Portál AbcLinuxu, 6. května 2025 09:24
Jako předchozí léta, i dnes vám přinášíme další společný článek, na němž se podílela celá řada českých a slovenských redaktorů, autorů a jiných "podivných individuí" a který kompletuje na jednom místě jejich osobní názory na to, co se v daném roce povedlo, co naopak bylo propadákem, subjektivní hodnocení trendů v IT oboru s důrazem na GPU a také výhledy do budoucna příštích 12 měsíců. Jestli vám tedy nestačily naše rekapitulace čipsetů a procesorů, GPU a úložných zařízení, máme pro vás hodnocení uplynulého roku z pera osmi z nás, jejichž články čtete po celém československém internetu…
Stejně, jako loni, předloni, předpředloni a předpředpředloni, i letos jsme se rozhodli zopakovat projekt, kterému prapůvodně sloužil za vzor článek na serveru Beyond3D. Jeho podstatou je několik různých pohledů několika lidí na tutéž situaci, což přináší (oproti běžným článkům) větší rozhled, mnohem pestřejší názorovou různorodost, vícebarevnost a nadhled. I letos se budou otázky a odpovědi točit především kolem grafických karet, ale především v závěru najdete mnoho odpovědí poukazujících na zajímavé produkty, technologie či události z dalších oblastí hardwaru.
Letos se tým spoluautorů článku opět rozrostl, mezi odpovídajícími najdete zástupce mnoha webových i tištěných časopisů v ČR i na Slovensku či odborníky ze specializovaných diskuzních fór. Stejný článek najdete tedy nejen zde na Deep in IT serveru, ale i na ExtraHardware.cz, ABClinuxu.cz, PC.sk, ITnews.sk a zúčastnili se i zástupci serveru 3Dfx.cz.
Čeká vás tedy osm témat v podání osm autorů:
Každý z autorů se mohl vyjádřit v takovém rozsahu, v jakém uznal za vhodné, opět bylo ponecháno na každém z autorů, jak si vyloží tématickou orientaci každé kapitoly (např. „nejlepší…“ nemusí nutně znamenat „nejvýkonnější…“ - pokud někdo dává přednost vzhledu karty, nebo spotřebě, či poměru cena/výkon, je to jeho názor, který samozřejmě akceptujeme).
Autor se nemusí vyjadřovat vůbec, stejně tak může svůj názor rozvést a uvést více „kandidátů“. Každý názor je individuální a nemá smysl ho deformovat bezdůvodnými striktními podmínkami.
David Ježek: Nejlepším produktem roku je pro mne mezi grafikami jednoznačně Radeon HD 5450, uvedený hned v únoru. Parádně úsporná a extrémně levná kartička se slušným výkonem navíc několik týdnů po uvedení na trh obohacená v Catalystech o akceleraci H.264/mkv. AMD mi tehdy splnila sen, na který dodnes Nvidia nenašla odpověď (GT 430 by tou odpovědí byla, kdyby nestála více než 2× tolik, nepřišla s více než půlročním zpožděním a měla v obvyklé výbavě DisplayPort). I proto v mém PC spokojeně vrní Radeon HD 5450 v DDR3 verzi právě s DisplayPort výstupem (DP obvykle nebývá u Nvidie k vidění vůbec a podle mě je to škoda).
Když od GPU odskočím jinam, tak musím velmi pochválit firmu Google. Nesnáším softwarové patenty a patentový troll MPEG LA z nich žije. Letos proti němu obrovský Google postavil video formát VP8 doprovázený Ogg Vorbis zvukem a Matroška-like kontejnerem, aby buď z internetu vymýtil (i silou svého YouTube a rostoucího prohlížeče Chrome) patentově zatížené H.264+AAC s nejistou licenční svobodou, nebo donutil trolla změnit své arogantní chování vzešlé z "hloupoučké americké legislativy" umožňující si patentovat snad i algoritmus pro optimální postup utírání si řiti toaletním papírem (či třemi mořskými mušlemi). MPEG LA nakonec couvla a povolila užití H.264 na webu zdarma na neomezenou dobu.
Sice ne v takové míře, ale i do statického VP8 alias WebP vkládám jisté naděje v boji s trollskými formáty JPEG2000 a JPEG XR, resp. letitým JPEGem jako takovým. Formát skýtá možnost i trochu zamotat hlavu PNG a GIF, pokud se podaří implementaci dotáhnout do kvalitní podoby a podporu nasadit ve všech prohlížečích. Google, jakkoli mám z tohoto velkého bratra do budoucna obavy, se letos předvedl opravdu dobře, bez ohledu na to, žeje WebM momentálně horší než x264 a WebP než JPEG.
Posledním produktem roku, kterým pro změnu lehce od IT odbočím, je digitální zrcadlovka Pentax K-5. Pentax je tak trochu šedá eminence skrytá v pozadí přehypovaných firem s velkým marketingem jako Canon a Nikon, ale tímto tělem ukázala, že je v mnoha aspektech (ne všech) na špici vývoje. To, co Pentax (tedy Hoya, která značku vlastní) dokázal vytěžit z 16Mpix CMOS snímače podpořeného špičkovou elektronikou plus doprovázenou kvalitními skly (Pentax na některých používá vlastní unikátní MC vrstvy), je želízko v ohni, na kterém podle mě půjde spolehlivě poznat, které weby živící se testováním foťáků jsou "spřízněné s jinými výrobci" a které nikoli.
Mirek Jahoda: Ačkoli nebyla ve srovnání s Radeonem HD 5850 z podzimu 2009 nikterak úžasná, přesto u mě vítězí GeForce GTX 460 (GF104). Oproti Cypressu Pro se objevily pro nás, obyčejné pragmatické smrtelníky, podstatné rozdíly: karta po uvedení navzdory úspěchu nezdražovala, byla dostupná a obrovský kus atraktivity jí přidali výrobci. Tak pestrý výběr různých modelů s různými frekvencemi a především různými chladiči chvíli po uvedení se jen tak nevidí a každý si asi mohl vybrat.
Nakonec i vytvoření 768MB varianty bylo asi správným krokem. Zbrklého uživatele to mohlo zmást, ale pro všechny ostatní to bylo zajištění cenového rozpětí od nějakých 3500 Kč až po 6000 Kč podle velikosti paměti, šířky sběrnice, přetaktování od výroby a provedení. Vyšší střední třídu prostě nVidia vždycky uměla a po výpadku v generaci GeForce-Tesla 200 má tento svůj pilíř zpět.
Matej Koleják: Tento ročník som sa rozhodol ako najlepšie roka 2010 označiť produkty z dvoch oblastí. Keďže mi je oblasť grafických kariet najbližšia, začnem ňou. Radeon HD 6950 grafická karta rozhodne nie je zlý produkt. Podľa mňa ale nebola až taká dobrá, aby si zaslúžila ocenenie najlepší produkt roka. Mal som iných kandidátov. Veľmi úspešnú GeForce GTX 460 alebo top high-end kartu GeForce GTX 580. Svoj názor som ale nakoniec zmenil pod vplyvom posledných správ. Skoro u všetkých Radeon HD 6950 z prvej várky od AMD je možné pomocou BIOSu odomknúť 24 SIMDs. Po zvýšení frekvencií na úroveň HD 6970 dostanete rovnakú kartu, ale o 100 Euro lacnejšie. To už z nej robí niečo výnimočné a práve preto som sa ju rozhodol aj patrične oceniť. Či to bude možné aj na Radeon HD 6950 kartách z ďalších várok je už otázne. Na mojom rozhodnutí to ale už nič nezmení, lebo tieto várky prídu v roku 2011.
Druhá kategória ktorú som si vybral, súvisí s grafickými kartami – hry. Presnejšie, multiplayer FPS. Tu sa výber pre mňa vďaka množstvu sklamaní a nevydarených hier výrazne zúžil. Nakoniec mi ostali Battlefield: Bad Company 2 a Call of Duty: Black Ops. Napriek tomu, že som dlhoročný hráč CoD 1, 2 a 4, nerozhodol som sa pre jeho poslednú verziu od Treyarch. Dôvodov je viacero, ale CoD sa orientuje každým rokom viac a viac na „0815“ (bežných) hráčov. Vývojárom sa tento rok tiež podarilo pridať k tomu otrasné textúry, farebné kombinácie ala „kolotoče“ a perky do zblbnutia. Nie, ďakujem, neprosím. Bad Company 2 nemá takéto výrazne nedostatky a prinieslo niečo nové - veľmi dobrý deštrukčný model. Zničiť sa dá skoro všetko a ukryť sa môžete aj v jame, ktorú si samy vytvoríte. S odstupom času sa mi jasne ukázalo, že Battlefield: Bad Company 2 je najlepším produktom v segmente multiplayer FPS hier.
Peter Hucík: Myslím, že v prvých dvoch témach nie je potreba byť originálny a odlišný od svojich kolegov. Pevne verím, že väčšina z nás tento rok ocení ako produkt roku GeForce GTX 460. NVIDIA čipmi GF104 trafila terč nazývaný „GPU Market“ presne do bodu v strede, ktorému sa zvykne vravieť Sweet Spot. Títo prefíkaní lukostrelci už mali šíp zapichnutý presne v strede mnohokrát v minulosti, no zdá sa, že im podobne ako Robinovi Hoodovi nerobí problém rozštiepiť ho ďalším presným zásahom. Pomer ceny a výkonu, prevádzkové parametre, GF104 má všetko tak ako to máme radi.
Jirka Souček: Co jsme to vlastně letos měli … Dočkali jsme se Fermi, 2GB Eyefinity modelu Radeonu HD 5870, GeForce GTX 460, Radeonů HD 6800, GeForce GTX 580 a Radeonů HD 6900. Většinou bývá zvykem nehodnotit produkty, které vyšly před koncem roku a nechat si na jejich zhodnocení odstup. Zjišťuju ale, že je to chyba, protože teď už se asi k Radeonům HD 5800 - ač půl roku kralovaly trhu - vrátí málokdo.
Z těch letošních se mi upřímně vybírá těžko. Měsíc před vydáním Fermi bych nepochyboval, že kartou roku bude právě GeForce GTX 400. Nakonec z toho byla jen Potěmkinova vesnice v zeleném. GTX 460 byla dostupný produkt se slušným poměrem cena/výkon, ale v době svého vydání neměla lepší poměr cena/výkon, než HD 5850 téměř o rok předtím. HD 6800 poměr cena/výkon (i samotný výkon) posunula, ale měla tu být nejpozději v druhém kvartálu, ne na konci podzimu.
GTX 580 - mezi slepými jednooký králem, aneb Fermi, jakou nám nVidia slibovala před rokem: jen o rok později a za plnou cenu.
Radeony HD 6900 - jak už to tak bývá, pokud výrobce splní požadavky, které si navymýšleli zákazníci, dopadá to v lepším případě jako s HD 6900. Na druhou stranu to jsou karty za rozumnou cenu, s 2GB paměti v základu, prakticky žádnou slabinou, takže pokud bych musel vybrat, byl by to Radeon HD 6950: cena, 2 GB a možnost odemknutí na HD 6970 se slušným potenciálem pro taktování - to tu nebylo od doby Radeonů X800.
Matej Fendek: Pre mňa je produktom roka (teda minimálne v kategórii grafické karty) Radeon HD 6850 – zapadá totiž presne do toho segmentu trhu, ktorý som mal vždy najradšej, čiže výborná technologická výbava, plne dostačujúci výkon, dobrá cena, nízka hlučnosť, normálna spotreba (môj strop je jeden 6pin, tzn 150 W), a poteší aj kratšie pcb. V preklade, je všetkým čím mal byť (ale nebol) Radeon HD 5830. Áno, 3D Vision síce nemá, ale mne bola Eyefinity vždy sympatickejšia, dva, resp tri monitory používam už dlhšiu dobu. Kartu som mal možnosť skúšať iba nakrátko, ale bol som nadšený (no, nadšený je asi prisilné slovo, povedzme že veľmi potešený), a v dobe keď budete čítať tieto riadky už budem pravdepodobne rozbaľovať svoj vlastný kus.
Lukáš Fiala: Přiznám se, že jsem během posledního roku nesledoval dění tak bedlivě, jako v letech minulých. Ačkoliv mi tak určitě uniklo mnoho detailů, doufám, že vzdálenější perspektiva, kterou jsem tímto získal, bude pro kolektivní článek přínosem. Odmítám se tedy dohadovat o tom, že jedna grafická karta stála dva týdny více než jiná. Pozici na špici pelotonu si v tu delších, tu kratších obdobích vychutnaly Radeony HD 5800, GeForce GTX 460 i GTX 470, i Radeony HD 6800.
Kdysi se tato kapitola jmenovala „NEJ- grafická karta“, než jsme zadání zpřesnili a rozšířili zároveň. A v tomto historickém smyslu bych chtěl vypíchnout produkt nikoliv nejlepší (naopak očekávám jeho několikanásobnou nominaci v opačné kategorii), avšak produkt pro uplynulý rok ikonický a významný pro vývoj v dalších letech. Je jím architektura Fermi, ne nutně v podobě konkrétního čipu či karty. Předimenzovaný geometrický výkon, výborná optimalizace pro GPGPU, ve srovnání s konkurencí horší poměr výkon/počet tranzistorů a výkon/watt – to jsou genetické predispozice všech grafických karet, které nVidia vydá v průběhu následujících tří let. Zapamatujte si je.
Čestnou zmínku jistě zaslouží i čip nVidia G92, který (v podobě GeForce GTS 250) po více než třech letech od vydání původní 65nm verze stále straší na pultech obchodů.
Adam Vágner: Marně vzpomínám, jestli mne nějaká letošní grafika nadchla. Z těch, které mě alespoň něčím potěšily, můžu jmenovat GTX 460, která trochu spravila reputaci Fermi, a Radeon HD 6850 proto, že po dlouhé době u Radeonů trochu zlepšil poměr cena/výkon.
Co se mi tedy asi líbilo nejvíc byla 32nm dvoujádra od Intelu. Bylo zajímavé sledovat, jak si poradí i s některými čtyřjádry. Ale i tak mám vůči nim nemalé výhrady – vadí mi šílená cena výkonnějších modelů a ořezaný PCIe řadič, kvůli kterému je nemožné udělat desku s plnohodnotnou kombinací 16× PCIe + 2× SATA 6,0Gb/s + 2× USB 3.0. A také to, že se celá LGA 1156 co nevidět zařadí mezi další platformy s jepičím životem.
Mirek Jahoda: Nejdřív to vypadalo na Radeon HD 5830, ale GeForce GTX 465 jej trumfla. Přitom její ekvivalent v profi segmentu, Quadro 5000, je velice konkurenceschopná karta. Kdyby alespoň bylo možné aktivovat zablokované jednotky a zkoušet štěstí, takhle ale byla GTX 465 v podstatě zbytečnou kartou a nVidia ji zřejmě do retailu vůbec neměla vypouštět. Zmetky z GF100 měla tiše utopit v OEM a sama nedávat o pár měsíců později tomuto paskřivci ránu z milosti uvedením GF104.
Lukáš Fiala: Co jiného, než grafický čip nVidia GF100. Čip vykazující šílenou spotřebu, který v plné konfiguraci nebylo možné vyrobit (alespoň ne v první revizi). Nenechte se mýlit, po úpravě cen se karty na něm postavené daly s čistým svědomím doporučit. Samotné GPU ale hodnotím jako nepodařené.
Adam Vágner: Při výběru ze všech oblastí by se asi našlo i něco výživnějšího. V paměti mi ale utkvěly dvě grafické karty – Radeon HD 5830 a GeForce GTX 465. A i když při absolutním srovnání dopadne kvůli provozním vlastnostem hůře GTX 465, za větší úlet považuji HD 5830. Přestože šlo o slabší model, byl větší a měl horší provozní vlastnosti než výkonnější HD 5850 postavená na stejném základu. GeForce GTX 465 jen zdědila nešvary silnějších karet s čipem GF100 a jinak byla ve všech ohledech slabší model, jak má být.
Peter Hucík: Aby som zeleným príliš nefandil, zaradím ich grafiku aj do tejto menej populárnej kategórie. Tento rok sa objavilo mnoho sklamaní, ale mňa osobne najmenej lákala predstava vyplatiť takmer jednu priemernú výplatu za GeForce GTX 480. Očakávaná a hypovaná novinka, prvá iterácia Fermi architektúry, síce ponúkla najvyšší výkon na jeden čip, no zo všetkých ostatných hľadísk šlo o prípad javu, ktorému sa na internete vraví fail. Pohár pretiekol keď som si zapisoval výsledky spotreby do tabuľky GPU testov a ušla mi veta: Vyššia spotreba než dvojčipový Radeon HD 5970? Čožeee?!
Jirka Souček: GeForce GTX 480. Nepíšu Fermi, protože návrh Fermi jako čipu je zajímavý. Provedení ovšem bylo zoufalé. Prakticky všechna vylepšení, se kterými přišla GTX 580 mohla mít už v GTX 480 - lepší chladič, ochrana proti přepětí, plně aktivované jádro… Pokud nVidia čekala, že po půlročním zpoždění a high-endovém vakuu se uživatelé spokojí s tímhle, škaredě se mýlila. Druhou stranou mince je jistota, že se podobné fiasko nebude nějakou dobu opakovat - výrobce si to nedovolí.
Matej Koleják: Označil by som takto dve grafické karty. Tento rok by som takto označil dve grafické karty. Radeon HD 5830 a GeForce GTX 465. Obe ponúkali slabý výkon za vysokú cenu a zlé prevádzkové vlastnosti. Osekaná verzia osekanej karty z osekaného čipu GF100 stratila zhruba mesiac po predstavení úplne zmysel, lebo nVidia predstavila GeForce GTX 460. Jediné pozitívum bola možnosť „otvoriť“ na niektorých kartách zamknuté SMs pomocou BIOSu.
David Ježek: Nvidia jistě letos prohospodařila spoustu času, GF100 a všechna další GPU, zejména GF104, měla zbytečně velké zpoždění, na druhou stranu modely jako GTX 460 a GTS 450 neměly po uvedení vůbec špatnou cenu, takže je jako propadák nehodnotím, pouze konstatuji, že měly přijít tak o půl roku dříve.
Za naprosto nejhorší produkt roku tak označuji legislativu či chystané legislativní předpisy omezující svobodu občanů "západní civilizace" snad více, než je tomu v post-sovětských státech či Číně. Odpornosti jako ACTA, jejichž projednávání a příprava nás stojí v rámci EU možná desítky miliónů na placení lidských zdrojů přebujelého nenasytného evropského aparátu úředníků, jsou výsměchem selskému rozumu i řadě prvků ukrytých v Ústavě České republiky a Listině základních práv a svobod … stejně jako v Ústavě Spojených států amerických a příslušných dodatcích. I nahrazení šikovných běžných žárovek za šmejd protkaný jedovatou rtutí je vrcholnou ukázkou nízké inteligence obyvatel "Bruselského ústavu".
Matej Fendek: Dlho som sa tešil na HD 5830, ktorou som plánoval nahradiť HD 4770, karta ale sklamala na celej čiare – pôvodne ohlásené kratšie pcb sa nekonalo, spotreba bola dokonca vyššia ako HD 5850, cena neadekvátna, a výkon sa v niektorých situáciach pohyboval takmer iba na úrovni HD 5770, čo bolo spôsobené hlavne necitlivým znížením počtu ROPs bez ďalších patričných úprav. To zapríčinilo citeľné zníženie efektivity - ovplyvnený bol napríklad výkon pri FSAA. Takto nepekne osekaná karta sa nezjavila už hodnú chvíľu, a preto si myslím, že ocenenie najhorší produkt roku jej patrí právom.. Trochu si rypnem aj do zelených, dovariť GTX 480 im trvalo trochu dlhšie ako bolo zdravé, a hlučnosť, spotreba aj teploty sa nepohybovali na príliš dobrých hodnotách (chybovosť kariet bola tiež pomerne vysoká, pokiaľ teda verím kolegom z RMA), ale na druhú stranu musím v tomto prípade súhlasiť s nvidio..uhh, nvidiákmi - človek, ktorý si takú kartu kúpi, spomenuté veci nerieši. A vlastne, už je vonku nový respin, alias GTX 580, ktorý všetky spomenuté problémy (viac alebo menej) napráva, takže sa nič nedeje - to že bol niekto nedočkavý a kúpil si prvý alpha batch, je čisto jeho vec, resp ak mal toľko peňazí aby si kúpil GTX 480, tak s najväčšou pravdepodobnosťou aj tak už má doma GTX 580, tzn naozaj žiaden problém. Alebo áno? ;)
Matej Fendek: Tento rok sa (na poli grafických kariet) niesol v duchu evolúcie, a nie revolúcie, ale aj tak bolo zaujímavé sledovať, ako sa ATI (teda vlastne AMD) aj Nvidia snažili dobrúsiť svoje výtvory do dokonalosti – a obom sa to podarilo, poslednej generácii kariet sa nedá vytknúť takmer nič. Vôbec by mi nevadilo, keby týmto spôsobom pokračovali aj na budúci rok.
Čo sa týka zaujímavostí, ak trochu sledujete české internetové IT magazíny, pravdepodobne vám neušla informácia, že začiatkom roku sa stal malý zázrak, a z temných zákutí internetu sa vynorili zdrojové kódy Dark Enginu, ktorý poháňa dve legendárne klasické hry – Thief a System Shock2. Pre mladších hráčov, ktorí o spomenutých hrách ani nepočuli (a dúfam, že takých zatiaľ veľa nieje) je to správa možno nezaujímavá, ale pre tých, ktorí na nich odrástli, to je udalosť roka – zdrojové kódy by developerskej komunite Dark Enginu umožnili množstvo zaujímavých vecí, napríklad pridať plnú podporu moderných operačných systémov, viacjadrových procesorov, naportovať hry na OpenGL alebo DirectX9-11, vytvoriť natívnu linuxovú verziu, a tak ďalej, skrátka, umožniť aby si toto hráčske kultúrne dedičstvo (Thief a System Shock2 do tejto kategórie patria v každom prípade) mohol vychutnať bez akýchkoľvek obštrukcií hocikto (kto vlastní originálne CD s dátovými súbormi, samozrejme), nielen niekoľko technicky nadaných jedincov, ktorí nemajú problém s manuálnou editáciou súborov, registrov a kopou ďalších pre bežných smrteľníkov nepríjemných úkonov (pre ilustráciu: rozbehnúť System Shock2 na dnešnom modernom pc vyžaduje aplikáciu sedemnástich patchov a fixov, plus dve manuálne editácie konfiguračných súborov, a na záver skopírovanie jedného súboru do systémoveho adresára Windows. A potom sa už len modliť aby si tento zlepenec porozumel s ovládačom grafiky tak, aby ste na obrazovke videli aj niečo iné ako fialové pruhy, a aby hra nepadala častejšie ako raz-dvakrát za hodinu).
Malý zázrak ale mal jeden háčik, objavené zdrojové kódy boli v rukách Eidosu, a ten na opätovné žiadosti o uvoľnenie dával iba jedinú odpoveď – najprv musí byť vyjasnená situácia okolo autorských práv. A tu nastal problém, pretože Thief patrí Eidosu, System Shock vlastní EA, a zdá sa, že na samotný Dark Engine má práva Square-Enix. Asi nemusím zdôrazňovať, aká je šanca, že sa tieto tri subjekty svorne zhodnú na uvoľnení zdrojových kódov - EA a Square sú známi svojím obzvlášť agresívnym prístupom k akýmkoľvek projektom, ktoré majú niečo spoločné s ich intelektuálnym majetkom, a akonáhle narazia napríklad na pokus o remake, tak okamžite vypúšťajú svorku dobre platených právnikov. EA takto zabila System Shock2: Rebooted (10 dní po tom, ako bol remake ohlásený), Square usmažil napríklad Chrono Resurrection. Skrátka, tadiaľto cesta nevedie, to musí byť jasné aj najväčšiemu optimistovi.
Cesty internetu sú ale nevyspytateľné, a iba niekoľko dní dozadu sa nemožné stalo skutočnosťou, a (ďalšie) zdrojové kódy sa našli na tom najnepravdepodobnejšom mieste – u jedného člena komunity modderov Dreamcastu, ktorý pred štyrmi rokmi kúpil z druhej ruky Dreamcast Developer Kit. Ten mu potom nedotknutý ležal v skrini a zapadal prachom, až kým ho pred pár mesiacmi znova nevytiahol. Na harddisku sa nachádzala pre-alpha verzia Thiefa a System Shocka2 pre Dreamcast, a na priloženom CD (ktoré vyhrabal dodatočne) zdrojové kódy oboch hier (hoci nie úplne kompletné, pár súborov evidentne chýba), navyše v novšej verzií ako sú tie, ktoré už má Eidos. A tento modder, kiež by ho kybernetické komando právnikov-zabijakov z EA nikdy nevypátralo, neváhal a obsah spomenutého CD nasypal na internet. Týmto bola desaťročná snaha o nájdenie a získanie zdrojových kódov korunovaná úspechom, developeri konečne mohli začať pracovať naplno, a ak pôjde všetko podľa plánu, v blízkej budúcnosti nám iste naservírujú niečo zaujímavé (podrobné informácie ale budete hľadať márne, vývoj nieje verejný, pretože v rámci momentálne platných copyrigtových zákonov nastala paradoxná situácia, keď je pre zachovanie umeleckého diela nutné chrániť ho pred majiteľmi autorských práv - čo navodzuje otázku, či nenastal čas príslušné zákony zmeniť tak, aby k podobným prípadom nedochádzalo. To je ale téma patriaca inde). Tak ešte raz šťastné a veselé. :D
Adam Vágner: Letos se objevilo několik monitorů s úhlopříčkou 27" a rozlišením 2560×1440 bodů s cenou podstatně přívětivější, než mají klasické třicítky. Že by se konečně rýsoval použitelný nástupce „mrňavých“ panelů s plným HD rozlišením? Ceny nejlevnějších full HD dvaadvacítek už spadly pod tři tisíce a přitom pořád neexistuje možnost, jak pořídit něco většího, aniž by to znamenalo připlatit mnohonásobně víc.
Stále je ale dost prostoru na to, aby se začalo používat i něco mezi. Jen bych nerad, kdyby to bylo zrovna rozlišení 2048×1152, které se objevilo u několika monitorů, protože oproti plnému HD je to jen pramalý pokrok. A MS Kinect, i když u něj zatím spíš než současné provedení jeho koncepce a potenciál.
Jirka Souček: AMD PowerTune - komplexní řešení problému namísto záplatování jeho příznaků. Dávám velké plus. Nicméně by bylo dobré, kdyby AMD s vývojem PowerTune neskončila. Je vidět potenciál, kterého by bylo škoda nevyužít.
Za inovativní by se daly považovat i 4D superskalární / VLIW-4 jednotky čipu Cayman, ale jelikož je přínos pro zákazníka (minimálně ze současného hlediska) diskutabilní, řadil bych tuhle změnu spíš mezi zajímavosti. Podle slov šéfinženýra ATI/AMD Erica Demerse by k této změně nikdy nepřistoupili, kdyby byla 3D grafika jejich jediným cílem. Což vysvětluje, zbytek čipů generace Northern Islands ponese WLIV-4 ALUs, jako Barts (HD 6800).
Kapitolu ukončím zmínkou o překvapivě dobrém škálování výkonu v CrossFire u Radeonů šestkové řady. Co se stalo? A proč toho marketing AMD nijak nevyužil?
David Ježek: Z hlediska inovací musím rozhodně vyzdvihnout tu nejvýznamnější. Dovolím si ji nazvat "grafenová smršť". Tato nová forma uhlíku v sobě skrývá tak obrovský potenciál pro další rozvoj technologií z valné části v počítačích využívaný, že ji pomalu ale jistě začínám považovat za nejvýznamnější milník v počítačovém světě od vzniku integrovaných obvodů samotných. V grafen vkládám velké naděje, že nám umožní nadále se posouvat ve výkonu čipů při zachování poměru výkonu ku spotřebě či rozměrům a současně vyřeší i fyzikální limity, ke kterým se klasická křemíková technologie již definitivně přiblížila. Neexistuje nic, co bych za letošní rok považoval za důležitější inovaci či trend, než pokračující výzkumy v oblasti grafenu.
Peter Hucík: Najlepší trend? Spotreba / Výkon.
A ak sa vám chce čítať dlhšie vysvetlenie, máte ho mať. Páči sa mi, že aspoň jedna spoločnosť sa nefláka a inovuje každé dva roky svoj výrobný proces. Pravidelne ako hodinky. Zrejme ste uhádli, že myslím Intel. Výsledkom ich snaženia je 32 nanometrový výrobný proces s úžasným pomerom výkonu k spotrebe (nehovoriac o menšej veľkosti čipov a teda menších nákladoch na výrobu). Vďaka Intelu vzniká tlak aj na ostatné spoločnosti a investuje sa do miniaturizácie. Ešte dúfať, že sa budúci rok podarí TSMC prejsť na 28 nm výrobu, aby sa mali kam pohnúť aj grafiky.
Lukáš Fiala: V posledních třech letech pozoruji trend, že osazenstvo novoročního článku se stále více koncentruje na našem serveru. Jako inovaci a zajímavé řešení oceňuji přepínání samostatného a integrovaného grafického akcelerátoru v noteboocích, technologii nVidia Optimus.
Jelikož tento text vzniká s několikatýdenním předstihem před vydáním článku, zatím nedokážu pořádně posoudit technologii PowerTune v grafickém jádře AMD Cayman. Na první pohled to může vypadat jako glorifikovaný omezovač otáček, nicméně bude-li možnost vytvoření profilů pro jednotlivé hry, bude možné šetřit energii (a uši uživatele) ve starších či méně náročných titulech. Také by PowerTune mohlo být zárodkem nějaké obdoby „turba“ známého z procesorů. Snad v příští generaci?
Matej Koleják: Uplynulý rok bol podľa mňa rokom „3D“, aj keď 3D technológia je už pomerne stará. V kinách sa objavilo množstvo 3D filmov. Kto nepočul tento rok o Avatarovi žil asi v jaskyni. Ďalej 3D televízory, projektory, monitory, hry (napr. Mafia 2) atď. Koncom roka sa k nVidii pripojila s podporou 3D aj AMD.
RGSSAA, ktoré je teoreticky možné zapnúť pod všetkými APIs! Veľmi dobrý krok, nVidia. Dokonca sú podporované všetky grafické karty od G80. V oblasti vyhladzovania hrán priniesla tento rok aj AMD novinku – MLAA. Morfological anti-aliasing je vo svojom princípe diametrálne odlišný od SSAA, ale predstavuje „nice to have“ možnosť. Snáď ho neskôr bude podporovať aj nVidia, tak ako začala nedávno AMD podporovať CSAA.
Mirek Jahoda: Vedle všech těch 3D Vision Surroundů, Eyefinity a dalších pro masy velice praktických věcí mě zaujal ColorRemapping oznámený s Radeony HD 6800 (Barts). Škoda, že zatím asi skutek utek a emulaci sRGB na widegamutových monitorech nelze ani vyzkoušet.
Moje sympatie má i nová kontrola spotřeby představená u čipu AMD Cayman (PowerTune). Našel bych si v ní nejen paralelu v Power Control Unit přicházející architektury CPU Intel Sandy Bridge, ale hlavně je to po zavedení nižších taktů a napětí pro 2D (desktop, idle, jak chcete) další pokrok v této oblasti. A když nic, alespoň zatím zbavuje redaktory pracného hledání nejvyššího možného přetaktování.
David Ježek: Za nejhorší trend, který je pro mě současně i velkým zklamáním, letos označuji pokračující zneužívání technologických novinek k marketingovým účelům. Toto jsme viděli v minulých letech několikrát a letošní obětí tohoto fenoménu je dle mého tesselace. Tahle marketingově extrémně tlačená vlastnost zejména DirectX 11 se mi po shlédnutí některých her a srovnávacích screenshotů z jiných jeví jako neskutečně přehypovaná minoritní věc, která v reálu herní akce vlastně zas tak moc neznamená. Tesselace v té podobě, jak s ní bylo poslední rok naloženo, je pro mne zklamáním. Držím tesselaci palce, aby v roce 2011 skutečně přispěla k lepším hrám, nicméně sdílím názor řady jiných, že tyto super-realisitické "eye candy pitominky" nemají na skutečnou hratelnost pražádný vliv. U tesselace pak mám při pohledu na některé chystané hry a srovnání "s" versus "bez" tesselace na nich pocit, že verze "bez tesselace" je záměrně na kvalitě uměle sražena daleko více, než by odpovídalo schopnostem GPU, která tesselací nedisponují.
Jirka Souček: Dopady zrušení 32nm procesu, další odklady 28nm procesu. A zřejmě jediný čip, který byl od počátku vývoje plánovaný jako 40nm produkt a kterého by se tyto problémy teoreticky vůbec neměly dotknout - Barts (HD 6800) - přišel se zpožděním, jako vlastně všechny letošní produkty.
Za hloupost roku bych označil prezentaci čipu GF110 (GTX580) jako něčeho nového. nVidii se o tom dokonce podařilo přesvědčit i pár naivnějších recenzentů. Použití nového chladiče, nového PCB a obvodu monitorujícího proud nedělá ze starého čipu nový. Zdánlivé změny na úrovni čipu jsou skutečně jen zdánlivé - údajně efektivnější Z-culling je jen důsledkem zapnutí neaktivního SM bloku. Diskutabilní zůstává snad jen podpora FP16 filtrace - jenže z opačného hlediska: všechny čipy nVidie této generace s výjimkou Fermi/GF100 full-speed FP16 filtraci podporovaly, přičemž GF110 (alespoň podle slov nVidie) není čip větší, než GF100… takže se zdá, že nejde o inovaci, jako spíš o zprovoznění něčeho, co již v čipu (GF100) bylo, ale buďto nefunkční, nebo neaktivní. To by korespondovalo i s faktem, že "služebně starší" GF104 nabízí bitstream processing Dolby TrueHD a DTS-HD MA, zatímco rádoby novější GF110 stále ne - stejně jako původní GF100. Pokud by skutečně šlo o nový čip, nebyl by důvod jeho podporu vynechat.
Ze špatných trendů vybírám jeden za všechny: pokus utahnout zákazníka na vařené nudli, tentokrát v podobě předražené GeForce GT 430. Na nové hry ta karta nebyla, takže ji nVidia prezentovala jako kartu na video, která jako jediná ve svém segmentu podporuje Bluray 3D, tedy HDMI 1.4a. Za tuto fíčuru si nVidia nechala nechutným způsobem připlácet, takže poměrem cena/výkon byla GT 430 mimo rozumné meze. Když AMD s uvedením šestkových Radeonů aktivovala v Catalystech 10.10 podporu pro HDMI 1.4a i u celé pětitisícovkové generace, muselo to v majitelích GT 430 (kteří za výrazně horší výkon zaplatili výrazně vyšší částku jen kvůli rádo by exkluzivní fíčuře) vyvolat docela zajímavé pocity…
Peter Hucík: Tento rok ma nepotešil Blizzard s ich stratégiou rozsekať StarCraft II na tri diely a servírovať nám ich s dvojročnými odstupy. A zrejme za plnú cenu. Od vydania World of Warcraft sa z nich stala vcelku chamtivá spoločnosť. Na nálade mi nepridal ani zákaz hry po LAN sieti či nutnosť kúpiť si ďalšiu kópiu hry ak chcete hrať aj na americkom alebo kórejskom battle.nete.
Ešte viac mi stúpol tlak z praktík v AMD. Pochopím úplné vyškrtnutie názvu ATI zo škatúľ Radeonov, ale tie praktiky s nazývaním produktov veru nie. Modelové názvy pre Radeony HD 6870/6850 sú podobný prípad ako GeForce 9800 GTX proti 8800 GTX. Nemám rád, keď ma niektorý výrobca núti v článkoch vysvetľovať ich zavádzajúce modelové značenie spôsobom: „Nie, ak máte 5870, naozaj si nekupujte 6870, šli by ste výkonom nadol“. Znie to ako by som neovládal základné nerovnice typu 5 < 6.
Nakoniec by som si rád povzdychol nad tým, ako nám multimediálny svet tlačí do hláv 3D (a na xicht otravné okuliare). Nemyslím len 3D Vision, ale aj kinové 3D, ktoré pomaly spôsobuje, že človek si čoskoro bude musieť priplácať aby si mohol pozrieť film v pokojnom, závrat nevyvolávajúcom 2D. Načo zobrazovať v 3D obsah, ktorý si pozorovateľ v hlave aj tak podvedome uvedomuje priestorovo aj bez špeciálnych okuliarov? OK, rezervujem si právo zmeniť názor po zhliadnutí Star Wars v 3D.
A nesmiem zabudnúť posledné rypnutie: multiplatformové hry. Vždy skončia aspoň na jednej z cieľových platforiem ako fail.
Adam Vágner: Toho bylo. Předně asi to, že kvalitu a směr v herním průmyslu i nadále udává čtyři roky starý… ehm… konzole od Sony a více než pět let starý Xbox od Microsoftu. Jakkoliv se mi zamlouvají nové způsoby ovládání (Wii remote, MS Kinect a Playstation Move), nelíbí se mi, že kvůli vývoji zaměřenému primárně na staré konzole pomalu přestává mít smysl řešit výkon grafických karet pro PC. A vadí mi i to, že jsou hry kvůli konzolím pořád hloupější a hloupější.
Na Hydru už se tu myslím naplivalo dost, na pomalou adopci PhysX taky. V souvislosti s PhysX mi to ale nedá nepřipomenout i Bullet. Vůči nadneseným prohlášením AMD v marketingových prezentacích a nadšeným článkům či komentářům příznivců červených (vlastně teď už taky zelených) jsem už imunní. Kdybych nebyl, ptal bych se, proč se to tu s tou avizovanou podporou od AMD v zádech touto dobou ještě nehemží ohlášenými tituly s otevřeným Bulletem akcelerovaným přes OpenCL nebo alespoň nějakými ukázkami. Přestože AMD prezentovalo Bullet jako „svou“ alternativu k PhysX už před více než rokem, zatím jej podle všeho nedokáže smysluplně využít ani ve svých techdemech. K dobru budiž AMD přičteno snad jen to, že není s Bulletem svázané tak jako nVidia s PhysX a nemůže tolik ovlivňovat, jakým směrem a jak rychle se bude jeho vývoj ubírat.
Udivuje mě, že je ještě v této době možné i s nejmodernější deskou a moderním systémem narazit u něčeho tak samozřejmého jako je podpora 3TB disků. Co bránilo tomu, aby se vývojáři včas připravili a zákazník nemusel řešit, jestli a jak to dokáže rozběhat? Čeká nás už takové krkolomné překonávání umělých bariér navěky věků? U čeho jsem také zůstal jako opařený, je již zmíněné ovládání přes Kinect na zábavném videu „Kinect GEL Ride“. Inu, ještě je co zlepšovat.
Matej Fendek: Tento rok asi nastal čas definitívne odpísať dva projekty – Lucidlogix Hydra, a Nvidia PhysX. Do Hydry som vkladal veľa nádeje, mala potenciál vyriešiť mnohé problémy ktorými trpia dnešné multi-GPU systémy (microstuttering, inputlag, nevyrovnaný nárast výkonu, nutnosť použiť identické karty, a neschopnosť vzájomne zdieľať pamäť medzi jednotlivými GPU, ktorá systémy s viacerými grafickými kartami sprevádza už od čias 3Dfx Voodoo2), a konečne sprístupniť SLI aj na iných chipsetoch ako nForce. Riešenie problémov sa nekonalo, z pôvodných sľubov zostala iba schopnosť používať ATI+Nvidia karty v multi-GPU, a aj to len za určitých podmienok, čo nikoho neohromilo. Sklamali sa aj majitelia systémov s hybridným PhysX, ktorí dúfali že ich Hydra zbaví nutnosti používať cracknuté ovládače. Čo sa týka SLI, v AMD tento problém odignorovali úplne (evidentne im stačí ich vlastný CrossFire), a Intelu už Nvidia multi-GPU na určitých chipsetoch povolila, takže Hydra je aj na tomto poli úplne mimo hry. Skrátka, Hydra dnes funguje už iba ako rozdeľovač PCIe liniek, prípadne hračka pre technofilov (čo mi pripomína že by som si mal jednu takú dosku kúpiť, kým úplne nevymiznú), a to je príliš málo na to, aby sa udržala na trhu.
Situácia s PhysX sa tiež nezlepšila, AAA hier používajúcich GPU verziu je aj naďalej poskromne, a Nvidia stále neprestala umelo blokovať hybrid PhysX v ovládačoch (hybrid PhysX = primárna ATI karta renderuje grafiku, a na sekundárnej Nvidia karte beží PhysX. Nvidia robí všetko pre to, aby takáto kombinácia nefungovala, preto je nutné cracknúť ovládače, ak chce majiteľ pc takúto kombináciu používať. Mimochodom, to že človek musí používať nelegálne upravený software, len aby mu jeho vlastný hardware fungoval tak ako chce, je námetom na samostatný článok o nVidii, a chválospev by to pravdepodobne nebol), vďaka čomu PhysX ako technológia aj naďalej zotrváva v umelej kóme. A mňa (ako bývalého veľkého priaznivca PhysX) už nebaví ďalej čakať kedy Nvidia začne s resuscitáciou. Korunu tomu všetkému nasadzuje fakt, že naschvál neoptimalizuje CPU verziu (testy naznačujú, že len taká jednoduchá vec ako pridanie podpory viacjadrových procesorov a moderných inštrukcii by mohla spôsobiť dvoj až trojnásobné zrýchlenie), len aby potom mohla vyťahovať pekne vyzerajúce grafy a robiť s nimi marketingové masáže. Skrátka, PhysX v dnešnej podobe patrí na smetisko dejín.
Posledná vec sa týka AMD, nemôžem si pomôcť, zrušenie značky ATI vidím ako chybný krok, a nechápem prečo napríklad nespravili kompromis vo forme "Ati, grafická divízia AMD", alebo niečo podobné. Veľa ľudí to bude vnímať negatívne, značka ATI tu s nami bola viac ako dvadsaťpäť rokov.
Lukáš Fiala: Někteří to čekali, já byl do poslední chvíle optimistou. Zklamáním roku je pro mě LucidLogix Hydra. Přílišná závislost na profilech pro každou kombinaci grafických akcelerátorů a pro každou hru je pro životaschopnost této zprvu nadějně vypadají technologie velkou překážkou.
Značení grafických karet. To snad není hloupost, ani zklamání, možná trochu trend, spíš prostě věc, za kterou by marketingová oddělení AMD i nVidie zasloužily „vysadiť uprostred Sahary s dáždnikom“. Na veledílo, které spáchalo AMD, se nedá použít ani přísloví „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“. AMD si jámu vykopalo samo pro sebe a bohorovně do ní nakráčelo, pročež pro ně nemohu mít žádný soucit. Radeony HD 5700, karty pro nižší mainstream, degradovaly sedmistovkové označení natolik, že Barts byl raději vydán jako řada HD 6800 (přestože je slabší než Cypress, tedy série HD 5800) a veškeré nové modely s cenou od šesti tisíc korun výš se musí vtěsnat do řady Radeon HD 6900. Co si na nás vymyslí příště, Radeon HD 7750 jako nejnižší low-end a HD 7999,9 jako dvoučipovou vlajkovou loď?
Zmínil jsem i nVidii, jejím proviněním je nesystémový, ale o to důležitější přívlastek u GeForce GTX 460 SE, který označuje zkriplený model s 288 CC.
Mirek Jahoda: Jak je 3D Vision obdivuhodným ekosystémem tvořícím opravdovou přidanou hodnotu k GeForce a prostřednictvím Discover nabízející velice dostupné zkoušení stereoskopie na běžných počítačích, tak je 3D Vision Surround zbytečnou odpovědí na Eyefinity. Když mají oni, my budeme mít taky, ať to stojí, co to stojí. Kdyby se raději nVidia věnovala změně politiky kolem umírající PhysX, udělala by možná lépe.
AMD zabila ATI. Tohle prostě mezi negativa umístit musím. A zabití se netýkalo jen značky. Kanadští kavalíři byli definitivně vytlačeni americkými byznysmeny. Alespoň tak vidím přerod ATI vnořené do AMD jako novinář, osmým či devátým rokem aktivně se věnující grafickým kartám. ATI pod AMD hodně slibuje, při odhalených nedostatcích hraje mrtvého brouka, při spolupráci s médii alespoň ve střední Evropě nehodnotí kvalitu ani kvantitu (ale jen po asijsku počet ocenění) a ČR je pro AMD zřejmě desektrát menší než Polsko. A pokud se jako novinář skutečně chci o technologiích AMD něco dozvědět, zeptám se paradoxně nikoli pouze najaté externí PR agentury v ČR, ani PR manažera v Polsku, co nesmí v podstatě nic komentovat, ani PR manažera pro EMEA, co na konf. hovorech jen čte slajdy, ale Jirky Součka, který tak nějak nejlépe reprezentuje „starou, dobrou ATI“.
A do třetice mimo obligátní AMD a nVidii. LucidLogix Hydra jsem sice plánoval umístit i do předchozí kapitoly, nakonec vše vyklopím už tady. Zázrak se v praxi nekonal a namísto fantasticky škálující technologie nezávislé na málem jakýchkoli okolnostech tu ještě i letos byl v plenkách oděný kojenec, jehož vývoj bude asi navždy naopak velmi závislý na ovladačích. Tým kolem Hydry v nich sice dělá velké a rychlé pokroky (jen letos třeba podpora více než dvou GPU, DirectX 11 atd.), přesto Hydra může fungovat jen s dokonale analyzovaným softwarem, pro který má použít svůj Multi-GPU přístup. V tomto bude asi vždy alespoň o krok za AMD a nVidií a režie nákladů na vývojáře bude držet cenu čipů od LucidLogix asi stále dost vysoko.
Abych to s Hydrou na základě svých dvou testů nelíčil jen černě: na samotných čipech Hydra je sympatické nejen to, že při relativně malém příkonu přidávají po osazení na desku solidní počet linek PCI Express, ale při dokonalém potykání si s aplikací můžete očekávat dokonce i lepší než 100% škálování výkonu.
Matej Koleják: Po akvizícii s AMD mi bolo jasné, že AMD bude chcieť skôr či neskôr odstrániť značku ATi. Už vtedy mi bolo mierne ľúto ATi, keďže mi bola sympatickejšia ako AMD. Od akvizície ubehli štyri roky a AMD sa nakoniec odhodlala k tomuto kroku. Vymazala značku ATi. Podľa mňa to bola hlúposť , lebo značku ATi poznalo viac ľudí ako AMD alebo Radeon, aj keď prieskum od AMD tvrdil niečo iné. Aj posledný prieskum o ovládačoch iniciovaný AMD je fail. Inak sa neznalosť základov matematiky ani nedá nazvať. Preznačovanie starých kariet a zmena značenia nových boli tiež kroky, ktoré sa dajú zaradiť do kategórie hlúposti roka 2010. Osobne mi je síce táto téma úplne ukradnutá, ale ak niekto kritizoval za tieto praktiky nVidiu, mal by rovnako kritizovať aj AMD.
Hype, ktorý bol pred vydaním Radeon HD 6900 kariet spôsobil, že po vydaní kariet mala väčšina buď zmiešané alebo negatívne pocity. Presnejšie, o silnejšom Radeon HD 6970, ktorý nie je výkonnejší ako GTX 580, ale predovšetkým preto, že má vysokú spotreba a vysokú hlučnosť. Hovoriť o sklamaní je podľa mňa namieste. Podobne možno hovoriť aj o GeForce GTX 480 grafickej karte od nVidie. Posledné sklamanie patrí tiež zelenému táboru. Kde je sľúbené CSAA aplikovateľné na transparentné textúry?
Peter Hucík: Trend zameriavania sa na šetrenie spotreby energie nie je výmyslom tohto roka, ale práve tento rok ma konečne osobne zasiahol – dostal sa mi do rúk na dlhodobý test notebook Dell Latitude E6410. Vďaka kombinácii dvoch faktorov, SSD a 32nm Arrandale procesora, sa jeho výdrž na batériu šplhá na neuveriteľné časy. Pritom ide o model s najvýkonnejším štvorjadrom! A keď si predstavím kam posunie výdrže Sandy Bridge… vidím to na skorý upgrade.
Lukáš Fiala: Již jsem zmínil nVidia Optimus. Řešení spotřeby grafické karty v nečinnosti jednou pro vždy (tedy alespoň do doby, než Intel překope externí rozhraní svých IGP v procesorech, pak to nVidia bude moci vymýšlet nanovo). Škoda jen dvou věcí: za prvé až donedávna neexistence konkurenceschopných mobilních karet od zeleného týmu a za druhé to, že nikdo dosud pořádně nezměřil, jakou spotřebu má v nečinnosti Mobility Radeon a jak velký tedy přínos Optimu je nebo není.
Mirek Jahoda: Intel se pomalu učí dělat grafiky. To je zpráva roku a i přes odpískání Larrabee uživatelé novou HD Graphics v Clarkdale/Arrandale kvitují. Výkon jako GeForce 9300 (Ion) či AMD 780G v případě výše taktované varianty (běžně o něco nižší, ale to nevadí), kompatibilita s hrami už také není katastrofální, akcelerace HD videa se dá rozchodit i s bezplatnými přehrávači – je to prostě velký skok a v lednu tohoto roku by mělo přijít další zlepšení.
Zabodovala ale i nVidia s technologií Optimus. Přepínání integrované a diskrétní grafiky on-the-fly je dovedeno takřka k dokonalosti a notebooky s touto technologií opravdu velice sympaticky spojují dlouhou výdrž se slušným výkonem pro hry. Dotažené provedení je někdy důležitější než bůhvíjak převratný nápad.
Jirka Souček: Mobilní segment je trochu mimo můj záběr, takže se nebudu pouštět na tenký led. Fusion (taktéž zpožděné) se předvede v příštím roce. Jsem ale zvědavý, kdy se dostane PowerTune do notebooků. Možnost omezit maximální spotřebu a prodloužit si životnost baterie by mohla být pro některé uživatelů zajímavá.
David Ježek: Trochu deprese musí jímat každého, kdo by chtěl netbook se slušným GPU pro hardwarově akcelerované 1080p/x264/mkv video a současně slušně výkonný procesor pro běžné věci. GPU by zde bylo, a sice Nvidia ION (jedno která generace), ale typicky je párováno s pomalými Atomy, které jsou cokoli jiného, jen ne použitelné procesory pro dnešní dobu Webu 2.0 a požadavků na desktop. Ne vše lze přesunout na GPU a tam kde to nejde, nebo ještě není uděláno, jsou netbooky s Atomy opravdu nepoužitelné. S velkou nadějí tak hledím k netbookům s AMD Fusion, ostatně ještě v listopadu stihla AMD začít s vydáváním open-source ovladačů pro APU, takže z tohoto hlediska snad bude vše v pořádku.
Adam Vágner: Byť mám výhrady proti zvolenému modelovému značení, jehož účelem nemůže být nic jiného než zblbnout zákazníka, potěšily mne mobilní HD 5870 a GTX 460M. Konkrétně především svým výkonem ve full HD rozlišení, které už je pro herní notebooky standardem. Konečně jsem neměl pocit, že mobilní grafika znamená jen spoustu kompromisů. Optimus od nVidie už v této kapitole zmiňují ostatní.
Peter Hucík: GPGPU z hľadiska domáceho používateľa stagnuje. Je pekné, že v oblasti HPC sa presadzuje, viď aktuálny zoznam najsilnejších superpočítačov sveta, kde nájdete NVIDIA GPU v troch z TOP 4 počítačov. Doma síce máme v PC podobné čipy, ale ich výkon má väčšinou len herné využitie.
Jirka Souček: VLIW-4 Caymanu je asi největší letošní změna hardwaru cílená na GPGPU segment a MLAA anti-aliasing myslím jako praktická GPGPU implementace oslovila nejvíc uživatelů.
Jen ta vlna aplikací a rozhraní pro kompresi a úpravu videa se nějak nehrne. A možná už ani nepohrne. Doby, kdy každý druhý uživatel používal televizní kartu s analogovým tunerem, nebo ripoval (zálohoval Wink ) DVD do DivXu už jsou dávno pryč. Pro to zbývající minimum už tak nějak výkon současných ≥4jádrových procesorů stačí…
S procesory je zatím situace vlažná - opět se dá čekat oživení v příštím roce. Fusion, Sandy Bridge, Bulldozer…
Matej Koleják: Obaja výrobcovia GPUs znovu takpovediac investovali s novými jadrami (Fermi, Cayman) do oblasti GPGPU. Žiaľ nejaký väčší pokrok pre domácich užívateľov sa napriek tomu ani tento rok neuskutočnil. Platí to čo minulý rok. Najpopulárnejšia GPGPU aplikácia je Folding@Home a ak beriete štiepenie naozaj seriózne, GeForce karte sa nevyhnete.
David Ježek: Uběhl další rok, ve kterém se na GPGPU využití v běžných uživatelských programech prakticky nic významného nezměnilo. Je to škoda, železo zde je a otevřený multiplatformní standard (OpenCL) podporovaný řadou výrobců také, ale aplikace nikde. Snad tedy letos (a sám vím, jak naivně už to zní), zlomit by to mohl právě nástup APU a možnosti vykonávat OpenCL kód na ARM architektuře s poslední generací ARM GPU.
Lukáš Fiala: Tak se Intelu a AMD konečně podařilo dočista vyštípat nVidii z trhu čipsetů. A já si tak říkám, dokážou grafické akcelerátory integrované v procesorech poskytnout takovou přidanou hodnotu, aby vyvážily odchod schopného hráče z trhu?
Adam Vágner: Snad jen trvání mírné skepse z toho, že u běžně používaných aplikací není ani nadále žádná výrazná změna k lepšímu znát. Navzdory tomu, s jakou urputností někteří tlačili názor, že je na vině nVidia s proprietární CUDA, kterou nikdo nechce, a že nás spasí až OpenCL, se zatím nic převratného neudálo. Přitom je spousta aplikací, kde se GPGPU výpočty dají využít a kde by jejich přínos byl znát. Třeba to ale chce jen podstatně víc času.
Mirek Jahoda: GPGPU opravdu prorůstá do všemožných aplikací, ale děje se tak pomaleji, než bych čekal. Napomenutí za rychlost se týká hlavně OpenCL, ale dnes už bych obecně čekal více než pár GPU video transkodérů, první renderery a pár dalších vlaštovek. Také rozvoj fyzikálních simulací skrze GPU (nejen) pro herní enginy se mi nejeví jako dostatečně kvapný.
Peter Hucík: Takmer som túto časť nechal prázdnu, no našťastie mi na poslednú chvíľu pred očami zasvietil počin Epic Games: vydanie Unreal Development Kit pre verejnosť zdarma. UDK je, pokiaľ to neviete, mimoriadne mocný nástroj, momentálne možno najkomplexnejší a k dokonalosti najbližší nástroj pre herných vývojárov. A teraz si ho môžete nainštalovať aj vy a skúsiť svoje šťastie s tvorbou voľne šíriteľných hier. A ak budete mať pocit, že vaše pokusy sú možno komerčne schopné hry? Stačí kúpiť od Epicu licenciu za smiešnych 99 USD a až po zarobení vašich prvých 5,000 USD začnete splácať nie príliš veľké percentá zo zisku. Sympatický obchodný model.
Matej Fendek: Tu budem stručný, medzi OS ma zaujalo Lubuntu, čo je LXDE varianta Ubuntu, určená pre staré a pomalé stroje, na ktorých už plnotučné Ubuntu nebehá dostatočne rýchlo. Moje verné Pentium 3 na 1 GHz ďakuje. Ad ostatný software, dovolím si upozorniť všetkých milovníkov DOSových klasík, že tento rok vyšiel natívny win32/64 port System Shocka, takže sa konečne môžete znova prebehnúť po Citadel Station bez ohľadu na to, akú verziu Windows požívate.
David Ježek: Co se týče operačních systémů, tak z mého pohledu stojí za řeč hlavně poslední dvě verze Ubuntu, které se stále zlepšuje. Trochu se obávám o osud francouzské Mandrivy, uvidíme, jak to s ní dopadne. Z hlediska podpory videa je zde konečně bezproblémová hardwarová akcelerace na ATI i Nvidia kartách pod Windows, pod Linuxem mám ověřenu pouze Nvidii přes VDPAU, ATI je ale také prý na dobré cestě.
Těsně na konci předminulého roku uvedená Bibble 5 Pro následovaná letošní verzí 5.1 a 5.2 zdá se stále neřeší často podivně vypadající unsharp masking, to je pro mě zklamání, o programu jsem uvažoval, ale dokud toto nebude vyřešeno, smůla. Do čeho jsem nakonec zainvestoval, byl VueScan, kterýžto je pro skenování negativů podstatně komfortnější a lepší volbou než (v mém případě) Epson Scan či iscan.
Matej Koleják: Miernym prekvapením je pre mňa Chrome od Google, ktorý sa stal víťazom 2010 spomedzi prehliadavačov internetových stránok, lebo získal percentuálne najväčší prírastok užívateľov. Priznávam sa, aj ja ho mám nainštalovaný, ale používam ho len zriedkavo. Vtedy ak ide o rýchlosť. Oveľa častejšie používam Operu. Tá je už dostupná vo finálnej verzii 11, pričom priniesla viaceré vylepšenia. Aby som vymenoval aspoň dve výrazné: Plug-ins a tabstacking. Chýba mi ešte GPU urýchľovanie. Interne sa na ňom pracuje, tak uvidíme kedy sa dostane aj do nejakej šíriteľnej verzii.
Po 3D bolo tento rok asi druhé najpoužívanejšie slovo teselácia. Padlo naozaj často. Najmä nVidia ho pretlačovala, keďže ich „Fermi“ GeForce GTX 400 grafické karty sú stavané pre teseláciu. A tak ako to bolo v hrách s HDR, je to teraz s teseláciou. Aby ju každý videl, je používaná až prehnane. Pritom nie je teselácia všeliek a aj miernejšie použitie nie je na škodu. Pri masívnom použití však spôsobí jednoducho problémy - roztiahnuté textúry v Unigine Heaven alebo Metro 2033 nevyzerajú vôbec dobre. Teselácia, áno, super, ale s rozumom prosím.
Lukáš Fiala: V kapitole hloupostí roku už jsem se rozepsal více, než by bylo zdrávo, tak si na téma GPU PhysX vyleju srdíčko tady. To není hloupost roku, to je průšvih desetiletí. Za poslední asi tři roky se rozšíření nehlo ani tam, ani zpátky, a něco mi zkrátka říká, že prostředky, které nVidia do PhysXu nalila, se jí jen tak nevrátí.
Mirek Jahoda: Jmenuji zde Heise online či c’t, abych mohl odbočit. V Mnichově jsem mluvil s jedním redaktorem z c’t a nestačil jsem se divit. Redakce údajně čítá asi sedmdesát redaktorů a samozřejmě další nutné lidi kolem. Ani si nezkouším vzpomenout na všechny IT redaktory v ČR i na Slovensku, abych se nelekl, že to dohromady je dost možná méně. Dalším šokem byl například vyhrazený člověk jen na kalibraci měřících přístrojů. Zatímco v ČR ti, co mají základní hlukoměr, osciloskop a pár dalších měřáků, si myslí, bůhvíjak jsou na tom dobře, německé c’t bez zkalibrovaných drahých přístrojů a speciálních komor raději nedá ani ránu. A mají k tomu prý i velmi pragmatický důvod: žaloba za poškozující recenzi od v testu špatně dopadnuvší společnosti se už několikrát konala. Jak by asi dopadla některá naše média se svým přístupem na tak sledovaném trhu, kde se pro právníky nechodí daleko?
Matej Fendek: Najzaujímavejší článok, na ktorý som tento rok narazil, je Analýza PhysX (PhysX87: Software Deficiency), autor je David Kanter - niektorí z vás ho možno poznajú pod nickom Timeslip, je tvorcom mnohých špeciálnych patchov pre staršie hry, napríklad implementácie HDR na SM2.0 grafikách pre Oblivion, a aj pôvodný developer ddfixu, čo je patch pre hry bežiace na Dark Engine (Thief, System Shock2) pridávajúci full 32bit rendering a riešiaci problém s chýbajúcou podporou Direct3D6 na DirectX10+ grafických kartách (ako zaujímavosť uvediem, že mal v pláne vytvoriť aj DirectX3-8.1 to DirectX9 wrapper, čo by umožnilo spustiť akúkoľvek starú DirectX hru pod Windows7, ale nakoniec musel vývoj zastaviť, dúfajme že iba dočasne). Nájdete tam všetko o PhysX, vrátane histórie, testov, a vysvetlenia prečo veľká časť pc sveta reaguje pri spomenutí tejto technológie úškľabkom (prípadne vztýčeným prostredníkom). Ak vládnete angličtinou, určite si to prebehnite.
David Ježek: Protože kolegové z letoška určitě vypíchnou jisté dva články, nebudu zde psát zbytečnou duplicitu, takže opět skončím u dokumentu. Letos vybírám výborný dokument "Get Lamp" Jasona Scotta, který se podrobně zabývá někdejším fenoménem textových her, tedy i firmami jako Infocom se sérií Zork. Vřele doporučuji i proto, že si film můžete volně stáhnout na internetu a autor dokumentu sám upozornil "piráty" jež jej DVDripnuli, že to udělali špatně a jak to mají napravit, přestože dokument prodává na DVD za 40 USD. Však také součástí DVDrip releasu je doporučení dokument zakoupit, protože tím nesypete žádné peníze MPAA a podobným pijavicím, nýbrž pouze přímo Jasonovi.
Peter Hucík: Na túto sekciu som tentoraz skvele pripravený výbornými článkami. Aj keď stále hrozí možnosť, že sa budem opakovať po svojich kolegoch, ich príspevky som totiž preventívne pred písaním toho svojho nečítal, aby som sa podvedome nenechal ovplyvniť názormi najväčších mysliteľov v CZ/SK médiách. Zdá sa, že tentoraz mám jeden link pre každý bod v nadpise tejto témy.
The RV870 Story: AMD Showing up to the Fight: Príbeh jedného grafického čipu z pera (ehm, klávesnice) možno najvplyvnejšieho amerického IT žurnalistu. Poskytne čitateľom jedinečný pohľad na myšlienkové pochody pri dizajnovaní čipu a rozhodovaní o jeho budúcich parametroch. Silne odporúčam!
Interview: John Romero: Pre hráčov pamätníkov má John Romero štatút takmer poloboha. Alebo skôr mával, pred vydaním Daikatany 
V dvojdielnom (nezabudnite na part II) interview sa dozviete ako začínal, koľko týždňov kedysi trval herný vývoj, na ktorom smetisku vyhrabal Johna Carmacka, aj čo to vlastne viedlo k tej strašnej Daikatane.
Web roku: www.escapistmagazine.com - Zero Punctuation: Escapist, skvelý online magazín o videohrách, linkujem kvôli jeho sekcii Zero Punctuation. Každú stredu tu nájdete jednu novú videorecenziu, ktorej 5-minútový formát natlačený informáciami a silne nekorektným humorom zrejme nesadne každému. Hlavne pokiaľ naozaj pokročilo nerozumie anglicky.
Jirka Souček: Pro mě je to post roku, či spíš série postů: konkrétně od člena Beyond3D "Psycho", který pomocí vlastní utility dokázal, že Radeony HD 6000 používají zcela korektní anizotropní filtraci se správnými mipmapami a správným počtem vzorků.
Tento závěr beru jako tečku za snahami jisté skupiny osob vyvolat v uživatelích pocit o cheatování s anizotropní filtrací ze strany AMD.
Lukáš Fiala: Letos bych zde rád vypíchl dva články. Prvním je výpravné veledílo Ananda Lal Shimpiho o zrodu grafického jádra Cypress, „The RV870 Story: AMD Showing up to the Fight“.
Druhým je text poněkud techničtějšího rázu. David Kanter se podíval na zoubek CPU verzi rozhraní PhysX a objevil kostlivce ve skříni v podobě velice neefektivně napsaného kódu. Těžko říct, zdali je to dílo nVidie, nebo zdali kalifornská společnost pořídila skříň i s kostlivcem už s odkoupením Ageiy. Ale není to vlastně jedno? „PhysX87: Software Deficiency“.
Matej Koleják: Tento?
Peter Hucík: Budúci rok to bude hukot na procesorovom bojovom poli: AMD vyšle svoj buldozér proti pieskovému mostíku Intelu :) Architektúry Bulldozer aj Sandy Bridge sú mimoriadne sľubné, vlastne v čase písania tohto príspevku už viem nakoľko sa podarila novinka Intelu a naznačím len, že AMD sa bude musieť poriadne obracať. Minimálne z hľadiska práce s videom, kde technológia Intel Quick Sync predvádza doslova zázraky. Aj AMD však má v tejto oblasti isté eso v rukáve, tak sa nechajme prekvapiť.
Jirka Souček: Grafika bude kompletně záležet na stavu 28nm výrobního procesu. Proslýchá se cosi o dalším zpoždění … dokud nebude 28nm proces použitelný, nelze čekat uvedení nových čipů, maximálně nemastných-neslaných derivátů současných architektur.
Matej Fendek: Som zvedavý na APU od AMD, a keďže Intel na tomto poli plyn už pridal, pravdepodobne z toho bude zaujímavý súboj, ktorý sa môže skončiť napríklad úplným vymiznutím dedikovaných lowendových grafických kariet. Na budúci rok má vyjsť aj Duke Nukem Forever, tak dúfam že tentokrát to konečne bude naozaj.. A keby som mal vysloviť nejaké osobné želanie, tak by som si prial, aby si niektorý výrobca Eyefinity certified IPS/cPVA LCD panelov uvedomil, že pre hranie na troch monitoroch je pomer strán 4:3 oveľa, oveľa vhodnejší (mám vyskúšané 3x 1600*1200, je to proste paráda), veľa šancí tomu ale nedávam… Človek asi nemôže mať všetko.
Lukáš Fiala: Příští rok bude přelomový hlavně v oblasti procesorů. Těšíme se na Intel Sandy Bridge a AMD Bulldozer & Bobcat, možná přijde i dvoujádrové VIA Nano. Těšíme se také na rozhraní Light Peak, naopak už se netěšíme na Larrabee, jejíž „civilní“ varianta nakonec vydána nebude.
Matej Koleják: Už existuje ovládač, ktorý mierne vylepšuje shimmering s AI nastaveným na Q na AMD Radeon HD 6000 grafických kartách. Zatiaľ ale nie je voľne dostupný. Preto verím, že v blízkej budúcnosti sa dočkám AF na Radeon kartách, ktoré bude kvalitatívne rovnaké ako HQ AF na GeForce. Snáď nebudem musieť dlho čakať a AMD mi splní toto želanie už s ďalšou generáciou kariet.
Najprv nás ale očakáva v januári súboj dvojčipových „monštier“ od AMD a nVidia. Či si takúto grafiku budete musieť kúpiť pre Crysis 2, ktorý sa má objaviť v marci je otázne. Ak sa uskromníte, určite vystačí aj nejaká jednočipová high-end grafická karta. Ďalší súboj bude nasledovať neskôr v roku 2011. Kto vyrobí ako prvý 28nm GPU? Väčšina sa prikláňa k AMD. Tá ale má v pláne zmeniť výrobcu svojich GPUs z doterajšieho TSMC na GlobalFoundries. Bude to teda ešte zaujímavé. Možno bude tento krát rýchlejšia nVidia.
Adam Vágner: Děsím se toho, že by mohly grafiky ještě po celý rok 2011 trčet na 40nm procesu. Taky bych rád, aby se zase trochu pohnuly ceny procesorů. Bojím se ale, že od AMD zázraky čekat nemůžeme a ceny výkonnějších modelů od Intelu se kvůli tomu budou držet pořád vysoko.
Mirek Jahoda: Cayman a odvozeniny díky vylepšovaným ovladačům, nebo „Fermi reloaded“ díky vybrušování hardwaru? To bude otázka u souboje o hráče alespoň v první půli roku 2011, masy budou možná zvědavy na to, jestli si nová generace HD Graphics v Sandy Bridge troufne už na víc než World of Warcraft a Sims.
David Ježek: Mezi grafikami nepočítám, že přijde něco co by mě osobně uchvátilo. Ano, možná zde bude nová generace, možná přijde 28nm výroba, možná přijde Kepler a HD 7000, ale segment, který osobně mám rád (lowendovky s minimální spotřebou) se přesouvá do APU. Do AMD Fusion vkládám opravdu velké naděje a můj tip je, že příští rok bude rokem APU, a to jak u AMD, tak u Intelu.
V úložištích doufám, že výrobci přestanou držet tu směšnou cenovou nadřazenost 3TB disků a uvedou i 4 a 5TB za rozumné ceny. Jeden kousek by se mi určitě hodil. Pokud bude trh zasaturován velkým množstvím LCD s panely cPVA/eIPS, které ponesou LED podsvícení a DP vstup, budu také velmi rád a také bych velmi ocenil návrat panelu s rozlišením 2048×1152, který v TN podobě Samsung používal u jednoho displeje, ale z trhu zdá se pomalu zmizel. Vůbec by bylo hezké jít (v rozumné cenové relaci) s rozlišením o něco výše než 1920×1200, kde je mi občas poněkud těsno (a druhé LCD si na stůl dávat nechci). Na druhou stranu by bylo více než žádoucí, aby se výrobci i u levných monitorů trochu více zaměřili na podání černé a rovnoměrnost podsvícení.
Na softwarovém poli nás čeká pár zajímavých věcí. Prvně je to X.Org vs. Wayland, kde víří vody Ubuntu, dalším ne přímo souvisejícím bude Gnome Shell. Jak to bude s WebM/WebP, potažmo HTML5 videem, na to odpoví možná částečně i Opera 11 a Firefox 4, v Internet Explorer 9 vkládám nulové naděje, pokud bude mít stejně otravné ovládání jako poslední verze. Když zabrousím mimo počítače, pak jsem zvědav na nové generace chytrých krabiček typu Asus O!Play, WD TV či Popcorn Hour - rád bych viděl nějakou "ultimátní", která pojme 5TB disk, BD mechaniku a přehraje opravdu vše včetně VP8 a x264 s různými obskurními nastaveními a pochopitelně MVC.
Tento rok ma nepotešil Blizzard s ich stratégiou rozsekať StarCraft II na tri diely a servírovať nám ich obidva roky. A zrejme za plnú cenu. ... Na nálade mi nepridal ani zákaz hry po LAN sieti či nutnosť kúpiť si ďalšiu kópiu hry ak chcete hrať aj na americkom alebo kórejskom battle.nete.Podle mě každý musí uznat, že samotné Wings of Liberty stejně rozsáhlá hra jako jiné RTS za podobnou cenu. Nevidím tedy nic špatného na tom, když se další díly (stejně rozsáhlé) budou prodávat zvlášť. AFAIK ne za plnou cenu, ale o něco levněji (nebo to se změnilo?) Souhlas, že by to nemuselo být jednou za dva roky. Chybějící hra po LAN mě mrzí taky, ale tak nějak mám pocit, že je to vcelku efektivní způsob, jak lidem zabránit, aby SC2 ukradli. Teda pokud chtějí hrát něco jiného než kampaň. Nutnost kupovat další kopii kvůli hře v jiném realmu, tam slibovali, že s to změní. Na druhou stranu v obou těchto případech nemám pocit, že tato omezení by se týkala velkého počtu uživatelů. Hra v jiných realmech v podstatě vůbec, ta se víceméně týká jenom profi hráčů. Chybějící LAN vadí asi víc lidem - přece jenom nadšenců, co uspořádají LAN party někde na chalupě, kde není net, pár bude - ale lidí, kteří hrají jenom přes battle.net, protože jinak nemají s kým, je přece jenom víc. Co mě na tomhle přístupu štve není ani tak nutnost hrát přes battle.net, ale spíš nestabilita battle.netu jako takového a fakt, že servery jsou někde ve Francii, což někdy vede na pěkně nepříjemné lagy.
Od vydania World of Warcraft sa z nich stala vcelku chamtivá spoločnosť.Úplně se s tím neztotožňuju, je potřeba brát v úvahu, že je "koupil" Activision, takže můžeme být rádi za to, že si v Blizzardu ponechali svůj dosavadní přístup vydávat, až když je dílo opravdu hotové, i když to znamená opozdit příjmy. Narozdíl od ostatních (včetně Activision), kteří dodrží datum vydání protože akcionáři, i když je hra ještě plná chyb, o kterých se ví.
Nemožnost hraní pro LAN je hlavní nedostatek pro profesionální hráče, hlavně tedy pro Korejce, kde je to národní sport.To jednoduše není pravda. Jediné, co profesionální hráči musí řešit navíc, je vyřídit si připojení k netu. Vzhledem k tomu, že zrovna tam bydlí společně a to bydlení jim platí nějací sponzoři, tohle už tak velký problém nebude.
Poslední dobou už ty sc turnaje nesleduji, ale myslím, že při hraní po netu budou mít dost velké problémy, pokud to nebude dedikovaný server někde hodně blízko.No vidíš, já jo, aspoň některé. Hraje se úplně normálně na battle.netu a jediný problém jsem viděl, když pořadateli toho turnaje na chvíli spadl net. A žádné problémy (předpokládám, že narážíš na lag) hráči nemají, protože vzhledem k tomu, že trénují přes battle.net, jsou na to zvyklí.
Nevím jestli je to jen pro pár nadšenců, když petice za ponechání LAN obsahovala iirc několik set tisíc podpisů.No vidíš, a celkem se zatím prodalo přes 5 milionů kopií. Takže a) lidí, co podepsali petici za hru po LAN, tedy bylo pod 10% a b) nejde ani o to, kolik jich podepsalo nějakou petici, ale kolik by jich využilo to, že mohou hrát po LAN. Možná ti profesionálové, všichni ostatní jenom jednou za čas (hrát se sousedem neustále dokola člověka omrzí docela rychle) a po zbytek času by stejně hráli přes b.net. Jo, neříkám, že hra po LAN nemá smysl, ale rozhodně to není nějaká nutnost bez které by se v tomhle případě nedalo obejít.
Ten trapný "souboj s piráty" beztak nezabrání vytváření verzí hratelných bez zakoupení hry a co jsem viděl, tak byly pokusy obejít battle.net úplně. Nevím jak daleko se to dostalo.To nezabrání, vceklu rychle se objevily verze, kde se využil "guest mode" hry a je s nimi tedy možné hrát single player. Jenže bych odhadl, že tak 3/4 lidí si SC2 koupilo kvůli síťové hře a příběh je jenom takový hezký dodatek. A úplně obejít battle.net - no, vzhledem k výše řečenému a vzhledem k tomu, že většina lidí hraje přes battle.net s náhodnými hráči, tak mám takový pocit, že taková verze by asi nebyla moc populární.
3.1.2011 10:23
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
1.1.2011 19:57
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Moderní operační systémy a aplikace pro manipulaci s disky (přesouvání, klonování, změnu velikosti oddílu) si umí pohlídat, aby byly clustery zarovnané přímo na fyzické sektory, u starších (např. 32b Windows XP) je zapotřebí oddíly (respektive clustery) po manipulaci usadit na správné místo pomocí utilitky WD Align.Moderní operační systémy si sice umí pohlídat velikost sektoru, to ale není případ testovaného (ani žádného jiného) disku WD s advanced format (4kB sektory). Tyto disky totiž záměrně reportují nepravdivou informaci o velikosti sektoru 512B, a tudíž žádný operační systém nemá šanci sám si sektory správně zarovnat. To vyřešili tvůrci OS workaroundem spočívajícím v tom, že je disk používán až od 1MB (LBA 2048) výše. Sice tak netuší, že disk nemá 512B sektory, ale pro jakýkoukoli velikost sektoru do 1MB to sedí.
Kromě potenciálních potíží s velikostí sektorů je tu ještě další, podstatně palčivější. Starší 32b operační systémy jako Windows XP a počítače s „archaickým“ BIOSem, který k bootování využívá disky s MBR (Master Boot Record), naráží na bariéru v podobě maximálního adresního prostoru 2^32 blokůTvrzení, že BIOS znemožňuje bootovat >2TB disk je úplná blbost, byť ji dneska papouškuje kdekdo. Stejně tak to nijak nesouvisí s tím, zda je OS 32bitový, byť to zrovna pro Windows platí. Pravda je taková, že BIOSu je standardně úplně ukradené, co používáte za dělení disku a s 2TB bariérou tak vůbec nesouvisí. Problém s velkými disky nastává v případě použití tabulky dělení disku stylem MS-DOS (IBM PC), která umožňuje popsat max 4 oddíly do velikosti 2TB. Že tohle dělení disku nevyhovuje víme pěkně dlouho, protože na omezení max 4 oddíly (primární partitions) jsme narazili možná tak před 20 lety, ale Microsoft ho typicky řešil prasáckým hackem (extended/logical oddíly) místo skutečného řešení v podobě lepšího dělení disku. Operační systémy Microsoftu (z nichž některé autor dokonce nazývá moderními) dodnes bootují jako MS-DOS, s využitím MS-DOS tabulky oddílů a proto mají problémy s velkými disky. Většina ostatních OS umí pro jakýkoli disk použít například GPT a klidně z něj nabootovat i z BIOSu. Microsoft GPT sice podporuje v 64bit Windows, ale na počítačích s biosem jen jako storage, nikoliv systémový disk. Nevím proč.
Pokud namísto MBR oddílu použijete novější GPT (GUID Partition Tables), lze adresovat až 18 Exabytů (264). Z takového oddílu lze i bootovat, k tomu, aby bylo možné načítat systém z disku s GPT většího než 2 TB je ale zapotřebí deska podporoující UEFI a instalace 64b verze operačního systému.Není pravda, že pro boot z GPT potřebuji UEFI. Používám GPT i na systémových discích a zjevně to mojí desce s obyčejným BIOSem nevadí. Směrodatná je pouze podpora bootloderu, například GRUB je bez problémů. 64bit operačním systémem autor ve skutečnosti myslí 64bit Windows (patrně W7, možná Vista SP1). Ostatní OS totiž bootují z GPT bez ohledu na verzi 32/64 bit (zcela nesouvisející údaj). Můj dojem je, že autor moc netuší, o čem vlastně píše....
2.1.2011 17:51
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
3.1.2011 02:19
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Bootování z jakkoli velkého disku není problém pro žádný BIOS. Jeho práce totiž končí tehdy, když přečte prvních pár bajtů disku a spustí bootloader. Přitom ho vůbec (jen tak mimochodem) nezajímá, zda disk má 2MB nebo 2TB.
Problém nastává, když se bootloader snaží přistoupit na partišny, které jsou moc daleko od začátku disku - používá na to totiž volání BIOSu (taky nevím přesně jak, ale pravděpodobně přes interrupty), který už v tomhle nějaká omezení (adresace) mít může.
Ten 2GB problém by se čistě teoreticky dal řešit malou partišnou v oblasti 0-2GB, kde by byla ta větší část bootloaderu a driver pro daný disk. Bootloader by pak (po načtení driveru) mohl přistupovat na celý disk. Pochybuji, že grub něco takového umí, nevím ani, zda by to bylo prakticky možné s ohledem na reálný mód procesoru. A taky by to byla prasárna 
Na unixech naštěstí většinou můžeme dát /boot někam na začátek.
4.1.2011 14:35
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Bootování z jakkoli velkého disku není problém pro žádný BIOS. Jeho práce totiž končí tehdy, když přečte prvních pár bajtů disku a spustí bootloader. Přitom ho vůbec (jen tak mimochodem) nezajímá, zda disk má 2MB nebo 2TB. Problém nastává, když se bootloader snaží přistoupit na partišny, které jsou moc daleko od začátku disku - používá na to totiž volání BIOSu (taky nevím přesně jak, ale pravděpodobně přes interrupty), který už v tomhle nějaká omezení (adresace) mít může.Zdá se mi to, nebo druhým odstavcem okamžitě popíráte ten první?
Ten 2GB problém by se čistě teoreticky dal řešit malou partišnou v oblasti 0-2GB, kde by byla ta větší část bootloaderu a driver pro daný disk. Bootloader by pak (po načtení driveru) mohl přistupovat na celý disk. Pochybuji, že grub něco takového umí, nevím ani, zda by to bylo prakticky možné s ohledem na reálný mód procesoru. A taky by to byla prasárnaGRUB2 třeba umí ledacos, ale takhle dalece jsem ho nezkoumal. Takže jestli to dobře chápu, tak tenhle bod heh zkritizoval zbytečně. Je tedy omezení do 2TB stejného charakteru jako omezení do 2GB u starších? Je to tedy omezení BIOSu, jak ve druhém odstavci tvrdíte?
Zdá se mi to, nebo druhým odstavcem okamžitě popíráte ten první
Zdá. Abych to upřesnil - po zapnutí počítače pracuje BIOS jen s prvním sektorem, ze kterého načte a spustí bootloader, nezabývá se ničím za hranicí prvního sektoru. Pak - kdykoli během exekuce bootloaderu nebo jiného programu - je možné interruptem zavolat nějakou proceduru BIOSu, která vykoná _něco_ za nás, například přečte sektor(y) z disku. Pokud budu brát "BIOS" a "služby BIOSu" jako dvě oddělené věci, pak se mé dva odstavce nevyvrací. Pokud se na to budu dívat jako na jeden celek, pak ano. Ale původně to tak pochopitelně myšleno nebylo.
Je tedy omezení do 2TB stejného charakteru jako omezení do 2GB u starších? Je to tedy omezení BIOSu, jak ve druhém odstavci tvrdíte?
Osobně jsem se s 2GB omezením nesetkal, v té době jsem vídal spíše disky v řádech megabajtů, výjimečně nějaký 1GB. Ale něco málo jsem o tom našel. Nevím, zda existuje více 2TB limitů, ale já vím jen o tom v MSDOS partition tabulce. Současné BIOSy by měly používat 64 bitů pro LBA ("INT 13h extensions") a většina řadičů už umí 48-bit LBA, které má celkem slušnou rezervu.
Jo, moc to nepodporuje moje předchozí tvrzení, že BIOS "v tomhle může mít nějaké omezení", má, ale to omezení je daleko za hranicí 2TB. Přiznávám, nejsem odborník na BIOSy, takže jsem si to musel dodatečně zjistit
A abych odpověděl na původní otázku - onen 2GB limit je tedy (zřejmě) jiného charakteru (omezení CHS adresace BIOSem), než 2TB limit, o kterém se všude mluví.
Abych to ještě zvýraznil - žádný "hack" s vlastním driverem bootloaderu není tedy potřeba, BIOS přes INT 13H extensions a DAP může používat těch 64-bit LBA (alespoň podle wikipedie je tam 8 bajtů na offset). Byl by potřeba, kdyby to BIOS neuměl. A taky že podobné hacky byly používány (ale na jiném principu), pokud jsem správně pochopil smysl věcí jako "OnTrack Disk Manager" nebo "EZ-Drive".
6.1.2011 01:23
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Pokud budu brát "BIOS" a "služby BIOSu" jako dvě oddělené věciMně by ovšem v životě nenapadlo brát BIOS a služby BIOSu jako dvě oddělené věci. A popravdě mi to doteď přijde jako pěkná pitomost.
Jo, moc to nepodporuje moje předchozí tvrzení, že BIOS "v tomhle může mít nějaké omezení", má, ale to omezení je daleko za hranicí 2TB. Přiznávám, nejsem odborník na BIOSy, takže jsem si to musel dodatečně zjistitTak, mě v tomhle případě jde hlavně o to se něco dozvědět, protože informací o BIOSu na mých oblíbených serverech zase tak moc není.
A abych odpověděl na původní otázku - onen 2GB limit je tedy (zřejmě) jiného charakteru (omezení CHS adresace BIOSem), než 2TB limit, o kterém se všude mluví.Teď už mám taky tendenci se k tomu přiklánět. Nicméně, ať je to jak chce, doufám, že se CHS brzo zbavíme nadobro (a IPv4 NATu hned po něm
).
Moderní operační systémy si sice umí pohlídat velikost sektoru...Dohadujete se o něčem, co v textu vůbec není. Nepsal jsem nic o tom, že by software hlídal velikost sektorů, ale že si ohlídá, aby byly clustery zarovnané na sektory (ale opravdu jsem nikde neřešil, jakým způsobem). Že onoho zarovnání dosahují oklikou tak, že případně posunou oddíl na jiný LBA, nepotřebuje 99 % lidí řešit. Pokud chcete slovíčkařit, můžu výraz „si umí pohlídat“ v článku nahradit třeba spojením „umí zařídit“ (i když i u toho se můžeme dohadovat, že je to nepřesné a za jakých okolností to nebude platit).
Tvrzení, že BIOS znemožňuje bootovat >2TB disk je úplná blbost, byť ji dneska papouškuje kdekdo...Pozor, nikde jsem netvrdil, že se s BIOSem nedá nabootovat z disku většího než 2 TB. A jsem taky v této pasáži neřešil ani tak bootování, ale to, proč jsou s MBR za normálních okolností (teda bez workaroundů) vidět jen 2 TB. Vždyť už o stránku dál jsou fotky z instalace systému na 3TB disk u PC s BIOSem. Ale jo, když si ten odstavec po sobě s odstupem času přečtu, připadá mi divný a upravím to.
Není pravda, že pro boot z GPT potřebuji UEFI. Používám GPT i na systémových discích a zjevně to mojí desce s obyčejným BIOSem nevadí...Ano, ale opět neřeším, jak to funguje, když se používá jiný os / bootloader nebo nějaký workaround. Už teď je třeba možné bootovat 64b Windows i u desek s téměř klasickým BIOSem. Mám tu třeba prezentaci od Gigabyte na desky s P67 a H67, u kterých v BIOSu navíc přibyla volba EFI boot, se kterou je i to možné, ale obávám se, že je to do uvedení Sandy Bridge zatím pod NDA. Desce s BIOSem to jinak nevadí, protože disk s GPT dokáže vnímat postaru tak, jako by na něm byl MBR, a taky z něj takovým způsobem bootovat. Že se díky tomu mohou načíst zavaděče, které už umí pokračovat s GPT, a že to některé OS umí, je věc jiná. Pokud to budeme brát takto, pak můžeme říct, že BIOS umí bootovat z disku s GPT.
Ano, ale opět neřeším, jak to funguje, když se používá jiný os / bootloader nebo nějaký workaround. Už teď je třeba možné bootovat 64b Windows i u desek s téměř klasickým BIOSem. Mám tu třeba prezentaci od Gigabyte na desky s P67 a H67, u kterých v BIOSu navíc přibyla volba EFI boot, se kterou je i to možné, ale obávám se, že je to do uvedení Sandy Bridge zatím pod NDA.Volba "EFI boot" se běžně vyskytuje v "biosech" notebooků již několik let. Jen to ve skutečnosti není žádný bios, ale efi. Fakt by mě docela by mě zajímalo, co myslíte tím "téměř klasický bios".
Zřejmě se v tom skutečně příliš dobře neorientujete, když bios a efi podle všeho rozeznáváte podle toho, zda je to textové rozhraní (bios) nebo omalovánky (efi).
EFI se vyskytuje například na deskách Intel už několik generací chipsetů, to jste si nevšiml? Těžko říct, stejně byste to asi nazval "téměř klasickým biosem" jen proto, že to má modrobílé nebo černobílé textové rozhraní. Možná, že jste žádnou z těchto desek neměli ani v ruce, protože podle typického hodnocení vašeho magazínu má kvalitní deska dobrý OC, zato absence podpory základních funkcí chipsetu (např. vt-d / iommu / sr-iov) v mnohdy úplně zpraseném biosu výrobců Gigabyte/MSI/ASUS vás vůbec nezajímá. Vy se akorát umíte ohánět tím, že píšete pro normálního uživatele, přitom OC je naprostá hříčka pro pár exotů.
We do not trust BIOS tables, because BIOS writers are invariably totally incompetent crack-addicted monkeys. If they weren't, they wouldn't be BIOS writers. QED.
Moderní operační systémy si sice umí pohlídat velikost sektoru, to ale není případ testovaného (ani žádného jiného) disku WD s advanced format (4kB sektory). Tyto disky totiž záměrně reportují nepravdivou informaci o velikosti sektoru 512B, a tudíž žádný operační systém nemá šanci sám si sektory správně zarovnat.Jak tedy fdisk zjistil těch 4096 bajtů?
[root@server ~]# fdisk -l /dev/sdb Disk /dev/sdc: 2 000,4 GB, 2 000 398 934 016 bajtů hlav: 255, sektorů na stopu: 63, cylindrů: 243 201, celkem 3 907 029 168 sektorů Jednotky = sektory po 1 * 512 = 512 bajtech Velikost sektoru (logického/fyzického): 512 bajtů / 4096 bajtů Velikost I/O (minimální/optimální): 4096 bajtů / 4096 bajtů
Jak tedy fdisk zjistil těch 4096 bajtů?Nemá nahodou interní databázi disků, stejně jako třeba smartmontools? V opačném případě to museli opravit. Od vydání dlouhodobě reportují 512B physical / 512B logical. Poradne tim nastvali taky vyvojare kernelu, protoze predprodukcni vzorky reportovaly spravne 512B logical / 4kB physical, aleprodukcni verze uz na trh dorazily zprasene..
[ 1.652815] scsi 3:0:0:0: Direct-Access ATA WDC WD20EURS-63S 51.0 PQ: 0 ANSI: 5 [ 1.652933] sd 3:0:0:0: [sdc] 3907029168 512-byte logical blocks: (2.00 TB/1.81 TiB) [ 1.652939] sd 3:0:0:0: [sdc] 4096-byte physical blocksAsi to tedy WD opravil a hlásí to opět správně. Disk je vyrobený v listopadu 2010. hdparm -I:
Logical Sector size: 512 bytes Physical Sector size: 4096 bytes Logical Sector-0 offset: 0 bytes device size with M = 1024*1024: 1907729 MBytes device size with M = 1000*1000: 2000398 MBytes (2000 GB)
3.1.2011 10:21
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
3.1.2011 12:57
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
4.1.2011 13:24
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
1.1.2011 22:03
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
1.1.2011 22:59
Limoto | skóre: 32
| blog: Limotův blog
Děsí mě, jak většina lidí mluví jenom o grafikách a hrách...
1.1.2011 23:47
Michal Fecko | skóre: 31
| blog: Poznámkový blog
... stejně jako politika více opensource licensí? Taky znemožňuje volné použití např. ZFS pod Linux jádrem.
Pokud dneska vyvinu nějaký úžasný algoritmus, dám si na něj patent a v US ho nebudou moci používat opensource projekty (resp. nebudou moci otevírat jeho kód, používat pochopitelně můžou, viz firmware na linuxu) ... no a? Svět se nezboří, však se brzy najde jiná alternativa pro můj algoritmus.
Patentové trollování je patentování utírání se toaletním papírem, konzumace tekutin, používání obuvi, ..., pokud nějaká firma vlastní softwarové patenty na svůj software, přesně dokáže (veřejně) určit, které patenty to jsou a ty patenty dávají smysl (nejsou "trollské"), pak mi to přijde naprosto v pořádku.
Schválně zde neřeším problematiku "softwarové patenty: ano či ne?".
Jak už padlo jinde - patenty obecně nejsou špatná věc, ale v současné podobě jsou pochopitelně ohnuté pro maximální zisk jisté části společnosti a proto nedávají moc smyslu.
2.1.2011 16:05
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
onanie nad herními grafikamiNejsmutnější je, že pár let nazpět jsem si kupoval drahé grafické karty, protože tehdy se herní situace na Linuxu zlepšovala. Už jsem si tehdy i předobjednal Unreal Tournament 3 a říkal si, jak to bude s hrami na Linuxu v roce 2010 skvěle vypadat. A jak to dopadlo? Stagnace a úpadek
...pár let nazpět jsem si kupoval drahé grafické karty, protože tehdy se herní situace na Linuxu zlepšovala.
Nebo protože účet za elektřinu platili rodiče. XD
2.1.2011 18:48
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
2.1.2011 22:00
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
2.1.2011 16:53
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
3.1.2011 10:35
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
3.1.2011 18:22
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
trollskými formáty JPEG2000Eh?
WebP než JPEGEh?
Dôvodov je viacero, ale CoD sa orientuje každým rokom viac a viac na „0815“ (bežných) hráčov.V minulosti jsem trošku nějaké hry hrával. CoD1, 2 určitě. A ono ani v době vzniku CoD1 nebylo nic moc. Rozhodně ne pro ty co pamatují America's Army a podobné skvosty (aneb půl klasické 105 klávesnice zabralo rozvržení veškerých pokynů a druhou polovinu sežraly vlastní bindingy). Ovšem měl jsem možnost vidět Call of Duty Modern Warefare 2 a BlackOps a z toho mi padla huba na zem. Asi musím souhlasit. Nevím jestli je to jen specifikum CoD, ale tak nějak mi přijde že hry degradovali na interaktivní točené filmy s tlačítkem Next za které nemá cenu utratit korunu a hlavně ani minutu času.
4.1.2011 00:47
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
5.1.2011 10:25
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
Formát [webp] skýtá možnost i trochu zamotat hlavu PNG a GIF, pokud se podaří implementaci dotáhnout do kvalitní podoby a podporu nasadit ve všech prohlížečích.Až na to, že není průhlednost, animace, ani bezeztrátový režim (k tomu to ještě, afaik, používá normální YV12 barevný prostor, aniž by se pokusili to adaptovat, aby převod z/do rgb byl míň nepřesný; některé "trollské" formáty tohle řeší).
4.1.2011 15:19
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Až na to, že není průhlednost, animaceDCT? Teda ne že by to nešlo…
ani bezeztrátový režimZ toho důvodu existují jiné formáty. Nevím proč by měl existovat jeden univerzální.
k tomu to ještě, afaik, používá normální YV12 barevný prostor, aniž by se pokusili to adaptovat, aby převod z/do rgb byl míň nepřesný; některé "trollské" formáty tohle řešíMueh…
Jinak WebP nevznikl z žádného jiného důvodu než aby někdo od Googlu mohl vykázat činnost. Nic víc a víc už bych to asi ani neřešil.
4.1.2011 20:34
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
png a gifAbych pravdu řekl, tak já moc nepochopil proč plete dohromady jabka a hrušky.
4.1.2011 21:22
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Tak nevím co si mám o tom myslet. Dnes se o parodii na stejné téma pokouší konkurenční PCTuning.
Autor, pan Jakub Carda zde tvrdí:
I když jsem v předchozí kapitole EFI řekl, že BIOS je mrtev, Gigabyte stejně jako například Intel své nové desky stále vybavuje pouze klasickým BIOSem jak jej již dobře známe. Přesný důvod proč Gigabyte ještě nepoužil EFI neznám, mluví se, že jej prostě jen nestihl vypracovat a otestovat, aby mohl být vydán. Každopádně samozřejmě v brzké době bude k dispozici a neměl by být problém jej nahrát na současné desky s klasickým BIOSem.
Stejně jako všichni ostatní dospěl autor zřejmě k názoru, že UEFI je grafické rozhraní pro myš, nahrazující klasický textový BIOS. Těžko říci jak si tuto snůšku nesmyslů jinak vykládat. Začněmě podstatným faktem, který zoufalé novinářské obci dodnes z jakéhosi důvodu uniká:
Intel používá EFI firmware na svých deskách od roku 2005 a chipsetu Intel 945
Máme rok 2011, a pan Carda vůbec netuší co to je EFI/UEFI, dokonce poučuje své čtenáře o tom, že Intel své desky vybavuje stále klasickým BIOSem. Nejspíše ho zmátlo textové rozhraní firmwaru, používané na všech produktech určených pro práci. Od roku 2008 využívají rozhraní EFI/UEFI například notebooky HP Ellitebook a HP Compaq. Opět, s textovým rozhraním. Volbu "EFI boot", kterou firmware těchto produktů obsahuje, dokonce pan Vágner z konkurenčního portalu Extrahardware vydává za jakýsi upravený BIOS.
Kam tohle všechno vede ukazuje skutečně názorný přehled diskuze čtenářů, zjevně vychovaných touto "odbornou" novinářskou obcí:
Prej pouze klasickej bios, tak ja to beru jako plus nez minus. To co ma nahradit bios a vypada jak vomalovanky nechci a sem rad ze gb se drzi klasickeho biosu.
Gigabyte má textové rozhraní s položkou "EFI Boot"
Jestli to není tím, že klasický BIOS některé věci nepodporuje, třeba bootování z 3TB disku nebo tak:-/
Oblíbený to evergreen.
Mám to chápat tak, že vyrobit UEFI, který by se ovládal a vypadal jako klasický BIOS, nelze?
To nejspíš jde, ale není to dost user-friendly:-/
omalovánky připomínající hrací automaty jsou holt ukázkou ergonomie...
Pochopitelně, že podporuje GB BIOS bootování z 3TB+ velkých disků, jen je zapotřebí (opět), nahrání nejnovějšího BIOSu, který přidá EFI volbu pro HDD inicializaci.
Slovo autora...
6.1.2011 22:45
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
7.1.2011 11:28
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
7.1.2011 15:06
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
12.1.2011 06:20
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
12.1.2011 22:49
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
12.1.2011 23:27
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
13.1.2011 19:56
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
14.1.2011 17:45
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
Nazdravie Adams.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.