Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
Starý drak se nám nějak dere na povrch... Tohle jsem vyfotil mobilem cestou na autobus, schválně, kdo to místo pozná. Kdo identifikuje oba názvy, má u mě Žirafu 
Tak jsem jemně zapracoval na svém vyhledávači Žirafa. Trochu jsem zoptimalizoval, něco vylepšil. Také jsem přidal podporu Windows(!).
Zásadní zlepšení spočívá v tom, že když poklikáte na nalezený soubor, tak se tento otevře v asociované aplikaci. Osobně to používám jako "media-library", napíšu "Yesterday" a kliknu.
Zcela mimoděk jsem spáchal takový malý benchmark programovacích jazyků a jejich překladačů.
Tak jak to dělají v Nasa jsem potřeboval ověřit, že jistý kód je správně. Řekněme, že ten kód je jednoduchá funkce s(a,b,c,d), která sérií přiřazení čísla a, b, c, d uspořádá. Kód vypadá asi takto (Python):
Tak jsem si řekl, že zkusím programování v nějakém tom „skriptovacím“, opravdu vysokoúrovňovém jazyce, což mi přinese obrovskou produktivitu a pravděpodobně i sex-appeal. Už nějaký čas jsem chtěl prozkoušet Python ale řekl jsem si, že půjdu se současným hype a zkusím Ruby.
Před pár dny jsem narazil na tento článek o API ke sledování javovského virtuální stroje verze 5. Článek je docela dlouhý, přotože popisuje celou architekturu i API, ale pokud člověk nechce psát nějaký svůj diagnostický nástroj, může použít velice jednoduché hotové řešení. (Hezky česky "out of the box"
Kdysi jsem ty psal o tom, jak udělat z Javy Smalltalk. Šlo o to, že jsem obyčejné volání metod obalil mechanismem posílání zpráv. Ale byla to jen taková onanie, protože to mělo dvě nevýhody.
Tuhle jsme s vedlebydlou rozjímali nad C# a jeho novou verzí 3.0. V této verzi je spousta zajímavých novinek. K anonymním funkcím přibyly anonymní struktury (struct), lambda-výrazy, implicitně typované proměnné, rozšiřující metody (extension methods) atd. Většina těchto nových vlastností byla přidána kvůli zázraku jménem LINQ (Language INtegrated Query). LINQ by měl zlepšit integraci s externími daty (databáze, XML). Vypadá to docela zajímavě. Tento LINQ výraz:
Je mi líto, zase to bude o C++ (ale i o Adě. Při programování člověk občas udělá chybu. A obvykle ocení její přesnou diagnostiku, neboť to je velice dobrý předpoklad k nápravě.
Některá prostředí poskytují velmi vtipný popis chyby - například překladač Ady GNAT poté, co nalezne neznámý identifikátor v následujícím kódu:
Ne, nebojte se s mou nesnášenlivostí to není tak horké. Jen mám rád miblog
Každý program obsahuje alespoň jednu chybu. A každý program v C++ obsahuje alespoň jednu zradu.
Včera se mi moc nechtělo pracovat na diplomce, tak jsem "z nudy" trochu potrápil svůj Debian.
Do teď jsem používal Etche (testing) s tím, že některé balíky jsem stejně tahal z unstablu. To obvykle když jsem toužil po nějaké nové desktopové fíčurce.
Skoro všichni používáme objektově orientované jazyky. Ale nekteří lidé vidí dál a používají objektové jazyky. Skoro všichni říkáme "volám metodu", ale někteří říkají "posílám zprávu". Skoro všichni si myslí, že na volání metod není nic zábavného. Někteří ale považují posílání zpráv za zábavnou hru. Skoro všem kontroluje jména metod při volání překladač, někteří ale nemají rádi, když jim do toho někdo kecá.
Tak jsem měl konečně možnost pohrát si Windows Vista. Velmi jsem o to stál, protože mě zajímá vývoj softwaru na desktopu. Známý si to nainstaloval na vmware a já jsem si stáhl jeho obraz.
Když píšu program, identifikátory dělám zásadně anglické. Komentuji taky anglicky a zjistil jsem, že mě to nutí líp programovat.
Samozřejmě se anglicky vyjádřuji hůř, než česky. Takže pokud jsem schopen napsat dobrý (jednoduchý) anglický kometář, znamená to, že mám program rozumně strukturovaný a komentované celky mají jasně vymezenou funkci.
Občas takový kometrář nejsem schopen napsat. To má zpravidla dva důvody.
Refactoring v Eclipse rulez!-)
O zásadním nedostatku běžných programovacích jazyků a jeho drzém řešení.
Minule jsem psal, jak jsem vyrostl z C++. Protože jsem asi nějak postižený při programování semestrálky v Javě se mi vybavil jeden krásný C++ hack.
Nedávno se tu psalo o fork-bombě. Velmi mě to zaujalo, tak jsem si takového milánka zkompiloval a spustil.
Jako IRC klienta používám výborný program xchat. Rád bych tento program občas používal i pod Windows. Bohužel ačkoliv je software GPL, windozí binárka je třicetidenní shareware. Jelikož jsem nedávno po windows zkoušel překládat jednoduchou GTK aplikaci pomocí mingw, řekl jsem si, že bych si mohl vyrobit vlastní freewarovou binárku. Jak u mě bývá ve windows v poslední době zvykem, zvrhlo se do v drsné hackování
Zrovna jsem poslal jeden mail z Gmailu. Neznal jsem přesnou adresu adresáta, ale našel jsem ji podle pár písmenek z domény v seznamu kontaktů. Napsal jsem zprávu, nechal zkontrolat na překlepy. Příloha se nahraje hezky na pozadí a vše se automaticky uloží pro případ výpadku spojení nebo prohlížeče.
Před pár týdny jsem narazil na zprávu o novém operačním systému od Microsoft Research jménem Singularity. Mělo to být něco nového, bezpečného, navrženého od nuly, žádné tweaklé Windows ani Unix. Neodolal jsem a vrhl jsem se na studium příslušného reportu. Předpokládám, že ne každý má dost času a chuti číst takové reporty, tak přináším pár postřehů.
Brouzdal jsem na disku a narazil na jeden svůj starý projekt. Něco přes 10k řádek v C++ a něco málo v Object Pascalu.
Tuhle jsem seděl ve školní knihovně a četl dobrou knížku o návrhových vzorech, která byla ovšem příšerně přeložena*. Když v tom jsem od vedlejšího stolu zaslechl jakou si "technickou" diskusi. Seděla tam parta lidí, evidentně zobáci-prváci, měli před sebou notebook a nějakou knížku o Linuxu pro začátečníky. Na noťasu běžely obligátní XPéčka a na nich cygwin.
Ti lidi se hádali, jestli je Linux case-sensitive při práci se soubory, či nikoliv. V příručce psali, že ano, ovšem chlapečkovi před notebookem se podařilo vymazat soubor příkazem rm POKUS soubor, jež před tím vytvořil příkazem touch pokus. A nešlo mu to do hlavy.
Dostal se mi do ruky adresář plný *.c a *.h souborů. Jinak nic, žádný Makefile. Ale je to program, který by měl chodit, jak to zkompilovat?
Použil jsem to nejjednodušší, co (v dané chvíli) ještě funguje:
gcc *
Překladač bez řečí vyblil a.out, které dokonce funguje.
Tak jsem na radu OS News vyzkoušel demo k eComStation, což je pohrobek OS/2 od IBM. Byl jsem na ten kus softu docela zvědavý, kdysi (tak před deseti lety) jsem viděl na Invexu prezentaci OS/2 Warp jakožto konkurence Windows 95. Od té doby OS/2 živoří, znám jen jednoho aktivního uživatele (a to mám asi ještě štěstí), IBM se přeorientovala na Linux a tohle prodala.
Tak jsem si přečetl jeden skvělý článek (nejraději bych použil anglický výraz "paper" - případovou studii vývoje projektů Apache a Mozilla, na který jsem narazil v této zprávičce.
Zatímco děrné štítky z padesátých let jdou dnes bez problémů přečíst, dnešní vypálená DVD jdou do pekla za dva roky...
Včera jsem četl pár článků, o co nevidět příchozích KDE 3.5, o plánech do KDE 4 a velmi zajímavou věc o porodních bolestech Longhornu. A vzpomněl jsem si při tom na Katedrálu a tržiště (cz).
Zrovna kompiluji nejnovější GNOME ze zdrojáků. A trvá to a trvá. Možná je to i tím, že ten instalační skript mi chce ukázat, o kolik se zpomalí Firefox, když bude renderován přes Cairo, a tak ho taky překládá. Ale to je jedno.
Proto se trochu bojím Gentoo - jsem zvyklý, že KDE na svém Debianu nainstaluji ze školního repozitáře za dvě minuty, žádé hodinové kompilace. Ale to je taky jedno, třeba ho někdy risknu.
KDE vs GNOME... Toto není žádná rozbuška na rozpoutání flejmu (kéž by pořádnému flámu), používám obé a mám je rád. A mám taky rád tento text, málem jsem se u něj potrhal smíchy. Tento spot není o fíčurách/použitelnosti/žraní paměti, je o image.
Všichni známe Linuse, je to přece tvůrce Linuxu. Samotné stvoření tohoto kusu software nepovažuji za nějaký geniální počin. Jedná se o reimplementaci známé věci - unixu, který v 70. letech navrhli v AT & T. A navrhli to zatraceně dobře. Linus je prostě "jen" výborný programátor, který podle známých standardů jako POSIX vytvořil vlastní implementaci. Taky je jistě dobrý projekt-manažer, protože nedopustil, aby se vývoj ocitl v chaosu poté, co se na něj přes internet nabalila spousta lidí a firem.
Ta geniální záhada se totiž nejmenuje Linux, ale git...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz