Rozhovor s Pavlem Cvrčkem z týmu CZilla

11. 4. 2005 | Redakce | Rozhovory | 9612×

V první části rozhovoru odpověděl Pavel Cvrček na 11 otázek například o historii Mozilly/Firefoxu a založení CZilly. Druhou částí bude hodinový živý online rozhovor, který začne v 10.00.

Druhá část: Czilla: živý rozhovor.

Ptali se: Leoš Literák a Robert Krátký. Odpovídal Pavel Cvrček.

1. Jak vlastně vznikla Mozilla Foundation, která je dnes zastřešující organizací vývojářů Mozilly a Firefoxu/Thunderbirdu? Mnoho lidí ví o prohrané bitvě Netscapu s IE, ale kudy se z toho vyklubala zelená příšera, ohnivá liška (já vím, že je to panda červená, jen provokuji) a hromový pták?

   Původní Mozilla.org byla založena v lednu 1998 společností Netscape jako virtuální organizace, která bude zastřešovat vývoj budoucích verzí Netscape Communicatoru. Ještě tentýž rok byl Netscape koupen gigantem AOL (America Online), který spíš kupoval úspěšný portál Netscape.com než prohlížeč samotný. Poté, co se společnosti AOL v roce 2003 podařilo dosáhnout mimosoudního vyrovnání se společností Microsoft za zneužití dominantního postavení na trhu, přestala být pro ni podpora Mozilla.org zajímavá.

   Situace vyústila ve vznik Mozilla Foundation v červenci 2003, která se dodnes stará o vývoj aplikací Mozilla. Nadace převzala od AOL ochranné známky, potřebné zázemí a počáteční vklad na fungování. V dnešní době je nadace podporována řadou společností a jedinců, kteří ji podporují jak finančně, tak lidskými zdroji.

   Původním produktem Mozilla.org byl balík internetových aplikací Mozilla Suite, který se skládal z prohlížeče, poštovního klienta, editoru webových stránek atd., a na jehož základě také fungovaly poslední verze Netscapu. Zatímco řadě jedinců a společností řešení "all-in-one" vyhovovalo, mnozí balíku vyčítali, že je velký a neohrabaný.

   Frustrace vývojářů, kteří měli pocit, že ne vždy se naslouchá přání uživatelů, zapříčinila, že vznikl Mozilla/Browser nebo-li Phoenix (nyní znám jako Mozilla Firefox). Cílem několika vývojářů bylo vytvořit malý a jednoduchý multiplatformní prohlížeč. Obdobná idea předcházela vzniku poštovního klienta Minotaur (nyní znám jako Mozilla Thunderbird). Oba tyto projekty získaly na velké popularitě a postupem času zastínily balík Mozilla Suite, který Mozilla Foundation přestala podporovat.

   Mozilla Foundation se v současné době stará o vývoj a propagaci prohlížeče Mozilla Firefox a poštovního klienta Mozilla Thunderbid. Vývoj Mozilla Suite byl pod tímto názvem ukončen a nyní jsou poskytovány pouze bezpečnostní aktualizace. Balík však nezanikne, protože o jeho další vývoj se bude starat skupina vývojářů vně Mozilla Foundation a brzy bude představeno jeho nové jméno.

2. Historie české lokalizace je také docela pohnutá. Spory o překlady, doménu a další věci. Kdo a jak založil CZillu, a v čem se liší od původních překladatelských aktivit?

   Ano, jisté problémy zde byly, ale to je z dnešního pohledu spíše historie. Projekt CZilla byl spuštěn v roce 2003 jako nástupce webu CZilla.org, který provozoval Jan Urbánek. Hlavním cílem projektu byla od prvopočátku lokalizace produktů Mozilla tj. Mozilla Suite, a později též Mozilla Firefox a Thunderbird.

   Krom samotné lokalizace se projekt od svého vzniku zabývá aktivní propagací produktů Mozilla a podporou koncových uživatelů. Důležitou částí projektu je též Technická evangelizace, která se snaží o vyhledávání problematických webových stránek, které jsou v prohlížečích Mozilla chybně zobrazovány, a naší snahou je na tyto problémy webmastery upozorňovat.

3. Kolik máte členů, jaká je organizace, kdo to řídí? Jak se může nadšený našinec na vašich snahách podílet?

   Projekt CZilla má v současné době 10 členů, kteří se více či méně podílí na jeho činnosti. Krom nich je zde samozřejmě řada dalších lidí, kteří se podílí na konkrétních aktivitách ve prospěch projektu a uživatelů obecně. Celkový počet si netroufám odhadovat.

   CZilla jako taková nemá žádnou vedoucí osobu, což myslím projektu prospívá. Každý člen CZilla týmu má možnost říci svůj názor a výsledná rozhodnutí se řídí názorem většiny. Do projektu se pochopitelně může zapojit každý - práce je stále hodně :). Existuje celá řada možností, jak se zapojit, od překladů, po psaní vlastních článku. Stačí se na nás obrátit.

4. Nakolik se znáte osobně? Kolik znáš tváří a u kolika lidí je to pouze emailová adresa/ICQ/Jabber?

   Jednotliví členové jsou roztroušeni po různých koutech republiky, takže základním komunikačním kanálem je pochopitelně Internet (e-mail, icq). Jednou za čas se ale v nějaké zapadlé hospůdce sejdeme, protože kolektiv je potřeba utužovat :). Většinu členů týmu znám osobně, zbytek pouze zprostředkovaně, protože uspořádat sraz v termínu, abychom se sešli všichni, je prakticky nemožné. Další sraz je plánován v rámci veletrhu LinuxExpo 2005.

5. Od uvedení Firefoxu 1.0 se neustále mluví o milionech stažených kopií. Kolik jich tedy bylo? A kolik lidí si stáhlo českou verzi od vás?

   Žádné přesné statistiky neexistují. Bylo prezentováno, že za prvních 100 dní bylo staženo 25 miliónů kopií, ale číslo je pouze orientační, protože nezahrnuje všechny ftp servery, které Firefox nabízí ke stažení. Dá se říci, že počet stažení se pohybuje v desítkách miliónů a česká verze byla stažena v počtu přes půl miliónu kopií.

6. Pozorujete rozdílnou oblíbenost Firefoxu v různých zemích? Je třeba u nás větší procento uživatelů než v ostatních státech Evropy?

   Ano, rozdíly zde pochopitelně jsou. Je to dáno řadou faktorů. Ne v každé zemi je lokalizační tým, který se snaží o aktivní propagaci, ne všude vycházejí lokalizované verze pravidelně, ne všude jsou k dispozici pro více platforem apod. Co jsem měl možnost porovnávat, Česká republika si vede velmi dobře.

7. Jak je to s úspěšností lokalizace? V našich krajích je lokalizační tým aktivní a pružně reaguje na nová vydání. Kolik takových "Czill" by se po světě našlo? Spolupracují lokalizační týmy podobně jako třeba v případě OpenOffice.org, kde český tým vytváří buildy i pro několik dalších jazykových mutací?

   Lokalizace produktů, s kterými se uživatelé setkávají na svých desktopech denně, je důležitá. Ne každý v dnešní době umí anglicky, protože v našich končinách je hodně rozšířena němčina a u starší generace ruština. Pokud má být produkt úspěšný, musí být přeložen. Existuje samozřejmě i skupina uživatelů, kteří dávají přednost nelokalizované podobě, ale z našich zkušeností se jedná o malou skupinu uživatelů.

   Kolik "CZill" po světě existuje, je těžké odhadnout. Počet lokalizačních týmů aplikací Mozilla je několik desítek, ale řada z těchto týmů se stará pouze o lokalizaci. Projekt CZilla, jak jsem již zmínil, má poněkud širší záběr. Zabývá se například aktivní propagací.

   Co se týče spolupráce lokalizačních týmů, tak o žádné velké nevím. Mezi lokalizačními týmy není prakticky co sdílet a buildy si většinou dělá každý lokalizační tým sám. V dnešní době je spíše snaha vytvářet lokalizované verze centrálně tj. na strojích Mozilla Foundation. Probíhá to tak, že lokalizační tým dodá do CVS lokalizaci a buildování proběhne automaticky. V současné době to tímto způsobem funguje u Firefoxu, do budoucna bude stejný princip u Thunderbirdu a nejspíš i u nástupce Mozilla Suite.

8. O linuxových virech občas nějaký "expert" tvrdí, že neexistují kvůli malému rozšíření Linuxu. Jak je na tom Firefox? Jak moc se liší kód pro Windows a Linux? Je možné, že windowsovský Firefox nebude časem tak bezpečný jako ten linuxový.

   Velká většina zdrojového kódu je společná pro všechny platformy. Zbytek je volání systémového API, které je pochopitelně vázáno na konkrétní operační systém. Firefox je tedy stejně bezpečný na všech platformách. Samozřejmě, pokud je objevena bezpečnostní chyba, která umožní útočníkovi obejít zabezpečení prohlížeče, pak je věcí operačního systému, co vše mu umožní.

9. Mozilla i Firefox bývají kritizovány za nepružnost při řešení bugreportů. Některé chyby v bugzille zahnívají již pěkně dlouho. Čím to je? Málo peněz? Málo lidí? Je tu ještě motivace pracovat na Mozilla Suite, když je Firefox tolik upřednostňovaný?

   Mozilla i Firefox jsou open-source projekty, tj. většinu práce dělá řada lidí ve svém volném čase. Pokud tedy kritizuji nepružnost při řešení bugreportů, pak kritizuji jeden z pilířů open-source modelu, kdy každý může přijít a chybu opravit. Nedostatek lidí, kteří jsou ochotni pracovat na něčem ve svém volném čase, je obecným problémem a nejenom u produktů Mozilla.

   Osobně si ale nemyslím, že by byl systém nepružný. Vše je dáno tím, že každý by rád něco jiného a nelze vyhovět všem. Navíc je nutné brát v úvahu, že prohlížeč je v dnešní době velmi komplexní záležitost, kde se spojuje řada technologií, které činí vývoj obtížný. Do samotného vývoje se samozřejmě může zapojit každý, takže pokud máte pocit, že by něco chtělo vylepšit, pak to vylepšete.

10. Podílí se český tým i na vývoji Mozilly/Firefoxu/Thunderbirdu? Má CZilla nějakého svého Pavla Janíka, Pavla Machka nebo Vojtěcha Pavlíka?

    Ne, na přímém vývoji se nikdo z nás nepodílí. Občas sice někdo z nás napíše patch, ale většinou se jedná o věci související s lokalizací, které je potřeba vyřešit. Já občas modifikuji nějaké rozšíření, něco vylepším, ale vše je limitováno volným časem, který mám. Jinak nás projekt CZilla časově vyčerpává, takže na další aktivity není čas.

11. Jak se má panda červená v pražské ZOO? Byli jste ji osobně navštívit? Jak ta akce probíhala z vašeho pohledu?

    Cílem sbírky Adoptujte si svého Firefoxe, kterou jsme vyhlásili společně s pražskou ZOO, bylo vybrat alespoň částku 7000 Kč, což byla minimální částka na pro adopci jedné z pand. Výsledek celé sbírky nás velmi mile překvapil, protože se celkově podařilo vybrat částku 38 000 Kč, takže se CZilla společně s ostatními přispívajícími stala adoptivním rodičem obou pand. Poděkování patří všem, kteří přispěli.

    Obě pandy se pochopitelně mají velmi dobře a pokud budete mít někdy cestu kolem pražské ZOO, rozhodně je nezapomeňte navštívit.

       

Komentáře

[Jáchym Čepický]

já tam teď o minulém víkendu byl a nikde jsem nenašel tabulku o tom, že panda červená nějak souvisí s CZillou či něčím podobným... a tabulek tam tedy bylo požehnaně... kde to tam visí?