Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 166 (pdf).
Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
V programování a programovacích jazycích se vrtám roky rokoucí a proto se málokdy stane, že mě něco překvapí. Ale přesně to se před pár týdny stalo. Narazil jsem totiž na pypy a připomněl si, co znamená hackerství ve svém nejlepším významu.
Co je vlastně pypy? Pypy je implementace jazyka Python v Pythonu samotném. Na první pohled je to pěkná divočina, vlastně až nesmysl. Standardní interpreter Pythonu je napsán v jazyce C (říkejme mu CPython), pypy je do jisté míry prostá reimplementace CPythonu, akorát napsaná v Pythonu.
Pypy ve své základní podobě samozřejmě není schopen přímo běžet v operačním systému, pro svůj běh potřebuje interpreter Pythonu a tedy CPython. Program spuštěný nad pypy je tedy interpretován dvojitě. Je to pomalé? Nu, je to véélmi pomalé - zhruba dvoutisíckrát pomalejší oproti "nativní" implementaci. Nesmysl? Keep on reading!
V této základní podobě je pypy pouze skvělý nástroj na experimentování s jazykem jako takovým. Je jednodušší přidat nějakou experimentální konstrukci do pypy než do CPythonu - prostě proto, že je použit mnohem vyšší jazyk.
Co mi ale vyrazilo dech, je možnost přeložit celý pypy z Pythonu do C. Obecně samozřejmě není možné jen tak přeložit pythoňácký zdroják do céčka. Pypy je ale implementován ve speciální podmnožině Pythonu, která je osekána o některé divočejší konstrukce (jako třeba eval()). Tuto podmnožinu nazývají RPython (restricted). Pypy přeložené do céčka je už jenom 2x až 4x pomalejší než originální CPython.
Aby toho nebylo dost, tak ono překládací udělátko je dostatečně obecné (pythoňácký bajtkód převede do grafové reprezentace a tam dělá zvěrstva jako typovou inferenci) a schopné generovat v podstatě jakýkoliv kód. Kromě C funguje překlad do dotnetího CIL spustitelného na Monu, kód pro experimentální LLVM (low level virtual machine), počítá se s Java bajtkódem.
Pypy je taky framework pro tvorbu interpreterů - v RPythonu lze napsat "specifikaci" jiného jazyka než Pythonu a z této "specifikace" vygenerovat interpreter pro libovolnou platformu. Tuším jsem na stránkách viděl něco o Prologu a uvažuje se o Scheme.
Ještě se vám to nedá dost? Stay connected!
Když se při implementaci CPythonu van Rossum rozhodl pro nějaký přístup a tento byl zadrátován do céčka, často už s tím nejde hnout. Například GC - CPython používá ke správě paměti počítání referencí. Předělat tento GC na mark and sweep je zhola nemožné, protože inkrementováním a dekrementováním počítadla referencí je céčkový zdroják prošpikován na mnoha místech. Pypy umí céčkový zdroják vygenerovat, takže aspekt správy paměti stačí změnit na jednom místě. Přepínačem je možno volit mezi Boehm GC a počítáním referencí.
Pypy má ještě několik zajímavých možností. Asi nejdůležitější je stackless Python. Originální stackless Python je sada invazivních patchů do CPythonu, která umožňuje oprostit se od limitů systémového zásobníku. Originální patche jsou dost těžko udržovatelné, stackless aspekt pypy je jeden přepínač ovlivňující generování céčkového kódu.
Další chuťovka je modifikace umožňující lazy vyhodnocování.
Aktuální verze 0.99 běží jenom na Pythonu 2.4 (patche pro 2.5 budou brzy v svn), přičemž je potřeba také dávat pozor na verze některých knihoven jako třeba ctypes. V Dapperovi mi interpretovaný pypy běžel, ale překlad padal na podivných výjimkách. Nejjistější je tedy vybildit si to podle následujícího rychlonávodu, ke kterému jsem došel po četných experimentech:
No a teď stačí zadat magický příkaz a vygenerovat vlastní interpreter přímo na tělo:
cd pypy/translator/goal /usr/local/bin/python translate.py --text --batch targetpypystandalone.py
Pozor, proces překladu trvá i na Core2 dvacet minut a sežere to tak půl giga paměti. Nicméně to vypisuje hezké hlášky, tak se můžete dívat, co to asi dělá. Osobně nechápu, jak může na stroji s vyšším výkonem než celé DoD za studené války něco "užitečného" trvat dvacet minut. Předpokládám, že grafy popisující kód, které to konstruuje, jsou dost velké a je tam nějaká sviňa s O(N^2). Ale pokud to vydržíte, zjeví se vám nová binárka pypy-c, kterou můžete bez ostychu spustit.
Parodii na IronPython vygenerujete asi takto:
translate.py --text --batch --backend=cli targetpypystandalone.py
from test import pystone pystone.main()
| Interpreter | pystone |
| CPython 2.4 | 39062 |
| pypy-c | 11236 |
| pypy-cli | 957 |
| pypy | 18 |
No je to hezká hračka a třeba z toho nakonec vyleze lepší interpreter, než je ten Rossumův. Projekt je aktivní, mailinglist živý, sponzoruje mj. EU.
Tiskni
Sdílej:
[Vallhala]~>python a.py
Pystone(1.1) time for 50000 passes = 1.25
This machine benchmarks at 40000 pystones/second
[Vallhala]~>
. S tím, že "horší než lineární" není dost výstižné, protože O(n log(n)) je na "obyčejná" data vždy v pohodě. O(n^2) už umí udělat pěknou paseku. Kdo nevěří, ať si nechá seřadit bubble-sortem trapný milion integerů.
Skrátka, aby som to zhrnul, tak o tom, akú zložitosť majú algoritmy v pypy, sa nedá povedať prakticky nič. Ale aspoň som si zopakoval asymptoty
Ale já jsem to psal z čistě inženýrského pohledu. Já si prostě myslím že je tam něco nelineárního, protože si nedovedu představit, že by tam byl milionkrát lineární průchod (jak jsi ostatně poznamenal).
Dneska pokračuju ve čtení dokumentace. Mají tam nějaký graf (uzly bloky kódu, hrany skoky) a ty uzly se snaží poskládat aby byl co nejmenší počet skoků. Teorii grafů jsem sice už skoro zapomněl, ale nějakým tím polynomem mi to smrdí.
Ale je to komplikovanejšie, lebo informatika ma prestala baviť, tak som prešiel na fyziku. Takže teóriou nasiaknutý nie som; O-notáciu som používal naposledy keď som riešil informatické súťaže na strednej. A to bolo už dáávno
To je dobre, že si sa dal na dokumentáciu. Ak sa dá niekde zistiť, akú to má zložitosť, tak asi tam. A idem sa na to pozrieť aj ja, znie to zaujímavo.
Btw, O(n^2) a omega(n^2) sa vylučujú. Nevylučovalo by sa to s Omega(n^2). Potom by sme dostali tú Theta ako prienik. Dúfam, že zasa neblúznim