Byl vydán Mozilla Firefox 154.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 154 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 168 (pdf).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 10. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Interaktivní editor binárních dat GNU poke byl vydán ve verzi 5.0 (seznam změn).
Byla vydána verze 0.85 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Řešeno je 5 zranitelností.
Byly publikovány novinky z vývoje GIMPu. Pracuje se na novém formátu souborů. Stávající binární XCF bude nahrazen "zazipovaným XML". XCF zůstane plně podporován pouze pro načítání starých souborů.
Workshop o umělé inteligenci v Dartmouthu proběhl před 70 lety, od 18. června do 17. srpna 1956. Dvouměsíční soustředění 6–11 informatiků, iniciované Johnem McCarthym, položilo základy oboru umělé inteligence.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.1 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.2. Podrobný přehled novinek a vylepšení na Linux Kernel Newbies nebo LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna.
Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Tak jsem si přečetl jeden skvělý článek (nejraději bych použil anglický výraz "paper"
- případovou studii vývoje projektů Apache a Mozilla, na který jsem narazil v této zprávičce.
Je toho celkem dost (40 stránek), ale lidem zajímající se o open source to můžu jen doporučit.
Zaujalo mě několik věcí. Především padla městská legenda, že nějaký otevřený software vyvíjejí "stovky vývojářů roztroušených po internetu", kterou jsem občas někde slýchal. Softwarové inženýrství platí - v centru každého takového projektu je jádro maximálně deseti až patnácti lidí, což je horní hranice počtu lidí v neformálním týmu. Tito lidé mají přehled o práci ostatních a píší 80% nového kódu. Pokud je projekt příliš velký, aby takový tým stíhal napsat většinu kódu, je potřeba dekomponovat projekt na podprojekty a vytvořít takových týmů vícero.
O něco širší je skupina lidí, kteří nepíšou nový kód, ale jsou schopni stvořit (a poslat) patche na jednoduché chyby. Dalece nejširší je skupina lidí aktivně hlásící chyby - to už můžou být stovky až tisíce lidí.
Dále mě zaujal jeden aspekt, ve kterém se otevřený vývoj může často lišit od uzavřeného. Vývojáři open source jsou většinou náruživí uživatelé svého software - a tedy jsou dobří doménoví experti (vědí, co chtějí). Prostě dělají, co je baví a co sami potřebují, což v komerční sféře obvyklé není.
Tiskni
Sdílej: