Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Každému se líbí něco jiného, nechápu, jak můžete reagovat s takovou banalitou. Osobně mám radši KDE než Gnome (líbí se mi víc) a rozhodně si myslím, že KDE desktop je hezčí než Windowsí jakýkoliv.
U Vás je to zjevně naopak, a co má být? Proč zase flame?
něčím jako "jsou tam moc velké ikonky a moc velká tlačítka".Což je sice pravda, ale téměř vše se dá nastavit. Jediné co mě štve, jsou příliš velké fonty, ono prostě 10 pixlů je velkých i na 1024x768. Samozřejmě si to hnedka měním. Nevím co je k tomu vede, že jsou ty ovládací prvky tak rozpláclé, přijde mi to, jako by autoři měli rozlišení monitoru alespoň 1280x1024 nebo já nevím. Avšak po patřičných úpravách nastavení, je například <noflame> Fedoří Gnome </noflame> celkem velmi působivé napohled.
Jak bědná podpora IMAPu? Připojuju se na Tiscali a na Atlas a zatim mi stačí ... co mi to uniklo? (Zatim mi Kmail stačil)
Crystal považuju za nejhezčí iconset jaký kdy spatřil světlo světa, kdybych byl někdy někde nucen používat GNOME, okamžitě instaluju Crystal For GNOME
Každý prostě máme vkus jiný, mě se třeba ty defaultní ikonky v GNOME absolutně nelíbí... stejně tak chápu, že vám se může nelíbit Crystal.
GNOME se od KDE odlišovalo tím, že podporovalo více správců oken. Zatímco KDE používá svého vlastního, v GNOME jich mohla být spousta.Nevím, jak to bylo před verzí KDE 3.x - tenkrát jsem to vůbec nestudoval, jen nainstaloval a používal - ale teď už každopádně KDE pár let umožňuje používání libovolného WM (viz KDE: tipy a triky - I (KWin)).
no tady vypada gnome 1.0 daleko lip (mozna i lip nez winXP ale to je jen muj osobni subjektivni nazor)Neni, proste zase nekdo nesmyslne zehra na nejaky nahodne nalezeny vzhled, odvozuje z nej kvalitu desktopoveho prostredi a ignoruje, ze je tento vzhled do znacne miry volitelny a ze se patrne nekomu libil mozna ve stejne mire jako se autorovi zapisu nelibi. Totez potkava KDE ... vypada to spis jako deformace z Windows, kde sice take (pry) je mozne postahovat ruzne skiny, ale nastaveni neni zdaleka tak flexibilni jako u Gnome ci KDE. Proto se pak place nad tim, jake jsou kde ikonky, okraje oken nebo dokonce barvy... vychoziho nastaveni.
Proto se pak place nad tim, jake jsou kde ikonky, okraje oken nebo dokonce barvy... vychoziho nastaveni.Výstižné. KDE (a pravděpodobně i GNOME, nemohu soudit, používal jsem naposledy tuším 1.2) lze změnit k nepoznání, ale přesto lidi berou vzhled jako argument při porovnávání.
Ovšem nová čistá instalace celého prostředí je k tomu příležitost celkem dobrá…
Tiskni
Sdílej: