V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Byla vydána verze 9.5 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se poslední vydání řady NetBSD 9. Doporučen je přechod na NetBSD 11 nebo NetBSD 10.
Akční adventura State of Mind je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 10. září.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
21.10.2012 14:04
| Dev/Tech/Gnu
| 
| Přečteno: 2436×
| Komentářů: 20, poslední 30. 10. 2012
| Hodnocení: 100 % (7 hlasů)
Čistě pro zábavu jsem si udělal benchmark tří počítačů, které mám momentálně v dosahu. Jedná se v zásadě o tři generace procesorů Intel. Benchmarků je sice plný internet, ale málokdy člověk narazí na přímé srovnání starého a nového hardwaru. Zříkám se vědeckých ambicí: testované počítače mají různé pevné disky, různé verze OS a různé verze programů použitých pro měření (Python, GCC). Ovšem stáří HW v mém případě koresponduje se stářím SW, takže měřím vlastně obecný pokrok v IT. (Zároveň ale platí Wirthův zákon: “Software is getting slower more rapidly than hardware becomes faster." 
)
Python jakožto virtuální mašina není deterministický. Obvyklým zdrojem nahodilosti je plánování vláken, v Pythonu ale můžete mít korektní jednovláknový program, který vám dá pro jeden vstup pokaždé jiné výsledky. Může za to hashování, hash objektu může být odvozen od jeho adresy v paměti, což je (stejně jako rozvrhování vláken) neuchopitelná záležitost o kterou se stará operační systém.
Mám zde jeden tip pro všechny, co při programování používají jako IDE konzoli a shell.
Své výlety po jiných operačním systémem jsem zakončil u OpenSolarisu.
2.2.2009 10:24
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1670×
| Komentářů: 22, poslední 4. 2. 2009
| Hodnocení: 100 % (6 hlasů)
Po svých experimentech s LFS mi jemně stouplo sebevědomí, tak jsem si řekl, že zkusím opravdový Unix a tedy FreeBSD. Zde je pár poznámek.
13.1.2009 20:45
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 2654×
| Komentářů: 45, poslední 17. 1. 2009
| Hodnocení: 100 % (17 hlasů)
...a dva dny jsem díky tomu udělal do práce i do školy kulové .
22.12.2008 12:54
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1881×
| Komentářů: 10, poslední 14. 7. 2009
| Hodnocení: 88 % (8 hlasů)
Jeden můj známý v jakési internetové konferenci kdysi popisoval sen, že byl že byl kus kódu v assembleru a kopíroval řetězec. Z nějakého důvodu skončil v nekonečném cyklu. Nejděsivější ale bylo, že procesor měl zakázána přerušení, takže nebylo nic, co by jeho trápení ukončilo.
Co se týče programovacích jazyků, snažím se udržet si přehled. Z takových těch běžně používaných věcí toho znám dost, ale nejedná se o žádné velké hrdinství, kdo zná 5 imperativních programovacích jazyků, naučit se šestý je velmi snadné, trvá to od jedné hodiny do jednoho týdne. Kdo zná C++, naučí se Javu snadno a rovnou umí C# do verze 2. Kdo zná Python a viděl z vlaku Smalltalk a Perl, zná i Ruby .
Vývoj platformy .Net a jazyka C# sleduji od naprostých prvopočátků. Dílo Anderse Hejlsberga je se mnou v podstatě celý můj programátorský život (od Turbo Pascalu přes Delphi až po C#).
31.5.2008 14:54
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1595×
| Komentářů: 9, poslední 3. 6. 2008
| Hodnocení: 100 % (7 hlasů)
Když se tady tak rojí zápisky o Pythonu a C++, musím přispěchat se svou troškou do mlýna - totiž s postem, který je o obojím.
Občas zde prudím se svojí Žirafou, což je indexátor souborového systému, prostě parodie na locate. Používám ji převážně jako "media library" k XMMS.
Taková grafická aplikace, to je soft-realtime záležitost. Na čase odpovědi totiž záleží, pokud se to zasekne, uživatel (tedy já) sice počká, ale je naštvaný. Žirafa navíc zobrazuje výsledky vyhledávání hned během psaní dotazu - takže na výkonu záleží, protože mezi dvěma stisky kláves je tak desetina sekundy.
Žirafa je celá v Pythonu (+GTK). Ze snahy napsat rychlou aplikaci v "pomalém" Pythonu jsem získal některá ponaučení, o která se teď hodlám podělit.
Tak jsem zase zapracoval na svém quick'n'dirty vyhledávači Žirafa, přitom bych měl dělat hromadu jiných věcí.
Novinky jsou tak neuvěřitelně zásadní, že jsem zvedl minor verzi, z 0.0.4 jsem šel rovnou na 0.1.0, tedy "skoro hotovo". Ne, vážně, teď už umí asi všechno, co jsem potřeboval.
9.8.2007 08:55
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1522×
| Komentářů: 28, poslední 10. 8. 2007
| Hodnocení: 100 % (8 hlasů)
Když jsem bydlel na koleji, napsal jsem vyhledávač, který běžel na kolejním serveru a indexoval obsah FTP serverů okolo (rozumněj, semestrálky a tak . Byla to Java+Tomcat+Lucene a s oblibou jsem ho používal na vyhledávání svých vlastních mptrojek.
18.4.2007 22:49
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1404×
| Komentářů: 4, poslední 19. 4. 2007
| Hodnocení: 80 % (5 hlasů)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
fork() modulu _stackless. Co tahle funkce dělá? Inu přesně to, co její jmenovkyně z pravého Unixu, jen nevytvoří nový proces, ale korutinu (takové lehkotonážní vlákno, které nemá preempci a musí se přepínat explicitně).
12.4.2007 22:15
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1636×
| Komentářů: 23, poslední 16. 4. 2007
| Hodnocení: 100 % (5 hlasů)
Minule jsem tu psal o Pypy, implementaci Pythonu v jazyce samém, a o neuvěřitelné flexibilitě, kterou tato hračka nabízí.
Též jsem psal, že Pypy umí variaci na Stackless Python, tedy oprostění se od limitů systémového zásobníku. Rekurze omezená jen velikostí paměti je jen začátek. Program může explicitně manipulovat se svým zásobníkem. Je možné rozličným způsobem přepínat zásobníkové rámce funkcí atd. Následující kód mi hlava dost dlouho nebrala :
24.3.2007 19:10
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1980×
| Komentářů: 9, poslední 25. 3. 2007
| Hodnocení: 100 % (12 hlasů)
V programování a programovacích jazycích se vrtám roky rokoucí a proto se málokdy stane, že mě něco překvapí. Ale přesně to se před pár týdny stalo. Narazil jsem totiž na pypy a připomněl si, co znamená hackerství ve svém nejlepším významu.
Co je vlastně pypy? Pypy je implementace jazyka Python v Pythonu samotném. Na první pohled je to pěkná divočina, vlastně až nesmysl. Standardní interpreter Pythonu je napsán v jazyce C (říkejme mu CPython), pypy je do jisté míry prostá reimplementace CPythonu, akorát napsaná v Pythonu.
Do diplomky potřebuji trošku grafického uživatelského rozhraní. Budu tam mít taky nějaký legacy (češtináři prominou) kód v plain C. Své rozšíření budu psát v C++. Chci si to vyvíjet v Linuxu, ale musí to běžet i na Windows, protože s tím budou pracovat studenti a nemůžu nikoho diskriminovat.
Vyzkoušel jsem live CD Zeta OS, opět na doporučení OS News.
Zeta je potomek operačního systému BeOS. Otcem BeOS je Jean-Louis Gassée, bývalý zaměstnanec Apple, který jej vyvinul za použití peněz Seymoura Craye, slavného tvůrce superpočítačů. Tedy samý vizionář . Současná situace je taková, že Zetu vyvíjí německá společnost yellowTab, která sice má práva na původní zdrojové kódy, ale nevlastní značku BeOS. Taky existuje snaha o opensource reimplementaci - Haiku.
Tuhle jsem při googlení narazil na starý článek o GNOME 1.0. Byl tam i screenshot, ze kterého se mi udělalo zle.
Dopředu říkám, že Q-toolkit firmy Trolltech mi nikdy moc sympatický nebyl. Ještě před rokem jsem na svém desktopu používal primárně Windows a pro ty bylo Qt jen omezeně. Teď už je licence lepší - GPL, ovšem Gtk je na tom pořád lépe - je LGPL.
Mám pocit, že pro Gtk bylo vždy víc a lepších bindingů než pro Qt, každopádně má oblíbená Ada měla binding jen na Gtk. To má za následek, že pro Qt se většinou programuje jenom v (pro Qt "nativním") C++ a ještě k tomu s použitím jakéhosi preprocesoru. Standardní C++ bych ještě přežil (i když z divočiny C++ jsem už vyrostl), ale ten preprocesor ne. C# s Gtk# mi sedí víc.
Na jednom ilblogu se objevil jeden ill spot. Je o tom, jak je Linux 2.6 prokletý a jak jde jeho vývoj do háje. Protože to považuji za FUD, kterého by se mohli nějací dobrodějové chytnout, neodpustím si tento celkem zbytečný reakční anti-spot.
Na root.cz vyšel článek, recenze na nějaký komerční Linux. Recenzent to prostě nainstaloval, něco mu fungovalo, něco ne. Okamžitě se rozpoutala vášnivá diskuse o tom, co může člověk od takové distribuce očekávat a co ne. A jestli uživatel, co odmítá vymýšlet mode-line do konfiguráku Xek je odsouzen k používání Windows.
