Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2025 09:05
Stejnou rychlostí jedou proti sobě dvě totožná auta a srazí se. Jaký bude následek srážky pro každé auto ? Stejný nebo dvojnásobný ve srovnání s tím, kdyby narazilo do betonové zdi ? (Update: myslím tím absolutně tuhou zeď bez jakékoliv deformace při nárazu)
Už jsem přece jen hodně let ze školy, 100% jsme to brali, ale stejně jsem se nad tím musel zamyslet a potrápit mozek. Mezi vámi je spousta chytrých hlav, může někdo trochu zateoretizovat proč to není dvojnásobek ? Na příkladu si to zdůvodnit umím, ale teoretickou fyziku vidím už jen v mlze vzpomínek ;)
Tiskni
Sdílej:
V obou případech dojde ke zpomalení z původní rychlosti na nulu na přibližně stejné dráze.Tuhle formulaci jsem potřeboval slyšet, díky ;)
Kamarád to vysvětloval ještě trochu jinak a to s nekonečně tenkou zdí, "vloženou" mezi ta protijedoucí auta.
To je pěkná a velice názorná úvaha.
Přečtěte si, prosím, můj příspěvek ještě jednou a podívejte se, na co jsem reagoval. Snažil jsem se KKK1 vysvětlit, že pokud už chce použít soustavu (původního pohybu*) druhého auta, nemůže uvažovat náraz dvojnásobnou rychlostí do zdi, ale do stojícího auta.
* - pokud by chtěl uvažovat vztažnou soustavu druhého auta i po nárazu (ne inerciální vztažnou soustavu odpovídající jeho původnímu pohybu), tak ta je v okamžiku nárazu silně neinerciální, takže ji nelze považovat za ekvivalentní
Proboha, aspoň reagujte na to, co jsem napsal, ne na to, co jste si vymyslel.
Přesně tak jsem to napsal už předtím a na tom trvám.
soustava, ve které je druhé auto v klidu celou dobu, inerciální není ani zdalekaTakova soustava zde nikde navrhem nepadla, tudiz nechapu z jakeho duvodu ji zminujete???
Možná by byla diskuse jasnější, kdybyste konečně odpověděl na otázku, o které z těch dvou vztažných soustav vlastně mluvíte. Tedy zda jde o
Připadá mi totiž, že chvíli mluvíte o jedné a chvíli o druhé.
Energie absorbovana pri narazu do zdi je E =1/2* m1.v1.v1 Energie absorbovana pri narazu dvou protijedoucich aut je E =1/2* m1.v1.v1 + 1/2*m2.v2.v2Opravte mě někdo, jestli se mýlím. Z toho druhého vzorce vyplývá, že za předpokladu, že jsou obě auta totožná (což jsou, viz zadání), tak je taky hodnota obou sčítanců totožná a tudíž na 1 auto připadá jeden sčítanec. To ale přesně odpovídá prvnímu vzorci, tj. nárazu do zdi.
deformace(auto-auto)=2*deformace(auto-zeď) (1) deformace(zeď)=0 případ auto-auto: deformace(auto-aa)=deformace(auto-auto)/2 (2) případ auto-zeď: deformace(auto-az)=deformace(auto-zeď) (3) Spojením (1), (2) a (3) dostaneme: deformace(auto-az)=deformace(auto-aa)Již dříve jsem Vás upozorňovala na to, že byste si měl pořádně číst, na co vlastně reagujete. Zkuste to.
Už jednou jsem vás žádal, abyste se v diskusi choval slušně a věcně a přestal házet ramena výrazy typu "plácáte blbosti".
Tazatel od začátku předpokládá zeď, která se nijak nedeformuje, takže ta může absorbovat nanejvýš nějaké to teplo, a to ještě až druhotně. Takže z hlediska našeho příkladu to na věci nic nemění.
Kde autor predpoklada ze se zed nedeformuje... respektive, abych byl presny, kde autor predpoklada zcela nerealnou situaci, kdy zed neabsorbuje zadnou energii???
Např. v odpovědi na můj první příspěvek upřesňuje:
Ano, předpokládám absolutně tuhou zeď s nulovou deformací.
Mně to zní docela jasně.
A uvedomte si, ze nedeformujici zdi nelze ani aproximovat jakoukoli realnou situaci....
Naopak, tvrdím, že dostatečně silná a dostatečně pevná zeď je svými vlastnostmi daleko blíže oné ideální zdi než stojícímu autu. A že náraz do této zdi bude svým výsledkem daleko blíže nárazu do ideální zdi než nárazu do stojícího auta.
uvedomte si, kolik energie je potreba k ohnuti plechu u auta a kolik k prasknuti betonu... Takze beton se "nedeformuje"...nemá cenu diskutovat, protože každých pár minut stočíte řeč někam jinam a budete tvrdit, že něco, co jste řekl před chvíli, jste vlastně myslel úplně jinak.
Ne to samozrejme poprit nechci. Uz je mi jasne proc se tady dohadujeme. Zatimco ja zcela logicky deformuji zed (nechapu proc by se nemelavubec deformovat), vy jste "automaticky pochopili" z vyrazu "betonova zed", ze zed se nedroli, nepraska, neprohyba,....atd....Jsou tady i lidé, co si ještě pamatují několik tvých prvních příspěvků v tomhle blogu... Proč se mi hned vybavila ta diskuze o sudo?
Vidím, že jsi použil Cimrmanův přístup, teda aspoň na začátkuPodle vulgárního materialisty Bohlena je základním pojmem našeho poznání PRAVDA, i když Bohlen připouští, že je zpočátku NEPŘESNÁ. Cimrman naproti tomu říká, že základním pojmem poznání je OMYL, zpočátku samozřejmě PŘESNÝ.
Jak se naše poznání prohlubuje, dostáváme se do druhé fáze poznávacího procesu, v němž podle Bohlena ZPŘESŇUJEME PRAVDU, kdežto podle Cimrmana pouze VYVRACÍME OMYL. Konečným cílem našeho poznání je pak podle Bohlena stav, kdy je pravda už naprosto přesná a my VÍME VŠE. Podle Cimrmana je na konci poznávacího procesu omyl zcela vyvrácen a my NEVÍME NIC.
Teorie relativity se zabyva rychlostmi blizkymi rychlosti svetla...
Ne, teorie relativity se samozřejmě zabývá i běžnými rychlostmi. Ale teprve při dostatečně vysokých rychlostech začínají být výsledky měřitelně odlišné od výsledků nerelativistických teorií.
prestoze vy si zcela libovolne volite souradnou soustavu jinou..... (i auto, ktere se podle vas nepohybuje se ve skutecnosti pohybuje velmi rychle....
Vůbec ne. Buď volím soustavu silnice a pak se na původně auta pohybují rychlostmi v a -v, po nárazu obě 0. Nebo volím soustavu (původního pohybu) druhého auta, pak je to před nárazem 2v a 0, po nárazu obě v. Tak či onak dojde ke zrychlení o v v jednom či druhém směru. Stejně jako v případě nárazu do zdi - a stejně jako při nárazu do zdi je to zrychlení realizováno na stejné dráze, takže i důsledky budou stejné.
Tak kterou soustavu vlastně uvažujete?
1. Inerciální soustava, ve které je druhé auto v klidu do okamžiku nárazu. Tady platí hodnoty, které jsem uvedl výše, tedy 2v a 0 před nárazem, v a v po něm.
2. Soustava, ve které je druhé auto v klidu po celou dobu. V této soustavě jsou sice po nárazu obě rychlosti nulové, ale tato soustava není inerciální (a během nárazu je neinerciální velmi výrazně).
Fascinuje mne, jak nás na jedné straně označujete za nic nechápající teoretiky odtržené od reálného světa, zatímco na druhé vycházíte z myšlenkové konstrukce tak abstraktní, že nám - údajným teoretikům - ani nepřišla na mysl. Takže to zkusím jinak: sám jste před chvílí prohlásil, že inerciální soustava je ta, v níž platí (mimo jiné) první Newtonův zákon. Proto se vás ptám: chcete nám tvrdit, že pozorovatel zavřený v havarující dodávce nebude schopen během srážky pozorovat nic, co by odporovalo prvnímu Newtonovu zákonu?
Pokud by mělo dojít na fackování diplomy, buďte v klidu, taky jeden mám (v případě krajní nouze bych ho možná i našel).
Uff, je to horší, než jsem myslel. Tak to zkusím jinak: řekněme že máte pravdu a kulička v brzdícím autě spadne zpátky do dlaně; vysvětlete výsledek tohoto experimentu s kuličkou ve vztažné soustavě vnějšího pozorovatele, který stojí na silnici; inerciální soustavy jsou rovnocenné, tak by to mělo být stejné…
Také jste nevysvětlil, jak je to s těmi předměty, které vám při prudkém brždění vystřelí dopředu. Nebo popíráte, že se tak děje?
Takže to, že si v jednom z aut někdo pohazuje kuličkou, podle vás změní výsledek havárie? Nebo jak tomu mám rozumět. Na vysvětlenou: nechytám vás za kuličku ani za nic jiného, pouze se vám snažím co nejjednodušeji a nejsrozumitelněji vysvětlit, proč soustava havarujícího auta není inerciální.
Co takhle princip, že těleso, které je v (klidu nebo) rovnoměrném přímočarém pohybu vůči jedné inerciální soustavě, je v (klidu nebo) rovnoměrném přímočarém pohybu i vůči kterékoli jiné inerciální soustavě? Uznáváte aspoň ten?
Mohl by jste mi dokazat, v cem je moje soustava neinercialní???Ano, vezměme hypotetický hmotný bod na hterý nepůsobí žádná síla v soustavě souřadné spojené s jedním autem. Tento hmotný bod se na začátku námi sledovaného případu vůči počátku nepohybuje (např. moucha letí vedle auta konstantní rychlostí vuči silnici, stejnou s rychlostí auta). V průběhu srážky nutně musí nastat jeden z těhto případů: a) bod (moucha) se nadále pohybuje vůči silnici konstantní rychlostí – tj. vůči soustavě spojené s autem, náhle zrychlí = působí na ni nějaká síla. b) bod (moucha) zůstává nadále vůči autu v klidu – tj. vůči silnici náhle zpomalí (třeba se chce podívat co se to tu rozmlátilo) = působí nějaká síla.
Je to videt i z vasi definice. Z pohledu druheho auta: Pred srazkou je v klidu, po srazce v klidu, tedy vyslednice sil byla nulova. Nic jineho nez druhe auto co by mohlo pusobit silou tam neni, tedy prvni auto pri srazce pusobilo nulovou silou. Zakon akce a reakce => i druhe na prvni pusobilo nulovou silou. Ale druhe auto vidi, jak prvni zpomalilo z rychlost 2v na 0, takze na nej (Zakon sily) musela pusobit sila. Neco je tedy spatne a je to inercialnost teto soustavy.
Jinak jsem bouchnul pesti do polystyrenu. Pak jsem to samy udelal s betonovou zdi, ale ruka me potom vubec nebolela, protoze
zed absorbovala stejnou energii jako ten polystyren
Hm. A důkaz?
Pro to Vaše tvrzení.
"vyzadejte si fotky celnich srazek dvou podobnych aut. Pak si vyzadejte fotky narazu podobnych aut do pevne prekazky"A zase pokus o přilití oleje do ohně. Do jaké překážky? Do stromu? Do auta téže hmotnosti? Do pevné zdi? A vůbec, zrovna to auto téže hmotnosti je pochopitelně příklad situace, kdy náraz do stojícího je příznivější, to jen Vy se samozřejmě snažíte budit dojem, že bych vám v tom odporoval (svým "tak si vyžádejte fotky situace XYZ" jako kdybyste ostatním čtenářům vnucoval, že chci polemizovat právě se situací XYZ), přestože původní otázka se týká něčeho úplně jiného.
Vy se mi snad zdáte? Co to, že něco memůže absorbovat energii? To jo fór!
Nemáte další takové?
nahradit autem jedním jedoucím proti zdi, jehož rychlost je rovna součtu rychlostí obou původních aut.Což dle mého laického názoru znamená, že energie je čtyřnásobná. Hned v druhém příspěvku píšete, že
tedy rychlost u situace se zdí musí byt dvojnasobna!!!Tím patrně, myslíte, že aby byl účinek při nárazu do zdi stejný, muselo by se pohybovat dvojnásobnou rychlostí. Což opět znamená čtyřnásobnou energii, než náraz auta do zdi při původní rychlosti. Pane, zahoďte ten diplom do kanálu. To, že se s toho teď snažíte vybruslit s poukazem na deformaci zdi 50 na 50 (v jednom z vašich mnoha dalších příspěvků), což je zjevná blbost, to je totiž stejné jako tvrdit, že náraz do zdi je stejný jako náraz do nezabržděného stojícího přesně stejného auta. Ani 50 na 50 vám nepomůže, protože tím jste energii snížil jen na polovinu, ale to je stále ještě dvakrát tolik, než ta naše ideální energii nepohlcující betonová zeď. Jděte se zahrabat i s tím vaším diplomem.
Podle akce a reakce je to jedno, opačný směr u auta nebo "akce" zdi?
Můžeme zanedbat případy, kdy auta převážejí uran a podobné.I v těch to platí, aspoň nějakej Albert Einsteinovic to tvrdil.
__ __ ____ ____ _ _____ _ | \/ | _ \| _ \ / \|_ _| | | |\/| | |_) | | | |/ _ \ | | | | | | | | _ <| |_| / ___ \| | |_| |_| |_|_| \_\____/_/ \_\_| (_)
K vyreseni tohoto problemu neni treba znat inercialni soustavy
To sice není, ale vzhledem k tomu, že vy se ho snažíte řešit aplikací vzorečků, které platí pouze v inerciální soustavě, při výpočtu v soustavě, která je velmi značně neinerciální, dopouštíte se velmi podstatné chyby.
Musím ale souhlasit s KKK1 v tom, že v jakémkoliv reálném případě musí být poškození při nárazu do stěny nižší.A souhlasíte s KKK1, že to bude 4 krát nižší, tedy jako by se to auto při nárazu do protijedoucího vozidla pohybovalo proti stěně dvojnásobnou rychlostí, jak se nám tady snažil tvrdit ve svém prvním příspěvku a od kterého se celá ta diskuse vedla?
To je husty. Vygenerovana stranka s diskuzi ma 7700 radek a je velka 484 kB bez grafiky. To je pul mega kecu kvuli takovy blobostiAbych se pomalu začal stydět, že jsem tenhle blogpost vůbec založil.
Nejlíp se píše o tom, čemu každý rozumí. I když tak trochu po svém.
Nasledek bude stejny jako jako pri narazu do betonove zdi. K deformaci je potreba urcita sila, kterou se auto opre do zdi, zed potom pusobi na auto podle Newtonova zakona (akce a reakce) stejnou silou, ale na opacnou stranu. Je treba si uvedomit, ze zed naraz udrzi a nikam se nepohne (zrychleni je 0)
Kdyz narazi do auta, tak to druhe auto muze pusobit jenom takovou silou, jaka odpovida jeho hmotnosti a zrychleni (stejna jako u prvniho auta, jenom na druhou stranu). Sila, kterou na sebe auto pusobi, je stejna, jako v pripade betonove zdi.
Zakladni rozdil mezi betonovou zdi a autem je ten, ze zed jenom "vraci" silu, kterou se o ni nekdo opre. Auto muze pusobit i vetsi silou a pokud narazi do mensiho auta, muze ho sebrat s sebou, tzn. mensimu autu se zmeni smer rychlosti do opacneho smeru
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.