Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Minule jsem tu psal o Pypy, implementaci Pythonu v jazyce samém, a o neuvěřitelné flexibilitě, kterou tato hračka nabízí.
Též jsem psal, že Pypy umí variaci na Stackless Python, tedy oprostění se od limitů systémového zásobníku. Rekurze omezená jen velikostí paměti je jen začátek. Program může explicitně manipulovat se svým zásobníkem. Je možné rozličným způsobem přepínat zásobníkové rámce funkcí atd. Následující kód mi hlava dost dlouho nebrala :
from pypy.rlib.rstack import yield_current_frame_to_caller def g(): print 2 frametop_before_5 = yield_current_frame_to_caller() print 4 frametop_before_7 = frametop_before_5.switch() print 6 return frametop_before_7 def f(): print 1 frametop_before_4 = g() print 3 frametop_before_6 = frametop_before_4.switch() print 5 frametop_after_return = frametop_before_6.switch() print 7 assert frametop_after_return is None def entry_point(argv): print "ahoj" f() return 0 def target(*args): return entry_point, None
Tento program vypíše "ahoj" a pak čísla od 1 do 7 (uspořádaně). Jen je potřeba to přeložit Pypáckým translátorem do C. Ty výsledné divočiny se zásobníkym se provádějí až v céčku. Jenže v C byste si to asi netroufli naprogramovat, v Pythonu je to bezpečné .
$ python translate.py --stackless --batch targetstack.py ... [translation] Done. $ ./targetstack-c ahoj 1 2 3 4 5 6 7Přepínáním rámců to nekončí, je například možné vzít zásobník s běžícím výpočtem, zabalit a poslat dopočítat na jiný stroj - taková serializace říznutá kontinuací.
Tiskni
Sdílej:
... ale Python má tu výhodu, že je to obyčejný imperativní jazyk.A je to skutečně výhoda? V tom vidím jedinou výhodu, umí v tom kódit každej jouda.
long pypy_g_slp_entry_point(struct pypy_list0 *l_argv_0) { bool_t l_v12; bool_t l_v16; bool_t l_v6; long l_v17; long l_v18; long l_v4; struct pypy_object0 *l_v3; struct pypy_object_vtable0 *l_v15; struct pypy_object_vtable0 *l_v2; struct pypy_object_vtable0 *l_v5; block0: l_v4 = pypy_g_entry_point(l_argv_0); l_v5 = (&pypy_g_ExcData)->ed_exc_type; l_v6 = (l_v5 == NULL); if (!l_v6) { goto block3; } goto block1; block1: /* kept alive: l_argv_0 */ ; l_v18 = l_v4; goto block2; block2: RPY_DEBUG_RETURN(); return l_v18; block3: l_v3 = (&pypy_g_ExcData)->ed_exc_value; l_v2 = (&pypy_g_ExcData)->ed_exc_type; (&pypy_g_ExcData)->ed_exc_value = ((struct pypy_object0 *) NULL); (&pypy_g_ExcData)->ed_exc_type = ((struct pypy_object_vtable0 *) NULL); /* kept alive: l_v3 */ ; /* kept alive: l_argv_0 */ ;
goto
je ten, že by ho mohli ocenit generátory kódu Vždyť jsem to v první větě ocenil. A v seznamu chybí forthisti - ti se omezují na dva zásobníky :)
Asi nadešel čas na coming out. Pro psaní v lispu jsem přešel na emacs... po tuctu let s vimem. Pořád to ještě bolí, a ostatní věci dělám ve vimu, ale je to schizofrenní. Slime je slime. Zkoušel jsem kde co - konfiguraci vimu, propojení clispu a vimu přes readline mapování kláves, různé doplňky (vim+ecl a slim-vim), viper, ale prostě to není ono.
-module(switch). -export([start/0]). -define(print(X), io:format("~p~n", [X])). -define(switch(X), X ! switch, receive switch -> ok end). g() -> ?print(2), F = receive PID when is_pid(PID) -> PID end, ?switch(F), ?print(4), ?switch(F), ?print(6), ?switch(F). f() -> ?print(1), G = spawn(fun g/0), G ! self(), receive switch -> ok end, ?print(3), ?switch(G), ?print(5), ?switch(G), ?print(7), G ! switch, ok. start() -> io:format("ahoj~n"), f().Tak je to celkem nic moc ten python a to se to ještě musí přeložit a spustit jinak než obvykle, rozuměj taky zkompilovat. Přičemž zkompilovat v erlangu znamená:
> c(switch). {ok,switch} > switch:start(). ahoj 1 2 3 4 5 6 7 ok >
... Kontinuace jsou ve funkcionálních jazycích normálka. ...Na tom je vtipné, že v erlnagu kontinuace nejsou. Krom toho, kdykoliv narazím na problém s kontinuací, vždy bych se zamyslel, jestli to není chyba designu a nakonec je tu vždy možnost řešit to jako v erlangu thready, ale to musí být aspoň tak tenké jako v erlangu. V podstatě je to takový syntaktický cukr, akorát, že zatraceně sladký a i výkonostně jsou kontinuace trochu jinde než thready byť erlangovsky výkonné.