Portál AbcLinuxu, 3. května 2025 22:54
Tiskni
Sdílej:
myslim, ze by jste mel vyhledat pana Jilka.
Ne ze bych si myslel, ze je schopny terapeut, ale jako uzivatel linuxu a priznivec komunity Vam mozna nebude uctovat tolik. Preji brzke uzdraveni Vasi manzelce, uz kvuli synovi.
pekny zapisek...
ale co to jmeno... Quido? Chudak kluk...
BeltainNechtel bych, aby lidi pri vysloveni jmena meho ditete nevedeli jestli mluvim o nem nebo o necem, co jsem si prave byl vyzvednout v lekarne na predpis...
Mně se Quido taky líbí. Problém je v tom, že ne všechny děti se dostanou do kolektivu, kde se setkají s pochopením pro zvláštní jména. Kdyby mě rodiče pojmenovali třeba Esmeralda Vylízaná a kolektiv (ve školce, škole) se mi za to z neznámých důvodů poškleboval, mohlo by mě to nadosmrti poznamenat.
Ne že by tomu současný systém úplně bránil. Pokud vím, lze dát takové jméno, které už bylo použito (takže se seznam jmen asi nerozšiřuje)... Vždycky jsem se chtěl jmenovat Maxi Obr (Max Power).
Ostatně, rodiče fakt mívají i dost pitomé nápady.
Neprošlo, protože je tu ta "Knappovská diktatura".
Ale kvůli jménu asi ne. Adolf je normální jméno, které se běžně dávalo. Jen po válce to nějak polevilo. Jak je časté jméno Hitler, to nevím, ale asi ani to nebylo nijak výjimečné...
Ostatně, předsedou Lidového spolku pro péči o válečné hroby je Reinhard Führer a taky to nikomu nepřijde ani legrační.
hnus
A Kvido mi prijde jako docela normalni jmeno, ikdyz s Q se to moc casto nevidi.Omyl. variace jména Q je mnohem častější než s K. Viz statistika četnosti jmen a příjmení Že začal počet počeštené variace tohoto jména narůstat bude nejspíš důsledek činnosti výše zmíněné báby, protože v kalendáři toto jméno počeštili až někdy kolem roku 2002. Jinak Quido je specificky rakousko-uherská specialita. V Německu nebo ve Francii se spíš setkáte s přepisem Guido.
Pekny...pripomelo mi to <a href=http://www.kipling.org.uk/poems_if.htm> toto </a>
Máš depku zo 40. Ja som nieco podobne zazival ked som mal 30 (no smej sa ).
Já nad těmito věcmi také přemýšlím. Můj táta byl v jistém smyslu pod pantoflem, máme se k němu občas chovala hrozně, aniž by on k tomu zavdal příčinu, v jiném úhlu pohledu to byl moudrý muž. Věděl, že mámu vytočí každá kravina, tak tomu předcházel. Můj táta byl pro mně vždycky idol, taky se nám dost věnoval a vždycky měl pro nás čas. Máma ani ne, ta neměla ani moc trpělivosti. Ta spíše poroučela.
Máma nám umřela když mi bylo necelých 10 a s tátou jsme zvládli všechno. Bez zbytečného řvaní a rozčilování. Hodně jsme mluvili o všem. Časem z něj vypadlo, že měl mámu moc rád, ale že mu dost ztrpčovala život tím věčným rozčilováním. Já mu k tomu řekla, že jsem to vnímala už když jsem byla malá, že je k němu máma hnusná. Táta je pro mne idolem dosud, i když zemřel a jsem ráda, že jsme si řekli tyhle věci.
Manžel se k našemu 2letému synovi chová podobně jako náš táta k nám, hodně se mu věnuje a klouček to oceňuje. I když většinu týdne s ním trávím já, tátu miluje, táta je Bůh. Občas mně to trochu štve, protože se synovi hodně věnuju, já jsem s ním většinu času, ale to je přirozený vývoj. Manžel taky moc nevychovává, spíše dovádějí. Myslím, že tohle je taky základ k tomu, aby si dítě k rodiči vybudovalo pozitivní vztah. Nic jiného se pro to dělat nedá. Sama jsem zvědavá, jaký bude vývoj jejich vztahu.
To bylo bezpečností opatření a jistá rezignace. Kdosi zneužíval určité informace z blogů a neustále jsem se rozčilovala s jedním trollem. Je to pro mne spíše zkušenost, že nemohu psát o všem co mne napadne. Navíc si myslím, že tu je mnoho zajímavějších blogů než byl můj. Cancák bych nikdy nespálila
Ještě mne k tomu napadá, že je rozdíl mezi tím, jak jsem tátu vnímala já a jak bratři. Jeden se všemožně snažil, aby ho táta "uznal", přitom se dle mého názoru míjeli. Táta ho bral a měl ho rád i s chybami, taky pro něj vždycky i v krizových situacích udělal maximum. A nejstarší brácha tátu považoval trochu za slabocha kvůli tomu, že se nechal ovládat mámou. On je teda mámě taky neskutečně povahově podobný
Nevim, zda bych byl schopen akceptovat jako autoritu nekoho, kdo se neni schopen ovladnout a na slovni utok reaguje utokem fyzickym. Nebo jeste hur, kdo by si i pozdeji myslel, ze takova reakce byla adekvatni.
Vojna neni kojna
Nejednalo se o diskusi o globálním oteplování ...
Správně si to nazval útokem. Proč by měl mít právo volit způsob boje jen útočník? Který si samozřejmě vybere ten způsob, ve kterém je dobrý (v tomto případě slovní urážení manželek).
Protoze zbytecna eskalace konfliktu je zavrzenihodna. Nejedna se o volbu mezi dvema srovnatelnyma alternativama typu kord nebo pistole, ale o vyber mezi vcelku neskodnodnou cinnosti a cinnosti, u ktere je vyznamna moznost zraneni s trvalymi nasledky.
+1
; jak by se mi teď hodila.
> teď je ještě otázka, jestli je větší a zbytečnější eskalací noční hádka s opilcem
A proc se hadat, meni lepsi na slovni agresi vubec nereagovat?
> tak bych si teda připadal sám před sebou jako posera, kdybych na jeho "slovni agresi" vůbec nereagoval.
Odvahu by clovek mel mit k tomu, aby byl ochoten chovat spravne (= podle takoveho vzoru chovani, o nemz je presvedcen, ze jeho dodrovani vede k vseobecnemu spolecenskemu prospechu) i za cenu osobnich problemu. Nikoliv k tomu, aby se clovek choval hloupe a jen daval najevo, ze se neboji riskovat.
Samozrejme muze byt problem v tom, ze historicke, podvedome vzory spravneho chovani (ktere byly spravne v praveke kmenove spolecnosti) mohou byt v rozporu s modernimi, racionalnimi vzory spravneho chovani (ktere jsou spravne v soucasne spolecnosti).
> Nehledě na to, jak by na mě asi pohlížela ona
Kdyby tva holka mela na vec stejny nazor jako ja, tak by na tebe pohlizela rozhodne lepe nez kdyby ses vyprovokovat nechal.
Kdyby tva holka mela na vec stejny nazor jako ja, tak by na tebe pohlizela rozhodne lepe nez kdyby ses vyprovokovat nechal.Přijde na to. Racionálně ti možná sdělí: "To je fajn, že ses nenechal vyprovokovat..", ovšem v duchu si přidá: ".., posero!". Samec, který nějakým způsobem neztrestá napadení (byť verbální) samice, je pudově vyhodnocen jako nevhodný a dříve, nebo později ostrouhá. Všechno je to přírodní výběr. Neagresivní jedinci své geny neprosadí. Jak nám ostatně dokládá celá známá historie, kam paměť sahá. U takového jedince totiž není vůbec jisté zda bude schopen ochránit v případě ohrožení potencionální potomstvo. Jsou prostě meze za kterými není možný jiný postup.
Odvahu by clovek mel mit k tomu, aby byl ochoten chovat spravne (= podle takoveho vzoru chovani, o nemz je presvedcen, ze jeho dodrovani vede k vseobecnemu spolecenskemu prospechu) i za cenu osobnich problemu. Nikoliv k tomu, aby se clovek choval hloupe a jen daval najevo, ze se neboji riskovat.
V tom se naprosto shodneme. Ovšem neshodujeme se v tom, co je správné a vede ke všeobecnému společenskému prospěchu a co je hloupé.
Podle mě vede ke všeobecnému společenskému prospěchu to, že nedojde k nedůstojné strkanici, která přeroste ve rvačku, po níž si nikdo nebude pamatovat, kdo že si to vlastně čím začal, ale zúčastnění se budou nenávidět a půjdou si po krku kdykoli se potkají.
Ke společenskému prospěchu vede i jasné vymezení přípustna - opilec zkoušel, kam se dá zajít. Reakce jasně vymezila, že se dostal někam, kde už nebyl ani tenký led, a vymezila to nejen pro ty dva zúčastněné, ale i pro ostatní vojáky v tom útvaru, a podobný problém už pak mohl znovu nastat jen těžko.
Naopak velmi hloupé je tvářit se za všech okolností, že se nic nestalo, a doufat, že to nějak dopadne. Totiž odvaha není potřeba jen k nezakročení, ale i k té ráně pěstí.
Přinejmenším se ale shodneme, že velmi hloupé je na druhé straně i automatické používání pěstního řešení (třeba v té diskusi o globálním oteplování ). Rozumný člověk si prostě musí být vědom všech prostředků, které v dané situaci má k dispozici, a pečlivě vážit, který je nejlepší.
> Podle mě vede ke všeobecnému společenskému prospěchu to, že nedojde k nedůstojné strkanici, která přeroste ve rvačku, po níž si nikdo nebude pamatovat, kdo že si to vlastně čím začal, ale zúčastnění se budou nenávidět a půjdou si po krku kdykoli se potkají.
Takze z obavy, aby urazky neprerostly ve rvacku, zacnes rvacku rovnou?
V okamziku, kdy nekoho takto fyzicky napadnes, netusis, zda na to druha strana take bude reagovat fyzickym utokem. Tedy nevis, zda rvacka zacne nebo ne. Ale pokud zacne, tak zacala tvou ranou pesti.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.