Portál AbcLinuxu, 4. května 2024 19:14
Čtvrtá verze populárního prohlížeče přináší lepší zabezpečení, vylepšenou práci s panely, jednodušší synchronizaci a mnoho dalšího.
Firefox 4 se zatím nachází před šestou betaverzí, proto ho velmi pravděpodobně ještě nenajdete v žádném distribučním repozitáři. Mozilla ale nabízí denní sestavení, a to ve formě archivů pro Windows, Linux a Mac OS X. Po otevření odkazované stránky mě zaujalo, že kromě 32bitových verzí pro procesory Intel x86 jsou ke stažení nově i 64bitové verze pro všechny tři zmiňované systémy, což někteří uživatelé AbcLinuxu.cz určitě velmi ocení. Bohužel radost netrvala příliš dlouho, Mozilla totiž oznámila, že oficiální verze budou opět jen 32bitové. Takže vlastníci 64bitových procesorů, kteří chtějí mít „čistý“ systém, budou muset opět sáhnout po neoficiální či distribuční verzi…
Pokud si tedy chceme nový Firefox vyzkoušet, stáhneme si archiv s testovací verzí a rozbalíme ho. Nyní by mělo stačit spustit soubor firefox
, ovšem u vývojových verzí je lepší postupovat trochu opatrněji – může se totiž stát, že nová verze provede ve vašem profilu změny, které nebudou zpětně kompatibilní, případně v důsledku nějaké chyby havaruje a profil se poškodí. Firefox proto spustíme s parametrem -P
, před samotným spuštěním se tak zobrazí okénko, ve kterém si vytvoříme nový profil, u kterého nám případné poškození nebude vadit. Ještě je možné přidat parametr --no-remote
, který umožní mít spuštěno více různých verzí Firefoxu současně.
V Linuxu vás na první pohled nic „netrkne“, výchozí vzhled vypadá téměř stejně jako v předchozích verzích. Za zmínku stojí snad jen kombinované tlačítko přejít-zastavit-obnovit, které se zobrazuje napravo v adresním řádku. Ještě lze nastavit, aby lišta s panely byla nad řádkem s adresou.
Ve Windows se vzhled mění o něco výrazněji – uživatelé verzí Vista a 7 budou mít panely přímo pod dekorací okna, menu bylo zmenšeno do tlačítka „Firefox“ a to bylo integrováno do rámu okna. Na několik obrázků se můžete podívat na webu Mozilly.
V liště s panely přibylo úplně vpravo tlačítko s popiskem „Group Your Tabs“. Po kliknutí se panely zmenší do náhledů a na zobrazené šedé ploše je možné tahem myši vytvářet různé „skupiny“ a panely do nich přetahovat. Vše je navíc animované, animace si ovšem na slabším počítači nevychutnáte.
Další novinkou jsou aplikační panely (App Tabs). Libovolný panel je možné změnit na aplikační kliknutím pravým tlačítkem a vybráním příslušné položky z menu. Panel se přesune zcela vlevo a zúží se jen na velikost ikonky stránky, takže nepřekáží. Pokud používáte nějakou webovou aplikaci, můžete ji tak mít trvale spuštěnou, vždy po ruce a přitom se vám nebude plést.
S panely souvisí ještě několik drobných vylepšení:
about:addons
.Jak si udržet stejné záložky a stejnou historii na více počítačích? Synchronizace, která byla původně řešena pomocí různých rozšíření, je nyní standardní součástí Firefoxu. Po kliknutí na ikonku ve stavovém řádku se spustí jednoduchý průvodce, kam stačí zadat několik údajů, a je to. Vývojáře musím pochválit, že validní (a opravdu funkční, tedy alespoň do následujícího DHCP požadavku…) e-mailovou adresu jenda@[213.220.240.179] skutečně schválí jako platnou, to se dnes hned tak nevidí. Na druhou stranu heslo 9xFEdbc
se jim zase zdá nedostatečné. Paranoia…
Navíc si můžete vybrat, zda chcete používat oficiální server poskytovaný Mozillou nebo nějaký svůj vlastní.
Obsah následujícího okna mě opravdu velmi příjemně překvapil. Bál jsem se, že data budou na serverech uchovávána nešifrovaná, ale vypadá to, že paranoiky skutečně můžeme potěšit – data se totiž šifrují na straně klienta. Takhle se dělají bezpečná řešení.
Na ostatních počítačích potom zadáte příslušné údaje, vyberete si, zda chcete data na serveru s těmi místními sloučit, nahradit, nebo zda chcete naopak místní data rozkopírovat na ostatní počítače, a za chvíli máte hotovo.
Při testování jsem narazil na malý problém způsobený čím jiným než nedostatečným přečtením zobrazovaných informací. Synchronizace se nespouští při každé změně synchronizovaných položek, ale musí se vynutit kliknutím na ikonku synchronizace ve stavovém řádku. Takže pokud se budete někdy stejně jako já divit, proč se vám nepřenesly poslední změny, zkuste se nad tím zamyslet…
Firefox 4 umí kromě Vorbisu a Theory i WebM s VP8. Drobnost, ale potěší.
Se zařazením do jednoho odstavce jsem se nespletl, CSS skutečně souvisí s bezpečností. Umožňuje totiž nastavit různé vlastnosti navštíveným a nenavštíveným odkazům – a to například i obrázek na pozadí. V praxi to vypadá tak, že pokud bych chtěl vědět, zda nějaký návštěvník mého webu chodí na AbcLinuxu.cz, podstrčím mu odkaz, který bude mít pro podtřídu :visited
nastavený jako pozadí nějaký obrázek. Pokud si obrázek od serveru vyžádá, znamená to, že má AbcLinuxu v historii. Vypadá to nevinně, ale vhodnou automatizací se takto dá ověřit značné množství stránek. Více informací o útoku najdete na bezpečnostním blogu Mozilly.
V novém Firefoxu jsou proto pro odkazy povoleny pouze některé CSS vlastnosti a zároveň při zjišťování vlastností odkazů JavaScriptem se budou všechny tvářit jako nenavštívené.
A ještě jedna drobnost ohledně CSS. Byla implementována skupina nových vlastností umožňujících plynulou změnu vlastností prvků (příklad: při přejetí myší se nebude barva tlačítka měnit z červené na zelenou skokově, ale plynule). Pokud se toho užije s mírou, lze docílit decentního efektu.
Pomocí položky Help → Submit Feedback můžete vývojářům Firefoxu říct, co se vám líbilo, a co nelíbilo.
A nebyla by to pořádná recenze bez srovnání studeného a teplého startu a vykreslení oblíbené diskuze u Krokodýlí řeky. Za oběť tentokrát padl Intel Atom N270 na 1,6 GHz s 1 GiB RAM a pomalým notebookovým diskem, testovány byly verze 3.6.8 a 4.0b6pre.
A výsledky? Obě verze dopadly v rámci přesnosti měření stejně – studený start zabral 13 sekund, teplý 1,5 sekundy (je vidět, že se pomalost disku skutečně projevuje) a vykreslení diskuze zabralo 33 sekund. Těšil jsem se, jaké vytvořím krásné sloupcové a koláčové grafy, ale asi by byly poněkud nudné.
Nemohu se ale zbavit pocitu, že Firefox 3.6 kreslil stránku postupně, takže se dalo číst, i když ještě nebyla hotová, kdežto u Firefoxu 4 se delší dobu zobrazuje bílá obrazovka a pak se najednou objeví velký kus.
Změny, kterými Firefox od verze 3.6 prošel, jsou určitě významnější než mezi verzemi 3.5 a 3.6 a nejsou pouze „barvičkové“. Troufám si říct, že jsou to změny k lepšímu, tedy až na to vykreslování.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.