Byla vydána nová verze 3.2.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Projekt openSUSE dnes, 3. listopadu 2026, oficiálně vydal openSUSE Leap 16.1, novou verzi své stabilní linuxové distribuce. Novinkou je také Immutable Mode, který nahrazuje dosavadní samostatnou distribuci openSUSE Leap Micro. Podrobnosti o novém vydání najdete v oficiálním oznámení nebo v českém překladu oznámení. Instalační obrazy jsou již dostupné na get.opensuse.org. Vydání společně oslavíme v pátek ve virtuálním baru a na … více »
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 45. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora Cloud pro cloudové nasazení, Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy a Fedora IoT pro internet věcí. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Vědci z MIT CSAIL představili koncept 'weight-space programming' a názorně předvedli, že pokročilé jazykové modely SI dokážou přímo číst a upravovat váhy neuronových sítí. Studie ukazuje, že modely nejen dokážou identifikovat účel sítí z pouhého nahlédnutí do jejich číselných vah, ale mohou i cíleně opravovat chyby a nedostatky, například GPT-6 Astra se změnou pouhých 0,016% vah open-weight modelu Qwen3.5-0.8B podařilo odstranit
… více »Organizátoři komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí CSNOG 2027, které se uskuteční 20. a 21. ledna na půdě zlínské univerzity Tomáše Bati, oznámili prodloužení termínu pro zasílání abstraktů do programu akce. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím webu setkání do úterý 10. listopadu. Programová komise uvítá příspěvky věnované nejen správě sítí, ale také legislativě a regulaci nebo síťařským aktivitám studentů a pedagogů.
Bylo spuštěno předobjednávání zařízení Flipper One s Linuxem. Za 20 dolarů si lze koupit kupón a zajistit si tím speciální cenu 379 dolarů po spuštění kampaně na Kickstarteru.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 16.0. Postaven je na Firefoxu ESR 153. Vydána byla také nová verze 7.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. S Tor Browserem 16.0.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.26.0. Toto velké opravné vydání mj. vrací částečnou podporu živých přenosů nebo přepracovává zobrazování titulků a obecně nastavení videa v přehrávači – FreeTube umožňuje např. přehrávat video s větším zrychlením.
Další vlna kyberútoků zasáhla chladicí zařízení supermarketů v sedmi evropských zemích, Belgii, Lucembursku, Švédsku, Nizozemsku, Irsku, Estonsku a Finsku. Mrazáky se v některých prodejnách opět 'proměnily v trouby' a zahřály až na 50°C, což pochopitelně vedlo ke znehodnocení uskladněných potravin. Útoky navazují na podobný incident ve Francii z první poloviny října letošního roku, pachatel stále není znám.
Skoro všichni používáme objektově orientované jazyky. Ale nekteří lidé vidí dál a používají objektové jazyky. Skoro všichni říkáme "volám metodu", ale někteří říkají "posílám zprávu". Skoro všichni si myslí, že na volání metod není nic zábavného. Někteří ale považují posílání zpráv za zábavnou hru. Skoro všem kontroluje jména metod při volání překladač, někteří ale nemají rádi, když jim do toho někdo kecá.
Skoro všem se při slově programování vybaví C++ nebo Java. Některým ale Smalltalk nebo ObjectiveC. (A úchylákům se vybaví UML diagramy dle nejnovější normy.
)
Teď udělám něco, co ani jedna skupina nečeká. Přeškolím Javu na Smalltalk. Dopředu říkám, že je to vcelku na nic, takže můžete rovnou zbývající text přeskočit a ohodnotit zápisek troječkou.
Jeden z mnoha a mnoha rozdílů mezi Javou a Smalltalkem jsou metody a zprávy. Metody všichni známe, jsou to takové ty hloupé funkce spojené s nějakým objektem. Někdo tu metodu deklaruje, tak ji můžeme zavolat. Zprávy umí v podstatě to samé. Ale předpokládá se ještě jedna vlastnost - můžeme jakémukoliv objektu poslat jakoukoliv zprávu. Tedy i takovou, o jaké se tomu objektu ani nesnilo.
Stvoříme tedy mechanismus, který umožní poslat jakoukoliv zprávu jakémukoliv javovskému objektu. Nebudu to protahovat, zde je kód.
public class Meta
{
public Object message(String name, Object[] params) throws Exception
{
Class [] paramTypes = new Class[params.length];
for (int i = 0; i < params.length; i++)
paramTypes[i] = params[i].getClass();
return getClass().getMethod(name, paramTypes).invoke(this, params);
}
}
Pokud vám ten kód nepřijde čitelný, pak je to správně, je to záměr. No dobrá, vysvětlím. Objekt přijme zprávu se jménem name a parametry params a to jakoukoliv. Pak se podle jména a typů parametrů snaží vyhledat odpovídající metodu. Pokud ji najde, tak ji zavolá a vrátí výsledek. Pokud nenajde vyvolá se výjimka.
Takže všechny potomci třídy Meta mají tuto "Smalltalkovskou" vlastnost. Pokročilejší z vás můžou hacknout Javu tak, že tuto metodu dopíší přímo do třídy Object s jasnými důsledky - všichni budou umět zprávy 
Používá se to jednoduše. Zde je příklad.
public class MyTest extends Meta
{
public String foo(String s)
{
return "Message with param " + s;
}
public static void main(String[] args) throws Exception
{
MyTest test = new MyTest();
String result = (String)test.message("foo", new Object[] {"Hi, Foo!"});
System.out.println(result);
}
}
Prostě se takhle krkolomě zavolá metoda foo. Docela hloupé, ne? Tolik zbytečných komplikací.
Zprávy mají oproti metodám jednu nevýhodu - jména nekontroluje překladač a to může vést k nepříjemným chybám. A taky mají jednu výhodu - nekontroluje je překladač a to dává flexibilitu. Tak třeba je možné udělat elegantní transparentní proxy objekt, který všechny příchozí zprávy pošle někomu jinému.
public class Proxy extends Meta
{
public Meta target;
private Meta ministryOfLove;
public Object message(String name, Object[] params) throws Exception
{
if (name.indexOf("freedom") >= 0)
return ministryOfLove.message(name, params);
return target.message(name, params);
}
}
Ovšem kromě těch, co obsahují slovo freedom, takové se posílají na Ministerstvo lásky. Typické využití například v Číně.
Tiskni
Sdílej:
)) To bude mít ještě autor co dělat, aby to všechno v Javě napodobil
) a nyni je to v naprosto nejlepsim pripade 2x pomalejsi. Coz je pokrok, ale stejne se mi to moc nelibi a pouzivani se se zurivym odporem branim
Nehledě na to, že je Java na dynamické předávání zpráv objektům krátká. Protože ne všechno v Javě je objekt a navíc to i syntakticky dost dře, například nejsou v Javě operátory apod.To by mě moc zajímalo, jak absence operátorů (asi je míněna nemožnost předefinovávat operátory dle libosti) ovlivňuje předávání zpráv.
Prostě Java mít nikdy flexibilitu dynamicky typovaných jazyků nebude, ani kdyby se autor rozkrájel. Ono to jde proti sobě, Java se snaží ořezat co může a jako jazyk toho umět co nejmíň, zatímco dynamicky typované jazyky se snaží naopak dát rozlet.To je také hlavní důvod, proč je ptákovina se o něco takového snažit. Na druhou stranu existují dynamické jazyky pro Java platformu, například Groovy (a samozřejmě Python a další).
Ok, ve ST jsou operátory zprávy. Proto ani nemají prioritu. Ok, dobrá.
Ale jeho pragmatická napodobenina ObjC má normální operátory zděděné z plain C. Ani nejdou přetěžovat. Pokud se nepletu, tak:
NSString* foo = @"FOO";
NSString* bar = @"BAR";
NSString* blekota = foo + bar;
normálně sečte ty pointery. Nebo projde i:
foo++;
ObjC je velmi pragmatický jazyk, není ani nějak bezpečný (ve smyslu Javy nebo Ady). Přesto tam posílání zpráv je hodně dobré a objektově se tam pracuje na vyšší úrovni než v C++/Javě. A operátory jsou prostě z čistého céčka.
Protože třeba pro Smalltalk jsou operátory jen speciálním případem zpráv. A autor jaksi deklaroval, že napodobuje Smalltalk. A upřímně řečeno, dynamicky typovaný jazyk bez operátorů, to je nic moc.Speciálním? Prostě Smalltalk operátory (tak jak je známe z C, C++) nemá a nepotřebuje, stejně jako Lisp. Takže se není nutné uchylovat k (když okopíruji terminologii) bastlům jako je jejich přetěžování. Které do staticky typovaných jazyků nepatří. Naopak - když dynamicky typovaný jazyk, tak bez operátorů. Jako je Lisp nebo Smalltalk.
O tom, že operátory do staticky typovaných jazyků nepatří bych se hádal. Prostě tam patří jako spousta dalších věcí. Operátory jsou velmi zpřehledňující syntaktický cukr. A nebo snad chcete vysvětlit matematikům, že mají s maticemi psát namísto:
A = B * C - D + E * F / 3;
raději
A = (B.multiply(C)).sub(D).add(E.multiply(F).div(3))
Schválně, co je přehlednější, a v čem spíše nasekáte chybu? Já rozhodně hlasuji pro operátory.
Vy jste vůbec zcela nenápadně vyloučil operátory a to tak, že totálně. Nejdřív jste prohlásil, že do statických jazyků nepatří, a pak když dynamický jazyk, tak bez operátorů.
Já prostě vím jedno, přítomnost operátorů v jazyce pro mě znamená obrovské plus pro ten jazyk samotný.
Jeden z mala jazyku, ktere mu muzou konkurovat je treba python, ale Java, to je ta nejvetsi prasarna - vzali spatny vlastnosti C++ a smalltalku a udelali z nich neopakovatelnou kombinaci....
> Ten blogpost je jen taková onanie, berte to tak
ok, ja jen, abych vam usetril zbytecnou praci...
Další otázka je výkon. Spousta lidí se ještě nesmířila s Javou/C# a věcma jako GC. I když myslím, že jsou velmi rychlé implementace ST.Toto je hlavní důvod zlé krve mezi Smalltalkem a právě Javou. Smalltalkovci se nemohou přenést přes to (a zcela je chápu), že po letech čekání až C a jeho bastardy (C++) vezme čert se před ně vecpal nový otesánek a Smalltalk zase ostrouhal. A lepší to nebude. Pokud tedy za pokrok neuvažujeme to, že Microsoft uvažuje že do C#3 zavede closures společně se zcela novou syntaxí převzatou z SQL.
.