Edvard Rejthar na blogu zaměstnanců CZ.NIC představil svou aplikaci SlideRshow (GitHub). Funguje jako prohlížeč fotek, ale i jako jejich organizér a prezentátor. Neinstaluje se, běží přímo v prohlížeči. Bez serveru. Offline.
Kermit, tj. protokol pro přenos souborů, vznikl před 45 lety. Při této příležitosti byla po 15 letech od vydání poslední stabilní verze 9.0.302 vydána nová stabilní verze 11 implementace C-Kermit. S podporou IPv6.
První verze konverzního nástroje Pandoc byla vydána před 20 lety. Jeho autor John MacFarlane při tomto výročí rekapituluje jednotlivé etapy vývoje a přidávání nových funkcí – rozšíření nejen Markdownu a podporu mnoha dalších formátů.
Srpen přinesl nejen další spalující vedro, ale také Virtuální Bastlírnu s neméně žhavými novinkami. Využijte tedy předpovědi na deštivý čtvrteční večer a od 20:00 se připojte online k tomuto neformálnímu setkání kutilů, techniků a vědců, kde se strahovskými bastlíři proberete nejzajímavější věci, na které jste narazili za poslední měsíc. Pokud jde o novinky, řeč zcela jistě přijde na systém INDX pro tiskárny Průša, který na konci
… více »Firma T-Mobile blokovala „dezinformační web“ AC24 bez toho, aniž by k tomu měla závazný pokyn orgánů veřejné moci. Píše to ve svém rozsudku Městský soud v Praze, který po čtyřech letech uzavřel kauzu blokace zmíněného webu. Operátor musí uhradit škodu ve výši 35 tisíc korun. Advokát společnosti T-Mobile se snažil i u odvolacího senátu argumentovat tím, že firma jednala v dobré víře, když na stránky omezila přístup poté, co ji k tomu vyzvalo
… více »Padla obžaloba v bitcoinové kauze. Státní zástupkyně chce pro Blažka 6,5 roku vězení, pro Titze 8 let.
Z aktuálních globálních statistik společnosti Statcounter: na desktopu má Linux celosvětově podíl 7,53 % (USA 11,92 %, Česko 4,31 %, Slovensko 4,36 %) a Firefox celosvětově podíl 6,51 % (USA 10,86 %, Česko 11,07 %, Slovensko 13,61 %).
Na GitHubu byl publikován seznam 55 kritických bezpečnostních chyb v SQLite s přiřazenými CVE čísly. JFrog Security informuje, že se jedná jenom o AI slop, části kódu na které CVE odkazují, v daných verzích vůbec neexistují. Upozorňuje také, že čísla CVE jsou přiřazována bez ověřování.
Příspěvek na blogu Google Security popisuje, jak tým Chrome Security využívá umělou inteligenci k zásadnímu zrychlení a zlepšení procesu odhalování, třídění a opravování bezpečnostních chyb v prohlížeči Chrome. Díky AI byla nalezena kritická chyba, která byla v kódu přes 13 let. Ve verzích Chrome 149 a 150 bylo opraveno více chyb než v předchozích 23 verzích dohromady.
Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Tak jsem zase zapracoval na svém quick'n'dirty vyhledávači Žirafa, přitom bych měl dělat hromadu jiných věcí.
Novinky jsou tak neuvěřitelně zásadní, že jsem zvedl minor verzi, z 0.0.4 jsem šel rovnou na 0.1.0, tedy "skoro hotovo". Ne, vážně, teď už umí asi všechno, co jsem potřeboval.
Nalezené výsledky už nejsou jenom čistý text, ale u každého souboru se zobrazuje správná ikonka (tu dodá GNOME). Ve Windows zůstal čistý text.
Žirafa uměla otevírat soubory poklepáním. To bylo pěkné, když člověk našel playlist a v XMMS se otevřelo celé album. Problém ale byl, když jsem chtěl do hrajícího XMMS přidat novou písničku - musel jsem ji najít v Krusaderu a přetáhnout. Teď už můžu do XMMS přetahovat přímo z výsledků Žirafy.
Žirafa vyhledává rovnou během psaní dotazu. I když je to dost rychlé, přece jenom je to jednovláknová aplikace v Pythonu, takže během psaní dotazu přece jenom byly zřetelné lagy. Vzal jsem to jako výzvu a udělal vyhledávání v extra vláknu (aby neblokovalo GUI).
Pitomá dvě vlákna a já jsem se s tím docela natrápil. Ono totiž GTK má globální zámek, o který je potřeba se starat (gtk.gdk.threads_enter()/leave a tak). Je potřeba ho vzít v hlavním vláknu (před zavoláním gtk.main) a pak se o něj snažit, když šaháte na GUI z jiného vlákna. Zámek není rekurzivní, tudíž když se ho pokusíte vzít v jenom vláknu vícekrát, máte deadlock. Aby to nebylo moc jednoduché, tak Python má taky svůj globální zámek (GIL), jak to spolu souvisí jsem z dokumentace moc nepochopil. Naopak pomůže návod zde. Při snaze udělat to výkonné jsem vyrobil několik deadlocků a párkrát jsem core-dumpl celé GTK. Formální důkaz samozřejmě nemám, ale řekl bych, že teď to mám dobře.
Ke všemu jsem zjistil, že GTK port pro Windows má ty vlákna zkriplená - jakmile šáhnete na GUI z vedlejšího vlákna, tuháč. Tak jsem tam udělal fallback na singlethread - Windows jsou zde trpěná platforma, nikoliv podporovaná 
Tiskni
Sdílej:
30.4.2008 19:08
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
def main(self): gtk.gdk.threads_enter() gtk.main() gtk.gdk.threads_leave()Člověk by řekl, že hlavní vlákno ten globální GTK zámek nikdy nepustí, protože z gtk.main() to vyleze až po zavření okna. Jenže GTK event loop ten zámek čas od času pustí a nechá líznout ostatní vlákna. Tohle byl v podstatě hlavní kámen úrazu.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz