Portál AbcLinuxu, 24. prosince 2025 02:51
Pěkné. K tomu ls bych dodal parametr -d. V případě adresáře pak nevypíše jeho obsah, ale vlastní adresář:
# ls -dl grub drwxr-xr-x 2 root root 4096 2009-10-13 00:02 grub # ls -l grub total 400 -rw-r--r-- 1 root root 63 2009-09-09 20:23 device.map -rw-r--r-- 1 root root 13840 2009-09-09 20:23 e2fs_stage1_5 .....
To mi připomnělo jednoho System Inženýra z IBM. Celý dny brouzdal internet a když člověk po něm chtěl, aby aspoň progrepoval logy, tak se rozbrečel.
Nebo druhej — spící panna. Ten byl taky dobrej. Celou pracovní dobu prospal. Reagoval pouze na sousloví "Coffee break". Když jsi to řekl dostatečně hlasitě z metrové vzdálenosti, tak se probudil a odešel na kafe.
Tak doufám, že nejsi z IBM.
Případně bych bral i kombinaci (chvíli spát, chvíli brouzdat po netu a občas zajít na kafe).
)
Opat jedno velke LOLNechápu. Proč jako? Knížka sice stará, ale perfektní.
ls -Z ;)
drwxr-xr-x 13 houska users 4096 24. pro 2007 gspca drwxr-xr-x 4 root root 4096 4. bře 2009 home drwxr-xr-x 14 root root 12288 9. říj 11.03 lib drwx------ 2 root root 16384 26. úno 2009 lost+found ...
Adresář ja na disku uložen podobně jako soubor, má přidělené nějaké datové bloky a součet jejich velikostí v bajtech je vypisován. Určitou "zvláštností" je, že velikost adresáře se obvykle nezmenšuje při vymazání souborů v něm.
Číslo mezi právama a vlastníkem je číslo inodu.
Je to počet odkazů na inod. U prázdného adresáře je to 2 (pro vlastní jméno a pro .. záznam) a zvětšuje se s každým podadresářem.
2 (pro vlastní jméno a pro .. záznam)Je to pro jméno a pro . (jednu tečku), pokud má podadresář, tak +1 za každou dvoutečku v podřazeném adr.
Určitou "zvláštností" je, že velikost adresáře se obvykle nezmenšuje při vymazání souborů v něm.To je spíš problém implementace adresáře v příslušném souborovém systému - zatímco "klasické" soborové systémy vycházející z původního unixového soborového systému (UFS), tj. např. Ext2/3, to opravdu tak dělají, tak souborové systémy používající jiné metody interního uložení dat (napr. stromy, jako ReiserFS a mám pocit že i BtrFS a ZFS) většinou adresáře při odstranění položek zmenší.
když někdo otevře (fopen) soubor, pak se počet odkazů na inodu zvednePozor, toto není pravda. Lze vyzkoušet např. následujícím programem:
#include <sys/types.h>
#include <sys/stat.h>
#include <fcntl.h>
int main()
{
struct stat st;
int fd=open("filename", O_CREAT|O_EXCL, 0666);
if(fd < 0) {
perror("open");
return 1;
}
unlink("filename");
fstat(fd, &st);
printf("%d", st.st_nlink);
return 0;
}
soucet velikosti souboru a adresaru uvnitrTen se zase dělá pomocí příkazu du -c.
du -sh, vyplivne to jen výsledek bez spousty výpisů.
du -h --max-depth=1 ... kdyz clovek zjistuje kterej adresar zabira nejvic mista
du dir | sort -n | tail -20
ln by bylo vhodné upozornit, že první argument je při vytváření symbolického linku interpretován jinak než při vytváření hardlinku. Zatímco bez -s je to soubor, který linkujeme, s přepínačem -s určuje cíl linku. Takže vytváříme-li symbolický link jinde než v aktuálním pracovním adresáři, je potřeba psát cestu vzhledem k cílovému adresáři (kde vytváříme link), ne vzhledem k pracovnímu (jako je to u ln, cp apod.).
. Pak to jeste zkombinovat s copy on write a nemelo by to chybu
: hardlink
Často se opravdu jedná o kopie a nechci, aby se při změně jedné změnila i druhá.
Přesně, ono by to pak mohlo dopadnou jako v tom vtipu o norton commanderovi 
Jestli vzděláváte lid prostý v užívání Unixových nástrojů, pak prosím opravdu o Unixové standardy. GNU is Not Unix.
-X, -U, -S ... kdo bude psát skripty podle vašeho článku opisujícího linuxové/GNU přepínače ls, ten se bude na Unixech divit, protože opravdu nedělají to, co je tady popsáno, pokud na té které variantě Unixu vůbec existují.
Jestli vzděláváte lid prostý v užívání Unixových nástrojů, pak prosím opravdu o Unixové standardy. GNU is Not Unix.
-X, -U, -S ... kdo bude psát skripty podle vašeho článku opisujícího linuxové/GNU přepínače ls, ten se bude na Unixech divit, protože opravdu nedělají to, co je tady popsáno, pokud na té které variantě Unixu vůbec existují.
Z toho vždycky rostu. Dělám hodně na AIXu a každou chvíli nadávám, jak jsou ty Unixy sto let za opicemi 
Mimochodem vztaženo na operační systémy se s tímto přístupem setkáváme při kritizování GUI používaných v Linuxu ze strany uživatelů jistého téměř-monopolního desktopového systému.
"Jinak než jsem si zvykl u mne doma" není totéž jako "špatně".
P.S.: Kéž by v Linuxu byla taková virtualizace, memory management a stabilita jako na AIXu! A kéž by tam nikdy nebyla ODM.
No některé užitečné volby by mohli implementovat, neříkám, že úplně všechno. No a čisté vi je tragédie. Zvýrazňování syntaxe by se občas hodilo. Chápu, že z pohledu administrátora tam jsou super fičury, ale jako programátor to vidím trochu jinak. To je jako kdybych sedl z BMW do trabanta.Já bych to přirovnal, jako "přesednout si z BMW do náklaďáku nebo do traktoru". Tak, jako s BMW nebudete nikdy orat pole, tak nebudete nikdy s traktorem (nebo náklaďákem) s plně naloženou vlečkou lítat 200 km/h po dálnici a nebudete na něj balit rošťenky...
Prostě potřeby jsou jiné, a tomu i odpovídá "uživatelský komfort" - už vidím, jak si někdo koupí *PRODUKČNÍ* traktor, dá si tam klimatizaci, elektricky vyhřívané sedačky, rádio s CD přehrávačem, tónovaná skla atd, když s ním bude jezdit 20 různých lidí polem nepolem, cestou necestou...
už vidím, jak si někdo koupí *PRODUKČNÍ* traktor, dá si tam klimatizaci, elektricky vyhřívané sedačky, rádio s CD přehrávačem, tónovaná skla atdJá dost dobře nechápu proč by to někdo dělal i u osobního *PRODUKČNÍHO* automobilu, ale budiž.
No některé užitečné volby by mohli implementovat, neříkám, že úplně všechno. No a čisté vi je tragédie. Zvýrazňování syntaxe by se občas hodilo. Chápu, že z pohledu administrátora tam jsou super fičury, ale jako programátor to vidím trochu jinak. To je jako kdybych sedl z BMW do trabanta.
Prostě potřeby jsou jiné, a tomu i odpovídá "uživatelský komfort" - už vidím, jak si někdo koupí *PRODUKČNÍ* traktor, dá si tam klimatizaci, elektricky vyhřívané sedačky, rádio s CD přehrávačem, tónovaná skla atd, když s ním bude jezdit 20 různých lidí polem nepolem, cestou necestou...
No když to má konkurence, tak proč ne? Ona třeba ta klimatizace v traktoru by se v parném létě mohla hodit.
Kéž by v Linuxu byla taková virtualizace, memory management a stabilita jako na AIXu!Jasně, že komerční unixy* mají něco do sebe a v určitých oblastech vynikají. To ale neznamená, že nejsou v jiných oblastech skutečně „sto let za opicemi“. Není to tak, že by byly jen jiné než Linux – Linux je skutečně v některých oblastech (tady např. shell a některé příkazy) výrazně lepší a modernější. *) i Solaris, nebo i jiné systémy jako třeba BSD
Linux je skutečně v některých oblastech (tady např. shell a některé příkazy) výrazně lepší a modernější.A proto se tomu neříká Linxu, ale GNU. Brání někdo stáhnout coreutils, přeložit je a nahradit tím ty původní bazmeky?
Brání někdo stáhnout coreutilsBrání někdo stáhnout coreutils či jiné GNU utility
Ano. Nemám roota a i kdybych měl, tak těch strojů, na kterých se pohybuji je spousta, a na produkci bych to stejně nedostal. Administrátoři to dělat nebudou, jednak je to nepálí, pak by to někdo musel zaplatit a je jasné, že systém bez externích programů o které by se museli starat se lépe administruje. V tomhle by právě měla vyjít vstříc IBM.Linux je skutečně v některých oblastech (tady např. shell a některé příkazy) výrazně lepší a modernější.A proto se tomu neříká Linxu, ale GNU. Brání někdo stáhnout coreutils, přeložit je a nahradit tím ty původní bazmeky?
.
JR
ll, který obvykle odpovídá příkazu ls -hal... no ale to je detail.
ls -ltr |tail # Vypiš naposledy změněné soubory
ls -lt | head
-h, --human-readable with -l, print sizes in human readable format (e.g., 1K 234M 2G)
$ ls -l celkem 11292 drwx------ 2 tux tux 4096 2009-08-15 14:44 Desktop -rwxr-xr-x 1 tux tux 2795704 2009-08-29 18:59 gajim-0.11.4-1.x86.package ... $ ls -lh celkem 12M drwx------ 2 tux tux 4,0K 2009-08-15 14:44 Desktop -rwxr-xr-x 1 tux tux 2,7M 2009-08-29 18:59 gajim-0.11.4-1.x86.package
. Například pro volné místo na disku df -h, spočítání velikosti adresáře du -sh, nebo "emko" u výpisu volné paměti free -m. Udělal jsem si na to aliasy, aby se mi to rovnou vypisovalo v těch přepočítaných jednotkách, je to čitelnější.
ls je, ze nedovede vypsat pocet polozek v adresari. Pokud nekdo vi, jestli to jde, at se ozve. Ja pouzivamls | wc -l
ls | wc -l funguje a není potřeba ls -1 | wc -l.
-1), ale trochu mi to přijde jako že se ten program pokouší myslet za uživatele.
ls | wc -l trochu hral, tak jsem se nad tim taky zarazil a prepocitaval jsem vysledek rucne, abych se presvedcil, ze to opravdu funguje, i kdyz je to zvlastni (nectu si jen tak man stranky z nudy, spis kdyz jen neco potrebuju, tudiz o nejakem interaktivnim modu taky nevim).
Rozbité symlinky jdou hledat a mazat přes GNU find:
find -P ~ -xtype l
find -P ~ -xtype l -delete
Já třeba tohle vysvětlování příkazů a pod. beru jako velmi dobré...Ano,je v každém manuálu, ale v manuálech pak chybí právě tahle diskuze
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.