.

30.10.2007 18:21 | asdgf | poslední úprava: 26.11.2009 20:29

.        

Komentáře

[freshmouse]

I když si nemyslím, že by chybovost Ubuntu byla tak velká, jak by jistí lidé chtěli, a že se to jen rozmázlo (všichni víme), je fakt, že jsem zaznamenal (ne, že by to byl nějaký věrný odraz toho, co se opravdu děje...) o něco zvýšený počet negativních reakcí (oproti minulým verzím).

Doporučuji: 1. osobně vyzkoušet, co je na tom pravdy, 2. zjistit, jestli se tě to případně týká (a jak moc), 3. reagovat. V případě kladné odpovědi v bodě 2. je navíc rozhodně třeba oznámit chyby (aby se to opravilo).

Osobně budu Ubuntu doporučovat a instalovat i dál, pořád je u mě číslo jedna (osobně jsem nezaznamenal žádné chyby).

Jinak bych ale určitě vyzkoušel třeba Fedoru. PCLos (nebo jak se to nazývá) je pro mě takový... takový vratký. No.

[unknown_]

Právěže 7.10ku už používám docela dlouho asi na 3 počítačích a opravdu to není ono. Chyby nahlásím. K té fedoře - jak je na tom s kodekama/firmwarem/closedsource softem? Co sem to naposledy zkoušel, tak mi nejela wifi (Intel 2200) a tak. Jinak asi si ji taky napíšu na testlist.

[freshmouse]

Právěže 7.10ku už používám docela dlouho asi na 3 počítačích a opravdu to není ono.

Co se dá dělat.

jak je na tom s kodekama/firmwarem/closedsource softem?

Fedora je na tohle háklivá. Třeba podporu MP3 nemá:

Fedora is unable to include encoding and decoding support for the MP3 format because it requires patented technologies and the patent holder has not provided licenses that are compatible with Fedora's requirements. MP3 is currently the most widely used format for lossy music compression and is widely supported among music players. The MP3 patents are protected by United States law and international treaties, and the Fedora Project will honor the applicable laws and treaties.

Ale určitě to půjde snadno doinstalovat, jako to má třeba Ubuntu.

[Heron]

Nainstalovat podporu mp3 do Fedory je stejně "komplikované" jako tam nainstalovat ovladače nVidia. Takže very easy.

[Jardík]

Proč tam nedají fluendo MP3 dekodér pro gstreamer, ten je sice komerční, uzavřený, ale je zdarma.

[kavol]

K té fedoře - jak je na tom s kodekama/firmwarem/closedsource softem?

stačí do instalačních zdrojů přidat Livnu, resp. brzy RpmFusion, a jedeme ...

[Michal Kubeček]

Podle ohlasů na webu mám občas pocit, že každá verze každé distribuce je "ta nejhorší verze, jaká kdy vyšla" nebo aspoň "podstatně horší než minulá". :-)

[cubas]

Taky mi to tak někdy připadá, ale je asi pravda, že v káždé nové verzi se požívá hodně novývh technologií a tak vždy chvíli trvá než se vychytají všechny chyby.

[freshmouse]

Tak tohle bylo velmi trefné.

[unknown_]

Můj skromný postřeh: Ono to tak možná opravdu je (aspoň u některých), protože se distributoři velkých dister (Ubuntu, Mandriva, SuSE, ...) snaží udělat ze svého distra co nejobsáhlejší OS, čili aby tam toho bylo pro nejrůznější odvětví uživatelů, aby distribuce byla jednoduchá (něco jako tabulka s možností výběru sdílení souborů u Ubuntu (Samba/NFS)). A už jim nezbývají síly/čas na to, aby všechny detaily odladili, takže každá nová distribuce má spoustu nových featur, ale bugfixů málo. U malých distribucí "vývojáří" dělají pro každou novou verzi nový wallpaper a vzhled, aby to vypadalo, že je něco novýho, ...

[juraj-bit]

To sa tvrdilo už dávno, posledným skutočným GNU/Linuxom bol RH 5.2

[otula]

To není pravda. RH 5.2 za nic nestál. RH 4 byl lepší

[juraj-bit]

Kam sa hrabe RH 4 na MINIX ;)

[Jan Drábek]

A co teprve jmelí? :D

[Karel60]

Stříkané zlatou barvou přináší smůlu a neštěstí do rodiny.

[Michal Vyskočil]

No zrovna třeba o OpenSuse 10.3, nebo Mandrivě 2008 kolují vesměs pozitivní reakce.

[Petr Tomeš]

Souhlas. Podle reakcí jde o velmi povedená vydání za dlouhou dobu, podle řady z nich možná i o jejich nejlepší vydání vůbec. To není nic neobvyklého, třeba u některých minulých vydání Ubuntu to bylo podobné. A naopak, třeba openSUSE10.1 se moc nepovedlo a netřeba to zastírat stejně jako to, že se podle všeho moc nevydařilo Ubuntu 7.10. Lidi mohou v současnosti přece používat asi 4 starší a stále podporovaná vydání Ubuntu - ale bez nejnovějších funkcí a softwaru.

[Michal Vyskočil]

Však já nic nezastírám, jenom jsem mluvil v kontextu posledních vydání. Každá distribuce, co si pamatuju (já třeba dostávám kopřivku při vzpomínce na RedHat 8.0), měla svoje problematická vydání.

[Petr Tomeš]

Nepsal jsem, že zastíráte. Reagoval jsem také v návaznosti na tvrzení "mám občas pocit, že každá verze každé distribuce je "ta nejhorší verze, jaká kdy vyšla" nebo aspoň "podstatně horší než minulá". ", které může platit jen zčásti. I když podobné reakce byly při vydání Vist, XP, 2000 i 98 atd. a vždy se našel někdo s podobnými pocity. Ty se ale dají pochopit, protože systém asi nemůže být v době vydání odladěn tak, jako předešlá verze, kterou po několik let používalo a používá o několik řádů více lidí než tu novou v okamžiku vydání nebo chvíli po něm. Na druhou stranu podle všeho existují méně problémová a problémovější vydání u jakékoliv ditribuce, systému a softwaru vůbec, zřejmě v závislosti na množství a riskantnosti nových funkcí a jejich odladěnosti, což souvisí zase se způsobem a intenzitou (včasné) kontroly kvality, oznamování a opravování chyb atd. Je to složité a záleží na mnoha okolnostech.

[Milan Hejpetr]

Ono by ale opravdu neskodilo, kdyby si autori distribuci uvedomili, ze casto mene znamena vice.
Vydava se podle me spousta naprosto zbytecnych "novych" verzi misto toho, aby se dbalo na poradne testovani. A tak i v pripade jinak kvalitniho OpenSUSE dochazi po vydani vzdy k tomu, ze uzivatele narazi na par naprosto zbytecnych a otravnych chyb (aktualni verzi 10.3 nevyjimaje - i kdyz zde alespon ja vidim jisty pozitivni trend oproti verzim minulym). V pripade OpenSUSE to vypada spis tak, ze nova verze je realne vydana az cca 4-6 mesicu pote, co bylo vydani oficialne oznameno. Az po teto dobe jsou totiz v aktualizacich zpravidla opraveny vsechny ty zbytecne a otravne chyby.
Doufejme, ze v pripade OpenSUSE nedojde k navratu k hloupemu pulrocnimu cyklu.

[Petr Tomeš]

Ve všech distribucích včetně Ubuntu jsou i několik měsíců po vydání opravovány chyby. Otázkou je, jak moc jsou zásadní. Co je důležité pro někoho, může být zcela bezvýzamné pro druhého. A zda jsou vůbec opravovány. Někde jsem četl analýzu, jak několik dní po vydání používá software výrazně (řádově) více užvatelů než RC verze a všechny další vývojové verze dohromady. To je přirozený stav a nic moc se s tím nedá dělat. Software několik týdnů a měsíců bude vždy dotaženější než v den vydání, to je normální jev.

[Milan Hejpetr]

To je samozrejme normalni jev, ovsem ne v pripade do oci bijicich chyb na ktere uzivatel prijde ihned po instalaci (a ktere tak rozhodne dobrou reklamu nedelaji). To si pak clovek nutne klade otazky, jak takove testovani pred vydanim vlastne probiha. Pripad OpenSUSE 10.1 by mel byt takovym varovnym mementem.

[Michal Kubeček]

Ony jsou to většinou chyby, které sice bijí do očí, ale často jen při specifické konfiguraci nebo jen na určitých systémech. Problém je, že těch, kdo testují pre-release verze, není zase tak moc a navíc jsou to často lidé s poněkud specifickými potřebami a zvyklostmi, takže jim často unikne něco, co "normální uživatel" považuji za naprosto přirozené a samozřejmé. Navíc testování pochopitelně obvykle neprobíhá v "produkčních podmínkách. Já jsem třeba pre-release verze 10.3 testoval dost důkladně, ale přesto jsem první instalaci na skutečný počítač (ne do VMware) dělal až s final.

Pripad OpenSUSE 10.1 by mel byt takovym varovnym mementem.

To byl dost specifický případ, který bych označil spíše za "procesní chybu" - zcela zásadní zásah do jedné z klíčových částí distribuce v době, kdy už by něco podobného nikoho nemělo ani napadnout, o realizaci ani nemluvě. Ale zdá se, že už se poučili a opakování podobné katastrofy už snad nehrozí.

[Milan Hejpetr]

Ja nechci delat zbytecne chytreho, protoze na testovani verzi, ktere nejsou "Final" nemam prilis casu a tak se tomu zas tolik nevenuji, ale nevim, zda treba padajici Kpowersave ve verzi 10.2 byla jen "drobnost". Pro uzivatele notebooku urcite ne a pri testovani na to clovek narazi na notebooku ihned. Takovych zbytecnych chyb je tam pochopitelne vice. Bohuzel nektere visi v Bugzille a jsou neresene - napr. polofunkcni Kpilot v 10.2, ktery treba uzivatele Palmu asi moc nepotesil. U 10.3 treba sysinfo:/ a disketa

[Michal Kubeček]

ale nevim, zda treba padajici Kpowersave ve verzi 10.2 byla jen "drobnost". Pro uzivatele notebooku urcite ne a pri testovani na to clovek narazi na notebooku ihned.

Já sice nepoužívám notebook, ale měl jsem OpenSuSE 10.2 na dvou desktopech, KPowersave ale používám a na problém s jeho padáním jsem nenarazil. Je možné, že jsem měl jen mimořádné štěstí, ale zrovna tak je možné, že jste měl naopak vy mimořádnou smůlu. Na druhou stranu jsem ale přesvědčen, že pokud byste takovýto problém reportoval a dodal backtrace nebo aspoň core dump, určitě by se tím někdo zabýval. Aspoň mé zkušenost z testování 10.3 tomu nasvědčují.

[Milan Hejpetr]

Kpowersave bylo samozrejme reseno takrikajic "po oficialni linii" a po case bylo updatovano. Kdyz pisi o nejake chybe, pak zasadne o te, kterou jsem bud reportoval ja nebo nekdo prede mnou (vetsinou zjistite, ze na vas problem jiz nekdo jiny narazil). Ted je jiz hezkych par mesicu bez problemu.
Cely problem mel pravdepodobne pricinu v tom, ze do distribuce byla zarazena z jistych duvodu nedokoncena nova verze. Otazkou je, zda je optimalni vydavat za kazdou cenu distribuci s nekterymi novinkami, ktere jeste nikdo nestihl poradne vyzkouset a zda neni lepsi s vydanim klidne 2 mesice pockat - v pripade Kpowersave, pokud si to spravne pamatuji, na to az jeho autor svoji praci dokonci.
Dobrovolnych testeru je pravdepodobne nedostatek, placenych je zrejme malo, tak se testovani presouva na natesene uzivatele, cekajici na ostrou verzi - to je podle me prapricina vsech podobnych problemu. Delaji to tak samozrejme nekdy i komercni firmy. Ovsem dle mych pozorovani ne v takove mire.
Vysledkem tohoto "testovani v realnem nasazeni" je nakonec celkem slusny produkt (treba OpenSUSE 10.2 mohu dnes vrele doporucit kazdemu, kdo se me na Linux pta, pokud ma kompatibilni hardware), bohuzel ma to nevyhodu v tom, ze to mnohe potencialni uzivatele odradi - pokud se k distribuci dostanou brzy po jejim vydani.

[Michal Kubeček]

To je bohužel problém, který je obecnější. Pokud si dobře vzpomínám, Linus si také nejednou povzdechl, že dokud se driver nebo funkce nedostane do vanilla stromu, testuje ho jen velmi omezená skupina lidí, a to ještě často v nepříliš realistických podmínkách, takže se pak lidé nemohou divit, že se do vanilla stromu dostávají novinky v ne zrovna uspokojivém stavu.

[Milan Hejpetr]

Je to jedno ze slabych mist takto velkych OpenSource projektu. Nevidim jinou moznost nez hledat nejaky model, diky kteremu by bylo mozno platit ci primo zamestnavat testery - mozna je to utopie, ale fakt me nic jineho nenapada. Kdyz lidem (a ruku na srdce, diky nedostatku casu se to do jiste miry tyka i me) reknete, ze tato verze neni ostra, proste si ji nenainstaluji a budou vyckavat. Kdyz jim reknete, ze ostra je, ale ona vlastne dosud neni, budou nekteri kvuli chybam nadavat a i jinak dobra vec muze ziskat obcas spatnou povest. Novell to dela chytre . OpenSUSE je pro ne vlastne jakasi laborator na jejimz zaklade pak vznika SLED a vlastne asi i SLES. Skoda, ze se Novell se svym Enterprise Desktopem nesnazi zaujmout vice lidi. Skoro nikdo o nem nevi a ani neni podporovany v repozitarich jako je napr. Packman....

[Petr Tomeš]

Mně přijde prezentace Novellu na jejich webu (i českém) i jinde jako docela gigantická, přehledná, srozumitelná a dobře provedená. Na druhou stranu si Novell asi nemůže dovolit tolik miliard na marketing jako Microsoft a nemůže u něj v takové míře fungovat "word of mouth" jako třeba u Ubuntu.

[Michal Kubeček]

Skoda, ze se Novell se svym Enterprise Desktopem nesnazi zaujmout vice lidi. Skoro nikdo o nem nevi…

Neřekl bych, že se nesnaží. Spíš jen vyhodnotili, že pro běžné domácí uživatele v ČR to asi moc zajímavé nebude, takže tímto směrem ani nevedou informační a reklamní kampaň. Firemní prostředí je ale něco jiného a řekl bych, že tam už určité úspěchy zaznamenali.

[Petr Tomeš]

Mám ze svých zkušeností možná až poněkud hříšnou myšlenku. Pokud jde skutečně někomu o výraznou stabilitu u běžných distribucí, měl by (kromě Debianu stable, Red Hatu a SLEDu) zvážit jejich nasazení až přibližně v době nového vydání, kdy je to minulé již relativně velmi slušně odladěné pomocí aktualizací - tzn. 6-9 měsíců po vydání. Platí to i pro následné přechody. Nevýhodou jsou starší verze softwaru, a backoporty nemusí být dostatečným řešením.

[Petr Tomeš]

Oprava: Backporty.

[Michal Kubeček]

Myšlenka to není špatná, ale výrazně se tím zkrátí doba, po kterou výrobce poskytuje updaty. Když z 24 měsíců ukrojíte 9, zbyde vám 15, a to není zrovna moc. U "enterprise" verzí s podporou 5-7 let je to samozřejmě něco úplně jiného.

[Petr Tomeš]

Jasné. To si každý musí zvážit, zda mu to za to stojí. Nejlepší je, jak tady někdo psal o více oddílech, případně virtualizaci, že si to zkusí a instaluje (příp. přechází) až když si může být úplně jistý, že tam funguje vše, co potřebuje, resp. že to splňuje jeho očekávání a že je vhodné to používat, protože je to pro něj lepší, než to, co používá dosud (jiný systém, jinou distribuci, starší verzi...). Pro někoho to může být již třeba pozdní betaverze, pro druhého verze pár měsíců před vypršením vývojového cyklu a pro třetího to třeba vůbec nebude vhodné (protože to, co ho trápí, se neopravilo).

[Michal Kubeček]

To je třeba můj případ - střídám dva oddíly, kdy v jednom mám aktuální verzi a ve druhém minulou. Kdyby bylo nejhůř, jedním rebootem jsem zpátky ve funkční a vyzkoušené instalaci. Ještě nedávno jsem takhle střídal tři, ale pak jsem se rozhodl neplýtvat drahocenným prostorem v mirrorované části disků.

[Milan Hejpetr]

Delam to naprosto stejne.

[Fluttershy, yay!]

Otevřená Zuzana. Nebo Debian.

[unknown_]

Se SuSE mám docela špatnou zkušenost kvůli rychlosti (či spíš pomalosti), ale to byla verze 10.0. Zkusím, jestli se to změnilo. Jinak ten Debian je dobrý nápad, ale tam je to s konfigurací podobně jako u Ubuntu. Konfiguráky, což pro BFU moc není. P.S.: Teď mě napadá, že u babičky je SLED 10, a je oproti 10.0 docela rychlý.

[Fluttershy, yay!]

Mám 10.3 a neříkám, že je rychlá, ale s hibernací/uspáváním se dá používat a i ten YaST se dá překousnout.

Uživatel nemá, co hrabat do konfigurace -- od toho je administrátor. V tomhle směru je Debian výborný.

[Jardík]

Uživatel nemá, co hrabat do konfigurace -- od toho je administrátor.

Kde to žijete? To si jako opravdu myslíte, že má každý doma pro svůj počítač administrátora? Já si prostě GNU/Linux nainstaluji, nastavím a používám a když se něco nezdá, tak to zase přenastavím. Nepotřebuji, aby to někdo dělal za mně jen proto, že "jsem uživatel".

GNU/Linux už opravdu není jen o tom dávat ho na server.

[Fluttershy, yay!]

To platí pro uživatele, který svému systému rozumí. Svou máti ale v žádném případě do čehokoliv nenechám šťouchat, stačilo mi, když uložila dokument MS Word v Abiwordu jako dokument Abiwordu, přejmenovala jej na dokument MS Word a divila se, že jí v MS Wordu nefunguje.

[Scarabeus IV]

Opravdu jste si jisty ze uzivatel by se mel v pc vrtat sam, vzdyt se podivejte jak to vypada na segmentu s windows, to sou vsichni cool&trendy ale to ze ten pc reinstalujou kazdej mesic je nerozhazi. Vzdyt kdyz se to udela poradne tak ta instalace vydrzi i pres rok.
Tedy myslim ze chyba neni v OS jako takovem ale v tom co nekteri sikulove dokazou se svym systemem.
Dnes uz si uzivatel nemusi rozvrtat system aby se v nem naucil od ceho tu mame virtualizacni nastroje, kdyz ne pro toto...

[cubas]

Já jsem třeba debian jen nainstaloval a přidal potřebné zdroje balíků a nic jsem jinak konfigurovat nemusel, ale je pravda, že asi nemám žádný exotický hardware.

[cubas]

Přimlouvám se za debian.

[Čech Antonín]

+1

[xkesh]

Kdy už se konečně objeví funkce filtrující tyhle praštěný plusjedničky do /dev/null? Člověk se jde podívat na nový komentář k tématu a najde pod tím nejhloupějším ještě +1

[Petr Tomeš]

Souhlasim, je to nesmyslná blbost k ničemu, akorát obtěžuje. Pokud někdo sohlasí s názorem, měl by v jeho záhlaví být odkaz s možností hlasování. A ne si chodit číst nové komentáře a vidět jen plus jedničku. Je to stejně debilní, jako kdyby ten stejný názor byl zkopírován a vložen namísto té plus jedničky. Vůbec nic nového se člověk nedozví.

[Heron]

To není tak úplně pravda. Nedozvíš se sice novou informaci k danému tématu, ale zjistíš, kdo s tím souhlasí případně nesouhlasí. Asi nejsem sám, kdo mimo obsahu také sleduje kdo ho napsat. Což je mnohdy důležitější než obsah samotný.

[xkesh]

Pánové, zklamali jste mě. Já čekal, že se pod mým výkřikem objeví pouze

+1

Ale jinak kašlu na pouhý výkřik, že někdo s něčím souhlasí, protože na webovém fóru je to naprosto fuk a naprosto irelevantní, zvlášť když svůj souhlas nedokáže odůvodnit, což je to jediné, co má pro čtenáře příspěvku nějakou cenu. Pro pouhé ANO/NE jsou ankety, a ne diskusní fórum.

Ale to je stejně házení hrachu, ne-li perel, takže...

[Heron]

Pro pouhé ANO/NE jsou ankety, a ne diskusní fórum.

Fajn. Leoši?! Anketu ke každému komentáři, prosím.

[Petr Tomeš]

Ano. "(Ne)souhlasím, protože ..." je užitečná a přínosná informace, která má smysl a obohacuje diskusi. Plus jedničky jsou jen bezobsažný opruz, jen takové vyheknutí. :)

[Ilfirin]

-1

[Petr Tomeš]

OK, fajn, a o co je teď na světě lépe, když víme, že s tímto názorem nesohlasíš?

[Ilfirin]

Jistě

[Mark]

Je otázne ako dlho PCLOS vydrží. Už sa viac krát stalo, že distribúcie postavené na pár ľuďoch, mali problémy, napr. Kanotix, Libranet.

[unknown_]

Někde jsem četl, že za PCLinuxOS stojí velká firma, ale nemůžu si vzpomenout kde sem to četl :-/

[Fluttershy, yay!]

Pokud vím, tak o balíčky se starají asi 3 (slovy tři) lidé.

[unknown_]

Ou, to je IMHO zatraceně málo. Asi PCLOS posunu o trochu níž.

[juraj-bit]

PCLOS ti môžem pre BFU vrelo odporučiť s perspektívou na 1 rok, vzhľadom na to, že je to staršia distribúcia ako Ubuntu, tak snáď aj s dlhšou. Je to distribúcia s centrálnym Texarovým riadením a kombinuje užívateľskú prítulnosť Mandrivy s aptom ako balíčkovacím systémom nad RPM. Nachádza sa niekde na rozhraní Ubuntu/Mandriva. Funguje tam všetko od začiatku, vrátene compizu. Komu som to inštaloval, zatiľ si to každý chváli.

[David Jaša]

S Ubuntu je problém. Tváří se jako komerční distribuce a podle toho má i vydávací cyklus. Taky se na něj kladou podobné nároky (jak od uživatelů, tak i v rámci projektu). Tomu ale neodpovídá základna placených vývojářů, kteří by se měli věnovat vychytávání všech nedotažeností a důležitých bugů, takže někde to skřípe. Debian stable je například v tomto směru bezchybový za cenu nepředvídatelného vývojového cyklu a značného zpoždění stable za upstreamem. Osobně se taky začínám poohlížet jinde, ale mé požadavky jsou už na samostatný blogpost.

[kotrcka]

wifi u Fedory neviem, ale predpokladam, ze v "livne" nieco bude.. priznam sa, ze wifi som nikdy nemal, nepoznam.

co sa tyka multimedii, taktiez v livne. adobe flash ma dokonca vlastny repozitar, cize sa nemusite spoliehat na tvorcov distra, ale skor na adobe. proste, ja osobne nemam problem (a to bezim aktualne na rawhide / unstable)

[Honza "tux" Friesse]

Co vyzkoušet Zenwalk? Ten staví na Slackware, ale jsou přidána klikátka + netpkg aby si uživatelé nestěžovali na neřešení závislostí. Stabilita se mi zdála dobrá, rychlost hodně dobrá. Nové verze vycházejí celkem často, ale není přesně daný plán.

No a za vyzkoušení stojí taky nějaký RHEL klon (CentOS, Scientific Linux).

Nebo počkat na příští Ubuntu LTS, ten by mohl být odladěný.

[Fluttershy, yay!]

Zenwalk mám a zdá se mi nepříliš použitelný, upravuje-li správce systému příliš mnoho věcí oproti výchozí konfiguraci.

[Honza "tux" Friesse]

Mohl by být nějaký příklad? Docela by mě to zajímalo, osobně jsem na nic takového nenarazil.

[Fluttershy, yay!]

Třeba atypické připojování disků, podivná hibernace, LILO,... Používám to už jenom na přehrávání anime (spustit MPlayer, vypnout české titulky a koukat), takže si přesně nevzpomenu, jsem mladá skleróza.

[unknown_]

Jak je na tom Zenwalk s balíčkovacím systémem? Moc se mi nechce jít do něčeho "nejistýho"

[Honza "tux" Friesse]

Má to stejné co Slackware (tj. tgz) (a je schopen použít jeho repozitáře, nebo třeba Linux Packages). Tak Zenwalk je asi trošku nejistý, ale rozhodně to není nějaká extra novinka. Jako minislack je někdy od roku 2004, což rozhodně není Slackware, ale 3 roky je přecejen už celkem dobrá doba.

Ale opravdu nejlepší je zkusit sám. Já lidem instaloval Ubuntu 6.10, pak už příliš zastaralo, tak používám na silné stroje CentOS (s DAG repozitářem) a na slabší Zenwalk. Zatím nevím o nějakých problémech.

[Petr Tomeš]

Nebo počkat na příští Ubuntu LTS, ten by mohl být odladěný.

Běžná vydání Ubuntu a ta s dlouhodobou podporou (LTS) jsou kvalitativně stejná, rozdíl je pouze v době podpory.

The next Ubuntu release, code-named Hardy Heron and set for a 2008 release,will be what Canonical refers to as a Long Term Support (LTS) release and will be supported for five years. Though the next release will receive more support, Shuttleworth was quick to note that it doesn't mean that the Gutsy Gibbon isn't as good a release.

"For LTS we make a concerted effort to certify ISV applications and server models," Shuttleworth said. "There is no quality difference; it's just a supported timeframe difference." Ubuntu's Gutsy Move (InternetNews)

[Martin Böhm]

Můj názor? Je to úplně jedno. Vyber si jednu z distribucí, na které aktivně pracuje větší množství lidí, hlas v ní chyby a věz, že děláš dobře.

Naprosto nesouhlasím s filozofií "distribučního turismu", tedy onoho pocitu, že přechodem na distribuci FooLinux se vyřeší všechny moje starosti s distribucí OpenBar, zároveň můj systém bude svižnější, stabilnější a rychlejší. Nebude - za půl roku budete znovu měnit stáj po nalezení tuctu jiných chyb. Ušetřete si čas, raději nahlaste chyby ve svém současném distru.

A pokud jde o mne - já jsem si vybral distribuci, která vyhovovala nejlépe mým názorům - zaměření na KDE a žádné "free for enthusiasts" a "professional" verze.

[freshmouse]

Hezky řečeno. Já taky tak. Snad jen, že já naopak chci zaměření an GNOME.

[Fluttershy, yay!]

Gentoo? ^_^

Někdy má turistika smysl. Já šel z PCLOS na Debian, protože jsem chtěl mít věci pod kontrolou. Z Debianu jsem pak cestoval k openSuSE, neboť jsem neměl čas hrabat se ve všem ručně.

[unknown_]

Distribuční turistika není dobrá. Ale při současném množství distribucí je nutná, protože se nezřídka stane, že začátečník vyzkouší distribuci XYZ, která je prostě debilní (tím nemyslím Ubuntu)

[Martin Böhm]

No, co znám rozumné lidi, tak ti doporučují většinou některý prvek množiny {Ubuntu, OpenSUSE, Mandriva, Fedora, Debian}. Tyto distribuce mi zrovna jako "debilní" nepříjdou.

[unknown_]

Ano, ale semtam se mě někdo zeptá, jak si má na nějaké neznámé distribuci (co ani já neznám!) nastavit to a to. V tu chvíli se ptám, odkud to distro vzal. Odpovědi jsou jakože neví, že to našel někde na netu, ...

[Heron]

Možná by stálo za to pouvažovat, zda nové "killer" funkce raději nevyměnit za stabilitu.

Drív jsem používal Fedoru v podstatě unstable (updaty denně), pak klasickou, po nějaké době mě začalo štvát i to, že nové verse vycházejí co půl roku, tak jsem sáhnul po CentOS. Fedora jde po maximální aktuálnosti co se týče fcí, navíc je v tomto tahounem "trhu". Ne vždy ale uživatel ocení např. skutečnou průhlednost okýnek, když mu pak nejedou opengl aplikace.

[hmm]

taky nedockave cekam na FreeBSD 7, zadna linuxova distribuce me nikdy nepresvedcila natolik, abych ji pouzival vic jak par mesicu... i kdyz zas tolik neverim tem "nablejskanejm" grafum ala Microsoft, ze by to bylo az tak horky...

[unknown_]

Je pravda, že se mi ten nárůst mezi 6 a 7 zdá až moc významný... Až bude sedmička stable, tak si taky zkusim na to ňákej benchmark a ověřím.

[hmm]

mno myslim ze beta uz je dost stable na to aby se dala pouzivat, sam jsem pouzival bety z prvniho release 6.X a spis to jelo nez ze by to padalo

[unknown_]

Což o to, FreeBSD většinou vždycky jeden než padá (vyjímkou je u mě modem gtran cosi - tam je asi chyba v umodem způsobující náhlý restart systému). Osobně sem používal 7.0-CURRENT, ale prostě mi to nesedlo. Jinak stable sem myslem ve smyslu 7.0-STABLE

[kouzer]

A co debian testing? Co jsem tak četl, tak na desktop ji používá spousta lidí.

[unknown_]

Napíšu si ho do listu, ale nevím jak tam pude ta ipw3945

[knizmi]

Uplne pefektne. Staci povolit contrib a non-free repozitare a dale je to otazka nekolika kliknuti.

[miso]

to ma zaraza - preco nie iwl3945 bez userspace daemona?

[jyrki]

Dobré, dobre. Resim podobny problem. Na mem osobni PC bezi FreeBSD, k absolutni spokojenosti. Na PC pritelkyne, na PC otce bezi Slackware Linux nebo Debian. Kamaradum instaluju Debian / Slackware, podle jejich schopnosti a znalosti a podle toho ktere distro ma zrovna aktualnejsi release.
Rozhodnuti instalovat Slackware/Debian, jsem ucinil, po tom co jsem se spalil se SuSE a Ubuntu. Byt se mi zda Debian a Slackware podstatne mene problemove /az na jeden mensi problem s udev/. Presto se mi to stale nezda byt to prave orechove. Se Slackwarem je moc prace, v podstate tolik, ze bych tam rovnou mohl rozchazet FreeBSD (pokud to hardware dovoli, ne kazdy si vybira hardware tak vstricne vuci BSD jako ja). Debian mi pripada byt distrem pro vysinute open source maniaky. Uz me nebavi resit otazky typu "kde je Firefox? Jak se dostanu na internet? Proc je tady jakejsi Iceweasel?" apod. A predevsim se mi nelibi svazani se Debianu s GNOME, preferuju KDE a useri o ktere se staram taky.
Navic pritelkyne stejne na svuj komp nechodi, radeji me vyhodi od meho PC a dela s FreeBSD, takze k tomu kompu se Slackem si sednu nakonec ja. Asi ho fakt dam do haje a nahodim tam FreeBSD, jen co vyjde 7.0

[unknown_]

To máš ještě dobrý, že máš dost času na Slackware. Já su rád, pokud mě otravujou tak s "udělej mi tam hořící okna"

[jyrki]

Tak tech Slackwaru zase tolik neresim. a) moc lidem jsem to zatim neinstaloval b) s prosbou o radu se objevi i ti kterym jsem system neinstaloval vubec /napr. zamestnanci nasi firmy, kteri se obrati s probou o radu na nase IT, ktere je odkaze na me, protoze vedi ze jsem byval do Linuxu celkem zapalenej/. Vetsinou tihle useri maji Ubuntu, vetsinou si jej vyberou jelikoz "je klikaci a chteji se pokud mozno uplne vyhnout prikazove radce" a vetsinou to skonci tak, ze jako prvni radu (a v mnoha pripadech je navadim po telefonu) jim rikam spust si gnome-terminal....
Nejvetsi legrace je kdyz nekoho /rozumej Windows zbeha/ navygujes pri praci s vi editorem

[unknown_]

to s vi je síla, su rád, že s ním umím trochu, natož abych navigoval někoho po telefonu ještěže existuje nano/pico.

[R]

Prve CD Debianu existuje v 3 verziach - Gnome, KDE a XFCE.

[frEon]

nepletes si t os *buntu?

[Ilfirin]

Neplete, je to tak.

[CEST]

Uz me nebavi resit otazky typu "kde je Firefox? Jak se dostanu na internet? Proc je tady jakejsi Iceweasel?" apod.

Hmmm, zrovna debian tohle resi uplne skvele - sice instalujes firefox v pod nazvem iceweasel, ale kdyz das instalovat balicek firefox, tak ten virtualni balicek nainstalujes firefox spravne a spoustis ho taky prikazem firefox:

# aptitude install firefox
# firefox

Ale trebas v Gentoo instaluju balicek mozilla-firefox, ale po kompilaci se jmenuje Bon Echo, ale spousti se taky prikazem firefox - prvne, kdyz jsem tohle jmeno videl v titulku FF, jsem si myslel, ze jde jenom o nejaky kodovy oznaceni, pak jsem zjistil, ze se musi FF prejmenovat kvuli registrovany znamce. Ale v systemu proste pracuju s firefoxem.

Jinak debiani debconf je taky dobrej, umoznuje preddefinovat dialogy na tri ruzny slozitosti a v nekolika ruznych modech (readline, dialog, X dialog ...), v tomhle je debian dobrej a nemusis vsechno konfigurovat ruzne. Jinak ale souhlasim, ze yast je v tomhle jeste detailnejsi:)

[Cubic]

muj firefox je firefox, gentoo 2007 32bit? kde se pise ze to je bon echo?

[CEST]

Help / About Bon Echo a taky v titulky , napr. ted mam titulek "Vloz reakci do diskuze - Bon Echo"

Firefox mam kompilovanej, teda ebuild mozilla-firefox, tipuju, ze balicek mozilla-firefox-bin bude mit opravdu nazev Firefox, protoze se stahuje a instalujes binarni balicek firefox z mozilly.

Ale jak jsem psal, rozdil nevidim, instaloval jsem (a mam nainstalovany) balicek mozilla-firefox a spoustim ho prikazem firefox.

[jm]

Vypni si USE=bindist a zkus emerge -NuDav world Jako bonus budes mit pouzitelne vypadajici fonty.

[Tets]

Zacinal jsem kdysi s Fedorou, pak dva roky U/Kubuntu az do 7.04.
Ted mam dva mesice Debian s KDE a je naprosto super - vsechno jede jak ma (az na Compiz-fusion, ma ted jakysi divny bug, do hodiny zamrzne, grrr), Firefox me netrapi, pouzivam Konqueror a v nejhorsim je tu Iceweasel. Je to Debian unstable, asi jsem psychopat...

Tets :)

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

> A predevsim se mi nelibi svazani se Debianu s GNOME

Svazani Debianu s GNOME? Jak se to projevuje? Debian mam uz leta a na neco takoveho jsem nenarazil. Vzhledem k tomu, ze Debian neni nijak zvlast svazan ani s Xkama, tak tezko muze byt svazan s GNOME. Argument, ze GNOME je na prvnim CD, povazuji za irelevantni, nebot jsou desitky jinych zpusobu jak instalovat Debian a Debian je treba brat jako celek.

[kouzer]

Souhlas. Pokud se nepletu, tak Debian umisťuje věci na cd podle oblíbenosti. Takže pokud je na prvním cd Gnome, tak je to kvůli tomu, že ho používá většina uživatelů..

[unknown_]

A pak ho většina lidí používá, protože je na prvním CD

[jyrki]

No zatim potkavam casteji KDE nez Gnome. A tam kde bezi Gnome, je to vetsinou protoze je defaultni v distru. Myslim ze Gnome je predevsim protezovane, ale uzivatele neprilis chtene.

[Petr Tomeš]

Kdyby nebylo GNOME tak moc chtěné, jistě by na Kubuntu v rámci projektu Ubuntu nepracoval jen jeden vývojář a Red Hat a Novell by na něm nezaložili své produktové řady po dost dlouhou dobu.

[jyrki]

Nemusime chodit daleko. Mnoho diskuzi se objevilo v souvislosti s tim co rekl Linus Torvalds o Gnome....Obecne mam pocit, ze distributorum se libi vice Gnome, uzivatelum KDE. Je na Vas jak to vyvratite. Pocet vyvojaru Kubuntu pro me neni argument, v minulosti jsem zahledl narky toho vyvojare, ze nema podporu Cannonical a tudiz nemuze expandovat. Priznejme si to, Kubuntu je v podstatne Ubuntu oklestene o Gnome s v podstate standardnim KDE, neni to zdaleka tak odladene a pouzitelne. Takze proc by melo mit vice uzivatelu? A pokud nema uzivatele, proc by melo lakat vice vyvojaru???

[Petr Tomeš]

No právě zjevně Canonical nemá důvody více investovat do Kubuntu a KDE. Kdyby byla větší poptávka, vyrovnala by se i nabídka toho, co projekt Ubuntu poskytuje... Ubuntu na začátku mělo nula uživatelů - nevsadili by na GNOME, kdyby nebylo chtěné - a to jsem tvrdil. Já nepotřebuju nic vyvracet - a už hlavně ne proto, že jste vůbec nijak nedokázal, že "uživatelům se více líbí KDE" a že "GNOME je nepříliš chtěné". Pouze jste napsal nějaký svůj dojem.

[Martin Böhm]

Tohle není přesný popis situace.

Máš pravdu v tom, že kdyby byla větší poptávka (rozuměj: lidé by kupovali placenou podporu) po Kubuntu, Canonical by do něj více investoval. To se ale neděje, to mi bylo potvrzeno Markem Shuttleworthem v soukromém mailu.

To ale vůbec neznamená, že by KDE bylo horší nebo méně oblíbené mezi uživateli. Vůbec ne. Dokonce ani neplatí, že po GNOME je razantně větší poptávka (viz definice výše). Na začátku prostě museli vybrat jeden projekt a GNOME se Markovi zalíbilo hlavně díky předvídatelnému vývojovému cyklu. To, že dnes používá více lidí Ubuntu s GNOME než s KDE, je důsledkem toho, že se Canonical rozhodl pro GNOME. O kvalitě kódu, aplikací nebo odladěnosti knihoven to nehovoří vůbec nic.

[jyrki]

Diky, myslim ze toto je presne to, co bylo treba rici. Zkratka kdyby se Canonical tenkrat rozhodl pro KDE, dnes bude Ubuntu mit vice uzivatelu s KDE nez s Gnome, a projekt Gubuntu by zkomiral o jednom vyvojari, pokud by vubec vznikl. Samozrejem je to "kdyby" a jsou to dohady. Stejne jako ja nemuzu dolozit co rikam, nemuze pan Tomes dolozit co rika on.

[Petr Tomeš]

Samozrejem je to "kdyby" a jsou to dohady. Stejne jako ja nemuzu dolozit co rikam, nemuze pan Tomes dolozit co rika on.

To jsou nějaké vaše vyspekulované nesmysly, které nemůžete dokázat. V době, kdy přicházel Canonical na trh, bylo GNOME široce používané, oblíbené a podporované víceméně srovnatelně s KDE (z hlediska distributorů i uživatelů), to si zjistěte a doplňte info, kde chcete, já to dokládat nepotřebuju, protože je to prostě fakt.

[jyrki]

Reknu to jinak, lip. Linux nemam rad a nehodlam se jim zabyvat vic nez je nezbytne, na Debianu se mi nelibi jeho striktni zamereni na "bezproblemovou" licenci (drive Qt, Firefox atd.) a tedy i z historickeho hlediska jeho preference Gnome. Nehodlam zkoumat zda existuje nejake jine prvni CD s KDE. A Gnome instalovat nechci a nebudu, jednak protoze nevyhovuje mne, take protoze ho po mne nikdo nechce, lidi co znam preferuji KDE a i Vy priznavate ze pomer je vyrovnany. Tecka. Je to tak ok?

[Petr Tomeš]

Vidíte, když píšete za sebe, tak je to OK. Stejně jako tak nakonec uznáváte vyrovnaný poměr. Pak ta poznámka v některém z předchozích příspěvků v tom smyslu, že GNOME nikdo nechce, byla nesmyslná a zbytečná.

Jinak já Linux rád mám, paradoxně musím používat především Windows - ne kvůli tomu, že bych si myslel, že jsou lepší, ani kvůli HW, protože si dovedu vybírat, ale především kvůli aplikacím.

[jyrki]

To je fuk, stale si myslim ze Gnome prakticky nikdo nepouziva, co jsou statistiky na webu tak KDE ma naskok nejaky 10%. Ja osobne neznam nikoho kdo by Gnome pouzival. Ale je to fuk, jsem prilis unavenej nez abych se prel a chleba kvuli tomu levnejsi nebude.

[Petr Tomeš]

To je fuk, stale si myslim ze Gnome prakticky nikdo nepouziva, co jsou statistiky na webu tak KDE ma naskok nejaky 10%.

Tak to si myslíte špatně, je tom právě naopak.

[Petr Tomeš]

To ale vůbec neznamená, že by KDE bylo horší nebo méně oblíbené mezi uživateli. Vůbec ne. Dokonce ani neplatí, že po GNOME je razantně větší poptávka (viz definice výše). O kvalitě kódu, aplikací nebo odladěnosti knihoven to nehovoří vůbec nic.

No samozřejmě. S tím souhlasím a netvridl jsem přece vůbec nic jiného! Pokud si z mých komentářů někdo omylem nebo záměrně vyvozuje něco jiného, pak mě to mrzí, ale za to nemůžu. O KDE jsem vůbec nic nepsal a nic nenaznačoval. Reagoval jsem pouze na to, že GNOME asi zase tak špatné a nechtěné nebude, když celá řada nejpopulárnějších distribucí ho favorizuje (vývojově, propagací, dokumentací, nebo třeba předvolenou výchozí možností při instalaci, případně není předvybráno v openSUSE a je tam jako rovnocenná možnost s KDE...). Ve většině důležitých distribucí, které znám, není problém vybrat média pro instalaci GNOME nebo KDE nebo je jednoduše doinstalovat z netu, a podle většiny anket z poslední doby, které jsem zaznamenal, je podíl uživatelů KDE a GNOME víceméně vyrovnaný a srovnatelný, v závěsu s nějakým odstupem je myslím Xfce (a to asi hlavně díky Xubuntu). To by taky někdo mohl tvrdi, že je to prostředí špatné anebo nechtěné, i když by to mělo asi větší opodstatnění než u GNOME? No doufám, že to snad ne... Jinak osobně je mi dnes skoro jedno, co používám, stejně mi jde především o to si tam zapnout programy a ty základní funkce, co od toho požaduji a používám, mi plní všechna důležitá prostředí velmi dobře, takže je to u mně momentálně spíš otázkou zvyku nebo nálady, co si momentálně chci spustit.

[jyrki]

A to jsem uplne zapomnel zminit, ze delat nove distro jen kvuli zmene prostredi (ktere lze navic velice snadno doinstalovat) je naprosta zhovadilost! A pokud hovorime o Novellu, tak OpenSuSE jsem nedavno videl, instalator se pta zda chcete KDE nebo Gnome

[Petr Tomeš]

Ano, já to vím, že se instalátor ptá, já ten námět do Bugzilly Novellu před několika lety sám napsal a byl vyřešen. Vůbec nechápu, proč to tu píšete a jakou to má souvislost s tím, co jste tvrdil a na co jsem reagoval.

[jyrki]

Dobra, GNOME je preferovanym prostredim Debianu, nehodlam si stahovat jine CD1, stahuju vzdy obraz DVD. Jak jsem psal na jinem miste, ja pouzivam FreeBSD. Kdyz za mnou nekdo prijde a chce PC slozit/nainstalovat system, dam mu tam neco "rozumneho". Ale nehodlam se Linuxem nejak vyrazneji zabyvat. Nehodlam zkoumat kolik 1.CD existuje a jine detaily. Linux me nezajima, je to pro me neco jako Windows, i Windows na komp nainstaluji, kdyz si o ne nekdo rekne /a doda si je/

[abr]

Beta1.5 stoji jeste za starou backoru, finalni verze bude urco super pro server, ale nevim jak na desktopu.

[unknown_]

Na desktopu taky nevím, ale na notebooku je super aj 6.3-PRERELEASE, tak proč by ne 7 ?

[abr]

suspendy jedou? xka nejsou zpomalene?

[unknown_]

Suspend nepoužívám - nezkoušel sem, Xka subjektivně rychlejší než např. na Ubuntu, SuSE, Debianu ...

[abr]

Ruku na srdce: co je to za notebook bez suspendu? to je spis desktop/server

[unknown_]

No, mám sice notebook, ale je to spíš jako desktop. Prostě pokud jedu k babičce, tak nemusím tahat obrazovku a počítač, ale vezmu jenom notebook. Takže suspend ani nevyužiju/je pro mě zbytečný.

[CEST]

Prihodim svuj pohled:

Osobne jedu na desktopu na Gentoo, vyhovuje mi balickovacim systemem a moznosti kompilace, ikdyz nekdy to holt dyl trva, ale jakmile si clovek celej system udela a vetsinu balicku nainstaluje, tak uz pak pripadne pridava jen nejaky mensi. Pouzivam Gentoo stable, ale i tak se najdou chyby - napr. uz dlouho je hlasena chyba pri prekladu xorg-docs, proste docbook ma nejaky problemy a nejdou nainstalovat nejaky balicky kvuli chybe pri generovani docu-nastesti jdou docy vypnout, takze balicek prelozim bez docu, ale stejne to nastve. Obcas se samozrejme stane, ze i nakonfigurovanej Gentoo prestane beham, kdyz prijde nejaka major zmena ve verzich, napr. apache-2.0 na apache-2.2 trosku zmenil strukturu konfiguraku, nebo ted mi ve WindowMakerovi nesly obrazky u WPrefs. Jinak konfiguraci preferuju rucni, takze Gentoo mi v tom vyhovuje. Kolegovi jsem Gentoo taky "vnutil", ale pro nej to bylo slozitejsi, takze ted uz myslim bezi na necem jinym.

Tvoje pozadavky jsou trosku v rozporu. Chces mit stabilni, GUI, nejnovejsi a BFU-friendly distribuci. Ale nektery veci se vylucujou. Nejde dohromady "stabilni" a "nejnovejsi" - prave nejnovejsi veci muzou obsahovat bugy a nemusi byt stabilni. Taky pri pouziti distribuce, ktera nema major releasy, ale vyadava nove balicky (napr. Arch nebo Gentoo) je vetsi riziko, ze se neco podela. Ono samozrejme dost lidi testuje nestabilni balicky, nez je zaradi do stabilnich. Ale tech lidi je min nez tech, ktery to pak budou pouzivat a tudiz nejaky chyby projit muzou. Z tohohle pohledu se mi libi debian, kterej udela distribuci stabilni a jenom aktualizuje chyby. Mas teda jistotu, ze ta distribuce bude hodne stabilni a kdyz neco nakonfigurujes, tak to pobezi "az na veky". Nevyhoda je, ze mas za nejakou dobu stary baliky.

Jinak pro BFU bych doporucoval SuSE nebo Madrivu (puvodne jsme doporucoval i DEbian, ale po negativnich reakcich uz radsi ne), jednou nakonfigurovat, treba i pres konzoli a pak uz do toho nestourat. Mozna jeste Debian testing, kterej ma novejsi baliky, ale uz zase neni tak stabilni. Ono to napr. ani u SLES (SuSE Linux Enterprise Server-nebo co to je za zkratku, proste komercni SuSE) neni tak ruzovy-nedavno jsme potreboval nahodit SLES 10 s EVMS a za boha to neslo a to jsem pak opravdu delal krok za krokem podle manualu. A musel jsem na to prijit v cmdline-zjistil jsem v /etc/evms/NEJAKEJ-KONFIG, ze je tam zapsano, aby se do evms nezahrnul aktualni root disk a navic ani neumel udelat initrd s evms (musel jsem rucne spustit mkinitrd s parametrem evms). Kdo to zapsal do evms.cfg nevim, asi yast, ale rozhodne to bylo na cvokhaus, protoze debian tohle nedela a kdyz v debu zapnu evms, tak proste nabehne a dokonce i initrd vygeneruje s evms spravne.

Takze pokud uzivatele nechteji skutecne blbosti typu compiz a chteji jenom normalne pracovat, tak bych sel do debian stable (ted je jeste relativne novej), pozdeji bych mozna presel na testing, pokud by byl stable uz hodne zastaralej.

Tot muj nazor-no flame:)

[unknown_]

No, osobně nemusím mít ani nejnovější balíčky, ale pokud někdo vydá distribuci, která má být _super_, tak bych čekal, že bude mít trochu míň chyb. Debian Stable zkusím, ale podpora nejnovějšího hardware asi nebude nejlepší.

[CEST]

Myslim, ze Debian stable nema byt _super_, ale _stable_:) A verze testing je spis vyvojova, takze taky asi nebude _super_, ale muze mit cool programy, pokud je zprovoznis:) Jinak debian stable (verze 4.0 etch) ma ted jadro 2.6.18, coz bych rekl neni zase az takova hruza, ikdyz jasne, HW jde dopredu dost rychle na to, aby tam neco chybelo, ale pripadne se da pouzit jadro z testing (to udelas jednou a pak uz to bezi a nekonfigurujes to), jinak SW je tam relativne novej, ikdyz napr. OOo je jenom 2.0.4. Takze asi bude zalezet, na co to chces. Ja mam na notasu taky Etch, kdyz budu chtit neco super novyho, tak treba OOo stahnu a nainstaluju rucne a nebo zkusim backports a pripadne balicek od autoru (pokud ho projekt vytvari).

[kouzer]

Ja osobně bych stable daval na server a na ntb(nebo desktop) bych dal bez obav testing. Testing se mi zdá víc stable než některé stable distribuce. Např. kernel je v testingu 2.6.22-2(pokud se nepletu) což si myslím, že je dostatečně otestované a na desktop akorát.

[unknown_]

Tím _super_ sem narážel na 7.10 Ubuntu. Jinak by asi na stable debianu neměl být problém zkompilovat nejnovější jádro, že? Takže to asi zkusím.

[Zdenek Slama]

Ahoj. Myslim, ze Mandriva si take zaslouzi Tvou pozornost, stejne jako Sabayon (Gentoo)

V posledni Mandrive jsem jen pridal nejake doporucene zdroje pro nonfree, ci jak se tomu rika, baliky a bylo vymalovano.

Sabayon je pokus o Gentoidni distribuci s grafickyma klikatkama, ale instalace software delam radsi v prikazove radce.

Obe zminene distribuce je mozne provozovat jako Live, takze doporucim vyzkouset a u obou mam problem s ATI grafikama (ale s tema mam obecne problem v jakekoliv distribuci , takze mozna chyba mezi klavesnici a zidli )

[xkesh]

PCLinuxOS, dle Distrowatch velice populární distribuce?

"Populární dle Distrowatch" znamená jediné: že se na stránku této distribuce tamtéž přišlo podívat v určitém období hodně lidí (velice pravděpodobně nikoliv uživatelů).

Jak je vidět, stačí prostě někam prdnout nějaký žebříček, skoro nikdo už se nezajímá o to, o čem vypovídá. Je nahoře, tak je "velice populární" ... tak se rodí hvězdy

Podle poslední ankety O nejoblíbenější distro zde na ABClinuxu považuje tento systém za nejoblíbenější celých 0,38% hlasujících.

[Petr Tomeš]

Tak tento žebříček Distrowatch už je směrodatnější.

[xkesh]

Tak tento žebříček Distrowatch už je směrodatnější.

Ovšem pouze co se týče vývoje trendu každé jedné distribuce samostatně (proč, to je tam důkladně popsáno), a pouze co se týče návštěvníků Distrowatch (což mohou být velice pravděpodobně spíše "distribuční turisté", kteří hledají, co je kde nového, než spokojení uživatelé jedné distribuce).

Pro vzájemné porovnání populárnosti jednotlivých distribucí je zrovna tak nesměrodatný jako počítání přístupů na stránky o distribucích. Ovšem na Distrowatch to vědí a nijak to nezastírají, prostě měří "čtenost" svých jednotlivých stránek jako tisíce dalších websitů. To jen někteří naivní uživatelé se chytají žebříčku na Distrowatch jako něčeho směrodatného - patrně z nedostatku jiných relevantních zdrojů.

[Petr Tomeš]

Přístupy na stránku z jednotlivých jsou zcela nepochybně relevantnějí údaj než počet navštívení stránky o určité distribuci. Nic jiného jsem tím tvrdit nechtěl. Ani anketa na Abclinuxu není úplně reprezentativní.

[unknown_]

"Populární dle Distrowatch" znamená jediné: že se na stránku této distribuce tamtéž přišlo podívat v určitém období hodně lidí

No, IMHO to, že se na distribuci hodně dívá tak trochu znamená, že je populární. Níc to nevypovídá o používanosti, s tím souhlasím.

(velice pravděpodobně nikoliv uživatelů).

To je věc názoru. Ale možná máš pravdu, že na PCLinuxOS "kliká" Microsoft, aby přiměl spoustu lidí vyzkoušet PCLinuxOS (se slovy jako já: "je to populární") a aby je pak mohl buzerovat kvůli kodekům, které sou tam defaultně nainstalovány?

[xkesh]

No, IMHO to, že se na distribuci hodně dívá tak trochu znamená, že je populární.

Že je populární její stránka na Distrowatch. Nic víc. Například má díky jménu výhodnější pozici v přístupu z vyhledávačů...

Ale možná máš pravdu, že na PCLinuxOS "kliká" Microsoft, aby přiměl spoustu lidí vyzkoušet PCLinuxOS

Uvažujte, kdo se jde nejpravděpodobněji dívat na Distrowatch a klikne na stránku PCLinuxOS:

a) spokojený uživatel této distribuce

b) spokojený uživatel jiné distribuce, který o PCLinuxOS něco slyšel a chce se jen informovat

c) distribuční turista, který hledá náhradu za dosavadní distribuci a PCLinuxOS ho zaujme svým názvem (a později i pozicí v žebříčku návštěvnosti, protože si myslí, že jde o žebříček kvality/používanosti)

Dovoluji si věštit, že návštěvníků z kategorie A bude minimum.

[AltOS]

a aby je pak mohl buzerovat kvůli kodekům, které sou tam defaultně nainstalovány?

Heh, jenze ty kodeky tam (oficielne) nejsou. ;)

[jm]

až po prakticky nefungující (v Ubuntu 7.10) ipw3945 driver

ipw3945 je nehorazna sracka a dokud se neprejde na iwl3945, tak to rozhodne lepsi nebude. To opravdu neni chyba Ubuntu ani zadne jine distribuce.

[knizmi]

Jsem opravdu jediný, kdo s tímto ovladačem nemá problémy? Co konkrétně je na něm špatného?

[miso]

Vyzadje userspace daemona, ktory na niektorych strojoch blbne pri suspende. Okrem toho sa vyvoj ipw3945 zastavil na ukor iwl3945

[frEon]

nevim proc, ale u me to nikdy nefungovalo. Naopak s iwl3945 jsem spokojen.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Chyby vnimane pri pouzivani nejake distribuce se daji rozdelit na chyby konfigurace, chyby specifickeho distribucniho software a chyby bezneho software. V prvnich dvou pripadech jsou dane pripominky relevantni, ale v tretim pripade IMHO ne. Velka cast distribuci muze jen tezko prebirat zodpovednost za vsechny bugy, ktere jsou v upstream software. To je spis problem uzivatele, ze si z bohate nabidky software prezentovaneho jeho distribuci vybira ty zabugovane a ne ty kvalitni. A prechazet kvuli tomu na *BSD je nesmysl, protoze velka cast generickeho software je tam stejna.

[unknown_]

Vzhledem k tomu, že již delší dobu používám FreeBSD i Ubuntu s téměř stejnými balíčky a verzemi programů, tak fakt nevím, jestli do těch balíčku v Ubuntu drbou nebo co, ale prostě to je mnohem víc nekomplaktní než ve FreeBSD.

[Petr Tomeš]

Co znamená slovo "nekomplaktní"?

[unknown_]

sry -> nekompaktní. Ale spíš by se hodilo slovo - chybová

[Petr Tomeš]

Prosím, já opravdu nechápu, co by mohlo být nekompaktní.

[Ilfirin]

Významový opak slova, na který odkazuješ.

[Petr Tomeš]

To vím taky. Já to chtěl slyšet v kontextu, ve kterém ho použil.

[Lu-Tze]

Určitě chtěl říct, že Ubuntu není omezené

[Michal Kubeček]

I omezené může být nekompaktní… :-)

[unknown_]

Jasným příkladem může být spousta komerčního softu.

[Lu-Tze]

Snad nechtěl říct, že Ubuntu není otevřené? Za takové tvrzení by tu mohl dostat na budku. O tom, že Ubuntu je z obyčejného R^n jsem nikdy nepochyboval.

[Lu-Tze]

ajajaj, to se nepovedlo

[Michal Kubeček]

Že existuje otevřené pokrytí, ze kterého nelze vybrat konečné? :-)