HW novinky: HGST (Hitachi) bude plnit pevné disky heliem

21. 9. 2012 | David Ježek

Články - HW novinky: HGST (Hitachi) bude plnit pevné disky heliem  

Zajímavé období na nový hardware se nám sešlo s Photokinou 2012. Mnohé z vás tedy jistě potěší, že i přes tuto monstr-fotovýstavu to dnes bude zcela bez foťáků a o to více o běžném železe. Hardisková divize Westernů zvaná nyní HGST totiž atraktivností své nové tiskovky soupeří s iPhonem 5…

Obsah

• Hitachi GigaStorage (nyní HGST) přejde na helium
• iPhone 5 je tu, dostal širokoúhlejší displej
• 256GB SDXC od Lexaru

Hitachi GigaStorage (nyní HGST) přejde na helium

Malá revoluce (nikoli na úrovni VŘSR, ale zase přeci jen o dost větší než ta naše „sametová rádoby revoluce“) v hardiskovém světě se chystá nyní již pod křídly Western Digital. Nově definitivně zakoupená divize od Hitachi (tedy původní HDD divize IBM) představila výsledek šest let trvajícího výzkumu a vývoje nové technologie: firma bude plnit vnitřek svých pevných disků heliem, což jí umožní k sobě přiblížit diskové plotny a „našťouchat“ jich tak do standardního 3,5palcového tělíčka sedm. Při stávajících 1TB plotnách to tak HGST dává potenciál na uvedení 7TB pevných disků, s výhledovými 1,5TB plotnami pak i 10TB+.

Firma dle svých slov úspěšně vyřešila všechny problémy plynoucí z nasazení heliem plněných technologií do sériové výroby pevných disků a první takové modely tak přijdou na trh již příští rok. V přepočtu na poměry kapacity a spotřeby tak můžeme čekat 45% zlepšení co do provozních nákladů jednoduše plynoucí z faktu, že stávající pohonný agregát bude táhnout nikoli čtyři nebo pět ploten, ale rovnou 7 (a k nim pochopitelně 14 hlaviček).

Helium má tu výhodu, že jeho hustota ve srovnání s konvenčním vzduchem, kterým jsou pevné disky plněny dnes, je zhruba sedminová a tak vnitřek heliového disku získává značnou výhodu v podobě menších sil působících na plotny a hlavičkové mechanismy – ty tak mohou být tenčí/menší. Přeložme si to ale i do trochu pesimistického přívlastku: mechanicky choulostivější.

Každopádně díky heliu můžeme i u 7plotnových disků počítat s provozními teplotami o zhruba 4 °C nižšími oproti stávající vzduchové konstrukci, navíc také s tišším chodem. Ozývají se ale zlé jazyky, které se ptají jak to bude s dlouhodobým udržením helia uvnitř diskové konstrukce a s vyvažováním tlaku, které HDD potřebují. Jinými slovy, jestli tato technologie není v podstatě z dlouhodobého hlediska spíše dalším „kurvítkem“ než inovací. To ukáže asi až čas, tedy přibližně období za zhruba 5 let (které já osobně považuji za přibližně mezní bezpečnou délku životnosti HDD v běžném desktopu).

Ostatně pokud bychom se optimisticky drželi předpokladu 10TB sedmiplotnových disků, pak přijít za třeba tři roky ode dneška o 10TB archív (ať již půjde o rodinné fotografie, obrovskou hromadu porna, nebo třeba kýble seriálů, které tou dobou již na uloz.to nebudou) bude podstatně méně příjemné, než přijít dnes o 2TB archív. Asi tak 5× .

Prozatím nejsou dostupné informace o tom, že by i druhý člen duopolu (firma Seagate) něco podobného plánovala. S ohledem na původ v divizi HGST předpokládejme, že by se heliová konstrukce měla objevit u pevných disků pod značkou Hitachi, případně Toshiba.

iPhone 5 je tu, dostal širokoúhlejší displej

Apple ukončil dlouhé čekání nejen na nový iPhone, ale i další generaci svého SoC, čip A6. iPhone 5 je zde, nabízí nový lepší displej, výkonnější procesor při více než zachované výdrži a další vylepšení.

Předně to hlavní: displej se nám prodloužil z 640×960 na 640×1136, na standardním vzhledu GUI tedy přibyla jedna řada ikon navíc a displej není 3,5, nýbrž 4,0palcový. Jeho ppi i technologie jsou ale zachovány včetně hodnot maximálního jasu (500 svíček na metr čtvereční) a kontrastu (800:1).

Nový SoC Apple A6 slibuje 2× vyšší výkon CPU i GPU části, přičemž podle neoficiálních zvěstí nejde ani o generickou ARM Cortex-A9, ani -A15 architekturu, nýbrž o vlastní návrh Apple někde mezi těmito dvěma, který je optimalizován na co nejlepší poměr výkon/spotřeba, který prý byl u A15 poněkud horší, než by Apple potřeboval. Telefon každopádně vydrží 9,4 dne na příjmu a 8 hodin hovoru. Je také o něco lehčí a o něco tenčí než iPhone 4S.

Fotoaparát je podle všeho shodný, tedy 8Mpix s objektivem se světelností f/2.4, polepšila si „xichtová“ kamerka z 0,3 na 1,2 Mpix. Zmizel dosavadní komunikační konektor, který nahrazuje menší nový Lightning, je zde nový typ SIM, konkrétně nanoSIM (máte radost? ) a přibyla podpora LTE – jenže taková nemastná-neslaná (nepodporuje evropské frekvence, navíc se už hovoří o tom, že kvůli LTE bude firmu Apple žalovat možná nejen Samsung držící cca 10 % patentů k LTE, ale i HTC, které jich také pár má v kapse – ale uvidíme).

Můj osobní názor je ten, že inovací v iPhonu 5 je naprosté minimum, které ani nestojí za řeč, na druhou stranu je potřebné si přiznat, že víc se toho v mobilním telefonu asi opravdu inovovat se stávajícími technologiemi dá jen velmi těžko. O vše ostatní se totiž stará nový iOS 6, který je ale dostupný i pro předchozí model(y). Jenže základní kapitalistické pravidlo říká, že inovovat musíš, i kdyby to bylo jen přejmenováním produktu (oblíbené třeba u Nvidie). Takže přivítejme iPhone 5 a připravme si opět nějakých 15 000 Kč+ (já tedy ne, mé mobilní potřeby uspokojuje obyčejný „dumbphone“).

256GB SDXC od Lexaru

Dobře, jednu částečně fotografickou věc si ale dáme. Lexar totiž představil nejnovější SDXC kartu, která posouvá hranice tohoto formátu opět o něco dále. Kapacita, která jistě překonává většinu SSD v českých počítačích, není jediným kladem modelu řady Lexar Professional 400x SDXC UHS-I – právě poslední písmenka jasně říkají, že je trochu rychlejší, než by logo Class 10 naznačovalo. Nová karta totiž i při své extrémní kapacitě nabídne 60MB/s čtení a „o něco pomalejší“ zápis (což odhaduji někam k 35 MB/s). Za rychlostí stojí zejména in-house navržený UHS-I řadič Lexaru a také vlastní specifický firmware, kdy oboje patří k firemnímu know-how.

Důvod, proč Lexar může nabídnout tak vysokou kapacitu, je svou vlastní příčinou i následkem: 20nm čipy Micronu jsou jedna ze dvou v současné době dostupných možností, jak do karty rozměrů SD dostat tuto kapacitu a logicky od Lexaru – značky, pod kterou své produkty Micron prodává – nemůžeme očekávat, že sáhne po možnosti druhé: 19nm NAND flash čipech Toshiba. Každopádně pokud máte foťák s podporou SDXC, nebo se chystáte na nějaké nové tělo typu Nikon D600 (se dvěma SDXC sloty), pak by vás mohla karta oslovit. Samozřejmě pokud překousnete její cenu v přepočtu 21 000 Kč .

Seriál Hardwarové novinky (dílů: 440)

První díl: Hardwarové novinky 36/2008 (procesory), poslední díl: HW novinky: podzimní přehled #2.
Předchozí díl: HW novinky speciál: 4 roky a 200 dílů za námi
Následující díl: HW novinky: Photokina 2012 speciál #1

Diskuse k tomuto článku

[Jiří J.]

Asi nějak takto mi to vyhovuje, díky, Davide!

Jen drobnost:

že by i druhý člen duopolu (firma Seagate) něco podobného plánovala

- buď "druhý člen plánoval", nebo "firma Seagate plánovala".

[j]

Kdo ma nejakou predstavu o fyzice, tak taky vi, ze se nic neda dokonale utesnit => helium uvnitr bude (jak rychle???) degradovat, az tam ve finale bude normalni vzduch => disk nejspis chcipne (narozdil od tech, ve kterych je vzduch normalne). Specielne v pripade helia je to celkem zasadni problem - vzducholode plneny heliem maji radove vyssi ztraty nez ty plnene vodikem (kvuli mensim molekulam, ktere si snadneji hledaji cestu ven).

Nadto i dnes plati, ze 3TB disky jsou radove poruchovejsi nez 2TB disky (do profi poli je zadnej vyrobce nedoda).

[Michal Fecko]

to helium budes musiet pravidelne doplnovat do diskov na roznych jarmokoch u uja balonara

[Blinární Bob]

:D

[Mti.]

o fyzice moc nevim, ale cekal bych, ze Helium bude mit molekulu vetsi jak vodik...minimalne o ty 2 protony a neutrony...

Ze vzducholodi H/He zdrha, protoze je tam pretlak. Ten mechyr ve vysledku splaskne, ne ze by se tam nacpal vzduch. :) Pokud v disku bude +/- normalni tlak, nebude mit vzduch duvod se tam cpat, takze to zas tak rychle byt nemusi.

[Tomas]

Jo vážně toho o fyzice moc nevíš . Vodík tvoří dvouatomové molekoly H_2 a helium je vzácný plyn, netvoří molekuly. Ve výsledku je helium 2x menší a má jen 2x (ne 4x) vyšší hustotu než vodík.

[Mti.]

ok, s tim souhlasim, ale s tim zdrhanim se to snad nelisi. Proste se tam vzduch cpat stejne moc nemusi. (pokud pominu zmeny tlaku)

[Tomas]

no ještě je tu difúze. Musí dojít k vyrovnání chemického potenciálu uvnitř a venku. Je to pomalý proces, bude to trvat roky ale není možné ten disk absolutně dokonale utěsnit.

[frr]

Pokud v disku bude +/- normalni tlak, nebude mit vzduch duvod se tam cpat

On je problém spíš s kolísáním tlaku resp. rozdílu tlaku uvnitř a venku. Viz problémy s kondenzací vlhkosti (= s výměnou vzduchu) ve "vzduchotěsných" pouzdrech různých elektrických zařízení pro outdoorové použití. V téhle oblasti se často tvrdí, že "nejlepší těsnění je díra". Což nám s héliem nepomůže.

V oblasti "boje s vlhkostí v outdoorových skříňkách" jsem zaznamenal zajímavý nápad: aby změny tlaku nepůsobily "natvrdo proti rádoby vzduchotěsné skříňce", u některých zařízení je sice díra, ale uvnitř za dírou membrána. Která se malým změnám tlaku pružně přizpůsobí - takže výsledný rozdíl tlaku uvnitř a venku je menší než u tuhé skříňky.

Ovšem v případě hélia by byl problém s difuzí skrz membránu

-> pokud vývojáři firmy Hitachi dokážou zajistit, aby hélium bylo obklopeno nádobou z 1mm+ hliníku, nebo uzavřené nějakou tlustou+poddajnou membránou, tak věřím, že to nějakou dobu vydrží

[j]

V pripade disku se pouziva totez - je to videt v podobe "prelepky" ktera se prizpusobuje zmenam tlaku, a protoze u normalnich disku nejde o vzduchotesnost, ale o prachotesnost, tak je to vpohode.

[kyknos]

tak o ní nemluv :)))

helium má menší atomy než vodík

[mankind_boost]

*facepalm*

[frr]

vzducholode plneny heliem maji radove vyssi ztraty nez ty plnene vodikem (kvuli mensim molekulam, ktere si snadneji hledaji cestu ven)

Tohle tvrzení mi přišlo divné. Tohle jsem slýchal spíš o vodíku. Fakt je, že vodík tvoří H₂, kdežto hélium je "monoatomické" (je tak inertní, že netvoří molekuly) - přesto má atom hélia asi dvakrát víc nukleonů, než molekula H₂.

Článek na wikipedii tvrdí, že hélium má menší rychlost difuze pevnými látkami než vodík.

[kyknos]

ach vy fyzici - helium má menší atomy než vodík, helium má vůbec nejmenší atomy

[Jendа]

Wikipedie si myslí něco jiného - u vodíku Van der Waalsův poloměr 120 pm, u hélia 140 pm.

Ostatně proč by tak tomu mělo být? Elektronových slupek mají stejně, ale hélium má dva elektrony, zatímco vodík jenom jeden.

[:::]

taky se me to nezda. Rekl bych ze zamenujou atomy a molekuly

[kyknos]

nemyslí, viz níže

[kyknos]

http://en.wikipedia.org/wiki/Atomic_radius#Calculated_atomic_radii

[mankind_boost]

Je rozdil mezi atomem a molekulou...

[kyknos]

Velikost atomů v jedné periodě typicky klesá (jsou výjimky). Je to zhruba proto, že čím víc elektronů, tím je slupka více přitahována k jádru. V nové periodě, s novou slupkou, skokově vzroste. velmi zjednodušeně řečeno. Výsledkem je pilovitý graf závislosti velikosti atomu na atomovém čísle.

" On the periodic table of the elements, atom size tends to increase when moving down columns, but decrease when moving across rows (left to right).[78] Consequently, the smallest atom is helium with a radius of 32 pm, while one of the largest is caesium at 225 pm.[79]"

http://en.wikipedia.org/wiki/Atom

[Jendа]

přesto má atom hélia asi dvakrát víc nukleonů, než molekula H2

Ale velikost atomu není určena velikostí jádra, ale elektronové slupky (jádro je i u těžších atomů tak malé, že nemá v takovéto diskuzi cenu ho uvažovat). A helium má elektronovou slupku obdobně velkou, jako vodík (trošku větší, protože má v orbitalu dva elektrony, ale furt je to jeden orbital, takže je ten rozdíl jenom malý).

Pointa je opravdu ve velikosti molekul - „molekula“ helia je prostě jenom jeden atom, zatímco H₂ je rugbyoid.

[Käyttäjä 11133]

Nadto i dnes plati, ze 3TB disky jsou radove poruchovejsi nez 2TB disky (do profi poli je zadnej vyrobce nedoda).

Hmm?

DS4486-144TB-QS-R5 - DSK SHLF,48x3TB,QS a DS4243 se s 3TB diskama dělají taky.

[j]

Takze zaplneni pri +- max rychlosti bude trvat +- 3 hodiny (to jeste problem asi nebude), ale precteni zhruba pulku a to uz vnimam jako celkem zasadni problem. Pri predstave, ze sosam z neceho fotky hodinu a pul ...

[phr]

Takový disk bude nejspíš třeba něčím zatížit, aby neodletěl

[cynan]

[NN]

"500 svíček na metr čtvereční"

:D

[vencas]

To se mi taky moc líbilo

[frr]

Mě by zajímalo, jaký random seek bude mít 14 hlav na společném vychylovacím elektromagnetu. A jestli by ta řidká atmosféra nešla použít třeba pro rychlejší rotaci ploten (30k RPM?). S malým počtem ploten by to mohlo dávat lepší seek.

[j]

Rychlejsi plotny jsou nanic, stejne ani zdaleka nedosahnes na SSD/RAM/... Navic vetsi rychlost rotace = razantni narust treni => i ztratovyho tepla. Pamatuju disky od IBM, jejichz bezna provozni teplota byla 80 stupnu ...

=> vyvoj neceho takovyho by byl naprosto neefektivni.

Dokonce uz i do profi poli(emc napr) se zacina upoustet od 15k disku - jednoduse jsou poruchovejsi(a taky kapacitne mensi samo) nez 10k/7k5 disky, a s pomoci SSD se da dostat na radove vetsi IOps.

Vem si, ze nejrychlejsi HDD se blizej rekneme 10ms, kdybys zdvojnasobil otacky, tak to nijak zvlast nezlepsis, protoze pohyb hlavicek to neurychli, ale rekneme, ze by ses dostal pod 10 ... trebas na 8ms. SSD ma "seek" 100x mensi.

[www]

„sametová rádoby revoluce“ - proč má někdo potřebu otírat se o převrat v roce 89? O čem by asi autor dneska psal, kdybychom tu pořád měli vládu jedné strany a přátelili se se Sovětským svazem na věčné časy? O tom, jaké inovace na poli elektrotechniky probíhají ve spřátelené Severní Korei? Nebo to snad má být informace o tom, jaký výklad pojmu "revoluce" autor článku preferuje?

[:::]

myslim ze tim spojenim "radoby revoluce" se nesnazi rict ze bylo spatny revoluci delat, ale ze mela byt jeste "revolucnejsi"

A s tim se da souhlasit

[radix]

ale ze mela byt jeste "revolucnejsi"

Hodne mrtvych by to chtelo ... to prece k poradne revoluci patri, ne?

[:::]

ja jsem obecne proti zabijeni takze takovy veci me nepodsouvej

Ale hodne lidi melo skoncit v kriminale (soudci, politici) a ne ze se jenom prevlecou kabaty a jede se dal...

[ovoce]

proč má někdo potřebu otírat se o převrat v roce 89?

Nezralý lidi, holt. Člověk se potřebuje nad něco vyvyšovat, aby se cítil dobře. A čím slovutnější ten objekt je, tím líp se cítím, žejo.

[Jose_D]

+1

[JP]

-1

[Bedňa]

SoC Apple A6 to je pre socky?

[100% Lenin]

už vyraž do fronty. Na Karláku to tlačej podobnejm místo chleba k polívce.

Hele, to byla ironie. Ale trochu úcty a pokory by Tebe + jiné "egem zasrané" ajťáky nezabila,