systém rozvádějící sběrnice a elektrickou energii mezi jednotlivými komponentami.
Navíc výrobci za poslední dekádu hodně pokročili a i v nižších cenových segmentech umí vyrábět kvalitní základní desky s rozšířeným příslušenstvím pomocí dalších řadičů. Tak dejme Intelovým deskám sbohem.
Jak Intel slíbil, tak také učinil. Tento týden se na trhu objevily [PDF] low-endové procesory 22nm Tick generace „Ivy Bridge“. Už jsme se jimi v minulosti probírali, tak jen letem světem:
Mezi Celerony jde o 55W modely G1610 a G1620 s 2,6, resp. 2,7GHz taktem a integrovaným 650MHz GPU (1 050 MHz Turbo) a příznivou cenovkou zhruba 950, resp. 1 200 Kč. Stejně jako G1610 by měl stát i 35W model G1610 taktovaný na 2,3 GHz.
Stejně jako Celerony, jsou i Pentia dvoujádrová bez HT. Na trh míří modely G2010, G2020 a G2130 lišící se taktem (2,8, 2,9 a 3,2 GHz, to vše při TDP 55 W se stejně taktovanou grafikou. Ceny jsou na hodnotách 1 400, 1 300 a 2 100 Kč (ano, momentálně je G2010 v cenících výše než G2020), přičemž i zde je k dispozici úspornější model Pentium G2020T s 2,5GHz taktem a stejnou cenou jako G2010 a G2020 (Intel je ve svém ceníku posadil všechny tři na stejnou hodnotu 64 USD). Dále je zde Core i3-3210 s 2 core a 4 HT, 3,2GHz taktem a stejným TDP, to vše za 2 700 Kč.
Kromě těchto desktopových procesorů Intel uvedl i nové mobilní čipy z nižšího segmentu, ty se budou objevovat v levnějších noteboocích. Vedle nových Celeronů ale přišly na svět i čipy typu Core i5 a Core i7. Mobilní procesory ale nejsou v běžném prodeji.
Když jsem to už stejně naznačil, bylo by dobré si upřesnit, co Intel vlastně chystá. Jak již bylo zmíněno, prvními 14nm čipy budou „Broadwelly“, jejichž výroba se rozeběhne ještě letos na 300mm waferech ve třech továrnách: D1X v americkém Oregonu, Fab 42 v Arizoně a irské Fab 24. Letos mají přijít na svět předsériové čipy, známá ESka – Engineering Sample. S nimi bude Intel ladit poslední detaily, takže příští rok touto dobou si již budeme běžně povídat o této 14nm generaci.
Do vzdálenější budoucnosti míří vývoj a úpravy výrobních technologií pro výrobu na 450mm waferech. Fully-patterned wafer byl v těchto dnech k vidění v rukou Boba Brucka (šéf divize Technology Manufacturing Engineering) a Maria Abravanela (z pracovní skupiny Fab Capital Equipment Development). Intel zatím pouze předvedl, že je schopen jak vyrobit takto velký wafer (to jsme věděli již z dřívějška), ale i na takto velkou placku nanášet potřebné struktury. Testovací pokusy jsou nadále prováděny s partnery jako Sumco, Dainippon Printing či Molecular Imprints, kteří Intelu dodávají své technologie a kteří pracují na jejich úpravě pro 450mm wafery. Sériová výroba na nich by se měla rozeběhnout ve druhé polovině této dekády, o té testovací, ze které budou padat funkční a použitelné čipy se můžeme bavit již v& nbsp;souvislosti s rokem 2015.
Pěkně Nerudovsky bychom se mohli zeptat „Kam s ní?“, protože na co je dobrá rychlost 90 MB/s u microSDHC kartičky, to já osobně netuším. Faktem ale je, že právě takovou s UHS-I rozhraním, Class 10 certifikací a kapacitou 16 a 32 GB Lexar (značka, pod kterou své paměťové karty prodává sám Micron) uvedl.
Lexar High-Performance nese koeficient 600×, který se vztahuje k historické hodnotě základní přenosové rychlosti single-speed CD-ROM: 150 kB/s. Odtud tedy 90 MB/s údaj. V balení této kartičky vedle ní samotné nalezneme i adekvátně rychlou čtečku USB 3.0, takže kupříkladu pro přelévání fotek ze smartphonu či tabletu do PC bude lepší použít ji než samotný přístroj. Existuje vůbec nějaké zařízení microSDHC kartičky používající, které tak vysokou rychlost dokáže nabídnout?
Nicméně kartičky jsou zde, 16GB verze vyjde na 40 dolarů, 32GB pak na 70 dolarů.
Není to tak dlouho, co Arcticům uniklo na web v popisku jejich chladičů značení několika procesorů pro LGA1150, tedy Intel „Haswell“. Nyní si tento švýcarský výrobce podobný postup zopakoval, vypustil v přehledu kompatibility chladičů pro VGA i značení chystaných nových Radeonů.
Jde o mnoho modelů chladičů od hi-endového hybridního vodníka Accelero Hybrid 7970 až po levný chladič Accelero L2 PLUS či pasivní Accelero S1 PLUS. Ty tak budou vedle daných modelů stávající řady HD 7000 budou kompatibilní i s novými z řady HD 8000. Zatím není 100% jisté, z čeho Arctic v tomto vychází, ale možné jsou dvě varianty: předpoklad, že AMD zachová rozložení obvodů a rozteče děr u výkonnostně si odpovídajících grafik, nebo Arctic hraje na strunu pár dní starých informací, podle nichž bude nemalá část řady HD 8000 (těch určených pro OEM segment) jen přeznačenými Radeony z řady HD 7000. Osobně bych vsadil na variantu třetí: Arctic má potřebné informace od AMD již dávno k dispozici a protože už to stejně uniklo, tak prostě svůj web adekvátně aktualizoval.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Osobně mám Asus P8Z68 Deluxe se 2 síťovkami na desce, Realtekem a Intelem:
00:19.0 Ethernet controller: Intel Corporation 82579V Gigabit Network Connection (rev 05) 0e:00.0 Ethernet controller: Realtek Semiconductor Co., Ltd. RTL8111/8168B PCI Express Gigabit Ethernet controller (rev 06)
Na 2.6.32 kernelu byl myslím problém s tím Intelem (náhodné výpadky), ale na čemkoli novějším (testováno 2.6.38+) je to bez problému.
To máte všichni optické sítě až domů nebo jak? Síťovku jsem na desktopu nikdy neřešil.
No, oni existují i lidé, kteří mají doma těch počítačů víc.
Broadcom síťovky jsou v ASrock deskách s 990FX chipsetem. ASrock v Linuxu naprosto bez problému jak na desktopu tak v mobilní platformě (AMD E-350).
990FX Extreme3
990FX Extreme4
990FX Professional
dmesg | grep MEM .. [ 0.000000] 2437MB HIGHMEM available. [ 0.000000] 881MB LOWMEM available. ..A to je s nejnovejsim BIOSem. Starsi mel jeste o par set mega min.
Neplete, je to skutečně deskou - na Thinkpadu R60 (jedna z posledních 32bit mašin a zároveň jedna z velmi mála 32bit mašin s VMX) taková limitace skutečně je. Ani PAE nepomohlo.