Portál AbcLinuxu, 10. května 2025 20:42
Stefano Zacchiroli, lídr projektu Debian, v mailu oznámil snahu dostat Debian na seznam svobodných distribucí, který udržuje Free Software Foundation. Byla založena mailová konference, kolem kterého by měla vzniknout skupina lidí aktivně pracující na odstranění problémů zabraňujících umístění na tomto seznamu. Pokud se Debian na seznam nepodaří umístit, měl by alespoň vzniknout dokument podrobně popisující, proč to není možné.
Dříve byl problémem zejména nesvobodný firmware v hlavním repozitáři Debianu, tento nedostatek však byl odstraněn s verzí 6 („Squeeze“). Podle FSF je teď zřejmě největším problémem nedostatečné oddělení repozitáře main od contrib a non-free.
Tiskni
Sdílej:
Které Windows si mám koupit na můj SPARC stroj? A která verze je nejvhodnější na PowerPC vedle? Můžeš mi prosím poradit?
Na druhou stranu, když vám nejede síťovka proto, že formware FSF zakázalo, tak to není ideální.FSF nic nezakázalo a ani k tomu nemá možnosti.
Jenze oni to neudelaji, protoze firmwarem vyresili problem koza-vlk: Linux ma "ovladac" pro sitovku/grafiku/whatever, ktera funguje pouze jako wrapper pro jejich firmware, ktery navic muze byt stejny napric OS.Nějak nechápu tu myšlenku "wrapper pro jejich firmware". Pokud beru firmware jako kus softu běžící na čipu, nechápu, jak ho chceš wrapnout. Respektive jaký je rozdíl mezi ovladačem a "ovladačem", obojí je kus softu běžící v OS, který OS umožňuje si povídat s broukem. Nebo pokud to vezmu ještě jinak, pak nechápu, proč se ti nelíbí, že hardware je opravdový hardware a ne jen kus blbý drátu s veškerou prací na bedrech OS ala "softmodemy" (ne)blahé paměti.
jenze zdrojovy kod ovladace + firmware != svobodny ovladacV tom případě bych rád slyšel, v čem je scénář "svobodný ovladač a firmware nahrávaný přímo hardwarem z vlastní EEPROM" svobodnější oproti "svobodný ovladač a firmware nahrávaný ovladačem někde z OS". Podle mě pokud se dá první případ označit jako zcela svobodný ovladač, to druhé je na tom stejně - tedy za dodatečné podmínky, že firmware je dostupný pod nějakou freeware licencí nebo svobodnější. Pokud FSF tvrdí něco jiného, pletou si svobodný software se svobodným hardwarem (a na hw bez vlastního úložiště firmware uplatňují přísnější metr než na ekvivalentní hw bez něj).
Abych to zkratil - pokud by se Debian rozhodl, ze bude na seznamu FSF, tak ze odrizne od velke skupiny hardware vyzadujici firmware - krome grafik jsou to nove sitovky, radice, apod. Tj. nebavime se pouze o desktopu, ale hlavne o serverech, takze si osobne myslim, ze k tomu zarazeni nakonec nedojde...Tady nejsme vepři. :) Nicméně pokud by to Debian udělal, předpokládám, že by se v Ubuntu, CentOS a dalších alternativních distribucích zrovna nezlobili...
Je třeba tlačit na výrobceTo může úspěšně dělat někdo, kdo není pod rozlišovací schopnost výrobce. Ukázkový příklad je nedávné donucení broadcommu ze strany výrobců embedded krabiček, kterým lezl ten jejich binární bastl krkem. Bohužel u takové nvidie nikoho podobného nevidím, proto beru jako menší zlo poskytnout binární ovladač těm, co už je mají a důrazně je nedoporučovat všem, kdo chtějí mít kompl funkční déle než tři roky (nebo jak dlouho trvá, než se na podporu karet vykašlou).
Myšlenka free software je důležitá, ale ten seznam s ní nemá nic společného. To je seznam v podstatě nepoužitelných odpadních distribucí, sestavený jen tak z čirého fanatismu. Pokud by se nějaký uživatel, který pojem „operační systém“ a „distribuce“ slyší poprvé, rozhodl vyzkoušet svobodný software, jistě by to bylo pro svobodný software velké plus. Ale pokud by omylem natrefil na tento šílený seznam a zkoušel některé jeho položky (GoDaddy, akutality: 2009, stránky pouze španělsky, ...), myslím si, že by jeho zájem velmi rychle zmizel. Sečteno a podtrženo, základní ideu chápu (nemíchat svobodný a nesvobodný software), ale fanatismus škodí vždy a všude.
To je seznam v podstatě nepoužitelných odpadních distribucí,Můžeš to nějak doložit? Taky jsem o nich neměl dřív valné mínění, ale pak se mi dostal do ruky Trisquel, tak jsem ho zkusil na jednom notebooku a fungovalo úplně všechno – plnohodnotný použitelný systém. To, že v jiných OS funguje vše krásně a hned napoprvé, je jen iluze.* Zrovna nedávno jsem byl svědkem toho, jak nešťastnému uživateli Windows „nešel Internet“ na jeho novém počítači – nešel, protože chyběly ovladače a bez sítě je nešlo doinstalovat. Pro běžného uživatele neřešitelný problém a nepoužitelný počítač. S GNU/Linuxem se mi tohle nikdy nestalo – možná taky někdy před deseti lety, kdy jsem řešil problémy s vytáčeným internetem (modem čekal na oznamovací tón, čehož se v našich zemích nemohl dočkat). *) které občas taky trochu podlehnu a pak tvrdě narazím, když musím s nějakým tím Masoxem nebo Widlemi pracovat
Já nevím, jak něco funguje ve Windows, protože jsem žádné Windows od roku 2004 nepoužíval. Nedovedu tedy kvalifikovaně posoudit, co tam funguje a zda je to iluze. Mimochodem, proč hned každý začne mluvit o Windows? Chybí snad někomu Windows? Mně tedy ne.
Na tom seznamu distribucí nevidím žádnou (z těch mála, které nevedou na GoDaddy, mají aktuality novější než rok staré a nemají web pouze španělsky), která by nabízela něco zajímavého, co v těch ostatních „nesvobodných“ distribucích není. Že nějaká distribuce nabízí plně funkční systém, to není bonus navíc, to je samozřejmost.
S GNU/Linuxem se mi tohle nikdy nestalo ...no, ne zrovna ovladače, ale teď o prodlouženým víkendu jsem nebyl schopen bez přístupu k netu připojit ženský noťas na wifinu ... KNetworkManager prostě plaintext WEP (ano, to ještě někdo používá ...) nesežere, jak to napsat do konfiguráku ručně jsem nenašel, po shození NM a skoro hodině laborování s konfigurákem wpa_supplicantu podle offline dokumentace jsem se dostal akorát tak k nějakejm debilním hláškám o SCIOADDR chybách nebo tak něco ... po sehnání kabelu a trošce pogooglení jsem nenašel řešení (btw poprvé tyto problémy repotovány minimálně před 4 lety na různých distrech) nýbrž workaround, a to online konvertor plaintext hesla na hexa, který se po doplnění nulama nechalo nacpat jak do NM, tak do wpa_supplicantu, ale získávání adresy v obou případech vytimeoutovalo, a už jsem neměl sílu to dál řesit, když byl k disposici kabel ... p.s. hádej, jak dlouho trvalo připojení netbooku s Windows na tutéž síť ...
Já nedávno přešel s konfigurací wifi na wpa_gui
. Je to moc super věc, nezávislá na KDE/Gnome (mám fluxbox), umí konfigurovat pomocí wpa_supplicantu (žádné ruční editace configu) jak open, tak WEP i WPA(2) sítě - vše v kombinacích, které umí wpa_supplicant. Chování při vypnutí a zapnutí rfkill switche taky wpa_supplicant zvládá na výbornou.
Dříve jsem to řešil přes ruční konfiguraci iwconfig
em (open, WEP), později přes iw
- oboje se šlo celkem snadno naučit, ale WPA muselo jet pořád přes wpa_supplicant, který se mi často vůbec nechtělo konfigurovat ručně.
Jen malý ontopic tip.
# iwconfig wlan0 key "s:heslo12" Error for wireless request "Set Encode" (8B2A) : SET failed on device wlan0 ; Invalid argument.
key/enc[ryption] Used to manipulate encryption or scrambling keys and security mode. To set the current encryption key, just enter the key in hex digits as XXXX-XXXX-XXXX-XXXX or XXXXXXXX. To set a key other than the current key, prepend or append [index] to the key itself (this won't change which is the active key). You can also enter the key as an ASCII string by using the s: prefix. Passphrase is currently not supported.
Jde o to, co si kefalín představuje pod „nestandardnim“...
Jinak viz: http://blogs.gnome.org/dcbw/2009/05/12/i-was-told-thered-be-cookies/
To je seznam v podstatě nepoužitelných odpadních distribucí, sestavený jen tak z čirého fanatismu.Bude podle tvého názoru platit to stejné po připsání Debianu?
Věřím, že k připsání nedojde, protože použitelná distribuce tím orthodoxním sítem neprojde.
Věřím, že k připsání nedojde, protože použitelná distribuce tím orthodoxním sítem neprojde.Uvidíme :).
Být Debianem, na ten seznam ubožáků bych se rozhodně nechtěl dostat. Přibližně třetina odkazů nefunguje, což vede k otázce, zda vůbec takové distribuce (ještě) existují. Další třetina distribucí nemá stránku v {angličtině,němčině,francouzštině,češtině,slovenštině}, tedy v žádném z mně srozumitelných jazyků, a z toho důvodu pro mě není snadné zjistit, o jaké distribuce se vlastně jedná a co nabízejí. (Pro Google Translate nemám dostatek trpělivosti, přiznám se.) A zbývající třetina? „Aktuality“ z roku 2009 a podobné perly. Děkuji pěkně. Raději zůstanu u své „nesvobodné“ distribuce.
Ale prd, platné linky by tam člověk hledal docela těžko. Jestli nejsi kokot, tak aspoň nelži.
GoDaddy a podobné stránky nepovažuji za platný link, mimochodem. To jen aby bylo jasno. Stránky psané pouze španělsky nejspíš jsou platný link, ale ... no, asi bych takovou distribuci používat nechtěl.
Ty máš asi nějaký zásadní problém sám se sebou, když potřebuješ své oponenty urážet. Tvá zmínka o lživě.cz je naprosto scestná. Můžeš mi vysvětlit, jak jsi k takové úvaze přišel? Proč si myslíš, že někdo, kdo už 8 let neviděl Windows, by měl chodit na lživě.cz? Co bych z toho asi měl?
Jak jsi přišel na to, čemu chci nebo nechci „aktivně“ pomáhat? Dost mě serou žvanilové, kteří přesně vědí, co kdo chce a co si kdo myslí.
Keď ti napíšem že si kokot, tak sa nemôžeš ani uraziť...Nápodobně.
Ještě bych rád pro ilustraci zmínil jednu citaci z webu FSF. Týká se Debianu.
Debian's Social Contract states the goal of making Debian entirely free software, and Debian conscientiously keeps nonfree software out of the official Debian system. However, Debian also provides a repository of nonfree software. According to the project, this software is “not part of the Debian system,” but the repository is hosted on many of the project's main servers, and people can readily learn about these nonfree packages by browsing Debian's online package database.
Takový způsob uvažování může mít snad jedině severokorejská politická elita. Tento text v podstatě (mezi řádky) říká, že nepřítomnost cenzury je problém. Tvrdí, že „nesvobodné“ balíčky by měly být nejen v oddělených repository (proč ne, nechť jsou), ale dokonce i na jiných serverech než „hlavních“ (a to jako proč?!), a navíc, což je nejdůležitější, že uživatelům by měla být záměrně odpírána možnost dozvědět se o těchto balíčcích a přistupovat k nim (balíčkovacím systémem či webem Debianu). Horší sprosťárnu jsem snad ještě neslyšel, jdu hodit šavli.
Pokud někdo hlásá takovou zhovadilost, nechť si svůj seznam „svobodných“ distribucí strčí rovnou do análního otvoru. Jak někdo může mluvit o svobodném software, když jedním dechem vybízí k cenzuře? Informovat uživatele o nesvobodných balíčcích (například suffixem -nonfree
v názvu a podobně) by jistě bylo správné. Záměrně jim ztěžovat přístup k nesvobodným balíčkům ovšem není nic jiného než dobrý důvod, proč se vyhnout každé distribuci, která by něco takového zkoušela dělat!
Nemůžu si pomoct, ale přijde mi, že svobodný software a cenzura nejdou dohromady. Označení nesvobodných balíčků a oddělené repository jsou v pořádku. Uživatel by měl být informovaný, co si instaluje a zda to vyhovuje nějakým idejím FSF. Nic proti tomu. Ale když už distribuce takové rozdělení balíčků má, proč by měla ještě nesvobodné balíčky skrývat, vůbec nenabízet, hostovat na oddělených serverech a podobně?
Musím se přiznat, že takové nápady považuji za stinnou stránku celé ideologie kolem FSF. Na systém, který je kritický z hlediska bezpečnosti, bych si rozhodně nechtěl dát GoogleEarth a Skype. Ale na desktopu pro každodenní domácí použití velmi ocením, když někdo tyto aplikace připraví jako balíčky a když se je přede mnou nesnaží schovat. Open-source implementace GoogleEarth bohužel zatím není (pokud vím) a Skype je sice extrémně ošklivá věc, ale když je potřeba jednou měsíčně promluvit s lidmi, kteří nic jiného pro konference nepoužívají, jiná možnost tu není.
I kdyby ty „oddělené“ servery pro „zlé“ balíčky byly stejně rychlé a aktualizace stejně pohodlné jako u těch „hlavních“ serverů, důvod pro toto striktní oddělování mi stále uniká. Základní motivaci chápu: Uživateli by se nemělo stát, aby si omylem a bez vlastního přičinění nainstaloval nesvobodný balíček. Potud souhlas. Ale vidím kolem sebe pár příkladů z praxe: Někdo začíná s Linuxem a ptá se mě: „Dokážu tady spustit Skype? Jak si nainstaluju GoogleEarth? Když potřebuji ověřit elektronický podpis tohoto PDF, existuje AcrobatReader pro Linux, který by to uměl?“ V takovém případě mi připadá možnost instalace nesvobodných balíčků přímo z nějakého klikacího nástroje docela prospěšná.
GoogleEarthGoogleEarth je parádní aplikace, ale jen dokud ji člověk používá jak bylo naplánováno a nechce ji použít jinak (třeba tak že si pro cestu na chatu natáhne data oblasti do které se vydá, dokreslí GPS souřadnice a použije to jako mapový podklad pro externí navigaci). Pak dostane vysloveně nasráno do klína. Částečně pro ten fanatismus mám pochopení. Otázka je co je vlastně horší.
Otázka je, zda samotné tvrzení „pro naši distribuci existují balíčky GoogleEarth a Skype“ znamená propagací těchto programů. Zejména v případech, kdy je někdo potřebuje a alternativa zatím není. (Pro Skype je samozřejmě několik alternativ, pokud ty alternativy podporují všechny zúčastněné strany, ale taková situace je vzácná.) Mně to nepřipadá jako propagace. Prostě distribuce uživateli sděluje (například v nějaké složce Nesvobodné v klikacím nástroji pro instalaci balíčků), že si může nainstalovat také některé nesvobodné programy, chce-li.
Jak by tedy „nepropagování“ mělo vypadat? Například nahradit slovo Skype za „jistý nesvobodný komunikační program pořadové číslo 7“? To se mi nějak nezdá.
Pro Skype je samozřejmě několik alternativ, pokud ty alternativy podporují všechny zúčastněné stranyAle když se jim budeš pořád přizpůsobovat, tak se situace těžko zlepší. Je potřeba říct: část z nás nemůže nebo nechce používat Skype, pojďme najít nějaký jiný nástroj. A najednou se ukáže, že se dá telefonovat i jinak a že v tom není žádný problém.
Ten jiný nástroj je zajímavý nápad. Takže si pojďme říct, který nástroj to je. On totiž neexistuje.
Google Hangouts? Není o moc svobodnější než Skype.
SIP? Používám ho denně na telefonování, mám hardwarové i softwarové klienty. S ústřednou funguje dobře, peer-to-peer hovor taky většinou zvládne. Ale ať mi někdo ukáže toho klienta, který bez problémů naváže konferenční hovory. Takový není. I peer-to-peer hovory jsou někdy problém, protože většina SIP klientů neumí IPv6 a navíc má rozbitý NAT traversal a nedokáže si poradit s žádnou jinou situací než se dvěma veřejnými adresami. Ani zdánlivě jednoduchý scénář s jednou veřejnou adresou a druhou stranou za NATem nefunguje.
Co třeba Jabber? Umí navázat RTP streamy ... teoreticky. Umí taky přenášet zvuk „inband“ v XML zprávách ... teoreticky. V praxi nic z toho nefunguje. Pokud jsou obě strany na stejném síťovém switchi a mají téhož klienta, při troše štěstí se hovor naváže. Ale to už by si mohli raději promluvit osobně, že ano! Všechny ostatní případy selžou. Takže otevřeně říkám, že hlasové hovory a videohovory v Psi, Pidginu, a Telepathy jsou fikce. Nic z toho nikdy nefungovalo jinde než na LAN. Mimochodem, Jabber používám denně a mám vlastní Jabber server. Takže až mi někdo zase omlátí o hlavu, že o Jabberu nic nevím nebo že jsem odpůrcem Jabberu, bude zase vedle.
Jediný Jabber klient, který téměř bez problémů dokáže navázat hovor přes Jabber na delší vzdálenost než uvnitř LAN, je Jitsi. Ano, Jitsi solidně funguje. Ale kolik lidí ho používá? Kolik lidí je u stejného Jabber serveru (protože jsou-li u jiných, hovor selže)?
A to se bavíme pořád o hovoru dvou lidí, nikoliv o konferenci! Nasazení, které potřebuju já, je konference, do které se připojí 10 lidí, která se naváže během minuty, a to bez jakýchkoliv technických problémů, komplikovaných textových chatů o detailech nastavení klientů a tak podobně. Promrhat hodinu času deseti lidí sestavováním konference a radami kolem konfigurace je nemyslitelné. A nerad to říkám, ale pokud se nepožaduje video, tuhle hlasovou konferenci umí Skype udělat bravurně a bez problémů.
Další konference, mnohem lepší než Skype, je například tady. Ale to není ani náhodou svobodný software. Umí přenášet video od všech účastníků, umí spoustu vychytávek jako prezentace na dálku, sdílení plochy a podobně. Ale jak říkám, nic moc svobodného na tom není. Spouští se to celkem triviálně z webové stránky a opravdu to funguje. Nicméně přesvědčit spoustu lidí, aby si tam zřídili účet, zejména poté, co se už minimálně desetkrát spálili při pokusech opustit Skype, je téměř nemožné.
Takže se ptám: Co s tím? Záplavu klientů, kteří mi bez problémů přes Jabber nebo přes SIP vytvoří konferenci, nikde nevidím. Existují-li, jsou totálně buggy.
Ostatní účastníci konferenčních hovorů, o které mi jde, si už tímhle vším prošli. Nejsou to zastánci closed-source a Skype, právě naopak! Ale návrh použít něco jiného než Skype se už bohužel setkává (právem!) s velmi skeptickou odezvou: Ano, to už tu bylo třikrát. Pokaždé to stálo desítku lidí hodinu nebo víc. Pokaždé bez výsledku.
Takže jediné řešení je, abych se začal této problematice věnovat, abych během pár let nastudoval všechny relevantní technologie a protokoly a abych společně s pár desítkami dalších kodérů s podobnými zájmy nějakou alternativu ke Skype vytvořil, že jo. Už vidím, že většina lidí přesně tohle řekne. Inu, rád bych. Asi by mě to i bavilo. Ale musím taky z něčeho žít a tak se věnuji jiným oblastem informatiky, bohužel. A na tohle zase někteří fanatičtí uživatelé řeknou, že v tom případě bych měl držet zobák a nestěžovat si. A budou mít pravdu.
Pidgin má bezproblémovou podporu IPv6 a spoustu dalších pozitivních vlastností. Nicméně když dojde na Jabber, hlasový hovor prostě nenaváže ani přes LAN, natož na větší vzdálenost. Pokud jde o SIP, je tak zabugovaný, že se k mým SIP účtům vůbec nepřipojí a peer-to-peer SIP hovor nedá. Na SIP jsem používal Twinkle, dokud nepřestal definitivně fungovat (no jo, Qt 3), pak Linphone, který ovšem neměl zdaleka všechny vlastnosti, které bych potřeboval, a nakonec jsem přešel na Jitsi, což je skvělý klient (až na ten děsivě vypadající Swing), ale ani tady se o kompatibilitě s ostatními klienty (tedy například o možnosti zavolat komukoliv, kdo má Jabber) vůbec nedá mluvit. A konference neumí ani jeden z uvedených.
S Pidginem mi volání mezi 2 stroji s IPv4 za NATy nedělalo problém, se známým jsem v minulosti volal i stylem Pidgin <-> GoogleTalk
S konferencí bohužel zkušenosti nemám, ale jestli seženu dobrovolníky s tučňákovským Pidginem (nebo GoogleTalk pod windows), tak to rád vyzkoušim
Could not start tls transport on port 5061, maybe this port is already used.
(ne, není used).
Snad nikdo neumí nahrávat. To mám jako tcpdumpem chytat pakety a pak crackovat to šifrování, nebo mám dělat magii s ALSOU, aby duplikovala stream do souboru?
Skončil jsem u Blink. Bohužel neumí ZRTP.
Promrhat hodinu času deseti lidí sestavováním konference a radami kolem konfigurace je nemyslitelné.Každou technologii si musíš předem vyzkoušet a až pak použít v ostrém provozu. Když to neuděláš, tak si nic jiného nezasloužíš. Nebo se ti snad stalo, že ti konference přes SIP nejdřív šla, pak jsi chtěl dělat ostrou konferenci a nefungovalo to? Když už nic jiného: zkoušel jsi třeba Mumble přes TCP?
Skype nemá žádnou záruku, ale občas funguje. SIP a všechny typy „voice over Jabber“ mají téměř jistou záruku, že nefungují. Je to smutná situace, ale je to tak.
Kdyby k vyzkoušení těch technologií v ostrém provozu stačil jeden člověk, tedy já, klidně bych do toho šel a nějaký čas tomu obětoval. Ale tak to bohužel není. Něco, co funguje dvěma lidem se stejným klientem připojeným k jednomu síťovému switchi, velmi rychle selže při změně kteréhokoliv z dříve shodných parametrů. Ostrý provoz je zkrátka ten provoz, kdy si opravdu sedne deset lidí k počítačům a všichni chtějí mít teď hned konferenci. Možná by se dalo vyhradit 10 minut z každé konference na zkoušení nějakého alternativního software (a když se do 10 minut konference nenaváže, vybodnout se na něj a příště zkusit jiný), ale i to je při deseti účastnících docela těžko obhajitelné. Další problém je v tom, že jsou tam zastoupené stroje s Linuxem, OS X i MS Windows, což dál zužuje možnosti volby.
Mumble jsem ještě nezkoušel. Rozhodně se na něj podívám.
Skype nemá žádnou záruku, ale občas funguje. SIP a všechny typy „voice over Jabber“ mají téměř jistou záruku, že nefungují. Je to smutná situace, ale je to tak.Asi bych se měl zastřelit, když tvou jistotu denně porušuju :).
Možná jsem se nevyjádřil dost přesně v tom směru, že mi jde především o konference (víc volajících než 2) bez prostředníka. (Stále tak trochu v kontextu mého původního příspěvku ohledně alternativ ke Skype.)
SIP místo pevných linek používám bez nejmenších problémů asi tak od roku 2005. Samozřejmě funguje. To je ale jiná kategorie. Je tam centrální SIP ústředna, která může poslouchat každý hovor, protože o ZRTP se jim ani nezdá, a konferenční hovor se dá spojit zase jen podivným způsobem provázaným se SIP ústřednou. Není tam tedy žádná overlay peer-to-peer síť, jakou má například Skype.
bez prostředníkaaha, to jsi prve nenapsal
Není tam tedy žádná overlay peer-to-peer síťCo takhle přidat vlastní? Existují různé P2P VPN, meshe, implementace jsou samozřejmě svobodný software. Na téhle úrovni by se nahodily IP adresy a mezi nimi se udělala VoIP konference, jako by to bylo v místní síti. P2P vrstva by měla najít nejkratší cesty mezi uzly (takže hovor mezi dvěma lidmi ze stejného baráku by šel po místní síti). Myslím, že nemusí všechno řešit chudák SIP klient – lepší by bylo ten úkol rozdělit na víc menších. Zvlášť když tady obcházíme problém s tím, že uživatel má postižené/neplnohodnotné připojení na Internet. SIP klient by se staral o telefonování a spojení počítačů v různých oddělených sítích by řešila jiná vrstva.
Jsou dva extrémy. Jeden extrém je centrální server, druhý extrém je „každý s každým“. Od toho jsou overlay sítě, aby našly mezi těmito dvěma extrémy rovnováhu, tedy takové spojení, u kterého odchozí ani příchozí přenosová kapacita neroste lineárně s počtem klientů, ale třeba jen logaritmicky (pokud jde o zvuk, pochopitelně; u videa lze tohoto dosáhnout pouze pro odchozí kapacitu, nikoliv v obou směrech).
Tedy cílem je, aby
Neříkám, že všechno funguje, se SIPem a telefonováním přes Jabber bylo v minulosti dost problémů,v minulosti?
hmmm ... a jaký je rozdíl, jestli ten čas promrhá předem?Promrhat hodinu času deseti lidí sestavováním konference a radami kolem konfigurace je nemyslitelné.Každou technologii si musíš předem vyzkoušet a až pak použít v ostrém provozu.
Nebo se ti snad stalo, že ti konference přes SIP nejdřív šla, pak jsi chtěl dělat ostrou konferenci a nefungovalo to?vsadím boty, že lidí, kterým se něco takového stalo, bude na světě proklatě mnoho (a tobě se vážně ještě nestalo, že jsi něco teoreticky ozkoušel předem, a naostro se to posralo?)
Takže otevřeně říkám, že hlasové hovory a videohovory v Psi, Pidginu, a Telepathy jsou fikce.mno, co se týče Telepathy (resp. ktp), fikce to není, několik videohovorů jsem úspěšně uskutečnil - ovšem asi ještě více neuskutečnil, protože ... no, jen na Fedoří testday jsem na to nahlásil snad deset bugů
Jediný Jabber klient, který téměř bez problémů dokáže navázat hovor přes Jabber na delší vzdálenost než uvnitř LAN, je Jitsi. Ano, Jitsi solidně funguje.HE - HE Jitsi jsem ani nerozběhnul, pročež jsem nemohl zkusit, jak výborně funguje
... A budou mít pravdu.ne, nebudou
Jestli jsi nerozběhnul Jitsi, mohlo to souviset s dočasným problémem při přechodu na Javu 1.7. To už by mělo být dávno v pořádku. (Nešlo to na 1.7 přeložit kvůli chybějícím nativním knihovnám.) Problém s Jitsi je ale jen další smutným zdůvodněním toho, proč je Skype tak populární.
Já jsem kdysi přes Telepathy taky telefonoval na LAN, pokud si vzpomínám. Ale cokoliv vzdálenějšího se mi už kontaktovat nepodařilo. Třeba současný Pidgin u volajícího předstírá, že zvoní, zatímco volaný se o jeho úsilí vůbec nedozví, a to včetně LAN. (Tedy v případě Jabberu. Třeba to u jiných protokolů nějak funguje.)
SIP používám denně, díky SIPu jsme v rodině zrušili už cca 4 pevné linky a funguje naprosto bezproblémově. S českým číslem, samozřejmě. Operátorů je v ČR minimálně 20, kteří něco takového už víc než pět let poskytují. Takže pokud jde o nahrazení standardního telefonu SIPem, tam žádný problém není.
Opravdu nevidím důvod, proč by někdo chtěl americké SIP číslo místo českého... Když si ho někdo fakt objedná, jeho minus. Možná je škoda takto doplácet na vlastní neinformovanost...
Jenže jak už jsem psal, mně nejde zdaleka jen o telefonování přes SIP (které prostě funguje a je to už víc než pět let samozřejmost), ale o konferenci, zabezpečenou (ZRTP) a pokud možno redundantně routovanou, aby se to nesesypalo, když se náhodou jednomu z účastníků odporoučí spojení. A samozřejmě by se mi líbilo, aby se používaly pouze IPv6 adresy nebo nějaká ID založená na doménách, tj. aby úplně zmizela souvislost s telefonními čísly a nutnost mít účet u nějakého centralizovaného operátora. A to zatím spolehlivě a svobodně nejde, pokud vím. Jedna možnost je Skype, druhá je evo.caltech.edu. Ani jedno z toho není open-source, natož v souladu s FSF.
Opravdu nevidím důvod, proč by někdo chtěl americké SIP číslo místo českého... Když si ho někdo fakt objedná, jeho minus. Možná je škoda takto doplácet na vlastní neinformovanost...Již jsem psal, že kvůli testování Google Voice. Tam je české číslo jaksi na dvě věci - na nic a na tralalaaaa. (Krom toho jsem to potřeboval na testování funkčnosti toho SIP na ROMkách pro Android). Jinak se asi dohadujeme zbytečně, mně je zcela jasné, že těžko budete přesvědčovat 10 lidí, aby testovali nějaký software, když je předem více méně jasné, že to opět nebude fungovat, protože NAT/firewall/Windows/ISP a já nevím co dalšího. P.S. Řešení "na doménách" se jmenuje ENUM. Akorát taky nevím, jak budete někoho přesvědčovat, aby si tu doménu zaregistroval.
Jestli jsi nerozběhnul Jitsi, mohlo to souviset s dočasným problémem při přechodu na Javu 1.7. To už by mělo být dávno v pořádku. (Nešlo to na 1.7 přeložit kvůli chybějícím nativním knihovnám.)mám dojem, že to spíš souviselo s tím, že jsem neměl Suní javu ... ale už nevim, a nemám potřebu to znova zkoušet
Problém s Jitsi je ale jen další smutným zdůvodněním toho, proč je Skype tak populární.no, tak nějak ...
Já jsem kdysi přes Telepathy taky telefonoval na LAN, pokud si vzpomínám. Ale cokoliv vzdálenějšího se mi už kontaktovat nepodařilo.mně se dařilo i s jednou stranou za NATem ... občas ... (jo, taky mluvím o jabberu, se SIP účtem jsem byl rád, že jsem to vůbec donutil registrovat klienta)
Já používám výhradně OpenJDK a zatím jsem nenarazil na problém. To ale je v podstatě skoro Oracle Java.
TL;DR
V tomto případě je možná rozumnější neodpovídat vůbec, když někdo ani nechce vědět, na co reaguje.
Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.
O hledání způsobů můj příspěvek hovoří víc než podrobně.
Kdyby FSF nějak bránilo uživatelům linuxových distribucí v použití nonfree software či něco podobného žádalo po distributorech, vadilo by mi to.
Souhlas. Naštěstí FSF nemá pravomoci konkrétním uživatelům v něčem bránit.
Ale vytvoření seznamu svobodných distribucí dle relativně striktních kritérií podle mě uživatelům nijak neškodí a spíše mi přijde, že by mohlo být ku prospěchu.
Zkušeným uživatelům tohle jistě nijak neškodí. (Mně ten seznam například říká, kterým distribucím se vyhnout; tedy mi svým způsobem pomáhá.) Pokud by se ovšem nějaký uživatel, který dosud používal výhradně proprietární platformy, chtěl dozvědět víc o FSF a zkusit nějaký svobodný operační systém, ten seznam by mohl být pro něj i pro FOSS nakonec docela škodlivý.
V tomto případě je možná rozumnější neodpovídat vůbec, když někdo ani nechce vědět, na co reaguje.Díky za radu, taky bych jich pro tebe pár měl, ale považuju tě za relativně beznadějný případ.
Souhlas. Naštěstí FSF nemá pravomoci konkrétním uživatelům v něčem bránit.Podle mého skromného názoru nemá ani takový cíl.
chtěl dozvědět víc o FSF a zkusit nějaký svobodný operační systém, ten seznam by mohl být pro něj i pro FOSS nakonec docela škodlivý.Možná z hlediska tupé propagandy. To ale není zrovna moje parketa, já mám radši upřímnost :).
Jaké tupé propagandy? Jestliže uživatel, který v životě neviděl Linux, narazí na jednu z těch sraček z „kosher“ seznamu, možná se už nikdy v životě na Linux nepodívá. A to je škoda. Jak tohle souvisí s upřímností? Nic nebrání distribuci zřetelně a upřímně označovat nesvobodné balíčky a dvakrát se uživatele přeptat, jestli je fakt chce a jestli by mu nevyhovovala lépe svobodná alternativa (například Okular místo Acrobat Readeru). Výhrady FSF vůči Debianu či Fedoře jsou ovšem tak extrémně absurdní, že by z toho jeden brečel.
I peer-to-peer hovory jsou někdy problém, protože většina SIP klientů neumí IPv6 a navíc má rozbitý NAT traversal a nedokáže si poradit s žádnou jinou situací než se dvěma veřejnými adresami. Ani zdánlivě jednoduchý scénář s jednou veřejnou adresou a druhou stranou za NATem nefunguje.On taky zadny univerzalne fungujici NAT traversal neexistuje. Uz treba jenom proto, ze ruzne NATy se chovaji dost ruzne a mnohe i odlisne, nez jak by se podle ruznych doporuceni chovat mely. NAT traversal je v podstate jen sada workaroundu, ktere za nekterych okolnosti mohou pomoci, ale spolehat se na to neda a v urcitych konfiguracich pomoc prakticky neni mozna. Jedine spolehlive fungujici reseni, jak v soucasnem Internetu pouzivat PtP SIP, je pres tunely (VPN).
A to má jít Debian cestou nefunkčnosti na x počítačích, jenom proto, že pár blobů není otevřených?
A btw:
Packages in the other archive areas (contrib, non-free) are not considered to be part of the Debian distribution...
Ano, společenská smlouva a snaha o svobodný sw je naprosto v pořádku. Ale ten zmiňovaný seznam má na druhou stranu naprosto nepřiměřené požadavky.Požadavky jsou ale oficiálně deklarovanou vlastností toho seznamu. Nikdo ti nebrání udělat si seznam s volnějšími požadavky.
Je to až tak přehnaný požadavek na administrátorskou přívětivost?Prvotní přidání cizího repozitáře například rozkliknutím odkazu na webu o tom repozitáři (ve stylu RPMFusion) či napsání jednoho příkazu považuješ za přehnaný požadavek na administrátora? Já netvrdím, že to tak distribuce mají mít. Pouze tvrdím, že pokud některá distribuce mermomocí chce vyhovět podmínkám pro zařazení na seznam FSF, tak ty podmínky může splnit aniž by tím vytvořila větší zátěž na administrátora než výše uvedenou. A tak jako není problém podmínky splnit, tak není problém ani se na ně a na celý seznam vykašlat.
Právě proto je imho špatný nápad se tam cpát.Ano, společenská smlouva a snaha o svobodný sw je naprosto v pořádku. Ale ten zmiňovaný seznam má na druhou stranu naprosto nepřiměřené požadavky.Požadavky jsou ale oficiálně deklarovanou vlastností toho seznamu. Nikdo ti nebrání udělat si seznam s volnějšími požadavky.
Však už to taky v cizím repozitáři je. Ale není nutné je honit po celém webu. A pokud by na ně z manuálu vedl odkaz, co by to z pohledu FSF změnilo?Je to až tak přehnaný požadavek na administrátorskou přívětivost?Prvotní přidání cizího repozitáře například rozkliknutím odkazu na webu o tom repozitáři (ve stylu RPMFusion) či napsání jednoho příkazu považuješ za přehnaný požadavek na administrátora?
A tak jako není problém podmínky splnit, tak není problém ani se na ně a na celý seznam vykašlat.Což se nakonec, doufám, stane.
Právě proto je imho špatný nápad se tam cpát.Na to nemám vyhraněný názor. Osobně budu rád, když budou existovat (významné) distribuce z obou stran dělící čáry.
Však už to taky v cizím repozitáři je. Ale není nutné je honit po celém webu. A pokud by na ně z manuálu vedl odkaz, co by to z pohledu FSF změnilo?Netuším. Ale pokud je opravdu cílem Debianu uvážit všechny změny potřebné k tomu se na ten seznam dostat, tak se dá předpokládat, že se to dozvíme.
Což se nakonec, doufám, stane.Možnost, že se Debian vzdá možnosti se na ten seznam dostat, zprávička explicitně uvádí.
jenom proto, že pár blobů není otevřených?Však ve windows a OSX taky pár blobů není otevřených :).
Jde Fedora cestou nefunkčnosti?A vidíte Fedoru na tom seznamu? Můj stroj (iwl 5000 a r600) by byl bez toho fsf-rejected firmware v podstatě nefunkční.
A to s tím souvisí jak? V Debianu jsou hezky oddělené v contrib nebo non-free repozitáři a nikdo mi nehází klacky pod nohy, když je chci nainstalovat. Kdo chce mít svobodný sw, ať si nechá jenom main repozitář.jenom proto, že pár blobů není otevřených?Však ve windows a OSX taky pár blobů není otevřených :).
A vidíte Fedoru na tom seznamu?Vidím ji na tom druhém seznamu, dle kterého má velmi blízko k tomu být na tom prvním.
Můj stroj (iwl 5000 a r600) by byl bez toho fsf-rejected firmware v podstatě nefunkční.Nejspíš nebude zdaleka jediný.
A to s tím souvisí jak? V Debianu jsou hezky oddělené v contrib nebo non-free repozitáři a nikdo mi nehází klacky pod nohy, když je chci nainstalovat.Já na některých strojích, kde mám Debian, používám čistě main, na jiných přidávám další repozitáře. Je mi úplně jedno, jestli ty repozitáře jsou dostupné společně s main. A je mi úplně jedno, jestli je Debian na seznamu svobodných distribucí FSF. Ale každopádně jsem rád za existenci obou seznamů, tedy jak seznamu svobodných distribucí, tak seznamu vybraných distribucí s nesvobodnými prvky.
Tam je teď i Debian, který k tomu má podobně blízko.A vidíte Fedoru na tom seznamu?Vidím ji na tom druhém seznamu, dle kterého má velmi blízko k tomu být na tom prvním.
Za tu existenci jsem rád taky. Ale pokud by to, že by se Debian usiloval o místo na tom hlavním seznamu, mělo znamenat, že nebudou k dispozici non-free věci aspoň formou odděleného repozitáře. (Potřebuji třeba pár firmware blobů, a nejsem jedinýMůj stroj (iwl 5000 a r600) by byl bez toho fsf-rejected firmware v podstatě nefunkční.Nejspíš nebude zdaleka jediný.A to s tím souvisí jak? V Debianu jsou hezky oddělené v contrib nebo non-free repozitáři a nikdo mi nehází klacky pod nohy, když je chci nainstalovat.Já na některých strojích, kde mám Debian, používám čistě main, na jiných přidávám další repozitáře. Je mi úplně jedno, jestli ty repozitáře jsou dostupné společně s main. A je mi úplně jedno, jestli je Debian na seznamu svobodných distribucí FSF. Ale každopádně jsem rád za existenci obou seznamů, tedy jak seznamu svobodných distribucí, tak seznamu vybraných distribucí s nesvobodnými prvky.
Nechme stranou slovíčkaření o propagaci, pokud je to jen trochu možné… ač se tématu do jisté míry týká.To právě vidím jako problém: FSF nestoudně slovíčkaří (viz třeba naprosto malicherné spory o "GNU/Linux") a její hlavní poslání se mezi tím začíná ztrácet.
viz třeba naprosto malicherné spory o "GNU/Linux"Mně přijde, že tyhle důvody jsou celkem rozumné: Proč GNU/Linux?
no dobře, a jak velkej kus pakoně tam musí bejt…?Otázka není „musí“, ale „měl by“ – a proč by měl být název takový, na to už jsem tu odkazy dával, je to tam celkem srozumitelně popsané.
protože lidé, kteří neznají historii, jsou často odsouzeni k jejímu opakováníPokud nebudeme tu původní myšlenku znát, udržovat a rozvíjet, tak hrozí, že se vrátíme zpátky a historie se bude opakovat. Ostatně v některých oblastech (na webu, v „cloudu“) se to děje už teď – přestože se na serverech používá z velké části svobodný software (hlavně necopyleftové knihovny), uživatelé často dostávají do rukou proprietární software nebo nějakou službu s velmi restriktivními podmínkami a mají minimum práv.
Všechno ostatní je tam navíc* a nemuselo by to tam být a stále by to byl operační systém unixového typu.Jednak si myslím, že to není pravda: k unixovým operačním systémům už pár desítek let patří X Window system a ten z GNU rozhodně nepochází. Takže podle Vaší logiky bychom měli psát "GNU/Xorg/Linux". Brrr. Druhak jsem přesvědčen, že většina uživatelů (jak systému, tak jeho jména) považuje za nutné současti svého systému i mnoho dalších věcí. Takže proč prohlašovat POSIXové utility za něco speciálního, co si zaslouží zmínku ve jméně? V neposlední řadě mi přijde směšně, když někdo, kdo hlásá svobodu, kecá lidem do toho, jak mají něčemu říkat
Takže podle Vaší logiky bychom měli psát "GNU/Xorg/Linux". Brrr.Historické okénko: Ygdrassil (jedno z prvních dister, 92~95) sám sebe prezentoval jako Ygdrassil Linux/GNU/X
Když je to operační systém složený z GNU a z LinuxuA co když je tam ještě Apache?
Někdo klidně může považovat SQL databázi za základ, to mu neberuMimochodem, jak k tomu přijde chudák FreeDesktop.org? Asi začnu říkat GNU/Freedesktop/Linux...Ale když se bavíme o unixových/posixových systémech, tak tam standard definuje mj. základní utility a jejich rozhraní – to je součást systému a to mj. poskytlo GNU.
Zase musim nesouhlasitviz třeba naprosto malicherné spory o "GNU/Linux"Mně přijde, že tyhle důvody jsou celkem rozumné: Proč GNU/Linux?
Although "GNU/Linux" ( /ɡəˈnuː slæʃ ˈlɪnəks/) is often pronounced without the slash, Stallman recommends explicitly saying the word "slash" or "plus" in order to avoid the mistaken suggestion that the Linux kernel itself is a GNU package.
Nejde o „ztěžování“, ale o „nepropagování“ nesvobodného softwaru. Když někdo nesvobodný software na svém webu propaguje a doporučuje ho tak svým uživatelům, tak na seznam svobodných distribucí nepatří.Je otázka, jaký smysl pak ten seznam má, jestliže distribuce ani nemůže nabízet způsob, jak nainstalovat non-free software. Jestliže jsem příznivec free software, tak si přece nainstaluju ten správný softvér bez ohledu na to, co je nebo není v repo. A obráceně, pokud je mi putna, pod jakou licencí SW je, tak ten seznam pro mě stejně nemá smysl tak jako tak. Celej tenhle přístup FSF k posuzování distribucí má dva zásadní problémy: 1) Premisa je, že uživatel je blb. FSF zřejmě předpokládá, že uživatel je blb, který si neumí přečíst licence a neumí si zhodnotit přínos a nevýhody různých licencí a neumí si vybrat, který SW chce nebo nechce na svém stroji. Uživatel je podle FSF zřejmě prázdná makovice, do které autoři/správci distribuce nalévají svoje heretické myšlenky. 2) Řešení problému blbého uživatele Protože uživatel je neschopný/nevzdělaný ohledně licencí, je potřeba ho ochránit od špatných licencí, přičemž které licence, programy a distribuce jsou nebo nejsou pro uživatele vhodné, zhodnotí a rozhodne FSF. Obojí je špatně. 1) Uživatel není blb, je schopen si sám nastavit svůj systém a pokud bude chtít, je schopen udržovat systém bez non-free SW. Člověk by čekal, že FSF nebude kopírovat přístup MS nebo Apple, kteří se také podobně vehementně starají o blaho svých oveček. 2) Pokud někteří z uživatelů licencím dle názoru FSF nerozumí nebo nechápou, proč je dobré nepoužívat něaký SW, je na místě snažit se je vzdělávat, propagovat informace, atd., ne klást jim pod nohy restrikce, navíc chabě odůvodněné výroky typu:
The developers of nonfree distros don't say, “We apologize for the presence of nonfree components in our distribution. We don't know what possessed us to include them. We hope that next release we will keep our minds on freedom.” If they did, they would have less of a bad influence.To už je prostě akorát svatá válka...
Je otázka, jaký smysl pak ten seznam má, jestliže distribuce ani nemůže nabízet způsob, jak nainstalovat non-free software.Třeba Fedora instalaci různých kodeků apod nenabízí. Nabízí je RPMFusion. Takhle nějak si představuju linuxovou distribuci podle FSF. Rozdíl je pouze v tom, že Fedora se snaží vyhovět americké legislativě a vyhnout se potenciálním právním problémům, tudíž u FSF naráží jinak, ale to mi nevadí (ani na FSF ani moc na Fedoře).
FSF zřejmě předpokládá, že uživatel je blb, který si neumí [nebo nechce] přečíst licenceTo předpokládá správně. FSF-approved distribuce uživateli značně ulehčuje používat jen ten nonfree software, který si opravdu sám aktivně vybere. Pokud po něčem takovém uživatel netouží, neexistuje důvod, proč by se měl při výběru distribuce řídit seznamem (či dokonce to může být varováním před použitím takové distribuce, pokud uživatel očekává flash out of the box).
To už je prostě akorát svatá válka...Jsou to prostředky, jak chce FSF dosáhnout svého cíle. Můžeš tomu říkat svatá válka a pravděpodobně s tebou budou někteří z FSF i souhlasit :).
The system should have no repositories for nonfree software and no specific recipes for installation of particular nonfree programs. Nor should the distribution refer to third-party repositories that are not committed to only including free software; even if they only have free software today, that may not be true tomorrow. Programs in the system should not suggest installing nonfree plugins, documentation, and so on.To v podstatě znamená, že množina uživatelů, pro které je ten seznam relevantní, je téměř prázdná. Což celkem odpovídá, když se člověk podívá na ten seznam schválených dister...
Je otázka, jaký smysl pak ten seznam má, jestliže distribuce ani nemůže nabízet způsob, jak nainstalovat non-free software.A je otázka, jaký smysl by měl seznam, na kterém by bylo třeba 100 nebo 1000 distribucí. Vždyť takové seznamy už existují a je na nich nepřeberné množství distribucí od těch dobrých až po tuctové nebo neudržované či nekvalitní. Taky jsou tu různé žebříčky popularity a statistiky… A jsem rád, že vedle nich je tu i ten seznam, který udržuje FSF a že je takový, jaký je. Můžeš udělat vlastní analýzu a vydat nějaký Králykův seznam, kde bude třeba dvacet distribucí vybraných podle nějakých kritérií. To bude taky smysluplné, třeba zase jiným způsobem.
P.S. uživatel nemusí být nutně blb – uživatel může ocenit to, že za něj někdo udělal práci a že ho v seznamech balíčků a nabídkách nebudou obtěžovat haldy proprietárního hnusu, kterým by se musel prodírat a kontrolovat u všech licenci. A když nutně bude chtít nějaký proprietární software, třeba Flash nebo Skype, tak si ho doinstaluje zvlášť.Hmmm, to není zrovna dobrý argument pro ten seznam. Viz např.
ACCEPT_LICENSE
v Gentoo.
A když nutně bude chtít nějaký proprietární software, třeba Flash nebo Skype, tak si ho doinstaluje zvlášť.A jak to udělá, když jeho distribuce nesmí obsahovat ani repozitáře s non-free SW, ani návody, jak ho instalovat, ani nic, co by to uživateli umožnilo? To si to bude muset leda instalovat ručně a shánět návody někde mimo, což 1) je nešikovné a 2) není dobré mít SW mimo balíčkovací systém. Dá se čekat, že se pak uživatelé budou například ptát na fóru a psát návody tam. Budou jim to admini mazat? Pokud ne, jaký je rozdíl od návodu na wiki? To by pak akorát vedlo k vytvoření nějakýho mezidistribučního repozitáře non-free SW, v podstatě by to byl takový šábes gój ve světě free SW...
A jak to udělá, když jeho distribuce nesmí obsahovat ani repozitáře s non-free SW, ani návody, jak ho instalovat, ani nic, co by to uživateli umožnilo? To si to bude muset leda instalovat ručně a shánět návody někde mimo, což 1) je nešikovné a 2) není dobré mít SW mimo balíčkovací systém.Proč by to jeho distribuce nesměla obsahovat?
Aby je distribuce splňovala, nesmí výše zmíněné věci obsahovat.Z čehož vyplývá jen a pouze to, že pokud tato doporučení nesplní, nebude ji FSF propagovat jako distribuci, která je splní. Což nepovažuju za dostatečnou hrozbu na to, abych o tom mluvil jako o něčem fatálním.
Nesouhlasim, souhlasil bych, kdyby ty guidelines neobsahovaly tu klazuli o cenzurování informací a zdrojů týkajících se non-free SW.Máš namysli například toto? In general, something that helps people who already use nonfree software to use the free software better with it is acceptable
The system should have no repositories for nonfree software and no specific recipes for installation of particular nonfree programs. Nor should the distribution refer to third-party repositories that are not committed to only including free software; even if they only have free software today, that may not be true tomorrow.Tahle část mi vadí.
jestliže i třeba non-free repo nebo wiki článek o non-free SW jim vadí...Z toho, co jsem citoval jim za některých okolností vadí, za jiných je. Musel byses jich zeptat. Je dost možné, že v tom sami nemají ještě úplně jasno.
What would be unacceptable is for the documentation to give people instructions for installing a nonfree program on the system, or mention conveniences they might gain by doing so.Takže například ani nechtějí, aby dokumentace distra srovnávala výhody a nevýhody nějakého free vs non-free řešení. Nevim no, každý má asi pojetí svobody trochu jiné, tohle ale pro mě svoboda určitě není...
Z toho, co jsi citoval, plyne, že maximálně můžou mít článek o přechodu z non-free SW na free SW.To se tam nepíše.
What would be unacceptable is for the documentation to give people instructions for installing a nonfree program on the system, or mention conveniences they might gain by doing so.Jo, pravda, návod na instalaci se jim nelíbí... na tohle je ideální udržovat wiki jakožto samostatnou neoficiální dokumentaci.
Takže například ani nechtějí, aby dokumentace distra srovnávala výhody a nevýhody nějakého free vs non-free řešení. Nevim no, každý má asi pojetí svobody trochu jiné, tohle ale pro mě svoboda určitě není...Tohle svoboda není, tohle je jejich definice dokumentace čistokrevné svobodné distribuce a její dokumentace. A distributor ji může svobodně ignorovat nebo aplikovat na svou distribuci. Svoboda není o tom, že tě FSF bude chválit a propagovat za to, že si děláš, co chceš :).
na tohle je ideální udržovat wiki jakožto samostatnou neoficiální dokumentaci.Jo, to se vyplatí. Protože bagr. Svoboda není o tom, že tě FSF bude chválit a propagovat za to, že si děláš, co chceš :). Ano, FSF propaguje svobodný SW cenzurou informací o tom nesvobodném. Nevědomost je síla...
Ano, FSF propaguje svobodný SW cenzurou informací o tom nesvobodném.To už tu vyvrátil Martin Mareš, když zmiňoval, že FSF o nesvobodném software bohatě informuje, samozřejmě ze svého pohledu.
samozřejmě ze svého pohledu.Toho jediného správného, jistě. Tohle už jsme tady měli, soudruzi.
Toho jediného správného, jistě. Tohle už jsme tady měli, soudruzi.Je mi jasné, soudruhu, že by FSF měli prezentovat tvůj pohled.
Je mi jasné, soudruhu, že by FSF měli prezentovat tvůj pohled.Ano, a prezentaci pohledu jiného rozhodně zabránit. Osvědčená soudružská strategie.
To se tam nepíše.Z těch guidelines to vyplývá.
Svoboda není o tom, že tě FSF bude chválit a propagovat za to, že si děláš, co chceš :)Tak samozřejmě, já po nich ani nic takového nechtěl. I pokud by to hypoteticky upravili na podobu, kterou bych akceptoval, tak takový Arch Linux, například, by se tam stále nedostal a já chápu proč.
Z těch guidelines to vyplývá.Ne tak úplně.
Tak samozřejmě, já po nich ani nic takového nechtěl. I pokud by to hypoteticky upravili na podobu, kterou bych akceptoval, tak takový Arch Linux, například, by se tam stále nedostal a já chápu proč.Ani současný Debian s non-free repozitáři. Podle mě je na čase se s jejich podmínkami smířit a buď je akceptovat, nebo je ignorovat, případně si z nich vybrat, co ti vyhovuje.
Ne tak úplně.Já nevim, co máš na mysli, jakou konkrétně dokumentaci o non-free SW podle tebe ty guidelines povolují?
Ani současný Debian s non-free repozitáři.Právěže ten by bez těch nesmyslů o cenzuře informací neměl problém, a Gentoo pravděpodobně taky ne. Plus možná další distra.
Podle mě je na čase se s jejich podmínkami smířit a buď je akceptovat, nebo je ignorovat, případně si z nich vybrat, co ti vyhovuje.Už se dávno stalo
Já nevim, co máš na mysli, jakou konkrétně dokumentaci o non-free SW podle tebe ty guidelines povolují?Tak ta část guidelines popisuje dokumentaci k free software distribuci. Tam se u běžných OSS distribucí nedávají ani takové věci, o kterých píšeš ty.
Právěže ten by bez těch nesmyslů o cenzuře informací neměl problém, a Gentoo pravděpodobně taky ne. Plus možná další distra.Součástí Debianu jsou non-free repozitáře. Gentoo obsahuje non-free software zamíchaný mezi free software. Jak tedy můžeš něco takového tvrdit?
Už se dávno staloA já si myslím, že právě je.O tom ale diskuse ani moc není...
Tak ta část guidelines popisuje dokumentaci k free software distribuci. Tam se u běžných OSS distribucí nedávají ani takové věci, o kterých píšeš ty.Vůbec nevim, co tím myslíš. Mějme konkrétní příklad: Toto. To by muselo pryč (mimo mnoho jiného), kdyby Arch chtěl (nedej Bože
Součástí Debianu jsou non-free repozitáře. Gentoo obsahuje non-free software zamíchaný mezi free software. Jak tedy můžeš něco takového tvrdit?Reaguješ na něco jiného, řeč byla o hypotetické úpravě guidelines, ale to je jedno,...
A já si myslím, že právě je.Jakože přijde Stallman a zreviduje mi systém?
Mějme konkrétní příklad: Toto. To by muselo pryčNo a?* V čem je problém? Ten článek o nesvobodném softwaru by nezmizel, prostě by se jen přesunul jinam, někam „na hanbu“
No a?* V čem je problém? Ten článek o nesvobodném softwaru by nezmizel, prostě by se jen přesunul jinam, někam „na hanbu“To ale nemá žádný smysl, aby se ten článek někam přesouval. Úplně stačí ho nějak označit - a bystrému čtenáři neunikne, že ten článek již je zcela jasně označen v perexu jako článek o proprietárním ovladači, což je i doplňeno odkazem na Noveau. To prostě musí stačit. Ono je stejně úplně jedno, na jaký doméně nebo serveru ten článek je, stejně si ho uživatelé najdou, pokud to budou chtít/potřebovat. a absolutně přitom nebudou řešit, jestli je/není hostován na stránce distra. Tenhle požadavek FSF guidelines je prostě nesmyslně ostrej. Jo, jasný, samozřejmě že FSF má svobodu si vytvářet seznamy jaký chce a samozřejmě že každá má svobodu se tím řídit anebo na to kašlat podle své vůle, o tom žádná! Já jen říkám, že konkrétně tento seznam a ty guidelines prosazení ideálů FOSS a paradoxně ani ideálů GNU/FSF vůbec nepomáhají, spíš naopak.
Jo, jasný, samozřejmě že FSF má svobodu si vytvářet seznamy jaký chce a samozřejmě že každá má svobodu se tím řídit anebo na to kašlat podle své vůle, o tom žádná! Já jen říkám, že konkrétně tento seznam a ty guidelines prosazení ideálů FOSS a paradoxně ani ideálů GNU/FSF vůbec nepomáhají, spíš naopak.To si myslí ještě i Martin (z těch lidí, jejichž názor mě zajímá), já si to „spíš naopak“ nemyslím. Ale to je řekněme rozdílný odhad situace, o tom nemá smysl příliš polemizovat.
ale to neznamená, že bys ho chtěl mít i doma, byť třeba v řádně označené krabici s nápisem HOVNOMoc pěkné.
Protože FSF chce nasadit vysokou laťku v jedné konkrétní oblasti,Nemyslím si, že by ta laťka byla až tak vysoká – nemálo distribucí se na seznam dostalo. Viz #179 – k čemu by byl seznam o stovkách nebo tisících distribucí? Takové seznamy jsou už jinde, tak proč je duplikovat?
To si nedovoluji odhadovat, ale tipoval bych,Do fortunek?
odhad == tip
? Ale jinak myslím, že do fortunek jsou tu vhodnější kandidáti.
Odkdy odhad == tip?Odkdy ne? I když bacha na používání matematických znamének na slova a jazykové konstrukce.
Ale jinak myslím, že do fortunek jsou tu vhodnější kandidáti.Myslím, že tohle už na fortunku bylo.
CyanogenMod This modified version of Android contains nonfree libraries. It also explains how to install the nonfree applications that Google distributes with Android.Vysvětlovat soudruhům ideologům od FSF to, že bez non-free knihoven je ten mobil použitelný akorát jako těžítko, protože bez funkčního zvuku, grafiky a GSM si to můžete strčit tak leda do análu, to je asi marná věc. A jinak samozřejmě je nutné před uživateli svobodně utajit, jak tam nainstalovat Google Play, protože o smartphone bez aplikací bude obrovský zájem.
Vysvětlovat soudruhům ideologům od FSF to, že bez non-free knihoven je ten mobil použitelný akorát jako těžítko, protože bez funkčního zvuku, grafiky a GSM si to můžete strčit tak leda do análu, to je asi marná věc.Vysvětli mi prosím, co dělají špatně? Mají lhát, že CyanogenMod je 100% složený pouze ze svobodného software? Proč je podle tebe tak důležité, aby se CyanogenMod dostal na zmíněný seznam? Podle mého názoru veškeré nadávání na FSF ohledně toho seznamu, co jsem zatím viděl, zavání pokrytectvím a cenzurou.
Popravdě řečeno, jako daleko přínosnější by mi přišlo, kdyby se např. zabývali tím, jak vytvořit lidsky použitelné webové rozhraní pro reportování a sledování bugů.To zní dost zvláštně od někoho, kdo věnuje svůj čas flamování o tom stejném tématu, než aby se věnoval těm bugům sám. Nebo se pletu? Pokud ukážeš, že toto říkáš z pozice člověka, který pro Debian hodně udělal, pak se ti rád omluvím.
Podle těchto soudruhů je evidentně každý, kdo důsledně nezatajuje existenci "nesvobodného" SW a za každou cenu neotravuje uživatelům život tak, aby jim pokud možno znemožnil jej využít, evidentně odpůrcem svobody a la FSF.To mi přijde od tebe jako nesmyslné obvinění.
Přidávání nesvobodného softwaru k systému GNU/Linux může zvýšit popularitu, pokud je popularitou myšlen počet uživatelů, kteří používají některý z GNU/Linuxů v kombinaci s nesvobodným softwarem. Zároveň to ale motivuje uživatele k tomu, aby přijímali nesvobodný software jako dobrou věc a zapomněli na cíle svobody. Není vám k ničemu jet rychleji, pokud se neudržíte na silnici.
*) který může být zavirovaný nebo záměrně děravý – třeba umožní přenášet obraz z webkamery bez vědomí uživateleROFL, no tak zrovna takovej bug jsem hlásil na hypersupermegafree KTP - přijímalo to videohovory samo, stačilo nebejt u počítače a nevšímat si ho třeba byv zaujat kvalitním sexem, a volající tak mohl mít před kamerou pěkný pohled ...
Podle FSF evidentně ne, linkovat non-free repozitář nebo vysvětlovat uživatelům, jak si z něj něco nainstalují, je totiž evidentně hrůzným ideologickým zločinem.Přijde mi, že to celé vnímáš moc hystericky.
Prosím vásNevykat.
důležité dostat se na ten seznam není pro nikoho se soudným uvažováním.Pak by se dalo říct, že na to sere pes? Jenže se v diskuzi vynořují lidi, kteří chtějí proti tomu seznamu bojovat. Proč?
Pokrytectvím a cenzurou nezavání nadávání na FSF, ale to, co oni prezentují.Pokrytectví je označovat systémy s proprietárními částmi za čistě svobodné systémy jen proto, abychom byli spokojeni s jejich užíváním. Pokusem o cenzuru je pak jakýkoli pokus očerňovat snahu FSF zdokumentovat současný stav distribucí za účelem klamání uživatelů. Já v tom seznamu nevidím problém, postoj FSF a hlavně RMS má různá praktická úskalí, ale osobně mi nijak nevadí, že takový postoj mají.
Když se tě někdo zeptá, jakou svobodnou distribuci si má vybratNa to se mě ještě nikdy nikdo nezeptal. Člověk, který opravdu chce svobodnou distribuci obvykle ví, co dělá, a ptát se mě nepotřebuje. A pokud by se mě opravdu někdo zeptal na svobodnou distribuci a věřil bych, že se v té otázce nespletl, odkázal bych ho přesně na tuto stránku a upozornil bych ho i na stránku se zdůvodněním, proč některé významné distribuce na seznamu nejsou.
Ten seznam mi přijde leda jako výborná metoda, jak lidi od Linuxu odradit.To se dá říct o celých stránkách FSF, pokud se na to díváš pohledem člověka, kterého softwarové svobody v podstatě nezajímají. Nějaký seznam na tom nezmění vůbec nic.
je to zaručeně nepoužitelná věc a fungovalo mi to jen náhodouV tom můžou mít pravdu. Ovšem opět zcela náhodou, když vůbec netuší, o čem píšou.
Jenže se v diskuzi vynořují lidi, kteří chtějí proti tomu seznamu bojovat. Proč?protože moc fetuješ a máš haluze já tu teda nevidim ani jednoho, co by chtěl bojovat proti seznamu jako takovému - zato vidim několik lidí, co se vcelku jasně vyjádřili, že si nepřejí, aby se Debian snažil na tento seznam dostat to jsou dvě různé věci
Pokrytectví je označovat systémy s proprietárními částmi za čistě svobodné systémy ...a to dělá kdo? - hele už to fakt neber :-p
protože moc fetuješ a máš haluzeTakhle se projevuje dospělý člověk, který chce vychovávat dítě… když tohle čtu, tak je mi tě natolik líto, že už snad ani nemám sílu reagovat na zbytek příspěvku. Jestli pro mě můžeš něco udělat, tak tohoto konání zanech.
Ačkoli myšlenka toho seznamu mi nepřijde špatná, s touhle citací mám konkrétně taky problém. To už je trošku moc a silně to připomíná postoj typu MS nebo Apple: "My víme, co je pro vás dobré".Ještě bych rád pro ilustraci zmínil jednu citaci z webu FSF. Týká se Debianu.
Debian's Social Contract states the goal of making Debian entirely free software, and Debian conscientiously keeps nonfree software out of the official Debian system. However, Debian also provides a repository of nonfree software. According to the project, this software is “not part of the Debian system,” but the repository is hosted on many of the project's main servers, and people can readily learn about these nonfree packages by browsing Debian's online package database.
Hlavně ať můžu na Debianu i nadále snadno používat non-free software - odentrování stěny textu (při instalaci systému) o tom, jak je to nepěkné, mi nevadí. Hlavně, ať se "non-free" aktualizuje při každém "aptitude update" (ať něběží na nějakých napůl nefunkčních serverech) a ať jde např. rar nainstalovat pořád stejně snadno.
Snahy oddělit svobodný a nesvobodný software chápu a možná je i podporuji, ale pokud je potřeba tyto dvě skupiny zkloubit, musí to být možné. By design, ne nějakým ošklivým hackem jako je ruční instalace .deb a všech závislostí.
Väčšina ľudí tu nadáva a ani nevie na čo.Ano, např. jakási bedna z žumpy u Horňan.
A co kdyby se Debian vzpamatoval, začal více řešit technické otázky a ne filozofování (viz poslední už opravdu naprosto uhozené téma pro hlasování)? Co takhle přestat házet klacky pod nohy uživatelům, vykašlat se na naprosto zcestný seznam FSF a řešit, jak být kvalitní distribucí open source technologií?A co takhle se na Debianu podílet a tento směr prosazovat?
Není tam nic o tom, že se kvůli FSF budou uživatelsky rozumná řešení splňující společenskou smlouvu rušit a různě maskovat.To maskování je obzvlášť trapné.
Posledních pár let se Debian utápí v nesmyslech, zcela vymizel pragmatismus a je nahrazován fanatismem.Na to nelze reagovat jinak než abys to zkusil změnit, pokud ti na tom tolik záleží.
10 let zpět jsem tomu věnoval hodně času.Tak to pak jo. Ale jsou tu i jiné distribuce, takže to není až taková katastrofa.
Co asi tak s tím dělat? Poukázat na možný rozpor se společenskou smlouvou? Argumentovat do nekonečna na několika e-mailových aliasech a nakonec dospět třeba i k hlasování?Pokud ti přijde situace na straně Debianu beznadějná a pokud nemáš zvláštní důvod nepoužít jinou distribuci, tak v tom nevidím až takový problém.
Vývojári každého distra si spravia svoje smerovanie, nieje to o žiadnom nútení, teda ako vyznieva z tunajšej diskusie. Keď budú chceť Debianisti mať uzatvorený kód budú ho mať, akurát nebudú na stránkach FSF, to je všetko.Jenže Debian není jen distribuce. Je to projekt s letitou společenskou smlouvou s komunitou. S jasnou deklarací, kterou se má řídit. Zároveň je otevřen všem přispěvatelům. A to, co se mi nelíbí, je, že výrazná (hlasitá) část přispěvatelů začíná měnit směr a "modernizovat" odebíráním funkcionalit.
Robia to dobrovoľne a jediné kto koho k niečomu núti sú tunajšie komentáre. Ako som písal zeeditovať sources.list pôjde stále, tak vo co go?Jde o to, že aktuální debata může vést k odstraňování funkcionality open source aplikací (instalátoru, nádstaveb správce balíčků), komplikovat správu repozitářů, zatajování informace před uživateli, aby se naplnily požadavky FSF. A to je podle mne proti Společenské smlouvě.
FSF není svatý grál open source, jen a pouze jeden ze směrů a v mnoha ohledech na tolik radikální, že omezuje.Správne, obmezuje uzatvorený kód, kto chce môže použiť MIT, BSD ... niekto ale chce zmeniť svet k lepšiemu
Lepší v tom, že ja ti pomôžem a keď budeš mať možnosť pomôž aj ty mne, alebo druhým, o tom je napríklad nenávidená GPL a vlastne celá filozofia FSF.ne, ty nikomu nepomůžeš, ty ho jen se vzletnými kecy pošleš do prdele
Zatajujú, no dá sa to tak nazvať, skôr by som ale použil výraz nepropagujú uzatvorený softvér, kto chce nech si to dohľadá.a jak si ho má dohledat, když se o něm nikdo nesmí zmiňovat?
Inak čo sa týka Debianu, nikdy som nevidel jeho propagáciu ako distro pre začiatočníkovto je ale jenom tvůj problém, že máš tak malý rozhled
a nám zasväteným to môže byť jedno :)obdivuju lidi, kterým nevadí, ba dokonce jsou i šťastni, když jim někdo hází klacky pod nohy ...
Ja zdieľam ich víziu spoločnosti, kde si ľudia budú voľne vymieňať zdrojový kód a celkom dobre sa im to darí, tak prečo propagovať, alebo inak napomáhať uzavretému, keď práve ten chcú zrušiť.to je právě ten rozdíl mezi těmi dvěmi tábory - vy za lži o svobodě schováváte otročení tý vaší "vizi" a jde vám o to, jak někomu uškodit protistrana vám otročit odmítá, a jde jí o to, jak pomoct uživatelům no a jak koukám, tak to vás nejvíc sere, že někdo je reálně ještě svobodnější než vy a odmítá vaše zotročování - LOL, je pěkný koukat, jak kopete a prskáte, děláte z černý bílou, a sere vás, že vám to někdo nežere
Fakt sa to dá pochopiť, mne to tiež hneď nedoklaplo, až keď som videl o čom tom tí ľudia hovoria, taká malá sloboda pri kompe, keď už tá skutočná neexistuje hoci možno raz ...ano, jistě, stejně tak se dá "pochopit", jak je děsně výhodné účastnit se nějaké pyramidové hry nebou koupit si tyhle super hyper mega úžasné tele hrnce ...
a jak si ho má dohledat, když se o něm nikdo nesmí zmiňovat?Citation needed. A doufám, že se nechystáš argumentovat citací z kritiky Debianu. Já si situaci představuju asi takhle: 1) FSF má určitou představu o svobodě. Tudíž chtějí prezentovat projekty, jejichž představa a praxe se shodují s ideály FSF. 2) Část diskutérů toto považuje za projev nesvobody. A tento projev nesvobody by nejradši potlačili, zadupali do země a zakázali. A tento zákaz by pro ně představoval tu jejich svobudu. Samozřejmě to lze různě rozšiřovat.
1) FSF má určitou představu o svobodě. Tudíž chtějí prezentovat projekty, jejichž představa a praxe se shodují s ideály FSF.Opravdu nevím, co chtějí prezentovat. Mám pocit, že prezentovat chtějí fanatismus a pár "spřátelených" distribucí, po nichž sice ani pes neštěkne, ale zato skáčou, jak pískají. A když už jsme o toho, není nad to uvádět jen to, co se mi hodí, zato to, co se mi nehodí, pečlivě utajit. Gentoo makes it easy to install a number of nonfree programs through its primary package system. Skutečnost, že Gentoo naopak makes it easy to NOT install any nonfree programs though its primary package system - viz Portage Introduction - Licenses - samozřejmě taktně zamlčíme, neb se nám nehodí do krámu a jen to poukazuje na to, jak praštěná na palici jsou kritéria typu "[nonfree] repository is hosted on many of the project's main servers"
No vidíš, Gentoo to ani nemusí oddělovatNemusí to oddělovat nikdo, je to rozhodnutí každého distributora. Typický uživatel i vývojář Gentoo na licence při správě Gentoo víceméně sere a FSF, Debian, non-free a další považuje za sprostá slova.
Válka je mír Svoboda je otroctví. Nevědomost je síla. Se Stallmanem na věčné časy a nikdy jinak!Miluju lidi, kteří pořád dokola citují věc, které nerozumějí.
Část diskutérů si především uvědomuje, jak strašně pokroucená ta představa o svobodě je a je jim líto, že se FSF čím dál častěji snižuje k hloupému slovíčkaření namísto skutečného boje za svobodný software.A která část diskutérů to je? :)
Viz můj příklad s přístupem FSF k firmwaru...Tvůj příklad si pamatuju, ale u firmware asi záleží na tom, jestli je součástí distribuce. I když věřím, že spousta lidí od FSF se snaží používat i otevřenější varianty hardware a firmwarů.
A která část diskutérů to je? :)Minimálně já k ní patřím ;)
Tvůj příklad si pamatuju, ale u firmware asi záleží na tom, jestli je součástí distribuce.Z pohledu FSF právě ano, zatímco z pohledu uživatele nikoliv: k uživateli se proprietární firmware v EEPROM chová úplně stejně jako tentýž firmware přibalený k OS, takže je pomýlené věřit, že je míra uživatelovy svobody v obou případech odlišná. Naopak pokud se budu držet rad FSF, dojdu k tomu, že uživatel má možnost svůj počítač svobodně použít tak maximálně jako podstavec pod květináč.
Minimálně já k ní patřím ;)Já totiž ve skutečnosti četl neuvědomuje místo uvědomuje, proto se tak blbě ptám.
Z pohledu FSF právě ano, zatímco z pohledu uživatele nikoliv: k uživateli se proprietární firmware v EEPROM chová úplně stejně jako tentýž firmware přibalený k OS, takže je pomýlené věřit, že je míra uživatelovy svobody v obou případech odlišná.Tak hlavně z pohledu distributora není tak jednoduché dodávaný firmware ovlivnit. A FSF v tomhle případě popisuje pohled podle nich ideálního distributora.
Naopak pokud se budu držet rad FSF, dojdu k tomu, že uživatel má možnost svůj počítač svobodně použít tak maximálně jako podstavec pod květináč.Záleží na tom, čeho chceš dosáhnout.
Tak hlavně z pohledu distributora není tak jednoduché dodávaný firmware ovlivnit.Jak to? V obou případech naprosto stejně. Může dodávat svůj soubor s firmwarem a utilitu, která ho flashne.
Záleží na tom, čeho chceš dosáhnout.Chci dosáhnout stavu, kdy budou lidé svobodný software reálně používat a svobod si užívat. Byť za cenu toho, že to bude obnášet přidat několik málo nesvobodných komponent. Nikoliv stavu, kdy budou chodit kolem vitrínky s vystaveným svobodným softwarem, který prý na nějakém bájném počítači funguje
Jak to? V obou případech naprosto stejně. Může dodávat svůj soubor s firmwarem a utilitu, která ho flashne.Jak je to v rozporu s tím, co jsem napsal?
Chci dosáhnout stavu, kdy budou lidé svobodný software reálně používat a svobod si užívat. Byť za cenu toho, že to bude obnášet přidat několik málo nesvobodných komponent.Tedy řekněme „the Ubuntu way“, neboli člověk by neměl v případě potřeby použití nonfree komponenty pocítit větší nepohodlí než jedno kliknutí a počkání.
Nikoliv stavu, kdy budou chodit kolem vitrínky s vystaveným svobodným softwarem, který prý na nějakém bájném počítači fungujePopravdě jsem žádný pečlivý audit nedělal, ale opravdu je ten počítač bájný?
A tento projev nesvobody by nejradši potlačili, zadupali do země a zakázali. A tento zákaz by pro ně představoval tu jejich svobudu.to si představuješ špatně, aspoň v mém případě mně je docela jedno, co si dělají a co prezentují, ať si klidně navzájem třeba vypichují oči když je to baví ale mám problém s tím, když mně někdo přijde otravovat, ať si to oko taky nechám vypíchnout, a když řeknu, že nemám zájem, tak jednak místo toho, aby řekl "děkuji za vyslechnutí a promiňte, že jsem otravoval", začne mlít něco o tom, že jsem se prý připravil o nějakou strašně výhodnou svobodu spočívající v tom mít o orgán méně a jak tím děsně škodím celému světu, a jednak se mi to oko stejně snaží vypíchnout
tak ještě jednou pro extra nechápavé:Dej si zpátečku, kolego.
žumpyTaky to nad ním máš napsáno :).
Daj si MS Windows, tam ti nikto žiadnu slobodu cpať nebude.Spíš FreeBSD (*BSD), to je pořádná anarchie
mám problém například s tím, pokud někdo "vyjadřuje svůj názor" odebíráním funkcionality, která je mi užitečná, z distraKto ti ju odoberá?
... kdyby šlo se s tím "nesetkávat", velmi rád bych tak učinil, leč oni se mi cpou do "mého" prostoruKto a kde sa ti konkrétne cpe?
a jak si ho má dohledat, když se o něm nikdo nesmí zmiňovat?Nikto nikomu nič neprikazuje, sú len dané pravidlá čo slobodné a čo nie, rovnako ako etika.
to je právě ten rozdíl mezi těmi dvěmi tábory - vy za lži o svobodě schováváte otročení tý vaší "vizi" a jde vám o to, jak někomu uškodit protistrana vám otročit odmítá, a jde jí o to, jak pomoct uživatelům no a jak koukám, tak to vás nejvíc sere, že někdo je reálně ještě svobodnější než vy a odmítá vaše zotročování - LOL, je pěkný koukat, jak kopete a prskáte, děláte z černý bílou, a sere vás, že vám to někdo nežereSnažím sa to tu len osvetliť, hádam sa nebudeme chytať za slovíčka. Čo sa týka užívateľov stále majú stovky distier kde ich nikdo nezotročuje.
ano, jistě, stejně tak se dá "pochopit", jak je děsně výhodné účastnit se nějaké pyramidové hry nebou koupit si tyhle super hyper mega úžasné tele hrnce ...Keď si to spätne čítam po sebe, fakt to tak vyznelo, no asi sa na tieto diskusie vyserem a nech sa každý sám dobrovoľne priravuje o slobodu, salam banán.
ne, ty nikomu nepomůžeš, ty ho jen se vzletnými kecy pošleš do prdeleA komu je vlastně ta pomoc směřována? Uživateli nebo výrobci? Proč bych měl pomáhat výrobci, aby prodal víc svého shitu? Proč bych měl dělat jeho práci za něj? Když on pro svobodný software neudělal vůbec nic (nebo mu spíš ještě házel klacky pod nohy).
Inak čo sa týka Debianu, nikdy som nevidel jeho propagáciu ako distro pre začiatočníkov a nám zasväteným to môže byť jedno :)Jako člověk, který Debian užíval v době, kdy jste o Linuxu možná tak akorát tak četl a dost možná ani to ne, říkám, že jen pindáte. Jsem zasvěcenější než vy?
Jako člověk, který Debian užíval v době, kdy jste o Linuxu možná tak akorát tak četl a dost možná ani to ne, říkám, že jen pindáte. Jsem zasvěcenější než vy?A nikto ti to ano ani neberie.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.