Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 1.5.0. S kódovým názvem Variegata (husice rajská). Přináší řadu vylepšení, včetně nového ergonomičtějšího CLI klienta nebo podporu pro typ VARIANT a vestavěný typ GEOMETRY.
V pátek 6. a sobotu 7. března proběhl v pražském sídle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Hackathon veřejné správy 7.1. Publikovány byly vytvořené aplikace. V kategorii projektů rozvíjených z krajského kola zvítězil tým „Mackokládi“. Čtyři středoškoláci ze Dvora Králové uspěli s aplikací KompaZ. Jde o digitálního průvodce, který pomůže s rychlou a srozumitelnou orientací v životních i krizových situacích „krok za krokem“. Aplikace
… více »QGIS, svobodný desktopový GIS, byl vydán v nové hlavní verzi 4.0. Změny zahrnují několik nových analytických a editačních funkcí, rozšíření podpory 3D, více možností úprav uživatelského rozhraní či mnoho dalších zlepšení použitelnosti. Řada 3.44 má aktualizace plánovány do září.
Dan Blanchard vydal knihovnu pro Python chardet v nové verzi 7.0.0. S novou verzí byla knihovna přelicencována z LGPL na MIT. Souhlasili s tím všichni přispěvatelé? Dan Blanchard souhlasy vůbec neřešil. Zaúkoloval umělou inteligenci (Claude), aby knihovnu zcela přepsala a výslovně jí nařídil, aby nepoužila žádný LGPL kód. Dan Blanchard tvrdí, že se jedná o clean room design. Protistrana argumentuje, že umělá inteligence byla trénována
… více »Andy Nguyen si na svou herní konzoli PlayStation 5 (PS5) pomocí exploitu Byepervisor nainstaloval Linux (Ubuntu). V Linuxu si spustil Steam a PS5 tak proměnil v Steam Machine. Na PS5 může hrát hry, které jsou vydané pouze pro PC a jsou na Steamu [Tom's Hardware].
Správce sbírky fotografií digiKam byl vydán ve verzi 9.0.0. Jedná se o větší vydání provázené aktualizacemi knihoven. Mnoho dílčích změn se vedle oprav chyb týká uživatelského rozhraní, mj. editace metadat.
Byla vydána verze 2026 distribuce programu pro počítačovou sazbu TeX s názvem TeX Live (Wikipedie). Přehled novinek v oficiální dokumentaci.
Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
21.10.2012 14:04
| Dev/Tech/Gnu
| 
| Přečteno: 2264×
| Komentářů: 20, poslední 30. 10. 2012
| Hodnocení: 100 % (7 hlasů)
Čistě pro zábavu jsem si udělal benchmark tří počítačů, které mám momentálně v dosahu. Jedná se v zásadě o tři generace procesorů Intel. Benchmarků je sice plný internet, ale málokdy člověk narazí na přímé srovnání starého a nového hardwaru. Zříkám se vědeckých ambicí: testované počítače mají různé pevné disky, různé verze OS a různé verze programů použitých pro měření (Python, GCC). Ovšem stáří HW v mém případě koresponduje se stářím SW, takže měřím vlastně obecný pokrok v IT. (Zároveň ale platí Wirthův zákon: “Software is getting slower more rapidly than hardware becomes faster." 
)
Python jakožto virtuální mašina není deterministický. Obvyklým zdrojem nahodilosti je plánování vláken, v Pythonu ale můžete mít korektní jednovláknový program, který vám dá pro jeden vstup pokaždé jiné výsledky. Může za to hashování, hash objektu může být odvozen od jeho adresy v paměti, což je (stejně jako rozvrhování vláken) neuchopitelná záležitost o kterou se stará operační systém.
Mám zde jeden tip pro všechny, co při programování používají jako IDE konzoli a shell.
Své výlety po jiných operačním systémem jsem zakončil u OpenSolarisu.
2.2.2009 10:24
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1522×
| Komentářů: 22, poslední 4. 2. 2009
| Hodnocení: 100 % (6 hlasů)
Po svých experimentech s LFS mi jemně stouplo sebevědomí, tak jsem si řekl, že zkusím opravdový Unix a tedy FreeBSD. Zde je pár poznámek.
13.1.2009 20:45
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 2434×
| Komentářů: 45, poslední 17. 1. 2009
| Hodnocení: 100 % (17 hlasů)
...a dva dny jsem díky tomu udělal do práce i do školy kulové .
22.12.2008 12:54
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1665×
| Komentářů: 10, poslední 14. 7. 2009
| Hodnocení: 88 % (8 hlasů)
Jeden můj známý v jakési internetové konferenci kdysi popisoval sen, že byl že byl kus kódu v assembleru a kopíroval řetězec. Z nějakého důvodu skončil v nekonečném cyklu. Nejděsivější ale bylo, že procesor měl zakázána přerušení, takže nebylo nic, co by jeho trápení ukončilo.
Co se týče programovacích jazyků, snažím se udržet si přehled. Z takových těch běžně používaných věcí toho znám dost, ale nejedná se o žádné velké hrdinství, kdo zná 5 imperativních programovacích jazyků, naučit se šestý je velmi snadné, trvá to od jedné hodiny do jednoho týdne. Kdo zná C++, naučí se Javu snadno a rovnou umí C# do verze 2. Kdo zná Python a viděl z vlaku Smalltalk a Perl, zná i Ruby .
Vývoj platformy .Net a jazyka C# sleduji od naprostých prvopočátků. Dílo Anderse Hejlsberga je se mnou v podstatě celý můj programátorský život (od Turbo Pascalu přes Delphi až po C#).
31.5.2008 14:54
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1431×
| Komentářů: 9, poslední 3. 6. 2008
| Hodnocení: 100 % (7 hlasů)
Když se tady tak rojí zápisky o Pythonu a C++, musím přispěchat se svou troškou do mlýna - totiž s postem, který je o obojím.
Občas zde prudím se svojí Žirafou, což je indexátor souborového systému, prostě parodie na locate. Používám ji převážně jako "media library" k XMMS.
Taková grafická aplikace, to je soft-realtime záležitost. Na čase odpovědi totiž záleží, pokud se to zasekne, uživatel (tedy já) sice počká, ale je naštvaný. Žirafa navíc zobrazuje výsledky vyhledávání hned během psaní dotazu - takže na výkonu záleží, protože mezi dvěma stisky kláves je tak desetina sekundy.
Žirafa je celá v Pythonu (+GTK). Ze snahy napsat rychlou aplikaci v "pomalém" Pythonu jsem získal některá ponaučení, o která se teď hodlám podělit.
Tak jsem zase zapracoval na svém quick'n'dirty vyhledávači Žirafa, přitom bych měl dělat hromadu jiných věcí.
Novinky jsou tak neuvěřitelně zásadní, že jsem zvedl minor verzi, z 0.0.4 jsem šel rovnou na 0.1.0, tedy "skoro hotovo". Ne, vážně, teď už umí asi všechno, co jsem potřeboval.
9.8.2007 08:55
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1387×
| Komentářů: 28, poslední 10. 8. 2007
| Hodnocení: 100 % (8 hlasů)
Když jsem bydlel na koleji, napsal jsem vyhledávač, který běžel na kolejním serveru a indexoval obsah FTP serverů okolo (rozumněj, semestrálky a tak . Byla to Java+Tomcat+Lucene a s oblibou jsem ho používal na vyhledávání svých vlastních mptrojek.
18.4.2007 22:49
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1281×
| Komentářů: 4, poslední 19. 4. 2007
| Hodnocení: 80 % (5 hlasů)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
fork() modulu _stackless. Co tahle funkce dělá? Inu přesně to, co její jmenovkyně z pravého Unixu, jen nevytvoří nový proces, ale korutinu (takové lehkotonážní vlákno, které nemá preempci a musí se přepínat explicitně).
12.4.2007 22:15
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1495×
| Komentářů: 23, poslední 16. 4. 2007
| Hodnocení: 100 % (5 hlasů)
Minule jsem tu psal o Pypy, implementaci Pythonu v jazyce samém, a o neuvěřitelné flexibilitě, kterou tato hračka nabízí.
Též jsem psal, že Pypy umí variaci na Stackless Python, tedy oprostění se od limitů systémového zásobníku. Rekurze omezená jen velikostí paměti je jen začátek. Program může explicitně manipulovat se svým zásobníkem. Je možné rozličným způsobem přepínat zásobníkové rámce funkcí atd. Následující kód mi hlava dost dlouho nebrala :
24.3.2007 19:10
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1856×
| Komentářů: 9, poslední 25. 3. 2007
| Hodnocení: 100 % (12 hlasů)
V programování a programovacích jazycích se vrtám roky rokoucí a proto se málokdy stane, že mě něco překvapí. Ale přesně to se před pár týdny stalo. Narazil jsem totiž na pypy a připomněl si, co znamená hackerství ve svém nejlepším významu.
Co je vlastně pypy? Pypy je implementace jazyka Python v Pythonu samotném. Na první pohled je to pěkná divočina, vlastně až nesmysl. Standardní interpreter Pythonu je napsán v jazyce C (říkejme mu CPython), pypy je do jisté míry prostá reimplementace CPythonu, akorát napsaná v Pythonu.
Do diplomky potřebuji trošku grafického uživatelského rozhraní. Budu tam mít taky nějaký legacy (češtináři prominou) kód v plain C. Své rozšíření budu psát v C++. Chci si to vyvíjet v Linuxu, ale musí to běžet i na Windows, protože s tím budou pracovat studenti a nemůžu nikoho diskriminovat.
Vyzkoušel jsem live CD Zeta OS, opět na doporučení OS News.
Zeta je potomek operačního systému BeOS. Otcem BeOS je Jean-Louis Gassée, bývalý zaměstnanec Apple, který jej vyvinul za použití peněz Seymoura Craye, slavného tvůrce superpočítačů. Tedy samý vizionář . Současná situace je taková, že Zetu vyvíjí německá společnost yellowTab, která sice má práva na původní zdrojové kódy, ale nevlastní značku BeOS. Taky existuje snaha o opensource reimplementaci - Haiku.
Tuhle jsem při googlení narazil na starý článek o GNOME 1.0. Byl tam i screenshot, ze kterého se mi udělalo zle.
Dopředu říkám, že Q-toolkit firmy Trolltech mi nikdy moc sympatický nebyl. Ještě před rokem jsem na svém desktopu používal primárně Windows a pro ty bylo Qt jen omezeně. Teď už je licence lepší - GPL, ovšem Gtk je na tom pořád lépe - je LGPL.
Mám pocit, že pro Gtk bylo vždy víc a lepších bindingů než pro Qt, každopádně má oblíbená Ada měla binding jen na Gtk. To má za následek, že pro Qt se většinou programuje jenom v (pro Qt "nativním") C++ a ještě k tomu s použitím jakéhosi preprocesoru. Standardní C++ bych ještě přežil (i když z divočiny C++ jsem už vyrostl), ale ten preprocesor ne. C# s Gtk# mi sedí víc.
Na jednom ilblogu se objevil jeden ill spot. Je o tom, jak je Linux 2.6 prokletý a jak jde jeho vývoj do háje. Protože to považuji za FUD, kterého by se mohli nějací dobrodějové chytnout, neodpustím si tento celkem zbytečný reakční anti-spot.
Na root.cz vyšel článek, recenze na nějaký komerční Linux. Recenzent to prostě nainstaloval, něco mu fungovalo, něco ne. Okamžitě se rozpoutala vášnivá diskuse o tom, co může člověk od takové distribuce očekávat a co ne. A jestli uživatel, co odmítá vymýšlet mode-line do konfiguráku Xek je odsouzen k používání Windows.
