Domácí pracovna Linuse Torvaldse (diskuse)

[pavlix]

Ano, tam bych se cítil jako doma ;).

[little.owl]

Take.

Ale nasi sileni korporatni specialiste na clear desk policy by mu dali na frak za hrube poruseni Clear Desk Guidelines. A workaround.

[Rezza]

Tak to bych mel asi problem :D.

[Lol Phirae]

Do sektoru B5 patří poznámkový blok, ne láhev s nápojem!

[SPM]

Poznámkovej blok patří přesně mezi části klávesnice :) Pokud máš teda pořádnou klávesnici, jako třeba ErgoDox :)

[little.owl]

ErgoDox vypada sakra dobre, da se to koupit hotove, nebo alespon cely set?

[Fluttershy, yay!]

FalbaTech.pl, spínače na vlastní pěst nebo od 7bita (dají se poslat rovnou czarkovi) a klávesy od Signature Plastics nebo na vlastní pěst z některého GB na GH nebo DT, příp. z jiné klávesnice.

Alternativně počkat na Axios nebo keyboard.io.

[SPM]

Já to bral z group buy na Massdropu... přišlo to jako skládačka, kterou je třeba sletovat, ale zase v tý krabici (krom pájky a cínu) bylo jinak všechno, co bylo potřeba.

[Václav "Darm" Novák]

<rejp>jaký je rozdíl mezi pájkou a cínem?</rejp>

[Dreit]

Pájka je slitina

[Jendа]

Pájka je zařízení s hrotem produkujícím teplo, cín je slitina cínu a olova. Killed by SIGSEGV: maximum level of recursion reached (cín je slitina cínu a olova a olova a olova a olova a olova a olova a olova a olova a olova a olova).

[Mrkva]

Je drobny rozdil mezi pajkou a pajeckou, ale stejne na to kazdy dlabe :)

[MaSo]

Přesně tak; pájka je vlastně "cín", tedy materiál, se kterým spojujeme součástky k DPS atd... a páječka je zařízení určené pro pájení.
Ale stejně, když se řekne pájka, myslí se páječka místo "cínu" :D

[vlastikroot]

Ja tyhle pojmy vzdycky od vsech slysel trafopajka, mikropajka a cin. Pajecka jsem slysle poprve ve skole od teoretickych ucitelu, kteri to snad nemeli nikdy v ruce a pak tady na abc od grammar nazi

[Michal Kubeček]

To budou asi podobní lidé jako ti, kdo mi vtloukali do hlavy, že se odporu nemá říkat odpor ale rezistor…

[Václav "Darm" Novák]

Mě to překvapivě vtloukali do hlavy dost schopní praktici a následně šéf v produkci mikrosenzorů

[MaSo]

asi tak nějak...

[Jendа]

Vím, ale stejně všichni okolo říkají páječce pájka a pájce cín (i těm, co obsahují více nějakého jiného kovu než cínu :).

[SPM]

a hlavně páječka je o 2 znaky delší než pájka a stejně tak pájka je o 2 znaky delší než cín :)) Ale teď už je to jedno, když se pod tím rozjel takový flame

[Jendа]

(i těm, co obsahují více nějakého jiného kovu než cínu :)

No dobře, tak spíš ne, cínu je i v různých speciálních a RoHS nadbytek.

[little.owl]

Od te doby co tam neni to olovo, to rucni pajeni tak nejak stoji za nic.

[vlastikroot]

Na rucni pajeni je nesmysl si koupit neco jineho nez obycejny cin s olovem a tavidlem uvnitr. Prodava se obcas i na aukru treba po 1kg baleni. A i na pajeni vlnou se hodi drazsi material - v praci pouzivame misto stribrneho niklovy a je to zasadni rozdil - spoje se nerozpadaji a jsou krasne hladke. Vlastnost tehle bezolovnatych materialu je ze jsou jednorazove - napr. pro vymenu soucastky je potreba to kontaminovat olovem.

[Jendа]

Vlastnost tehle bezolovnatych materialu je ze jsou jednorazove - napr. pro vymenu soucastky je potreba to kontaminovat olovem.

No to je kvůli oxidaci, ne? Máš si koupit pájku [páječku] s ochrannou atmosférou.

[vlastikroot]

No kdyz je to cerstvy tak to obsahuje chemii aby se to vubec spravne tavilo. Ta se cela vypouziva na to jedno roztaveni a ztuhnuti. Tim se spravna teplota na pajeni zvedne z treba 400 stupnu na 500 a uz se tim nici deska atd. Takze kontaminovat olovem je jistota, nic jinyho moc nepomuze. Zkousel jsem i ruzna profi tavidla do vlny pouzit na rucni pajeni, ale nijak moc to nefunguje.

[little.owl]

Horky vzduch, plynova pajecka, pasta, u petivrstvych prototypu, pokud odejde SoC, sup do kose a udelat novy.

[vlastikroot]

Tak ja se spis zabyvam vykonovou elektronikou, dvouvrstvy desky z tlusty medi (105 mikronu). Jsou tam siroke spoje na desitky amper, takze to odvadi krasne i teplo. Napr. vyndat takovy vadny vykonovy IGBT tranzistor z desky pajene bez olova je zazitek - bez kontaminace by to skoncilo spalenou deskou a modul za nekolik tisic by byl na vyhozeni - jednou zkarbonovana deska uz neplni izolacni vlastnosti a u sitoveho zdroje to znamena konec. I u olovnateho cinu na to musim mit 150W klempirskou pajku, co mam ERS50 tak tou bych s tim ani nehnul

[Václav "Darm" Novák]

Pod tohle se podepíšu. Největší sviňárna u bezolovnatých pájek je v tom, že jsou ty svině strašně agresivní. Pocínovat vývody cívky tenké jako vlas? Hehe, jasně. Spolu s lakem se v lázni rozpustí i měď.

[MaSo]

co jsem před pár dny četl, tak jsou snad agresivní i neagresivní Pb-free "cíny", ale v jaké míře to bylo míněno, kdo ví...

[Bystroushaak]

To je myš jak se patří.

[Fluttershy, yay!]

Trackball není myš. ^_^

[Rezza]

Musel jsem, nezvladal uz jsem klikat ukazovackem - nekdy to uz pekne bolelo.

[little.owl]

Aaaa, RSI. Ja pouzivam Logitech Trackman Marble, ale o Kensington s rotacnim koleckem jsem take uvazoval.

[Fluttershy, yay!]

Rotační kolečko je naprd, IMHO připomíná špatný mlýnek na kafe. Kensington SlimBlade Trackball se dvěma senzory!

[Rezza]

Ale u toho mojeho jsem vyresil ten ukazovacek - a pouzivam misto neho palec.

[Fluttershy, yay!]

Jenom aby se ti pak nestalo to samé s palcem. Been there, done that.

[little.owl]

Bacha na to, jak spravne poznamenal davkol, to R v te zkratce znamena repetitive a palce nejsou vyjimkou.

Kolecka na mysi jsou vynalez zkazy. Ja mel stesti moznost videt lidi s artrozou ukazovacku drive nez jsem si ji uhnal sam. A kdyz uz mys, tak alespon trochu vertikalni.

[SPM]

Já kolečko většinou beru prostředníčkem :) Na druhou stranu často mě chytá i levá ruka, takže jenom myší to nebude... ač od výměny z normální klávesnice už to aspoň neni tak horký, že utíkám domů a trávim odpoledne v posteli se zafačovanou rukou :)

[little.owl]

Ergonomicke veci a trochu cvicit. Rada lidi pouziva pro cviceni/rehabilitaci rotacni gyroskopy, jako je Powerball.

[SPM]

Tuhle mrchu jsem neměl nikdy nějak moc rád - vůbec mi to nešlo roztočit... když mě to bolelo nejvíc, tak jsem si koupil takovej ten gumovej mačkací kroužek, nicméně v týhle chvíli už bylo zase skoro pozdě tu ruku nějak namáhat :) Teď by to sic chtělo, ale válí se někde pod bordelem a já jsem zase děsně línej :)

[little.owl]

S tou lenosti to znam. Roztocit to umim i palcem, snurkou vzdy v pohode. Ja kdyz jsem si to pujcil poprve od kolegy a zkusil to, tak me bolely za chvili i svaly o kterych jsem si myslel ze je nemam. Jako rehab a prevence karpalniho tunelu to muze snad byt fajn.

[little.owl]

Ted zvazuji Wacom Intuos Pen and Touch tablet, ten Logitech je neznicitelny. Spise by me zajimalo jaka je prakticka pouzitelnost toho tabletu v Gnome.

[Václav "Darm" Novák]

Tablet je jako polohovací zařízení naprostá dokonalost.

[Fluttershy, yay!]

Meh, radši ošahávám koule.

[little.owl]

Tak ja mam na jedne strane trackball, na strane druhe touchpad - prevazne na scrollovani - nicmene mizerny a tak bych ho rad nahradil.

[Fluttershy, yay!]

U mě je to myš a trackball – občas je prohodím (tj. ze strany na stranu).

[Dreit]

+1

Wacom Bamboo Touch, po netu se s ním brouzdá výborně   Dotykovou vrstvu mám vypnutou (obří touchpad), radši patlám tužkou.

[H0ax]

Používáš to? Jaká je zkušenost? A jak to chodí v linuxu? Díky

[Fluttershy, yay!]

Používáš to?

Je to můj primární trackball doma (jinak nosím Logitech TrackMan Marble/Wheel).

Jaká je zkušenost?

Ve srovnání s průmyslovými trackbally to působí jako spotřební zboží – lesklý plast, nízký kryt, ze kterého jde kouli snadno vyndat bez šroubování, optický senzor bez pořádných ložisek, levné spínače, fungl nový trochu vrže. Třeba DT225 je oproti tomu z bytelného hrubého plastu, napůl mechanický a pod tlačítky má japonské omrony.

Na druhou stranu: je tichý, díky konstrukci se snadno čistí, má velmi slušnou citlivost (rozlišení senzoru, chceš-li), to otáčení je navykové a konečně, dá se koupit v Mironetu za pouhé 2k CZK, navíc s normální zárukou.

Když vyměníš spínače a polepíš ten lesklý plast nějakou tou "carbon fiber" fólií, IMHO paráda.

A jak to chodí v linuxu?

Podpora 100%, prostě jako generické polohovací zařízení – viz záznam ve zdejší wiki.

[H0ax]

Tak to si asi udělám radost. Díky za info

[Fluttershy, yay!]

Příp. mi hoď e-mail. Možno vyzkoušet v Olomouci a budu se zbavovat menší sbírky (včetně Marble FX nebo MTO).

[Tom]

2k korun za otočenou kuličkovou myš? O_O

[Fluttershy, yay!]

Ukaž mi kuličkovou myš s optickým senzorem a 5cm koulí. Děkuji.

[Rezza]

Jj. To kolecko je opravdu velmi pekne udelane a dobre se pouziva.

[little.owl]

Tak to tedy urcite.

Vy porusujete nejen clean desk policy, nybrz i clear screen policy!

[Rezza]

Ale je tam hlavne sfericka krava a muj vlastnorucne vyrobeny keramicky tucnak :).

[little.owl]

Sfericka krava a tucnak ... ?

Nevim, nevim ... nase guidelines umoznuji mit na stole obrazek/vyobrazeni vhodne odenne manzelky/partnera/deti, ale nejsem si jist, ze byste to mohl/chtel uhrat timto smerem .

[JS1]

Co je to za silenou firmu, ktera predepisuje lidem, co maji mit na stole?

[Jendа]

Dle Google Continental. Také to nechápu.

[little.owl]

Jsme "autonomni" subsidiary ContinentalAG, protoze chteli "zachovat" nasi operativnost, ale tu jiz diky zavadenym integracnim procesum kvuli spolupraci s dalsimi divizemi nemame - jako byvala Nokia Ulm - ted chapu proc sla pod vodu a proc Microsoft propusti 12500 jejich kdysi lidi. Jako team jsme byli schopni navrhnout komplexni produkt ze specifikace do finalniho prototypu za sest mesicu, dnes bychom jiz potrebovali rok. Drive jsme byli treba schopni vybrat procesor do tri tydnu a ted jsme i po trech mesicich schuzovani, kde vetsina lidi nema nutne zaklady, v podstate na zacatku a nikdo nic nevi. Vetsine to prijde normalni, a ode mne se ocekava, ze ja udelam optimalni design systemu, kdyz ani nevim na cem to pobezi. Uz si zvykam a desi me, ze to jednou pro me take bude "normalni".

[Dreit]

A je to i horší. Už jsem se doslechnul, že naše vedení navrhuje zákaz ježdění do práce na kole, nebo že vlastní odpad si musí každý vyhodit až doma (např. obaly od svačiny). Že si musíme pomalu nosit nářadí z domu a že na servisní výjezd dostaneme všechno na kus přesně už je jen kosmetická záležitost, na kterou jsme si zvykli.

[little.owl]

To je soucasti rizeni vetsiny velkych firem, kde mate lidi, jejichz naplni prace je vymyslet takove veci. Nekdy je to soucasti pracovni smlouvy v par neprimych vetach, nekdy samostatny dokument. Neni to tak horke, jak to vypada, jen kdyz se to hodi na papir, pusobi to obcas komicky a predevsim zalezi kdo pak v praxi prosazuje interpretaci. V podstate nase clear desk policy ma za ucel: (a) chranit confidendial data a (b) zdravi zamestnancu, (c) rekneme, kulturni vlozka - hygiena, nabozenske ci sexisticke symboly - obrazek manzelky na stole je explicitne OK (mozna si pak snadneji nechate s***t na hlavu), rozjete Dolly Buster nikoliv. Obecne - stul by mel byt cisty, nemelo by tam byt vice nez je nezbytne nutne pro vasi praci, a pred odchodem domu je treba ho uklidit.

Po akvizici nasi firmy jsme meli negativni zkusenost s jednou damou, ktera si usmyslela, ze ta inzenyrska cunata, majici na stole pro ni nepochopitelne usporadani veci, nauci poradkum. Osobne s primerenymi pozadavky nemam problem, nicmene byt povolan seferm R&D, protoze lide pry maji na stole binec, resit hrnky od kafe, a mit citovane odstavce dokumentu, ktery jsem v prichazejici zaplave dokumentu preskocil, je zajimava zkusenost.

[Roslav]

To tam mas dajake ocenenie to okruhle krystalove?

[Rezza]

Dostavame pukem po hlave, kdyz tu clovek vydrzi pet let :). Takze je tam videt ta petka. V pondeli jsem mel sesty rok.

[little.owl]

Takze kazdy, kdo zustane pet let je oficialne prasteny?

[pavlix]

To se mám na co těšit, jestli mě v příštích třech letech nevyhodí ;).

[little.owl]

Musis vice chvalit systemd, na pristi prednasku si vzit alespon cervenou cepici, uplne nezklohnit NM (trochu muzes) a vse bude OK .

[pavlix]

Ohledně NM jsem jen kontributor ;).

[Miriam]

ten potisk klávesnice je hrozný, člověk si chce přivydělat prodáváním kradených klávesnic na aukru a hned vědí, že je ukrad u červenýho klobouku :-/

[Miriam]

a taky mě překvapuje, že ty ani Linus si nedáte dva širokoúhlé monitory na výšku vedle sebe, nechápu jak takhle můžete hackovat

[fahacz]

Ta klavesnice je bozi, to chci ... za kolik?

[Ravensun]

TO je Gentoo kráva??

[Rezza]

Ne, to je Fedora 18 Spherical Cow :). Jeden clovek z Anacondy ji vyhral v tombole a dal me ji!

[----]

mám v práci stejný trackball: http://i.imgur.com/o5okZ3I.jpg

[pc2005]

Tak to bych mel asi problem :D.

To máš ještě docela uklizený.

P.S. Ano ta karta je opravdu přilepená izolepou a ano opravdu mě po stole vede živej LPT .

[Josef Kufner]

Já jsem si kdysi přidělal sériový port přímo k tomu chebovému prknu. Takže když se za kabel zatáhne, drátky nevyskáčou.

[pc2005]

Sériový není problém, tam stejně potřebuju maximální flexibilitu a navíc je tam jenom TTL úroveň, takže se DB9 nehodí. Parport by byl zajímavej, ale ten konektor je už dost velkej a navíc s ním stejně jen programuju přes JTAG.

[Josef Kufner]

Vzal jsem lištu na kabely cca čtvercového průřezu, vyříznul vrtačkou díru, vsadil DB9 s drátky a lištu přilepil k desce vedle svorek na banánky. Hezky to drží, jak připojený kabel, tak drátky od konektoru. Pro paralelní port by šlo to samé.

[little.owl]

Takhle to vypadalo u me za mych bastlirskych let, jen se navic uprostred toho bince spokojene valela kocka, takze jsem byl nekdy nucen zvednou treba jeji ocas abych se dostal sondou osciloskopu k nejakemu bodu a obcas jsem ji omylem opalil kozich pajeckou.

[DW]

Tak aspoň že tam neležela tvoje holka.

[little.owl]

V okamziku kdy zacnete honit holky vam uz na bastleni nezbude moc casu ani energie.

[pc2005]

Kočku ale nemám, tady by to nevydržela .

[MaSo]

[MaSo]

Super box na DVD mechaniku a to co je pod ni...

[pc2005]

To není jen na mechaniku, kdybych doimplementoval pár věcí, tak je to regulérní case .

[MaSo]

ale asi nebude na přílišné přenášení a co teprve voděodolnost
Ale jinak super, to by mně nikdy nenapadlo...

[pc2005]

Tak voděodolný fakt ne , ale pokud bych přidělal šroubky a doimplementoval úchyty HDD, tak přenášení no problemo.

[SPM]

A ohnivzdorný taky moc ne :))

[MMN]

To mi připomíná můj case z krabice od banánů. Škoda, že jsem to asi nikdy nevyfotil.

[Dreit]

Taky jsem měl doma takovou lahůdku, ale i když jsem prošel tisíce fotek na disku, tak jsem žádnou nenašel. Nešlo o case, ale o dualhead:

- vlevo LCD s rozlišením 1280x1024

- vpravo CRT s rozlišením 1024x768 ležící na boku

- výška zobrazovací plochy byla při CRT položeném na boku stejná, tak jsem to tak několik měsíců používal s neobvyklým rozlišením 2048x1024

[vodic]

No mě to moc super nepřijde. Už několikrát jsem v casu zažil tavící se dráty případně nějaký ten rezistor. Kdyby to bylo v tomhle, tak jsem už nejspíš vyhořel.

[pc2005]

Divný tavící dráty se mě povedly jen když jsem spojil dva AT zdroje k sobě nebo když jsem rozsvěcel tuhu do kružítka .

[pc2005]

No vidím, že jsem docela břídil (předchozí i následující jsou taky chuťovky).

[Ruža Becelin]

Hura, konecne muzu doma tvrdit, ze mam v pracovne uklizeno

[pavlix]

Myslíš, že argumentum ad Torvaldsum ti doma nějak pomůže?

[Ruža Becelin]

Tak zmirnit kritiku urcite - mit pracovnu "podobne zarizenou" jako autor Linuxu je dobry argument

[pavlix]

Tak to blahopřeju :).

[SPM]

Ty komentáře nějak nechápu, on si někdo myslí, že tam má moc bordelu? :))

[Ruža Becelin]

MY, co v tom vegetime ne, ale dalsi casti rodiny na to mivaji jiny nazor

[R]

Niekto nevie pochopit, ze kde sa pracuje, tam vznika bordel.

[Josef Kufner]

Pokud však máš vše v elektronické podobě, stačí notebook a pěkné klidné místo s dobrou wifi. Zrovna tu čeká na otestování houpací síť z padákoviny …

[R]

Robim dost casto aj s HW - to uz notebook s wifi nestaci. Niekedy to mam roztahane po celej izbe.

[Dreit]

Přesně tak. Škoda že nemůžu z pokoje vyházet všechny skříně a dát si místo nich stoly, to by se pěkně tvořilo! Takhle se mi to hromadí na rohu stolu, pod postelí, v rohu pokoje, v garáži,....

[R]

Mam iny problem s rohom stola. Teda vlastne s rohom nie, ale s celym stolom okrem roha :D Vzdy, ked stol upracem, tak sa velmi rychlo zaplni a na pracu mi ostane volny len roh.

[Dreit]

Mám rohový stůl a je to katastrofa - na PC je to tak akorát, ale jak vytáhnu mikropájku a dám něco před sebe, tak už nemůžu nic dalšího dělat

[R]

Dlho som tiez mal len jeden stol a jedno PC. Dost to obmedzovalo.

Ale teraz mam stoly dva - na jednom je PC a na druhom spajkovacka a rozlozeny HW. Ked potrebujem nejaky HW otestovat, tak si na druhom stole zlozim potrebne "PC" a testujem tam. Mam tam zdroj, disk s testovacim Linuxom aj monitor k tomu - tak staci zobrat zakladnu dosku, zapojit a zapnut.

Nad stolmi mam na stene namontovane police - nad tym "pracovnym" mam lab. zdroj, osciloskop, multimetre - takze to nezabera vzacne miesto na stole.

[Dreit]

Velká závist. Bydlím u rodičů v podkroví a na stole je strašně znát i ten miniaturní osciloskop, natož něco většího. Multimetr Metra M1T-290 jsem měl asi rok jako podstavec pod dva monitory, ale na stole pak zbylo místo na klávesnici, myš a trochu bordelu v obou rozích. Před ten multimetr se nic rozložit nedalo. Problém je, že ani kdybych ho vyhodil a koupil si nějaký HP za třicet tisíc, tak si s místem vůbec nepomůžu

Jedině přidat stůl nebo dva, ale to bych zase musel dát do pryč třeba postel a spát na podlaze.

[R]

Multimetre mam len dva rucne (cinske). Stolny by mi tam ani nevosiel...

[Josef Kufner]

Můžeš dát do pryč skříň a pořídit vyvýšenou postel s úložným prostorem, nebo prodloužit stůl částečně nad postel, že budeš mít nohy pod stolem. Další možností je dát nad stůl polici na polici monitory a multimetr, takže mezi policí a stolem zbyde trocha místa (nic moc na výšku, ale pomoct by to mohlo).

Pak jsem viděl celkem pěkné kombinace stolu a postele, kdy postel uměla uhnout stolu a naopak, přičemž věci na stole zůstávaly nedotčené (do přiměřené výšky).

A nebo můžeš přidělat postel ke stropu a mít ji spouštěcí, jako se to dělá s modelovým kolejištěm. Nebo naopak spouštět přídavný stůl nad postel.

[Fluttershy, yay!]

Nereálné, pokud je v podkroví s šikmým stropem až skoro k zemi. Tak to mám já. Jedna stěna skoro k zemi, tam je postel. Druhá stěna okno a topení, tam mám stůl. Třetí stěna skoro k zemi, tam je šikmý šatník. Čtvrtá stěna dveře a knihovna.

[Josef Kufner]

Pokud nepřekáží trámy, mohou to vyřešit dvě kolejnice a trojúhelníkové bočnice (nebo alespoň jejich obrys). Stůl by byl držen pomocí bočnic ve vodorovné poloze a kolejnice (C nebo U profil) by umožnily snadný pohyb po šikmém stropu. Pro samotný pohyb pak už stačí jen lanko a 4 kolečka. Možná pak ještě další 4 menší kolečka naležato, aby se deska nebrzdila o kolejnici, když najede trochu šikmo.

A jak tak nad tím přemýšlím, udělal bych tohle i u svislé stěny, aby se stůl nehoupal a držel na místě.

[Fluttershy, yay!]

Bych se bál, že by to na mě spadlo. I se stropem. Možná v jiném baráku...

[Dreit]

Strop až k zemi naštěstí nemám, ale když si sednu na postel, tak se mi dřív stávalo, že jsem se běžně praštil do hlavy. Ale třeba na stole jsem míval dlouho problém s podstavcem pod monitory - buď byly nízko, nebo jeden dřel rohem o strop -> musel se posunout blíž. Nakonec to vyřešil podstavec na míru.

[Dreit]

Téda, nápady se mi hodně líbí Problém spíš bude v rodičích, dokud si nenajdu vlastní bydlení, tak nemám moc šancí na nějakou změnu. Nějaká malá změna se sice dá vydupat (prohození skříňky a křesla), ale i tak jsem se musel týden hádat. Když jsem to prohodil, tak jsem nábytek po návratu ze školy našel na původních pozicích. Takže znova prohodit, nemluvit o tom a doufat. Asi rok to vydrželo, pak se maloval pokoj a už je to zase jako to bylo dřív. A můžeme se hádat nanovo.

Ty hádky mi za to nestojí, přežiju to. Spíš mi vadí to, že přijedu po práci domů a nemám do večera co dělat. Ne protože by nebylo z čeho, nebo nebyly nápady, ale já pořádně nemám kde si to rozložit   V práci taky potřebuju dva stoly abych moh přebíhat mezi třema zakázkama.

[Jendа]

To má podobné funkce jako kapesní multimetr, ne? Nebo je to třeba o tolik přesnější?

[vlastikroot]

Tak uz jen 4 dratove pripojeni je velka vyhoda co se tyce presnosti.

[Dreit]

4W měření odporu, automatická volba rozsahů, možnost připojení k PC (zatím jsem nevyužil) a hlavně moc stylová krabice, kde charakteristicky cvakají relé   Ke kalibraci slouží tva trimry na předním panelu, ale se stářím údajně dochází k tomu, že ani s trimrem v krajní poloze se nedá například dostat na nulu, nezkoušel jsem. Teď mi leží v garáži na hromadě spolu s dalšíma dvěma kusama M1T-291 na náhradní díly a sháním někoho, kdo by o ně měl zájem. Mám sice zájemce z Ostravy (sběratel), ale posílat dva balíky celkem o hmotnosti kolem 45kg přes půl republiky...moc se mu to platit nechtělo.

Jinak běžně dělám s malý ručním multimetrem za pár desetikorun - napětí, proud i odpor to nějak měří, pískat to umí. Sice jsem koukal po klešťovym multimetru co uměl měřit i DC proudy, ale když jsem přijel, tak mi bylo oznámeno, že není a už nebude. Vím že si můžu postavit doplněk na měření indukčnosti, kapacity a ESR k voltmetru, ale radši bych to měl hezky na stole všechno pohromadě ve větší krabici, která umí "všechno" a bude mít alespoň nějakou přesnost. No, snad jednou

[Jendа]

automatická volba rozsahů

Za to bych zabíjel. Člověk si nemůže nastavit fixed rozsah 20 V a pak letmým pohledem zjistit, jestli je tam třeba plné TTL napětí (5.00 V) nebo šum (50.0 mV), musí sledovat desetinnou tečku a exponent.

[Dreit]

To na tom z Metry je právě fajn, že si můžu nacvakat rozsah ručně a podle potřeby zapnout automat - obrázek Aby toho nebylo málo, tak to má napravo na displeji i LEDky ukazující rozsah a dá se to ovládat i na dálku. V návodu je i popis komunikace, je tam TTL logika a neměl by být problém připojit to přímo na LPT.

[kralyk z abclinuxu]

Pěkná věcička.

[Dreit]

To rozhodně je, proto to taky nechci zahodit jako ruční multimetr, ale chci aby dožil u někoho, kdo si ho bude vážit (třeba sběratel), nebo ho opravdu využije.

Jinak se přiznávám, že mě moc láká postavit si stolní multimetr. Napětí, odpor, proud, RaspberryPi uvnitř a přenos dat třeba přes RS-232 do PC. Když se k tomu přibalí ještě něco na měření indukčností, kapacity, ESR a přechodových napětí PN přechodů, tak už by to byla dost užitečná krabice

[MaSo]

menší inspirace
http://www.ebay.com/itm/121321826109

Mám doma starší model s 16x2 znaky a bez patice s nulovou sílou a měří to pěkně. Možná nemám i ty fety...

[Dreit]

Na to jsem úplně zapomněl, dá se to koupit mám pocit kolem pětistovky v ČR a funguje to opravdu dobře, na škole si to mistr pořídil.

[little.owl]

Tyhle teslacky/metracky veci jsou fajn, dokud to funguje. Kdyz se to podela, to pak opravit - jde to - je docela headache - tam se na soucastku navic nekoukalo a nektere veci se delaly zbytecne slozite. Vzhledem k veku, pokud to nebylo rekalibrovane, bych bral vysledky s rezervou - puvodni presnost to mit rozhodne nebude.

[Dreit]

Míval jsem to spíš na orientační měření, ale třeba u napětí bylo krásně vidět, jestli kolísá, nebo jak moc se vlní. Na měření malých odporů to taky byla úžasná věc.

[Josef Kufner]

Trochu lepší ruční multimetry mají automatickou i ruční volbu rozsahu také. U toho mého se rozsah nastavuje tak, že prostě připojíš měřené napětí a zmáčkneš čudlík, ať si pamatuje, kde má desetinou tečku. Pak můžeš druhým čudlíkem pošoupnout desetinou tečku jinam, pokud je to potřeba. Ale většinou stačí jen to první.

A připojení k PC přes sériový port není nijak neobvyklé. Sice se to týká jen těch trochu dražších modelů (cca od 1500 Kč), ale výběr je.

[Dreit]

Budu se muset po něčem zase porozhlídnout, ten primitivní je sice fajn, ale nikdy není na škodu mít multimetry dva

[vlastikroot]

Vetsina multimetru s automatikou ma funkci na drzeni rozsahu, nektere pak treba pri prekroceni rozsahu pipaji misto prepnuti. V praci mam fluke a autorange si nemuzu vynachvalit, setri mi to tak tristvrte prace pri mereni.

[AsciiWolf]

Škoda že nemůžu z pokoje vyházet všechny skříně a dát si místo nich stoly, to by se pěkně tvořilo!

+1

[Pavel Půlpán]

A takhle nějak to vypadá kolikrát i v jádře...

[Michal Kubeček]

Dr. Zajíc by zaplakal… :-)

[Pavel Čejka]

Věřím, že jednou bude mít Linusova kompletní sbírka tučňáků vysokou sběratelskou hodnotu. Asi jako miliontý kus ZX Spectrum 48k v bílém plastu Cliva Sinclaira

[Michal2]

Proc milionty? Binarne 11110100001001000000 no aj v tom teda nic hezkeho nevidim proc zrovna ten by mel byt "sberatelsky"

[Pavel Čejka]

Vím já? Nejsem sběratel. Ale občas zaslechnu, po čem sběratelé touží.

[Blaazen]

Ten bazmek vedle kopírky je 3D tiskárna ?

[Rezza]

A je to zly MakerBot!

[Limoto]

Takhle uklizeno jsem už dlouho neměl

[Bedňa]

Linus pred natáčaním upratoval.

[2012]

pekny, ale u toho bezeckyho pasu by to sneslo vetsi monitor nebo rovnou plazmu...

[26246246]

Takto vyzera cely open source. Zadrbane hovnami a starymi kusmi hocicoho a uhrovity nerd ospevujuci to ako klerik jehovov.

[R]

Hlavne, ze closed source vyzera lepsie... Alebo nie?

[Grunt]

Panebože. Nech se vykašle na nějaké Linuxové jádro a radši vymyslí nějaké efektivní „waste managment“ metody. Jádro počká. Z nějakého důvodu trpíme všichni stejným problémem. Jednou jsem viděl nějaké nějakou šílenou kitičkářku, která si udělala pracovnu jako dřevěnou krabici někde uprostřed hor v přírodě a ještě si přivedla k boxu pramínek aby mohla u toho relaxovat. Něco v tomhle stylu. Furt se hecuju, že tohle si budu muset pod LA v lese jednou zařídit i já, ale vidím to na realizaci tak třetí rok před důchodem.

[Fluttershy, yay!]

Něco takového bych na zahradě mohl provozovat. Nedělám to z toho důvodu, že v lepším případě by mi pes slintal do klína, za krkem kokrhal jeblý kohout a od sousedů ječela sekačka. Nevím, zda si na něco takového chci zvykat.

[Grunt]

Říkám něco takového. Ona to měla kdesi v horách. Samozřejmě jsem si vědom jak by to asi vypadlo mít něco takového na zahradě mezi ostatními lidmi.

[Fluttershy, yay!]

Kury i čuba jsou vlastní. Bordel dělají neskutečný.

Představu, že vezmu sekeru, jídlo na tři dny a vyrazím hackovat do lesů, považuju za poněkud uhozenou (jaký byl můj dědeček, dej mu pánbůh lehké odpočinutí, blbec).

[Miriam]

Nechápu proč. Když hackuju, tak mi jakékoliv rozptylování vadí. Když se dostanu do flow fáze, tak okolí nevnímám a soustředím se jen na hackování. Otevřené okno a přívod čistého vzduchu je pro mě nezbytností. A pak když si dávám pauzu vyrazím třeba na dvě hodiny na procházku do lesa. Můžeš mít outdoor office, ale na tvé pohodlí a práci nebude mít vliv, protože při plné koncentraci si ji nebudeš uvědomovat, je lepší víc chodit ven (a ven mezi lidi, což mi hackeři často zanedbáváme).

[pavel]

Ano, také se mi zdá, že hacker hackuje pro hackera a ne pro lidi.

[Josef Kufner]

Ve výrazně skromnějším provedení to mám v zasklené lodžii. Barové židličky, malý stolek na notebook a pití, roleta proti slunci a plyšový krokodýl jako polštář pod nohy. Ten čerstvý vzduch dělá divy, hlavně večer, kdy už je klid, chládek, lid sedí u televize a venku jen drobné ptactvo loví hmyz.

[Fluttershy, yay!]

Večer, to když se opilý lid potácí z hospody nebo chlastá při grilování na zahradě?

[R]

Asi mas stastie na susedov. Ked ten cerstvy vzduch zacnu "vyuzivat" s cigaretami, tak je koniec...

[randy]

Ako moji susedia... Obcas mam pocit, ze ten dym viac citit u mna, ako u nich :/ takze to dost vetranie komplikuje. A spanok pri otvorenom okne je tiez labuzo, ked sa o stvrtej v noci zobudim na hnusny cigaretovy smrad..hned bezim k balkonovym dveram... :((

[Josef Kufner]

Jo, to je značně otravné. Naštěstí tu takových není mnoho a někdy jde vítr správným směrem. Ale s tím je problém i při běžném větrání.

[Honz]

Lidi s barovými židličkami můžou být někomu dost podezřelí, například mně...

[little.owl]

S ohledem na zminenou ergonomii a RSI, by me zajimala ergonomie textovych editoru. Emacs a jeho "pinky syndrome/problem" jsou zname veci, hadam ze Vim diky svemu Esc na tom nebude o moc lepe. Jak jsou na tom jine editory, existuje nejaky editor, ktery neco resi, jak to dela? Pripadne napady jak vylepsit stavajici editory, treba vhodna macra a tak?

Barvy, nekteri lide na tomto serveru si libuji v tmavych tematech variace pulnocniho hrbitova za uplnku, ma to pro vas nejaky ergonomicky benefit? Je lepsi mit u kodu/terminalu tmave ci svetle pozadi a proc? Lisi se v tom i distribuce a desktopy.

Druha souvisejici vec je layout klavesnice. Cast problemu se da adresovat vhodnym remapingem klaves. Co tedy veci jako Dvorak, Colemak, Minimak a dalsi? Bohuzel, alternativni layouty rozbiji moji praci s Vim-em a ten prinos by musel byt hmatatelny abych menil.

Ohledne klavesnic, jak je to dnes s diskuzi na tema mechnicke ci jine switche, a proc, u programatoru a IT-aku, ne her. A kdyz uz - ktera barva mechanickeho switche je pak nejlepsi?
Ma smysl mit na klavesnici numerickou cast, kdyz prodluzuje cestu k mysi, nebo by mela byt oddelena, ci je vubec potreba? Laptop, rikalo se ze laptopove klavesnice nejsou vhodne k dlouhemu psani a prece plno lidi na nimi travi hodiny a ted si muzete koupit i externi chicklet-ove ploche klavesnice. Kdybyste si prave ted kupovali klavesnici, do ceho byste realisticky sli?

Muze mit prichod dotekovych monitoru, navrch ke klavesnici a mysi, ergonomicky smyl? Aplikace se mi nezdaji moc pripravene.

[Václav "Darm" Novák]

Co vim pedál?

[Fluttershy, yay!]

Moje zkušenost je, že strašně zpomaluje. Ale já si nebyl schopen klepat ani v hudebce. Ale jsou lidi, kteří si pedály nemůžou vynachválit (třeba Proword s Maltronem je docela zajímavé čtení).

[little.owl]

Vedlo toho musite mit dobry pedal, nektere z ebaye nejen zpomaluji, jsou hlucne, ale jeste je za chvili roslapnete.předcházející

[xkucf03]

A co emacs piáno – ovládat editor přes MIDI klávesy?

[Bystroushaak]

Co vim pedál?

Proč se tak omezovat?

[Josef Kufner]

Takže přecijen to tehdá trefili?

[Dreit]

ponorka

[Fluttershy, yay!]

hadam ze Vim diky svemu Esc na tom nebude o moc lepe

vi Esc Syndrome

Jak jsou na tom jine editory, existuje nejaky editor, ktery neco resi, jak to dela? Pripadne napady jak vylepsit stavajici editory, treba vhodna macra a tak?

Vhodné je používat vhodné rozložení klávesnice (jak logické, tak fyzické). Pro představu moje rozložení na průmyslové klávesnici a ErgoDoxu. Ctrl/Alt mačkám dlaní, to ostatní na vnějších hranách malíčky, na zbytku spodního řádku nebo blocích pro palce samozřejmě palci a zbytek na vnitřních hranách ukazováčky.

Barvy, nekteri lide na tomto serveru si libuji v tmavych tematech variace pulnocniho hrbitova za uplnku, ma to pro vas nejaky ergonomicky benefit? Je lepsi mit u kodu/terminalu tmave ci svetle pozadi a proc? Lisi se v tom i distribuce a desktopy.

Na nejlépe čitelné kombinace barev jsou studie – mj. ta žlutá na modré v Turbo Pascalu byla na něčem takovém založená. Jinak hlavně doporučuju Redshift, regulovat jas displeje a zajistit si rozptýlené světlo za monitorem.

Co tedy veci jako Dvorak, Colemak, Minimak a dalsi? Bohuzel, alternativni layouty rozbiji moji praci s Vim-em a ten prinos by musel byt hmatatelny abych menil.

Optimalizované rozložení (plus vrstvy se speciálními symboly kolem domovského řádku) eliminuje podstatnou část pohybu rukou/prstů a spoustu podivných pohybů rukou (pro představu doporučuji video psaní na Colemaku nebo vyzkoušet si simulátor rozložení). Fyzické rozložení ale dělá na první pohled patrnější rozdíl.

Klávesové zkratky jsou problém, zvlášť pokud jsou navržené pro konkrétní rozložení (to je ve Vimu pravda jen částečně, takže divné pak je prakticky jenom hjkl). Nicméně jde používat makra (na úrovni systému/hardwaru) a třeba pro DSK zřejmě budou existovat propracovaná přemapování dávající smysl.

Ohledne klavesnic, jak je to dnes s diskuzi na tema mechnicke ci jine switche, a proc, u programatoru a IT-aku, ne her. A kdyz uz - ktera barva mechanickeho switche je pak nejlepsi?

Je to ryze věc osobních preferencí. (Pomíjím, že barva je irelevantní.)

Nicméně v minulosti na tohle téma proběhlo několik studií. Výsledky jsou dost široké, nicméně jako zlatá střední cesta vychází mechanismus, který

• má maximální dráhu někde kolem 4 mm;
• poskytuje hmatovou odezvu a pokud možno odezvu zvukovou (při aktivaci);
• aktivuje se dřív, než dojde k dosažení maximální dráhy;
• vyžaduje sílu zhruba 60 cN pro aktivaci.

Asi nejblíž jsou k tomu spínače Matias (kompatibilní s Alps), ať už Click, nebo příp. Quiet Click (necvakají a jsou tiché i při návratu klávesy do výchozí polohy; jsou to asi nejlépe utlumené v současnosti vyráběné spínače).

IMHO stojí za vyzkoušení Cherry MX Clear (výrazná hmatová odezva, po aktivaci síla pro stisk prudce roste, takže dopad "nadoraz" se nestává nebo je utlumený), "ergo clears" (MX Clear s měkčí pružinkou a pokud možno lubrikované), lineární Cherry MX, buckling spring (od Unicompu je trochu měkčí) a Topre (různé varianty).

Jenže velmi významnou roli hrají také klávesy (tloušťka, výška, profil/úhel povrchu, materiál), konstrukce klávesnice (plát, materiál, úhly) a hlavně její tvar...

Ma smysl mit na klavesnici numerickou cast, kdyz prodluzuje cestu k mysi, nebo by mela byt oddelena, ci je vubec potreba?

Nemá. Klávesnice má být symetrická. Pak není problém mít vrstvu (jako na těch laptopech) s numerickým blokem – bez nutnosti hýbat se z domovského řádku.

Kdybyste si prave ted kupovali klavesnici, do ceho byste realisticky sli?

Mám ErgoDox, TypeMatrix 2030 (na cestování) a průmyslovou programovatelnou maticovou klávesnici (viz Elcom, Tipro, Access-IS aj.). Mít prachy, na používání na jednom místě bych si asi pořídil Maltron (Kinesis Advantage IMHO nemá smysl, viz moji recenzi). Čekám na Axios a keyboard.io (odkazy úplně nahoře) – obojí má lépe řešené bloky pro palce. Konzervativní uživatel nechť počká na Matias Ergo Pro.

[little.owl]

vi Esc Syndrome

Zadny div, to je funamentalni problem, ktere se neda uplne resit. Co pouzivate za editor?

Plno lidi dnes uteklo k Sublime Text, closed aplikaci, coz indikuje velky problem na poli stavajicich OSS editoru.

Ctrl/Alt mačkám dlaní, to ostatní na vnějších hranách malíčky, na zbytku spodního řádku nebo blocích pro palce samozřejmě palci a zbytek na vnitřních hranách ukazováčky.

S vasim layoutem muzete. To nevyuziti palcu a dlane, a pretizeni malicku, je u standardnich klavesnic zoufale, stale za sebou vlacime dedictvi psaciho stroje.

Na nejlépe čitelné kombinace barev jsou studie – mj. ta žlutá na modré v Turbo Pascalu byla na něčem takovém založená. Jinak hlavně doporučuju Redshift, regulovat jas displeje a zajistit si rozptýlené světlo za monitorem.

To je nekolik veci. Jedna vec je barevny kontrast, tedy rozdil mezi barvou textu a pozadi, a druha vec je rekneme rozdil jasu mezi pozadim a textem. Prumerny jas u textovych dokumentu je predevsim dan barvou pozadi a tmave pozadi znamena nizsi jas okna aplikace. Co ma negativni vliv jsou skokove zmeny jasu. Nejcasteji pouzivam terminal a prohlizec, a vetsina vetsina webovych stranek ma svetle pozadi, tmave pozadi terminalu se mi pak nezda moc vhodne. Druha vec je rozdil jas monitoru a okoli a ani tam to nevypada dobre pro tmava temata.

Pomíjím, že barva je irelevantní.

Mel jsem na mysli barevnou kategorizaci Cherry MX switchu a tam mi rozdily prijdou relevantni. Mam na mysli silu stisku a tactile feedback. S dynamikou je to slozitejsi, ale dobra metoda kterou jsem pouzil na mereni nutne silu pro stisk je dat na klavesu sloupecek minci (hmotnost mice lze dohledat).

vyžaduje sílu zhruba 60 cN pro aktivaci.

To mi prijde moc, ale odpovida to membranovym klavesnicim, i jejich masivnim rozptylem. Spise mi o slo o srovnani treba mechanical versus scissor switches.

IMHO stojí za vyzkoušení Cherry MX Clear (výrazná hmatová odezva, po aktivaci síla pro stisk prudce roste, takže dopad "nadoraz" se nestává nebo je utlumený), "ergo clears" (MX Clear s měkčí pružinkou a pokud možno lubrikované), lineární Cherry MX, buckling spring (od Unicompu je trochu měkčí) a Topre (různé varianty).

Otazka zni jak to vyzkouset ... mel jsem v ruce MX Blue, Red, Brown a Black. Asi bych si vybral Blue nebo Brown, mam rad feedback.

Mít prachy, na používání na jednom místě bych si asi pořídil Maltron (Kinesis Advantage IMHO nemá smysl, viz moji recenzi).

Maltron se tu da pronajmout od vyrobce za £50 na ctyri tydny. Mel jsem v ruce Truly Ergonomic, z tech pseudo-ergonomickych Truly Ergonomic a Goldtouch M16. Chtel bych neco s plne OSS firmwarem, takze ErgoDox by mohla byt cesta; mozna Truly Ergonomic.

[Fluttershy, yay!]

Co pouzivate za editor?

V ideálním případě Emacs + evil. Ale často jenom Vim v konzoli nebo KWrite.

Mel jsem na mysli barevnou kategorizaci Cherry MX switchu a tam mi rozdily prijdou relevantni.

Barva *je* irelevantní, protože Číňani jednak chrlí klony (viz Razer Green/Orange, což jsou lehce modifikované plagiáty MX Blue/Brown a dělá je Kailh), jednak se začínají dělat různě barevné části spínačů pro #swag (před časem jsem na nějakém čínském fóru viděl růžové kopie posuvných částí z MX Brown).

Nejsou všechno Cherry MX. Jejich jediná výhoda je, že jsou snadno modifikovatelné a celkem dobře dostupné. Ty s odezvou jsou často považované za horší oproti BS nebo Alps, a to kvůli tření plast-plast, zatímco jinde je ta odezva skutečně věc pružinky.

S dynamikou je to slozitejsi, ale dobra metoda kterou jsem pouzil na mereni nutne silu pro stisk je dat na klavesu sloupecek minci (hmotnost mice lze dohledat).

Rip-O-Meter je Zlo(TM) a Ripster magor. ^_^ Ono to totiž funguje jenom pro určité typy spínačů, neměří to sílu působící nahoru (upstroke), nereflektuje to průběh stisku (ani pružinka není jako pružinka).

To mi prijde moc, ale odpovida to membranovym klavesnicim, i jejich masivnim rozptylem. Spise mi o slo o srovnani treba mechanical versus scissor switches.

To se absolutně nedá porovnávat kvůli odlišnému průběhu stisku, odlišnému bodu, při kterém se stisk registruje. Navíc porovnávat "mechanické" a "membránové" klávesnice moc nedává smysl – kromě toho, že ty první jsou z principu lepší díky aktivaci před dosažením maximální dráhy.

Mezi membránové klávesnice patří jak třeba Logitech UltraX (75cN 2mm scissor switch), tak Goldtouch Adjustable (40cN 3mm membránovka). Podobně se za mechanické klávesnice považují i 30g Topre, buckling spring, MX Red w/ 45g Korean springs nebo MX Superblack.

Otazka zni jak to vyzkouset ... mel jsem v ruce MX Blue, Red, Brown a Black.

Komunita (na GH i DT byly/jsou nějaké putovní krámy). Příp. switch tester (byť to psaní nenahradí) od CM Storm a možná ještě někoho (TechKeys? QWERkeys?). Nebo vzít několik spínačů od 7bita (má i spínače Matias).

Asi bych si vybral Blue nebo Brown, mam rad feedback.

No a já tvrdím, že obojí těžce saje, pokud se výrazně nemodifikuje. Jenže když není možnost srovnání... (V Olomouci je!)

Maltron se tu da pronajmout od vyrobce za £50 na ctyri tydny. Mel jsem v ruce Truly Ergonomic, z tech pseudo-ergonomickych Truly Ergonomic a Goldtouch M16. Chtel bych neco s plne OSS firmwarem, takze ErgoDox by mohla byt cesta; mozna Truly Ergonomic.

Podpora k TECK těžce saje (nereagují na dotazy, vypadalo to jako vaporware, programovatelný firmware určitě slibovali hodně přes rok). To bych vzal Maltron (na požádání dodají i programovatelný). Nebo Matias Ergo Pro (sice asymetrické, ale aspoň bude mít hackovatelný firmware). Nebo určitě to, co jsem odkazoval nahoře, protože Axios má být open source, keyboard.io možná taky a ErgoDox už je.

[little.owl]

V ideálním případě Emacs + evil.

Potom nejaka ergonomie asi nebude motivace, vim je tady skutecne evil.

Barva *je* irelevantní, protože Číňani jednak chrlí klony

Pokud do to toho zacnem tahat plagiaty, prestava to mit smysl, to muze pak byt cokoliv. Mechanicke klavesnice ktere jsem mel v ruce byly ruzne variace bankovnich Cherry G80, tedy klasicky design s Cherry MX a Das Keyboard - provedeni je impozantni. Dale stare klavesnice s ALPS (Dell) ci klasicke IBM model M (tu histerii jsem u nich nikdy nechapal).

o se absolutně nedá porovnávat kvůli odlišnému průběhu stisku, odlišnému bodu, při kterém se stisk registruje.

Samozrejme se to muze srovnavat, i kdyz klidne muzete rici, ze jsou to odlisne kategorie. Spise nez sila nutna ke stisku me zajima dynamika stisku. Jde mi o to, aby po registraci klavesy byla energie uderu absorbovana a pohyb utlumen zpusobem, ktery je pratelsky vuci vasim kloubum. Mne k tomu pomaha urcity, byt i akusticky, feedback. Faktem je, ze obrovsky podil ma i design klaves, uhly dopadu a podobne, zejmena u velkych klaves - a tam je to casto uplne podelane.

No a já tvrdím, že obojí těžce saje, pokud se výrazně nemodifikuje.

V cem je doporucena Cherry MX Clear tak vyrazne jina? Vyraznou modifikaci rozumite treba tu srandu s O krouzky ci kombinace dilu ruznych barev?

Jenže když není možnost srovnání... (V Olomouci je!)

OK, jak jsem zjitil v Londyne jsou, vcetne Maltronu a dalsich.

Trochu mam pocit ze ergonomicke psani na klavesnici z podstane casti o technice, pak o layoutu a az nakonec o switchich. Lze psat, rekneme setrnym zpusobem, na klasicke klavesnici, respektive jak z ni vytezit maximum? Jsou skutecne ergonomicke klavesnice odpoved? Skutecnost, ze maji mizivy podil na trhu - a klavesnice jako IMHO dobry Microsoft Keyboard 4000 do toho nepocitam - nebudi dojem, ze exoticky design je reseni.

[Fluttershy, yay!]

Potom nejaka ergonomie asi nebude motivace, vim je tady skutecne evil.

Podstatné je, že ovládání u vi apod. je založené na modalitě a sekvencích příkazů, nikoliv na kombinacích kláves. K tomu rozumné rozložení a vychytávky jako makra, doplňování nebo dual-role keys.

Samozrejme se to muze srovnavat, i kdyz klidne muzete rici, ze jsou to odlisne kategorie.

Ale nemá to vypovídací hodnotu, viz dále.

Jde mi o to, aby po registraci klavesy byla energie uderu absorbovana a pohyb utlumen zpusobem, ktery je pratelsky vuci vasim kloubum.

Cherry MX Clear (resp. jiné spínače se stejným typem pružinky, která má málo závitů). U Cherry MX White/Blue/Green nebo Alps se to na konci jakoby propadne (potřebná síla výrazně neroste), ale jde používat nějakou tlumící hmotu, ať už jsou to silikonové kuličky ve spínačích nebo o-kroužky, resp. soft-landing pads od EliteKeyboards, na klávesách.

V cem je doporucena Cherry MX Clear tak vyrazne jina?

Pokud jde o posuvnou část, je to "táhlá" odezva trochu jako u dobré membranovky nebo MX Brown na steroidech, nikoliv tak ostrá jako u MX Blue/White/Green nebo tím tuplem Alps. Druhá část je, že jejich normální pružinka má méně závitů, proto síla roste rychleji (viz ten odkaz na rknizeho měření výše).

Vyraznou modifikaci rozumite treba tu srandu s O krouzky ci kombinace dilu ruznych barev?

MX Brown lubrikované a hodně používané (vyhladí se plast, nedřou pak tolik), přesto odezva furt saje oproti MX Clear nebo ergoclears. MX Blue upravené na jailhouse blues.

Lze psat, rekneme setrnym zpusobem, na klasicke klavesnici, respektive jak z ni vytezit maximum?

Takové ty klasické poučky jako nemít ruce položené na ničem pevném, mít klávesnici ve správné výšce (a ideálně s negativním sklonem) atp.

Jsou skutecne ergonomicke klavesnice odpoved?

Eliminují do značné míry ohýbání zápěstí (oddělení polovin, příp. vertikální orientace), eliminují podivné laterální pohyby (symetrie), minimalizují zátěž malíčků (lepší umístění modifikátorů apod.). Spása sama o sobě to není, ale dost to pomáhá.

Skutecnost, ze maji mizivy podil na trhu - a klavesnice jako IMHO dobry Microsoft Keyboard 4000 do toho nepocitam - nebudi dojem, ze exoticky design je reseni.

Path dependency.

Přitom je to začarovaný kruh. Většina lidí neumí psát na klávesnici, proto se bojí jít do něčeho, co vypadá nezvykle, přestože by se na tom dost možná psát naučili mnohem snáze. Laterální pohyby v případě číselného řádku a hranatých/složených závorek na asymetrickém rozložení jsou typický příklad.

[Fluttershy, yay!]

Lze psat, rekneme setrnym zpusobem, na klasicke klavesnici, respektive jak z ni vytezit maximum?

Takové ty klasické poučky jako nemít ruce položené na ničem pevném, mít klávesnici ve správné výšce (a ideálně s negativním sklonem) atp.

BTW angle&wide mod jakožto škaredý hack, kterým lze částečně obejít asymetrii a jednolitost alfanumerického bloku.

[little.owl]

Podstatné je, že ovládání u vi apod. je založené na modalitě a sekvencích příkazů, nikoliv na kombinacích kláves.

Ze ovladani ve vim-u jsou seriove sekvence je obrovska vyhoda, i kdyz kombinace klaves jsou take bezne a casto pouzivane sekvence jsou rozsypane po cele klavesnici. Zkousel jsem ErgoVim, ktery nektere veci resi, nakonec jsem z toho vybral jen neco. Zmena layoutu plno veci rozbije. Jak resite tu zalezitost s Esc na standardni klavesnici?

Cherry MX Clear (resp. jiné spínače se stejným typem pružinky, která má málo závitů). U Cherry MX White/Blue/Green nebo Alps se to na konci jakoby propadne (potřebná síla výrazně neroste), ale jde používat nějakou tlumící hmotu, ať už jsou to silikonové kuličky ve spínačích nebo o-kroužky, resp. soft-landing pads od EliteKeyboards, na klávesách.

To zni jak spiknuti vyrobcu spinacu, oni nam schvalne nedodaji nic poradneho a vse si musite dodelat; MX Clear je slozite koupit. Skutecne se clovek pak musi ptat, jestli to neni trochu jako s nekonecnymi tunici koncovky vyfuku.

Takové ty klasické poučky jako nemít ruce položené na ničem pevném, mít klávesnici ve správné výšce (a ideálně s negativním sklonem) atp.

Tedy nemit "claw grip" i u klavesnice. To ze plno klavesnic nema negativni sklon, nebo alespon nejde nastavit, je napytel.

Eliminují do značné míry ohýbání zápěstí (oddělení polovin, příp. vertikální orientace), eliminují podivné laterální pohyby (symetrie), minimalizují zátěž malíčků (lepší umístění modifikátorů apod.). Spása sama o sobě to není, ale dost to pomáhá.

Ergonomicka klavesnice vam umoznuje mene "prasit" stylem, kdy si zpusobujete ujmu - i kdyz prace s klavesnici zpusobuje ujmu sama o sobe a neutecete. Stacilo by prenest zatez z malicku na palce tak jak to delaji vase klavesnice a layouty, a split keyboard.

Většina lidí neumí psát na klávesnici, proto se bojí jít do něčeho, co vypadá nezvykle, přestože by se na tom dost možná psát naučili mnohem snáze.

Je tu stale obrovska skupina lidi, kteri hodne pisi a umi psat, a nemeli by problem zmenit zvyky. Brighton Council nakoupil nekolik desitek Maltronu a presto se lide po nejake dobe vratili k klasickym klavesnicim. Stejne tak pohoreli i mene radikalni klavesnice jako Cherry G80-5000.

Asi se tomu venujete, nasbirat takove znalosti a zkusenosti jako mate vy chvili trva. Tedy jeste jinak naposledy - pokud byste mel seradit nasledujici body podle dulezitosti - zkuste zapomenout na zavislosti:

• optimalni technika psani (s hledem na ostatni body)
• rozlozeni klaves
• design klavesnice (split ...)
• provedeni spinacu
• cviceni, pravidelne prestavky

Jak by to serazeni vypadalo?

[Fluttershy, yay!]

i kdyz kombinace klaves jsou take bezne

S xchainkeys si jde docela užít.

Jak resite tu zalezitost s Esc na standardni klavesnici?

Normální klávesnice používám tak málo, že to neřeším. Obvykle si s sebou stejně nosím TM2030 kvůli hygieně a výšce stolů.

MX Clear je slozite koupit.

Už dlouho ne. Třeba 7bit je má, Cherry G80-3000LQCEU jsou furt na prodej a vůbec.

Je tu stale obrovska skupina lidi, kteri hodne pisi a umi psat, a nemeli by problem zmenit zvyky.

Obrovská, mno... Ty dámy na poště by taky měly umět psát, ale je to bída.

Jak by to serazeni vypadalo?

Teoreticky by většině lidí stačilo mít správné návyky a techniku (a nepracovat 8+ hodin denně), *jenže*

• jak ty návyky/techniku získat a udržet?
• proč se přizpůsobovat technice, nikoliv přizpůsobovat techniku sobě (pominu-li path dependency)?
• nebude to i tak méně pohodlné?

U toho zbytku hraje roli každý detail.

Konečně: když mám uživatele, který se nechce nic učit, nepatrně lepší konfigurace udělá divy (ideálně třeba Matias Ergo Pro a dejme tomu citlivější vertikální myš, byť ty zrovna nejsou samospásné).

Ještě jedna věc, pokud bych měl vybrat jednu věc s nejlepším poměrem mezi cenou/námahou a úsilím, byla by to symetrická klávesnice.

[little.owl]

Už dlouho ne. Třeba 7bit je má, Cherry G80-3000LQCEU jsou furt na prodej a vůbec.

Takze (a) koupit switche v trochu exotickem shopu a postavit, nebo (b) vybrat z par klavesnic na trhu - zlomek blue/brown. Na Cherry G80-3000 je pozitivni, ze jsou vyrabene v Ceske republice a je to levne, jinak se to trochu krouti a je to zbytecne velke. Dalsi moznost je Code Keyboard od Jeff Atwooda. Byvaly kolega ho ma, ale Green s O-rings, a vypada to dobre.

Teoreticky by většině lidí stačilo mít správné návyky a techniku (a nepracovat 8+ hodin denně), *jenže*

Ano, k tomu jsem take dosel.

jak ty návyky/techniku získat a udržet?

Hlavne se dobrat k tomu co je ta spravna technika/navyk.

Ještě jedna věc, pokud bych měl vybrat jednu věc s nejlepším poměrem mezi cenou/námahou a úsilím, byla by to symetrická klávesnice.

Ma hlavni modivace je odlehcit malickum a tam je symetrie fajn.
Porad cekam na ergo keyboard s OSS firmware a ErgoDox je cesta spravnym smerem, ale porad nejsme tam.

[Fluttershy, yay!]

(a) koupit switche v trochu exotickem shopu

Taky je jde koupit u Mousera, když jsme u toho.

vybrat z par klavesnic na trhu - zlomek blue/brown

Podstatně víc než pár, z hlavy Leopold FC660M, zmiňovaná Cherry, některé modely Ducky, WASDv2, toho času Keycool – jenže tady se objevuje ten problém, který se výrazně týká i zrovna MX Brown, a sice že Cherry Corp. má problém uspokojit poptávku, a proto spousta výrobců přechází k odebírání čínských klonů typicky od Kailh nebo Gaote.

Na Cherry G80-3000 je pozitivni, ze jsou vyrabene v Ceske republice

Kvalitní modely se dělají v Německu.

Dalsi moznost je Code Keyboard od Jeff Atwooda. Byvaly kolega ho ma, ale Green s O-rings, a vypada to dobre.

Prostě podsvícená WASDv2, akorát Atwood kolem toho udělal hype. BTW zrovna WASDv2 je zrovna dostupná s MX Clear, ale s MX Brown ne.

Hlavne se dobrat k tomu co je ta spravna technika/navyk.

Nevidím žádné zásadní neznámé. Kdyby lidi nezalamovali zápěstí a neopírali si je a dělali přestávky, byl by to zásadní pokrok.

Porad cekam na ergo keyboard s OSS firmware a ErgoDox je cesta spravnym smerem, ale porad nejsme tam.

Jediný problém je poloha bloků pro palce, která není pro všechny. To řeší Axios i keyboard.io, ale ono to jde obejít i u ergodoxu (přidat klávesu mezi bloky, oddělit bloky pro palce a dát je vertikálně nebo prostě používat stojan). Dalo by se ještě diskutovat o agresivitě posunutí sloupců nebo příp. zvlnění, ale to bude zřejmě řešit modulární Axios s volitelnými zvlněnými alfanumerickými bloky.

[little.owl]

spousta výrobců přechází k odebírání čínských klonů typicky od Kailh nebo Gaote

Jak jsou zkusenosti s Kailh? Zalman ZM-K500 maji problemy ...

Prostě podsvícená WASDv2, akorát Atwood kolem toho udělal hype.

Ano, ale jeste pred par mesici byla levnejsi nez ekvivalentni WASD, i s podsvicenim.

Kdyby lidi nezalamovali zápěstí a neopírali si je a dělali přestávky,

To je zaklad, ale rekl bych, ze toho vice. Pohyby zapesti, predlokti, a ruznou prstovou akrobacii a nakonec i potize s rameny.

[Fluttershy, yay!]

Jak jsou zkusenosti s Kailh? Zalman ZM-K500 maji problemy ...

Po internetech běhají asi dva staré obrázky zlomeného "nástavce" na klávesu. Nová data zatím nejsou, ale... nevím o žádném dodavateli průmyslových/enterprise řešení, který by ke Kailh přešel. Tím myslím Tipro, Diatec apod. Všechno, co jsem dosud viděl, byl spíš levnější "herní" hardware. Nemám k tomu důvěru.

Ano, ale jeste pred par mesici byla levnejsi nez ekvivalentni WASD, i s podsvicenim.

Stejně bych bral WASDv2 bez kláves. Tenké ABS je fuj.

To je zaklad, ale rekl bych, ze toho vice. Pohyby zapesti, predlokti, a ruznou prstovou akrobacii a nakonec i potize s rameny.

Otázka polohy těla a konfigurace nábytku/pracoviště. Samozřejmě to s tím souvisí, ale netýká se to přímo klávesnice.

Prstová akrobacie se prakticky redukuje na neutrální polohu zápěstí, potažmo dlaně (a příp. uvolnění svalů nebo nepoužívání příliš velké síly). Jinými slovy, nebudu natahovat/krčit prst (a tím celou dlaň), nýbrž tam posunu celou ruku.

[Fluttershy, yay!]

Všechno, co jsem dosud viděl, byl spíš levnější "herní" hardware. Nemám k tomu důvěru.

Tím chci říct, spínače třeba i můžou být OK, ale co kvalita pájení? Co kvalita kláves? ...?

[little.owl]

Koupil jsem si experimentalne Cherry G80-3000 s MX Clear (Made in Czech Republic, super), tak uvidim jestli jsou dobre. Vytiskl jsem i ErgoDox bocnice ve formatu 1:1 a prilepil na karton, ty palce mi to opravdu nesedi.

[Bystroushaak]

Plno lidi dnes uteklo k Sublime Text, closed aplikaci, coz indikuje velky problem na poli stavajicich OSS editoru.

K Sublime vzniká opensource alternativa atom.io, ale zatím to moc použitelné není (a ty technologie na kterých je to postavené mi přijdou jako silně divná volba).

[kralyk z abclinuxu]

No jako vypadá to pěkně, ale oproti Sublime to bude určitě žrát hrozný paměti :-/

[Václav "Darm" Novák]

A co Lime Text editor? Napsané je to v Go.

[kralyk z abclinuxu]

Díky, vyzkouším.

[Bystroushaak]

A co Lime Text editor? Napsané je to v Go.

Když jsem na to koukal naposled, tak to mělo skoro nulovou uživatelskou základnu. Ten atom má aspoň spousty nadšenců, co pro to píšou pluginy (bez pluginů by bylo i Sublime skoro k ničemu, je jich tam k dispozici přes 2000).

[Václav "Darm" Novák]

Mělo by to být kompatibilní se Sublime pluginama.

[kralyk z abclinuxu]

No to by byla docela výhra

[Václav "Darm" Novák]

Dle wiki mají implementované jejich python plugin api.

[kralyk z abclinuxu]

Ok, no zatim mi to na Archu nejde zkompilovat :-/

[Bedňa]

Ja som to pred časom skúšal, aj som to skompiloval, ale zas som mal s tým nejaké iné problémy, určite treba počkať, alebo začať písať niečo podobné od piky :)

[kralyk z abclinuxu]

Ten build system u Go je naprosto šílenej...

[Bedňa]

Příloha:

• atom.png (208660 bytů)

Mne to príde, že dnes už je hocičo problém skompilovať.

Inak čo spomínal Bystroušák Atom ten som už spojazdnil, len ťažko povedať ako to bude so svižnosťou. Screenshot v prílohe.

[xkucf03]

BTW: nemáte někdo zkušenost s psaním modulů pro Kate? Ty by měly jít psát v C++ i Pythonu. Navíc se dá i skriptovat a klávesové zkratky jsou nastavitelné. Přijde mi to jako zajímavá volba (byť zatím zůstávám spíš u jEditu nebo IDE, pokud jde o GUI editory).

[Bystroushaak]

No jako vypadá to pěkně, ale oproti Sublime to bude určitě žrát hrozný paměti :-/

Jo, to žere, ale zatím je to jen nějaká alfa verze, tak se dá počítat s tím, že to časem dotáhnou do použitelnosti.

[little.owl]

Mne by spise zajimalo proc Sublime?

[Bystroushaak]

Na tohle téma jsem sepsal hned celý blog :)

Pointa těch featur tam není ani tak moc v tom, že je sublime má, jako spíš že je v sublime skutečně používám. Například ta vícenásobná editace, jakmile jdu někam kde to není, či není tak dobře integrované, tak mám pocit, jako kdyby mi někdo usekl pár prstů. Přitom jsem si na to zvykl naprosto bezbolestně, bez nějaké signifikantní snahy se to naučit.

Druhá věc jsou ty pluginy. V podstatě kdykoliv mě napadne, že bych něco potřeboval, tak zmáčknu CTRL+SHIFT+p, inst[ENTER] a už hledám jestli to tam je, nebo není. Člověk přitom nevypadne z flow a celé je to záležitost jednotek vteřin, ne minut jako v jiných editorech, kde člověk musí kamsi klikat a hledat, nebo nedejbože stahovat z webu a kopírovat kamsi.

[little.owl]

Diky, mozna blogy jednou zacnu sledovat.

Blokovy mod je evidentne dobre vyresen, asi lepe nez uz vim a rychla ucici krivka take. Nicmene u tak zasadni veci jako je text editor nechci byt rukojmi proprietarni binarni hroudy se vsemi dopady, zejmena kdyz nez nemam pocit, ze by mi to subjektivne vuci vim prinaselo tolik navic. Az se objevi FOSS implementace, mozna, mezitim davam nadeje spise projektum jako je modernizovany vim, neovim.

[Bedňa]

Nechcel som byť prvý kto tu bude prudiť o backdoor. Nato že si Bystrušáka vážim ako chytrého človeka, tak používanie backdoor software len kvôli písaniu kódu/textu pokladám za zcestné.

[Bystroushaak]

No, tak backdoor může být leckde jinde (tohle je třeba zábavná záležitost, která infikuje binárky při přenosu přes MITM), než v proprietárním editoru, za který jsem zaplatil, ale samozřejmě máš principiálně pravdu a dřív jsem měl stejný názor. Ten mi ale rozmetalo několik dalších poznatků:

1) Autora chápu. Člověk si může vydělávat různě a většina možností bude stát za hovno. On vytvořil skvělý textový editor, který si získal srdce statisíců uživatelů. Nikoliv marketingem, nebo že by to cpal každému třeba ve školách, ale prostě proto, že je tak dobrý. Proč by si tím nemohl vydělat? Ty peníze jsem mu poslal rád, i když jsem nemusel (dá se to používat bez licence v souladu s licencí :D) jako formu podpory. Jasně, bylo by lepší, kdyby někde byly i zdrojáky, o tom žádná, ale všichni musíme z něčeho žít a pokud on chce žít z prodeje skvělého software, který sám vytvořil, tak mu to schvaluju podstatně víc, než práci kdesi v korporaci, která ho vyšťaví tak, že na programování vlastních projektů mu zbude sem tam hodina dvě týdně.

2) Moje produktivita šla podstatně nahoru. Asi by bylo ideální, kdyby mi to umožnil nějaký opensource nástroj, ale faktem prostě je, že jsem zkusil shitload editorů a nakonec mi nejlépe sedl zrovna Sublime. To že jsem v tom efektivnější a výkonnější je pro mě podstatnější, než jestli to má otevřený kód, nebo ne. Pokud by se našel nějaký tool, který mě podstatně vylepší co do produktivity a chce za to jen moje peníze, duši, ledvinu nebo prvorozené dítě, tak se mi to prostě vyplatí ;)

3) Nejsem na něj vázaný. Jak bylo zmíněno výše, je tu atom a lime, oba dva v podstatě klony ve vývoji. Pokud někdy dosáhnou stejné použitelnosti s radostí na ně přejdu. Pokud by autor Sublime náhodně umřel, tak editor pořád bude nějaký pátek fungovat a ostatní mezitím o to spíš dotáhnou opensource ekvivalenty.

[little.owl]

ad1) => Na vyvoji FOSS se neda uzivit.

ad2) => Uzivale Windows maji pravdu.

ad3) Nejaky patek ... dokazete spustit dva roky stary Sublime na soucasne distribuci nebo zavisite na updatech? Jsou schopni tu binarni hroudu napsat tak aby chodila vsude, nebo je QA limitovano jen na nektere vybrane distribuce a jake?

[Bystroushaak]

1) Dá, ale imho jen málokdy na oneman projektu.

2) Zrovna na windows jde moje produktivita pro změnu strmě dolu, protože ten systém je dementní. Ale kvality některých win-only programů se upřít nedají, i když často trpí svou uzavřeností ve smyslu komunikace s okolním světem. Linuxové programy lze obecně podstatně jednodušeji donutit spolupracovat s ostatními.

3) Všechno jde, když se chce, jen je otázka jak moc velký to bude opruz.

[Jendа]

Zkoumal jsi, jestli to nebonzuje? Já to spustil a bonzla na http://www.sublimetext.com/updates/2/stable/updatecheck?version=2221&platform=linux&arch=x64&r=0. Bonzuje to i každé dvacáté uložení? Bonzuje i koupená verze?

[Bystroushaak]

Nezkoumal, zítra se můžu v práci podívat.

[Bystroushaak]

No, tak jsem trochu zmaten.

Zaregistrovaná verze podle wiresharku nekomunikuje vůbec, ani update check, prostě nic. Pravděpodobně tam bude nějaký časovač, který to ověření spouští až po určité době, spíš než po počtu spuštění, protože jsem to zkoušel několikrát a nic.

Neregistrovaná verze komunikuje okamžitě po spuštění na http://www.sublimetext.com/updates/3/stable/updatecheck?version=3059&platform=linux&arch=x32&r=0&m=RUq_, odkud je asi nejpodstatnější hlavička Last-Modified: Wed, 18 Dec 2013 02:37:06 GMT\r\n.

Otevírání, zavírání, přesuny, editace, minimalizace a tak dále komunikaci nespouští, aspoň ne pokud běží wireshark (k tomuhle by to chtělo nějakou pasivní hardwarovou síťovou sondu).

[xkucf03]

k tomuhle by to chtělo nějakou pasivní hardwarovou síťovou sondu

Nebo prostě ten Wireshark pustit na vedlejším počítači, který v tu chvíli bude dělat bránu

[Bystroushaak]

To je pasivní hardwarová síťová sonda ;)

[kralyk z abclinuxu]

Zkoumal jsi, jestli to nebonzuje? Já to spustil a bonzla na http://www.sublimetext.com/updates/2/stable/updatecheck?version=2221&platform=linux&arch=x64&r=0. Bonzuje to i každé dvacáté uložení? Bonzuje i koupená verze?

Tohle je dobrý vědět, díky.

Nelíbí se mi, jak je v linuxu komplikovaný blokovat (nebo i monitorovat) přístup aplikace k sítí. Právě jsem vygooglil Douane - má někdo zkušenosti?

[Jendа]

Osobně mám pár skriptů, které matchují jen podle UID. Douane vypadá hezky, ale nevím, jestli si chci nahrávat modul do jádra :).

[pavlix]

Nelíbí se mi, jak je v linuxu komplikovaný blokovat (nebo i monitorovat) přístup aplikace k sítí.

Můžeš být konkrétnější? Mám namysli jak tvá očekávání, tak konkrétní nedostatky. Pokud je o přehlednost dat, tak by podle mě mohlo být řešením cgroups nebo dokonce i (nástroj podobný) systemd user sessions, kde by každá služba měla vlastní cgroup a tím pádem možnost samostatného monitoringu a omezení konfigurovaného deklarativně, mimo samotnou aplikaci.

[Jendа]

Chtěl bych něco, co vyhodí okýnko:

/usr/sbin/backdoor se snaží poslat paket na nsa.gov.
Je to TCP SYN na port 22 a jeho obsah je
00000000  53 53 48 20 62 61 63 6b  64 6f 6f 72 20 63 26 63  |SSH backdoor c&c|

- Povolit jednou
- Povolit vždy
- Zakázat jednou
- Zakázat vždy

Frontend si píšu jako skript v Zenity, který strká pravidla do iptables. cgroups je dobrý nápad, teď filtruju podle UID.

[Bystroushaak]

Jo, prostě normální, nepošahaný uživatelský firewall, tak jak ho známe z jiných, proprietárních, OS. Pokud to někdy dotáhneš někam do použitelné verze, měl bych taky zájem.

[Jendа]

Pro mě už je to dostatečně použitelné na to, abych při běžném použití odhalil, že

• FF bonzuje
• TB při account setup posílá doménu do Mozilly
• Impress poslouchá do světa
• colord posílá broadcasty při změně monitoru
• gqrx posílá broadcasty při startu
• Sublime hledá aktualizace
• Chirp hledá aktualizace
• Android se připojuje na Market, i když je to zakázané

[Jendа]

• Windows 8 dělají požadavků nechutně mnoho.

[kralyk z abclinuxu]

Hm, ja zjišťuješ, která aplikace/proces je zodpovědná za jaký trafic? Čistě experimentálně, nebo na to máš nějaký postup?

[Jendа]

Experimentálně. Je tam nějaká věc na netstat, ale moc to nechodí.

Arduino taky bonzuje.

[pavlix]

Jo, prostě normální, nepošahaný uživatelský firewall, tak jak ho známe z jiných, proprietárních, OS.

Pravdou je, že jsem většinu lidí na UI typu „chcete povolit přístup aplikaci xyz“ slyšel povětšinou nadávat. Svět samozřejmě není černobílý a pro někoho může mít smysl i halda dialogů, na druhou stranu si myslím, že většině lidí spíš vyhovuje něco ve stylu capabilities, kde aplikace hlásí, jaké typy přístupů potřebuje a obyčejný uživatel to potvrdí, zatímco pokročilý si může zvolit podmnožinu, kterou aplikaci skutečně dá a pak doufá, že bude fungovat (v případě open source je o něco větší šance, že tento přístup skutečně zafunguje). To je vlastně taková kombinace obou klasických přístupů s minimalizací množství zobrazených bezpečnostních dialogů.

Jinak když koukám, že Jenda už něco má, ty máš velký zájem a mě to taky docela zaujalo, nechcete to dávat nějak postupně společně do kupy? A jestli se někdo bude ohánět tím, že není programátor nebo nechce věnovat čas něčemu, co chce, aby fungovalo, tak mu přerazím prsty ;).

[Bystroushaak]

Pravdou je, že jsem většinu lidí na UI typu „chcete povolit přístup aplikaci xyz“ slyšel povětšinou nadávat.

Já to dřív používal a docela mi to vyhovovalo. Samozřejmě ne tu windowsí parodii na zabezpečení, ale něco lepšího (jméno si ale nevybavím, naposledy to bylo někdy 2008). Z uživatelského hlediska je to fajn, protože ti to dává přehled a těch dialogů zas tak moc není - kolik běžně používaných programů komunikuje s internetem? 10?

Na linuxu jsem jeden čas používal vuurmuur, ale to je taky jen CUI nad iptables a filtrace to umí jen na základě portů, ip adres a dalších síťových podrobností, nikoliv na základě otisku aplikací.

Jinak když koukám, že Jenda už něco má, ty máš velký zájem a mě to taky docela zaujalo, nechcete to dávat nějak postupně společně do kupy? A jestli se někdo bude ohánět tím, že není programátor nebo nechce věnovat čas něčemu, co chce, aby fungovalo, tak mu přerazím prsty ;).

No, ale vážně, času (či spíš energie spotřebovatelné na aktivní myšlení) je málo, projektů které mám v todo zase hromada. Ale pokud to Jenda nasdílí, můžu se mrknout.

[pc2005]

+1, ještě by to chtělo nějaký globální editor, abych to mohl opravit když se překliknu.

[kralyk z abclinuxu]

Přesně tak, měl bych taky zájem. U toho Douane se mi líbí GUI, ale ten kernel modul je pofidérní, navíc nač psát modul když máme iptables (nebo nftables nebo jak se to druhý menuje).

Kdybychom se dohodli na technologií tak bych klidně přiložil ruku k dílu...

[kralyk z abclinuxu]

Jo a taky má Douane twitter widget v konfigurační okně... srsly? To opravdu ne.

[kralyk z abclinuxu]

Ok, tak jsem trochu googlil. Nejlepším zdroje je asi tento thread, evidentně se někdo pokoušel něco takového udělat, viz Leopard Flower. Další zajímavou možností je skriptík ANFD [via Google Translate] fungující zřejmě stejným způsobem.

UFW je k prdu, "aplikace" v UFW jsou pouze definice rozsahů portů. Tolik zatím moje malá rešerš...

[kralyk z abclinuxu]

Příloha:

• screen1.png (23689 bytů)

Tak ten Leopard Flower funguje, resp. alespoň ten základ (daemon). A docela se mi to líbí. Ukázka detekce při startu sublime:

# ./lpfw 

--snip--
<UDP src 33731 dst --snip--:53 /opt/sublime-text/sublime_text 26719 (frontend not active) drop
<UDP src 33361 dst --snip--:53 /usr/bin/curl 26734 (frontend not active) drop

(Ten curl je zavolán skriptem ze sublime)

Při použití cli frontendu:

# ./lpfw
>UDP dst 5678 src 255.255.255.255:5678   (port not found in /proc/net/*) drop
Registered frontend
<TCP src 57100 dst --snip--:443 /usr/lib/chromium/chromium 1576 (asking frontend) drop
<TCP src 54265 dst --snip--:80 /usr/lib/chromium/chromium 1576 (frontend busy) drop
<TCP src 54266 dst --snip--:80 /usr/lib/chromium/chromium 1576 (frontend busy) drop
IN unsupported protocol detected No. 2 (lookup in /usr/include/netinet/in.h)
see FAQ on how to securely let this protocol use the internet
>TCP dst 33131 src 224.0.0.1:443   (unsupported protocol) drop
>TCP dst 33131 src --snip--:443 /usr/lib/chromium/chromium 1576 allow
<TCP src 54265 dst --snip--:80 /usr/lib/chromium/chromium 1576 allow
<TCP src 54266 dst --snip--:80 /usr/lib/chromium/chromium 1576 allow
<TCP src 57100 dst --snip--:443 /usr/lib/chromium/chromium 1576 allow

Mimochodem, CLI frontend poněkud paradoxně vyhazuje okno, viz příloha.

No takže s tímhle jsem dost spokojen. Nicméně nevýhody jsou: nefunguje pythonní GUI, nejsou balíčky, není systemd service. Další věc je, že třeba ten curl nebo wget mohou být zavolány kde čím.

Hmm... čte tohle někdo? No snad tu moc nespamuju

[Bedňa]

Hmm... čte tohle někdo? No snad tu moc nespamuju

Yea a čakám k čomu sa dopracuješ

Tak nejaké praktiky dokážu štandartné sieťové nástroje nastaviť či ich môžu, alebo nemôžu spustiť, napr. SeLinux. S bezpečnosťou je celkovo jebačka, stačilo by namiesto wget spraviť skript wget, ktorý by podľa pravidiel spustil, alebo nespustil skutočný wget, ale to by už chcelo aj zásah do nastavení správcu balíčkov aby ti pri aktualizáciach skutočný wget uložil kam chceš.

[little.owl]

Cte a experimentatory mame radi.

[Bystroushaak]

Jo, to vypadá fajn, ale trochu mě odrazuje, jak tam autor píše že je to nepodporovaný projekt a nemá žádnou chuť v tom pokračovat.

[kralyk z abclinuxu]

Jo, to je blbý no, asi by se s tím dřív nebo pozdějc muselo něco udělat...

[pavlix]

cgroups je dobrý nápad, teď filtruju podle UID.

Já už dlouho toužím po správě uživatelských služeb a první, kdo vypadá, že je ochotný to dotáhnout do nějakého tvaru je systemd. Jenže teď mě napadá, jestli jsou cgroups dostupné i nenulovému UID, nicméně předpokládám, že by to šlo případně obejít třeba selinuxovým kontextem, ten si kernel nastaví podle dostupných pravidel sám.

[little.owl]

Take bych sazel na systemd + SELinux, pripadne rozsireni firewalld.

[xkucf03]

Nelíbí se mi, jak je v linuxu komplikovaný blokovat (nebo i monitorovat) přístup aplikace k sítí.

Můžeš použít AppArmor nebo iptables a pouštět to pod jiným uživatelem (který třeba nebude moci ani k tvým soukromým klíčům atd.). Pro ten AppArmor jsem si napsal offline shell – obyčejný shell, který omezíš AppArmorem, a co pod tímto shellem spustíš, to nebude moci na síť (pozor: v nějaké verzi jádra to bylo rozbité – nutno předem otestovat).

[kralyk z abclinuxu]

No tak zrovna co se toho sublime týče, není moc pohodlný to pouštět pod jiným účtem, když si tím potřebuju editovar soubory...

Jinak teď se snažím otestovat ufw, ten by na to možná mohl být dobrý...

[little.owl]

Nelíbí se mi, jak je v linuxu komplikovaný blokovat (nebo i monitorovat) přístup aplikace k sítí.

Upravit SELinux policy ci pouzit SELinux Sandbox. Oh, yes, ja zapomnel, tedy jen u distribuci, ktere se nestanou pomalu nefunkcni, kdyz je SELinux v enforcement modu.

[kralyk z abclinuxu]

SELinux nebo AppArmor jsou bohužel PITA, zejména aktuálně v Archu, kde od jádra 3.14 je jakýsi problém s LSM, takže LSM-enabled jádro je v AURu... :-/

[Jendа]

Příloha:

• drm.png (12792 bytů)

Uzivale Windows maji pravdu.

Samozřejmě, proč by neměli?

dokazete spustit dva roky stary Sublime na soucasne distribuci nebo zavisite na updatech

No už současné Sublime je staré rok. A já teda nemám problém spouštět na Debianu Unstable dost staré věci.

dokazete spustit dva roky stary Sublime na soucasne distribuci nebo zavisite na updatech

Nedokážeme, protože obsahuje DRM.

[little.owl]

Aha, takze Sublime zavisi na nejakem minimalnim subsetu knihoven nebo se staticky linkuje kde co se vsemi dopady na bezpecnost - a to nefantaziruji o nejakych backdoorech - i kdyz to ze Sublime muze posilat neco kdovikam neni prilis povzbudive.

[little.owl]

než práci kdesi v korporaci, která ho vyšťaví tak, že na programování vlastních projektů mu zbude sem tam hodina dvě týdně.

Tak az tu budou nejaka OSS auta, ktera me uzivi, celkem rad z te korporace utecu.

[Bystroushaak]

Teď se asi dostáváme do bodu, kam ani jeden z nás nesměroval svými argumenty, nebo tě nechápu.

[Bedňa]

Odhliadnuc, od toho že autor zajtra umrie a s ním aj jeho dielo, teda nie že by som mu to prial.

[Bedňa]

Keď porovnám tmavú a svetlú tému, tak pri svetlej ma časom začnú bolieť oči. Okrem toho čierna je pekná veselá farba.

Od editora chcem okrem bežného editovania, aspoň minimalistickú správu projektu, klávesové skratky, zvýrazňovanie syntaxe, autokomplete, no a samozrejme možnosť nastaviť si temnú tému.

Dotykové monitory neprinesú okrem upatlaných monitorov nič.

[little.owl]

Okrem toho čierna je pekná veselá farba.

Tak mozna u vas .

Dotykové monitory neprinesú okrem upatlaných monitorov nič.

Zalezi na aplikaci. Pro navrh PCB jsme meli trimonitorovou konfiguraci, jeden dotykovy a na nem byly toolbary, prepinace vrstev a dotekove ovladani pak bylo pohodlne.

[Bystroushaak]

Barvy, nekteri lide na tomto serveru si libuji v tmavych tematech variace pulnocniho hrbitova za uplnku, ma to pro vas nejaky ergonomicky benefit?

Nebolí z toho tolik oči. Taky se mi nestává, že bych měl problém zaostřit po několika hodinách čumění do obrazovky.

Muze mit prichod dotekovych monitoru, navrch ke klavesnici a mysi, ergonomicky smyl?

Ne, je to kravina pro uživatele, nikoliv pro vývojáře, jehož snahou je nesundavat ruce z klávesnice. Co mi naopak přijde že má potenciál je eyetracking (viz třeba http://theeyetribe.com/), který by teoreticky mohl umožnit nepoužívat myš vůbec.

[Josef Kufner]

V dotykových displejích vidím přínos v tom, pokud půjde snadno odpojit a použít ke čtení nějaké delší dokumentace nebo knihy mimo stůl, případně poponést ke kolegovi pro usnadnění diskuse nad problémem a rovnou si do toho dokreslit poznámky.

[Fluttershy, yay!]

Takže Tablet PC...

[Josef Kufner]

Ne tak úplně. Spíš něco jako v Minority Report. Menší extra displej, na který můžu přesunout, co chci a odejít s tím.

V okamžiku návratu a připnutí na okraj primárního monitoru se plocha tabletu přidá k ploše desktopu a myš i okna mohou plynule přecházet mezi displeji. Po odpojení je to samostatný, offline fungující, tablet PC.

Naneštěstí je to se současným software nerealizovatelné. Tedy alespoň tak, aby to za něco stálo.

[Fluttershy, yay!]

Nechápu, jak se to liší od obyčejného Tablet PC, které funguje jako klient. Jo, software možná saje – jako u všeho.

Minority Report

Ehm...

[Josef Kufner]

Nemám na mysli ty dotykové cool omalovánky, ale způsob předávání dat mezi zařízeními.

Use case: Sedím u desktopu, právě jsem dokončil prezentaci. Odtrhnu menší monitor a odejdu prezentovat. Aplikace na desktopu v klidu běží dál. S utrženým monitorem přijdu do prezentovací místnosti, namířím na projektor a pošlu na něj obraz. Při následné diskusi si nakreslím poznámky. Vrátím se k desktopu a připojím utržený monitor zpět a v ten okamžik mám vytvořené poznámky k dispozici na desktopu.

[jas]

NFC? V desktopoch zatial moc nie je, mobil ho ma snad uz kazdy novsi aspon mid-end.

Na projektor to chce widi (to zas chyba vacsinou v mobiloch/tabletoch, co je skoda). Bohuzial bude chybat to mierenie.

Asi chyba sw aj hw (technologie by na to boli), ale riesitelne by to uz mohlo byt aj dnes aj ked s miernou modifikaciou:

Sedim pri desktope s dokoncenou prezentaciou. Prilozim mobil/tablet k desktopu a odidem prezentovat, na desktope sa nic nemeni. S mobilom/tabletom pridem do prezentacky a cez widi sa pripojim na projektor. Na mobile/tablete si nacmaram poznamky. Vratim sa k desktopu, prilozim k nemu mobil/tablet a mam verziu s poznamkami aj na desktope.

[xkucf03]

Zpátky nohama na zem. V praxi se řeší třeba to, že nemůžeš najít¹ dálkové ovládání k projektoru a když ho najdeš (mezitím najdeš ještě několik dalších k jiným přístrojům), tak hledáš člověka, který to bude umět ovládat. Ve větších místnostech můžeš mít víc promítaček a je potřeba, aby na jednotlivá plátna šel správný obraz – to už je trochu věda a vyžaduje to i určité formální vzdělání a roky praxe. Nezřídka je potřeba zapojení více lidí (minimálně inženýrů) a díky synergickému efektu se to nakonec povede. Velmi důležitou roli má i moderátor², který bude během zapojování přístrojů bavit publikum. A když už se rozzáří obraz na plátně, tak si prostě otevřeš PDFko z flešky.

Na mobile/tablete si nacmaram poznamky. Vratim sa k desktopu, prilozim k nemu mobil/tablet a mam verziu s poznamkami aj na desktope.

Řada dotazů publika je uzavřena odpovědí: „já se na to kouknu“ nebo: „pošlete mi to mailem“. Kritické body jsou obvykle tyto: zda se přednášející na dotaz 1) podívá 2) vyřeší ho 3) odpoví – nikoli to, jakou cestou a na jakém médiu se na jeho počítač ten dotaz nebo poznámka dostaly.

---

Pokud jde o prezentování v rámci jedné organizace s jednotnou správou IT, dovedu si představit řešení postavené na čipových kartách – nebudeš se tahat s notebookem, ani tabletem, ani mobilem… prostě jen zastrčíš kartu do libovolného počítače/terminálu a uvidíš svoji plochu s rozdělanou prací.

Pokud jde o prezentace v cizím prostředí, bude schůdnější to řešit výměnou dat přes síť (verzovací systémy, SFTP, WebDAV, REST, SOAP, síťové disky nebo přinejhorším nějaká webová aplikace). A ne se snažit o propojení na úrovni hardwaru a nějaké živé migrace procesů mezi operačními systémy.

_{[1] tip: může být zamčené ve skříni, aby ho nikdo neukradl, a klíče má vrátný sedící o několik pater níže nebo ve vedlejší budově
[2] a přirozeně to musí být další osoba, protože během moderování nemůže lézt pod stůl nebo běhat po budově (i když má bezdrátový mikrofon)}

[jas]

Ja tu o prototype a vy uz o masovom rozsireni (viem ako to na takychto prednaskach chodi, par som ich uz mal)

cca vsetko mi to pride riesitelne softwarovo (az na zapnutie toho projektoru).

Ako mal nizsie Josef Kucner napad s premietanim QR kodu, tak vysledna hodnota by mohla byt napr. zasifrovana, aby mal pristup cez QR kod len jeden dany clovek (a vie, ze ak ho nema, tak je v zlej miestnosti a pod.). Kod by mu prisiel napr. mailom niekedy pred prezentaciou (telefon by to rozpoznal a poslal nejakej app, co to spravuje).

Okamzite by sa s tym vyriesil napr. aj problem s tym, ze ktory projektor je ktory -- ked nascanujem kod na nejakom platne, tak mam pristup k tomu platnu.

Co sa tyka vsemoznych problemov so zapinanim, viem, ze byvaju a ze niektore miestnosti maju v tomto velmi chaoticke nastavenia (od miliona kablov po milion vypinacov alebo tie ovladace v skrinkach). V buducnosti by sa to mohlo snad zjednodusit a projektor by mohol byt proste na vypinac (nieco ako svetlo -- toto som uz par krat videl v praxi), potom by vysielal ten QR kod az kym sa niekto nepripoji a to je vsetko.

Inak, toto presne vystihuje problem dnesnych technologii (a preco su mobilne os take popularne) -- chyba integracia. Na desktopovom OS ma clovek neuveritelne moznosti a ak sa vyzna, tak dokaze takmer hocico. Bezny clovek sa nevyzna, chce, aby vsetko fungovalo jednoducho a intuitivne a bez dalsej prace. Mobilne OS su v tomto momentalne omnoho dalej nez desktop OS (ako priklad postaci snad aj to spominane NFC).

Co sa tyka tych poznamok, tak ja som pod nimi skor chapal poznamky, ktore si spravi clovek dobrovolne sam (napr. tam nacmara lepsie vysvetlenie lebo ho po nom niekto chcel a nahodou na tom mal v prezentacii aj cas -- mame tu aj hodinu a viac trvajuce prezentacie, kde uz rozvrh nie je taky tesny ako pri tych 10 minut trvajucich), nie pripomienky od publika.

Samozrejme, od 'dalo by sa to spravit' -- tj. dalo by sa spravit jedno zariadenie (pripadne jedna mnozina zariadeni), co to dokazu spravit po masove rozsirenie je to roky az destrocia trvajuca trnita cesta.

btw: Osobne nie som az tak velky fanusik RPC a webovych sluzieb, idea to je pekna a svoje pouzitie urcite ma, ale pride mi, ze sa tieto technologie v dnesnej dobe naduzivaju -- vsetko sa robi vzdialene, nic lokalne, korunku na hlave tomu dava, ked stroj, co to robi vzdialene je menej vykonny nez priemerny notebook...

[Jendа]

Pokud jde o prezentování v rámci jedné organizace s jednotnou správou IT, dovedu si představit řešení postavené na čipových kartách – nebudeš se tahat s notebookem, ani tabletem, ani mobilem… prostě jen zastrčíš kartu do libovolného počítače/terminálu a uvidíš svoji plochu s rozdělanou prací.

Nechci, ty prezentační počítače jsou určitě backdoornuté. Nenechám je hrabat na svoji plochu.

Pokud jde o prezentace v cizím prostředí, bude schůdnější to řešit výměnou dat přes síť (verzovací systémy, SFTP, WebDAV, REST, SOAP, síťové disky nebo přinejhorším nějaká webová aplikace).

Problém je, když mám prezentaci, ve které je ukázka, která třeba vyžaduje rozchozené gnuradio .

[xkucf03]

Nechci, ty prezentační počítače jsou určitě backdoornuté. Nenechám je hrabat na svoji plochu.

Proto píšu „v rámci jedné organizace s jednotnou správou IT“ – zdejší uživatelé jsou přeci jen trochu jiný případ. Já si taky instaluji svůj pracovní počítač… ale většina lidí má to, co jim tam dal místní ajťák, takže i na svém stroji můžou mít klidně podstrčené různé MITM CA, backdoory atd. Neříkám, že je to dobré, ale dokud ti lidé nebudou mít důvěryhodné pracovní stanice, tak je nemusí trápit, že mají stejně nedůvěryhodný počítač v přednáškové místnosti (spravovaný stejným ajťákem).

Někde v „běžné firmě“ nebo na úřadě by to mohlo být celkem fajn – prostě na schůzky a prezentace nemusí tahat notebooky a řešit připojení k projektorům a prostě jen zastrčí kartu do čtečky.

Problém je, když mám prezentaci, ve které je ukázka, která třeba vyžaduje rozchozené gnuradio

To může běžet na plnohodnotném počítači na tvém stole (navíc připojené k SDRku a pořádné anténě) a při prezentaci použiješ vzdálený přístup na plochu. Docela by se mi líbilo mít důvěryhodný mobil s HDMI výstupem, to by bylo na prezentace asi ideální. A k tomu BT klávesnici a myš. Vlastně by tam ani nemusel být GSM modul, takové RPi by na to asi šlo použít

[Josef Kufner]

Jo, okolo NFC by se to dalo postavit. Chtělo by to v první řadě desktopovou čtečku, nějakou destičku či univerzální stojánek, nejlépe i s bezdrátovým dobíjením, který by moc nepřekážel. Takové věci už jsou tu a tam k vidění, ale spíš jako zajímavý prototyp, než že by to měl každý.

Míření na plátno by se dalo udělat pomocí QR kódu. Pokud by projektor neměl co ukazovat, ukázal by QR kód s údaji pro připojení přes WiDi. Prezentující by přišel s mobilem, ťuknul, že chce prezentaci promítat a namířil na plátno. NFC vlastně nedělá nic moc jiného. Tohle by ale mohlo fungovat na pár metrů a umožnilo snadno identifikovat správné zobrazovadlo.

Pro přenos z desktopu na tablet by to chtělo přenést krom souboru i stav prohlížeče. Například u delšího dokumentu polohu v něm. To se pomocí session managementu dá udělat celkem snadno, i když pár zádrhelů tam je.

[jas]

Ten QR kod mi pride ako napad hodny snad okamzitej implementacie.

[Josef Kufner]

Tak to implementuj!

[jas]

Len to by sa chcelo bud nechat zamestnat nejakym epsonom alebo zalozit vlastnu podobnu firmu, inak to tam clovek len tak nepretlaci.

[Josef Kufner]

Udělej prototyp, prober to s lidma od KDE a pokud se to chytne, tak už si to cestu najde. S podporou velkého desktopu to jen tak někde nezapadne.

Udělat jednoduché nastavovátko, co spustí existující nástroje by nemělo být nijak těžké. V první řadě jde o prezentovatelný koncept. Tedy přijímající aplikaci pro desktop, která ukazuje QR kód nebo obraz, a pak klient pro Android, který vyfotí QR kód a nastaví vysílání. Pro demonstraci můžeš pak přenést třeba jen kus textu či obrázek přes obyčejný socket. Samotný přenos obrazu pro začátek řešit nemusíš, s tím už ti někdo, kdo se zajímá o WiDi, poradí.

[Jendа]

Mně to v Linuxu funguje. Je to pár příkazů pro manipulaci s plochou přes xrandr.

[Josef Kufner]

Jak řešíš migraci procesů mezi desktopem a odpojovaným tabletem?

Jak propojuješ oba X servery, aby jsi mohl přetahovat okna z jednoho na druhý?

Jak řešíš synchronizaci dat?

xrandr je jen velmi malý kousek. Možná by se současné nástroje dalo ukecat, aby sloučily plochu dvou X serverů v jednu a po odpojení se požadovaný soubor otevřel na tabletu. Možná by se na to daly použít aktivity a session management v KDE. Uložit na desktopu stav aplikace, poslat ho na tablet a tam nechat otevřít. Neshání tu někdo téma na diplomku?

[Jendа]

Já to myslel tak, že počítač je ten tablet a připojuješ to k monitoru+klávesnici+myši.

[Jendа]

Jo a jinak něco jako Qubes a živou migraci virtuálů. Akorát musí mít oba stroje stejnou architekturu.

[Josef Kufner]

Qubes vypadá pěkně, ale přenášet virtuály by bylo poněkud náročné, hlavně když mi jde třeba jen o jedno okno.

[xkucf03]

Na nějakém uspávání procesů se pracuje/pracovalo, ne? To by asi šlo použít – prostě bys proces probudil na jiném počítači – přenesl obraz paměti. Ale vždycky je tu problém s HW a dalšími zdroji – třeba navázaná síťová spojení, otevřené soubory atd.

[Josef Kufner]

Přesně. Proto to na současných operačních systémech je nerealizovatelné.

[xkucf03]

Odtrhnout můžeš třeba displej TouchBooku

Nicméně ten monitor, co mám na stole, bych odtrhávat a někam nosit fakt nechtěl. A když už mít víc monitorů, tak spíš 2-3 stejné.

Naneštěstí je to se současným software nerealizovatelné. Tedy alespoň tak, aby to za něco stálo.

Myslíš třeba možnost živé migrace běžících programů mezi více instancemi OS (jedna by běžela na desktopu¹ a druhá na tom přenosném displeji)? Ono by to šlo… ale stejně mi přijde jednodušší sdílet po síti data a ne migrovat běžící programy.

_{[1] pracovní stanici}

[Josef Kufner]

Ber to jako doplněk těch velkých statických monitorů. Na straně krajního monitoru mít lištu, kam by se daly přichytit přenosné tablety. V klidu by tam třeba jen jeden odpočíval a nabíjel se. Když by někdo něco přinesl, tak by mohl mít k dispozici volnou část lišty.

V jedné takové pozici bys mohl mít například odložený telefon a když by přišla SMS, jen bys zajel myší na displej telefonu a otevřel si ji, nebo by jsi mohl promítnout fotky na velkém displeji bez nutnosti je nějak explicitně přenášet. Něco sice řeší KDE Connect, ale to je ještě v plenkách.

Ad migrace: Jo, přesně tak. Prostě přesunout okno z jednoho počítače na druhý tak, aby se přenesla i ta aplikace pod ním. Dnes je reálné udělat jen pár triků se session managerem (tím se to zjednoduší na prostý přenos dat), ale i to by mohlo být celkem pěkné.

[Jendа]

nebo by jsi mohl promítnout fotky na velkém displeji bez nutnosti je nějak explicitně přenášet

Telefon můžeš mít připojený normálně přes sshfs.

Zbytek jsem zatím neřešil, protože mám jenom jeden počítač…

[xkucf03]

Další úskalí budou odlišné architektury – na desktopu mám osmijádrové AMDčko, ale v mobilu/tabletu bude nejspíš nějaký ARM. To by ty aplikace musely být psané třeba v Javě Objekty aplikace by se serializovaly a jako proud dat přenesly jinam.

Případně by se mohl přenášet jen obraz a aplikace by běžela pořád na tom původním počítači. To by asi šlo celkem jednoduše, akorát bys musel být pořád online.

Co se týče těch SMSek – nepotřebuji přetahovat žádná okna, stačilo by mi sdílení dat mezi mobilem a počítačem – když přijde zpráva, vyskočí mi upozornění na mobilu i počítači, na jednom z nich si ji přečtu a na obou se označí jako přečtená. V podstatě by mobil mohl fungovat jako IMAP server a to je vše – jen by chtělo nějak ošetřit jeho nedostupnost, aby e-mailový klient na počítači pořád neprudil, když bude mobil mimo dosah.

[Josef Kufner]

Takže si vystačíš s KDE Connect?

[xkucf03]

Přiznám se, že tyhle věci moc nepoužívám – musel bych mít pořád zapnutý bluetooth nebo wifi a to bych musel mobil nabíjet každou chvíli. Takhle mi aspoň pár dní vydrží (když byla baterka nová, tak asi šest, teď tak čtyři, podle intenzity používání…). A zase tolik těch smsek nechodí.

[Josef Kufner]

Jo, spotřeba baterky je hlavní důvod, proč to nepoužívám. Naštěstí si vystačím se synchronizací přes CalDAV+CardDAV a zálohováním SMS na IMAP (SMS Backup+).

Hodilo by se mi ještě vychytat synchronizaci souborů na SD kartě a nějaký automatický backup všeho. Například pokud nechám telefon přes noc na nabíječce (tedy cca dvakrát týdně), tak aby se udělal komplet backup přes ADB. Ostatní data se moc často nemění, tak by to stačilo a přitom by nehrozilo, že by zálohování vycuclo baterku.

[Dreit]

Další úskalí budou odlišné architektury – na desktopu mám osmijádrové AMDčko, ale v mobilu/tabletu bude nejspíš nějaký ARM. To by ty aplikace musely být psané třeba v Javě

U OSS bych předpokládal, že nebude problém zkompilovat program na míru HW.

[xkucf03]

To nebude, ale jak chceš vzít obraz paměti programu pro amd64 a spustit ho třeba na mobilu s armem?

[pc2005]

(To platí jen za přědpokladu, že lidi píšou aplikace multiplatformě a buildovací systém vždy podporuje crosscompilaci)

[Josef Kufner]

Data v paměti programu zcela určitě nebudou jen tak přenositelná na jinou architekturu. Leda by to bylo něco interpretovaného a interpret uměl udělat snapshot svého stavu. Ale ani to neřeší potíže s navázanými spojeními, sdílenou pamětí a otevřenými soubory.

[Bystroushaak]

Ne tak úplně. Spíš něco jako v Minority Report.

Co mi to jen připomíná: http://okcancel.com/strips/okcancel20031003.gif :)

Menší extra displej, na který můžu přesunout, co chci a odejít s tím.

No já nevím, co bych dělal s menším extra displejem a zároveň si to nemůžu hodit na tablet, nebo do čtečky. V podstatě bych musel mít zbytečný držák na ten tablet a vymyslet nějaký způsob, jak ho propojit se systémem. Navíc by se tam těch 10" mezi 23" poněkud ztrácelo, jak významově, tak funkcionálně.

Naneštěstí je to se současným software nerealizovatelné.

Jo, v tomhle ohledu by to chtělo větší pokrok ve vývoji Plan9, protože ten by tohle umožnil.

[xkucf03]

BTW: Proč tenhle systém vypadá tak hnusně a nepoužitelně? Přitom ty myšlenky za tím jsou docela hezké. Nešlo by tam rozchodit aspoň CDE?

[Bedňa]

Eyetracking je starý veľa rokov. Pár rokov dozadu som skúšal MouseTrap a iné projekty, kde si stačilo nalepiť na nejakú časť tela (napr. rameno) reflexný pásik a pohybom prepínať taby atď. Nejak sa tieto technólogie neujali. To s očami chápem, človek sa nonstop niekde obzerá a žmurká, takže je to blbosť.

Čo som videl funkčné tak na Galaxy Note keď sa otočíš bokom, prestane sa prehrávať video. Ďalšie zaujímavé je bez dotyku pohybom ruky prezerať fotografie.

[Fluttershy, yay!]

Eyetracking je starý veľa rokov.

Jistě, ale donedávna byl použitelný jenom s velkými obrazovkami jako pomoc pro pohybově omezené. Dneska už existují docela cenově dostupné implementace pro normálně velké (malé) displeje.

Pár rokov dozadu som skúšal MouseTrap a iné projekty, kde si stačilo nalepiť na nejakú časť tela (napr. rameno) reflexný pásik a pohybom prepínať taby atď.

...což není eye tracking.

Ovšem třeba NaturalPoint SmartNav byl (je) mezi určitou skupinou uživatelů *velmi* populární.

[Bedňa]

Jasne nieje to eye tracking, "a iné projekty" som mal skôr napísať iné technológie.

SmartNav nepoznám ale práve tá predikcia pohybu či ide o chcený, alebo náhodný pohyb, mi príde zložitá a mimo telesne postihnutých ľudí nepoužiteľná.

[Fluttershy, yay!]

Jde si zvyknout. Na Deskthority je pěkná recenze.

[Bedňa]

Mám pocit že keď mi niekoľko hodín pred očami bude behať kurzor podľa toho kde sa pozriem, potom sa postavím od monitoru a bude mi táto funkcionalita chýbať. Nemusí to byť zlé, ale môže to byť aj cesta do cvokhauzu.

Neviem ako to majú premakané aby mi stále nezavadzal kurzor v strede obrazovky a podobné problémy. Recenziu som nenašiel, len video. Hlavne by to chcelo recenziu zo života programátora, alebo grafika a podobne.

[Bystroushaak]

Eyetracking je starý veľa rokov. Pár rokov dozadu som skúšal MouseTrap a iné projekty, kde si stačilo nalepiť na nejakú časť tela (napr. rameno) reflexný pásik a pohybom prepínať taby atď. Nejak sa tieto technólogie neujali.

No to ani nepopírám. Problém je, že dřív to bylo drahé, hnusné a velké, pokud sis rovnou něco nemusel přidělávat na tělo. Tenhle rok by měly dorazit na trh senzory za 100$, které prostě dáš pod/nad monitor, nakalibruješ a ono se to chová jako myš.

[Bedňa]

Ako som už písal vyššie, sám som zvedavý či sa to uchytí, alebo to ostane len ako hračka podobne ako tablety. Teda občas sa to môže hodiť, len na prácu asi nie.

[Bystroushaak]

Podle mě to má potenciál. Pokud dotáhnou tu techonologii do konce (což dříve nebo později někdo ano), tak to již bude jen o přizpůsobení software a pak odpadne spousta důvodů proč si nechávat myš. U některých činností asi stále bude zapotřebí (hry, CAD a tak), ale u spousty ne (práce v editoru, web).

[gauri]

hadam ze Vim diky svemu Esc na tom nebude o moc lepe.

delam ve vimu pres deset let a nikdy jsem nepochopil, proc tolik lidi resi ESC. staci pouzivat ctrl+[ (a pripadne dalsi veci jako napr. ctrl+h misto backspace)…

[Fluttershy, yay!]

Což problém deleguje zase na malíčky.

[gauri]

aha, tak to vypada, ze ocividne nechapu v cem je problem. vzdycky jsem si myslel, ze v poloze ESC. tj. tim, ze mackam ctrl a [, problem nedeleguju na jiny prsty, ale proste jsem ho vyresil, jelikoz obe klavesy jsou mnohem bliz (i ypsilon se mi pise hur nez [) a dosahnu na ne aniz bych musel hybat rukou, vytacet zapesti atp.

[Fluttershy, yay!]

Ono je to nejspíš subjektivní, ale přitom, kolik lidí si stěžuje na 'ls' na Dvoraku, asi nebudu sám... Ctrl mi v té obvyklé poloze připadá jako problém, pokud se neposune celá ruka nebo nepoužije dlaň.

[little.owl]

Pouzivam obe: Ctrl+[ a Esc prohozeny s Caps Lock. Verzi s Ctrl pouzivam u klavesnic, kde mohu pouzit dlan, coz neni pripad treba notebooku.

[Odin]

Zajimal by mne od ostatnich diskutujicich jeden udaj. Mate na praci doma vyclenenu samostatnou mistnost (openspace, kde pracuje i manzelka se nepocita)? A pokud ano, jak je tato mistnost velka?

[MaSo]

Naštěstí ano. Během rekonstrukce vrchu baráku jsem si bývalou koupelnu předělal na micro pracovnu, rozměry cca 1.25m x 2.5m

[Josef Kufner]

S vodním chlazením?

[MaSo]

neee, kompletní vodo-záležitosti byly odstraněny, místo toho tu mám kolem 40 zásuvek (7 okruhů, 5 z nich přes chránič, zbylé dva jsou pro PC a server...)

[Dreit]

Ha, táta to udělal přesně obráceně - plánoval pracovnu a najednou se tam objevila mísa a byl z toho záchod

[MaSo]

škoda...

[Bedňa]

Neexistuje lepšie pracovňa, už nemusíš už odbiehať.

[vlastikroot]

Mam svoji mistnost cca 3x4m.

[Tim kutil Taylor]

Linus má pořádnou vanu teda.

[GeoRW]

z Linusa uz je pomaly stary dedo; jak ten cas leti ...