Portál AbcLinuxu, 1. května 2025 18:57
Dnes se podíváme na zbytek novinek, které se objevily v době konání letošního Computexu. Jedna zajímavější než druhá, takže bez dlouhých úvodů pojďme rovnou na to.
Seagate nevyužívá helium, zatímco HGST dosud nenasadila SMR (shingled magnetic recording). Teprve kombinací obou těchto technologií dociluje HGST (někdejší harddisková divize Hitachi, zcela původně pak IBM) kapacity 3,5palcového pevného disku 10 terabajtů.
Na trh míří disk řady UltraStar Archive He10 vybavený jak technologií SMR ploten a hlaviček, tak technologií HelioSeal, tedy vyplnění vnitřku disku heliem, umožňujícím osadit v útrobách více diskových ploten (oproti u GHST běžného maxima 5 ploten hovořil výrobce v souvislosti s heliovou technologií o 7 plotnách).
Jenže to má svá úskalí. Technologie ještě není zvládnutá na stejné úrovni jako třeba GMR, takže disk evidentně používá buď nižší rychlost otáček, nebo musí vícekrát přejíždět oblasti, nebo kombinaci obého. HGST totiž pro tento 10TB disk, od kterého bychom běžným konvenčním pohledem očekávali rychlosti zápisu i nad úrovní 200 MB/s, udává rychlost čtení pouze 157 MB/s a zápisu dokonce jen 68 MB/s.
Navíc je pro dobrý chod disku bez poklesů výkonu a trvalého jeho snižování více než vhodné nasadit open-source sw podporu, kterou HGST zveřejnila na GiHubu. U SMR disků totiž kvůli částečnému překryvu magnetických částeček pro jednotlivé stopy je potřeba zapisovat nejen danou stopu, ale i sousedící. Je tak více než výhodné, aby plánovač zápisu nebyl pouze „hloupý“ v samotném řadiči disku, ale podpořený softwarovou implementací, která rozumím datům, jež zapisuje. HGST připravila tuto ZBC device manipulation library zatím pro Linux, kde ji lze stáhnout. V příštím roce by se měla objevit podpora přímo v operačních systémech i souborových systémech.
Jinak tyto 10TB disky nejdou do běžného prodeje, HGST je primárně nabízí enterprisovým partnerům pro zálohovací účely. Ti se smíří jak s výrazně nižší rychlostí zápisu, tak jistě budou lépe snášet i nepochybně nadstandardní cenu.
UMC se nepřipojila k alianci GlobalFoundries / Samsung, která vyrábí 14nm FinFET na bázi Samsungovy technologie. Firma si vyvíjí vlastní variantu na stejné hodnotě nanometrů, ale vývoj nejde tak hladce, jak se původně očekávalo. Aby si udržela zákazníky a současně jim nabídla optimální mezistupeň mezi planární (obvykle 28nm) a novou FinFET (obvykle 14nm) technologií, nabídne zákazníkům 18nm proces, který je nástupcem 28nm planárního, jenž firma nabízí dnes. Nemělo by tedy jít o die-shrink, jako spíše o „velký FinFET“, na kterém si zákazníci vše připraví, odladí a budou tak - poté, co si dostatečně užijí 18nm výroby a UMC dokončí nástupce - připraveni na 14nm FinFET výrobu. Původní plány tohoto výrobce byly takové, že rizikovou fázi 14nm FinFET výroby rozjede nyní a sériovou v polovině roku 2016, nicméně vše nabralo výrazné zpoždění. Na přechodné 18nm fázi tak UMC nabídne počáteční výrobní kapacity kolem 10 tisíc waferů měsíčně.
Pomalu, ale jistě, se blíží do finále vývoj ventilátorů s aktivním potlačením hluku u rakouské Noctuy. Firma tento koncept prezentovala již před pár lety, na Computexu 2013 dokonce tvrdila, že je před uvedením na trh, ale nakonec se ANC (active noise-cancellation) ventilátorů dočkáme až letos (nebo příští rok?). Na druhou stranu před dvěma lety šlo o koncept celého chladiče s monstróznější konstrukcí, během od té doby vytvořených vývojových generací Noctua celou věc zmenšovala, až se jí nakonec podařilo aktivní potlačení hluku zcela integrovat do ventilátoru. Systém funguje na generování šumu s obrácenou fází vůči tomu, co produkuje samotný ventilátor, čímž hluk efektivně vyruší.
Momentálně má rakouský výrobce celou věc integrovánu ve 120mm ventilátoru výšky konstrukce 25 mm, tedy celkem běžném typu ventilátoru. Ten může být dodáván prakticky se všemi firemními chladiči a stejně tak je možné jej integrovat do 140mm či 150mm ventilátorů, přičemž postupem času si jistě najde cestu i do 92mm. Je to vše jen otázka času, nyní již zjevně velmi krátkého.
Dle vlastních slov loví ASMedia aktuálně většinu zakázek na USB 3.1 řadiče a pro druhou polovinu roku počítá s dalším růstem. Díky USB 3.1, které se jí podařilo uvést na trh nejdříve ze všech, bude mít firma výborné ekonomické výsledky. Děkovat za to může hlavně Intelu, který zatím neintegroval USB 3.1 do svých čipsetů, takže výrobci základních desek či notebooků jsou nuceni volit toto přídavné řešení. Firma aktuálně nabízí dvouportový USB 3.1 řadič ASM1142 pro PCI Express 2.0/3.0, pro který má již ovladač i ve Windows 10.
Čínští výrobci pomalu dotahují jak západ, tak jihokorejské výrobce, kteří v panelech pro televizory udávají tempo trhu. Jistě je to i díky rozsáhlé špionáži, která v tomto oboru probíhá, ať již jde o klasické LCD panely, nebo OLED. Nicméně bez ohledu na morálnost průmyslové špionáže se čínská společnost BOE na Computexu pochlubila 10k televizorem s úhlopříčkou 82 palců (208 cm) a rozlišením 10240×4320.
Praktická využitelnost je pochopitelně nulová, aktuálně nikdo nejenže nenabízí 10k obsah, ale i poměr stran je mimo obvyklý nefilmový standard 16:9. Jde o ryze technologickou demonstraci výrobních schopností a lze odhadovat, že těchto panelů nevyrábí čínská fabrika tisíce měsíčně, spíše jde o jeden z prvních povedených kusů.
Víceméně optimální kombinaci parametrů pro nový monitor představuje LG 27MU67 s cenou 599,99 dolarů. Nese totiž 27palcový IPS displej o rozlišení 3840×2160 doprovázený LED podsvícením zvládajícím jas až 300 cd/m² a dynamický kontrast až 5M:1, to vše při spotřeby maximálně 36 W. Odezva je slušných 5 ms pro přechod šedá-šedá, ale hlavně je zde podpora AMD FreeSync, který byl standardizován pod hlavičkou organizace VESA. Monitor tak je schopen ve spolupráci s grafickou kartou a tím, kolik dokáže svým výkonem generovat snímků za sekundu (zejm. ve hrách a podobných náročných 3D aplikacích) přizpůsobovat svoji obnovovací frekvenci v rozsahu od minimálních 40 Hz po maximum monitoru, tedy 60 Hz.
Než se začnete smát, je třeba si uvědomit jednu věc: FreeSync automaticky neznamená, že monitor bude zvládat 120 či 144 Hz. To je ostatně mimo 3D oblast víceméně zbytečné, 60 snímků za sekundu je dvojnásobek minimální hranice, kterou lidské oko vnímá jako plynulou. Navíc bez ohledu na verze rozhraní DVI-D (dual-link), HDMI (2× 2.0) i DisplayPort (1.2) není v silách ani jednoho protlačit svojí datovou propustností rozlišení 3840×2160 při 120 či 144 Hz. Mezi FreeSync monitory je to buď o 3840×2160 / max. 60 Hz, nebo třeba o 3440×1440 / 75 Hz, pouze v nižších rozlišeních jako 2560×1440 je dosahováno na 144Hz mez.
Ono je to s těmi formáty komplikovanější, ostatně viz shodou okolností dnes vydaný první díl (doufejme) seriálu:
PS: jako fotograf preferuji 1:1 .
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.