HW novinky: 10TB disk, USB 3.1, 10k televize, UltraHD IPS s FreeSync a další zajímavosti

16. 6. 2015 | David Ježek | Hardware | 2584×

Dnes se podíváme na zbytek novinek, které se objevily v době konání letošního Computexu. Jedna zajímavější než druhá, takže bez dlouhých úvodů pojďme rovnou na to.

HGST uvádí 10TB disk s heliem a SMR, vyžaduje podpůrný software

Seagate nevyužívá helium, zatímco HGST dosud nenasadila SMR (shingled magnetic recording). Teprve kombinací obou těchto technologií dociluje HGST (někdejší harddisková divize Hitachi, zcela původně pak IBM) kapacity 3,5palcového pevného disku 10 terabajtů.

Na trh míří disk řady UltraStar Archive He10 vybavený jak technologií SMR ploten a hlaviček, tak technologií HelioSeal, tedy vyplnění vnitřku disku heliem, umožňujícím osadit v útrobách více diskových ploten (oproti u GHST běžného maxima 5 ploten hovořil výrobce v souvislosti s heliovou technologií o 7 plotnách).

Jenže to má svá úskalí. Technologie ještě není zvládnutá na stejné úrovni jako třeba GMR, takže disk evidentně používá buď nižší rychlost otáček, nebo musí vícekrát přejíždět oblasti, nebo kombinaci obého. HGST totiž pro tento 10TB disk, od kterého bychom běžným konvenčním pohledem očekávali rychlosti zápisu i nad úrovní 200 MB/s, udává rychlost čtení pouze 157 MB/s a zápisu dokonce jen 68 MB/s.

Navíc je pro dobrý chod disku bez poklesů výkonu a trvalého jeho snižování více než vhodné nasadit open-source sw podporu, kterou HGST zveřejnila na GiHubu. U SMR disků totiž kvůli částečnému překryvu magnetických částeček pro jednotlivé stopy je potřeba zapisovat nejen danou stopu, ale i sousedící. Je tak více než výhodné, aby plánovač zápisu nebyl pouze „hloupý“ v samotném řadiči disku, ale podpořený softwarovou implementací, která rozumím datům, jež zapisuje. HGST připravila tuto ZBC device manipulation library zatím pro Linux, kde ji lze stáhnout. V příštím roce by se měla objevit podpora přímo v operačních systémech i souborových systémech.

Jinak tyto 10TB disky nejdou do běžného prodeje, HGST je primárně nabízí enterprisovým partnerům pro zálohovací účely. Ti se smíří jak s výrazně nižší rychlostí zápisu, tak jistě budou lépe snášet i nepochybně nadstandardní cenu.

14nm FinFET proces se u UMC zpožďuje, firma zařadí ještě 18nm výrobu

UMC se nepřipojila k alianci GlobalFoundries / Samsung, která vyrábí 14nm FinFET na bázi Samsungovy technologie. Firma si vyvíjí vlastní variantu na stejné hodnotě nanometrů, ale vývoj nejde tak hladce, jak se původně očekávalo. Aby si udržela zákazníky a současně jim nabídla optimální mezistupeň mezi planární (obvykle 28nm) a novou FinFET (obvykle 14nm) technologií, nabídne zákazníkům 18nm proces, který je nástupcem 28nm planárního, jenž firma nabízí dnes. Nemělo by tedy jít o die-shrink, jako spíše o „velký FinFET“, na kterém si zákazníci vše připraví, odladí a budou tak - poté, co si dostatečně užijí 18nm výroby a UMC dokončí nástupce - připraveni na 14nm FinFET výrobu. Původní plány tohoto výrobce byly takové, že rizikovou fázi 14nm FinFET výroby rozjede nyní a sériovou v polovině roku 2016, nicméně vše nabralo výrazné zpoždění. Na přechodné 18nm fázi tak UMC nabídne počáteční výrobní kapacity kolem 10 tisíc waferů měsíčně.

Ventilátory Noctua s aktivním potlačením hluku téměř jsou před uvedením

Pomalu, ale jistě, se blíží do finále vývoj ventilátorů s aktivním potlačením hluku u rakouské Noctuy. Firma tento koncept prezentovala již před pár lety, na Computexu 2013 dokonce tvrdila, že je před uvedením na trh, ale nakonec se ANC (active noise-cancellation) ventilátorů dočkáme až letos (nebo příští rok?). Na druhou stranu před dvěma lety šlo o koncept celého chladiče s monstróznější konstrukcí, během od té doby vytvořených vývojových generací Noctua celou věc zmenšovala, až se jí nakonec podařilo aktivní potlačení hluku zcela integrovat do ventilátoru. Systém funguje na generování šumu s obrácenou fází vůči tomu, co produkuje samotný ventilátor, čímž hluk efektivně vyruší.

Momentálně má rakouský výrobce celou věc integrovánu ve 120mm ventilátoru výšky konstrukce 25 mm, tedy celkem běžném typu ventilátoru. Ten může být dodáván prakticky se všemi firemními chladiči a stejně tak je možné jej integrovat do 140mm či 150mm ventilátorů, přičemž postupem času si jistě najde cestu i do 92mm. Je to vše jen otázka času, nyní již zjevně velmi krátkého.

ASMedia chce být tahounem v USB 3.1 čipech a řadičích

Dle vlastních slov loví ASMedia aktuálně většinu zakázek na USB 3.1 řadiče a pro druhou polovinu roku počítá s dalším růstem. Díky USB 3.1, které se jí podařilo uvést na trh nejdříve ze všech, bude mít firma výborné ekonomické výsledky. Děkovat za to může hlavně Intelu, který zatím neintegroval USB 3.1 do svých čipsetů, takže výrobci základních desek či notebooků jsou nuceni volit toto přídavné řešení. Firma aktuálně nabízí dvouportový USB 3.1 řadič ASM1142 pro PCI Express 2.0/3.0, pro který má již ovladač i ve Windows 10.

Číňané demonstrovali 10k televizi s rozlišením 10240×4320

Čínští výrobci pomalu dotahují jak západ, tak jihokorejské výrobce, kteří v panelech pro televizory udávají tempo trhu. Jistě je to i díky rozsáhlé špionáži, která v tomto oboru probíhá, ať již jde o klasické LCD panely, nebo OLED. Nicméně bez ohledu na morálnost průmyslové špionáže se čínská společnost BOE na Computexu pochlubila 10k televizorem s úhlopříčkou 82 palců (208 cm) a rozlišením 10240×4320.

Praktická využitelnost je pochopitelně nulová, aktuálně nikdo nejenže nenabízí 10k obsah, ale i poměr stran je mimo obvyklý nefilmový standard 16:9. Jde o ryze technologickou demonstraci výrobních schopností a lze odhadovat, že těchto panelů nevyrábí čínská fabrika tisíce měsíčně, spíše jde o jeden z prvních povedených kusů.

27palcový UltraHD IPS monitor LG s FreeSyncem

Víceméně optimální kombinaci parametrů pro nový monitor představuje LG 27MU67 s cenou 599,99 dolarů. Nese totiž 27palcový IPS displej o rozlišení 3840×2160 doprovázený LED podsvícením zvládajícím jas až 300 cd/m² a dynamický kontrast až 5M:1, to vše při spotřeby maximálně 36 W. Odezva je slušných 5 ms pro přechod šedá-šedá, ale hlavně je zde podpora AMD FreeSync, který byl standardizován pod hlavičkou organizace VESA. Monitor tak je schopen ve spolupráci s grafickou kartou a tím, kolik dokáže svým výkonem generovat snímků za sekundu (zejm. ve hrách a podobných náročných 3D aplikacích) přizpůsobovat svoji obnovovací frekvenci v rozsahu od minimálních 40 Hz po maximum monitoru, tedy 60 Hz.

Než se začnete smát, je třeba si uvědomit jednu věc: FreeSync automaticky neznamená, že monitor bude zvládat 120 či 144 Hz. To je ostatně mimo 3D oblast víceméně zbytečné, 60 snímků za sekundu je dvojnásobek minimální hranice, kterou lidské oko vnímá jako plynulou. Navíc bez ohledu na verze rozhraní DVI-D (dual-link), HDMI (2× 2.0) i DisplayPort (1.2) není v silách ani jednoho protlačit svojí datovou propustností rozlišení 3840×2160 při 120 či 144 Hz. Mezi FreeSync monitory je to buď o 3840×2160 / max. 60 Hz, nebo třeba o 3440×1440 / 75 Hz, pouze v nižších rozlišeních jako 2560×1440 je dosahováno na 144Hz mez.

       

Komentáře

[TT]

Fajn přehled, jenom poznámka k TV :). Je to sice "nefilmových" 21:9, ale chápu není to mainstream - tolik k poznámce o "filmových" 16:9. Historie formátu je dobře popsaná na wiki. https://en.wikipedia.org/wiki/21:9_aspect_ratio

21:9 (2.33:1) is the approximated screen aspect ratio of the true value 64:27 (2.370:1) in comparison to the common ratio of 16:9 (1.77:1). It is designed to show films recorded in CinemaScope or the modern anamorphic format of 2.39:1.

[doron]

Ona ta autorova poznámka vyznívá dost blbě hlavně protože mnoho, možná většina, filmů je ve formátu 21:9. 16:9 je spíše televizní formát.

[David Ježek]

proboha, to je tak těžké pochopit formulaci „nefilmový standard“? Já samozřejmě mám velmi dobrý přehled o filmových formátech, ale o nich se článek vůbec nezmiňuje.

[TT]

Aha koukám nefilmový :) nějak z té věty jsem pochopil opačný kontext je to kapku šroubované. Btw taky proto jsem narážel co je filmový a nefilmový? Co třeba 4:3? Ale v klidu, špatně jsem to napsal a myslel jsem spíš na tu historii a vzájemnou vazbu 4:3 - 16:9 - 21:9. Btw jako fotograf upřednosťnuji 3:2 :)

[David Ježek]

Ono je to s těmi formáty komplikovanější, ostatně viz shodou okolností dnes vydaný první díl (doufejme) seriálu:

• Filmové formáty #1: Honba za maximálním zážitkem @ diit.cz

PS: jako fotograf preferuji 1:1 .

[Michal Kubeček]

Nevím, jestli nedošlo k editaci, ale já tam vidím "…poměr stran je mimo obvyklý nefilmový standard 16:9…". Tedy za "nefilmový" (určený (i) pro jiné účely než jen na filmy) se označuje 16:9, ne 21:9.

[Ruža Becelin]

Diky za clanek, ale nektera sklonovani mi trhaji oci: enterprisovy, Samsungovy, ...

[koudy]

Mne rozhodil nadpis:

Ventilátory Noctua s aktivním potlačením hluku téměř jsou před uvedením

Lépe by mi sedělo:

Ventilátory Noctua s aktivním potlačením hluku, jsou téměř před uvedením

Ale včera mi bylo vyčteno že jsem češtinářšké ču*ě, tak tu nechci moralizovat :)

[David Ježek]

to je chyba, ne záměr. /me čeština ovládat.

[koudy]

Naprosto chápu, stává se mi to také...

Většinou bych ani ten koment nepsal, jen mě to nějak praštilo do oka.

Tak nebo tak, díky za článek :)

[Jojo]

10K TV smysl má, protože je přes 80 palců. Když si člověk dá gauč 2m před ní a pustí si film, asi to musí být supr zážitek (počkejme si ještě na filmy v Oculusu Rift). Že dnes nejsou na to žádné filmy, kabely ani média, to je pravda, ale TV je tam jen jako ukázka budoucnosti. Stejně jako vystavovali elektromobily když ještě neexistoval ani standard na dobíjení baterek.

[Petr Maleček]

Rozhodně to má větší smysl, než 4k na 5.5" telefonu :))

[Petr Tomášek]

Tak nevím, ale pokud to vychází víc než jaké rozlišení má oko, tak je to blbost.

[nobody]

je tu par lidi co ti budou tvrdit ze 4K na notebooku ale i na telefonu je minimum co by prekousli u noveho hw, takovi u 10K televize uz slintaj a v telefonu to budou chtit taky, na nej se preci kouka z kratsi vzdalenosti :D

[Jojo]

Pokud je u 40" TV poznat 4K rozlišení, oproti FULL HD, což je, pak je u 80" TV na stejnou kvalitu obrazu a stejné vzdálenosti diváka nutné mít 8K, atd. Pravda, i sám jsem skeptický na rozlišení nad řekněme 8K, protože mezi velikostí obrazovky a vzdáleností diváka od obrazovky nakonec musí být nějaký vztah: nelze z 2m sledovat 150" TV! Mezi 8K a 10K je asi někde hranice, kde zvyšování rozlišení už nemá smysl.

Druhá věc je, kdy bude možné po internetu tahat stovky gigabajtů za hodinu, tak, aby streamování 8K a 10K filmů mohlo smysluplně fungovat. Ale jednoho dne možná ano.

[Michal Kubeček]

Obvyklá úhlová rozlišovací schopnost lidského oka je asi jedna úhlová minuta. Pro 40" obrazovku s rozlišením 1920x1080 vychází maximální pozorovací vzdálenost asi 160 cm, aby bylo možné rozlišit pixely u statického obrázku. Z takové vzdálenosti bych filmy na 80" obrazovce moc sledovat nechtěl. Z praktického hlediska je 4K největší rozlišení, které dává nějaký smysl a už rozdíl mezi 2K a 4K není pocitově zdaleka tak výrazný, jako třeba mezi 576i a 1080i. Kdybych si mohl vybrat, tak bych upřednostnil 2K ve 48 fps před 8K ve 24 fps.

[Drew]

Zdá se mi to, nebo se tempo zvětšování kapacity harddisků v poslední době dost zpomalilo?

[Petr Maleček]

Říká se tomu současná technologická hranice, či maxima...

[2X4B-523P]

ale navysuji se TB, narust kapacity je vyssi nez v predchozich letech... kdyz se navysovalo po stovkach MB, tak se zdal vyvoj rychlejsi, nez kdyz se navysuje po TB a vynechavaji se mezistupne o desetinach TB... Vlastne v roce 2014 vzrostla kapacita o 4TB, takze to byl dosud nejvetsi skok v dejinach a ne zpomaleni navysovani kapacity. Zpomaleni jiste nastane, ale myslim ze v dobe se to nedelo...

[2X4B-523P]

myslim ze v posledni dobe se to nedelo...

[Michal Kubeček]

Ono je tak nějak logické, že většina uživatelů vnímala přechod z 80MB disku na 340MB jako větší pokrok, než kdyby jim dnes někdo 3TB disk nahradil diskem o 1 GB, větším. Já tedy rozhodně ano…

[2X4B-523P]

v te dobe jsme bezne prenaseli data na hdd mezi kompy, vypalovacky ani flashky nebyly, u disket jsem mel vzdy smulu na vadne sektory... jestli to dnes jeste nekdo dela nevim, ja s tim zkoncil na hranici 1.2GB, protoze mi bylo lito disku i dat... kamarad to vzdrzel az do doby kdy jsme zkopirovali data na jeho v te dobe velky 3.2GB hdd a on jak jsme se bavili, tak si s tim pohraval v ruce, az mu to upadlo z mensi vysky nez 30cm a doma uz mu jen cvakaly hlavicky... povedlo se mi to opravit, tak mi ho nechal ze ho radeji uz nechce, asi po roce se disk odebral do vecnych lovist... v ty dobe jsem to delal na citovku, momentak jsem nemel, jinak by asi vydrzel dyl...

[Drew]

No já narážím na to, že jsem si před asi 4 lety koupil za cca dva tisíce 2,5" 1TB harddisk a letos jsem potřeboval navýšit kapacitu, ale za stejnou cenu byl k dispozici jen 2TB harddisk, a za 4 roky mi zdvojnásobení kapacity nepřijde nic moc...