Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Starý drak se nám nějak dere na povrch... Tohle jsem vyfotil mobilem cestou na autobus, schválně, kdo to místo pozná. Kdo identifikuje oba názvy, má u mě Žirafu 
Tak jsem jemně zapracoval na svém vyhledávači Žirafa. Trochu jsem zoptimalizoval, něco vylepšil. Také jsem přidal podporu Windows(!).
Zásadní zlepšení spočívá v tom, že když poklikáte na nalezený soubor, tak se tento otevře v asociované aplikaci. Osobně to používám jako "media-library", napíšu "Yesterday" a kliknu.
Zcela mimoděk jsem spáchal takový malý benchmark programovacích jazyků a jejich překladačů.
Tak jak to dělají v Nasa jsem potřeboval ověřit, že jistý kód je správně. Řekněme, že ten kód je jednoduchá funkce s(a,b,c,d), která sérií přiřazení čísla a, b, c, d uspořádá. Kód vypadá asi takto (Python):
Tak jsem si řekl, že zkusím programování v nějakém tom „skriptovacím“, opravdu vysokoúrovňovém jazyce, což mi přinese obrovskou produktivitu a pravděpodobně i sex-appeal. Už nějaký čas jsem chtěl prozkoušet Python ale řekl jsem si, že půjdu se současným hype a zkusím Ruby.
Před pár dny jsem narazil na tento článek o API ke sledování javovského virtuální stroje verze 5. Článek je docela dlouhý, přotože popisuje celou architekturu i API, ale pokud člověk nechce psát nějaký svůj diagnostický nástroj, může použít velice jednoduché hotové řešení. (Hezky česky "out of the box"
Kdysi jsem ty psal o tom, jak udělat z Javy Smalltalk. Šlo o to, že jsem obyčejné volání metod obalil mechanismem posílání zpráv. Ale byla to jen taková onanie, protože to mělo dvě nevýhody.
Tuhle jsme s vedlebydlou rozjímali nad C# a jeho novou verzí 3.0. V této verzi je spousta zajímavých novinek. K anonymním funkcím přibyly anonymní struktury (struct), lambda-výrazy, implicitně typované proměnné, rozšiřující metody (extension methods) atd. Většina těchto nových vlastností byla přidána kvůli zázraku jménem LINQ (Language INtegrated Query). LINQ by měl zlepšit integraci s externími daty (databáze, XML). Vypadá to docela zajímavě. Tento LINQ výraz:
Je mi líto, zase to bude o C++ (ale i o Adě. Při programování člověk občas udělá chybu. A obvykle ocení její přesnou diagnostiku, neboť to je velice dobrý předpoklad k nápravě.
Některá prostředí poskytují velmi vtipný popis chyby - například překladač Ady GNAT poté, co nalezne neznámý identifikátor v následujícím kódu:
Ne, nebojte se s mou nesnášenlivostí to není tak horké. Jen mám rád miblog
Každý program obsahuje alespoň jednu chybu. A každý program v C++ obsahuje alespoň jednu zradu.
Včera se mi moc nechtělo pracovat na diplomce, tak jsem "z nudy" trochu potrápil svůj Debian.
Do teď jsem používal Etche (testing) s tím, že některé balíky jsem stejně tahal z unstablu. To obvykle když jsem toužil po nějaké nové desktopové fíčurce.
Skoro všichni používáme objektově orientované jazyky. Ale nekteří lidé vidí dál a používají objektové jazyky. Skoro všichni říkáme "volám metodu", ale někteří říkají "posílám zprávu". Skoro všichni si myslí, že na volání metod není nic zábavného. Někteří ale považují posílání zpráv za zábavnou hru. Skoro všem kontroluje jména metod při volání překladač, někteří ale nemají rádi, když jim do toho někdo kecá.
Tak jsem měl konečně možnost pohrát si Windows Vista. Velmi jsem o to stál, protože mě zajímá vývoj softwaru na desktopu. Známý si to nainstaloval na vmware a já jsem si stáhl jeho obraz.
Když píšu program, identifikátory dělám zásadně anglické. Komentuji taky anglicky a zjistil jsem, že mě to nutí líp programovat.
Samozřejmě se anglicky vyjádřuji hůř, než česky. Takže pokud jsem schopen napsat dobrý (jednoduchý) anglický kometář, znamená to, že mám program rozumně strukturovaný a komentované celky mají jasně vymezenou funkci.
Občas takový kometrář nejsem schopen napsat. To má zpravidla dva důvody.
Refactoring v Eclipse rulez!-)
O zásadním nedostatku běžných programovacích jazyků a jeho drzém řešení.
Minule jsem psal, jak jsem vyrostl z C++. Protože jsem asi nějak postižený při programování semestrálky v Javě se mi vybavil jeden krásný C++ hack.
Nedávno se tu psalo o fork-bombě. Velmi mě to zaujalo, tak jsem si takového milánka zkompiloval a spustil.
Jako IRC klienta používám výborný program xchat. Rád bych tento program občas používal i pod Windows. Bohužel ačkoliv je software GPL, windozí binárka je třicetidenní shareware. Jelikož jsem nedávno po windows zkoušel překládat jednoduchou GTK aplikaci pomocí mingw, řekl jsem si, že bych si mohl vyrobit vlastní freewarovou binárku. Jak u mě bývá ve windows v poslední době zvykem, zvrhlo se do v drsné hackování
Zrovna jsem poslal jeden mail z Gmailu. Neznal jsem přesnou adresu adresáta, ale našel jsem ji podle pár písmenek z domény v seznamu kontaktů. Napsal jsem zprávu, nechal zkontrolat na překlepy. Příloha se nahraje hezky na pozadí a vše se automaticky uloží pro případ výpadku spojení nebo prohlížeče.
Před pár týdny jsem narazil na zprávu o novém operačním systému od Microsoft Research jménem Singularity. Mělo to být něco nového, bezpečného, navrženého od nuly, žádné tweaklé Windows ani Unix. Neodolal jsem a vrhl jsem se na studium příslušného reportu. Předpokládám, že ne každý má dost času a chuti číst takové reporty, tak přináším pár postřehů.
Brouzdal jsem na disku a narazil na jeden svůj starý projekt. Něco přes 10k řádek v C++ a něco málo v Object Pascalu.
Tuhle jsem seděl ve školní knihovně a četl dobrou knížku o návrhových vzorech, která byla ovšem příšerně přeložena*. Když v tom jsem od vedlejšího stolu zaslechl jakou si "technickou" diskusi. Seděla tam parta lidí, evidentně zobáci-prváci, měli před sebou notebook a nějakou knížku o Linuxu pro začátečníky. Na noťasu běžely obligátní XPéčka a na nich cygwin.
Ti lidi se hádali, jestli je Linux case-sensitive při práci se soubory, či nikoliv. V příručce psali, že ano, ovšem chlapečkovi před notebookem se podařilo vymazat soubor příkazem rm POKUS soubor, jež před tím vytvořil příkazem touch pokus. A nešlo mu to do hlavy.
Dostal se mi do ruky adresář plný *.c a *.h souborů. Jinak nic, žádný Makefile. Ale je to program, který by měl chodit, jak to zkompilovat?
Použil jsem to nejjednodušší, co (v dané chvíli) ještě funguje:
gcc *
Překladač bez řečí vyblil a.out, které dokonce funguje.
Tak jsem na radu OS News vyzkoušel demo k eComStation, což je pohrobek OS/2 od IBM. Byl jsem na ten kus softu docela zvědavý, kdysi (tak před deseti lety) jsem viděl na Invexu prezentaci OS/2 Warp jakožto konkurence Windows 95. Od té doby OS/2 živoří, znám jen jednoho aktivního uživatele (a to mám asi ještě štěstí), IBM se přeorientovala na Linux a tohle prodala.
Tak jsem si přečetl jeden skvělý článek (nejraději bych použil anglický výraz "paper" - případovou studii vývoje projektů Apache a Mozilla, na který jsem narazil v této zprávičce.
Zatímco děrné štítky z padesátých let jdou dnes bez problémů přečíst, dnešní vypálená DVD jdou do pekla za dva roky...
Včera jsem četl pár článků, o co nevidět příchozích KDE 3.5, o plánech do KDE 4 a velmi zajímavou věc o porodních bolestech Longhornu. A vzpomněl jsem si při tom na Katedrálu a tržiště (cz).
Zrovna kompiluji nejnovější GNOME ze zdrojáků. A trvá to a trvá. Možná je to i tím, že ten instalační skript mi chce ukázat, o kolik se zpomalí Firefox, když bude renderován přes Cairo, a tak ho taky překládá. Ale to je jedno.
Proto se trochu bojím Gentoo - jsem zvyklý, že KDE na svém Debianu nainstaluji ze školního repozitáře za dvě minuty, žádé hodinové kompilace. Ale to je taky jedno, třeba ho někdy risknu.
KDE vs GNOME... Toto není žádná rozbuška na rozpoutání flejmu (kéž by pořádnému flámu), používám obé a mám je rád. A mám taky rád tento text, málem jsem se u něj potrhal smíchy. Tento spot není o fíčurách/použitelnosti/žraní paměti, je o image.
Všichni známe Linuse, je to přece tvůrce Linuxu. Samotné stvoření tohoto kusu software nepovažuji za nějaký geniální počin. Jedná se o reimplementaci známé věci - unixu, který v 70. letech navrhli v AT & T. A navrhli to zatraceně dobře. Linus je prostě "jen" výborný programátor, který podle známých standardů jako POSIX vytvořil vlastní implementaci. Taky je jistě dobrý projekt-manažer, protože nedopustil, aby se vývoj ocitl v chaosu poté, co se na něj přes internet nabalila spousta lidí a firem.
Ta geniální záhada se totiž nejmenuje Linux, ale git...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz