Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
Zvláštní je to v tom, že to +- kašle na starý dosový partition table, teda trvá na primární partitioně, a v ní si dělá vlastní rozdělení. Bylo by ideální, kdyby na ten starý zvrhlý krám kašlali úplně všichni, v prvé řadě lidi s BIOSem, aby člověk pak i nabootoval.
Nevím jaké jsou limity DOSové partition tabulky. Ale výhoda je, že tomu všichni rozumí a můžeš mít na disku víc operačních systémů. BSD mít momentálně nemůžu, což je hloupé.
Samozřejmě kdyby všechny nezanedbatelné OS uměly třeba LVM, bylo by to super.
Ale bootovat budu vždy jen jediný, zbytek budu nejspíš nějak [para]virtualizovat. Ve 21. století mi dualboot rozdělení přijde jako zoufalý anachronismus.
Takže teď mám na disku nějaké zbytečné smetí dané tím, abych rozumně nabootoval -- jeden malý oddíl a všechno ostatní jako LVM. Je to celkem jedno, protože do toho není třeba sahat, všechno se dělá prostě s LVM, ale… je to zbytečný.
> v prvé řadě lidi s BIOSem, aby člověk pak i nabootoval.
BIOS se o partitions vubec nestara. BIOS natahne jen MBR, a tedy clovek muze mit na disku libovolne partition scheme, ktere splnuje, ze v prvnim sektoru je MBR.
ad 1)
Nesnáším diskotéku. Navíc to DVD mělo jen 1.1G...
ad 2)
Já se to chtěl naučit... Automatiku jsem samozřejmě zkoušel.
ad 3)
Mrknu, dík.
Nesnáším diskotéku. Navíc to DVD mělo jen 1.1G...Porty po instalaci zaktualizujes, takze je dvd (1,8GB) zbytecne.
To jsem nedělal. Ale šlo mi hlavně o balíčky. Těžko si přeložím dhclienta, když mi nejede síť
Těžko si přeložím dhclienta, když mi nejede síťprave proto je uz v zakladu
Což jsem jako BSD lama pochopitelně netušil. Stáhnout DVD prostě bylo nejjdednodušší a nejbezpečnější, zaručená cesta k cíli.
img443.imageshack.us/img443/8418/screen03ju3.png
FreeBSD a TUX? ts, tss, tsss....
Na desktop bych spise zkusil Desktop BSD nebo PC-BSD.
Na FreeBSD mám veľmi dobré spomienky. Používal som ho cca rok a pol na svojom prvom laptope (vtedy verzie 5.x). Očarili ma na ňom predovšetkým 2 veci v porovnaní s Linux distribúciami, ktoré som vtedy na laptope skúšal - výkon/rýchlosť (na pohľad bežal počítač oveľa svižnejšie a rýchlejšie reagoval) a čistota/prehľad v /etc.
Na druhej strane som sa poriadne natrápil kým som to nakonfiguroval aby to bolo použiteľné ako desktop. Ale to som bol ešte na škole, strašne ma to bavilo a veľa som sa pri tom naučil. Teraz som už lenivý a radšej mám na desktope niečo, čo je použiteľné hneď, bez toho aby som sa s tým 2 týždne zabával (na desktope mám SUSE).
Keby som však mal potrebu pripraviť nejaký servrík, neváhal by som ani chvíľu nad výberom OS...
No, asi som nenapísal nič svetoborné, len ma chytila chvíľka nostalgie
no ja mel fbsd od 5.2 do 6.3 na desktopu a o neco delsi cas na routeru/serveru ovsem v 7.x je nejak samba nedoladena, tak po tom co mi to killovalo server pri vetsi zatezi jsem tam dal gentoo, jinak ta sviznost je hlavne dana tim, ze oproti ext3 je ufs o dost rychlejsi (na gbit lan jsem na ftpku dosahoval 40 vs 46 MB/s, stejnej hw, stejny data, stejna konfigurace proftpd, fw na default to accept), dneska mam na ntb ubuntu a freebsd ve virtualboxu kazdopadne je pravda ze pokud se chce clovek neco naucit, musi se do toho vrhnout po hlave, tj. vybrat si distro/os ktere vyzaduje trochu premyslet a ne jen bezmyslenkovite proklikavat varovani s ano/ne...
az bude vic casu mozna vyzkousim opensolaris, freebsd v dnesnich dobach uz je moc user-friendly kde sou ty doby kdy se cely v 5.x rade prepisovalo a clovek kdyz nasazoval 6.0-stable mel radost ze mu tam aspon zacina vsechno stabilne fungovat )
Tiskni Sdílej: