Portál AbcLinuxu, 4. května 2025 12:43
Tiskni
Sdílej:
Dnes se pracovní doba přesouvá na cca 9 hodinu plus mínus, dělá se leckde déle - končí se v 17 i 18 hodin, to má vliv i na životní rytmus.Mozna by bylo fajn nezobecnovat prazske zkusenosti na zaPrazi.
Miluji meetingy v pátek po čtvrté odpoledne.To by mělo být trestné, ne? :)
Na druhou stranu, z Prahy se občas ozývají (závistivé?) připomínky, že oni by něco chtěli a já tam už nejsem. No bodejď, když oni přijdou do práce mezi devátou a desátou, dají kafe, proberou co nového, pak si připraví pracovní prostředí, zajdou na oběd a ve dvě začnou vyřizovat emaily. No a to já už jsem pomalu na odchoduTo je jedna z nevýhod flexibilní pracovní doby. Tam kde se sejdou skřivani a sovy to většinou skončí tak, že se stanoví nejpozdější příchod do práce (vesměs 9 nebo 9:30). To pak většinou vede k nadávání na abclinuxu![]()
Tam kde se sejdou skřivani a sovy to většinou skončí tak, že se stanoví nejpozdější příchod do práce (vesměs 9 nebo 9:30).
Já spíš znám to, že hlavní pracovní doba je od devíti do čtyř – v téhle době by tam měli být všichni a můžou se konat různé porady – a pracovat si jinak můžeš jak chceš, je na tobě, kam si těch svých 8 h/den posuneš.
Spíš jsem viděl 9-15 nebo 9-14 (9-16 je 7 hodin, to už není moc co posouvat).
Ještě musíš počítat čas na oběd. Ale je fakt, že 16 už je asi moc, spíš těch 15.
Na druhou stranu, když po obědě rozděláš nějakou práci a ve tři už tam nejsou lidi, se kterými máš spolupracovat, tak to zrovna nepotěší.
Každopádně jsem tu už několikrát viděl kategorické výroky typu "pracovní doba od 9 je jenom manažerská buzerace, takovým firmám se vyhněte".
Jako že je to moc pozdě nebo moc brzo? Mně to přijde tak akorát. Vyspávat do oběda1 v pracovní den fakt není potřeba a na druhé straně máš zase možnost si přivstat a udělat nějakou práci, ještě než tam přijde většina lidí.
[1] a chodit z práce v noci
V minulém režimu se chodilo do práce od 7 hodin (i v kanceláři na úřadech a exportních podnicích), nechme stranou fabriky, kde se dělalo od 6 hodin z praktických důvodů. Ranní špička končila v 8 hodin nejpozději, pak se ulice vylidnily.Což je samozřejmě ta nejhorší možnost. Když se všichni ženou do práce na stejný čas, je potřeba mnohem víc dopravních prostředků hromadné dopravy (a stejně jsou narvané, protože držet si dostatek vozidel pro takové špičky je luxus), jsou ucpané silnice, fronty v obchodech ráno i odpoledne... Optimální z tohoto hlediska je mít pracovní dobu maximálně rozprostřenou. Úplný vrchol nevhodnosti samozřejmě je, když provozní doba služeb pro občany (úřady, pošty, obchody...) kopíruje pracovní dobu většiny lidí. Pracující člověk tak nemá šanci cokoliv zařídit, aniž by si vzal dovolenou. U obchodů už to dnes většinou není pravda, ale třeba některé pošty mají stále tendenci mít otevřeno třeba 9-16, takže smůla.
Dnes se pracovní doba přesouvá na cca 9 hodinu plus mínus, dělá se leckde déle - končí se v 17 i 18 hodin, to má vliv i na životní rytmus. Letní čas, který ukrajuje ráno tolik nevadí při pozdějším vstávání, ale odpoledne si člověk užije víc sluníčka. Jistě, dá se vstávat brzy a sportovat před nástupem do práce (či jít na procházku), ale kolik lidí to dělá .. letní čas má svoje opodstatnění - i když se mluví o jeho zrušení, jdou hlasy, že by se zavedl trvaleTohle je pohled tzv. strnadů, kterým vyhovuje dřívější vstávání. Těch je ve společnosti většina, takže se denní rytmus řídí spíše podle nich. Ovšem nemalá část lidí (i když ne většinová) jsou tzv. sovy, kterým vyhovuje vstávat později. Není to samozřejmě černobílé, jsou extrémní strnadi (např. expremiér Špidla), extrémní sovy (např. skladatel Hapka), většina lidí je méně vyhraněná.
₊1 ja vubec nechapu tyhle hratky s casem, nechapu casova pasma ani zmeny letni/zimni cas. Prinasi to do vseho jen bordel a nedorozumneni. To samy ruzny prestupny dni/minuty/sekundy atd. Prijde mi synchronizace casu s pohybem nebeskych teles jako davno prekonana historie.
Cas teoreticky plyne porad stejne rychle, tzn system zalozeny na neustale inkrementaci mi prijde mnohem lepsi. Pak by si jen kazdy zvolil svuj zpusob reprezentace. Vhodna by byla napr. reprezentace, kdy by vsechny rady meli stejne nasobky. 16 je dobre cislo, takze vnitrni kruh by byly napr. sekundy (urcene urcitym poctem kmitu nejakeho stabilniho oscilatoru), pak 16 nasobky sekundy, pak 256 nasobky sekundy atd. V nekolika radech by sel obsahnout cely zivot cloveka na jednich hodinach. Cas by se pak prenasel (mezi lidmi) jako hexadecimalni pocet s udanim nejnizsiho radu a vynechanim zacatecnich nemenych cifer. Nebylo by to ani tak neprakticke, pokud by se sekunda zkratila tak, aby inkrementace jednoho z radu byl priblizne den. Pak i 'mesice' (32 dni) i 'roky' (256 dni).
Je to utopie, protoze lide lpi na historickych zvycich mnohem vic nez si dokazou pripustit. Dokad se tyhle zakladni veci (cas, jazyk, zakony atd.) nesjednoti, lidi se budou jenom mydlit mezi sebou a nikam se neposunou. Kdyz se clovek jen zamysli, kolik prirodnich zdroju vyplytva jen to, ze existuji staty a vlady a valky atd ... Technologie postupuje mnohem rychlejc nez lidi - pokud to takhle zustane i nadale, technologie lidi zabije.
Kdyz se clovek jen zamysli, kolik prirodnich zdroju vyplytva jen to, ze existuji staty a vlady a valky atd ...Existence narodu, statu i vlad je naprosto prirozene deleni spolecnosti, ke kteremu se doslo evoluci. Treba se v budoucnu rozdily mezi staty setrou a budeme mit jednoho prezidenta treba v bruselu... Jen doufam, ze se te doby nedoziji. Existence valek a je naprosto prirozena a prospesna vec.
S tim jazykem je to tezky, ze skoro kazdy chce mit ten svuj jazyk, ktery se naucil jako maly a nedokaze si pripustit, ze to neni objektivni postoj k veci.No a pak jsou tady ještě ti ostatní.
Oni chtějí žít, řadu činností dělají z radosti.V tom je jadro problemu. Je mi uplne jedno jestli bude za 1000 let lidstvo existovat.
jak by to bylo krasnyVzhledem ke způsobu, jakým se vyjadřuješ, je zřejmé, že budu jen mlátit otep slámy, protože čeština ti moc neříká, ale co kdyby… Jednoznačně jsem proti názoru, že by bylo krásné, kdyby se sjednotil celosvětově jazyk (beru to tak, že chceš vymýtit současné jazyky, neboť mezinárodní jazyk už dlouho existuje – nejrozšířenější je Esperanto, takže zároveň předpokládám, že ho skvěle ovládáš – tudíž o této variantě zde asi nehovoříš). Takže bychom zahodili podstatnou část kultury všech národů - poezii, či operu, nebo i národní pohádky – i u těch je jazyk velmi důležitý, ač si to málokdo uvědomuje – kdyby se například Byl jednou jeden král předaboval současnou pamluvou, ztratil by dobře 2/3 své krásy…
Ten muj napad by potreboval k funkci jednu vec - pozitivni eugeniku, ktera by zvysila prumerne IQ nad uroven oveckovitosti.Myslíš, že jsi natolik nadprůměrně inteligentní, abys nebyl vymýcen? A že jsi natolik hyperinteligentní, abys určoval, jak by tedy jazyk měl vypadat? A jsi ochoten ustoupit od svých názorů, když někdo s vyšším IQ bude stát proti tvému názoru?
beru to tak, že chceš vymýtit současné jazyky, neboť mezinárodní jazyk už dlouho existuje – nejrozšířenější je EsperantoTo je doufam vtip. Esperantem mluvi par tisic lidi. Nejrozsirenejsi podle wikipedie je Mandarinstina, Anglictina, Spanelstina...
60 jako zaklad soustavy ma problem v tom, ze ho musime reprezentovat nejakou jinou soustavou (napr. desitkovou), protoze priradit kazde pozici zvlastni symbol by bylo neprakticke. Navic je tu problem v kontinuite symbolu pri prevodu na dvojkovou soustavu, napr sestnactkova soustava ma takovy 1:4 prevod.
Problem s rotaci zeme a obehem kolem slunce je v tom, ze to predstavuje jeden kmit docela nepresneho oscilatoru (ma dlouhodobe i kratkodobe vykyvy a sama perioda nejakym zpusobem osciluje) a tim padem je z fyzikalni podstaty nemozne ho presne sesynchronizovat s inkrementalnim casem (napr. s atomovymi hodinami). Navic i jen dopad nejakeho telesa na zemi nebo mesic muze zasadne zmenit pomery gravitacnich poli a tyto periody dale menit. Bylo by neefektivni pak udavat cas pred a po kazdy v jinych casovych usecich. Navic i obdobi roku je znacne nesmerodatne, vicemene jde jen o pocasi (tim jsou ovladany prirodni hodiny rostlin atd) a to je tak promenlive, ze jedine co ma smysl je uvest jestli byl zrovna prumerny stred zimy, nebo prumerny stred leta. Je to informace uz dale cilena pro astronomy a meteorology, ale o cas uz vicemene nejde.
Jakykoli system cileny na synchronizaci s nebeskymi telesy bude bud nepresny, nebo bude plny vyjimek a tudiz strojove vicemene nezpracovatelny. Je skoda vymyslet system casu tak, aby se stejne za 100 let musel menit. Da to sice praci, ale teoreticky by mel jit vymyslet univerzalni system, ktery by fungoval uz navzdy.
Kromě toho máme měsíc, který má přibližně 30 dní k oběhu. Tehdejší matematika pracovala přibližně. A z toho vyjde nádherné dnešní pojetí kalendáře a času. Za Juliánského kalendáře se tento krásně synchronizoval s mnoha událostmi na obloze včetně fází a polohy měsíce.Neni pravda. Lunarni faze maji periodu ~29.5 dne, zatimco mesice v julianskem (stejne jako gregorianskem) kalendari maji delku ~30.5 dne, takze samozrejme nejsou synchronizovane, oboje jsou solarni kalendare. Az stary rimsky pred-juliansky kalendar (a kalendare nekterych jinych narodu, napr. zidovsky) byl luno-solarni, tedy synchronizoval faze Mesice s kalendarnimi mesici (za cenu obcasneho prestupniho mesice pro zachovani hrube delky roku v souladu obehem zeme a stridanim rocnich obdobi).
Jak vidíte, čas neexistuje. Existují pouze mechanické rytmy, které označujeme jako „čas“. Jakmile se rytmy změní, třeba tím nárazem, je to zase jinak. Tedy jediný čas, který má smysl je ten, který je synchronizován s nebeskými tělesy.Nevidím tuto implikaci.
Byť musí být synchronizován volně, protože nebeská mechanika má určité výkyvy kolem pravidelného přesného oscilátoru.A teď já bych v rámci tohoto volného systému chtěl počítat něco přesně. A začne docházet k takovým debilním situacím, že nevím, kolik hodin bude za rok, protože záleží na tom, jestli bude přestupná sekunda, nebo ne. Takže downgraduju třeba na monotónní GPS time a pak zase budu řešit přepočet zpátky. Ach jo.
Existují pouze mechanické rytmy, které označujeme jako „čas“. Jakmile se rytmy změní, třeba tím nárazem, je to zase jinak.Naštěstí existují i rytmy, které se jen tak nezmění. Třeba ty v (sub)atomárních strukturách.
Teorie relativity pravi, ze v jedne inercialni vztazne soustave plyne cas porad stejne. Takze si staci urcit jeden referencni bod, ve kterem se cas pocita a problem je vyresen. Pres zname korekcni vzorce se pak da spocitat cas v kazdem dalsim bode.
Takze mame k dispozici referencni inkrementalni cas a pomoci tohoto casu muzeme z experimentalnich pozorovani predpovedet pohyb nebeskych teles. Je to smerem od presneho casu k telesum, ne naopak.
Nebylo by to ani tak neprakticke, pokud by se sekunda zkratila tak, aby inkrementace jednoho z radu byl priblizne den. Pak i 'mesice' (32 dni) i 'roky' (256 dni).
To by právě nepraktické bylo. Se vteřinami, minutami, hodinami se dá hýbat celkem jakkoli, můžou být libovolně dlouhé, i ta vazba na oběh Měsíce kolem Země by se dala oželet, ale dny by měly pasovat přesně – aby den a noc byl vždy ve stejné hodiny[může to záviset na ročním období, ale nemělo by se to v čase nikam vychylovat, dneska by to mělo být stejné jako třeba za deset let] a stejně tak je dobré, aby léto a zima pasovaly vždy na nějaká stejná čísla, tzn. počet dní nemůže být „přibližně“, musí být přesně, protože jinak by se to po letech vychýlilo úplně někam jinam.
S casem a jazykem naprostou souhlasim.
Heh, celkem zbytecnost kdyz vetsina lidi umi jen jeden jazyk... ta trocha pestrosti v myselni kterou to mozna nekomu kdo se uci vice jazyku nez svuj rodny prinese je naprosto zanedbatelna blbost ktera neni prakticky nijak prospesna oproti jednotnemu jazyku ktery by odstranil vsechny zbytecne komunikacni bariery ktere vsem pusobi extremni problemy.
A to nemluvim o ZBYTECNE spotrebe hromad surovin, energie a lidske prace kvuli vyse uvedenemu.
A to nemluvim o ZBYTECNE spotrebe hromad surovin, energie a lidske prace kvuli vyse uvedenemu.A, soudruh myslí ekonomicky. Tak je to správné, tak o má být.
Prijde mi synchronizace casu s pohybem nebeskych teles jako davno prekonana historie. Cas teoreticky plyne porad stejne rychle, tzn system zalozeny na neustale inkrementaci mi prijde mnohem lepsi. Pak by si jen kazdy zvolil svuj zpusob reprezentace.Jak to myslíte, že čas plyne pořád stejně rychle? Co třeba dilatace času?
technologie lidi zabijeJenom ty, kteri se nedovedou prizpusobit. Takze lidstvo se posune dopredu a zaroven se zvysi mnozstvi nerosnych surovin na hlavu.
Ja mam hromadu vselijakejch dobrejch/blbejch/naivnich napadu. Protoze jsem z duse vyvojar, na vsem hledam chyby, nic mi neni dostatecne dobre Ale zas jsem optimista, tak ty moje napady nezavrhuju.
Chtěl jsem dát +, ale ta zmínka o východu mě odradila. Vždyť na východě (Rusko, Indie, Čína…) jsou mnohde rozumnější a letní čas nemají.
Jde vidět, že nemáš děti.Tyhle páprdský komentáře miluju.
Ty hyeny začnou na jaře vylézat čím dál tím dřív a tak se ta hodina docela hodí. Na druhou stranu v zimě je dostat do školky na 8:00 je každodenně na metál, uždyť půl hodiny z té hodiny "navíc" je jenom oblékání.Zajímavé, že bráchovo dítě vstává s železnou pravidelností.
(Kdybych já měl mít celoročně stejný čas, tak určitě ten "letní".)A uvědomuješ si, že letní a zimní čas jsou zcela ekvivalentní, záleží jen na tom, v jakých hodinách se sváže s konkrétními událostmi?
Tyhle páprdský komentáře miluju.Zrovna tebe jsem z nějakého důvodu měl za podobného "páprdu" s dětma taky.
Zajímavé, že bráchovo dítě vstává s železnou pravidelností.To by moje měly taky, mají k tomu všechny předpoklady - ráno je celkem pevný a přesný režim. Bohužel to z nějakého důvodu nefunguje a vstávat v letním čase v létě v 7:00 je daleko menší problém, než o hodinu později v zimě v CET v 7:00.
A uvědomuješ si, že letní a zimní čas jsou zcela ekvivalentní, záleží jen na tom, v jakých hodinách se sváže s konkrétními událostmi?To je pravda, místo změny času by se jenom změnily otevírací hodiny školky, školy, obchodů, práce a úřadů. Pokud by teda npříklad škola a moje práce začínala v létě (zpravidla) v 7:00, tak jsem pro a nemám s tím problém.
Zrovna tebe jsem z nějakého důvodu měl za podobného "páprdu" s dětma taky.To bude asi z toho, když na mě přijdou přechytřelý kecy :D. Pravda je, že ve svém okolí mám dětí spoustu včetně konečně jedné vlastní neteře. My máme doma kocoura a ježka bělobřichého.
To je pravda, místo změny času by se jenom změnily otevírací hodiny školky, školy, obchodů, práce a úřadů. Pokud by teda npříklad škola a moje práce začínala v létě (zpravidla) v 7:00, tak jsem pro a nemám s tím problém.Ve skutečnosti jsem reagoval na ten celoroční letní čas, nikoliv skutečný letní čas.
Každopádně máš právo tu změnu času ignorovat, prostě vstávej později a máš to.
A proč to není obráceně? Kdo si chce v létě/zimě vstávat jinak, ať si vstává a nenutí ostatní, aby si kvůli němu přeřizovali hodiny.
Pokud bychom chteli synchronizovat stred dne s hodinama, tak bychom neposouvali nijakA co si myslíš, že byl předpoklad komentáře, na který reaguješ?
Je vidět, že spíš dnes vyhovuje letní čas (celoročně :))Ve skutečnosti se jedná o iluzi, vzhledem k tomu, že rozdíl mezi časem od sluneční půlnoci a časem od hodiny před sluneční půlnocí je jen v určení referenčního bodu, tedy nuly. Stejně dobře můžu tvrdit, že je nejlepší používat zimní čas zemí, které jsou o patnáct stupňů na východ. Ať bude čas posunutý jakkoliv, ve skutečnosti záleží na tom, v jakou reálnou denní dobu budou otevírat kanceláře, obchody, úřady, atd, nikoliv jaká číslíčka budou na hodinách. Jediný problém vnímám v synchronizaci v rámci politických entit rozkládajících se po nějaké netriviální zeměpisné délce či jak už zde bylo zmíněno i šířce. Protože odchylka mezi používaným a slunečním časem se s vzdáleností od poledníku mění, přičemž u uměle odchýleného (tedy letního) času záleží i na směru.
Holt to asi vymysleli ajťáci a ti mají občas podivné vnímání světa.Tyhle věci většinou ajťáci nevymýšlejí, ale splácají více či méně podle pochybného zadání a upravují podle přání lidí, kteří tomu nerozumějí. Stačí se někdy podívat na nějaký kus open source software, který vznikl pro skutečné zjednodušení nějaké úlohy, nikoliv pro splnění zadání. Taky mechanický krám bývá spíše ukázkou inženýrské zručnosti, zatímco digitální řešení bude ukázkou nechutné splácaniny.
„nehodící se škrtněte“ → křížek – to spíš vypadá na úředníka
problém je že někteří lidi žijou ve svém podivném světě a trpí iluzí že ostatní to mají úplně stejně jako on.Toho už jsem si taky všiml.
někteří lidi žijou ve svém podivném světě a trpí iluzí že ostatní to mají úplně stejně jako on.To je zpravidla docela přesné. Akorát ti ostatní mají jiný svůj podivný svět.
Nebo že zařízení které má jednu funkci kterou by vlastně nebylo potřeba ovládat, bude nejlepší vybavit displejem a klávesnicí a nějakou hodně kostrbatou sekvencí ovládání protože přece každý nezřízeně touží po tom furt čudlíkovat do kláves jak šílený světa pán ve své temné sluji do varhan.Ne displejem a klávesnicí, nýbrž lesklým dotykovým displejem a vlastním HDD, ze kterého se spouští Windows Embedded, data se ukládají do Microsoft SQL Serveru a pro jistotu ještě zálohují do cloudu Microsoft OneDrive. Zařízení vyžaduje vysokorychlostní internetové připojení a bez něj nefunguje. (Tohle trochu přeháním, ale ono to k tomu už nemá moc daleko. Například některé automobilky mají zjevně dojem, že má řidič místo podvědomého nahmátnutí ovládacího tlačítka raději odhlížet od silnice a hledat na dotykovém displeji plošku, která vyvolá požadovanou funkci.)
Například některé automobilky mají zjevně dojem, že má řidič místo podvědomého nahmátnutí ovládacího tlačítka raději odhlížet od silnice a hledat na dotykovém displeji plošku, která vyvolá požadovanou funkci.)
Ono by bylo fajn, kdyby to byl otevřený systém a rozvíjel1 se, přibývaly by nové funkce, mohl by sis tam něco doprogramovat a taky přemapovat ovládání, takže by bylo na tobě2, co budeš ovládat mechanickými tlačítky a páčkami a co přes dotykový displej.
[1] jenže to se automobilkám dneska nehodí do jejich koncepce, která je zhruba: pořídit auto na leasing, za dva tři roky splatit a nechat sešrotovat, případně ty „trvanlivější“ nechat ještě tak rok dva, ať si je „užije“ někdo jiný
[2] byť to tedy má nějaké meze – některé věci je lepší dělat nezávisle na centrálním počítači, přímo
To je jako se softwarem: každý používá jen zlomek funkcí… jenže u každého je ten zlomek jiný.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.