Portál AbcLinuxu, 1. května 2025 00:01
, tak se ale dá říct, že přikoupení paměti bude pravděpodobně stále o dost levnější než licence na MS Office 
Řečičky o kopírování komerčních programů jsou zde dost mimo téma. Mimochodem, kde se dá dnes koupit Microsoft Office 2000?A není to jedno? To, že něco nemůžeš koupit, ještě neznamená, že to můžeš "ukrást"
2.10.2005 17:58
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Co se kde ztrácí, když půjdeš bez lístku (načerno) do kina, na koncert, do muzea? To je stejný případ. Udělá to jeden člověk, zdánlivě nic nechybí. Když to udělá každý z třeba 10 000 lidí, místo 10 000 x vstupné (např. 10 000 x 100 Kč = 1 000 000 Kč) se získá 0 Kč. Provozovatel příslušných služeb však měl nějaké (nenulové) náklady. Opravdu nikde nic nechybí?Mlcky predpokladas, ze ten clovek bez listku by si jinak listek koupil. Nekoupil. Nesel by tam. Stejne jako si student nekoupi drahou zahranicni knihu za 5000 Kc, ale okopiruje si ji. Ani ten by si ji nekoupil. Totez je s "kradezi" SW - vetsina lidi, kteri pouzivaji nelegalni software, by si jeho legalni verzi nikdy nekoupili. Usly zisk je v tomto pripade rovny temer nule, reklama (at filmu, at umeleckych del, at muzea nebo autora, nakladatelstvi) naopak navic ziskana hodnota.
Kdyby si nekoupil lístek, neposlechl by si koncert (neviděl film,...)A presne v tom pripade by byl "zisk" provozovatele (autora...) nulovy.
S placeným sfotware by to mělo být to samé - chceš-li ho používat, tak zaplať. Nechceš-li platit, nepoužívej ho. To, že by si někdo nikdy nekoupil legální verzi, není žádný argument.Je to argument pri pocitani tzv. usleho zisku. Jeste jednou, okopiruju si knizku z knihovny, ktera by me vysla na 5000 Kc, protoze se mi k necemu hodi, ale nemam na ni, takze i kdybych si ji neokopiroval, tak si ji proste kupovat nebudu. Manazer ci moralista, ktery me zapocita do usleho zisku tak jiste muze ucinit, ale duvodem nebude moje kopirovani, ale jejich cena (prip. dostupnost dila). Na druhe strane, pokud si na kopirovane produkty jisteho vyrobce (autora) zvyknu, existuje nadeje, ze si je priste zakoupim nebo je doporucim, pripadne budu vyzadovat po zamestnavateli...(jako se to deje s produkty MS Windows), pripadne budu knihu citovat atd. To je oproti pochybnemu "uslemu zisku" alespon potencialni hodnota. S uslym ziskem se da pocitat pouze tam, kde a) je dany produkt pro kopirovatele nezbytne nutny; b) nahrazen podobnymi produkty konkurence.
A ušlý zisk je rovný penězům, které by stál nákup toho SW (mínus daně, mínus poměrná část nákladů)... kdyby platilo, ze si dilo MISTO kopirovani dotycny zakoupi. Kdyby...
A presne v tom pripade by byl "zisk" provozovatele (autora...) nulovy.To je pravda - pořadatel od tebe nedostane peníze, ale ty nebudeš na tom koncertě. Neboli oni přišli o peníze, ty jsi přišel o koncert. Kopírování knihy a používání SW je ale něco jiného. Neplatíš (tedy autor přišel o peníze), ale používáš. Ty máš z toho, že používáš program (knihu) užitek, autor nemá užitek žádný a tudíž na tom tratí: peníze, které má dostat, ale nedostane, jsou peníze, o které přišel - tedy ušlý zisk.
...ale duvodem nebude moje kopirovani, ale jejich cena (prip. dostupnost dila).A opět se vracíme k tomu, že máš dvě možnosti. Buď zaplatit cenu, kterou autor požaduje, nebo jeho produkt nepoužívat. Prohlásit, že něco stojí moc peněz, a proto za to nemusím platit, je naprosto nesmyslné. Když na to narážím, jak bys odůvodnil, že ty platit nemusíš, ale támhle nějaký Franta Vomáčka ano. Je to tím, že jsi lepší? Je to tím, že jsi chytřejší? Je to tím, že Franta Vomáčka koupil MS Office sekretářce ve firmě a tudíž na něj může přijít kontrola? A co situace, kdy by se všichni rozhodli, že platit nemusí?
Na druhe strane, pokud si na kopirovane produkty jisteho vyrobce (autora) zvyknu, existuje nadeje, ze si je priste zakoupim nebo je doporucim, pripadne budu vyzadovat po zamestnavateli...(jako se to deje s produkty MS Windows), pripadne budu knihu citovat atd. To je oproti pochybnemu "uslemu zisku" alespon potencialni hodnota.To má být vtip? Šance, že si dříve kopírované produkty příště někdo koupí, je téměř nulová - znovu je okopíruje. Doporučení či citace je pěkná věc, ale představ si, že si knihu od nějakého autora koupí jeden člověk a ostatní si ji od něj okopírují. Autor dostane peníze za jeden výtisk a umře hlady. Buď si jistý, že by dal přednost "ušlému zisku", než pochybné potenciální hodnotě - té se nenají. To je sice trochu nadsazený příklad, nicméně u SW je to totéž - MS nechce, abys jeho produkty doporučoval - kdyby ano, objednal by si u tebe reklamu výměnou za to, že nemusíš platit za jeho produkty. MS chce, abys za ně platil - a náklady na reklamu jsou v ceně.
nějakou malou část z nich prohospodaří nějaký parazit, jako je třeba OSA, ale k autorům se zase nic nedostane.To, že OSA nebo jiný "parazit" prohospodaří peníze, není tvoje starost. To je starost autorů, ti by si měli hlídat peníze, které jim OSA má dát. Krom toho, bavíme se tady o software, kde žádný ekvivalent OSA neexistuje - platíš přímo autorům. Navíc ani neexistuje, že by sis software půjčil v knihovně a nechal si ho okopírovat soubor po souboru. Celý příklad s knihovnou je z hlediska kopírování SW zcestný.
To, že OSA nebo jiný "parazit" prohospodaří peníze, není tvoje starost. To je starost autorů, ti by si měli hlídat peníze, které jim OSA má dát.No dobře, tak ne parazit, ale organizace vytvořená za účelem ochraňování a prozazování práv autorů uměleckých a jiných děl. V autorském zákoně se o parazitech nic nepíše. Nicméně si neumím představit, jak dodat část ceny z kopie autorovi. Možná by to šlo, ale v současnosti to není možné.
Krom toho, bavíme se tady o software, kde žádný ekvivalent OSA neexistuje - platíš přímo autorům. Navíc ani neexistuje, že by sis software půjčil v knihovně a nechal si ho okopírovat soubor po souboru.Tak už se tady nebavíme jenom o softwaru. Zpočátku jsme se tady nebavily ani o kopírování programů.
Celý příklad s knihovnou je z hlediska kopírování SW zcestný.Je pravda, že kopírování knihy na kopírce se od kopírování softwaru na první pohled liší v tom, že to první je hmotné, a to druhé nehmotné. Dalo by se tak tvrdit, že je ten příklad nevhodný, zcestný. Na druhý pohled jsou ovšem hmotné i ty miliardy bitů všeho možného proudící internetem, jenže trochu jinak.
Kopírování knihy a používání SW je ale něco jiného. Neplatíš (tedy autor přišel o peníze), ale používáš. Ty máš z toho, že používáš program (knihu) užitek, autor nemá užitek žádný a tudíž na tom tratí: peníze, které má dostat, ale nedostane, jsou peníze, o které přišel - tedy ušlý zisk.Tak znovu: Kdybych si neokopiroval, nebudu pouzivat, tudiz a) autor nema uzitek zadny b) ja nemam uzitek zadny Celkove nula od nuly pojde. "Usly zisk" v tomto pripade bude tentyz: opet jsem si produkt nekoupil.
A opět se vracíme k tomu, že máš dvě možnosti. Buď zaplatit cenu, kterou autor požaduje, nebo jeho produkt nepoužívat. Prohlásit, že něco stojí moc peněz, a proto za to nemusím platit, je naprosto nesmyslné.Stejne jako prohlasit, ze kdyz si neco nekoupim, tak jsem zpusobil prodavajicimu skodu. Toto vlakno diskuse se BTW netyka diskuse, za co musim platit, ale toho, zda neautorizovane kopirovani autorskych del (SW) pro vlastni potrebu nutne poskozuje autora.
Když na to narážím, jak bys odůvodnil, že ty platit nemusíš, ale támhle nějaký Franta Vomáčka ano. Je to tím, že jsi lepší? Je to tím, že jsi chytřejší? Je to tím, že Franta Vomáčka koupil MS Office sekretářce ve firmě a tudíž na něj může přijít kontrola? A co situace, kdy by se všichni rozhodli, že platit nemusí?Ja za neco platit nemusim, protoze si to mohu okopirovat a protoze mi kopie (jak knihy tak software) staci pro mou potrebu. Kdyby mi nestacila (napr. budu chtit hezkou knihu s barevnymi obrazky do knihovny nebo software do firmy s platnou licenci a uctenkou), tak za to platit budu. Protoze mi kopie staci a na druhe strane je pro me original zbytecna investice, kterou bych ani v pripade nedostupnosti kopie nebyl ochoten investovat, je i v pripade kopirovani usly zisk rovny nule. (Ano, mam doma okopirovane knihy, ktere bych si nikdy nekoupil, ano, mam doma okopirovany software, ktery bych si nikdy nekoupil.)
Šance, že si dříve kopírované produkty příště někdo koupí, je téměř nulová - znovu je okopíruje. Doporučení či citace je pěkná věc, ale představ si, že si knihu od nějakého autora koupí jeden člověk a ostatní si ji od něj okopírují. Autor dostane peníze za jeden výtisk a umře hlady. Buď si jistý, že by dal přednost "ušlému zisku", než pochybné potenciální hodnotě - té se nenají.Pri dnesni naproste prevaze nabidky nad poptavkou se takto bude tezko kalkulovat. Prodava se to, co je popularni a co vsichni chteji mit (coz predpoklada ucinnou reklamu nebo skutecnou potrebu). Autori nejsou placeni od vytisku a nakladatelstvi si dobre spocita navratnost nakladu knihy - u drahych odbornych publikaci napr. knihovny, ktere si je urcite poridi a urcite nespekuluji s tim, ze je bude kupovat masa studentu. Obecne se neprodavaji autori, o kterych nikdo nevi, naopak se nejvic kopiruji (dokonce nelegalne pretiskuji) autori, kteri vydelavaji nejvic. Popularita a tedy nasledujici zisk vznika na zaklade znamosti a rozsireni, nikoliv naopak.
To je sice trochu nadsazený příklad, nicméně u SW je to totéž - MS nechce, abys jeho produkty doporučoval - kdyby ano, objednal by si u tebe reklamu výměnou za to, že nemusíš platit za jeho produkty. MS chce, abys za ně platil - a náklady na reklamu jsou v ceně.Realita je ale jina. Kdyby MS skutecne chtel drasticky omezit nelegalni kopirovani sveho SW (ktere mu fakticky pomohlo k svetove nadvlade), ztizil by to kopirovani na maximalni moznou miru. Evidentne jsou pro ne nelegalni vsudypritomne kopie lepsi varianta (protoze se diky nim podarilo proniknout jejich produktu do mozku temer vsech lidi jako synonyma pro software). Koho nelegalni kopie produktu MS poskozuji, je jejich pripadna konkurence. To by snad stalo za zamysleni, ne moralizovani o potencialnim "uslem zisku" nadnarodniho koncernu s pohadkovymi zisky (prave) za nynejsiho stavu veci.
Tak znovu: Kdybych si neokopiroval, nebudu pouzivat, tudiz a) autor nema uzitek zadny b) ja nemam uzitek zadnyTak znovu: Když si okopíruješ a) autor nemá žádný užitek, b) ty užitek máš. Nepřijde ti na tom něco divného? Třeba to, že ty můžeš dosáhnout užitku, aniž by ses revanšoval tomu, kdo ti ten užitek umožnil, způsobem, jaký ten dotyčný požaduje?
Ja za neco platit nemusim, protoze si to mohu okopirovat a protoze mi kopie (jak knihy tak software) staci pro mou potrebu.Kopie knihy většinou znamená ztrátu kvality. Okopírovat si knihu může být v některých případech legální (veřejná kopírka). Když kopíruješ software, žádná ztráta kvality se tě netýká (když pominu krabici a potisk CD, kvůli tomu ale ten software asi nepoužíváš)
Jsem mimo a srovnávám nesrovnatelné.
Tak znovu: Když si okopíruješ a) autor nemá žádný užitek, b) ty užitek máš. Nepřijde ti na tom něco divného? Třeba to, že ty můžeš dosáhnout užitku, aniž by ses revanšoval tomu, kdo ti ten užitek umožnil, způsobem, jaký ten dotyčný požaduje?Neprijde. Pokud si nekdo mysli, ze jeho dilo je tak superuzitecne pro ostatni a tak nenahraditelne, at publikuje na zamcenych mediich, k nimz bude rozdavat klice jednotlive a jen za uplatu. Moznosti tu jsou, ne ze ne. Prekvapive (pro tebe?) maji autori zajem na tom, aby se jejich dilo co nejvice rozsirilo, ne aby si na nem nejaky obchodnik s nim co nejvic nahrabal. Ze s tim chce take nekdo kseftovat, navic ten, ktery copyright stejne od autora davno "koupil" za malou cast vlastniho predpokladaneho zisku - hovorim o autorech, kteri se prodavaji a tudiz kopiruji), to uz me vubec netankuje. Vzdycky se muze dat cestou ucinneho blokovani. Asi dobre vi, proc to nedela (krome obrovskych nakladu by to asi vubec nicemu neprospelo, on totiz to snadne hromadne kopirovani take vyuziva i obchodnik... mozna by si to koupily 2% zakazniku vic, naopak treba 50% by se o produktu vubec nedozvedelo).
Kopie knihy většinou znamená ztrátu kvality. Okopírovat si knihu může být v některých případech legální (veřejná kopírka). Když kopíruješ software, žádná ztráta kvality se tě netýká (když pominu krabici a potisk CD, kvůli tomu ale ten software asi nepoužíváš)Obsahem autorskeho prava knihy rozhodne neni jeji konkretni fyzicke provedeni, napr. kvality tisku, ale jeji obsah. Coz je to, co me zajima, kdyz si knihu budu kopirovat. Kdybych si chtel hezky vyrobeny vyrobek, koupim si original. Kdyz me zajima, co kdo napsal, klidne si to okopiruju (ostatne, vetsinou si to mohu precist v knihovne - jsou kvuli tomu knihovny legalni zlodejna?). Totez se SW. Kdyz budu chtit koupit software s platnou licenci (at uz kvuli poradku v papirech, svedomi atd.), tak si ho koupim. Kdyz ne (protoze se mi to nevyplati, nebo z jakehokoliv duvodu), tak si ho kupovat nebudu. Rozdil v cene je prave cena toho opravneni, nikoliv software jako takoveho. Kdyz to opravneni NECHCI, tak nepredstavuju zadny usly zisk. (Je "zlodejna", kdyz obchodni retezec prodava naprosto totez zbozi jednou pod svou znackou o 20% levneji nez pod znackou originalniho vyrobce? Zde se to take lisi jen obalem. Nevim, jak v Cesku, ale v Nemecku je to bezne a je to identifikovatelne podle kodu na vyrobku. Neni. Zakaznik si priplaci za znacku... stejne jako si priplaci za legalizovani software. Nelegalni kopie a legalizovany software jsou produkty, ktere cili na ruzne okruhy "zakazniku" - ti prvni si ho koupit nemohou dovolit ci nechteji (a neudelaji to!), a tak se na nem alespon uci, navykaji si na nej... a treba jednou nastane situace, kdy se budou rozhodovat, jaky software koupit, a pak se vyrobci ta drivejsi nelegalni kopie sakra zacne vyplacet (viz praxe v pripade MS). Abych to shrnul: Nelegalni kopirovani software posiluje podil jeho vyrobce i na "placenem" trhu a autorum nevznika zpravidla zadna vycislitelna skoda. Moralizovani o "kradezi" a "trestnych cinech" je jen strasak tech, kteri na produktech spis sekundarne parazituji (prodejcu, uredniku) - podoba se to zvracene ideji raneho kapitalismu, ze kdyz delnik pul hodiny nepracuje, tak aktivne OKRADA zamestnavatele a mel by SKODU nahradit.
21.10.2005 23:16
brozkeff | skóre: 13
| blog: Zpátky po 10 letech
| Žďár nad Sázavou
vetsina lidi, kteri pouzivaji nelegalni software, by si jeho legalni verzi nikdy nekoupili.Tento oblíbený pseudoargument ovšem postrádá logiku. To, že by si ti lidé nekoupili legální verzi, nijak neovlivňuje skutečnost, že _používají_ tu nelegální. Když říkáš, že takovým používáním nevzniká škoda, je to pravda jen z dlouhodobého hlediska (vendor lock-in). Mluvíme-li o pubertálním stahovači, který si ten Office stáhne jen proto, aby ho měl, tak tam skutečně škoda nevzniká, protože on ten SW vůbec nepotřebuje. Avšak je spousta nelegálních uživatelů, kteří ho skutečně používají. A kdyby ho neměli cracknutý, tak a) si ho budou muset zaplatit; b) budou méně produktivní. Nelegálním používáním tak může vznikat škoda i jejich konkurenci. Tohle všechno samozřejmě neznamená, že by to pro MS bylo z dlouhodobého hlediska nevýhodné. Ale to už je jiná otázka. Nelze to použít jako argument. To je jako tvrdit, že v některých afrických státech nemají co jíst, a proto vlastně nevadí, že je kosí nemoci.
Tohle všechno samozřejmě neznamená, že by to pro MS bylo z dlouhodobého hlediska nevýhodné. Ale to už je jiná otázka.Nikoliv, to je presne otazka tohoto vlakna, ktere zacalo sporem o to, zda nelegalni kopirovani likviduje autory/vyrobce. Podle me (vseho, co kolem sebe vidim) nelikviduje, naopak podporuje jeho profit, a proto je trapne vsechno to moralizovani o "kradezi". Maly priklad z oblasti hudebnich nahravek, kdyz se na to nekdo podiva objektivne. Vzdycky kdyz si ctu uvahy o takovych "zlodejnach" zejmena na abclinuxu, pripomina mi to vzrusene debaty zamestnancu o tom, kdo krade toaletni papir a proc tak podniku skodi, zatimco management vesele tuneluje podnik...
21.10.2005 23:26
brozkeff | skóre: 13
| blog: Zpátky po 10 letech
| Žďár nad Sázavou
21.10.2005 23:29
brozkeff | skóre: 13
| blog: Zpátky po 10 letech
| Žďár nad Sázavou
Ať už si o MS EULA myslíš co chceš, tím, že software používáš, dáváš najevo to, že s ní souhlasíš. Když se jí pak neřídíš, jednáš protizákonně.ehm, pokud se nemýlím, tak EULA pro Micro$oft Office 2000 je v rozporu s našimi zákony a tudíž (v ČR) neplatná - z jejího porušení tedy (v ČR) žádné protizákonné jednání nevyplývá
21.10.2005 23:31
brozkeff | skóre: 13
| blog: Zpátky po 10 letech
| Žďár nad Sázavou
Problém je v tom, že OpenOffice a StarOffice žere paměti čím dál tím víc, zatímto Microsoft Office se drží docela zpátky. (I nejnovější verze mi jely svižně, když jsem je zkoušel. Ale ve Wine nejel instalátor, takže v Linuxu jsem je vyzkoušet nemohl.) Už StarOffice 5.2 v roce 2000 byl moc veliký balík, zavazel jak na disku, tak v paměti. Nicméně tam šly udělat sloupce v textových polích a já jsem tu funkci tehdy zrovna moc potřeboval...
KOffice je možná dobrý, ale má jednu velkou chybu, potřebuje KDE.
Porsche 912 je jistě pěkný vůz, na obrázcích vypadá velmi dobře. Ale nechápu, jak souvisí s těžkotonážním OpenOfficem.
S tim Porschem jsem reagoval na tvuj argument, ze si muzes ukrast MSO 2000, protoze se uz neda normalne koupit.To jsem nikde nepsal.
Dokazovat nebo vyvracet vhodnost nejakeho nastroje se neda na zaklade jednoho nebo 10 nebo 1000 nebo milionu uzivatelu - jedna se vzdy pouze o subjektivni pohled, zda mi tento nastroj vyhovuje nebo ne.To je konečně něco rozumného.
To, o cem celou dobu tady pisu je to, ze jsem ti polozil jednoduchou otazku, zda ty tebou vychvalovane MSO mas legalne nebo ne. Na tuhle otazku jsi zatim neodpovedel (a z kontextu tvych ostatnich prispevku vypada, ze jsi je ukradl).To je velmi zajímavý dohad. Nicméně nic víc to není. Nebo se snad nesmí instalovat Microsoft Office 2000 do jiného systému, než je Microsoft Windows?
21.10.2005 23:42
brozkeff | skóre: 13
| blog: Zpátky po 10 letech
| Žďár nad Sázavou
21.10.2005 23:44
brozkeff | skóre: 13
| blog: Zpátky po 10 letech
| Žďár nad Sázavou
Určitě to je porušení zákona. Nemorální jednání možná také, ale je otázka jak moc nemorální.
Třeba taková jízda MHD bez lístku je také nemorální. Přesto pod mým nedávným spotem snad všichni kromě Thawega dali najevo, že důvodem pro koupi lístku jsou revizoři, nikoli přepravní smlouva. A pro mě je pirátění softwaru pro vlastní potřebu srovnatelně morální s jízdou na černo.
P.S.: Sám pirátský software nepoužívám (protože ho nepotřebuju) takže tady původ mých názorů nehledejte.
Kdyby jezdilo nacerno tolik lidi, kolik pouziva nelegalni SW, tak zadna hromadna doprava neexistuje.jen tak namatkou trzby/provozni naklady prazskeho metra r. 1998:
Tržby z jízdného (mil. Kč) 2 180 Provozní náklady (mil. Kč) 8 234 Podíl tržby/náklady 26 %Takze kdyby VSICHNI lidi jezdili metrem nacerno, delalo by to v r. 1998 zhruba ctvrtinu provoznich nakladu. Kolik z tech provoznich nakladu padne na distribuci jizdenek a kontroly, nevim.
Ale i tak si myslim, ze kontrola na sebe vydela (nebo si myslis, ze revizor chyti za hodinu min, nez jednoho dva cerne pasazery?)
3.10.2005 11:02
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
b, To, kdyby vsichni jezdili nacerno, tak ubydou 2 MILIARDY korun z rozpoctu MHD - chce mi rict, ze si toho "nikdo nevsimne" a MHD bude jezdit vesele dal?Ne, pouze upozornit na to, ze financovani MHD rozhodne nestoji jen na vyberu jizdneho, dokonce ze zisky z jizdneho pokryvaji jen relativne malou cast nakladu (lhostejne, jak velka je to castka absolutne)- proto asi nebude pro fungovani MHD v prvni rade urcujici, kolik lidi bude jezdit nacerno (viz tva teorie: Kdyby tolik lidi jezdilo nacerno...).
3.10.2005 12:23
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
21.10.2005 23:49
brozkeff | skóre: 13
| blog: Zpátky po 10 letech
| Žďár nad Sázavou
Soubor|Nový|Tabulka. Ve dvojce je to jinak?
A nezavedli místo "Zrušit" oblíbené "Storno" ?
21.10.2005 23:52
brozkeff | skóre: 13
| blog: Zpátky po 10 letech
| Žďár nad Sázavou
21.10.2005 23:53
brozkeff | skóre: 13
| blog: Zpátky po 10 letech
| Žďár nad Sázavou
21.10.2005 23:59
brozkeff | skóre: 13
| blog: Zpátky po 10 letech
| Žďár nad Sázavou
2.10.2005 14:23
ln -s /usr/X11R6/bin/gvim /usr/local/bin/kword
$ ll /usr/X11R6/bin/gvim ls: /usr/X11R6/bin/gvim: No such file or directory
<thingwath@ethelred> ~ $ rpm -q vim-X11 -l /usr/X11R6/bin/evim /usr/X11R6/bin/gex /usr/X11R6/bin/gview /usr/X11R6/bin/gvim /usr/X11R6/bin/gvimdiff /usr/X11R6/bin/vimx /usr/share/applications/net-gvim.desktop /usr/share/icons/hicolor/16x16/apps/gvim.png /usr/share/icons/hicolor/32x32/apps/gvim.png /usr/share/icons/hicolor/48x48/apps/gvim.png /usr/share/icons/hicolor/64x64/apps/gvim.png /usr/share/man/man1/evim.1.gz /usr/share/man/man1/gvim.1.gz /usr/share/man/man1/gvimdiff.1.gzAni mě to moc netrápí… Je na tom něco špatně?
. A pak se to asi ani nelíbí FHS:
/usr/X11R6 : This hierarchy is reserved for the X Window System, version 11 release 6, and related files.Pokud tedy related files nejsou všechno co používá Xka
.
ln -s /usr/bin/emacs /usr/X11R6/bin/gvim
ln: /usr/X11R6/bin/gvim: File exists
Uz tam je prece jeden symlink vytvoren;)
OO.o si vytváříme sami, proč tedy nadáváte?
O kom je tato věta? O uživatelích kancelářských balíků?
Myslím že porovnávat dva rúzné produkty mezi sebou na základě ukazatelů , které si vyberu z jednoho produktu není Ok. Takováto reklama je dle mých informací dokonce zakázaná. Stejně je to i s Oo pro MsOffice. Oo dle mne jednoznačně vede ve spolupráci s jinými programy. Může pracovat v jako aplikační server pro vytváření dokumentů i jeho spolupráce s datovými zdroji mi připadá logičtější. Oo je multiplatformí a má dobře vyřešen export do pdf. Naproti tomu MsOffice má menší HW nároky a někdy i některé detaily dotaženější. Myslím že je to hlavně multiplatformost za kterou platíme HW nároky.
Na závěr bych chtěl říct asi toto, do doby dokud budem posuzovat programy způsobem, vždyť to není kopie toho předchozího, místo hledání celkové filozofie použití produktu, budou podobné diskuze neustálým mlácením prázdné slámy na stejné téma.
22.10.2005 00:08
brozkeff | skóre: 13
| blog: Zpátky po 10 letech
| Žďár nad Sázavou
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.