).Portál AbcLinuxu, 8. května 2025 05:00
Již čtyři roky můžete každý týden na AbcLinuxu číst pravidelný seriál ze světa hardwarových novinek. Za tu dobu jsme se dopracovali k 200 dílům, přičemž seriál prošel nemalým vývojem. Pojďte se se mnou podívat, jaké to je dělat 4 roky na jednom projektu a jak moc jsem se během nich sekl s prognózami :-)…
Sahají do poloviny roku 2008, kdy Ábíčko programoval Leoš Literák (s Lubošem Doleželem) a šéfredaktoroval Robert Krátký. Tehdy jsem byl osloven, neboť byla snaha učinit z Ábíčka portál se širším záběrem, který se bude více věnovat hardwaru. Dnes mohu zpětně říci, že jak z hlediska redakce, tak mého, to bylo jednoznačně příliš velké sousto, ze kterého nakonec, až na občasné (výjimečné) odskočení si k nějakým těm kouskům železa, přináší „jen“ ty hardwarové novinky.
Když tak zpětně přemýšlím nad důvody, napadá mě jediné: na poměry naší malé české zemičky se prostě pořádné zevrubné testování hardwaru, které je samo o sobě odborně i časově velmi (a tím opravdu myslím velmi) náročné, nedá zaplatit. Rozpočet Ábíčka je pochopitelně omezený nějakým horním stropem a tak stejně jako servery typu DIIT, PCtuning či ExtraHardware si mohou o rozpočtech AnandTechu či engadgetu nechat jen zdát, ani AbcLinuxu nemá šanci sáhnout si na takové zdroje jako anglicky psaný Phoronix – ten se mimochodem vypracoval na dobrou pozici linuxového testera hardwaru, ač já jako IT redaktor mohu říci, že jejich testy mají stále dost velkých slabin (navíc je z nich cítit i stále sílící – byť pozvolně – snaha nutit návštěvníky klikat a proklikat co nejvíc obsahu, což nemám rád).
Zkrátka a dobře, když se na AbcLinuxu tu a tam objeví test nějakého „železa“, jde spíše o výjimku, než pravidlo, ale z mého pohledu je to v pořádku. Není předmětem hardwarové recenze, aby suplovala návody na zprovoznění té či oné architektury/generace dané komponenty/výrobku a co se týče poměření výkonu, je i pro linuxáka vhodnější sáhnout po recenzích na hardwarových serverech: vždyť na Linuxu i Windows se často benchmarkují stejné věci (x264, Blender, Hugin apod.) a o výkonu čerstvě uvedeného železa vypoví Windows více: na tomto OS se totiž primárně ladí ovladače a ostatně třeba u grafických karet jsme rádi, když výrobce vydá první linuxový ovladač do 2 měsíců od uvedení produktu na trh, zatímco testeři mají windowsový ovladač k dispozici i třeba měsíc před vydáním produktu. Takový je zkrátka stav věci a nic moc se s ním dělat nedá, pokud chceme, aby si výrobci hardwaru zachovali svůj pragmatický přístup, který je součástí jejich konkurenceschopnosti.
„Hardwarové novinky“, později zkráceně „HW novinky“, začaly v září 2008 třídílnou rekapitulací dění měsíců a let posledních v oblasti CPU, GPU, HDD a dalších komponent. Pak již jsme najeli na režim jednoho dílu týdně, který shrnoval zajímavé události IT HW světa.
Časem začaly vycházet i speciály, typicky u příležitosti nějaké velké výstavy či události. Stalo se tak i třeba to, že daný týden vyšly tři či dokonce čtyři díly HW novinek, což mnozí z vás nesli negativně. Zpětně mohu říci, že to nadále plně chápu a doufám, že v posledních dvou letech je přeci jen znát jistá má snaha vás hardwarem nepřehltit a raději vypíchnout méně věcí podrobněji, když si to okolnosti vyžádají. Ostatně jistou podobu této snahy skýtá i tento díl: nic moc se nedělo, hlavní událostí pro dnešní díl by bývala byla výstava Photokina 2012, což je největší fotografická akce konaná v Kolíně jednou za dva roky, takže jako vždy, i letos období kolem ní představuje smršť foto novinek, což by se opět jistě mnohým z vás nelíbilo (ale přiznám se, že by mě zajímalo, jestli vás vyváží počet těch, kteří by naopak takový foto speciál ocenili ).
Říjen 2009 přinesl dva speciály, které v názvu „HW novinky“ nenesly: šlo o články představující architektury nových GPU AMD (HD 5000) a Nvidia (Fermi) – v obou případech se tento tah ukázal jako správný, neboť obě architektury s námi vydržely překvapivě dlouho a jejich následníci (HD 6900, Kepler) zas tak moc nezměnili. Tím jsme ale pootevřeli malou Pandořinu skřínku, kterou Robert otevřel dokořán v polovině roku 2010, kdy HW novinky dostaly kratší název a místo prosté identifikace čísla týdne v roce přibylo do nadpisu vypíchnutí jednoho (hlavního) tématu daného dílu. To myslím přispělo ke značnému zpřehlednění seriálu a věřím, že mnozí z vás se často rozhodují právě podle nadpisu (jestli kliknout, či nikoli).
HW novinky se nakonec ustálily na celkem stabilní čtenosti. Samozřejmě, jsou díly, které mile překvapí a jejich čtenost ustřelí výrazně nahoru, jiné zase dopadnou výrazně podprůměrně, ale v celkovém součtu je vidět, že seriál si své čtenáře stále drží, za což jsem já osobně velmi rád.
Ani nedokážu odhadnout, natož spočítat, kolika předpovědí jsem se v seriálu za dobu jeho existence dopustil. Dovolím si ale zastavit právě u úvodních tří dílů.
CPU díl nenesl ani náznak toho, že by se měla strhnout nějaká revoluce, či alespoň větší změna. Ale stalo se. Ač Nehalem sám o sobě (první Core i7) nepředstavoval oproti Core 2 Quad větší skok (šlo o první procesory na 32nm technologii), příchodem Sandy Bridge Intel vše změnil: přidal na poměrů výkon/takt a brutálně ubral na spotřebě. Navíc šly Sandy Bridge skvěle taktovat (odemčené modely samozřejmě) a tak bylo jasné, že pokud v GlobalFoudnries nestvoří doslova zázračný 32nm výrobní proces, bude mít Bulldozer zaděláno na průšvih. Tak se také stalo, v Bulldozer éře se AMD potácí stále, Piledriver nevypadá, že by něco změnil a Steamroller je hudba vzdálenější budoucnosti, pokud tedy budou aspoň dodrženy časové plány.
Hardwarové novinky jsme startovali v době, kdy AMD měla konkurenceschopné procesory vůči Intelu a kralovala grafikách. Dnes jsme v době, kdy AMD zvažuje vyklizení pozic hi-end x86 CPU, Intel má svá GPU přímo v procesorech a jsou s každou generací lepší a lepší a sluší se dodat: uvedení APU AMD i Intelu zabilo čipsety Nvidie. Ta se však chytila s technologií Optimus alespoň v noteboocích na platformě Intel.
V GPU článku jsem mimo jiné zmínil podrobněji dvě slibné technologie: za prvé mnohojádrový x86 procesor Intel Larrabee, který díky softwarové vrstvě měl zvládat totéž, co hi-endová GPU konkurence, a pak technologii Hydra. Oboje během těch 4 let doslova chcíplo. Z Larrabee se staly Xeony Phi, ryze výpočetní karty, kdy tým pracující na GPU SW části byl odejit (mj. Michael Abrash – nakonec jej Gabe Newell přesvědčil a zakotvil ve Valve, ve stejném roce jako Doug Church, autor herního enginu původního System Shocku; to jen tak na okraj) a Hydra se stala více okleštěnou SW záležitostí než čímkoli jiným: jak Intel, tak LucidLogix během vývoje pochopili, že AMD a Nvidia nedělají snadnou práci a vývoj jak grafických čipů (což chtěl Intel suplovat v ovladačích), tak multi-GPU komunikace (což chtěla suplovat Hydra) je extrémně náročný a vyžaduje bandu super-zkušených inženýrů, kteří jsou v oboru pokud možno desítky let. Intel ani Hydra tolik a takových mozků neměli, a tak nemohli uspět.
Postupně vznikající, až nakonec letos završený duopol výrobců HDD mi zhatil i mé prognozy v tomto oboru. O kapacitách 5 TB(+) si stále můžeme nechat jen zdát, na dlouho se vývoj jakoby zasekl, oba výrobci (WD/Toshiba a Seagate) nemají důvod se nějak zvlášť hnát kupředu a loňské záplavy v Thajsku jim ještě pozici této tiché politiky vylepšily.
Optické mechaniky nám pomalu zmírají a ač se někteří křečovitě snaží, spousta novinek se ani do Česka nedostane: namátkou DVD-RAM 12×, 100/128GB BD-R/RE, 8× a rychlejší BD média atd.
Součástí HW novinekjsou na AbcLinuxu poslední dva roky i novoroční tzv. „VIP články“, kde s kolegy z jiných serverů komentujeme uběhnuvší rok. Diskuse pod nimi je zde vždy pekelná (ostatně jako i na dalších serverech, kde tyto články vycházejí ) a přínos, alespoň z mého pohledu diskutabilní. Takže pokud budete chtít toto téma nějak okomentovat, dnes máte prostor. Dovolím si ale navíc navrhnout následující: mezi vámi je spousta těch, kteří se pravidelně s Linuxem pouštějí do testování či zprovozňování nějakého toho nestandardního či zbrusu nového železa. Myslím, že by bylo hezké, kdyby se zde, místo spílání v diskusi pod VIP článkem, dala dohromady řada takových a spoluvytvořili vlastní „linuxový VIP článek“ hodnotící Linux ve vztahu k hardwaru, tedy včetně vývoje ovladačů, i dalším aspektům.
A jak hodnotíte podporu hardwaru pod Linuxem za uplynulé čtyři roky? Jak je na tom tento systém z hlediska notebooků, grafických karet, čipsetů základních desek a jejich doprovodných čipů (letos například USB 3.0). Je něco, co vám dlouhodobě chybí, je něco, za co chcete vývojáře pochválit? Zaznamenáváte rozdíly ve snadnosti zprovoznění Linuxu na daném PC z hlediska toho, jakou distriuci použijete? A myslíte si, že současné snahy Valve přispějí k tomu, že se budou více snažit i AMD a Nvidia, ať již na open-source poli, nebo v rámci svých uzavřených ovladačů? Bůh ví, že úplně dokonalé to zdaleka není ani u jednoho z nich, a přitom dělají parádní grafické čipy.
Doporučení do budoucna v podstatě nemám, aktuální podoba nesoucí se v odlehčeném duchu mi zcela vyhovuje , pouze bych doporučil lepší kontrolu článku před publikací, v každém se několik překlepů najde (a pokud na to přijde, tak jsem ochoten tuto korekturu každý čtvrtek večer spáchat )
Hw novinky jsou fajn serial, ktery ctu rad. Libi se mi, ze nemusim procitat tuny clanku nekde jinde, ale ze mam pekne vsechno dulezite pohromade. Jen tak dal.
14.9.2012 21:45
GeoRW | skóre: 13
| blog: GeoRW
| Bratislava
15.9.2012 22:27
the.max | skóre: 46
| blog: Smetiště
16.9.2012 13:58
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
Také se přidávám k fanouškům HW novinek. Trochu mě sice zaráží, že je to půl na půl "PC HW novinky a fotografické novinky", jelikož si z té druhé části moc neodnesu a v poslední době ji ani nečtu, nicméně pokud se o ni autor výrazně zajímá a novinky chce sdělit čtenářům, nevadí mi to. Jen to asi trochu ubírá množství nefotografického obsahu, nicméně ten si přečtu rád, ať už v jakékoli kvantitě.
Nezaměřenost na GNU/Linux mi nevadí. Tedy dokud si autor udrží neutrální postoj (z hlediska OS).
Tedy ještě jednou - díky za těch 200 dílů, jen tak dál!
18.9.2012 14:26
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.