V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Poměrně dlouhotrvající koníček společnosti Intel, který s povděkem kvitovaly spousty lidí na světě, pomalu končí. Firma přestane vyrábět vlastní základní desky a nechá tento segment plně v režii partnerů, kterým bude samozřejmě nadále dodávat „čipsety“.
Věc souvisí s přerodem struktury desktopových komponent v něco zcela odlišného. Zatímco v dobách 286, 386 či raných 486 bylo normální, že se člověk mohl rozhodnout, jaký použije diskový řadič, grafickou, síťovou, zvukovou kartu kolik si do desky osadí cache, postupem času se většina věcí integrovala do čipsetu (zhruba před dekádou) a nyní se postupně integruje do vlastního CPU. Jedno ale zůstávalo nadále, a to napájecí obvody, zejména ty pro CPU. Jenže s generací „Haswell“ (22nm tock, který míří na trh), potažmo „Broadwell“ (14nm tick, jehož počáteční výroba bude probíhat již letos), se i tyto části přesouvají na CPU. Ze základní desky se tak pomalu ale jistě opět z další části stává jen pasivní systém rozvádějící sběrnice a elektrickou energii mezi jednotlivými komponentami.
Navíc výrobci za poslední dekádu hodně pokročili a i v nižších cenových segmentech umí vyrábět kvalitní základní desky s rozšířeným příslušenstvím pomocí dalších řadičů. Tak dejme Intelovým deskám sbohem.
Jak Intel slíbil, tak také učinil. Tento týden se na trhu objevily [PDF] low-endové procesory 22nm Tick generace „Ivy Bridge“. Už jsme se jimi v minulosti probírali, tak jen letem světem:
Mezi Celerony jde o 55W modely G1610 a G1620 s 2,6, resp. 2,7GHz taktem a integrovaným 650MHz GPU (1 050 MHz Turbo) a příznivou cenovkou zhruba 950, resp. 1 200 Kč. Stejně jako G1610 by měl stát i 35W model G1610 taktovaný na 2,3 GHz.
Stejně jako Celerony, jsou i Pentia dvoujádrová bez HT. Na trh míří modely G2010, G2020 a G2130 lišící se taktem (2,8, 2,9 a 3,2 GHz, to vše při TDP 55 W se stejně taktovanou grafikou. Ceny jsou na hodnotách 1 400, 1 300 a 2 100 Kč (ano, momentálně je G2010 v cenících výše než G2020), přičemž i zde je k dispozici úspornější model Pentium G2020T s 2,5GHz taktem a stejnou cenou jako G2010 a G2020 (Intel je ve svém ceníku posadil všechny tři na stejnou hodnotu 64 USD). Dále je zde Core i3-3210 s 2 core a 4 HT, 3,2GHz taktem a stejným TDP, to vše za 2 700 Kč.
Kromě těchto desktopových procesorů Intel uvedl i nové mobilní čipy z nižšího segmentu, ty se budou objevovat v levnějších noteboocích. Vedle nových Celeronů ale přišly na svět i čipy typu Core i5 a Core i7. Mobilní procesory ale nejsou v běžném prodeji.
Když jsem to už stejně naznačil, bylo by dobré si upřesnit, co Intel vlastně chystá. Jak již bylo zmíněno, prvními 14nm čipy budou „Broadwelly“, jejichž výroba se rozeběhne ještě letos na 300mm waferech ve třech továrnách: D1X v americkém Oregonu, Fab 42 v Arizoně a irské Fab 24. Letos mají přijít na svět předsériové čipy, známá ESka – Engineering Sample. S nimi bude Intel ladit poslední detaily, takže příští rok touto dobou si již budeme běžně povídat o této 14nm generaci.
Do vzdálenější budoucnosti míří vývoj a úpravy výrobních technologií pro výrobu na 450mm waferech. Fully-patterned wafer byl v těchto dnech k vidění v rukou Boba Brucka (šéf divize Technology Manufacturing Engineering) a Maria Abravanela (z pracovní skupiny Fab Capital Equipment Development). Intel zatím pouze předvedl, že je schopen jak vyrobit takto velký wafer (to jsme věděli již z dřívějška), ale i na takto velkou placku nanášet potřebné struktury. Testovací pokusy jsou nadále prováděny s partnery jako Sumco, Dainippon Printing či Molecular Imprints, kteří Intelu dodávají své technologie a kteří pracují na jejich úpravě pro 450mm wafery. Sériová výroba na nich by se měla rozeběhnout ve druhé polovině této dekády, o té testovací, ze které budou padat funkční a použitelné čipy se můžeme bavit již v& nbsp;souvislosti s rokem 2015.
Pěkně Nerudovsky bychom se mohli zeptat „Kam s ní?“, protože na co je dobrá rychlost 90 MB/s u microSDHC kartičky, to já osobně netuším. Faktem ale je, že právě takovou s UHS-I rozhraním, Class 10 certifikací a kapacitou 16 a 32 GB Lexar (značka, pod kterou své paměťové karty prodává sám Micron) uvedl.
Lexar High-Performance nese koeficient 600×, který se vztahuje k historické hodnotě základní přenosové rychlosti single-speed CD-ROM: 150 kB/s. Odtud tedy 90 MB/s údaj. V balení této kartičky vedle ní samotné nalezneme i adekvátně rychlou čtečku USB 3.0, takže kupříkladu pro přelévání fotek ze smartphonu či tabletu do PC bude lepší použít ji než samotný přístroj. Existuje vůbec nějaké zařízení microSDHC kartičky používající, které tak vysokou rychlost dokáže nabídnout?
Nicméně kartičky jsou zde, 16GB verze vyjde na 40 dolarů, 32GB pak na 70 dolarů.
Není to tak dlouho, co Arcticům uniklo na web v popisku jejich chladičů značení několika procesorů pro LGA1150, tedy Intel „Haswell“. Nyní si tento švýcarský výrobce podobný postup zopakoval, vypustil v přehledu kompatibility chladičů pro VGA i značení chystaných nových Radeonů.
Jde o mnoho modelů chladičů od hi-endového hybridního vodníka Accelero Hybrid 7970 až po levný chladič Accelero L2 PLUS či pasivní Accelero S1 PLUS. Ty tak budou vedle daných modelů stávající řady HD 7000 budou kompatibilní i s novými z řady HD 8000. Zatím není 100% jisté, z čeho Arctic v tomto vychází, ale možné jsou dvě varianty: předpoklad, že AMD zachová rozložení obvodů a rozteče děr u výkonnostně si odpovídajících grafik, nebo Arctic hraje na strunu pár dní starých informací, podle nichž bude nemalá část řady HD 8000 (těch určených pro OEM segment) jen přeznačenými Radeony z řady HD 7000. Osobně bych vsadil na variantu třetí: Arctic má potřebné informace od AMD již dávno k dispozici a protože už to stejně uniklo, tak prostě svůj web adekvátně aktualizoval.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Realtek 8168/8111 na milion zpusobu, ale treba Marvell,Broadcom nebo VIA clovek v beznem obchode nepotka (neberu servrovou kartu za 2500+). Sice nevim zda by VIA nebo Marvell byl lepsi ale alespon by bylo na vyber. takhle ma clovek jen volbu mezi Realtek 8169/8111 a Intel Pro/1000 CT desktop, ktera paradoxne neni tak moc draha.
Osobně mám Asus P8Z68 Deluxe se 2 síťovkami na desce, Realtekem a Intelem:
00:19.0 Ethernet controller: Intel Corporation 82579V Gigabit Network Connection (rev 05) 0e:00.0 Ethernet controller: Realtek Semiconductor Co., Ltd. RTL8111/8168B PCI Express Gigabit Ethernet controller (rev 06)
Na 2.6.32 kernelu byl myslím problém s tím Intelem (náhodné výpadky), ale na čemkoli novějším (testováno 2.6.38+) je to bez problému.
To máte všichni optické sítě až domů nebo jak? Síťovku jsem na desktopu nikdy neřešil.
No, oni existují i lidé, kteří mají doma těch počítačů víc.
Broadcom síťovky jsou v ASrock deskách s 990FX chipsetem. ASrock v Linuxu naprosto bez problému jak na desktopu tak v mobilní platformě (AMD E-350).
990FX Extreme3990FX Extreme4990FX Professional
dmesg | grep MEM .. [ 0.000000] 2437MB HIGHMEM available. [ 0.000000] 881MB LOWMEM available. ..A to je s nejnovejsim BIOSem. Starsi mel jeste o par set mega min.
Neplete, je to skutečně deskou - na Thinkpadu R60 (jedna z posledních 32bit mašin a zároveň jedna z velmi mála 32bit mašin s VMX) taková limitace skutečně je. Ani PAE nepomohlo.