Portál AbcLinuxu, 27. dubna 2024 20:35
Tento díl Hardwarových novinek je dozvukem několikadenního období, kdy se konala největší světová fotografická výstava Photokina 2010, pročež si představíme dva opravdu zajímavé na ní ohlášené produkty. Dojde však i na „normální“ hardware v čele s levným plně 10bitovým P-IPS monitorem a nové desktopové 3TB a notebookové 1,5TB disky Seagate, a také první 12TB NAS.
Z přelomu června a července pochází první oficiální zmínky o 3TB 3,5palcovém disku, který Seagate jako vůbec první společnost představila, a to v externím provedení modelu FreeAgent GoFlex s rozhraním USB 2.0. Je jasné, že na něm budou stavět další produkty, nově jsou známa síťová úložiště (NAS) BlackArmor NAS 220 a BlackArmor NAS 440, která se liší počtem osazených disků. Model 220 má uvnitř dva disky s kapacitami od 1 do 3 TB, celkově jde tedy o až 6TB NAS, model 440 se čtyřmi disky pak sahá až na 12TB metu, jen musíte počítat s extrémní cenou přesahující 33 tisíc Kč. Podle prvních náznaků z e-shopů to mimochodem vypadá, že 3TB USB disk FreeAgent GoFlex půjde koupit i pod 5 000 Kč včetně daně.
Dalším příjemným produktem, co do jeho snadné přenositelnosti bez nutnosti vláčet sebou napájecí adaptér, je externí 2,5palcový disk s kapacitou 1,5 TB. V něm jsou bezpochyby použity plotny s obdobnou hustotou záznamu jako v 3TB „desktopovém“ disku, 2,5palcový se však daleko pohodlněji přenáší. Seagate jej nabízí opět v rámci řady GoFlex s možností posadit samotnou krabičku s diskem do různých rozhraní, kde vedle USB 2.0 a FireWire nechybí ani nové USB 3.0. To vše za 230 dolarů, samotný externí disk o rozměrech 120×89×22mm váží 440 g.
Jsou-li pro vás plně 10bitové monitory jako Hewlett-Packard DreamColor LP2480zx za 44 000 Kč či LG W2420R-BN za 28 000 Kč příliš drahé, ale chcete tuto špičkovou kvalitu podání barev, pak francouzská LaCie přichází s možným adeptem. Její model 324i vyjde v přepočtu jen na 23 000 Kč, ale není papírově nijak ochuzen.
Základem je 24palcový Premium-IPS panel s rozlišením 1920×1200 přijímající signál po DVI, HDMI či DP, který pokryje 102 % NTSC a 98 % AdobeRGB barevných prostorů. Korekce gammy je stejně jako zobrazení 10bitová, maximální jas dosahuje 400 cd/m² (minimální však LaCie neuvádí), typický kontrast pak 1000:1 a odezva pro ideální přechod šedá-šedá se vjede do 6 ms. U IPS panelu nepřekvapí zorné úhly 178/178° a u této třídy LCD ani relativně vysoká spotřeba 100 W za běhu – je rozdíl mít levný BenQ s podsvícením dvěma trubicemi či pár LEDkami, nebo naproti tomu (kalibrované) podsvícení 16 trubicemi či daleko větším polem LED - to si samozřejmě žádá daleko více energie.
Polohovatelnost stojanu odpovídá profi třídě, podsvícení je, jak již zaznělo, stabilizované (jestli na úrovni EIZO DUE, netroufám odhadovat), záruku poskytuje LaCie stylovým způsobem: tři roky s okamžitou výměnou za nový kus v případě závady, a to bez ptaní. V baleni nechybí pochopitelně ani kalibrační sonda a příslušný software. Teď už jen mít ten OS a aplikace s podporou 10bitového zobrazení…
Většině z vás asi jména jako Leaf, Phase One či Mamiya nic neřeknou, známý je zejména díky NASA maximálně tak švédský Hasselblad. Ve všech případech jde ale o výrobce zaměřující se na středoformátový trh profesionálních přístrojů za částky přesahující i milión korun a objektivy i za statisíce.
Aktuální hranicí rozlišení středoformátových fotoaparátů (resp. digitálních stěn, která se na těla nasazují místo filmových kazet), bylo 60 Mpix a všechny přitom využívaly shodné snímače, ať již od Kodaku, nebo Dalsa. Leaf jako první tuto hranici posunuje, na Photokině představil digitální „zadek“ Aptus II 12 s rozlišením 80 miliónů bodů.
Čip sice stále nedosahuje rozměrů filmového políčka formátu „645“, ale 53,7×40,3 mm je rozhodně daleko více než má třeba nedávný 40Mpix Pentax 645D se snímačem velikosti 44×33 mm. Vše ale také vyvažuje cena, kdy tato digitální stěna vyjde na 32 tisíc dolarů.
Snímač umí citlivost od ISO 80 do 800, zvládá snímání 1,5 FPS, data pochopitelně Aptus II 12 ukládá na CF karty a do PC je přesouvá po 800Mbps Firewire - RAW totiž má 165 MB, komprimovaný 107 MB. Celou zadní stranu zabírá dotykový 3,5palcový displej. Aptus II 12 lze osadit na univerzální, všemi výrobci používaný systém 645, tedy těla jako Mamiya 645, stejně tak Pentax 645, Phase One (které je Leaf součástí) a další.
Na zcela jiném poli digitální fotografie stojí společnost Sigma, neúnavný propagátor technologie snímače Foveon X3, která na rozdíl od všech ostatních D-SLR (i toho 80Mpix středoformátu či vašeho foťáku v iPhone) zaznamenává skutečně kompletní barevnou informaci RGB složek, nikoli jen její 1/3 následovanou dopočtem zbytku.
Ke konceptu Foveon X3 se zde nebudu obšírněji rozepisovat, mnozí to znáte a ostatním je k dispozici Wikipedie, pouze doplním, že Sigma americkou firmu Foveon před delším časem koupila a nadále je jedinou na trhu nabízející takto vybavené produkty. Fotografie z Foveonu se vyznačují vysokou ostrostí, nádherným podáním barev a absencí nežádoucích jevů typu barevného moaré, které vznikají na klasických snímačích s lowpass filtrem a bayerovou interpolací.
Dosud Sigma stepovala, téměř deset let, na jednom místě, Foveon X3 končil na 4,6Mpix rozlišení při cropu 1,7× (udává zmenšení velikosti snímače oproti kinofilmovému políčku 36×24 mm). To vše změní ohlášená zrcadlovka Sigma SD1, která přináší větší snímač nové generace s rozlišením 15,36 Mpix (odpovídá baeyrovým snímačům o rozlišení 46 Mpix - srovnejte třeba s 18Mpix Canonem 550D/7D atd.) a cropem pouze 1,5×.
Parametry:
Zdá se, že Sigmě se daří řešit velké potíže, které neustále klade tato složitá technologie snahám o zlepšení výstupů z Foveonu X3, zejména co do stálosti výstupu – je známo, že pokud vyfotíte s některou starší Sigmou snímek a za minutu pořídíte tentýž, dostanete trochu odlišně podané fotografie vlivem nestálosti výstupu ze snímače. Pokud bych však měl vzít v potaz, jak dlouho to trvalo Sigmě SD15 od ohlášení do reálného uvedení na trh, tak SD1 nečekám dříve než 2012.
No jó, už by mohli konečně objevit něco jako eSATA 
8.10.2010 09:50
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
Z toho jsem myslím nevytáhl o moc víc, jak z USB - kolem 55MB/s, přitom po SATA to jelo u stejného disku 120-75MB/s. Navíc "powered eSATA" (eSATAp) taky existuje a dokonce to většina novějších notebooků už má, ...
(jo, a pro všechny ostatní je tu expresscard 
)
Šlo samozřejmě o firewire 400, vím, že 800 vytáhne o něco víc, ale i tak mi přijde eSATA(p) poněkud vhodnější řešení pro storage. Nezávisle na mě na to asi přišli i výrobci notebooků a implementovali to v rámci "dalšího" USB portu.
Stejne casem budeme pripojovat k ntb cim dal mensi mnozstvi externich zarizeni pomoci "dratu"
Tohle se říkalo i před mnoha lety, když vešel do módy bluetooth, ne? Nakonec se ukázalo, že lidé mají radši "drátový" flashdisk, než ten na baterie. A na bezdrátové nabíjení nemá notebook pravděpodobně takovou sílu.
Já na notebooku mám bohužel jen nenapájený 4-pin firewire 400, takže bych musel tahat napájení z USB a to mi za těch pár extra MB/s nestojí, tedy používám USB2.0 externí disky. Pokud bych je používal nějak výrazně aktivněji, pravděpodobně už bych měl expresscard s eSATAp nebo ultrabay HDD mechaniku.
9.10.2010 21:13
gtz | skóre: 27
| blog: gtz
| Brno
8.10.2010 13:14
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
)
Přesto mi vrtá hlavou... vážně se jedná o 10b na vstupu monitoru? Nejedná se o 10b pro buzení matice tekutých krystalů? Měl jsem pocit, že dnešní LCDčka pořád ještě nedokážou využít ani 8bitovou barevnou hloubku co dostanou z počítače...
Fotografie z Foveonu se vyznačují vysokou ostrostí, nádherným podáním barev a absencí nežádoucích jevů typu barevného moaré, které vznikají na klasických snímačích s lowpass filtrem a bayerovou interpolací. … přináší větší snímač nové generace s rozlišením 15,36 Mpix (odpovídá baeyrovým snímačům o rozlišení 46 Mpix - srovnejte třeba s 18Mpix Canonem 550D/7D atd.
To jsou formulace jak z reklamního letáčku. Vlastně je to ještě horší, v reklamě by nemohli použít to "porovnání" s konkurencí.
8.10.2010 18:29
gtz | skóre: 27
| blog: gtz
| Brno
Většině z vás asi jména jako Leaf, Phase One či Mamiya nic neřeknouMám jednu Mamiyu doma - r.v. 1980, bohužel ne středo-formát, ale klasický Kinofilm. Výborný foťák, i dnes na své stáří by pořídil velice slušné snímky.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.