Rozhovor s Vladimírem Mlynářem, ministrem informatiky

15. 11. 2004 | Redakce | Rozhovory | 9246×

V článku naleznete již zodpovězené dotazy, které s předstihem pokládali členové redakce AbcLinuxu.cz. Od 11:00 pak bude probíhat živá diskuze, během níž bude pan ministr Mlynář odpovídat na dotazy zaslané čtenáři.

Druhá část: Živý rozhovor s ministrem informatiky.

Ptali se: Filip Korbel, Leoš Literák a Robert Krátký.

1. Otázka: Máte přehled o četnosti nasazení GNU/Linuxu nebo open source software na vašem ministerstvu a dalších státních institucích? (Pozn. autorů: Doména micr.cz běží na Linuxu/Apache/IP 81.0.237.99 a průměrný uptime 69 dnů. Doména portal.gov.cz jede na Unixu/IBM http serveru 1.3.19/IP 80.188.52.249 a průměrný uptime 210 dnů).

   Odpověď: O využití té které platformy si úřady rozhodují samostatně, Ministerstvo informatiky pouze stanoví základní parametry, například bezpečnostní nebo přístupové, které by všechny informační systémy ve veřejné správě měly splňovat. Ve všech metodikách a doporučeních jsme ale zásadně technologicky neutrální, tedy nedoporučujeme ani platformu Microsoft ani open source. Vzhledem k tomu, že na open source běží převážně firewally a další bezpečnostní servery, správci sítí podrobnosti jen neradi zveřejňují. U nás open source používáme, a to Linux i jiné verze unixových systémů.

2. Otázka: Zpracovává váš resort doporučení ohledně bezpečnosti nebo finanční výhodnosti OS, která pak slouží jako vodítko jiným státním institucím?

   Odpověď: Jak jsem již řekl, Ministerstvo informatiky je a musí být ve sporu OS versus Microsoft neutrální. Žádná doporučení tohoto typu nezpracováváme; ani nebudeme.

3. Otázka: To s tím nesouvisí... pravděpodobně jste pod zkratkou OS (operační systém) četl Open Source. Komparativní studie výhodnosti nasazení dostupných řešení by naopak byly přínosným zdrojem informací, který by při rozhodování mohly státní instituce využít. Jednotlivé orgány státní správy nemusí mít prostředky nebo čas podobné studie vypracovávat. Ministerstvo by však mohlo. Nemyslíte, že by takový projekt mohl znamenat výraznou úsporu nákladů a zároveň méně dlouhodobých potíží?

   Odpověď: Vždyť ale doporučovat konkrétní operační systém je snad ještě obtížnější. Obávám se, že doporučení tohoto typu jsou těžko zobecnitelná a že by podobné komparativní studie vedly jen k dalšímu vyhazování peněz. Operační systém musí vyhovovat potřebám konkrétní instituce, které se případ od případu mohou lišit.

4. Otázka: Používáte vy sám nebo některý z vašich synů doma Linux nebo open source SW?

   Odpověď: Já nepoužívám, u svých synů si nejsem jist - odhaduji, že něco budou mít.

5. Otázka: Zabývá se vaše ministerstvo (v dnešní době populární) otázkou úplného nebo částečného přechodu na open source řešení? Pokud ano, proběhly už nějaké konkrétní kroky (studie, výběrová řízení, ...).

   Odpověď: Testy nasazení open source u nás probíhají, testujeme různá řešení pro desktopové stanice, mimo jiné i Linux open office. Zatím jsme jej ale z několika důvodů nenasadili.

6. Otázka: Samozřejmě se musíme zeptat, jaké důvody máte na mysli.

   Odpověď: Hlavně nároky na oběh a sdílení dokumentů a dat.

7. Otázka: Jaký je dle vás očekávaný vývoj v podílu open source a Linuxu na trhu?

   Odpověď: Podíl rozhodně poroste, záleží však, kde. Podle mě je třeba rozlišit servery a pracovní stanice. Zatímco u serverů podíl open source roste a bude rychle růst i nadále, u pracovní stanic bude nárůst, domnívám se, pomalejší. Vzhledem k tomu, že 90 % her je zatím postaveno pro Microsoft systém, je nárůst open source v oblasti desktopů obtížnější. Na vzestupu jsou ale alternativní prohlížeče.

8. Otázka: Setkáváte se se zástupci výrobců jako RedHat, Novell (SUSE), Mandrake, Turbolinux či Xandros nebo jejich partnery pro ČR?

   Odpověď: Obecně vzato se vyhýbám tomu, abych se jako ministr informatiky příliš často oficiálně setkával se zástupci jakýchkoli firem, ale jistě, některé z nich znám i osobně. Mnozí ze zastánců open source se na mě navíc obracejí mailem, takže informací mám, domnívám se, dost.

9. Otázka: Co si představujete pod pojmem Enterprise Linux?

   Odpověď: Linux s podporou?

10. Otázka: Co může, dle vašeho názoru, udělat společnost, která se seriózně Linuxem zabývá a chce se prosadit ve státní správě, ale naráží na běžnou argumentaci zástupců společnosti Microsoft o tom, že pokud bude v infrastruktuře Linux, tak nebudou za nic z jejich strany ručit?

    Odpověď: Pořizovací cena open source je bezkonkurenční, problémem ve státní správě je až to, že si mnohdy nemůže dovolit zaplatit kvalitní administrátory. Argumentace Microsoftu, kterou zmiňujete a která je nesmyslná, je konkurenčním bojem. Pravdu máte v tom, že se nasazení open source úřady mnohdy neoprávněně obávají. Ale mění se to.

11. Otázka: Tyto výše uvedené praktiky jsou dokladovatelné v písemné podobě. Myslíte si, že se může jednat o porušení platné legislativy či etiky? Pokud ano, jak se může svět open source bránit?

    Odpověď: Bránit? Účinnou kampaní.

12. Otázka: Máte (vy osobně) představu, jak by šla řešit neutěšená situace ve školách, která nastala vinou projektu INDOŠ?

    Odpověď: INDOŠ je příkladem toho, jak se velké projekty ve veřejné správě, jakkoli mohou mít chvályhodný cíl, rozhodně nemají dělat. Po dohodě s Ministerstvem školství, pod které projekt spadal, jsme jej v nedávné době de facto pohřbili a převedli pod Ministerstvo informatiky a náš projekt výstavby jednotné komunikační infrastruktury veřejné správy. Jinými slovy připojujeme úřady a obce a díky synergiím v projektu, které se už začínají projevovat, a tomu, že se nám podařilo dosáhnout snížení cen, které nám Český Telecom účtuje, jsme schopni připojit i školy a knihovny. Školy, které si poradily samy a již připojené jsou, mohou naší nabídky samozřejmě využít. Problémem zůstává Rámcová smlouva s Českým Telecomem, kterou stát před lety uzavřel a pod kterou výstavba této jednotné infrastruktury probíhá. S tím v tuto chvíli nemohu dělat nic. Blíží se ale doba, kdy bude možné smlouvu ukončit nebo významným způsobem modifikovat.

13. Otázka: Máte pravomoc prosazovat dodržování pravidel stanovených v dokumentu Best practice - Pravidla pro tvorbu přístupného webu, jedná-li se o instituce státní správy?

    Odpověď: Pravidla pro tvorbu přístupného webu jsme vydali jako doporučení a politika ministerstva obecně směřuje od závazných standardů k dokumentům typu best practice. Vycházím z přesvědčení, že jsou-li doporučení a nabízená řešení opravdu kvalitní, budou i v praxi využívána. Nejsou-li kvalitní nebo není-li ochota ke spolupráci, pak nepomůže ani ze zákona závazný standard.

14. Otázka: V současné době využívají mnohé státy fenomén Linuxu k tlaku na Microsoft a vyjednávají si tak zajímavé slevy. Jak se k tomu staví Česká republika? Pokud se to dá zjistit, jaký roční obrat má společnost Microsoft ze státních zakázek?

    Odpověď: Microsoft se musí s konkurencí Linuxu vypořádávat i v České republice a jak jsem již řekl, mnohé úřady Linux využívají a je to samozřejmě dobře. Jaký obrat má společnost Microsoft ze státních zakázek, to vážně netuším. Ale málo to asi nebude.

15. Otázka: V době, kdy se zakládalo vaše ministerstvo, byla jedním z argumentů možnost centralizovat řízení velkých státních IT projektů, což by vedlo k lepší interoperabilitě a snížení nákladů. Můžete uvést konkrétní případy, kdy se to povedlo?

    Odpověď: Nic takového nikdy nebylo argumentem pro založeni MIČR. Po zkušenosti s Indošem jsem k "velkým státním IT projektům", jak uvádíte, skeptický a tam, kde to jde, se vždy snažíme o maximální decentralizaci. Ale ptal jste se na naše velké projekty. Projekt, kde dnes dochází k zajímavým synergiím a finančním úsporám, je projekt výstavby jednotné komunikační infrastruktury. Koordinujeme připojování úřadů k internetu, nově i knihoven a po dohodě s Ministerstvem školství i škol. Jako ministerstvo pak máme stejnou váhu jako ostatní ministerstva a větší šanci, že na vládní úrovni něco prosadíme. Velkou část naší práce například zabírá připomínkování všech návrhů zákonů ostatních ministerstev, podařilo se nám prosadit například elektronické správní řízení, osvobození od správních poplatků pro úkony provedené elektronicky, elektronické aukce nebo elektronický obchodní věstník zdarma na Portálu veřejné správy. Kdybychom nebyli ministerstvo, nikdo by se s námi nebavil.

16. Otázka: Představte si, že vlastníte kouzelný prsten či neomezený rozpočet (to první je asi pravděpodobnější). Jak by vypadal e-government v praxi dle vašich představ?

    Odpověď: Všeobecná dostupnost informací a služeb, transparentní veřejná správa a občané, kteří mohou mít v úřady a v instituce obecně důvěru.

       

Komentáře

[B0biN]

OS = open source :o))) proc ne :o)

[Dalibor Smolík]

"jaký obrat má společnost Microsoft ze státních zakázek, to vážně netuším. Ale málo to asi nebude."
To je výborný postřeh. Ministr informatiky netuší, jaký obrat má jeden z největších hráčů na poli IT v sektoru státní správy.
Jen více takových skvělých ministrů!

[Filip Korbel]

Tohle cislo opravdu vedet nelze. Kazdy resort ma svuj IT budget, ktery se schvaluje pri rozdelovani celeho rozpoctu ministerstva. Specialni ukoly se musi profinancovat na zaklade schvaleni rozpoctoveho vyboru PS a v ISPROFINu ani VIOLE a MONITU se takto presne dodavatel neudava. Co je nejdulezitejsi, jediny kdo to muze vedet je spolecnost Microsoft a ta urcite toto cislo nerekne ani panu ministrovi. Tak spatni manageri to zase nejsou

[Dalibor Smolík]

Beru zpět, problematiku státní správy neznám, jen jsem se domníval, že ministerstvo informatiky má zmapovány alespoň hlavní trendy a podíly významných firem na státních zakázkách. Jiná věc je, aby bylo možné podávat dańová přiznání on-line, hlášení INTRASTAT apod. také pod jiným OS, než je Microsoft.

[Linear]

Je to cca. 26 Miliard rocne (a rychle to stoupa!). A je pravda ze se to stat dozvedet ani nechce (radeji) a MS mu to nerekne. Navic, kazdy rozumny stat kupuje jednu mega-licenci. Takto lze usetrit az pulku nakladu. Nas autisticky stat nakupuje sw v hodnote 26 MLD. za stejnych podminek jako ja v maloobchode. Obavam se ale ze to neni lajdactvi ale umysl. Mozna by bylo vhodne zainteresovat nejake tv porady typu "na vlastni oci". Takovy tunel tady nebyl od dob LTO.

[Robert Krátký]

Kdyby stát koupil jednu megalicenci, co by pak bylo s institucemi, které chtějí používat něco jiného než licencovaný software... třeba F/OSS? To by je stát donutil použít to, co supervýhodně nalicencoval? A nebo by část té licence prostě zůstala nevyužitá, tedy opět vyhozené peníze?

Poznámka na okraj: "Na vlastní oči" (a podobné pořady), to je to poslední místo, kde bych hledal nějakou pravdu. Jejich tvůrci jsou mistry demagogického zkreslování faktů.

[Filip Korbel]

Tak to je ten nejlepsi komentar dne! Plne souhlasim!!! Je to peklo. Urcite to sponzoruje take Microsoft. Meli bychom udelat nejaky black list paranormalnich aktivit MS.

[nemozny]

LOL

[jan.xxx]

To je výborný postřeh. Ministr informatiky netuší, jaký obrat má jeden z největších hráčů na poli IT v sektoru státní správy.

Tak tomu se nelze divit, ale budou to silene penize. Otazka spise mela smerovat, kolik to bude za jeho MI. Da se predpokladat, ze pouzivaji nejnovejsi produkty od M$.

[Jiri Dobry]

Otázka: Samozřejmě se musíme zeptat, jaké důvody máte na mysli. (nenasazeni OO.org)

Odpověď: Hlavně nároky na oběh a sdílení dokumentů a dat.

Otazka: A nejsou to prave tyto "nároky na oběh a sdílení dokumentů a dat" ktere vyzaduji pouziti otevrenych formatu? Ne nutne open software, format dat staci.

Otazka: Neni jednim z hlavnich ukolu ministersta koordinovat datove formaty tak, aby byla zajistena dostupnost dat? To znamena nejen multiplatformni, ale i casova nekolik let zpet.

[David Jaša]

Připojuji se k těmto otázkám.

DJ

[Robert Krátký]

Od 10:40 bude k dispozici formulář pro zaslání dotazu.

[Jiri Dobry]

Tu odpoved si prectete v primem chatu. Ministr ktery nevi co je obsahem takto jednoduche otazky by mel jit jinam.

[Martin]

13.) Odpověď: "... Nejsou-li kvalitní nebo není-li ochota ke spolupráci, pak nepomůže ani ze zákona závazný standard."

Co to je za nesmysl? Je-li ze zákona něco (třeba standard) závazného, pak se MUSÍ dodržovat. Nemůžu jet v obci 120 protože nejsem ochotný ke spolupráci. Jednou to zákon nařizuje a tím to končí.

[Petr Mach]

Ty myslis ze jeste nikdo nejel v obci 120?

[Vít Profant]

Ale je to postižitelné

[Robert Krátký]

Přesně tak. Ta jeho odpověď je skutečně velmi nedůstojná vytáčka. Je-li něco ze zákona závazné, pak není o čem diskutovat. Pokud si myslí, že státní instituce začnou využívat ta pravidla "Best Practice" na základě jejich kvality, tak to je úplný nesmysl.

[ferda]

Odpověď: Pořizovací cena open source je bezkonkurenční, problémem ve státní správě je až to, že si mnohdy nemůže dovolit zaplatit kvalitní administrátory.

To je teda super. O Windowsové stroje se teda asi ve statní správě starají nějaké lamy za 3.50, hahahaha.

[Nonamin;o)]

Hmmm fajn;o). Pracuji v jistem nejmenovanem lec dulezitem statnim organu a vse je tam naopak. Minulost: Skvele odladene systemy pracujici na Linuxu a Novellu ... soucasnost: diky M$ lobby postupna likvidace a za mnoho desitek megapenez z kapes danovych poplatniku nasazen mene stabilni system od M$ ... (mail server, DNS ,dhcp .... ). Mel jsem moznost zazit a videt (faktury) kolik stoji takova migrace kdyz ji maji v rukou okravatovani "odbornici". O bezpecnosti vedi kulove ale co. Linux se totiz nevyplati protoze se z nej nedaji vytriskat ty spravne uplatky a vyhody pro managery. SS (statni sprava;o) ) je obecne neefektivni soustroji a jako takove pouziva neefektivni prostredky od M$ ;o). Tot vse ........

[fikus]

soukromé firmy ať si používají co chtějí, ale stát je placen z kapes daňových poplatníků a tak by měl šetřit. takže by si politické strany měly dát do svých programů jaký software budou protlačovat.

[hisaak]

Libila se mi posledni otazka a taky odpoved. Ja krasne videt, jak ma pan ministr pokrivene mysleni. Dokonce ani za situace, kdy ma kouzelny prsten ci neomezene finance, si nedovede zemi predstavit bez uradu a instituci. Asi jsem opravdu naivni, kdyz jsem cekal odpoved, ze e-goverment by mel umoznit primou vladu vsech lidi bez prostredniku.

[Leoš Literák]

Prima vlada lidi bez prostredniku je cira utopie. Dovedete si predstavit, ze byste kazdy tyden o necem hlasoval? Treba o rozpoctu, novych zakonech, vystavbe dalnic .. Lide nemaji zajem se permanentne o takove veci starat. Koneckoncu nemaji zajem chodit ani k volbam jednou za par let.

[hisaak]

Jiste, stejne jako kouzelny prsten a neomezeny rozpocet. Jinak konkretne takovy rozpocet bych klidne ozelel. Proc dobrovolne prolevat takovou spoustu penez necim tak spletitym, nepruhlednym a vlastne zbytecnym? Dalsi vec: Pri soucasnem chaosu a nejednoznacnostech je treba zakony spise rusit a ne prijimat nove. Prectete si libovolny zakon (nebo jeste lepe direktivu EU) a zjistite, ze z valne casti se tahle saskarna kona hlavne proto, aby fura uredniku mela "praci". Ale tady uz nejde o min. informatiky, spise o ruzne socio/polito pavedy a me podivne nazory. Pardon.

[lkr]

Tak velká utopie to není. Je to věcí vývoje společnosti. Věřím, že právě tam směřuje. Na určité úrovni vývoje ostatně společnost zas tolik zákonů asi potřebovat nebude. Pochybuji, že systém západních demokracií je konečným krokem v politice. Jinak: vás baví vybírat, kterým pokřiveným kreaturám dáte svůj hlas? S úctou lkr.

[Leoš Literák]

Nebavi. Jenze budu jen sedet na zadku, nemam pravo kritizovat soucasny stav. A kdyz nebudu volit vubec, je to, jako bych dal hlas jeste vetsi kreaturam, treba Grebenickovi.

[bigsam72]

Me to tak pripada jak kdyz se MICR dalo na vyrobu aut ale jaksi nezohlednilo to ze v zemi jsou mizerne nebo zadne silnice !!!. Viz weby statni spravy/ dostupnost internetu.

O ceskem telecomu, pomlcim to bych musel byt hodne sprosty. Maslo na hlave nema vedeni CTc ( to delalo co mu stat dovolil) nybrz vsechny polistopadove vlady ktere umoznili tomuto molochu jeho brutalni chovani.

Dle meho soudu rozumnym krokem by bylo, sjednoceni IT-verejne spravy pro jednotliva ministerstva. Proc ma kazde ministerstvo vlastni web a vsechno se buduje paralelne a duplicitne ? Z hlediska obcana, to znamena pri prichodu na jakekoliv web statni spravy, tapani hledani.

Myslim si ze je to z obou stran neefektivni. Jista univerzalnost by se jiste vyplatila (z pohledu obcana rychla orientace, z pohledu statni spravy nizsi naklady). Navic pokud si kazde ministerstvo buduje svuj mikro-it system integrovat takove reseni do nejakeho celku je brutalni problem. Ukazte mi jednu firmu ktera ma spoustu dislokovanych pobocek a necha na kazde z nich aby si vytvorila svoje IT, nakoupila svuj soft na mzdy,ucto,sklad atd. !!!!. Tohle si muze dovolit jenom statni sprava

[Michal Čepela]

Politika ve státě jako je ten náš, je v současné době pouze a jedině o lobování. Zákony se šijí podle toho, jaký tlak zrovna převažuje. Na občany se bere zřetel jen tehdy, když dokáží vytvořit větší tlak než je tlak té které zájmové skupiny z oblasti obchodní či mocenské. Volby jsou, jak tu lidi už konečně chápou jen výměna jedněch (nic než sprostá solova mě nenapadá) za druhé. Chce-li člověk něco změnit, musí mít možnost vyvinout na státní správu, business atd. dostatečný tlak a kulturní a myšlenkovou formou toho tlaku se snažit kultivovat prostředí kolem sebe. Jinou možnost nevidím.