Portál AbcLinuxu, 21. května 2025 01:19
Pod vlivem několika nedávných zápisků od různých lidí jsem sebekriticky změřil své hromádky „přečíst“ a „přečteno“ z poslední doby. Zase nějak nemám čas na čtení, ale cítím, že se blíží další vlna čtenářského záchvatu, při kterém polykám několik knih týdně. Co se vrší na těchto hromádkách vám?
Nejprve ty blogy, které mě nakoply:
V prostředním zápisku je vyjmenováno 10 důvodů, proč knížky odkládáme. Mohl bych se podepsat pod každý z nich. Pokud nevládnete angličtinou nebo se vám to jen nechce číst v originále, přikládám ten seznam přeložený (a s vlastními komentáři, místo těch od původní autorky).
Je to kniha, o které mám pocit, že bych ji měl přečíst. Tohle se mi stává často – koupím knížku, která je obecně uznávaná, nějak se týká věcí, které mě obyčejně zajímají, případně spadá do kategorie knih, které si sám sobě dávám za úkol. Typický příklad jsou knihy typu „o téhle věci bych toho měl vědět víc“ (téma je celkem libovolné; může to být něčí životopis, dějiny významné události atp.).
Je to část série, ale předchozí jsem ještě nečetl. Asi půl roku mi takhle kdysi v polici strašily tři díly Ledové společnosti od G.J. Arnauda. Zakoupil jsem totiž výhodně v antikvariátu díly 2, 3, 5 a 6. Jakmile jsem však sehnal jedničku a čtyřku, zhltal jsem to tak rychle, že jsem potom pokaždé velmi netrpělivě čekal, než Najáda vydá další díl. Vzdal jsem to až někde u dvacítky, když vydávání série převzalo nakladatelství Železný a okamžitě zprznilo sazbu, obálku i formát.
Všichni známí to doporučují. Tohle umí velmi snadno vypěstovat odpor nejen ke knihám, ale i hudbě, filmům nebo v podstatě čemukoliv jinému. Sám jsem takhle patrně neustálým vychvalováním kamarádovi znechutil Saturnina od Jirotky. A minulé léto jsem měl nutkání dát do zubů každému pitomci, který se spiklenecky šklebil, když se dozvěděl, že jedeme na dovolenou do Toskánska. Co naplat, že tam jezdíme už pět let a i minulý rok jsme výlet naplánovali ještě předtím, než se tam spustil Topolánek a spol.
Odstrašující velikost. Určitě to znáte – kniha je zajímavá, od dobrého autora, ale tak tlustá. Už jen ta velikost vás trochu odrazuje. Co když nebude zase tak skvělá, ale rádi knížky dočítáte, takže ji budete mít na krku, místo abyste četli něco lepšího. Já kvůli tomu pořád odkládám paralelní životopis Hitlera a Stalina.
Je to klasika. Také vás občas chytne pocit, že byste přeci nejdřív měli přečíst každou knihu od známých klasiků, než se budete moci považovat za aspoň trochu sečtělého? Než budete mít dost argumentů, abyste si před vlastním svědomím obhájili zakoupení nějaké moderní slátaniny, která se však tak dobře čte. Dickens, Hemingway, Dostojevský, Zola, Burroughs, Mickiewicz, Maupassante, Feuchtwanger, Zeyer a kompletní antická knihovna ze Svobody. Mám vás v merku.
Těch čekajících knih je hrozně moc. Ne, že by to bylo vyloženě špatně. Autorka původního zápisku říká, že má při psaní tohoto důvodu pocit, jako kdyby si stěžovala, že je do ní zamilováno příliš mnoho mužů, nebo že je ten diamantový náhrdelník pro její krk příliš těžký. Ale svou roli to hraje. Když mám hromádku „přečíst“ moc velkou, vymyká se to rychle kontrole a provádím selekci, abych si nepřipadal tak neschopný. Některé knihy jsou tím pádem vyřazeny z hromádky do zapomenutých zákoutí knihovny.
Neodolatelné pokušení výprodejů. Ani bych si třeba tuhle knihu nekoupil, ale copak jsem ji tam mohl nechat, když byla TAK LEVNÁ!? Za tu cenu to bude určitě dobré počtení. Takže pozor, nejhorší jsou: výprodeje v knihovnách, všechny pobočky zrádné firmy Levné knihy, internetové adresy betterworldbooks.com, abebooks.com, thriftbooks.com, ebay.com, všechny weby českých antikvariátů...
Autor napsal něco jiného, co se mi líbilo. Někdy to funguje. Ještě jsem nenarazil na knihu od Škvoreckého, která by se mi nelíbila. Balzac napsal všechny knihy na jedno brdo, takže se mi všechny líbí. H.P. Lovecraft toho nenapsal tak moc, abych se mohl nějak šeredně seknout. Jenže, pak jsou ti ostatní, u kterých je to sázka na jméno, která se nemusí vyplatit. Třeba Margaret Atwood. Snad všechny její knihy dostaly nějakou cenu, ale Cat's Eye mě prostě nebavilo.
Je to učebnice nebo úkol. Nikdo není rád, když mu někdo jiný říká, co má dělat. V případě tzv. povinné četby je to obráceno proti jinak velmi příjemné činnosti. Když jsem měl ve škole za úkol číst Dobrodružství Huckleberryho Finna, tak jsem na truc nejprve přečetl tři jiné knihy od Marka Twaina, než jsem – s velkou nechutí – prolétl Huck Finna.
Máte kamaráda/kamarádku nebo objekt romantického zájmu, který/á pracuje v knihkupectví. Autorka původního zápisku doplňuje, že v jejím případě je to ona sama, kdo pracuje v knihkupectví. A protože přichází do styku s velikým množstvím knih, často neodolá... Já bych to na sebe mohl vztáhnout tak, že všichni moji blízcí přátelé, včetně mojí milé i mých rodičů, jsou podobně náruživí čtenáři jako já. Pořád mám tedy na očích, co kdo právě čte a každou chvíli si říkám „no jo, to bych si chtěl také přečíst“.
Tiskni
Sdílej:
Snažim se udržovat si obecný přehled, i díky tomu, že jsem na dnešní poměry celkem sečtělý, stejně tak jako že na gymplu byli větší knihomolové. Tehdy.
Jako hlavní mam/chci v dohledné době přečíst pdfka od Forrestera, dost si od nich slibuju. Práce je dost i záležitostí okolo práce. No a malý je zlatý, tak spíš mne čeká čtení pro něj.
Od Pratchetta, Heinleina a Dicka bych měl mít nějaká anglická pdfka, další kandidáti.
Ohledně tlustých knih - To ani Sinuhet nejsou drobečci, stáli za to. Pamatuju, že jsem Gullivera četl kdysi asi ve třetí třídě měsíc hrubého času. Ona ta tloušťka je relativní.
Ohledně kategorií knih a vábení na mne platí asi většina uvedených. Snažim se mezery zacelovat rovnoměrně.
Mě osobně se týkají asi nejvíce body 5. 8. a 2. (nechceš udělat na jednotlivé body anketu?)
Možná bych ještě přidal za sebe jedenu věc, která se staví mezi mne a čtení knih. Na čtení knih si čas dokážu udělat. Ale dělá mi problém získávání knih. Mívám problémy (jo jo lenost a méně času) dostat se v rozumnou dobu do knihovny nebo do knihkupectví a knihy co mám doma, tak mám dávno přečtené několikrát.
Městská knihovna má otevřeno až 9-20. Je to málo?
nechceš udělat na jednotlivé body anketu?OK, doplněno. Hlasujte.
Jestli děláš školu při práci ... držim palce. Taky jsem to nestíhal.
Dyť jo ... dvakrát jsem radši odešel sám v letňáku ... bylo mi jasný tehdy, že nemam prostor zvládnout ten stres, shon a tak, práci, rodinu, učení do práce i do školy. Štve mne to dost
Když já jsem si řikal ... co když budu mít trable v práci, ve škole i doma. Co když narazim na všech stranách? Řikal mi jeden z těch, co ČVUT dokončili na dálkovém ... z našeho ročníku jsme školu dokončili 4.
Ano, tohle mám stejně. Čapka miluju. Zhltla jsem i Karolínu Světlou a líbilo se mi to. Pořád takové knihy považuju za větší přínos než čtení časopisů nebo blbostí na netu.
Krom toho mám nějaký paměťový defekt, prý není dnes až tak neobvyklý, že si z přečteného textu na počítači pamatuju minimum.
Co se týče klasiky mám načteno hodně. Doporučenou literaturu jsem měla přečtenou dříve než byla doporučená A bavila mne. Pravda, jsou věci, které jsem vynechala. Třeba Babičku si určitě nikdy nepřečtu, i když ve filmové podobě se mi moc líbí.
Trojka a čtyřka Stopaře mi taky moc nesedly. Možná jen byly takové jiné.
Své v tom asi bude hrát i role učitele, jak vystupuje. Těžké jeněkomu něco nutit a přesvědčovat, lepší je zaujmout.
Čapka a V+W a snad i Remarqua jsem přečet ještě na gymplu, ve čtvrťáku jsem si všim, že ony doporučení asi mají něco do sebe. Dřív to nebylo tak záživné a asi bylo něco i ve mně.
To mi připomíná, že jsem nedočet ještě všechny Shakespearovy kusy.
Na učiteli záleží asi u každého předmětu. Nepříjemná paní na hudební výchovu mě znechutila hudební teorii. Po dvaceti letech mě překvapilo, jak je to zajímavý obor.
Jsem asi ještě dítě ale hodně se mi líbí dobrodružné knížky od Julese Verna. Karla Čapka (resp. jeho knihy) taky zbožňuju. Absolutně mojí nejoblíbenější knížkou je Zabíják od Zoly.
Jinak je tady někdo, kdo miluje Máchův Máj? Ještě mám v živé paměti, jak nám ho recitovali v Hrádku (Kutná Hora), bylo to krásný.
Síla Zabijáka se mi jeví v tom, že to nemusí být vždy jen alkohol, co ničí.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.