Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
... ale Python má tu výhodu, že je to obyčejný imperativní jazyk.A je to skutečně výhoda? V tom vidím jedinou výhodu, umí v tom kódit každej jouda.
. Znám spousty chytrých lidí, co nemají s Pythonem problém, ale o Erlangu v životě neslyšeli. Ne že by se chytří lidi nedovedli Erlang naučit, ale zkus si podat inzerát, že hledáš makáče na Erlang...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
long pypy_g_slp_entry_point(struct pypy_list0 *l_argv_0) {
bool_t l_v12; bool_t l_v16; bool_t l_v6; long l_v17; long l_v18;
long l_v4; struct pypy_object0 *l_v3;
struct pypy_object_vtable0 *l_v15; struct pypy_object_vtable0 *l_v2;
struct pypy_object_vtable0 *l_v5;
block0:
l_v4 = pypy_g_entry_point(l_argv_0);
l_v5 = (&pypy_g_ExcData)->ed_exc_type;
l_v6 = (l_v5 == NULL);
if (!l_v6) {
goto block3;
}
goto block1;
block1:
/* kept alive: l_argv_0 */ ;
l_v18 = l_v4;
goto block2;
block2:
RPY_DEBUG_RETURN();
return l_v18;
block3:
l_v3 = (&pypy_g_ExcData)->ed_exc_value;
l_v2 = (&pypy_g_ExcData)->ed_exc_type;
(&pypy_g_ExcData)->ed_exc_value = ((struct pypy_object0 *) NULL);
(&pypy_g_ExcData)->ed_exc_type = ((struct pypy_object_vtable0 *) NULL);
/* kept alive: l_v3 */ ;
/* kept alive: l_argv_0 */ ;
goto je ten, že by ho mohli ocenit generátory kódu
) všiml, že není třeba se omezovat na lineární zásobník? 
(Mimochodem, to mi připomíná...prosím Tě, jak že to děláš s Lispem ve Vimu? Pořád nějak nemůžu přijít na to, jak lidsky hackovat závorky v tom modálním zázraku. )
Vždyť jsem to v první větě ocenil. A v seznamu chybí forthisti - ti se omezují na dva zásobníky :)
Asi nadešel čas na coming out. Pro psaní v lispu jsem přešel na emacs... po tuctu let s vimem. Pořád to ještě bolí, a ostatní věci dělám ve vimu, ale je to schizofrenní. Slime je slime. Zkoušel jsem kde co - konfiguraci vimu, propojení clispu a vimu přes readline mapování kláves, různé doplňky (vim+ecl a slim-vim), viper, ale prostě to není ono.
Možná by to chtělo, až bude použitelný Climacs, v něm reimplementovat Vim - ale celý, ne jen nějakou náhražku. Já se přiznávám, že jsem taky schizofrenní. Nu což, co se dá dělat.
-module(switch).
-export([start/0]).
-define(print(X), io:format("~p~n", [X])).
-define(switch(X), X ! switch, receive switch -> ok end).
g() ->
?print(2),
F = receive PID when is_pid(PID) -> PID end,
?switch(F),
?print(4),
?switch(F),
?print(6),
?switch(F).
f() ->
?print(1),
G = spawn(fun g/0), G ! self(),
receive switch -> ok end,
?print(3),
?switch(G),
?print(5),
?switch(G),
?print(7),
G ! switch,
ok.
start() ->
io:format("ahoj~n"),
f().Tak je to celkem nic moc ten python a to se to ještě musí přeložit a spustit jinak než obvykle, rozuměj taky zkompilovat. Přičemž zkompilovat v erlangu znamená:> c(switch).
{ok,switch}
> switch:start().
ahoj
1
2
3
4
5
6
7
ok
>
... Kontinuace jsou ve funkcionálních jazycích normálka. ...Na tom je vtipné, že v erlnagu kontinuace nejsou. Krom toho, kdykoliv narazím na problém s kontinuací, vždy bych se zamyslel, jestli to není chyba designu a nakonec je tu vždy možnost řešit to jako v erlangu thready, ale to musí být aspoň tak tenké jako v erlangu. V podstatě je to takový syntaktický cukr, akorát, že zatraceně sladký a i výkonostně jsou kontinuace trochu jinde než thready byť erlangovsky výkonné.
Tiskni
Sdílej:
