Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Tak jsem zase zapracoval na svém quick'n'dirty vyhledávači Žirafa, přitom bych měl dělat hromadu jiných věcí.
Novinky jsou tak neuvěřitelně zásadní, že jsem zvedl minor verzi, z 0.0.4 jsem šel rovnou na 0.1.0, tedy "skoro hotovo". Ne, vážně, teď už umí asi všechno, co jsem potřeboval.
Nalezené výsledky už nejsou jenom čistý text, ale u každého souboru se zobrazuje správná ikonka (tu dodá GNOME). Ve Windows zůstal čistý text.
Žirafa uměla otevírat soubory poklepáním. To bylo pěkné, když člověk našel playlist a v XMMS se otevřelo celé album. Problém ale byl, když jsem chtěl do hrajícího XMMS přidat novou písničku - musel jsem ji najít v Krusaderu a přetáhnout. Teď už můžu do XMMS přetahovat přímo z výsledků Žirafy.
Žirafa vyhledává rovnou během psaní dotazu. I když je to dost rychlé, přece jenom je to jednovláknová aplikace v Pythonu, takže během psaní dotazu přece jenom byly zřetelné lagy. Vzal jsem to jako výzvu a udělal vyhledávání v extra vláknu (aby neblokovalo GUI).
Pitomá dvě vlákna a já jsem se s tím docela natrápil. Ono totiž GTK má globální zámek, o který je potřeba se starat (gtk.gdk.threads_enter()/leave a tak). Je potřeba ho vzít v hlavním vláknu (před zavoláním gtk.main) a pak se o něj snažit, když šaháte na GUI z jiného vlákna. Zámek není rekurzivní, tudíž když se ho pokusíte vzít v jenom vláknu vícekrát, máte deadlock. Aby to nebylo moc jednoduché, tak Python má taky svůj globální zámek (GIL), jak to spolu souvisí jsem z dokumentace moc nepochopil. Naopak pomůže návod zde. Při snaze udělat to výkonné jsem vyrobil několik deadlocků a párkrát jsem core-dumpl celé GTK. Formální důkaz samozřejmě nemám, ale řekl bych, že teď to mám dobře.
Ke všemu jsem zjistil, že GTK port pro Windows má ty vlákna zkriplená - jakmile šáhnete na GUI z vedlejšího vlákna, tuháč. Tak jsem tam udělal fallback na singlethread - Windows jsou zde trpěná platforma, nikoliv podporovaná 
Tiskni
Sdílej:
def main(self): gtk.gdk.threads_enter() gtk.main() gtk.gdk.threads_leave()Člověk by řekl, že hlavní vlákno ten globální GTK zámek nikdy nepustí, protože z gtk.main() to vyleze až po zavření okna. Jenže GTK event loop ten zámek čas od času pustí a nechá líznout ostatní vlákna. Tohle byl v podstatě hlavní kámen úrazu.