Byl vydán Mozilla Firefox 154.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 154 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 168 (pdf).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 10. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Interaktivní editor binárních dat GNU poke byl vydán ve verzi 5.0 (seznam změn).
Byla vydána verze 0.85 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Řešeno je 5 zranitelností.
Byly publikovány novinky z vývoje GIMPu. Pracuje se na novém formátu souborů. Stávající binární XCF bude nahrazen "zazipovaným XML". XCF zůstane plně podporován pouze pro načítání starých souborů.
Workshop o umělé inteligenci v Dartmouthu proběhl před 70 lety, od 18. června do 17. srpna 1956. Dvouměsíční soustředění 6–11 informatiků, iniciované Johnem McCarthym, položilo základy oboru umělé inteligence.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.1 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.2. Podrobný přehled novinek a vylepšení na Linux Kernel Newbies nebo LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna.
Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Minule jsem tu psal o Pypy, implementaci Pythonu v jazyce samém, a o neuvěřitelné flexibilitě, kterou tato hračka nabízí.
Též jsem psal, že Pypy umí variaci na Stackless Python, tedy oprostění se od limitů systémového zásobníku. Rekurze omezená jen velikostí paměti je jen začátek. Program může explicitně manipulovat se svým zásobníkem. Je možné rozličným způsobem přepínat zásobníkové rámce funkcí atd. Následující kód mi hlava dost dlouho nebrala
:
from pypy.rlib.rstack import yield_current_frame_to_caller
def g():
print 2
frametop_before_5 = yield_current_frame_to_caller()
print 4
frametop_before_7 = frametop_before_5.switch()
print 6
return frametop_before_7
def f():
print 1
frametop_before_4 = g()
print 3
frametop_before_6 = frametop_before_4.switch()
print 5
frametop_after_return = frametop_before_6.switch()
print 7
assert frametop_after_return is None
def entry_point(argv):
print "ahoj"
f()
return 0
def target(*args):
return entry_point, None
Tento program vypíše "ahoj" a pak čísla od 1 do 7 (uspořádaně). Jen je potřeba to přeložit Pypáckým translátorem do C. Ty výsledné divočiny se zásobníkym se provádějí až v céčku. Jenže v C byste si to asi netroufli naprogramovat, v Pythonu je to bezpečné
.
$ python translate.py --stackless --batch targetstack.py ... [translation] Done. $ ./targetstack-c ahoj 1 2 3 4 5 6 7Přepínáním rámců to nekončí, je například možné vzít zásobník s běžícím výpočtem, zabalit a poslat dopočítat na jiný stroj - taková serializace říznutá kontinuací.
Tiskni
Sdílej:
... ale Python má tu výhodu, že je to obyčejný imperativní jazyk.A je to skutečně výhoda? V tom vidím jedinou výhodu, umí v tom kódit každej jouda.
. Znám spousty chytrých lidí, co nemají s Pythonem problém, ale o Erlangu v životě neslyšeli. Ne že by se chytří lidi nedovedli Erlang naučit, ale zkus si podat inzerát, že hledáš makáče na Erlang...
long pypy_g_slp_entry_point(struct pypy_list0 *l_argv_0) {
bool_t l_v12; bool_t l_v16; bool_t l_v6; long l_v17; long l_v18;
long l_v4; struct pypy_object0 *l_v3;
struct pypy_object_vtable0 *l_v15; struct pypy_object_vtable0 *l_v2;
struct pypy_object_vtable0 *l_v5;
block0:
l_v4 = pypy_g_entry_point(l_argv_0);
l_v5 = (&pypy_g_ExcData)->ed_exc_type;
l_v6 = (l_v5 == NULL);
if (!l_v6) {
goto block3;
}
goto block1;
block1:
/* kept alive: l_argv_0 */ ;
l_v18 = l_v4;
goto block2;
block2:
RPY_DEBUG_RETURN();
return l_v18;
block3:
l_v3 = (&pypy_g_ExcData)->ed_exc_value;
l_v2 = (&pypy_g_ExcData)->ed_exc_type;
(&pypy_g_ExcData)->ed_exc_value = ((struct pypy_object0 *) NULL);
(&pypy_g_ExcData)->ed_exc_type = ((struct pypy_object_vtable0 *) NULL);
/* kept alive: l_v3 */ ;
/* kept alive: l_argv_0 */ ;
goto je ten, že by ho mohli ocenit generátory kódu
) všiml, že není třeba se omezovat na lineární zásobník?
(Mimochodem, to mi připomíná...prosím Tě, jak že to děláš s Lispem ve Vimu? Pořád nějak nemůžu přijít na to, jak lidsky hackovat závorky v tom modálním zázraku.
)
Vždyť jsem to v první větě ocenil. A v seznamu chybí forthisti - ti se omezují na dva zásobníky :)
Asi nadešel čas na coming out. Pro psaní v lispu jsem přešel na emacs... po tuctu let s vimem. Pořád to ještě bolí, a ostatní věci dělám ve vimu, ale je to schizofrenní. Slime je slime. Zkoušel jsem kde co - konfiguraci vimu, propojení clispu a vimu přes readline mapování kláves, různé doplňky (vim+ecl a slim-vim), viper, ale prostě to není ono.
Možná by to chtělo, až bude použitelný Climacs, v něm reimplementovat Vim - ale celý, ne jen nějakou náhražku. Já se přiznávám, že jsem taky schizofrenní. Nu což, co se dá dělat.
-module(switch).
-export([start/0]).
-define(print(X), io:format("~p~n", [X])).
-define(switch(X), X ! switch, receive switch -> ok end).
g() ->
?print(2),
F = receive PID when is_pid(PID) -> PID end,
?switch(F),
?print(4),
?switch(F),
?print(6),
?switch(F).
f() ->
?print(1),
G = spawn(fun g/0), G ! self(),
receive switch -> ok end,
?print(3),
?switch(G),
?print(5),
?switch(G),
?print(7),
G ! switch,
ok.
start() ->
io:format("ahoj~n"),
f().Tak je to celkem nic moc ten python a to se to ještě musí přeložit a spustit jinak než obvykle, rozuměj taky zkompilovat. Přičemž zkompilovat v erlangu znamená:> c(switch).
{ok,switch}
> switch:start().
ahoj
1
2
3
4
5
6
7
ok
>
... Kontinuace jsou ve funkcionálních jazycích normálka. ...Na tom je vtipné, že v erlnagu kontinuace nejsou. Krom toho, kdykoliv narazím na problém s kontinuací, vždy bych se zamyslel, jestli to není chyba designu a nakonec je tu vždy možnost řešit to jako v erlangu thready, ale to musí být aspoň tak tenké jako v erlangu. V podstatě je to takový syntaktický cukr, akorát, že zatraceně sladký a i výkonostně jsou kontinuace trochu jinde než thready byť erlangovsky výkonné.