V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
Skoro všichni používáme objektově orientované jazyky. Ale nekteří lidé vidí dál a používají objektové jazyky. Skoro všichni říkáme "volám metodu", ale někteří říkají "posílám zprávu". Skoro všichni si myslí, že na volání metod není nic zábavného. Někteří ale považují posílání zpráv za zábavnou hru. Skoro všem kontroluje jména metod při volání překladač, někteří ale nemají rádi, když jim do toho někdo kecá.
Skoro všem se při slově programování vybaví C++ nebo Java. Některým ale Smalltalk nebo ObjectiveC. (A úchylákům se vybaví UML diagramy dle nejnovější normy. )
Teď udělám něco, co ani jedna skupina nečeká. Přeškolím Javu na Smalltalk. Dopředu říkám, že je to vcelku na nic, takže můžete rovnou zbývající text přeskočit a ohodnotit zápisek troječkou.
Jeden z mnoha a mnoha rozdílů mezi Javou a Smalltalkem jsou metody a zprávy. Metody všichni známe, jsou to takové ty hloupé funkce spojené s nějakým objektem. Někdo tu metodu deklaruje, tak ji můžeme zavolat. Zprávy umí v podstatě to samé. Ale předpokládá se ještě jedna vlastnost - můžeme jakémukoliv objektu poslat jakoukoliv zprávu. Tedy i takovou, o jaké se tomu objektu ani nesnilo.
Stvoříme tedy mechanismus, který umožní poslat jakoukoliv zprávu jakémukoliv javovskému objektu. Nebudu to protahovat, zde je kód.
public class Meta { public Object message(String name, Object[] params) throws Exception { Class [] paramTypes = new Class[params.length]; for (int i = 0; i < params.length; i++) paramTypes[i] = params[i].getClass(); return getClass().getMethod(name, paramTypes).invoke(this, params); } }
Pokud vám ten kód nepřijde čitelný, pak je to správně, je to záměr. No dobrá, vysvětlím. Objekt přijme zprávu se jménem name
a parametry params
a to jakoukoliv. Pak se podle jména a typů parametrů snaží vyhledat odpovídající metodu. Pokud ji najde, tak ji zavolá a vrátí výsledek. Pokud nenajde vyvolá se výjimka.
Takže všechny potomci třídy Meta
mají tuto "Smalltalkovskou" vlastnost. Pokročilejší z vás můžou hacknout Javu tak, že tuto metodu dopíší přímo do třídy Object
s jasnými důsledky - všichni budou umět zprávy
Používá se to jednoduše. Zde je příklad.
public class MyTest extends Meta { public String foo(String s) { return "Message with param " + s; } public static void main(String[] args) throws Exception { MyTest test = new MyTest(); String result = (String)test.message("foo", new Object[] {"Hi, Foo!"}); System.out.println(result); } }
Prostě se takhle krkolomě zavolá metoda foo
. Docela hloupé, ne? Tolik zbytečných komplikací.
Zprávy mají oproti metodám jednu nevýhodu - jména nekontroluje překladač a to může vést k nepříjemným chybám. A taky mají jednu výhodu - nekontroluje je překladač a to dává flexibilitu. Tak třeba je možné udělat elegantní transparentní proxy objekt, který všechny příchozí zprávy pošle někomu jinému.
public class Proxy extends Meta { public Meta target; private Meta ministryOfLove; public Object message(String name, Object[] params) throws Exception { if (name.indexOf("freedom") >= 0) return ministryOfLove.message(name, params); return target.message(name, params); } }
Ovšem kromě těch, co obsahují slovo freedom, takové se posílají na Ministerstvo lásky. Typické využití například v Číně.
Tiskni Sdílej:
Nehledě na to, že je Java na dynamické předávání zpráv objektům krátká. Protože ne všechno v Javě je objekt a navíc to i syntakticky dost dře, například nejsou v Javě operátory apod.To by mě moc zajímalo, jak absence operátorů (asi je míněna nemožnost předefinovávat operátory dle libosti) ovlivňuje předávání zpráv.
Prostě Java mít nikdy flexibilitu dynamicky typovaných jazyků nebude, ani kdyby se autor rozkrájel. Ono to jde proti sobě, Java se snaží ořezat co může a jako jazyk toho umět co nejmíň, zatímco dynamicky typované jazyky se snaží naopak dát rozlet.To je také hlavní důvod, proč je ptákovina se o něco takového snažit. Na druhou stranu existují dynamické jazyky pro Java platformu, například Groovy (a samozřejmě Python a další).
Protože třeba pro Smalltalk jsou operátory jen speciálním případem zpráv. A autor jaksi deklaroval, že napodobuje Smalltalk. A upřímně řečeno, dynamicky typovaný jazyk bez operátorů, to je nic moc.Speciálním? Prostě Smalltalk operátory (tak jak je známe z C, C++) nemá a nepotřebuje, stejně jako Lisp. Takže se není nutné uchylovat k (když okopíruji terminologii) bastlům jako je jejich přetěžování. Které do staticky typovaných jazyků nepatří. Naopak - když dynamicky typovaný jazyk, tak bez operátorů. Jako je Lisp nebo Smalltalk.
Další otázka je výkon. Spousta lidí se ještě nesmířila s Javou/C# a věcma jako GC. I když myslím, že jsou velmi rychlé implementace ST.Toto je hlavní důvod zlé krve mezi Smalltalkem a právě Javou. Smalltalkovci se nemohou přenést přes to (a zcela je chápu), že po letech čekání až C a jeho bastardy (C++) vezme čert se před ně vecpal nový otesánek a Smalltalk zase ostrouhal. A lepší to nebude. Pokud tedy za pokrok neuvažujeme to, že Microsoft uvažuje že do C#3 zavede closures společně se zcela novou syntaxí převzatou z SQL.