V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Tribunál Soudního dvora Evropské unie dnes zamítl několik žalob, v nichž se americká společnost Apple ohrazovala proti pravidlům fungování velkých technologických společností na unijním trhu. Applu se nelíbilo, že jeho obchod s aplikacemi a operační systém iOS mají podléhat přísnějším povinnostem jen proto, že Brusel firmu považuje za takzvaného gatekeepera, tedy strážce přístupu.
Tak jsem zase zapracoval na svém quick'n'dirty vyhledávači Žirafa, přitom bych měl dělat hromadu jiných věcí.
Novinky jsou tak neuvěřitelně zásadní, že jsem zvedl minor verzi, z 0.0.4 jsem šel rovnou na 0.1.0, tedy "skoro hotovo". Ne, vážně, teď už umí asi všechno, co jsem potřeboval.
Nalezené výsledky už nejsou jenom čistý text, ale u každého souboru se zobrazuje správná ikonka (tu dodá GNOME). Ve Windows zůstal čistý text.
Žirafa uměla otevírat soubory poklepáním. To bylo pěkné, když člověk našel playlist a v XMMS se otevřelo celé album. Problém ale byl, když jsem chtěl do hrajícího XMMS přidat novou písničku - musel jsem ji najít v Krusaderu a přetáhnout. Teď už můžu do XMMS přetahovat přímo z výsledků Žirafy.
Žirafa vyhledává rovnou během psaní dotazu. I když je to dost rychlé, přece jenom je to jednovláknová aplikace v Pythonu, takže během psaní dotazu přece jenom byly zřetelné lagy. Vzal jsem to jako výzvu a udělal vyhledávání v extra vláknu (aby neblokovalo GUI).
Pitomá dvě vlákna a já jsem se s tím docela natrápil. Ono totiž GTK má globální zámek, o který je potřeba se starat (gtk.gdk.threads_enter()/leave a tak). Je potřeba ho vzít v hlavním vláknu (před zavoláním gtk.main) a pak se o něj snažit, když šaháte na GUI z jiného vlákna. Zámek není rekurzivní, tudíž když se ho pokusíte vzít v jenom vláknu vícekrát, máte deadlock. Aby to nebylo moc jednoduché, tak Python má taky svůj globální zámek (GIL), jak to spolu souvisí jsem z dokumentace moc nepochopil. Naopak pomůže návod zde. Při snaze udělat to výkonné jsem vyrobil několik deadlocků a párkrát jsem core-dumpl celé GTK. Formální důkaz samozřejmě nemám, ale řekl bych, že teď to mám dobře.
Ke všemu jsem zjistil, že GTK port pro Windows má ty vlákna zkriplená - jakmile šáhnete na GUI z vedlejšího vlákna, tuháč. Tak jsem tam udělal fallback na singlethread - Windows jsou zde trpěná platforma, nikoliv podporovaná 
Tiskni
Sdílej:
30.4.2008 19:08
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
def main(self): gtk.gdk.threads_enter() gtk.main() gtk.gdk.threads_leave()Člověk by řekl, že hlavní vlákno ten globální GTK zámek nikdy nepustí, protože z gtk.main() to vyleze až po zavření okna. Jenže GTK event loop ten zámek čas od času pustí a nechá líznout ostatní vlákna. Tohle byl v podstatě hlavní kámen úrazu.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz