Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Qwen (čínská firma Alibaba Cloud) představila novou verzi svého modelu, Qwen3.6‑35B‑A3B. Jedná se o multimodální MoE model s 35 miliardami parametrů (3B aktivních), nativní kontextovou délkou až 262 144 tokenů, 'silným multimodálním vnímáním a schopností uvažování' a 'výjimečnou schopností agentického kódování, která se může měřit s mnohem rozsáhlejšími modely'. Model a dokumentace jsou volně dostupné na Hugging Face, případně na čínském Modelscope. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Sniffnet, tj. multiplatformní (Windows, macOS a Linux) open source grafická aplikace pro sledování internetového provozu, byl vydán ve verzi 1.5. V přehledu novinek je vypíchnuta identifikace aplikací komunikujících po síti.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 15.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Současně se SUSECON 2026 proběhne příští čtvrtek v Praze také komunitní Open Developer Summit (ODS) zaměřený na open source a openSUSE. Akce se koná ve čtvrtek 23. 4. (poslední den SUSECONu) v Hilton Prague (místnost Berlin 3) a je zcela zdarma, bez nutnosti registrace na SUSECON. Na programu jsou témata jako automatizace (AutoYaST), DevOps, AI v terminálu, bezpečnost, RISC-V nebo image-based systémy. Všichni jste srdečně zváni.
Český úřad zeměměřický a katastrální zavedl u anonymního nahlížení do katastru nemovitostí novou CAPTCHA ve formě mapové puzzle: nepřihlášení uživatelé musí nově správně otočit devět dlaždic v 3x3 poli tak, aby dohromady daly souvislý obrázek výseče reálné mapy, přičemž na to mají pouze jeden časově omezený pokus. Test je podle uživatelů i odborníků příliš obtížný a na sociálních sítích pochopitelně schytává zaslouženou kritiku a
… více »Byla vydána verze 1.95.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Mozilla prostřednictvím své dceřiné společnosti MZLA Technologies Corporation představila open-source AI klienta Thunderbolt. Primárně je určený pro firemní nasazení.
Firma Cal.com oznámila, že přesouvá svůj produkční kód z otevřeného do uzavřeného repozitáře z důvodu bezpečnostního rizika umělé inteligence, která prý dokáže vyhledávat a zneužívat zranitelnosti rychleji, než by je jejich vývojářský tým stíhal opravovat. Zároveň zveřejnila samostatnou, open-source verzi Cal.diy pod licencí MIT, ovšem bez řady původních funkcí. O tom, zda je toto opatření rozumné, existují pochyby. … více »
21.10.2012 14:04
| Dev/Tech/Gnu
| 
| Přečteno: 2274×
| Komentářů: 20, poslední 30. 10. 2012
| Hodnocení: 100 % (7 hlasů)
Čistě pro zábavu jsem si udělal benchmark tří počítačů, které mám momentálně v dosahu. Jedná se v zásadě o tři generace procesorů Intel. Benchmarků je sice plný internet, ale málokdy člověk narazí na přímé srovnání starého a nového hardwaru. Zříkám se vědeckých ambicí: testované počítače mají různé pevné disky, různé verze OS a různé verze programů použitých pro měření (Python, GCC). Ovšem stáří HW v mém případě koresponduje se stářím SW, takže měřím vlastně obecný pokrok v IT. (Zároveň ale platí Wirthův zákon: “Software is getting slower more rapidly than hardware becomes faster." 
)
Python jakožto virtuální mašina není deterministický. Obvyklým zdrojem nahodilosti je plánování vláken, v Pythonu ale můžete mít korektní jednovláknový program, který vám dá pro jeden vstup pokaždé jiné výsledky. Může za to hashování, hash objektu může být odvozen od jeho adresy v paměti, což je (stejně jako rozvrhování vláken) neuchopitelná záležitost o kterou se stará operační systém.
Mám zde jeden tip pro všechny, co při programování používají jako IDE konzoli a shell.
Své výlety po jiných operačním systémem jsem zakončil u OpenSolarisu.
2.2.2009 10:24
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1528×
| Komentářů: 22, poslední 4. 2. 2009
| Hodnocení: 100 % (6 hlasů)
Po svých experimentech s LFS mi jemně stouplo sebevědomí, tak jsem si řekl, že zkusím opravdový Unix a tedy FreeBSD. Zde je pár poznámek.
13.1.2009 20:45
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 2443×
| Komentářů: 45, poslední 17. 1. 2009
| Hodnocení: 100 % (17 hlasů)
...a dva dny jsem díky tomu udělal do práce i do školy kulové .
22.12.2008 12:54
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1671×
| Komentářů: 10, poslední 14. 7. 2009
| Hodnocení: 88 % (8 hlasů)
Jeden můj známý v jakési internetové konferenci kdysi popisoval sen, že byl že byl kus kódu v assembleru a kopíroval řetězec. Z nějakého důvodu skončil v nekonečném cyklu. Nejděsivější ale bylo, že procesor měl zakázána přerušení, takže nebylo nic, co by jeho trápení ukončilo.
Co se týče programovacích jazyků, snažím se udržet si přehled. Z takových těch běžně používaných věcí toho znám dost, ale nejedná se o žádné velké hrdinství, kdo zná 5 imperativních programovacích jazyků, naučit se šestý je velmi snadné, trvá to od jedné hodiny do jednoho týdne. Kdo zná C++, naučí se Javu snadno a rovnou umí C# do verze 2. Kdo zná Python a viděl z vlaku Smalltalk a Perl, zná i Ruby .
Vývoj platformy .Net a jazyka C# sleduji od naprostých prvopočátků. Dílo Anderse Hejlsberga je se mnou v podstatě celý můj programátorský život (od Turbo Pascalu přes Delphi až po C#).
31.5.2008 14:54
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1438×
| Komentářů: 9, poslední 3. 6. 2008
| Hodnocení: 100 % (7 hlasů)
Když se tady tak rojí zápisky o Pythonu a C++, musím přispěchat se svou troškou do mlýna - totiž s postem, který je o obojím.
Občas zde prudím se svojí Žirafou, což je indexátor souborového systému, prostě parodie na locate. Používám ji převážně jako "media library" k XMMS.
Taková grafická aplikace, to je soft-realtime záležitost. Na čase odpovědi totiž záleží, pokud se to zasekne, uživatel (tedy já) sice počká, ale je naštvaný. Žirafa navíc zobrazuje výsledky vyhledávání hned během psaní dotazu - takže na výkonu záleží, protože mezi dvěma stisky kláves je tak desetina sekundy.
Žirafa je celá v Pythonu (+GTK). Ze snahy napsat rychlou aplikaci v "pomalém" Pythonu jsem získal některá ponaučení, o která se teď hodlám podělit.
Tak jsem zase zapracoval na svém quick'n'dirty vyhledávači Žirafa, přitom bych měl dělat hromadu jiných věcí.
Novinky jsou tak neuvěřitelně zásadní, že jsem zvedl minor verzi, z 0.0.4 jsem šel rovnou na 0.1.0, tedy "skoro hotovo". Ne, vážně, teď už umí asi všechno, co jsem potřeboval.
9.8.2007 08:55
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1394×
| Komentářů: 28, poslední 10. 8. 2007
| Hodnocení: 100 % (8 hlasů)
Když jsem bydlel na koleji, napsal jsem vyhledávač, který běžel na kolejním serveru a indexoval obsah FTP serverů okolo (rozumněj, semestrálky a tak . Byla to Java+Tomcat+Lucene a s oblibou jsem ho používal na vyhledávání svých vlastních mptrojek.
18.4.2007 22:49
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1285×
| Komentářů: 4, poslední 19. 4. 2007
| Hodnocení: 80 % (5 hlasů)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
fork() modulu _stackless. Co tahle funkce dělá? Inu přesně to, co její jmenovkyně z pravého Unixu, jen nevytvoří nový proces, ale korutinu (takové lehkotonážní vlákno, které nemá preempci a musí se přepínat explicitně).
12.4.2007 22:15
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1504×
| Komentářů: 23, poslední 16. 4. 2007
| Hodnocení: 100 % (5 hlasů)
Minule jsem tu psal o Pypy, implementaci Pythonu v jazyce samém, a o neuvěřitelné flexibilitě, kterou tato hračka nabízí.
Též jsem psal, že Pypy umí variaci na Stackless Python, tedy oprostění se od limitů systémového zásobníku. Rekurze omezená jen velikostí paměti je jen začátek. Program může explicitně manipulovat se svým zásobníkem. Je možné rozličným způsobem přepínat zásobníkové rámce funkcí atd. Následující kód mi hlava dost dlouho nebrala :
24.3.2007 19:10
| Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1866×
| Komentářů: 9, poslední 25. 3. 2007
| Hodnocení: 100 % (12 hlasů)
V programování a programovacích jazycích se vrtám roky rokoucí a proto se málokdy stane, že mě něco překvapí. Ale přesně to se před pár týdny stalo. Narazil jsem totiž na pypy a připomněl si, co znamená hackerství ve svém nejlepším významu.
Co je vlastně pypy? Pypy je implementace jazyka Python v Pythonu samotném. Na první pohled je to pěkná divočina, vlastně až nesmysl. Standardní interpreter Pythonu je napsán v jazyce C (říkejme mu CPython), pypy je do jisté míry prostá reimplementace CPythonu, akorát napsaná v Pythonu.
Do diplomky potřebuji trošku grafického uživatelského rozhraní. Budu tam mít taky nějaký legacy (češtináři prominou) kód v plain C. Své rozšíření budu psát v C++. Chci si to vyvíjet v Linuxu, ale musí to běžet i na Windows, protože s tím budou pracovat studenti a nemůžu nikoho diskriminovat.
Vyzkoušel jsem live CD Zeta OS, opět na doporučení OS News.
Zeta je potomek operačního systému BeOS. Otcem BeOS je Jean-Louis Gassée, bývalý zaměstnanec Apple, který jej vyvinul za použití peněz Seymoura Craye, slavného tvůrce superpočítačů. Tedy samý vizionář . Současná situace je taková, že Zetu vyvíjí německá společnost yellowTab, která sice má práva na původní zdrojové kódy, ale nevlastní značku BeOS. Taky existuje snaha o opensource reimplementaci - Haiku.
Tuhle jsem při googlení narazil na starý článek o GNOME 1.0. Byl tam i screenshot, ze kterého se mi udělalo zle.
Dopředu říkám, že Q-toolkit firmy Trolltech mi nikdy moc sympatický nebyl. Ještě před rokem jsem na svém desktopu používal primárně Windows a pro ty bylo Qt jen omezeně. Teď už je licence lepší - GPL, ovšem Gtk je na tom pořád lépe - je LGPL.
Mám pocit, že pro Gtk bylo vždy víc a lepších bindingů než pro Qt, každopádně má oblíbená Ada měla binding jen na Gtk. To má za následek, že pro Qt se většinou programuje jenom v (pro Qt "nativním") C++ a ještě k tomu s použitím jakéhosi preprocesoru. Standardní C++ bych ještě přežil (i když z divočiny C++ jsem už vyrostl), ale ten preprocesor ne. C# s Gtk# mi sedí víc.
Na jednom ilblogu se objevil jeden ill spot. Je o tom, jak je Linux 2.6 prokletý a jak jde jeho vývoj do háje. Protože to považuji za FUD, kterého by se mohli nějací dobrodějové chytnout, neodpustím si tento celkem zbytečný reakční anti-spot.
Na root.cz vyšel článek, recenze na nějaký komerční Linux. Recenzent to prostě nainstaloval, něco mu fungovalo, něco ne. Okamžitě se rozpoutala vášnivá diskuse o tom, co může člověk od takové distribuce očekávat a co ne. A jestli uživatel, co odmítá vymýšlet mode-line do konfiguráku Xek je odsouzen k používání Windows.
