Portál AbcLinuxu, 24. října 2025 09:18
))
Co takhle argument že firmy využívají svobodných knihoven a mající uzavřený kód, nijak nepřispívají k tvorbě svobodného softwaru a ještě na tom vydělávají? Je toto v pořádku?
Můj názor je: Buď budeš mít projekt uzavřený a plať tvůrcům "knihoven". A nebo uvolni pod GPL a neplať nic.
Tyto dva postoje mě přijdou férové a plnohodnotné když si uvědomím že žiji v demokratické na obchodu založené společnosti. 
Osobně bych takovýto nadpist ze své hlavy nevyprodukoval...
)
Představte si firmu, která bude ke komerčním účelům používat free software. Nebude nic vyvíjet, nic rozšiřovat, jen ten software bude používat. I pokud bude software licencován pod GPL, nic tomu nebrání, naopak GPL sama brání tomu, abyste to té firmě dodatečnými podmínkami zakázal. Firma tedy využívá free software, k tvorbě free software nijak nepřispívá a ještě na tom vydělává. Pokud bych měl brát vážně váš argument tak, jak jste ho napsal, musel bych nutně dojít k závěru, že podle vaší logiky je špatná nejen LGPL, ale i samotná GPL. Předpokládám ale, že to si nemyslíte.
Problém je v tom, že v okamžiku, kdy budete požadovat přenos infekce dynamickým linkováním (což je rozdíl mezi LGPL a GPL), musíte si nutně položit otázku, kde se chcete vlastně zastavit. Není totiž problém napsat si "wrapper" nad GPL knihovnu, který zajistí napojení na vaši aplikaci např. přes unix domain socket, což je (právně) v pořádku i pro GPL knihovnu. Je v tom ale nějaký principiální rozdíl? IMHO ne. Takže byste byl v pokušení zakázat i takový "binding" na knihovnu. Jenže to byste nakonec skončil u toho, že napíšete-li HTTP server pod GPL licencí, bude zakázáno na něj přistupovat z non-GPL prohlížečů. Nesmyslnost takového opatření je, doufám, dostatečně zřejmá.
Hlavní problém je tady podle mne v představě, že je třeba vyhladit closed source software. Většina lidí a troufám si tvrdit, že i většina open source vývojářů, s takovou představou nesouhlasí. Ale je to představa, která stála za vznikem GPL, a také představa, která stála za transformací Library na Lesser a za výzvou k používání GPL i pro knihovny. Lpěním na používání GPL pro knihovny tento "třídní boj" podporujete a s tím nemohu souhlasit. Podle mne je žádoucí, aby existoval open source i closed source vedle sebe.
Je to jednak věda, jednak dřina - spousta práce, změny zákonů, nutná okamžitá reakce, nějaká podpora...Nemam osobne skusenosti so ziadnym uctovnictvom, ale ak je to tak ako tvrdis, tak sa nemaju coho bat, ani ak to uvolnia pod GPL. Pretoze im nemoze konkurovat nikto, kto si to len tak stiahne a zacne predavat za polovicnu cenu, pretoze im neponukne prave ten servis.
Podnikání je tvrdý Obchod, Tedy pokud nemáš finance na to začít podnikat a nebo nemáš janý výdělečný model tak nikdy podnikat nesmíš začít... Samozřejmě moc nevěřím že účetnictví bude někdy pod GPL. Ale trochu si štournu.
Třeba HoneyCalc je příkladem toho že tato firma dělá uzavřený program a ten program bude žít pouze pokud bude žít tato firma. Kdyby udělali otevřený vývoj tak se toho muže chytnout i někdo jiný a přispívat do softwaru. Tedy snížily by se náklady a původní autor/firma by těžily i z práce jiných. Takto tento program moc lidí používat nebude. Radši pujdou do ABRY, Money atd...
Tedy pokud nemáš finance na to začít podnikat a nebo nemáš janý výdělečný model tak nikdy podnikat nesmíš začít...To je samozřejmě hovadina. Jaksi to totiž neřeší, že spousta lidí začne podnikat proto, že je to baví. A dělají to přesto, že si vydělají mnohem míň, než kdyby byli zaměstnanci.
.
Ale uvědom si, že pokud třeba Adobe vydává Acrobat Reader zdarma, pravděpodobně se jim nechce mimo peněz za vývoj ještě platit Trolltechu za Qt. Z tohoto pohledu je pro ně LGPL Gtk toolkit lepším řešením.
Naproti tomu, programy, které mají být pod GPL (Sim, licq, psi, scribus, ...) licence Trolltechu nijak neomezuje.
Pamatuji si, že ředitel na průmyslovce (byl to strojař) nám říkal, všechno má své výhody a nevýhody. Nemůžeš říct, že ocel 19 je lepší jak 11. Musíš vždycky uvažovat v souvislostech (jestli vyrábíš traverzu, nebo skalpel).
Já si sovislosti naprosto dobře uvědomuji!
Mě je jasné že pro firmy jako je Adobe je LGPL řešením. Ale co z toho vyplívá? Že firmy které vydělávají peníze pomocí "svobodných řešení" nedají za použití ani korunu. Proto mi přijde vhodnější bud jet pod GPL (jsem přesvědčen o výhodnosti použití, inovace, atd..) a nebo si zaplatatit "odpustku" a projekt uzavřít. Tím pádem uchováš firemní tajemnství a zároveň podpoříš vývin software. GTK tuto vlastnost nemá. Takže kdokoli použije GTK tak nic nezaplatí a vývoji "Svobodného softwaru" při uzavřeném modelu ničím nepřispívá.
Představ si že budeš dělat třeba aplikaci "
)" pod LGPL tak se vystavuješ riziku že kdokoli ti tvoji aplikaci vezme udělá nad ní nadstavbu a bude na tom vydělávat. A ty jako původní autor nebudeš moct využívat jejich kódu. Takže dospěješ k tomu že on využitl tvých znalostí, udělal si na tom "ŽIVNOST" a ty spětně nemužeš z jeho práce těžit. Vznikne tak nerovnováha. Proto tvrdím že v jistém úhlu je LGPL "nesvobodná" a použití licenčního modelu jako má Trolltech je Férové. 
Představ si že budeš dělat třeba aplikaci "LGPL je designovaná pro knihovny, ne pro aplikace. Ale pokud bych tu hypotetickou LGPL aplikaci dělal, bylo by to něco, s čím bych musel počítat.)" pod LGPL tak se vystavuješ riziku že kdokoli ti tvoji aplikaci vezme udělá nad ní nadstavbu a bude na tom vydělávat.
A ty jako původní autor nebudeš moct využívat jejich kódu.Ale já budu pouze autorem aplikace, nikoliv té nadstavby. Vývojáři glibc taky nemají možnost využívat kódu např. Oracle (proč taky?). Znovu opakuji, pokud se svobodně rozhodnu pro LGPL, musím počítat se všemi důsledky.
Takže dospěješ k tomu že on využitl tvých znalostí, udělal si na tom "ŽIVNOST" a ty spětně nemužeš z jeho práce těžit. Vznikne tak nerovnováha.Viz výše příklad s Oraclem. Pokud by bylo glibc pod GPL, nemohl by na GNU systémech existovat neGPL software! Žádná Opera, RealPlayer, Java, Oracle, ... . Všechny projekty s BSD-like licencí Xorg, Apache, Mono, ... by se musely forknout do GPL verze. To nemluvím o licencích Perlu, Pythonu, Knuthově licenci, NPL, MPL a spoustě dalších, které ani neznám. Potom bys přišel na to, že čiste GPL systém jednoduše neexistuje. Pouze za předpokladu, že by jediná správná a povolená (TM) licence pro software byla GPL, nebyl by to problém. Což se neslučuje s mojí představou svobody.
Proto tvrdím že v jistém úhlu je LGPL "nesvobodná" a použití licenčního modelu jako má Trolltech je Férové.No a v jistém úhlu pohledu je zase svobodná (umožňuje si vybrat licenci pro aplikaci, jako chci). Licenční model Trolltechu je férový a imho jediný rozumný. Je to naprosto stejné, jako MySql. Pokud by vydaly své projekty pod méně restriktivnější licencí, mohly by to imho zabalit.![]()
Jinak naprostý souhlas. Jsou to v podstatě dva úhly pohledu. A jak jsi už říkal nedalo mi nereagovat na to blog Proč mám rád LGPL.
Přesto všechno tvrdím že přístup Trolltechu je prostě férový a do budoucna v komerční sféře přínosný. Nejsem sice programátor, ale když něco buduješ bez financí tak to jde ztěžka. pokud si firma Troltech vydělá na "Odpustkách" muže tyto finance zpětně vložit do vývoje QT. Takže QT muže díky tomuto modelu růst a projekty které nejsou pořádně výdělečně mužou degradovat.
cat /usr/include/stdio.h #ifdef ___GPL___ #include <gpl/stdio.h> #else #include <non-gpl/stdio.h> #endifTakže LGPL není potřeba, stačí vydávat hlavičkové soubory pod GPL a jinou licencí (třeba) Public Domain. A nelinkovat staticky
Ale pravda je, že zatím asi jenom Linux dorazil do fáze, kdy licenční problémy se řeší i u takové blbiny, jako je použití funkcí z stdio.h.No ona to není blbost. GPL je hodně virulentní a může "nakazit" ostatní programy i prostřednictvím hlavičkových souborů. Ale glibc se to netýká, protože je (z rozumných důvodů) pod LGPL.
1. dle mého názoru je dobré mít narovnané vztahy mezi tvůrci svobodných programů a mezi tvůrci kteří tvoří nesvobodné díla a využívají svobodných knihoven.
2. LGPL ti umožnuje využít tvůj vyvýjený program, ke komerčním účelům. Tedy vezmu to co ty naprogramuješ, dodám tam svůj kód uzavřu a pa pá. Tedy ty poskytneš kus kódu někomu zadarmo a poté zpětně nemužeš využívat kódu který do tvého programu dodělal někdo jiný. Jsem si vědom že to trochu překrucuji ale dle mého cítění je toto možné. Do budoucna řeknu kámošovi právníkovi aby vám udělal pořádný rozbor.
3.GPL je čistá. Programuj svobodný software, a ostatní mustí tuto licenci dodržet, tak že ty zpětně budeš moct využít díla na tvém dílu postavených. To u LGPL dle mého odhadu není možné.
4. Domnívám se že vytvářet nesvobodná díla je stejně legitimní jako vytvářet díla svobodná. Tedy já mám rád díla svobodná tedy jsem pro GPL.
)
Nakonec chci upozornit na to že nejsem programátor, pouze jsem si přečetl licenci a z toho odvozuji své závěry. Tato problematika by si zasloužila hlubší analýzu.

Zkusím si to zapsat za uši. Ale potřebuji osvětlit co.
... fakt žádný emoce! 
))
Možná je to slovíčkaření ale vy v žádném případě nevyděláváte na prodeji softwaru, ale na jeho redistibuci.Úplný nesmysl, netuším, kde jsi to vyčetl. Doporučuji přečíst: Does the GPL allow me to sell copies of the program for money? a Selling Free Software. Citát: Since free software is not a matter of price, a low price isn't more free, or closer to free. Smiřte se s tím, že GPL nezakazuje prodávání softwaru. FSF _podporuje_ prodávání softwaru a vydělávání peněz na Free Software. Člověk by si myslel, že v češtině si lidi nebudou plést "zdarma" a "svobodný" jako je to v angličtině - a přece... Takže ještě jednou: svobodný software poskytuje svobody, ne záruku, že bude software zdarma.))
Ale to jen tak rejpu
Ale abych vysvetlil - nemyslim si, ze LGPL je rozhodne blbost a ze vsechny knihovny (pocinaje treba glibc) v Linuxu by mely byt GPL. Co jsem se celou dobu snazil rict bylo to, ze to, ze Qt je k dispozici pod GPL rozhodne neni na prekazku tomu, aby se psaly v tom normalni open-source i komercni programy.
Neznam moc licence - co znamena Mozilla-like licence? (GPL = udelas upravy => musis je distribuovat, BSD = delej si s tim, co chces)
Predpokladejme, ze bys postavil svuj projekt na GPL. Pak, pokud si nekdo zaplati nejakou upravu, tak jedine, co musis, tak dat mu s tou upravou i zdrojaky - nikdo tebe ani zakaznika nenuti ty zdrojaky jakkoliv dal sirit.
Nechapu tu tvoji argumentaci s cenou a konkurenceschopnosti projektu. Kdyz se bude platit CO? Kdyz zaplatis (treba) Qt licenci, abys mohl mit komercni projekt? Pominu to, ze ty penize za licenci jsou opravdu smesne (pro komercni projekty - zvlast kdyz se tady ohanis statisici) - ale ber to tak, ze konkurence ma naprosto ty stejne podminky jako ty - pak ti nemuze klesnout zadna konkurenceschopnost.
Konkretne tvoje reseni (Compiere) je typickou ukazkou komercniho SW - pokud je mi znamo, tak stredni a velke IS (at uz CRM nebo cokoliv) se v podstate naprosto vzdy upravuji na miru zakaznikovi. Takoveto reseni se nikdy nemuze uchytit jako GPL - muzes mit maximalne nejaky "free" zaklad, ktery ti uspori cast nakladu, ale i kdybys tyto zakaznikovy upravy zverejnil, tak nikomu ostatnimu skoro k nicemu nejsou.
Predpokladejme, ze bys postavil svuj projekt na GPL. Pak, pokud si nekdo zaplati nejakou upravu, tak jedine, co musis, tak dat mu s tou upravou i zdrojaky - nikdo tebe ani zakaznika nenuti ty zdrojaky jakkoliv dal sirit.A hociktorý jeho zamestnanec má právo na zdrojový kód aplikácie, ktorú používa (čo nesmie byť ošetrené ďalšou zmluvou) a tomu už nič nebráni distribuovať produkt bez toho, aby niečo porušil. O tom je GPL a to môže byť niekedy problém.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.