Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Tak jsem si přečetl jeden skvělý článek (nejraději bych použil anglický výraz "paper"  - případovou studii vývoje projektů Apache a Mozilla, na který jsem narazil v této zprávičce.
 - případovou studii vývoje projektů Apache a Mozilla, na který jsem narazil v této zprávičce.
Je toho celkem dost (40 stránek), ale lidem zajímající se o open source to můžu jen doporučit.
Zaujalo mě několik věcí. Především padla městská legenda, že nějaký otevřený software vyvíjejí "stovky vývojářů roztroušených po internetu", kterou jsem občas někde slýchal. Softwarové inženýrství platí - v centru každého takového projektu je jádro maximálně deseti až patnácti lidí, což je horní hranice počtu lidí v neformálním týmu. Tito lidé mají přehled o práci ostatních a píší 80% nového kódu. Pokud je projekt příliš velký, aby takový tým stíhal napsat většinu kódu, je potřeba dekomponovat projekt na podprojekty a vytvořít takových týmů vícero.
O něco širší je skupina lidí, kteří nepíšou nový kód, ale jsou schopni stvořit (a poslat) patche na jednoduché chyby. Dalece nejširší je skupina lidí aktivně hlásící chyby - to už můžou být stovky až tisíce lidí.
Dále mě zaujal jeden aspekt, ve kterém se otevřený vývoj může často lišit od uzavřeného. Vývojáři open source jsou většinou náruživí uživatelé svého software - a tedy jsou dobří doménoví experti (vědí, co chtějí). Prostě dělají, co je baví a co sami potřebují, což v komerční sféře obvyklé není.
        Tiskni
            
                Sdílej:
                 
                 
                 
                 
                 
                