HW novinky: 128TB SSD už v roce 2018?

1. 9. 2015 | David Ježek

Články - HW novinky: 128TB SSD už v roce 2018?  

Toshiba má s NAND flash velké plány. Bodejť by ne, je průkopníkem této technologie od samotných počátků a drží se na čele vývoje dodnes. Již nyní se snaží dokázat, že SSD mohou své rotující konkurenty překonat nejen co do IOPS a rychlosti, ale také co do kapacity. Zbývá tak poslední hájená tvrz, a to cena za jednotku kapacity (volně řečeno: Kč/GB, tedy v roce 2018 spíše Kč/TB).

Toshiba hovoří o 128TB SSD v roce 2018

Jednu věc si přiznejme hned úvodem: co do schopnosti vměstnat danou kapacitu do daného prostoru už NAND flash paměti dávno překonaly technologii pevných disků. Zatímco pevné disky přes všechny snahy s heliem, SMR a HAMR, oscilujíc kapacitou někde kolem 10+ TB, již dnes lze realizovat SSD velikostí odpovídající 3,5palcovému disku o kapacitě v desítkách TB. To je ale samozřejmě teoretický předpoklad, protože žádný výrobce není sebevrah, aby s ohledem na výslednou cenu, takové SSD vyrobil. Postupem času ale kapacity jednotlivých NAND flash čipů stále rostou. Nedávno Toshiba představila další způsob zvýšení kapacity (poznámka: na úkor životnosti) - o QLC NAND flash jsme si psali předminule.

Toshiba chce ukázat ještě letos, že je v její moci totéž, co chystá Samsung (SSD řady PM1633a), a sice 16TB kapacita. S ohledem na výjimečnost aktuálně největšího HDD, HGST UltraStaru kombinujícího helium a SMR do 10TB kapacity, tak podle všeho dojde k překonání klasických HDD o notný kus. Příští rok by přitom Toshiba mohla zvládnout 32 TB, další rok 64 TB a v roce 2018 128 TB. Vše vychází z předpokladu dvojnásobného růstu kapacity NAND flash čipů s každým dalším rokem. To je s ohledem na existenci QLC technologie a schopnost s každým dalším vylepšením výroby vrstvit více a více NAND flash die v jednom pouzdře, teoreticky možné. Otázkou je, jestli to bude i prakticky možné a ekonomicky smysluplné. Pokud by totiž Toshiba a jiní chtěli takové kapacity opravdu přinést, muselo by to nevyhnutelně znamenat razantní poklesy cen i u běžných SSD s kapacitami v řádu stovek GB či jednotek TB.

Z hlediska překonání kapacity HDD vychází Toshiba ze střízlivého předpokladu, že ani technologie HAMR nepřinese razantní skok v kapacitách diskových ploten, takže pro roky do 2020 počítá s růstem kapacity na 20 až 40 TB. Bavíme se přitom stále o standardním šasi 3,5palcového disku, tyto propočty kapcit SSD se netýkají ani 2,5palcových modelů, ani M.2. Mohou se technicky vztahovat na velké PCI Express karty.

Domnívám se, že tento pokrok není úskalím ani tak pro výrobu NAND flash die - řekněme, že Toshiba se svým partnerem Sandiskem zvládne vše potřebné a současnou 15nm technologii odladí k dokonalosti s tím že do roku 2018 jistě bude hovoří o 12nm či 10nm NAND flash čipech - ale spíše vidím úskalí v řadiči pro taková SSD. Lze předpokládat, že modelové SSD 3,5palcové velikosti ponese více čipů než jsme zvyklí u 2,5palcových (obvykle do 16 NAND flash čipů) a pokud bude jednotlivých die v každém pouzdře několik desítek, můžeme se s takovým 128TB SSD v roce 2018 dostat na počet NAND flash křemíkových destiček v řádu stovek. Technicky pak lze toto považovat za vysoce paralelizované RAID pole, kdy SSD řadič řídí rozhazování dat mezi jednotlivé čipy a jednotlivé die velice sofistikovanými algoritmy. S každým dalším čipem či každou další die se zvyšuje riziko dílčího selhání uvnitř SSD a s tím se musí elektronika umět vyrovnat. Nicméně je to podobné jako „přeslechy“ u SMR disků či volně řečeno “přepaly“ u HAMR. Každý z těchto oborů má svá úskalí, ostatně nelze vyloučit, že 3,5palcové řešení Toshiby bude postaveno podobně jako jiná, například PCI-Expressová SSD současnosti: krabička, která uvnitř obsluhuje několik běžných SSD (například některá současná PCI Express SSD nesou uvnitř čtyři M.2 kartičky ve slotech).

Designový disk Seagate Seven zvyšuje kapacitu z 500 na 750 GB

Zajímá-li vás vedle parametrů i design, pak jste možná zaznamenali 500GB disk Seagate Seven, který se vyznačuje šasi 7mm výšky a designovým provedením celkem slušně zapadajícím do světa nakousnutého jablka. Kryt tohoto externího USB 3.0 disku je současně krytem samotného disku uvnitř, takže částečně kopíruje jeho vnady a díky tomu také může být výrobek tak tenký. Stačí už jen připojit USB 3.0 kabel a vše šlape. Seagate toho vedle provedení šasi dosahuje i tím, že z elektroniky disku je vyvedeno přímo USB, není to tedy interně SATA disk a převodník na USB. Tuto módu používá i Western Digital a z hlediska nákladů je to pochopitelné.

Rozměry disku jsou 122,5 × 82 × 7 mm a jelikož 500GB model uměl sekvenční přenosovou rychlost kolem 110 MB/s, lze u 750GB modelu očekávat 150MB/s+.

Sériová výroba 8k LCD panelů nastartuje příští rok

Innolux, který je jedním z největších výrobců 4k LCD panelů, oznámil, že příští rok spustí ve své nové továrně 8.5. generace výrobu 65, 75, 85 a 100palcových LCD panelů s rozlišením 8k (tedy velmi pravděpodobně 7680×4320). Jde o první generaci sériové výroby displejů pro UltraHD televizory s 8k rozlišením, které představují přípravu na rozjezd 8k vysílání v Japonsku, které tak učiní patrně jako první na světě, a to v souvislosti s připravovanými 32. letními olympijskými hrami, které proběhnou v roce 2020 v Tokiu. Z hlediska dostupnosti obsahu lze kromě některých filmů remasterovaných do 8k očekávat právě hlavně TV vysílání. Postupem let se objeví i mnohý další obsah, minimálně filmy točené na „70mm film“ (tedy primárně na 65mm negativ) mají dostatečný potenciál pro to, aby oproti 4k vypadaly zase o kus lépe, ohledně 35mm produkce je to otázka toho kterého materiálu a velký otazník visí nad produkcemi točenými v minulých letech až desetiletích ve 2k, 4k či 5k/6k. Našince to ale může nechat na řadu let klidného, zatím nemáme ani pozemní FullHD, natož UltraHD 4k.

AMD „Godavari“ zrychlí, chystá se model A10-7890K

Stávající nejvyšší APU řady „Godavari“ (též známé pod neoficiálním označením „Kaveri Refresh“) od AMD, model A10-7870K Black Edition, koupíte kolem 3700 Kč a jeho CPU část sviští na 3,9 GHz / 4,1 GHz Turbo. AMD má zjevně dost čipů, které při stejném TDP 95 W zvládají více, takže se připravuje uvedení modelu A10-7890K, který nabídne základní takt právě 4,1 GHz (na hodnotou Turbo taktu visí otazník, ale víc než 4,2, nebo 4,3 GHz asi čekat nelze). Další parametry se patrně lišit nebudou, uvidíme, jestli GPU část (AMD Radeon R7 s 512 stream procesory) poběží na více než 866 MHz. Cena by měla být podobná. Vedle A10-7890K chystá AMD ještě také rychlejší nižší model A8-7690K.

Seriál Hardwarové novinky (dílů: 440)

První díl: Hardwarové novinky 36/2008 (procesory), poslední díl: HW novinky: podzimní přehled #2.
Předchozí díl: HW novinky: grafické karty v krizi?
Následující díl: HW novinky: Představeny desítky procesorů Skylake

Diskuse k tomuto článku

[vlk]

Ked si predstavim velkost micro SD karty napriklad uz dnes beznej a dostatocne spolahlivej 64GB - kolko takych kariet sa vojde do objemu 3.5" disku?

[Václav "Darm" Novák]

A nacpat je všechny do raidu, i ta rychlost ujde :D Jen ta cena bude dost velká.

[j]

Mno, az na ten detail, ze (zatim) na disku najdu to co sem na nej zapsal i za 10+let, a mnoztvi zapisu (zatim) neni nijak omezene, kdezto u soucasnych TOP SSD sme uz jen na stovkach prepisu max, a se zmensenim technologie se dostanem na desitky a min. Takze se muze klidne stat, ze to uzasne 128TB SSD pujde prepsat trebas jen 10x a za mesic bez proudu na nem nebude k nalezeni zhola nic.

[kyknos]

Ale v praxi jsem na hardiscich ztratil mnohokrat tuny dat a odchazeji po roce ci dvou zatimco s ssd jsem nikdy nemel problem

[Mti.]

.... zatimco s ssd jsem nikdy nemel problem

To prijde, staci pockat... tlak na cenu udela sve.

[kyknos]

Jiste, ale nez katastroficke selhani ssd predhoni HDD, mozna uz bude zcela jina technologie

[Miloslav Ponkrác]

To už se stalo. SSD selhávají mnohem více, než HDD. A to nemluvím o mnoha průšvihách s modely prakticky každého výrobce, kdy selhal firmware.

Navíc progrese je jasná, parametry SSD se zhoršují.

[kyknos]

Zvlastni je, ze ne ty moje. Spolehlivost v praxi mnohem vyssi nez u HDD. Oboji spotrebni smejdy z alzy.

[Miloslav Ponkrác]

Možná je to tím, že já jsem tak nějak pochopil, že kupovat největší low-end není jaksi moc relevantní pro zjištění spolehlivosti.

[kyknos]

Zajimave je ze ty nejvice lowend ssd, kde neresim nic, predci i ty disky, co kupovala suse do firemnich workstation, coz asi nebyly uplne ty nejlevnejsi smejdy, neb se tam za hw utracely nehorazne (a neefektivni) penize. A ani ja si nekupuju wd green apod.

[Miloslav Ponkrác]

Enterprise strategie „nákupu hw a sw“ a hlavně kvalita enterprise věcí je něco. Zkrátka enteprise považuji za poslední uplatnění toho, když už smějdský hw a sw nejde udat nikam jinam. Kde jinde by se držel COBOL, SAP a další?

Věci kupuji podle selského rozumu a znalostí. Ne podle reklamy ani „odborných webů“. A ve výsledku si na hw stěžovat nemohu. Posledních cca 20 HD za posledních 5 let mělo nulovou poruchovost, z toho jeden nefungoval hned po koupi, ale po vyměnění nastolil stejný trend.

Vycházím z toho, že fyzikální zákony platí více a mají vyšší relevantnost, než marketinkové řeči a řeči lidí samozvaně se prohlašující za „odborníky“ nebo čirou nešťastnou náhodou se stali redaktory „odborného“ časopisu či webu.

Kromě toho si také ověřuji, zda věci se nemění časem. Například SSD a flash na počátku byly mnohem lépe zkonstruované po fyzikální stránce, než dnešní SSD. Také mám jakýs takýs náhled do kvantové fyzíky a chápu pricnip SSD, takže také chápu, co pro nespolehlivost znamená snižování nanometrů, zavádění MLC, TLC, QLC a další.

Znovu říkám, je vlastně docela sranda, jak mechanické zařízení HDD je schopno soupeřit spolehlivostně i jinak s zařízením čistě elektronickým zvané SSD. Lepší důkaz nekvality SSD nenajdete.

[kyknos]

A kde koupim ten super spolehlivy disk a kolikrat je drazsi, nez bezne disky z alsy?

[Miloslav Ponkrác]

Tak, že budete přemýšlet, že ano. Všechny disky, které jsem koupil, měly zcela průměrnou cenu. Průměrná cena mých HDD je asi 1540 Kč/TB.

Například si nebudete kupovat green edice disků. Podíváte se do statistik poruchovosti disků, které se několikrát ročně uveřejňují.

Nebudete si kupovat v modelových řadách disky s nejvyššími kapacitami, ale budete se držet středu.

Atd.

Jednoduše, podle mýtů (byť od „odborníků“)nekoupíte ani dobrý HDD, ani dobrý SSD, ani dobrý cpu, ani dobré gpu, ani dobré nic – ledaže náhodou. A mýtů je všude strašně mnoho.

[kyknos]

Nekupuju green a nekupuju nejvyssi kapacity. Presto je to mnohem mene spolehlive nez ssd. Takze zas jen kecy.

[MIloslav Ponkrác]

Plus je třeba dodržovat to ostatní, co jsem psal.

[kyknos]

Ty obecne nekonkretni kecy?

[Ty vole]

v lecčem máš pravdu ale v lecčem přeháníš. Já osobně SSD nemám, jinak bych koupil Intel, Seagate (dlouho odmítal SSD a vyráběl jen hybridy, teď SSD vyrábí ale jen pro servry) a to i přesto, že nemají nejvyšší výsledky v rychlosti ale mají vyrovnané výsledky jsou jen málo procent pod těmi kteří se honí za nejvyšší rychlostí, takže tomu co si myslíš rozumím i s těmi Ježky apod.

[Heron]

Posledních cca 20 HD za posledních 5 let mělo nulovou poruchovost, z toho jeden nefungoval hned po koupi, ale po vyměnění nastolil stejný trend.

Rozumím, koupil jste 20 kusů a udělal jste z toho statistiku celosvětové spolehlivosti SSD. To je vysoce šarlatánská metoda.

Tak to bychom měli.

Máme zkušenosti s několika sty HDD v uživatelském i serverovém 24x7 provozu za x let. Je to vyloženě spotřební zboží, disky odcházejí furt. Nejvíce desktopová sata, nejméně sas, někde mezi tím raid edišny apod. Někde se vyplatí šetřit (protože je levnější ten disk v rámci reklamace vyměnit, čímž se doba života efektivně zdvojnásobí), někde se vyplatí si připlatit, protože ten vyšší disk vydrží víc. Ale pořád je to jen spotřební zboží.

U SSD máme zkušenosti asi jako vy z HDD (myslím počtem). Zatím neodešel ani jeden, ale (jak jsem psal) výkon podávají mnohem lepší. I kdyby ssd odcházely stejně jako hdd, i tak přinesou mnohem víc díky rychlostem. (On totiž disk není jen o životnosti, ale taky o tom, co za ten život udělá. 100% spolehlivý pomalý disk je poměrně k ničemu. 2x kratší životnost s 10x vyšším výkonem může být mnohem výhodnější, než 10x delší životnost s polovičním výkonem. Podle pracovní zátěže. Pro tu naši to platí.)

[Miloslav Ponkrác]

Samozřejmě, že je to to šarlatánská metoda. Stejně jako je šarlatánská metoda vašich pár set HDD.

Takže moje i vaše zkušenosti jsou z hlediska statistického k ničemu.

Dnešní elektronika je zkrátka taková, že když nevybíráte, koupáíte shit – a je jedno, jestli je to cpu, gpu, motherboard, ssd, hdd, atd.

Stejně tak jako poslední odstavec vašeho příspěvku je opět čiré šarlatánství. Někteří mají hard disk jako úložiště dat či zálohu, jiní jako datové storage pro databázi, jiní třeba k něčemu jinému – a od toho se rozvíjí jeho užitečnost.

Naprosto nejlepší výkon uděláte s pořádnou porcí RAMky, u které není problém jí dodat poměrně velké množství – a TCO bude podstatně příznivější, než SSD. A k tomu HDD, které slouží v podstatě jako nabootování dat. Viděl jsem to v mnoha enterprise zařízeních, a pokud nejsou třeba terabajty dat, vychází to ještě lépe.

SSD totiž není nic jiného z fyzikálního principu, než dyanická RAMka, která ztrácí elektrický náboj trošku pomaleji, než běžné RAMky. Nic jiného to principiálně není. SSD je na RAMku jsou pomalý, na zálohu dat zase nespolehlivý. A tak je třeba SSD brát, je to v podstatě cache nad RAM – a pokud ho tak potřebujete, pak je SSD to nejlepší.

[Heron]

Takže moje i vaše zkušenosti jsou z hlediska statistického k ničemu.

No ano, ale já jsem ji také žádnou váhu nepřikládal. Zatímco vy jste si vymyslel hausnumero, abyste je označil za světovou statistiky ssd, a v zápětí jste v jiném komentáři prozradil, že sám nemáte zkušenosti ani s hdd (20hdd, to už mám víc jen doma).

Stejně tak jako poslední odstavec vašeho příspěvku je opět čiré šarlatánství.

Možná byste mohl číst až do konce, kde se píše: Podle pracovní zátěže. Pro tu naši to platí.

Naprosto nejlepší výkon uděláte s pořádnou porcí RAMky

Tohle je naprosté šarlatánství , protože ramka vám nepomůže, pokud potřebujete mít data bezpečně zapsána na disku před potvrzením klientovi. Takže v některých případech jste omezen rychlostí zápisu. Velká paměť nemusí pomoct ani při čtení, pokud se data mění a cache se často invaliduje.

[Miloslav Ponkrác]

„No ano, ale já jsem ji také žádnou váhu nepřikládal. Zatímco vy jste si vymyslel hausnumero, abyste je označil za světovou statistiky ssd, a v zápětí jste v jiném komentáři prozradil, že sám nemáte zkušenosti ani s hdd (20hdd, to už mám víc jen doma).“

POkud se podíváte na příspěvky v této diskusi níže, včetně vašich, celé je to zahnojeno stylem: „Koupil jsem několik SSD, a žádný mi neodešel, takže z toho vyplývá, že ssd jsou supespolehlivé“.

Tudíž není pravda, že tomu nebyla přikládána žádná váha.

Vzhledem k tomu, že se statisticky jedná o zanedbatelný počet. Vzhledem k tomu, že pokud jste vybíral hdd disky podle nějakého super algoritmu, který třeba vybítral špatné kusy, atd. – nemá to váhu.

qqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqq

„Možná byste mohl číst až do konce, kde se píše: Podle pracovní zátěže. Pro tu naši to platí.“

A kdybyste četl až do konce mě, tak byste zjistil, že co platí pro vaše požadavky, enplatí nutně pro jiné požadavky.

qqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqq

„Tohle je naprosté šarlatánství , protože ramka vám nepomůže, pokud potřebujete mít data bezpečně zapsána na disku před potvrzením klientovi. Takže v některých případech jste omezen rychlostí zápisu. Velká paměť nemusí pomoct ani při čtení, pokud se data mění a cache se často invaliduje.“

Řekl bych, že RAM i při invalidované cache, je podstatně rychlejší, než jakékoli čtení i z nejrychlejšího SSD.

RAM je možné zálohovat baterkou, což se také často děje – pak jsou data zapsaná na disku stejně bezpečně jako na SSD. A pokud se navíc čas od čas asynchronně synchronizuje zápis či záloha třeba na obyčejný HDD (výhoda obrovské kapacity proti SSD), tak je to rychlostně, výkonem i jinak zcela vysoce nad možnostmi libovolného SSD.

Chtěl jsem jen napsat, že podle potřeby jsou různé možnosti, a SSD není všelék, stejně jako ne každý potřebuje výkon. Třeba v zálohách dat se jaksi upřednostňuje údržnost a spolehlivost zapsaných dat nad jakýmkoli výkonem.

[Heron]

RAM je možné zálohovat baterkou, což se také často děje

Ano, ale ta ramka na řadiči je 10x i víckrát menší než systémová ram. (V produkci několik strojů s 8GB na řadiči, 96GB systémová ram. Zatímco do mb lze narvat klidně 256GB, tak těch 8GB na řadiči je maximum) Takže BBWC pomůže pro sem tam špičkové zápisy o velikosti menší než je velikost write cache řadiče, ale jakmile se tato cache naplní po strop, tak rychlost stejně padá na úroveň těch disků, co jsou pod tím. Keší to jen proteče.

[Bystroushaak]

Myslím, že jsem to psal už dřív, ale na abclinuxu je zapnutá podpora tagu <blockquote>. Čitelnost příspěvků, kde člověk na někoho reaguje a používá citace se tím signifikantně zvyšuje.

[Michal2]

Tak jsem ze zvedavosti zapojil svoje prvni SSD (6 let stare, 5 let lezelo v supliku pac na nem byl systemovy disk jako zaloha). A svete div se- cele citelne. A klidne bych se vsadil, ze za dalsich 10 let bude citelne porad.

Na rozdil od mechanickeho disku pac tomu vyschnou loziska a neroztoci se.

[Miloslav Ponkrác]

Já bych se vsadil, že nebude. Zkušenosti typu „před X lety jsem si koupil“ ignorují, že dnes se vyrábí poněkud fórověji, než před X lety.

Také to SSD je vyrobeno kvalitněji a vyššími nm než dnešní. A i tehdy byl limit udržení elektrického náboje na prvních z nich 10 let. A také 100 000 přepisů každého bloku byla životnost.

Magnetický zápis je trvanlivější, než elektrický – alespoň pokud budou platit fyzikální zákony.

---

Stejně tak se mi v článku líbí předpovědi do roku 2018. Typické „seriózní“: předpokládáme, že konkurence (HDD) se vyvíjet nebude, ale my ano. To si mohu klidně přečíst spisy Lenina či Marxe, nebo EU směrnice, či jiný ideologický žvást s tím, jak všehcny a všehcno rozdrtíme a bude šťastná budoucnost – a má to stejnou hodnotu. Stejně jako předpovědi budoucích technologií o 3 roky dopředu.

SSD je jedinou technologií, u kterých se s vývojem degraduje a dochází k čím šitovějšímu výsledku. Neustále se snižuje životnost, rychlost, a zvyšuje spotřeba – tak, jak se postupně přechází na nižší nm a jak se postupně přechází na více a více bitů v buňce. Každý další nosič uvnitř SSD má nižší a nižší údržnost dat.

Jedno je jisté – dnešní SSD bez zapojení do elektřiny určitě náboj 10 let neudrží, jak to bylo v počátcích. Stejně tak dnešní bloky nevydrží 100 000 přepisů, jak tomu bylo v počátku.

[Heron]

Tohle mě baví:

Zkušenosti typu „před X lety jsem si koupil“ ignorují, že dnes se vyrábí poněkud fórověji, než před X lety.

Když si někdo kupoval SSD před X lety, tak reakce "odborníků" byla, že je to předčasné, že technologie není vychytaná. Potom to někde muselo projít singularitou, protože od jisté doby zase "odborníci" tvrdí, že je to dneska všechno odfláknuté a že nejlepší SSD byly před X lety.

A HDD evidentně odfláknuté být nemohou.

[Miloslav Ponkrác]

„Když si někdo kupoval SSD před X lety, tak reakce "odborníků" byla, že je to předčasné, že technologie není vychytaná.“

SSD technologie byla poprvé použita v komerčním produktu (tedy začala a vcychytávala se mnohem dříve) v roce 1989, pak „SSD disk 6 let starý“ je koupen celých 10 let po komernčním rozšíření (znovu zdůrazňuji po komerčním rozšíření, tedy už vychytaná).

---

„Potom to někde muselo projít singularitou, protože od jisté doby zase "odborníci" tvrdí, že je to dneska všechno odfláknuté a že nejlepší SSD byly před X lety.“

Nebo máte špatný kalendář. Viz výše.

SSD jsou čím dál horší. Je to jedna z mála technologií, jejiž parametry se s vývojem zhoršují. Zlepšuje se poměr kapacita/cena, ostatní se zhoršuje. Na to není třeba žádné tvrzení, to jsou tvrdá fakta. Podívejte se na počet přepisů bloku, délku trvanlivosti zápisu, atd. Tady nejde o subjektivní názor.

Dost dobře mi spíše není jasné, kam se bude vyvíjet SSD. Kdybych já dělal odhady v roce 2018, tak si spíše myslím, že bude dosti rozpačitý. Nanometry se dostaly na hranici možností jak v procesorech, tak v SSD i jiných čipech. Může se cpát více bitů na buňku, což jen zhoršuje spolehlivost a údržnost dat, ale zvyšuje kap. Také se mohou stavět čipy na sebe. A mikrokontrolety v řadičích musí mít čím dál vyšší výkon, teyd i spotřebu, aby to šitové úložiště hroutících se bloků, bylo schopné dostatečně rychle obsluhovat.

Když si vezmete 10 let starou flashku, obvykle bude fungovat a s velkou pravdědpobností budou i možná čitelná data. Když to uděláte s dnešní flashkou, tak po 5 letech nepřipojení data zcela určitě nepřečtete.

[Heron]

Nechtěl jsem ani tak zabředávat do roků výroby a parametrů apod. Jen mě pobavilo to, že před x lety to bylo nezralé a dneska je to šmejd, přičemž se tyto dva intervaly buď rovnou překrývají, nebo alespoň dotýkají.

V praxi to vypadá tak, že se koupí nejlevnější SSD co je zrovna na skladě a ono světe div se funguje. O svém prvním SSD jsem říkal, že kdyby vydrželo jen do konce záruky (2 roky), tak by se mnohonásobně vyplatilo (díky zejména rychlosti náhodného přístupu). Dnes už má stařeček 6 let, záruku přežil 3x, což se o hromadě hdd říct nedá (obzvláště některé kousky Seagate ze během záruky vymění hned 4x).

Tímto přístupem "cokoliv nejlevnějšího skladem" jsem nakoupil pár dalších ssd, ani nějak neřeším kraviny jako zarovnávání a speciální nastavení fs (stejně si to fs detekuje sám), a pořád jsem stejného názoru: když to přežije záruku, tak se to násobně vyplatí.

A po celou tu doby čtu kraviny o tom, jak se všechno bude kazit apod. Zatím jdou do háje HDD a na (podle vás cinknutých) testech SSD překonávají výrobcem stanovené limity (a to až 10x), přičemž i výrobcem stanovené limity by člověk prakticky nebyl schopen vyčerpat (při provozu, pro které je dané zařízení určeno).

[Miloslav Ponkrác]

Rozumím, koupil jste 2–3 kusy a udělal jste z toho statistiku celosvětové spolehlivosti SSD. To je vysoce šarlatánská metoda.

[kyknos]

zadny hdd mi nevydrzel 100000 prepisu a zadny neudrzel data 10 let (s vyjimkou stareho scsi 40MB disku v Apple Classic z roku 1990, ten funguje dodnes :)

[Miloslav Ponkrác]

Žádný dnešní SSD to také nedokáže ani náhodou, nebojte se a nemějte péči. (S výjimkou starého dávného SSD).

[Michal2]

Paranoje kolem množství přepisů už vůbec nerozumím. Na internetu se válejí testy i novších SSD a vychází z nich, že i ty nejlevnější šunky snesou stovky TB zápisu. Schválně jsem si to spočítal a vyšlo mi, že svoje SSD odrovnám za 12 let podle toho co uvádí výrobce a za 24 let podle toho, co naměřili tady. A jelikož používám sotva polovinu kapacity, tak možná ještě více.

http://techreport.com/review/27909/the-ssd-endurance-experiment-theyre-all-dead

[Miloslav Ponkrác]

Cinknuté testy, které netestují množství přepisů, ale kontinuální zápis celých bloků – ty si strčte do zadele.

Provozovat testy v režimu, kdy je to pro SSD a jeho životnost nejlepší – teyd v čistě laboratorním, praxi vzdáleném režimu – jsou k ničemu.

A ty vaše výpočty mi připomínají: „První dovolená v Jugoslávii, pak první díte, pak druhá dovolená v Jugoslávii, a pak už jen sociální jistoty.“ A to plánoval jen na 10 let.

[Michal2]

Ten test neni cinknuty jen je je treba dostatecna mozkova kapacita k spravne interpretaci.

Ten test meri presne to, co chci. Tzn. kolik BLOKU jde na SSD zapsat. SSD skrze SMART hlasi kolik BLOKU bylo prepsano. Oboji je vynasobeno stejnou kodnotou K, aby byl vysledek v GB. Kdyz vysledek testu a spotrebu dle SMART vydelim, vyjde mi presne to, co potrebuji.

Naopak kdyby ten test meril to, co chcete vy tzn. zapisoval by objemy dat dle pravdepodobnosti jejich vyskytu (kazde vyzuiti maji ne ale budiz) na nahodna mista a pocital jen tu zapisovanou velikost, tak by ta cisla delit nesla a vysel by totalni bullshit.

[Miloslav Ponkrác]

Ten test to neměří ani náhodou. To je nějaká vaše frikulínská interpretace.

1) SMART výrobci často falšují. Právě proto, že se podle nich různé testy a recenze řídí, tak motivace SMART mírně upravit je veliká, a také se tak od výrobců děje.

2) SSD se opotřebovává jak zápisem, tak čtením. Proto leckdy čtení vyvolá potřebu opětovně zapsat, ačkoli operační systém požaduje pouze čtení. Degradace elektrického náboje probíhá jak zápisem, tak čtením.

3) Kontinuální rychlý zápis obrovských dat na SSD opotřebovává SSD velmi málo. Jednak zde funguje cache operačního systému, jednak interní cache SSD. SSD tak opotřebovává bloky mnohem méně, klidně třeba 100 × až 1000 ×, než v reálném provozu. V reálném provozu se často zapisují jen zlomky bloků a často tak, že cache jsou mnohem méně účinné.

Jinak řečeno, ten test je k ničemu. Je proveden tak, aby vyšla pro SSD co nejlepší hodnota bez ohledu na realitu v praxi. Kromě toho daný test používá SMART, tedy musí věřit údajům od výrobce, což je zvláště humorné v „nezávislých“ testech.

[Atom321]

1) Ano, SMART výrobci často falšují - a to i o mechanických disků.

2) Časté čtení ovlivňuje zapsaná data jen velmi málo, podle mých zdrojů po cca 10000-100000 přístupech. To číslo bude se zmenšováním buněk klesat, ale vždy bude v poměru k mazáním zanedbatelné. Uznávám že je to velký rozdíl oproti mechanickému disku, který se opotřebovává už jen tím, že se točí.

3) NAND flashe umějí zapisovat i relativně malé bloky (stránky) v řádu jednotek KB a při zápisu je opotřebování násobně menší než při mazání. Na druhou stranu velikost fyzického sektoru mechanických disků se také zvyšuje - dnes mají běžně 4KB, u SMR to bude mnohem více.

Porovnávat technologické životnosti SSD a HDD je kravina - disky mnohem častěji selžou naprosto nečekaně z jiné příčiny - odejde řadič, napájecí měniče, nebo shoří spolu s vadným PC zdrojem. Jen málokterý disk (SSD i mechanický) odejde skutečně na opotřebování. Pokud chcete mít data v bezpečí, udržujte kvalitní a prověřenou zálohu.

[Michal2]

1) SMART je u testu i u meho disku falsovan stejnou konsta fň pac se jedna o stejne disky. Opet je mozno jedno druhym vydelit a konstanta se vykrati. 2) marginalne. BTW totez plati i u plotnoveho disku. Plotnak premapovava sektor prave na zaklade potizi s ctenim. 3) nic takoveho. Cache-necache - vsechny bloky nakonec musi byt zapsany.

Jinak receno - test je dobry.

[Jendа]

Stejně tak dnešní bloky nevydrží 100 000 přepisů, jak tomu bylo v počátku.

Co to je za use-case že to přepíše disk během 10leté životnosti 30x denně, tedy víc než jednou za hodinu?

[Miloslav Ponkrác]

Když jste si nechal preventivně vyoperovat mozek …

[Radek]

Současné HDD se pohybují na hraně možností dané technologie což se bohužel projevuje na jejich spolehlivosti, takže zatímco staré disky dokázaly fungovat mnoho let a odcházely až pokud se na nich něco opravdu zásadně rozbilo, u nových disků se pravidelně stává, že po několika měsících provozu disk není schopen najít stopu ačkoliv jinak se zdá po elektrické a mechanické stránce v pořádku.

Zřejmě se s opotřebením zhorší přesnost navedení hlavy a ten disk už to neustojí.

Spolehlivější disk s menší kapacitou by se vyrobit dal, ale za cenu za kterou by byl prakticky neprodejný. U SSD je to stejný problém.

Pro kritické aplikace se stále vyrábí úžasně spolehlivé flash paměti, ale také za úžasně vysoké ceny (vztaženo na kapacitu) a dokud někdo nenasadí nějakou novou, převratnou technologii, stále to bude něco za něco.

A protože v osobních počítačích a další podobné elektronice se hledí hlavně na cenu a kapacitu, tak situace vypadá tak jak vypadá.

[Jendа]

U SSD je to stejný problém.

Právě. Najdeš především malinké buňky do kterých je narváno 8 analogových úrovní.

Pro kritické aplikace se stále vyrábí úžasně spolehlivé flash paměti, ale také za úžasně vysoké ceny (vztaženo na kapacitu)

Což prostě nechápu. Jde koupit 4GB MLC flashka za 90 Kč, proč si nemůžu za tutéž cenu koupit 1,4GB SLC flashku? (ta 4GB má tři bity v buňce, SLC by tedy mělo být úplně to stejné, jenom s třetinovou kapacitou)

Kupodivu třeba v SD kartách je tohle určeno pouze firmwarem, takže to dokonce vypadá jako politický, ne technický problém.

[kyknos]

A proc je podmasli drazsi nez mleko? :)

[Miloslav Ponkrác]

Protože to co se prodává jako mléko je v podstatě vybrakovaná bílá voda – zbytek poté, co se z mléka odstraní tuk a další. Tedy v zásadě poloviční odpad, který by se jinak musel za drahé peníze likvidovat, je lepší ho prodat.

Z mléčného tuku je vyrábí smetana, máslo a jogurty.

Z mléčných bílkovin zase tvaroh a podmáslí, případně různé umělé bílkoviny pro fitness a kulturisty.

Mléčný cukr jede třeba do farmaceutického průmyslu a jinam.

No a ta zbylá voda se má vylejvat do kanálu, a nebo prodat za pár šlupek? Tak se to nazve mlékem, ačkoli s původním kravským mlékem už to má společného málo, a prodá se to. Nabídka je vyšší než poptávka, takže podle trhu to nemohou prodávat draho.

[Blaazen]

To platí možná tak pro nízkotučné 0,5%. Plnotučné mléko 3,5% zase tak moc vybrakované není - kravské mléko má maximálně tak 3,8% tuku. Jestli se dřív něco lilo do kanálu, tak to byla syrovátka. Ta se dnes prodává sušená a je velmi oblíbená mezi zastánci zdravé stravy.

[nobody]

a pro polotucne 1.5%... btw: "klasicka" cernobila ma v CR v prumeru sice 3.7%, ale cervenobila uz 4% a jersey dokonce 6-7.5% tuku ;)

[xxxs]

najviac zavisi od kvality travy. teraz po velkych suchach sa doji zhruba 3.4%, cize pre 3.5% sa pridava smotana.

[nobody]

tak kvalita travy je rozhodne dulezita... prece nebudes hulit nejake seno ;)

[vodic]

Chytrej jak rádio, ale víte o tom prd. To vám nakukal kdo, že se dá z mléka odstranit bílkovina a cukr a pak se z toho ještě dělá krabicové mléko? Mléko bez bílkovin je syrovátka. Pil jste to někdy? Pokud ano, máte snad pocit, že se to dá vydávat za mléko? A máte snad pocit, že to bylo bílé?

[kyknos]

Musis pri nakupu mleka premyslet

[Miloslav Ponkrác]

Současné HDD se pohybují na hraně možností, a současné SSD rovněž.

Nicméně za posledních 5 let jsem koupil asi 20 HDD a pouze jeden jsem reklamoval. Ostatní chodí celé roky.

Problém HDD i SDD je hon za reklamně vysokými parametry, především kapacitou. Není divu, výrobci vědí, že tato hodnota je klíčová pro to, zda se budou více prodávat HDD nebo SSD. A tím se ničí obě technologie.

HDD jsou realtivně spolehlivé, pokud nekupujete šity. U SSD je to sázka do loterie, každý výrobce už měl problém s firmware a ztrátou dat.

SSD má ničení se a sebedestrukci už ve vínku své vlastní technologie, u HDD je to nehoda. Je vlastně velkým vyznamenáním pro HDD, že ačkoli obsahuje mechanické části náchylné na poruchy, není mu SSD bez mechanických částí schopno konkurovat ve spolehlivosti. To je pro SSD velice smutná vizitka.

V osobních počítačích se hledí na to, co píší hw servery. Také proto je už roky ignoruji. Tolik mýtů, co rozšiřují „odborné weby“, to nemají ani jehovisté v desateru. Například o nutnosti externí grafické karty, když 99,9999 % lidem bohatě stačí integrovaná. O super kvalitách SSD. O nutnosti mít Windows 10. A tisíce dalších.

[vodic]

To bych chtěl vidět, které ty disky tedy nejsou shity. U nás ve firmě jsme dost dlouho kupovali WD 250GB 24x7 RAID edition (stovky kusů) a minimálně 50% jich chcíplo do dvou let. Takže to byly asi ty shity. Poraďte které jsou ty super truper.

[MP]

Mnozstvi zapisu uz zacina byt omezene na HDD Nejnovejsi Seagate Enteprise 8TB maji zapis 550TB/rok :) NAS trida "jen" 300TB/rok. Pri 5lete zaruce je to mene, nez 8.6PB u SSD S3610 1.2TB.

[Miloslav Ponkrác]

Škoda, že nechápete, co to znamená.

Čím více HDD využíváte, tím větší zátěž a větší počet zapsaných dat za rok snesou pro stejnou spolehlivost. Protože závislost poruch na používání disku je „odmocninová“.

U SSD je lineární.

Chcete-li mít u HDD vysokou životnost, tak je pořádně točte ve spoustě čtení a zápisů. Vydrží daleko více.

HDD nemá omezenou životnost podle zápisů. Zápisy neopotřebovávají HDD. Jedná se pouze o matematickou aproximaci, která zohledňuje, že v čase čtení/zápisu jsou hlavičky disku blíže u plotny a snáze se škrábou, než když se disk točí naprázdno, nebo je v seeku. Ta závislost není lineární, disk, který málo používáte se porouchá mnohem snáze, než ten, kterému dáváte pořádně do těla. V podstatě nejde o čtení/zápis, ale o dobu čtení/zápisu a o vibrace disku, třeba když do něj kopete.

Je poměrně příznačné, že nikdo nerozumí parametrům, které výrobci udávají, ale to mu nebrání jimi argumentovat. Ještě horší je zaměňování TDP se spotřebou.

[Atom321]

Trochu si pletete pojmy s dojmy. V mechanickém disku se opotřebovává spousta věcí a každá trochu jinak. Ložiska ploten se opotřebovávají, když se disk točí. Motor, osy, plotny, ale i ty ložiska a napájecí obvody dostávají zabrat, když se disk roztáčí. Vychylovací cívky a ramena zase trpí při náhodných přístupech. Když disk víc používáte, tak nevydrží déle. Vydrží naopak kratší dobu, ale stihne toho za svůj kratší život víc udělat. Proto se také u mechanických disků udává životnost v hodinách a případně i počet vypínacích cyklů.

[kvol]

Je to přesně opačně. HDD mají udaný "doporučený roční load", do jehož dosažení platí udávané údaje o spolehlivost (MTBF/AFR). Jakmile ten load překročíte, spolehlivost klesá. A klesá více než lineárně, o žádné "odmocninové závislosti" nemůže být ani řeči. Totální blábol ! Ve skutečnosti poruchovost roste značně silněji, možná až exponenciálně, s vyšším loadem. Aby to všechno bylo ještě horší, u HDD se do loadu počítá čtení+zápis dohromady (na rozdíl od SSD, kterým je čtení zcela jedno).

Stačí se podívat do studií Googlu nebo BackBlaze.

Provozujeme kolem 1000+ HDD, NAS a enterprise třídy, celkem 5 let. Značky WD RED (4TB), WD RED Pro (4TB) - přes 200 kusů; WD RE4 (4TB)- 60 kusů; HGST Ultrastar 7K4000 (4TB) 580 kusů; Seagate Savvio 15k (300GB) - 240 kusů; Seagate Savvio 15k (600GB) - 60 kusů.

Spolehlivost HDD nejvíce (při dodržení ostatních podmínek) závisí na zátěži - čím více to jede, tím více to odchází. Provoz je 24/7/365.

Ty NAS disky jsou největší shit - mají "doporučený roční load" 120TB. To znamená utilizaci 2.5%. I při důsledném dodržení loadu (snažíme se vyhnout i lokálnímu překročení zátěže) dostáváme AFR přes 5%, některé roky jsme měli i 8%. Lokálně - na omezeném vzorku třeba 50 disků - až 20%. Pokud se to nezatěžuje - třeba pro domácí/SOHO použití, vydrží to. Ale při zvýšení loadu je smrt disků neodvratná.

Lepší "enterprise" třída RE4 má "doporučený roční load" 550TB. To je utilizace 11%. Jakmile se překročí, AFR vylétne nahoru velmi strmě.

Jediné HDD, které "nelžou" v MTBF/AFR, jsou Saviio 2.5" 15k 300GB modely, 600GB model je přibližně 2x horší (alespoň podle našeho vzorku, nemáme jich dost na skutečně relevantní statistiku). Tam AFR odpovídá údaji výrobce - asi 0.3-0.5%, podle roku (psáno má 0.44%).

A pak HGST Ultrastary - ty mají také psáno 0.44% AFR a plní to - samozřejmě, pokud se nepřetěžují, jsou to velké disky na "bulk data". WD RE4 disky jsou proti tomu naprostý shit, i když stojí skoro stejně.

Všechno ostatní (mimo Savvio a Ultrastarů) je použitelné leda tak na cold-data.

Další věc, u HDD hodně záleží na fragmentaci. Jediný disk, který dlouhodobě přežije fragmentové filesystémy, je to Savvio. To nám běží i na ZFS s on-line duduplikací, což jinak jakýkoliv HDD spolehlivě odvaří (pohyby hlaviček).

Naprosti tomu, SSD je zcela jedno, kolik se z něj přečte a jakým způsobem. Když spočítáte počet zápisů na HDD, zjistíte, že třeba WD RED (kdyby jste celý load pouze zapisoval) můžete za dobu záruky (2 roky) přepsat pouze 60x. Tak mizerné SSD by si nikdo nekoupil - a přesto, takové HDD se běžně prodávají.

Prostě o tom víte kulové a jen plácáte.

Jinak teď jsem testoval 6.4TB PCIe NVMe Samsung, ten má 5 přepisů celého disku denně, po dobu pěti let. To je disk asi 14x lepší než WD RE4 či podobné s 550TB/rok, co se týče počtu zápisů. Přitom je to TLC. Nehledě na to, že je asi 500x lepší v IOPS, 100+ krát lepší v rychlosti zápisu/čtení.

Jinými slovy, HDD je mrtvý, mimo cold-data a archívy.