Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Sahají do poloviny roku 2008, kdy Ábíčko programoval Leoš Literák (s Lubošem Doleželem) a šéfredaktoroval Robert Krátký. Tehdy jsem byl osloven, neboť byla snaha učinit z Ábíčka portál se širším záběrem, který se bude více věnovat hardwaru. Dnes mohu zpětně říci, že jak z hlediska redakce, tak mého, to bylo jednoznačně příliš velké sousto, ze kterého nakonec, až na občasné (výjimečné) odskočení si k nějakým těm kouskům železa, přináší „jen“ ty hardwarové novinky.
Když tak zpětně přemýšlím nad důvody, napadá mě jediné: na poměry naší malé české zemičky se prostě pořádné zevrubné testování hardwaru, které je samo o sobě odborně i časově velmi (a tím opravdu myslím velmi) náročné, nedá zaplatit. Rozpočet Ábíčka je pochopitelně omezený nějakým horním stropem a tak stejně jako servery typu DIIT, PCtuning či ExtraHardware si mohou o rozpočtech AnandTechu či engadgetu nechat jen zdát, ani AbcLinuxu nemá šanci sáhnout si na takové zdroje jako anglicky psaný Phoronix – ten se mimochodem vypracoval na dobrou pozici linuxového testera hardwaru, ač já jako IT redaktor mohu říci, že jejich testy mají stále dost velkých slabin (navíc je z nich cítit i stále sílící – byť pozvolně – snaha nutit návštěvníky klikat a proklikat co nejvíc obsahu, což nemám rád).
Zkrátka a dobře, když se na AbcLinuxu tu a tam objeví test nějakého „železa“, jde spíše o výjimku, než pravidlo, ale z mého pohledu je to v pořádku. Není předmětem hardwarové recenze, aby suplovala návody na zprovoznění té či oné architektury/generace dané komponenty/výrobku a co se týče poměření výkonu, je i pro linuxáka vhodnější sáhnout po recenzích na hardwarových serverech: vždyť na Linuxu i Windows se často benchmarkují stejné věci (x264, Blender, Hugin apod.) a o výkonu čerstvě uvedeného železa vypoví Windows více: na tomto OS se totiž primárně ladí ovladače a ostatně třeba u grafických karet jsme rádi, když výrobce vydá první linuxový ovladač do 2 měsíců od uvedení produktu na trh, zatímco testeři mají windowsový ovladač k dispozici i třeba měsíc před vydáním produktu. Takový je zkrátka stav věci a nic moc se s ním dělat nedá, pokud chceme, aby si výrobci hardwaru zachovali svůj pragmatický přístup, který je součástí jejich konkurenceschopnosti.
„Hardwarové novinky“, později zkráceně „HW novinky“, začaly v září 2008 třídílnou rekapitulací dění měsíců a let posledních v oblasti CPU, GPU, HDD a dalších komponent. Pak již jsme najeli na režim jednoho dílu týdně, který shrnoval zajímavé události IT HW světa.
Časem začaly vycházet i speciály, typicky u příležitosti nějaké velké výstavy či události. Stalo se tak i třeba to, že daný týden vyšly tři či dokonce čtyři díly HW novinek, což mnozí z vás nesli negativně. Zpětně mohu říci, že to nadále plně chápu a doufám, že v posledních dvou letech je přeci jen znát jistá má snaha vás hardwarem nepřehltit a raději vypíchnout méně věcí podrobněji, když si to okolnosti vyžádají. Ostatně jistou podobu této snahy skýtá i tento díl: nic moc se nedělo, hlavní událostí pro dnešní díl by bývala byla výstava Photokina 2012, což je největší fotografická akce konaná v Kolíně jednou za dva roky, takže jako vždy, i letos období kolem ní představuje smršť foto novinek, což by se opět jistě mnohým z vás nelíbilo (ale přiznám se, že by mě zajímalo, jestli vás vyváží počet těch, kteří by naopak takový foto speciál ocenili ).
Říjen 2009 přinesl dva speciály, které v názvu „HW novinky“ nenesly: šlo o články představující architektury nových GPU AMD (HD 5000) a Nvidia (Fermi) – v obou případech se tento tah ukázal jako správný, neboť obě architektury s námi vydržely překvapivě dlouho a jejich následníci (HD 6900, Kepler) zas tak moc nezměnili. Tím jsme ale pootevřeli malou Pandořinu skřínku, kterou Robert otevřel dokořán v polovině roku 2010, kdy HW novinky dostaly kratší název a místo prosté identifikace čísla týdne v roce přibylo do nadpisu vypíchnutí jednoho (hlavního) tématu daného dílu. To myslím přispělo ke značnému zpřehlednění seriálu a věřím, že mnozí z vás se často rozhodují právě podle nadpisu (jestli kliknout, či nikoli).
HW novinky se nakonec ustálily na celkem stabilní čtenosti. Samozřejmě, jsou díly, které mile překvapí a jejich čtenost ustřelí výrazně nahoru, jiné zase dopadnou výrazně podprůměrně, ale v celkovém součtu je vidět, že seriál si své čtenáře stále drží, za což jsem já osobně velmi rád.
Ani nedokážu odhadnout, natož spočítat, kolika předpovědí jsem se v seriálu za dobu jeho existence dopustil. Dovolím si ale zastavit právě u úvodních tří dílů.
CPU díl nenesl ani náznak toho, že by se měla strhnout nějaká revoluce, či alespoň větší změna. Ale stalo se. Ač Nehalem sám o sobě (první Core i7) nepředstavoval oproti Core 2 Quad větší skok (šlo o první procesory na 32nm technologii), příchodem Sandy Bridge Intel vše změnil: přidal na poměrů výkon/takt a brutálně ubral na spotřebě. Navíc šly Sandy Bridge skvěle taktovat (odemčené modely samozřejmě) a tak bylo jasné, že pokud v GlobalFoudnries nestvoří doslova zázračný 32nm výrobní proces, bude mít Bulldozer zaděláno na průšvih. Tak se také stalo, v Bulldozer éře se AMD potácí stále, Piledriver nevypadá, že by něco změnil a Steamroller je hudba vzdálenější budoucnosti, pokud tedy budou aspoň dodrženy časové plány.
Hardwarové novinky jsme startovali v době, kdy AMD měla konkurenceschopné procesory vůči Intelu a kralovala grafikách. Dnes jsme v době, kdy AMD zvažuje vyklizení pozic hi-end x86 CPU, Intel má svá GPU přímo v procesorech a jsou s každou generací lepší a lepší a sluší se dodat: uvedení APU AMD i Intelu zabilo čipsety Nvidie. Ta se však chytila s technologií Optimus alespoň v noteboocích na platformě Intel.
V GPU článku jsem mimo jiné zmínil podrobněji dvě slibné technologie: za prvé mnohojádrový x86 procesor Intel Larrabee, který díky softwarové vrstvě měl zvládat totéž, co hi-endová GPU konkurence, a pak technologii Hydra. Oboje během těch 4 let doslova chcíplo. Z Larrabee se staly Xeony Phi, ryze výpočetní karty, kdy tým pracující na GPU SW části byl odejit (mj. Michael Abrash – nakonec jej Gabe Newell přesvědčil a zakotvil ve Valve, ve stejném roce jako Doug Church, autor herního enginu původního System Shocku; to jen tak na okraj) a Hydra se stala více okleštěnou SW záležitostí než čímkoli jiným: jak Intel, tak LucidLogix během vývoje pochopili, že AMD a Nvidia nedělají snadnou práci a vývoj jak grafických čipů (což chtěl Intel suplovat v ovladačích), tak multi-GPU komunikace (což chtěla suplovat Hydra) je extrémně náročný a vyžaduje bandu super-zkušených inženýrů, kteří jsou v oboru pokud možno desítky let. Intel ani Hydra tolik a takových mozků neměli, a tak nemohli uspět.
Postupně vznikající, až nakonec letos završený duopol výrobců HDD mi zhatil i mé prognozy v tomto oboru. O kapacitách 5 TB(+) si stále můžeme nechat jen zdát, na dlouho se vývoj jakoby zasekl, oba výrobci (WD/Toshiba a Seagate) nemají důvod se nějak zvlášť hnát kupředu a loňské záplavy v Thajsku jim ještě pozici této tiché politiky vylepšily.
Optické mechaniky nám pomalu zmírají a ač se někteří křečovitě snaží, spousta novinek se ani do Česka nedostane: namátkou DVD-RAM 12×, 100/128GB BD-R/RE, 8× a rychlejší BD média atd.
Součástí HW novinekjsou na AbcLinuxu poslední dva roky i novoroční tzv. „VIP články“, kde s kolegy z jiných serverů komentujeme uběhnuvší rok. Diskuse pod nimi je zde vždy pekelná (ostatně jako i na dalších serverech, kde tyto články vycházejí ) a přínos, alespoň z mého pohledu diskutabilní. Takže pokud budete chtít toto téma nějak okomentovat, dnes máte prostor. Dovolím si ale navíc navrhnout následující: mezi vámi je spousta těch, kteří se pravidelně s Linuxem pouštějí do testování či zprovozňování nějakého toho nestandardního či zbrusu nového železa. Myslím, že by bylo hezké, kdyby se zde, místo spílání v diskusi pod VIP článkem, dala dohromady řada takových a spoluvytvořili vlastní „linuxový VIP článek“ hodnotící Linux ve vztahu k hardwaru, tedy včetně vývoje ovladačů, i dalším aspektům.
A jak hodnotíte podporu hardwaru pod Linuxem za uplynulé čtyři roky? Jak je na tom tento systém z hlediska notebooků, grafických karet, čipsetů základních desek a jejich doprovodných čipů (letos například USB 3.0). Je něco, co vám dlouhodobě chybí, je něco, za co chcete vývojáře pochválit? Zaznamenáváte rozdíly ve snadnosti zprovoznění Linuxu na daném PC z hlediska toho, jakou distriuci použijete? A myslíte si, že současné snahy Valve přispějí k tomu, že se budou více snažit i AMD a Nvidia, ať již na open-source poli, nebo v rámci svých uzavřených ovladačů? Bůh ví, že úplně dokonalé to zdaleka není ani u jednoho z nich, a přitom dělají parádní grafické čipy.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Také se přidávám k fanouškům HW novinek. Trochu mě sice zaráží, že je to půl na půl "PC HW novinky a fotografické novinky", jelikož si z té druhé části moc neodnesu a v poslední době ji ani nečtu, nicméně pokud se o ni autor výrazně zajímá a novinky chce sdělit čtenářům, nevadí mi to. Jen to asi trochu ubírá množství nefotografického obsahu, nicméně ten si přečtu rád, ať už v jakékoli kvantitě.
Nezaměřenost na GNU/Linux mi nevadí. Tedy dokud si autor udrží neutrální postoj (z hlediska OS).
Tedy ještě jednou - díky za těch 200 dílů, jen tak dál!