Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2025 18:42
Na root.cz vyšel článek, recenze na nějaký komerční Linux. Recenzent to prostě nainstaloval, něco mu fungovalo, něco ne. Okamžitě se rozpoutala vášnivá diskuse o tom, co může člověk od takové distribuce očekávat a co ne. A jestli uživatel, co odmítá vymýšlet mode-line do konfiguráku Xek je odsouzen k používání Windows.
Na to vyčkávání, "až to bude použitelné" si docela dobře pamatuji. Kdysi jsem zkoušel RedHat 5. Fungovalo to, ale jako pracovní stanice to bylo strašné (fvwm a nějaké hrůzy v Tk/Tcl nebo pro čistá Xka . Pak RedHat 6, bylo to o něco lepší, jen o něco. Pak jsem chvilku experimentoval s nějakým SuSE, bylo tam vidět pokroky, ale oproti Windows NT4/2000 to byla pořád mizérie.
Asi před rokem jsem si nahodil nějaký Mandrake. V té době už byly linuxové aplikace dostatečně kvalitní pro drtivou většinu uživatelů. Takové KDE je velmi mocné prostředí, Konqueror má hromady fíčur, které obyčejný smrtelník nikdy nevyužije. GNOME je zase navrženo velmi přehledně a vkusně. OpenOffice a GIMP taky prostě stačí.
Jenže ten můj Mdk měl zase jiné probémy a to problémy takového rázu, kterými IMHO trpí většina distribucí konfigurovatelných přes grafické nástroje. Ten problém je nahodilost. Můj Mandrake se choval celkem nevypočitatelně po update něco fungovat přestalo, něco jiného zase začalo. Když jsem něco změnil v konfiguráku, tak mi to nějaký dialog občas zase rozhasil.
Já osobně jsem tuto situaci vyřešil přechodem na Debiana (kterého jsem do té doby považoval za hardcore). Grafických udělátek se bojím jako čert kříže, všechno dělám ruční editací konfiguráků. A považuji to za velmi efektivní a pohodlný přístup, ale pro mě, protože já jsem geek. Jsem velmi spokojený uživatel Debianu.
Většina geeků si konfiguraci přes textové soubory pochvaluje a dává to smysl. Ale většina lidí nejsou geekové (naštěstí. Jenže udělat grafické konfigurátko, které umí jednak takový konfigurák vygenerovat a druhak plně reflektovat případné ruční zásahy, prostě není jednoduché. Soubory jsou každý jiný a IMHO nemají většinou předepsanou žádnou formální gramatiku, bývá to nějaká ad-hoc struktura.
Naproti tomu Wokenicové registry se programově editují jednoduše, jsou na to navrženy. Od začátku se počítalo s tím, že se vše bude nastavovat přes grafické dialogy. A to si Windows taky prošly konfigurováním přes INI soubory. Pod Linuxem je řešení třeba GConf, ale ten se na systémové úrovni hned tak neprosadí. A možná dokud se něco takového neprosadí, Linux nedozraje. Už se těším, na GRUB vybavený XML parserem .
Tiskni
Sdílej:
Každá aplikace bude exportovat API, pomocí něhož se bude přistupovat k její konfiguraci. Tím se přenese zajišťování konzistence na aplikaci.Mně se to moc rozumné nezdá. Klade to nároky disciplínu autora, a to je špatně. Je to příliš složité, neunixové. Je to vhodné jen pro velké, dospělé projekty. Pro nějakou tic-tac-toe RSS čtečku těžko budu konstruovat API pro její konfiguraci. Jistě, šla by na to vytvořit nějaká obecně použitelná knihovna. Ale to už se dostáváme k tomu GConfu. Navíc to ten problém jen posune. Místo různých konfiguráků by byla hromada různých API.
Já třeba zrovna teď řeším, proč mi mé jádro panikaří ve VMWare - to je zábava.2.6.12-gentoo-r2 mi panikařilo taky, ale 2.6.12-gentoo-r6 mi jde OK.
:set foldenable foldmethod=expr foldexpr=getline(v:lnum)=~'^\s*#\\\|^\s*$'Potom normálně zM zavře všechny foldy, zR otevře. A tohle byl jeden triviální řádek konfigurace. Nebo chcete pouzit nastaveni z jineho serveru, ktere jste ale pred mesicem zmenil? Melo by to jit lehce pres Servery->MujServer>->Squid->squid.conf->historie->25.2.2005 To je snad práce systému správy revizí, nauč se nějaký používat. K systémům správy revizí samozřejmě existují interfacy do vimu, emacsu a spol.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.