Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Na root.cz vyšel článek, recenze na nějaký komerční Linux. Recenzent to prostě nainstaloval, něco mu fungovalo, něco ne. Okamžitě se rozpoutala vášnivá diskuse o tom, co může člověk od takové distribuce očekávat a co ne. A jestli uživatel, co odmítá vymýšlet mode-line do konfiguráku Xek je odsouzen k používání Windows.
Na to vyčkávání, "až to bude použitelné" si docela dobře pamatuji. Kdysi jsem zkoušel RedHat 5. Fungovalo to, ale jako pracovní stanice to bylo strašné (fvwm a nějaké hrůzy v Tk/Tcl nebo pro čistá Xka . Pak RedHat 6, bylo to o něco lepší, jen o něco. Pak jsem chvilku experimentoval s nějakým SuSE, bylo tam vidět pokroky, ale oproti Windows NT4/2000 to byla pořád mizérie.
Asi před rokem jsem si nahodil nějaký Mandrake. V té době už byly linuxové aplikace dostatečně kvalitní pro drtivou většinu uživatelů. Takové KDE je velmi mocné prostředí, Konqueror má hromady fíčur, které obyčejný smrtelník nikdy nevyužije. GNOME je zase navrženo velmi přehledně a vkusně. OpenOffice a GIMP taky prostě stačí.
Jenže ten můj Mdk měl zase jiné probémy a to problémy takového rázu, kterými IMHO trpí většina distribucí konfigurovatelných přes grafické nástroje. Ten problém je nahodilost. Můj Mandrake se choval celkem nevypočitatelně po update něco fungovat přestalo, něco jiného zase začalo. Když jsem něco změnil v konfiguráku, tak mi to nějaký dialog občas zase rozhasil.
Já osobně jsem tuto situaci vyřešil přechodem na Debiana (kterého jsem do té doby považoval za hardcore). Grafických udělátek se bojím jako čert kříže, všechno dělám ruční editací konfiguráků. A považuji to za velmi efektivní a pohodlný přístup, ale pro mě, protože já jsem geek. Jsem velmi spokojený uživatel Debianu.
Většina geeků si konfiguraci přes textové soubory pochvaluje a dává to smysl. Ale většina lidí nejsou geekové (naštěstí. Jenže udělat grafické konfigurátko, které umí jednak takový konfigurák vygenerovat a druhak plně reflektovat případné ruční zásahy, prostě není jednoduché. Soubory jsou každý jiný a IMHO nemají většinou předepsanou žádnou formální gramatiku, bývá to nějaká ad-hoc struktura.
Naproti tomu Wokenicové registry se programově editují jednoduše, jsou na to navrženy. Od začátku se počítalo s tím, že se vše bude nastavovat přes grafické dialogy. A to si Windows taky prošly konfigurováním přes INI soubory. Pod Linuxem je řešení třeba GConf, ale ten se na systémové úrovni hned tak neprosadí. A možná dokud se něco takového neprosadí, Linux nedozraje. Už se těším, na GRUB vybavený XML parserem .
Tiskni
Sdílej:
Každá aplikace bude exportovat API, pomocí něhož se bude přistupovat k její konfiguraci. Tím se přenese zajišťování konzistence na aplikaci.Mně se to moc rozumné nezdá. Klade to nároky disciplínu autora, a to je špatně. Je to příliš složité, neunixové. Je to vhodné jen pro velké, dospělé projekty. Pro nějakou tic-tac-toe RSS čtečku těžko budu konstruovat API pro její konfiguraci. Jistě, šla by na to vytvořit nějaká obecně použitelná knihovna. Ale to už se dostáváme k tomu GConfu. Navíc to ten problém jen posune. Místo různých konfiguráků by byla hromada různých API.
Já třeba zrovna teď řeším, proč mi mé jádro panikaří ve VMWare - to je zábava.2.6.12-gentoo-r2 mi panikařilo taky, ale 2.6.12-gentoo-r6 mi jde OK.
:set foldenable foldmethod=expr foldexpr=getline(v:lnum)=~'^\s*#\\\|^\s*$'Potom normálně zM zavře všechny foldy, zR otevře. A tohle byl jeden triviální řádek konfigurace. Nebo chcete pouzit nastaveni z jineho serveru, ktere jste ale pred mesicem zmenil? Melo by to jit lehce pres Servery->MujServer>->Squid->squid.conf->historie->25.2.2005 To je snad práce systému správy revizí, nauč se nějaký používat. K systémům správy revizí samozřejmě existují interfacy do vimu, emacsu a spol.