V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Tak jsem si přečetl jeden skvělý článek (nejraději bych použil anglický výraz "paper" - případovou studii vývoje projektů Apache a Mozilla, na který jsem narazil v této zprávičce.
Je toho celkem dost (40 stránek), ale lidem zajímající se o open source to můžu jen doporučit.
Zaujalo mě několik věcí. Především padla městská legenda, že nějaký otevřený software vyvíjejí "stovky vývojářů roztroušených po internetu", kterou jsem občas někde slýchal. Softwarové inženýrství platí - v centru každého takového projektu je jádro maximálně deseti až patnácti lidí, což je horní hranice počtu lidí v neformálním týmu. Tito lidé mají přehled o práci ostatních a píší 80% nového kódu. Pokud je projekt příliš velký, aby takový tým stíhal napsat většinu kódu, je potřeba dekomponovat projekt na podprojekty a vytvořít takových týmů vícero.
O něco širší je skupina lidí, kteří nepíšou nový kód, ale jsou schopni stvořit (a poslat) patche na jednoduché chyby. Dalece nejširší je skupina lidí aktivně hlásící chyby - to už můžou být stovky až tisíce lidí.
Dále mě zaujal jeden aspekt, ve kterém se otevřený vývoj může často lišit od uzavřeného. Vývojáři open source jsou většinou náruživí uživatelé svého software - a tedy jsou dobří doménoví experti (vědí, co chtějí). Prostě dělají, co je baví a co sami potřebují, což v komerční sféře obvyklé není.
Tiskni
Sdílej: