Portál AbcLinuxu, 24. října 2025 23:12
.Ale porad jsou pouziti, pro ktera ar proste potrebujesNapř.? Já mám naopak zkušenost takovou, že xpdf otevře i to, co AR odmítá. A nové kpdf je s AR už úplně nesouměřitelné..
. Nehlede na to, ze pokud budes mit rozhozene barvy, pripadne cast pozadi bez barvy tak to na profesionalite take neprida. Mam pokracovat? Takze co dal, skrasisto
?
Navíc je XPDF na starším počítači podstatně rychlejší, acroread je tam prakticky nepoužitelnej.
Pro mě je prostě PDF formátem pro texty doplněné grafikou, k čemukoliv jinému ho odmítam používat, nějaké javascriptové blbosti a formuláře tam nemají co dělat. Jasně, je to proprietární formát od Adobe a ta může chtít aby v tom byl implementovanej třeba celej operační systém, ale na to jim kašlu. K tomu ten formát nepotřebuji. Jestli mi někdy někdo pošle PDF dokument s formuláři a javascriptem, tak mu ho obratem pošlu zpět s výzvou ať si s ním vytře zadní část těla
Btw. navíc mi XPDF umožňuje ignorovat zvrácené DRM
Vlastimile, Vlastimile, Vy jste si ještě nevšiml, že je takový drobný, takřka bezvýznamný rozdílek mezi Adobe Acrobatem (Professional) a Adobe Readerem?
. Spravne ma byt samozrejme Adobe Acrobat Reader, Vlastimil to urcite rad opravi. WOW, budme radi ze uz je konecne sedmicka pro Linux, posledni byla petka a ta mi pri kazdem otevreni kdejakeho noveho barevneho dokumentu protivne vriskala ze ho mozna nezobrazi spravne, proste vopruz.
Jinak tech 40 MB je priserne, to je sila. Uz jdu studovat jak to orezat a odrbat, takovy bordel mit na disku nehodlam
. Ale jinak je tam (na prvni pohled) komplet howto a help v html, a celkove vypada dobre, hmm to se jednou pochlapili. Ted jenom aby to rozumne bezelo a nemelo prilis velike a nerealne pozadavky.
A jinak trikrat hura, konecne mame na Linuxu v AR OpenTypova pisma (az na symbols a adobe sans & serif) kde hlavne misto Timesu pouzije Minion Pro, ktery obsahuje komplet Latin Extended A rozsireni a alespon zakladni cyrilici a reckou abecedu a misto Helvetiky Myriad Pro, ktery tez obsahuje Latin-A a cyrilici. Skoda jen, ze recka abeceda chybi a ze je porad pouzit Courier bez Latin extended znaku. To se mi rozhodne libi, i kdyz pokud nekdo pouzival nesubsetovanou cestinu bez kompozitu tak ne ze by to neslo vylozene prohlednout, ale takhle to bude pohodlne a bez prace navic. Super!
).
, jestli ses neprihlasil tak si ted nestezuj. Ze by nemeli penize toho se docela neobavam... A s knihovnama je to relativni, je spousta uzivatelu kteri jsou nastvani ze nepouziva jejich oblibenou knihovnu a pak zase spousta takovych, kteri jsou nadseni ze si nemusi system plevelit knihovnou navic. Jak chces uspokojit vsechny? A uz je to trapna a odehrana pisnicka, kdy Qteckari neustale utoci na vsechno a vsechny kolem, vidi bile mysi na hlave a permanentne vyvolavaji pritrouble flames. Mam tech Qtckarskych flames plnze zuby, kdo to ma cist? Take pouzivam jenom jednu knihovnu a nevyvolavam neustale flames o tom, ze me stve ze existuji programy ktere si nekdo dovolil napsat jen pro Qt ale vyresim si to v klidu sam. Nebo se ti zda, ze je v ohni malo oleje? Pak se jdi vybit jinam, doporucuji fasek a betonovou stenu...
.
. Takze pokud nastavime pango stejne jako gtk tak by to melo vypadat dobre. Jinak spustil se pekne svizne a i na starem muzeu mozna svizneji nez petka. S vzhledem do desktopu nejak nemam problem, IMHO je jedno jestli to zapada do nejakeho desktopu nebo ne, spousta lidi stejne desktop nepouziva. Me napr. ten vzhled v prostredi Wmakera nijak nevadi, motif vzhled me take nevadil. Pro me byla jedina nevyhoda motifove verze nefunkcni kolecko jinde nez na liste, jak to vypada je mi fakt jedno, stejne vetsinou poustim fullscreen
.
. Vubec cele gtk-2 je velice zajimavy bastl, narozdil od gtk-1 coz je jedna jedina knihovna v systemu, ktera na nicem moc nezavisi, pouziva jeden konfiguracni soubor a _funguje_. Gtk-2 najedou zavisi na tune dalsiho bordelu ktery pouziva, znovu implementuje kolo a jeste ke vsemu pitome a nefunkcne. Nac tam musi byt nejake #%$#$#@ pango, jakoby nestacilo, ze pro praci s fonty mame X, Xft, freetype, fontconfig tak k tomu navic musi vzniknout dalsi pitoma knihovna navic, ktera zase zavisi na blbostech... Gtk-2 me velice napadne pripomina ten bastl bordel zvay GNOME
. Uz mam konfiguraci v .gtkrc, gtkrc-2 a gtk aplikace vypadaji stejne a zkonfigurovane jsou stejne, az na to zas* pango. Proc mam porad pocit, ze Linuxovy desktop widlati vice nez je zdravo? Jsem zvedav kde to az skonci a jestli se konecne vyvojari GNOME proberou a vytahnou hlavu z p*e a zacnou premyslet a nedelat hovadiny... Jeste ze vetsina veci ktere pouzivam je psana pod gtk-1, doufam ze dvojku nebudu nucen pouzivat. V opacnem pripade nevite nekdo o jednoduchem systemu ktery funguje tak jak ma fungovat, je v nem maximalne 1,2 sdilene knihovny a jedno api, jedna knihovna a jeden system pro jednu vec, ktery _funguje_ a ne tuna implementaci, kde je jedna vetsi nefunkcni bastl nez druha? Kde je jedna implementace threadu ktera funguje a ne 4 nefunkcni? Kde na desktop staci 3 pisma a nepotrebuji Xka milion blbosti pro kazdou aplikaci sve pismo? Atak dale... Svoboda vyberu je fajn, ale tak akorat ve smyslu jaka aplikace na jakou ulohu, pro system je akorat za trest. Uz me unavuje kvuli kdejake hovadine instalovat to, v cem si nekdo zamanul to napsat, at uz je to perl, picon, javabordel, nekdo pise zasadne v ksh, nekdo zase zasadne pouziva nejuchylnejsi knihovny ktere zavisi na nejuchylnejsich bordelech, a potom misto konfigurace par zalezitosti clovek musi konfigurovat nejobskurnejsi veci, ktere vsechny delaji totez a daly by se nahradit jedinou funkcni. Kde instalace desktopu by mohla zlomek toho, co musim instalovat ted a to co do objemu tak i do instalovanych komponent... Ach jo, z prasteneho desktopu uz mne pomalu zacinaji tect nervy.
. S tim, jestli je to tak uplne veci acrobata prave nevim, nasel jsem sice v binarce nejake podezrele retezce (adobe-helvetica-normal-r-*- ...) kde jsem zkusil zvetsit velikost ale vypadalo to porad stejne. Takze nevim, asi jim napisu na podporu at se jednou take staraji. Dobre zacarovane kolo je, ze i kdyz by byla nejaka moznost v nastaveni tak to stejne nenastavim, protoze prave v dialogu nastaveni jsou ty priserne male blechy
takze by mi helpla asi jedina option do konfiguracniho souboru nebo parametr prikazove radky. No nic.
PS: vykasli se uz take jednou na praci a nekdy se take ukaz nebo se s kolegou Norbertem sejdete v prvaku
.
-djz
Dalsi vec, ktera mne sere - kolecko mysi posune dokument jenom o par pixelu - v konecnem dusledku je to scrollovani stejne nepouzitelne, jako ve starem Acrobatu (tam to ale pro jistotu neslo vubec).
CoolType - sice se zapnout da, ale to je tak asi vsechno. Nikde jsem nenasel nastaveni, takze bud muzu mit sedej antialiasing nebo krasne duhove barevnej
Posledni vec - 127MB v pameti pri otevrenem 3MB PDFku... katastrofa
PS: Ve skole sme byli s kolegou Norbertem vcera
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.