Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Python jakožto virtuální mašina není deterministický. Obvyklým zdrojem nahodilosti je plánování vláken, v Pythonu ale můžete mít korektní jednovláknový program, který vám dá pro jeden vstup pokaždé jiné výsledky. Může za to hashování, hash objektu může být odvozen od jeho adresy v paměti, což je (stejně jako rozvrhování vláken) neuchopitelná záležitost o kterou se stará operační systém.
Já jsem na tuhle vlastnost narazil v momentě, kdy jsem před sebou měl program, který jako klíč k hashovací tabulce používal objekt funkce. Na jiném místě program tabulku sekvenčně procházel, jenže pořadí položek se mezi jednotlivými běhy měnilo.
Existují implementace hash-tabulek, které tímto problémem netrpí. Bohužel, zmiňovaný program je tak velká a složitá bestie, že jsem musel zvolit alternativní přístup: upravit samotný interpret Pythonu.
Patch je to jednoduchý, brutální, ale funkční:
--- Python-2.4.4/Objects/object.c 2006-04-12 19:06:58.000000000 +0200
+++ /home/paskma/B/src/Python-2.4.4/Objects/object.c 2009-03-20 10:01:29.000000000 +0100
@@ -984,6 +984,8 @@
long
_Py_HashPointer(void *p)
{
+ return 1;
+
#if SIZEOF_LONG >= SIZEOF_VOID_P
return (long)p;
#else
Pochopitelně tenhle hack může sabotovat výkon, v mém případě to ale program příliš nezpomalilo, tahle funkce se používá až když není zbytí.
Tiskni
Sdílej:
. Byl to dobrý nápad, protože mi ušetřil spoustu práce. Prostě hack. Já neřeším udržovatelnost té obludy, používám ji jenom ke svým vlastním experimentům. Btw ano, funguje to i se standardním Pythonem, protože ta nedeterminističnost (to je slovo) se projeví jenom interním očíslováním nějakých položek.
Unittesty jsem nezkoušel (dobrý nápad), ale jelikož jsem neudělal nic jiného než že jsem "mírně" zhoršil vlastnost hashovací funkce, projít by to mělo.
a je složitý jak cukrovar, než bych přišel na to, kde všude ten slovník vyměnit/kde všude seřadit, tak bych zešedivěl (na pár místech jsem to zkoušel, ale s nevalným úspěchem).
Je to hack, proto se zde tím chlubím