Portál AbcLinuxu, 5. května 2025 17:09
To sice ano, ale nepřipadá mi to zrovna prospěšné pro Linux jako takový.A proč by to mělo být prospěšné zrovna pro Linux jako takový? Hraju si na svém písečku, a co se děje okolo mne nezajímá? Válka Linuxu s Windows snad nikoho, kromě Microsoftu, nezajímá, ostatním snad jde o to, aby software byl lepší, ne?
Nevím, jak mám vysvětlit "dobré pro někoho" a "dobré pro Linux", když rozdíl je naprosto zřejmý?Otázka ale zněla na rozdíl mezi "dobré" a "dobré pro …". Ano, rozdíl je zřejmý – pokud mám potřebu zdůrazňovat, že je něco "dobré jenom pro něco", znamená to, že pro něco/někoho jiné(ho) je to pro změnu špatné. Já tuhle kategorii raději vynechávám, protože až příliš často se ukazuje, že co je teď "dobré pro mne" se zanedlouho ukáže jako "špatné".
Mě to jen vede k otázce, co pak má motivovat běžného uživatele používat Linux, když mu veškerý kvalitní SW, na který si jen vzpomene, poběží na OS, který už zná (Windows). Upozorňuju, že nějaké "oupn sórs" je mu ukradené.Co by ho mělo motivovat? Bude mít software, se kterým je spokojený, na operačním systému, se kterým je spokojený. Proč by měl používat něco jiného? Jenom proto, že to "něco jiného" je Linux? A proč?
Co by ho mělo motivovat? Bude mít software, se kterým je spokojený, na operačním systému, se kterým je spokojený. Proč by měl používat něco jiného? Jenom proto, že to "něco jiného" je Linux? A proč?Připadá mi to jako přesný opak toho, o co se snaží různé distribuce typu Ubuntu - tedy o popularizaci. Oni se snaží lidem dávat důvody, proč Linux používat. Naopak, projekty prahnoucí po tom, aby pod Windows běželo úplně vše, dosahují věci opačné.
Ale čo je na tom zlé?Teď jsem zatraceně rád, že jsem na Linux přešel. A mám takové tušení, že kvality systému bych neodhalil, pokud by mě něco v začátcích u Linuxu neudrželo.
Ja si práveže myslím, že týmto sa windowsi postupne nainfikujú natoľko, že nad nimi bude bežať celý linux. Takže linux nakoniec vyhrá tak či tak.To, že všichni stále budou používat OS jedné neinovativní firmy, mi moc jako vítězství nepřipadá.
Uvedom si, že tu nejde o to, aby bol všade linux, ale o to, aby bol všade rozumný operačný systém.S tím souhlasím, proti Solarisu či *BSD nic nemám
Ak budú na tom OS používať všetky nástroje linuxu a linuxové jadro, ktoré celý ten OS prekryje, tak to nakoniec bude linux.Ten základní OS (Windows) považuji za značně nekvalitní základy pro něco takového, ale nuže dobrá
Konkurence ve stylu "ať je na tom ten druhý hůř než já" není žádná rozumná konkurence, je to nezajímavé a k ničemu.Někdo na tom hůř být musí. Situace, kdy si Windows udrží své téměř monopolní desktopové postavení díky tomu, že na něm poběží prakticky všechno, je tedy v pořádku? To mi tedy povězte, čím mám lidi ve svém okolí lákat na Linux... protože já už nevím.
Někdo na tom hůř být musí. Situace, kdy si Windows udrží své téměř monopolní desktopové postavení díky tomu, že na něm poběží prakticky všechno, je tedy v pořádku?Pokud ale bude konkurence fungovat tak, že nebudu vylepšovat to svoje, ale naopak budu poškozovat toho druhého, nepovede to k celkovému růstu, ale k celkovému úpadku. Takže to, že někdo na tmo bude hůř, je nepodstatný vedlejší efekt, ne cíl.
To mi tedy povězte, čím mám lidi ve svém okolí lákat na Linux... protože já už nevím.Pokud si myslíte, že je Linux horší, nevím, proč jej používáte a proč na něj chcete někoho lákat. A pokud si myslíte, že je lepší, lákejte je právě na to. To je snad to jediná, co dává smysl.
Ano, toto vlákno začalo hloupou otázkou "k čemu to sakra může být dobré, když já to nepotřebuju?" A já se celou dobu ptám, jaký je rozdíl mezi "je to dobré" a "je to dobré pro Linux".Tak si můj příspěvek laskavě znovu přečtěte - nepsal jsem ve svém příspěvku zhola nic o tom, jestli to je nebo není dobré pro mě. Já nemůžu za to, že máte zjevný problém s pochopením psaného textu.
v čem je to tak děsně dobré pro Linux všechno zprovozňovat aby běželo na Windows?Dá se tahle věta chápat jinak, než že vám vadí, že ten software nepoběží jen na Linuxu, ale i na Windows? Myslím, že stylově neutrální věta by vypadala trochu jinak – třeba by si odpustila to "děsně" a "všechno". No a že je to dobré zrovna pro vás a ne pro někoho jiného, to jsem vám tam trochu podsunul - ovšem ne proto, že bych měl problém s pochopením psaného textu, ale spíš proto, abyste se vy zamyslel, jestli tohle není právě ten důvod, proč jste tu větu takhle napsal. Těžko totiž najít důvod jiný.
v čem je to tak děsně dobré pro Linux všechno zprovozňovat aby běželo na Windows?Dá se tahle věta chápat jinak, než že vám vadí, že ten software nepoběží jen na Linuxu, ale i na Windows?
No a že je to dobré zrovna pro vás a ne pro někoho jiného, to jsem vám tam trochu podsunulNedá, ale neznamená to, že jsem to myslel způsobem "k čemu to sakra může být dobré, když já to nepotřebuju?", který jste mi tu předhodil, jak jste se ostatně přiznal. Nevím, jak vám to mám dostatečně jasně naznačit, ale prostě a) myslím si, že to rozšířenosti Linuxu neprospěje b) vyšší rozšířenost obecně alternativních OS (nejenom konkrétně Linux) je výhodná, protože zde vzniká vyšší konkurenční tlak, na čemž v důsledku vydělá uživatel. Taková monokultura Windows mi dvakrát výhodná tedy nepřipadá.
myslím si, že to rozšířenosti Linuxu neprospějeA dozvíme se už konečně, co z toho plyne? Neprospěje to ani růstu sedmikrásek na Marsu, přičemž obojí mne drásá zhruba tak stejně.
vyšší rozšířenost obecně alternativních OS (nejenom konkrétně Linux) je výhodná, protože zde vzniká vyšší konkurenční tlak, na čemž v důsledku vydělá uživatel. Taková monokultura Windows mi dvakrát výhodná tedy nepřipadá.Konkurenční tlak nevzniká tím, že budou Windows (nebo aplikace pro ně) špatné, ale tím, že budou jiní lepší. Váš příměr si klidně můžete otočit – tím, že budou linuxové aplikace portovány na Windows, vzniká tak "konkurenční tlak" (ve vašem pojetí) na Linux, aby byl lepší.
myslím si, že to rozšířenosti Linuxu neprospějeA dozvíme se už konečně, co z toho plyne? Neprospěje to ani růstu sedmikrásek na Marsu, přičemž obojí mne drásá zhruba tak stejně.vyšší rozšířenost obecně alternativních OS (nejenom konkrétně Linux) je výhodná, protože zde vzniká vyšší konkurenční tlak, na čemž v důsledku vydělá uživatel. Taková monokultura Windows mi dvakrát výhodná tedy nepřipadá.Konkurenční tlak nevzniká tím, že budou Windows (nebo aplikace pro ně) špatné, ale tím, že budou jiní lepší. Váš příměr si klidně můžete otočit – tím, že budou linuxové aplikace portovány na Windows, vzniká tak "konkurenční tlak" (ve vašem pojetí) na Linux, aby byl lepší.
Popravdě nevím, jestli nechápu víc já vás nebo vy mě... a nebo jestli prostě nechcete chápat. Existuje cosi jako poměr v používání OS a v našem případě je nakloněn celkem k Windows... když jej ještě více nahnete, tak Linux na desktopu nikdo používat nebude, což přispívá ke vzniku monokultury. Když aplikace z Linuxu na Windows nepojedou tak snadno, bude zde o kousek víc motivace, proč jej používat. A jak jsem říkal, více uživatelů = větší zájem výrobců hardwaru a softwaru.
Konkurenční tlak nevzniká tím, že budou Windows (nebo aplikace pro ně) špatné, ale tím, že budou jiní lepší.Nic proti tomuto nikde netvrdím a je mi záhadou jak jste to z toho vydedukoval.
Existuje cosi jako poměr v používání OS a v našem případě je nakloněn celkem k Windows... když jej ještě více nahnete, tak Linux na desktopu nikdo používat nebude, což přispívá ke vzniku monokultury. Když aplikace z Linuxu na Windows nepojedou tak snadno, bude zde o kousek víc motivace, proč jej používat. A jak jsem říkal, více uživatelů = větší zájem výrobců hardwaru a softwaru.S tím nemohu souhlasit. Ani s jakýmsi poměrem v užívání OS, ani s tím, že monokultura je a priory zlá, ani že jinakost je hodnota sama o sobě. Začnu od konce. Různorodost není hodnota sama o sobě. Důležitá totiž není kvantita, ale kvalita. Neplatí, že čím víc firem/produktů, tím větší konkurence a tím lépe. Důležité je, aby firmy/produkty byly kvalitativně různé. Kdyby někdo dokázal napsat ideální operační systém, ať je klidně jenom jeden – já bych s tím neměl vůbec žádný problém. Jenže zatím takový OS nikdo nenapsal, takže zde mohou být různé OS, jeden je lepší v tom a jiný v něčem jiném, každý si může vybrat. Přičemž to, že v jednom je lépe podporován hardware a v jiném hůře, to je pouze jedna z mnoha vlastností toho OS, podle které si můžeme vybírat. To, že jsou ty OS různé, tedy není cíl, ani záruka něčeho, je to pouze vedlejší efekt. Pokoušet se vytvářet kvalitu pouhou různorodostí je stejně pošetilé, jako pokoušet se přivolávat déšť tím, že budeme nutit vlaštovky, aby létaly nízko. K tomu všemu dál ještě přistupují změny v okolním prostředí. Těm se musí firmy/produkty/OS přizpůsobovat. Každý očekává jiné změny, proto jsou i reakce různé. Není nutné nějak se snažit nabývat na síle nebo mohutnosti – důležité je být dobře připraven na tu „svou“ příležitost. Konkurence neznamená, že jeden zvítězí bere vše, ale že ti neúspěšní zaniknou. To ale znamená, že mohou dlouho přežívat např. různé produkty, o které je minimální zájem – pokud je alespoň to minimum. Až se jednou změní podmínky, může se stát, že zrovna tenhle produkt bude ideálně připraven pro nové podmínky a „ovládne trh“. Takže je fajn, že existuje třeba Hurd, protože jednou se třeba něco změní, bude příležitost pro mikrokernely, a bude velká výhoda, že už Hurd existuje, že jej nemusíme teprve vymýšlet. Navíc platí, že čím větší změna, tím původně okrajovější varianta se dostane do popředí. A z tohoto pohledu k sobě mají Windows a Linux velmi blízko. Takže až dojde třeba v oblasti architektury počítačů k nějaké opravdu velké změně (třeba kvantové počítače nebo biotechnologie), půjdou do kytek Windows s Linuxem ruku v ruce. Takže to, jaký má Linux „tržní podíl“, nijak nesouvisí s tím, zda má existence Linuxu nějaký smysl. Větší komunita uživatelů sice možná bude znamenat tlak na výrobce hardwaru a následně lepší podporu hardwaru v Linuxu, ale zase to může přinést jiná negativa (větší důraz na zpětnou kompatibilitu, zpomalení vývoje, větší „blbu vzdornost“)… Pokud motivací pro přechod na Linux bude to, že některé linuxové aplikace nepoběží na Windows, je to především ukázka nekvality Linuxu. Pokud by byl řádově kvalitnější než Windows v mnoha ohledech, bude podpora nějakých aplikací pouze marginální důvod pro přechod. „Nebýt tak špatný, jako Windows“, to opravdu není dobrá strategie, a nepovede to k žádnému kvalitnímu OS. Ukázkový příklad je Mozilla, která má snahu „nebýt tak špatná, jako MSIE“. Z „alternativních“ prohlížečů má sice největší tržní podíl, ale rozhodně není tím, kdo by udával směr, byl inovativní, určoval kvalitu. Ještě nedávno bych tvrdil, že má pořád ještě šanci se na špičku dostat, dneska už si to nemyslím. Takže Mozille sice zůstane nesmazatelná zásluha za propagaci OSS, ale život půjde dál, a jinudy. Tak bych se docela nerad dočkal toho, že se Linux vydá stejným směrem. Tam totiž nevidím toho třetího vzadu. OS X je myslím přeci jen specifický. I když zrovna OS X může být tím, kdo prošlape cestu „alternativy k Windows“, na které ho pak Linux může předběhnout. Anebo OS X tu cestu prošlape, ale Apple si včas uvědomí, že už dále nemůže být takový svět sám pro sebe, a Linuxem se předběhnout nenechá. V každém případě v tom ale bude hrát minimální roli „nepomáhání soupeřům“, daleko důležitější je, co ten který OS doopravdy umí.
Takže to není pod GPL, protože ta žádné omezení na užití neklade.Q: What license is LINA released under?
A: LINA is dual licensed. For non-commercial users, LINA is available under the GNU General Public License, Version 2. If you wish to use it commercially, please contact us to find out more about the LINA commercial license.
Nebo chcete říci, že když si vezmu program pod touto licencí, zařadím se do škatulky „nekomerční“ a pak jej začnu rozdávat jen a pouze pod GPL, že budu konat, jak si původní autoři přáli?
IMHO ano, to je přesně smysl duálního licencování, stejně je to u Qt nebo MySQL.
Ano, stejně blbě jako u Qt. Ostatně to je jeden z případů, které se GPL3 snaží vyřešit.
Mám to chápat tak, že GPL3 si kromě jiného klade za cíl znemožnit duální licencování ve stylu Qt nebo MySQL? Sice by to bylo šílené, ale svým způsobem by to byla dobrá zpráva: znamenalo by to, že kdyby došlo na rozdělení na GPL2 svět a GPL3 svět, ten GPL2 bude zase o něco bohatší.
Nebo chcete říci, že když si vezmu program pod touto licencí, zařadím se do škatulky „nekomerční“ a pak jej začnu rozdávat jen a pouze pod GPL, že budu konat, jak si původní autoři přáli?IMHO ano, to je přesně smysl duálního licencování, stejně je to u Qt nebo MySQL.
Podle mne duální licencování je L≡L1⊻L2. Příjemce licence si vybere jednu z nich a podle té se řídí. Takže je zcela legitimní, když příjemce šíří dílo dál třeba pod L1. Tj. není problém osamostatnit projekt právě pod jednou licencí bez dalších omezení.
V případě LINA cítím jistý rozdíl. A to L≡{P⇔L1;¬P⇔L2}, kde P je „pro komerční účely“. Pak ovšem dílo musím užívat pod licencí L a pokud je to možné, mohu šířit také pod celou L.
Ano, stejně blbě jako u Qt. Ostatně to je jeden z případů, které se GPL3 snaží vyřešit.Mám to chápat tak, že GPL3 si kromě jiného klade za cíl znemožnit duální licencování ve stylu Qt nebo MySQL?
MySQL licenci neznám, o Qt se domnívám, že je formulována stejně jako u LINY. Možná se mýlím, a pak svoje přirovnání ke Qt beru zpět.
GPL3 (4. a 7. článek) se snaží zamezit přidávání dalších podmínek, jak jsem ukázal výše.
Buď je v té odpvědi nějaký skrytý háček v právníky pečlivě vyladěné chytákové formulaci nebo prostě není správně. Pokud slinkuji svůj kód s GPL licencovanou knihovnou, výsledek nesmím distribuovat pod jinou licencí než GPL, protože je to "odvozené dílo" ve smyslu licence. Je to tak? Qt, pokud si nekoupím komerční licenci, je licencována GPL. Je to tak? Takže jakmile slinkuji svoji aplikaci s Qt, nemohu ji šířit pod BSD, Apache, MPL, IDPL nebo jinou open source licencí podle vlastního výběru, ale jen a pouze pod GPL.
Jestli ta odpověď bazíruje na tom, že mohu svůj non-GPL open source kód slinkovat s Qt a tvářit se, že výsledek má pořád stejnou licenci, jen to pro každého příjemce efektivně bude GPL, tak to je nesmysl, tomu při nejlepší vůli nemohu říkat "zveřejnit pod jinou licencí".
my_super_sort
. Udělám tomu Qt kabátek, abych demonstroval funkčnost, ale je mi fuk, zda a jak ho bude chtít někdo používat, takže ho uvolním pod Public Domain.
No a programátor si potom stáhne zdrojové kódy, funkci si zkopíruje do vlastního projektu / nebo tomu udělá třeba Gtk rozhraní a GPL jej vůbec nezajímá, řídí se licencí Public Domain.
Přiznávám, že termínu odvozené dílo příliš nerozumím, zvláště ve spojitosti s interpretovanými jazyky mi to nedává už žádný vůbec smysl, protože kdy u nich vlastně probíhá linkování?.
Udělám tomu Qt kabátek, abych demonstroval funkčnost, ale je mi fuk, zda a jak ho bude chtít někdo používat, takže ho uvolním pod Public Domain.
Taky nejsem právník, ale obávám se, že tohle už není v pořádku. Smysl GPL je v tom, že nikdo nesmí dostat program jako černou skříňku, tedy bez zdrojáků nebo jasně deklarované možnosti ty zdrojáky získat. Pokud program, který byl infikován GPL, někomu poskytnu jako klasický public domain (ber nebo nech ležet), tak IMHO tento základní princip poruším.
Přiznávám, že termínu odvozené dílo příliš nerozumím, zvláště ve spojitosti s interpretovanými jazyky mi to nedává už žádný vůbec smysl, protože kdy u nich vlastně probíhá linkování?.
U interpretovaných je to naopak jednodušší - prostě v programu ten infikovaný kus kódu je nebo není. Naopak u kompilovaných jazyků je potřeba rozlišit statické a dynamické linkování (v tom je rozdíl mezi GPL a LGPL).
Smysl GPL je v tom, že nikdo nesmí dostat program jako černou skříňku, tedy bez zdrojáků nebo jasně deklarované možnosti ty zdrojáky získat.Ano, ale to stejné se týká i GPL-kompatibilních licencí - ostatně to není můj výmysl, jejich seznam na gnu.org - jsou to licence, které zaručují stejné svobody jako GPL, tj. nezakazují, nebo nepřikazují nic, co GPL explicitně povoluje. Viz opět FSF: What does it mean to say a license is "compatible with the GPL"
Pokud program, který byl infikován GPL, někomu poskytnu jako klasický public domain (ber nebo nech ležet), tak IMHO tento základní princip poruším.To se mi nezdá, protože by potom třeba takový amarok porušoval GPL, když obsahuje databázi sqlite, která je pod Public Domain. Jako autor PD software přece uvolňuji jen to, na co mám autorské právo, ne knihovny Trolltechu. Já si prostě myslím, že když z kódu
gpl_call1(); // GPL part pb_call(); // Public Domain part gpl_call2(); // GPL partudělám
pb_call();Není nutné mít výsledek pod GPL. Navíc, pokud jsem vykonavatelem autorských práv, tak samotné uvolnění pod GPL neznamená, že nemohu ten stejný kód uvolnit pod další (i třeba GPL nekompatibilní) licencí, jako to dělá Trolltech, nebo MySQL AB, nebo dokonce v další verzi software uzavřít, což udělal autor scanneru Nessus. Myslím, že, pokud by Qt šlo proti duchu GPL a dané FAQ nebylo pravdivé, tak by Stallman proti Trolltechu jistě vystoupil, ovšem nic podobného jsem nenašel. Je možné, že by přímý dotaz na FSF učinil naši debatu zbytečnou
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.