Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
Tak jsem zase zapracoval na svém quick'n'dirty vyhledávači Žirafa, přitom bych měl dělat hromadu jiných věcí.
Novinky jsou tak neuvěřitelně zásadní, že jsem zvedl minor verzi, z 0.0.4 jsem šel rovnou na 0.1.0, tedy "skoro hotovo". Ne, vážně, teď už umí asi všechno, co jsem potřeboval.
Nalezené výsledky už nejsou jenom čistý text, ale u každého souboru se zobrazuje správná ikonka (tu dodá GNOME). Ve Windows zůstal čistý text.
Žirafa uměla otevírat soubory poklepáním. To bylo pěkné, když člověk našel playlist a v XMMS se otevřelo celé album. Problém ale byl, když jsem chtěl do hrajícího XMMS přidat novou písničku - musel jsem ji najít v Krusaderu a přetáhnout. Teď už můžu do XMMS přetahovat přímo z výsledků Žirafy.
Žirafa vyhledává rovnou během psaní dotazu. I když je to dost rychlé, přece jenom je to jednovláknová aplikace v Pythonu, takže během psaní dotazu přece jenom byly zřetelné lagy. Vzal jsem to jako výzvu a udělal vyhledávání v extra vláknu (aby neblokovalo GUI).
Pitomá dvě vlákna a já jsem se s tím docela natrápil. Ono totiž GTK má globální zámek, o který je potřeba se starat (gtk.gdk.threads_enter()/leave a tak). Je potřeba ho vzít v hlavním vláknu (před zavoláním gtk.main) a pak se o něj snažit, když šaháte na GUI z jiného vlákna. Zámek není rekurzivní, tudíž když se ho pokusíte vzít v jenom vláknu vícekrát, máte deadlock. Aby to nebylo moc jednoduché, tak Python má taky svůj globální zámek (GIL), jak to spolu souvisí jsem z dokumentace moc nepochopil. Naopak pomůže návod zde. Při snaze udělat to výkonné jsem vyrobil několik deadlocků a párkrát jsem core-dumpl celé GTK. Formální důkaz samozřejmě nemám, ale řekl bych, že teď to mám dobře.
Ke všemu jsem zjistil, že GTK port pro Windows má ty vlákna zkriplená - jakmile šáhnete na GUI z vedlejšího vlákna, tuháč. Tak jsem tam udělal fallback na singlethread - Windows jsou zde trpěná platforma, nikoliv podporovaná 
Tiskni
Sdílej:
30.4.2008 19:08
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
def main(self): gtk.gdk.threads_enter() gtk.main() gtk.gdk.threads_leave()Člověk by řekl, že hlavní vlákno ten globální GTK zámek nikdy nepustí, protože z gtk.main() to vyleze až po zavření okna. Jenže GTK event loop ten zámek čas od času pustí a nechá líznout ostatní vlákna. Tohle byl v podstatě hlavní kámen úrazu.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
