Byla vydána verze 12.0 s kódovým jménem Ecne linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude do roku 2029. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 9. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Tak jsem zase zapracoval na svém quick'n'dirty vyhledávači Žirafa, přitom bych měl dělat hromadu jiných věcí.
Novinky jsou tak neuvěřitelně zásadní, že jsem zvedl minor verzi, z 0.0.4 jsem šel rovnou na 0.1.0, tedy "skoro hotovo". Ne, vážně, teď už umí asi všechno, co jsem potřeboval.
Nalezené výsledky už nejsou jenom čistý text, ale u každého souboru se zobrazuje správná ikonka (tu dodá GNOME). Ve Windows zůstal čistý text.
Žirafa uměla otevírat soubory poklepáním. To bylo pěkné, když člověk našel playlist a v XMMS se otevřelo celé album. Problém ale byl, když jsem chtěl do hrajícího XMMS přidat novou písničku - musel jsem ji najít v Krusaderu a přetáhnout. Teď už můžu do XMMS přetahovat přímo z výsledků Žirafy.
Žirafa vyhledává rovnou během psaní dotazu. I když je to dost rychlé, přece jenom je to jednovláknová aplikace v Pythonu, takže během psaní dotazu přece jenom byly zřetelné lagy. Vzal jsem to jako výzvu a udělal vyhledávání v extra vláknu (aby neblokovalo GUI).
Pitomá dvě vlákna a já jsem se s tím docela natrápil. Ono totiž GTK má globální zámek, o který je potřeba se starat (gtk.gdk.threads_enter()/leave a tak). Je potřeba ho vzít v hlavním vláknu (před zavoláním gtk.main) a pak se o něj snažit, když šaháte na GUI z jiného vlákna. Zámek není rekurzivní, tudíž když se ho pokusíte vzít v jenom vláknu vícekrát, máte deadlock. Aby to nebylo moc jednoduché, tak Python má taky svůj globální zámek (GIL), jak to spolu souvisí jsem z dokumentace moc nepochopil. Naopak pomůže návod zde. Při snaze udělat to výkonné jsem vyrobil několik deadlocků a párkrát jsem core-dumpl celé GTK. Formální důkaz samozřejmě nemám, ale řekl bych, že teď to mám dobře.
Ke všemu jsem zjistil, že GTK port pro Windows má ty vlákna zkriplená - jakmile šáhnete na GUI z vedlejšího vlákna, tuháč. Tak jsem tam udělal fallback na singlethread - Windows jsou zde trpěná platforma, nikoliv podporovaná 
Tiskni
Sdílej:
def main(self): gtk.gdk.threads_enter() gtk.main() gtk.gdk.threads_leave()Člověk by řekl, že hlavní vlákno ten globální GTK zámek nikdy nepustí, protože z gtk.main() to vyleze až po zavření okna. Jenže GTK event loop ten zámek čas od času pustí a nechá líznout ostatní vlákna. Tohle byl v podstatě hlavní kámen úrazu.